ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 986b5d10-661d-11dc-8c38-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 93, place 35, work 7, org 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LIEY
3 masthead
25. října 1901. Číslo 294.
4 article
Posl. Březnovský: Jest hanba, že se tam na té straně našel někdo, kdo hájí Brassa. (Bouřlivý odpor na levici.) Posl. dr. Tschan: Nechť se jde podívati někdo do severních Čech, jak zpupně si tam počínají Soko- lové. Který ministerský předseda bude chtíti docílili dělnosti snémovny, nezbude mu nic jiného, nežli etablovati tentýž obchod, jako letos na jaře a pak také pilně návrhy, které neznamenají nic jiného, nežli skrytou obstrukci, zmizi. Ovšem ale dříve se musí vyhověti zvláštním přáním a potřebám Čechů — —- Posl. Maštálka: Aha, tedy jsou to přece »potřeby«. Posl. Jaroš: Více, než-li těch, nechceme. Posl. dr. Tschan: Naší straně niktérak se ne- jednalo o to, abychom český národ nebo český klu urazili, nýbrž vystoupili jsme snad trochu ži věji (Posměch na českých lavieích.) jenom proto protože pilnost byla odůvodňována osobou, kter požívá v téte sněmovně všeho, jenom ne sympatií (Bouřlivá nevole na českých lavicích. Posl. dr. Brzorád: To posuzovati nenáleží Posl. Maštálka: Dnes teprve jsme mu vyslo vili jednohlasně důvěru. Posl. dr. Tschan (pokračuje): Nynější vláda nepodroruje nikterak snahy Němců (Posměch na če ských lavicích.), ovšem ale »počešťovaly« a sice systematicky vlády dřívější. Chce-li však ministerský předseda, jak již řečeno, udělati sněmovnu dělnou, ať zahájí obchod jako na jaře. (Pochvala na všeně meckých lavicích. Posl. Mnštálka: My půjdeme opět spolu není-li pravda, p. Kittle?
Posl doktor Tschan Čecho Maštálek Aho Jaroš Brzorád Němec Kittl Čechy
5 article
Poslanec dr. Stránský: Urážky a nájezdy kterými mne včera Všeněmci obmyslili, mne nikterak nerozčilují. To pánové vědí zcela dobře! Po té stránce bylo mi prohlášení našeho ct. pana předsedy klubu dostatečnou odvetou za všecko, co se mi s strany těchto pánů stalo. (Hlučná pochvala na če- ských lavicích.) Poněvadž však také dnes pánové nemohou se dosti naházeti »židem«, připomínám jim staré příslovi: »V domě oběšeného nemluvo provaze.« Jestli zakladatel a vůdce některé strany — jak jest akty a listinami dokázáno — má pra- tchána Schmu! Leb Kohna (Bouřlivá veselost ve sněmovně), nesmí pak tolik se »židy« házeti. (Vřava mezi Všeněmci. Potlesk na lavicích českých.) Toto tvrzení jste, pánové, nevyvrátili ani ve svých vlastních listech. (Stálý odpor na lavicích všeněmeckých.) Jest-li byl Schmul L e Kohnkatolíkem, jsem já Všeněmcem. (Bouřlivá veselost ve sněmovně.) Tolik ohledů byste tedy měli míti přece s dětmi pana Schönerera, abyšte uznali, ježto v jich žilách jest alespoň po- lovice krve židovské, že byste neměli mluviti toliko židech. (Opětná veselost.) Ostatně však mne vaše osobní úloky již proto nerozčiluji, protože jsem viděl že i řečníky, kteří mluvili pro vás, uráželi jste ještě více, jako na př. poslanec Wolf, když volal na poslance barona D'Eiverta: »Sláva Vše němci DElvertovile To jest mnohem urá- žlivější pro barona DRIverta, nežli ono, čím jste bázeli po mně. (Hlučná pochvala na českých la vicfch) Neberu-li pány že všeněmecké strany vážně musím se však zcela rozhodně postaviti proti in vám. sultu, který proti mně pronesl soc. dem. poslaneo Pernerstorfer Posl. dr. Brzorád: Ten by se měl skutečně styděti.
doktor Stránský Kohn Schönerer Wolf D Eivert Sláva DRIvert Posl Brzorád Schmul L e Kohnkatolík
6 article
Posl. dr. Stránský: — — zcela bezdůvodně. jakkoli jsem se nedotkl ani jediným slovem zájmů sociální demokracie. Pravil posl, Pernerstor fer »Tak pošpiněné individuum, jako vy. od hlavy až k patě potřísněné bláte m. (Hlučný odpor na lavicích českých. Volání: Slyšte Slyšte!) Vyzývám posl. Pernerstorfera aby z celého mého života — a v jeho klubu jsou pánové, kteří mne znají od maličkosti — jmenoval zde ve sněmovně jediné nečestné jednání, kterého bych se byl dopustil. (Hlučný soublas na lavicích českých.) Je-ti s to tak učiniti, dám mu za pravdu. nemůže-li tak učiniti, pak nejsem já potřísně- ným individuem. (Hlučná pochvala na českých lavi- cích.) S nejvělším zadostučiněním mohu poukázat — což nemůže učiniti ani posl. Pernerstorřer- jakkoli jest vůdcem zociálně-demokratické strany — že jsem v době, kdy on ještě jako německý nacionál bojoval proti sociálním demokratům, u nesčetných krajských soudů a u mnohých zemských soudů zcela nezištně obhajoval sociální demokraty, obža- lované z různých politických deliktů. (Hlučný po- tlesk na českých lavicích.) Vyzývám p. Perners- torfera, aby jmenoval své zásluhy o sociálně- demokratickou stranu. Posl. Pernerstorfer ještě před několika lety hájil zde německý nacionalism vždy prsním tonem přesvědčení. Z těchto dvou prvků zůstal mu jen prsní ton, přesvědčen pak zahodil, (Hlučná pochvala na českých da- vicích.)
