3
masthead
25. října 1901. Číslo 294.
4
article
Posl. Březnovský: Jest hanba, že se tam
na té straně našel někdo, kdo hájí Brassa. (Bouřlivý
odpor na levici.)
Posl. dr. Tschan: Nechť se jde podívati někdo
do severních Čech, jak zpupně si tam počínají Soko-
lové. Který ministerský předseda bude chtíti docílili
dělnosti snémovny, nezbude mu nic jiného, nežli
etablovati tentýž obchod, jako letos na jaře a pak
také pilně návrhy, které neznamenají nic jiného,
nežli skrytou obstrukci, zmizi. Ovšem ale dříve
se musí vyhověti zvláštním přáním a potřebám
Čechů — —-
Posl. Maštálka: Aha, tedy jsou to přece
»potřeby«.
Posl. Jaroš: Více, než-li těch, nechceme.
Posl. dr. Tschan: Naší straně niktérak se ne-
jednalo o to, abychom český národ nebo český klu
urazili, nýbrž vystoupili jsme snad trochu ži
věji (Posměch na českých lavieích.) jenom proto
protože pilnost byla odůvodňována osobou, kter
požívá v téte sněmovně všeho, jenom ne sympatií
(Bouřlivá nevole na českých lavicích.
Posl. dr. Brzorád: To posuzovati nenáleží
Posl. Maštálka: Dnes teprve jsme mu vyslo
vili jednohlasně důvěru.
Posl. dr. Tschan (pokračuje): Nynější vláda
nepodroruje nikterak snahy Němců (Posměch na če
ských lavicích.), ovšem ale »počešťovaly« a sice
systematicky vlády dřívější. Chce-li však ministerský
předseda, jak již řečeno, udělati sněmovnu dělnou,
ať zahájí obchod jako na jaře. (Pochvala na všeně
meckých lavicích.
Posl. Mnštálka: My půjdeme opět spolu
není-li pravda, p. Kittle?
Posl
doktor
Tschan
Čecho