Posl doktor Stránský Pernerstor Pernerstorfer demokratický strana volání : slyšet slyšet
7 article
Rečník reaguje potom na poznámku ministr presidenta, který mezi jiným pravil, že úřady věděly. že nesmějí strpěti porušování zákona. Pardon, J. H. soudíme, že nepostačí, aby úřadníci nestrpěli poru- šení zákona, nýbrž že jest nezbytno, aby také z ne- možnily každé porušení zákonů. (Hlučný souhlas na českých lavicích.) Proto vznesli jsměl obžalobu, ježto v tomto případě, přes to, že každémiu dí- těti bylo povědomo, že dojde k velkému konfliktu, úřady — a to nikoli snad, jak pan minislr-presi- dent pravil, jen okrěsní hejtman, nýbrž i on sám — nejen výtržnosti nezamezily, nýbrž tím, že hro- madný vjezd Němců do Litovle povolily, dokonee přispěly k tomu, že došlo k těmto konfliktům. (Souhlas.) Praví se, že voláme stále po policii. Pánové my jsme ti první, kteří by byli pro svobodu shro- mažďovací i spolčovací, kdyby jenom i podobně se dělo nám. (Souhlas na českých lavicích.) Naše spolky nesmějí však v Mostě, Duchcově a Tepli cích se ukázali v spolkových odznacích ani na uli- cích. Stavite-li se na stanovisko, že menšinám v ně meckých městech se nemá sice poškozovati jich exi stence, že však nesměji pořádati žádných slavností že se nesměji chovati demonstrativně, musejí se po- tom posuzovati poměry stejně i v českých městech.
Němec Litovel Most Duchcov
8 article
Posl. dr. Brzorád: U nás nikdy nezakroči minist. předseda sám, jako zde zakročil. Musíme podávati rekursy, které se vyřizují teprve za několik měsíců. Posl. dr. Stránský: Bar. D'Elvert odů- vodňoval němectví litovelské tím, že právě odstra- nění německých úřadníků jest příčinou toho, že obecní zástupitelstvo dostalo se do rukou českých To jest cireülus vitiosus. Napřed pošlou se do če- ských měst úřadníci němečtí a pak se řekne, to jes německé město. Nezvratné číslo statistiky, dle které jest v Lilovi 3500 Čechů a 1400 Němců, jste zkrálka pominuli. Bar. D'Elvert stěžoval si, že v Litovli byly zru- šeny dvě německé dětské opalrovny. Ať mi jmenuje jen jediný případ, kde by město, jehož obecní za- stupitelstvo jest německé, vydržovalo třeba pro vel- kou českou menšinu jedinou dětskou opatrovnu. Německé zastupitelstvo zkrátka řekne, opatrovna není školou, tím méně školou povinnou, a jest ho tovo. Na nás se však žádá, abychom zařídili v Li- tovli dětskou opatrovnu pro německou minoritu.
Posl doktor Brzorád Stránský D Elvert Čecho Litovel Němec
9 article
Tvrzení bar. D'Elverta, jako bych vyhrožoval Němcům, aby na příště neosvědčovali své národní přesvědčení jako dosud — nent pravdivé. Mám všechen respekt před osvědčováním a pěstováním národnosti, ale týž respekt žádáme také pro sebe dle zásady: Hanc veniam damus petimusque vicissim. Pravil jsem jenom, že přijdete-li opět s národními násitnostmi — a ty přece nenáleži k pěstování národnosti — pošleme vás domo s krvavými hlavami. Řečník doporučuje svůj návrh ku příjetí. (Hlučná pochvala a potlesk na českýc lavicích.) Přikročuje se k hlasování. První odstavec: »Vláda se vyzývá, by zavedla přísné vyšetřování zmíně- ných událostí« — se přijímá jedno- hlasně; odstavec: »a aby vinniky dle zá- sluhy potrestati dala« — schválen většínou hlasů (139 proti 122 hlasům.) Němiei blasovali proti tomuto návrhu. (Hlučný posměch na pravici, ironická pochvala a hlasy: »Vy jste proti potrestání vinníků !«) Posl. Wolf: Teď by měl Stránský být oběšen (Vřava, hluk a hlnsy na levici: Vinníky jso Stránský a soudruzí ?
D Elvert Němec Němiei Posl Wolf Stránský
10 article
Výsledek hlasování příjat na pravici potleskem a pochvalou. Snčsovna začala potom rokovati o pilném návrhu na ulevení bídy vzniklé neza- městnaností. Posl. Seitz přimlouval se za pilnost návrhu Líčí nouzi dělnickou. Pro nepříznivý stav průmyslu zhoršovaly se dělnické poměry vůbec. Jalovými frá- zemi nepřekoná se hospodářská stagnace. Vláda do- mnívá se, že jedná se tu jen o přechodnou dobu. Kdo zná dělnické poměry, vi, že tenkráte to jde do tuhého. Líčí dle statistických dat bídu mezi dělnietvem železářským a strojnickým. Všude se dělnictvo pro- pouští a bude ještě propouštěti. Dělnictvo předvídalo tuto krisi dávno. Jen ministr financi klamal se ale — začíná to poznávat. Nepřízeň doby stíhá v první řadě dělníky, již strádají o květu i úpadku průmyslu. Příčinou krise je mimo kapitalistický řáč společenský také politická a hospodářská zpo zdilost. Jak to v Rakousku vypadá, bylo patrno o vč rejší debatě. Lid čeká na výsledek parlamentn práce: přeměnu Rakouska v moderní průmyslov stát a zde vedou se hádky o malicherných věcech. Klerikálové a feudálové smějí se potaji a nerozumná politika měšťanská a nerozumná správa — toť jsou příčiny našeho hospodářského úpadku. Vláda se svými úřadníky vynasnažuje se vše- možně proti novým průmyslům a na druhé straně nedopomáhají dělnictvu k jeho právům. Uvád velké práce, jež by se měly podniknouti ve Vídní až náprava poměrů bude možná, užije-li vláda aspo takové příležitosti. Jen potom dostane práci mnoho dělnictva.
Posl Seitz Rakousko Vídeň Lido
11 article
Přednáší různá přání, zvláště o zřízení státníh sprostředkování práce a pojednává o zakročování vlády proti společenstevnímu podporování nezaměst naných. Konečně žádá sněmovnu, by zjednala práci tisícům dělnictva, jež čeká krutá zima. Mep. dr. Körber praví, že zimní nezaměstna- nost je pravidelným zjevem, avšak všude hledí s nouzi odpomoci. Odvrátiti nezaměstnanost, nepo- dařilo se dosud nikdy a nikde. Připouští, že mnohé v poslední době navržené prostředky (lepší prostřed kování organisace veřejných praci, pojištění proli nezaměstnanosti) mohou přispěti k odstranění neza- městnanosti, ale zda nadobro prospějí, pochybuje. Vláda bude hleděti opatřiti práci dle možnosti, aby umenšila se bída a učiní opatření k nápravě po měrů. Vláda pospíší si s objednávkami investiční mi, pokud hude možno. Soukromé železnice a pod- niky učinily podobně. Doufá, že váznutí obchodua průmysiu překoná se, nebo v některých průmyslo- vých odborech není žádných zásob. Vláda bude dbát, aby nenastala nouze Posl. Alvin Hannich uvažuje o výrobních pe- měrech, jež neřídí se dle potřeby a vedou proto ke krisím, jako je nynější. Plá se, nebylo-li by možná, aby přebytek městského dělnictva, zvláště mladí po- mocníci, věnovali se hospodářské práci, neboť na venkově mají nedostatek pracovníků. Uvažuje ne- příznivé poměry zemědělské následkem nedostatku pracovních sil a různá nebezpečí, jež hrozí lidské společnosti od množících se nezaměstnanců. Zodpo- vědnost za vše to padá na vládu.
Mep doktor Körber Posl Alvin Hannich
12 article
Posl. Axmann polemisoval s vývody Seitzo- vými a prohlašoval živnostenskou svobodu a kapitali- stickou výrobu za příčinu chudnutí lidu. Především padá vina na světový názor židovsko-liberální. Také on soudí, že stát má pomáhati, ač všecku nezaměst- nanost nelze odstraniti. Býváť také zúmyslná, zavi- něná. Kritisuje liberální manchesterství, jež však provozuje také stát, prováděje millionové práce po- mocí vojska na ujmu průmyslu a živností. Podobně má se věc také s prací vězeňskou. Lituje, že dosud nebyl předložen zakon o statisti- ckém úřadě pracovním. Prostředkování práceje dosud nedostatečné. Vyčítá sociálním demokratům, že jejich přiči- něním hospodářští dělníci mění se v průmyslové tvrdí, že hospodářské škody jsou zaviněny židov- ským liberalismem. Boj s ním podstupují jen kře- sťaňští socialové. Vídeň postará se také o zaměst- nání dělnictva na stavbách (nová nemocnice). Bude hlasovati pro pilnost návrhu. Rokování uzavírá se a hlavními řečníky zvo- leni poslanci Kink pro a dr. Šílený proti návrhu. Posl. Šílený prohlašuje, že pilné návrhy ne byly podány k obstrukčním účelům, nýbrž proto, aby vláda hned na počátku zasedání věděla o nale bavých potřebách obyvateistva. Stěžuje si na germanisační snahy vládní a po- ukazuje na celou řadu návrhů, podaných za ulevením bídy maloživnostníkůa zemědělců, na něž však vláda nedbá. Nejen dělnictvo, také maloživnostnictvo trpí nezaměstnaností, jejíž hlavní příčinou je naše přátelství k Německu. Pojednávaje o vojenských dodávkách a vojenské práci, zasazuje se, aby maloživnostníci a zemědělc stali se účastnými výhod vývozu.
Posl Axmann Kink Vídeň Německo
13 article
Uvažuje zevrubně zřízení úřadu pro sprostřed- kování práce a j. požadavky k úlevě bídy a prohla- šuje, že blavní přičinou nezaměstnanosti je, že vláda se svými orgány starají se především o národoho- spodářské olázky a ne o nalehavé olázky hospo dářské. Žádá, by Seitzův návrh byl příjal jednohlasně Posl. Kink shledává příčinu nezaměstnanost ve vzájemných štvanicích a zanášení národnícha náboženských otázek do hospodářského života. Pole- misuje se sociálními demokraty a prohlašuje, že té on uznává právo na práci a starobní zaopatření děl- nictva. Stát je k tomu povinen a musí opatřiti pro středky jako pro vojsko. Štvaním dělnictva na za- městnavatele se nouzi neodpomůže. Další příčinou nezaměstnanosti jsou nepřízniv obchodně-politické poměry, jimiž průmysl pozbyl mnohého odbytiště. Vinou nynější nezaměstnanost není zaměstnavalel, ale nedostatek peněz v Rakou- sku. Závist a všeliké vražení způsobily nynější ža- lostné poměry. Souhlasí skoro ve všech částech se Seitzovým návrhem a navrhuje, aby přikázal se so ciálně politickému výboru. Po věcných poznámkách a navrhovatelově do slovu přistoupilo se k hlasování a pilnost návrhu uznána skoro jednohlasně. Předseda oznamuje, že bylo podáno k ná- vrhu několik resolucí stran opatření práce v ně- kterých okresích různých korunních zemí. Resoluce jsou podporovány a sněmovna usnášís k návrhu Kinkovu přikázati je i se Seitzovým ná- vrhem sociálně-politickému výboru. Schůze ukončena v 6 hodin večer po různých doplňovacích volbách a různých formalitách; příšti bude zejtra v 11 hodin dopoledne.
Seitzův Posl
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. řijna. (Politika plo ského kola.) Po několikadenním rokování v polském kole přináší krakovský »Czas« seznam hlavních požadavků, jichž splnění se Poláci na- dějí do nynější vlády. Seznam ten souhlasíse zprávou, námi o věci té dříve již podanou. Kolo polské vyžaduje především, aby se akce, týkajíeí se vodních investicí, prováděla rovno- měrně ve všech korunních zemích, jichž se týče zákon o průplavech. Nedopouští-li nedostatek technických sil rychlého provádění akce, nemá to býti příčinou, aby se v Haliči nedělo zatím pranic. Na druhé místo klade polské kolo opráv- něné požadavky obou hlavních měst haličských, aby se jim dostalo státní pomoci na práce in vestiční; ovšem se předpokládá, že »hlavní mě- sta procitnou ze své lethargie a budou spolu- působiti s kolem«. Dalším požadavkem jesť, aby se beztoho nečetným haličským továrnám dostalo práce a výdělku. Kdyby se však vláda při ně- kterém z výše uvedených požadavků vymlouvala na omezenost rozpočlu, přichází polské kolo s dalším požadavkem, jenž nemá s rozpočtem nic společného, jsa »rázu čístě národního a ideál- nlho«. Pěží o to, aby polština byla prohlášena za vnilřni úřadní jazyk na poštách a telegrafech jakož i na železnicích. Němičina je prý vro těchit
Polák Praha Halič
15 article
úřadech přežitek z doby, kdy správa železničn náležela ještě k agendě ministerstva obchodu Kdyby však na zachování němčiny u státních dráh stálo z ohledů strategiekých ministerstvo války, nemůže pro německé úřadování na poštách býti ani této, va skutečnosti také bezdůvodné omluvy. Chce li tedy vláda projeviti svou dobrou vůli polskému kolu, v této věci nestojí jí vi cestě nijaká překážka. Jako za jarního zasedání, hodlá se polsk kolo i nyní držeti politiky volné ruky- V tom smyslu vyslovil se k redaktoru »Reichs wehru« »vynikající člen polského kola«, jenž v nynější době nevidí možnosti nijaké většiny ba ani větší parlamentní koalice, poněvadž každý pokus o takový snémovní útvar měl by v zápět obnovení obstrukce. »Nynější parl a men nesnese vůbec většiny — vyjádřilse polský politik — a proto také polské kolo z žádných okolností nepřistoupí k nijaké takové kombinaci. Rozhodnutí klubovní jest prý tak pevné, jako jeho přesvědčení, že nejlépe poslouží zájmům svého národa i říše, zachová-li si klul úplnou samostatnost.e V Praze, 24. října. (Uherský sněm) svolaný královským reskriptem na dnešek, sejde se, dle uherské ústavy, poprvé v sobatu dne 26. t. m. Do té doby budou vykonány také všechny užší a dodatečné volby až na užš volbu v Senteši, jež položena až na den 27. t. m. Vyjma volbu sentešskou a volby ba- zinskou a štomískou, jež se konají dnes, jsou známy jíž výsledky všech voleb. Ve 410 okre- sích zvoleno dosud 276 liberálů, 80 košutovců. 11 ugronovců, 24 lidovců, 11 Sasíků s pro- gramem národním, 4 Slováci, 1 Srb, 2 divoci
wehru Slovák Srb Praha Sasík
16 article
Maďaří a 1 maďarský demokrat. Poněvadž chor- vatský sněm vyslal do uherské poslanecké sně- movny 40 deputátů čistě vládních, bude Szellova vláda v otázkách, společných celé ko- runě sv. Štěpána, disponovati 316, v otázkách čistě uherských 276 hlasy, k nimž z voleb dosud neznámých ještě nějaký hlas přibude. Mandáty chorvatské budou mii však platnost jen do svolání nového sněmu chorvatského, jenž bude povinen voliti své de- putáty znova. Poněvadž pro volby chorvatské zákon o inkompatibilitě nemá platnosti, nastane ve sněmovně uherské abnormalita, že mezi po- slanci uherskými, zvolenými na základě »čistých voleb« a vyhovujícími zákonu o neslučitelnosti mandátu, bude zasedati 40 Chorvatů, kteř těmto podminkám vyhovovati nemusejí, mohou tedy býti státními dodavateli, mohou býti o vlády závislými a přece budou míti právo svým hlasy o společných státních věcech rozhodovati Ovšem rozhodnou vždy ve smyslu vládním a tu již bude možno nad jejich inkompatibil- nosti zamhouřiti ne jedno, nýbrž obě oči.
Szellův svatý . Štěpán Chorvat
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 24. října. Poláci pode jhem německým. V Poznani při hlavní poště zřídili tak zv »překladatelskou kancelář«, již mají dodávány býti dopisy a zásilky, které mají na adresách nějaké slovo polské. Úřadem té kanceláře je slovičko přeložiti do něméiny a teprve potom list nebo zásilku odevzdati listonosům k do- dání. Překladatelská kancelář dobře pochopila. že jest úkolem jejím šikanování Polákův, a úkol ten svědomitě plní. Zadržuje i takové listy, na kterých je dvojí adresa, polská a německá, ane začala redakeím polských listů v Poznani za- držovat i zásilky časopisů na výměnu. Časopisy ruské snad vůbec přestala polským redakcím dodávat. boe Pruské regencie v Gdánsku a Kvídzíně na řídily, aby učitelky ručných prací ve měslech i vsech dávaly žačkám vysvětlení jen po ně mecku. Učitelky, které buď ze vzdoru se nepod robí anebo německy neumějí, budou propušťěny Nařízení má ten smysl, že německá vláda chce Poláky, pokud se neponémčí, tzbavit nejen možnosti vzdělati se, nýbrž i nabyti způsobi losti živnostenské.
Polák Polákův Praha Poznaň Gdánsko
18 article Kporážce Američanů na Filipinách.
Kporážce Američanů na Filipinách. Nešťastná srážka udála se — jak již stručné sděleno — mezi vojskem Spojených států povstalci na filipinském ostrově Samaru. Velký oddíl povstalců napadl selninu C. Deválé pě- choty, z níž jen čtyřiadvacet vojlí nů se zachránilo. Semnina byla při snídaní. když byla velkou přemoci napadena a ustou- pila po houževnatém odporu. Ze zachráněných dvaceti čtyř mužů jedenáct je raněno. Povstalci ukořistili veškeré pušky až na 12, veškeré ná- boje a veškeré zásoby setniny. Setnina čítal 72 muže, 48 zůstalo na poli mrtvo. Na Samaru bylo asi 2500 mužů amerického vojska a po- vstalci měli tam pouze 300 pušek. Obyvatelstva na Samaru a k němu náležejících ostrovech je sotva 170.000. Setnina C. byla části amerického vojska, jež se vrátilo z Číny. K porážce tétc sdělují americké listy ještě tyto podrobnosti Setnina byla překvapena asi 400 domorodci, pod jichž ranami padli mnozí vojácí dříve než se mohli chopiti zbraní. Z domorodeů zabito na místě 140. Generál Hughes odebral se na misto porážky, aby se tam ujal osobně veden vojska. U devátého pluku sloužíc tak nemalý počet Čechů, U setniny C. bylo jich několik. Pokud se podařilo zjistiti, byli to seržant Frank Bertram z Albany, N Y., Karel F. Marek z Halsteld, Kans. a Frank Vobejda z Conna way, Sev Dakota, Američtí důstojnfcí krčí rameny když se kdo táže, jak se mahlo neštěstí stát Myslí, že asi velitelství nebylo dost opatrné a když vojáci snídali, ani nerozestavilo stráže To se stalo celé setnině tak osudným. Důstoj- níci vymlouvají se, že se k nim obyvatelstvo ostrova stavělo přátelským a zvláště starostov obci ve všem jim napomáhali.»To je ovšem omluva velice slabá,« praví jeden list americký. »Nesmí-li na stráži usnouti voják, nemá se tím méně sladké dřimotě oddávati důstojník.«
Američan Hughes Čecho Bertram Marek Kans Vobejda Filipíny spojený stát Čína Alban U setnina C N Y Conn way Halsteld Seva dakota
19 article
K boji s řeholemi ve Francii. Pondělní »Croix« oznamuje“: Mniší »de l Grande Chartreuse« zůstanou ve Francii, ale novi- cové se odeberou doiciziny, poněvadž zákon spolčo- vací vyžaduje udání pravých jmen všech člene řádu. Dom Valery vystoupil ze řádu a bude je diným majitelem známé kovárny na likéry. A bbo Rey rovněž se vzdal úřadu kněžského a stane se ředitelem svrchu zmíněného závodu. Sklady se nalezají ve Voironu ve skladištích firmy »Brézum a společnost«.
jít l Grand Chartreuse Francie Dom Valera
20 article
Po odjezdu carově z Francie. V neděli večer brány zámku compiěgne- ského se definitivně zavřely. Devadesát tisíc lid tam přišlo, jak sdělují »Paris Nouvelles«, po odjezdu oarově, aby shlédli zde nahromaděn bohatství, které bylo k neomezené disposici cí- sařských manželů ruských. Od neděle 54 v gony odvezly skvostný nábytek a drahocenn obrazy a koberce výpůjčené z různých náro ních paláců. Ovšem jest třeba uvážiti, že zámel hostil 600 osob a že více než 200 obývalo nejméně po dvou komnatách. V druhé polovici listopadu president repu- bliky se vrati do Compiěgne. Za pobytu carov bylo totiž přeneseno do rozkošného zámeckéh parku více než 600 bažantů, na něž bude uspo řádán nyní veliký lov. Známý básník dekadentní p. Laurent Tail hade, jenž byl nedávno odsouzen na rok do žaláře, poněvadž vybízel v jednom ze svých článků k zavraždění cara, uprchl do Belgie Tento svůj krok odůvodňuje dnes v otevř ném psaní zaslaném panu Vaughanovi, ředitel žurnálu »Aurore«, v němž praví, že ho k útěku nutilo prekerní zdravotní stav jeho manželky jež jest blízka slehnutí. Aby jí ušetřil všech bolestných dojmů, jež by mohly míti osudné následky, prchá prý na krátký čas do cizinya dostaví se okamžitě k soudu, aby si odpykal svůj trest, jakmile vhodný okamžik nadejde. Gož ale kdyby byl býval někdo řídil se člán kem Tailhadovým a musil za to vstoupiti na guillotinu, nebylo by mu vadilo před ní též prekérní zdraví? Netřeba sváděti jiné k tomu zač nedovedu sám stát! — —
Laurent Tail Vaughan Aurore Francie Belgie Paris Nouvelle
21 article Poprava Čolgoše.
Poprava Čolgoše. Poprava útočníka na Mac Kinleye, Čolgoše, stanovena jest na úterek 29. t. m. Vykoná se proudem olektrickým. Colgoš popírá vytrvale, že by měl spoluvinniky; naopak hledí vzbuditi nyní mínčni, že jednal v osobní maty. Žádal prý kdysi Mac Kinleye o místo, ale dostal o ného odpověď zamilavou.
Mac Kinley Čolgoš
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná páteční příloha „Hlidka líterární“, — Stloukání větěiny. Nedá se popřít že i ten parlament, v němž by zasedali sam Pirnerovei a kde by nebylo jiných lidí, než sa mých individualistův, měl by zapotřebí majority Bez majority dá se velmi nesnadno říditi i sebe menší poradní sbor, tím méně pak zákonodárné shromáždění, v němž z nejrůznějších náhledů a stanovisk propastmi sod sebe oddělených má býti vyvržena přesná a určitá výslednice. Prot ve Vídni již zase irze lvšech stran se pracuje k tomu, stloucí cosi podobného, co by se po dobalo většině. Na základě jakého triteria však měla by se ona většína ustaviti? Na základ zájmův hospodářskýclí? Je doba nyní, která zdála by se býti tomuto projektu přízniva, mlu viti i byť by to byly sebe větší nesmysle o vě cech hospodářských, rozvijeti nejsmělejší eko nomická theorie atd. je dnes módou, však i v téte věci by se strany ve Vídni, jak poměry se mají nesešly. V jistých politických, zejmena ale v ná rodních tím méně. Nejpřirozenější bylo by arei kdyby se na jedné stráně sešlis Němci, na druhě Neněmci. Sdružení takovél byloe nejed nou již pohromadě a jak pokaždé skončil každá tukováto alliance ? Fiaskem. Neudržela si ani kmenové příbuzenstvo, ani společné od- půrce, ani společné zájmy. Příčinou nezdaro byli v káždém případu Poláci. Jejich prospěeh je víže k vládě a odnté nechtějí se odděliti za žádnou cenu. Náslédek toho ale, že na zcestí vládní politiky svésnaží se zatáhnouti též ostatní strany. Zejmena ale nás Čechy. Prodě- tali jsme s ními jednu takovou kampaň a máme
Němec Polák Čecho Vídeň
23 article
jí věru dost. Ti, kteří o většinu tak velicese přičiňují, vymyslili, jak známo a jak jsmeo tom zprávu přinesli, hned majority dvě. Jednu širší s Poláky a druhou bez nich. V jistých věcech opírali bychom se totiž o většinu širo kou a sice v lakových, která by vládě mnoho bolesti ani nezpůsobila, v jiných, zejmena ja- zykových, bychom se sešli bez Poláků, ale tat »většina« by měla tu nemilou vlastnost, že by majoritou vlastně nebyla.s Tak si to někteř páni představují, domnívajíce se, tím že bychom věci své prospěli. My ovšem to popíráme. P'ro- spěli bychom, jak již řečeno, snad jedině panu dru. Körbrovi, který by ovšem naši nabídku ochotně přijal a jako ehef vlády dle potřeby s námi manipuloval. My bychom ale z takové hoto »urovnání věci« neměli ničeho než škodu neboť postrádali bychom zase volnosti pohybu které nám právě dnes především třeba. Jinak ovšem měla by se věc, kdybychom spolehnout mohli na Poláky.Leč oni mají již, co chtějí, a za takových okolností ovšem s námj, jako se stranou rozhodně opposiční, nikdy se nesrov- nají. Česká delegace ve Vidni musí zůstati od kázána sama na sebe. Nanejvýš že nalezne ochotné podpivy u hrstky našich slovanskýeh spolubratři z jihu. Jako dosud bezmála vždycky — Silné zaklinání posledních německo liberálních strašidel pražských čte se v nej novějším čísle Hoferových »Eg. Nachrichiten«
Polák Körbr Hoferův Nachrichiten
24 article
Výlev tento nadepsaný »Pohtické blbství židov ského liberalismu« sepsán jest v takových ne horáznostech, jaké nalézti lze jenom v pokladu německého jazyka, spísovná slovanská řeč ne- vládne těmto živly mluvy z nejnižších krčen a proto lze naznačiti nejtučnější výrazy jen puntiky. »V n..... . podestírání se osvědčil židovský liberalism vždycky svou nejkrásnější schopnost. Nyní šilhá stará židovská k . . . . na konci svého života ještě obvyklými směry, aby svou nízkou existenci předčasného rozkladu uchránila. Ráda by si ve své sterilnosti zabez pečila dorost i poukazuje na říšsko-německé poměry. V napodobení tamních nacionálních libe- rálů chce zkoušeti své štěstí? Co ti lidé do kázali? Jsou v politickém bankrotu a odumírán jako židovský liberalismus ve všech státech. . .. Bak zvané nacionálně-liberální »jugendbundy v Německu nejsou ničím jiným, leč »juden bundy« a přináležité studentské spolky na vy sokých školách mají totéž vzezření, jako př- kladně u nás »Lese- a Redehalle« v Praze. Co však pro nás a pro všechen německý lid jest potěšitelno, jest oživení mladoněmeckého hnut v říši německé, z něho vzejdou mužové, kteříž do zamořených poměrů v lidu a v parlamentě při- nésti musí ozdravení. Hnutí toto jest přesně svo- bodomyslné, čisté a všeněmecké. Hnutí to má s posledními zbytky židovského liberalismu učiniti důkladný konec a týmž způsobem naložili i s junkéřskými a popskými reakcionářskými snahami. Vítěznost germánského plemenného uvědomění nedozná v budoucnosti hebrejskými kejkly a padoušstvím žádné, značnější újmy.« Jak asi je Schmeykalovým mohykánům, shro- mážděným v »zreadlovém sále« kasina, kdežse jich zdá sladkým oplickým klamem víc, když čtou tyto parafráse všeněmeckého »menetekel«?
Schmeykalův Bak Německo Praha
25 article
— Nešetrnost k jazyku českému jesl, jak se zdá, jednou z reguli, podle nichž řídi se život v rozsáhlé budově v Jindřišské ulici, chlubící se býti c. k. poštovním ředitelstvím, představující však ve skutečnosti jednu z nej- větších germanisačních oficiálních provozováren v Čechách. Již častokráte měli jsme příležitost upozorniti na nevšední píli a vynalézavost, s jakou pracuje se v poštovním ředitelství na vexaci českéha publika od zrušení jazykových nařízení, onoho velkého autodafé českých tisko- pisů poštovních. Po této velké ráně, kteráz rovnému právu jazyka našeho zasazena k já- sotu všech Germánů na poště, rozléh avšímus tenkrát při obvyklém » jausenbiřtlu« na chodbách, zbývá ovšem už pramálo ku zcizení ze zbytků a místeček, na nichž se ještě čestina na poště trpí. Pole povlovných operací k tomu konci prováděných týká se ovšem už jen styku poštovního úřadu s obecenstvem. Nějaká geniální hlava ve štábu vyššího úřadní- ctva v poštovním ředitelství pověřena jest vý- hradně úkolem, přemýšleti o těch přečelných ranách jehlou, jimiž se má jedno české slůvk po druliém vypichovati z manipulačních tiskovin a čeština všemožně ještě snížiti z postavení Popelky, jež na formulářích těch ještě zaujímá. Příkladným pro tyto snahy případem byla námi nedávno sdělená změna, vykonaná na podacích lístcích, kteréž pořízeny výhradně německé pro Němce a německočeské pro Čechy na místě dřívějších na jedné straně českých na druké německých. Novým druhem listků hned české tváři zasazen dvojí poliček, Němec má býti ušetřen pohledu na nenáviděnou češtinu a po- sílen ve vědomi svého absolutně vyvýšeného po- stavení zvlášť v Čechách, Čechu pak raffinovaným způsobem musí býti na srozuměnou dána po- níženost jehojazyka pod německý a německé stigma, kteréž provází každý jeho styk s úřady.
Germán Němec Čech Jindřišská ulice Čechy
26 article
Nejnověji zase učiněna byla nenáhlá, ale vý- znamná změna v úřadních záhlavích telegram- ních. Tato záhlaví, kteráž přece platí pro obe- censtvo a vyhotovena jsou přece v úřadním styku s ním, píší se od nějaké doby výhradně německy i mezi stanicemi ryze českými. Adresát telegramu přece není povinen a naprosto také nemůže znáti všechny zkomoleniny českýcha moravských místních jmen, kteráž pojata jsou také do úřadního jich seznamu. Telegram ze Lvova vždycky jest opajřen správným polským názvem»Lwów«, z Terstu jinak nedojde telegram než označený vlašským »Trieste«, jenom telegram z Klatov zaslaný musí býti označen »Klattau«, z Přibrami »Przibram «. T jest vyložená nepřístojnost, neboť adresát český má právo zvědět po česku, odkud se mu telegrafuje a dostane-li depeši ze »Slarken- bachu«, nemůže hledativ místodržitelském místopisu, že je to Jilemníce. Velice raffino- vaným způsobem stíhá se čeština telegrafaím úřadníky ve Vídni a také na různých stanicích uzavřeného území v Čechách. Komoleniny na- prosto nesrozumitelné, jaké se vydávají adre- sátům v Praze jakožto české telegramy, podan z Vídně, mohly by se uveřejňovat na obálkách zábaných listů jako záhadné assyrské nápisy.
Lvov Terst Klatovy Vídeň Čechy Praha Lwów
27 article
Mnohdy jest na nich patrno, žej komolen zúmyslně a žev Němec znalý češtiny provo- zoval na nich svou neslušnou králku, přetvařuje česká slova v ostudné směšnosti. Za tyto, mnolidy náprosto neluštitelné, tedy bezcennés telegramy přijala poštovní správa peníze stejně drahé jako za bezúhonný výkon německý, což je tedy ryze hmotným poškozením obecenstva a jeho mnohdy neocenitelného zájmu. Ale tendence je zcela patrná, český zasilatel má býti přinucen k do- pisování německěmu, pokud jen může, nebot meritum jeho telegramu je pak kryto zárukou bezpečnější. Skutečným monstrem jsou pak telegrafické poukázky peněžní. Strana vyplní poukázku česky a úřad vyhotoví telegram ná- sledujícího znění« —»Postanweisnng. Nr. 456.
Němec
28 article
Postamt Böhmischbrod — František 8. erlege 20 — zwanzig Kronen für Kateřina V. Taus. Německy proto, že prý je to »Verrechnungs dokumente. Obyčejné pošt. poukázky nejsou patrně zdokumentem«. Také odhlašování českých telegramů děje se německy,úřad je sice povi- nen poříditi překlad, ale děje se tak v nejřidších případech. To jsou jen malé ukázky z chikano- vání, jemuž vystavena jest »česká strana« telegrafickém styku s úřadem, ať je již zasi latelem nebo příjemcem. Na tyto hrubě nepři- stojnosti dlužno sice tiskem upozorniti, ale ná- pravu jich hledat musí representace lidu a jeho mravních i hmotných zájmů a sice s důrazem a neústupností největší, všechny chabé pokusy situaci spíš zhorší a nápravu oddálí. Příslušná místa musí viděti, že nám jde vážně a do opravdy o naše práva, na nichž se tak leckdo v záští své německo nacionální hojí, zapominaje. že v úřadním výkonu je c. k. úřadníkem. — Oslava památky Tychona Braha Ku včerejší odpolední obširné zprávě o prů- běhu slavnosti, pořádané král. českou společ- ností náuk na paměť slavného astronoma Ty- chona Braha, sdělujeme ještě tyto podrobnosti. Po slavnostní přednášce p. dvor. rady prof. dra. Studničky jménem společnosti náuk vyslovil předseda p. vl. rada ryt. W. W. Tomek shro- mážděným vřelé diky za účastenství při slav- nosti o pozval je ku prohlédnutí náhrobkuv chrámé týnském. Na náhrobek položeny byly drahocenné věnce s červenobílými stuhami: o obce pražské (»Reformátoru pozorovací astro- nomie«), dále věnce, na jejichž stuhách byly nápisy: Spcietas Regia Scientiarum Danica. Universita Hafniensis. — Mit Ungdoma Ideal i Taknemlighed Harald Mortensen. — Fra Dan- ske Studenter. — Věnce položili dále p. prot.
František 8 Taus Tychon Braha profesor doktor Studnička W W Tomek Mortensen dan Postamt Böhmischbrod Kronen für Kateřina V res Danica univerzita Hafniensis Mito Ungdoma Ideal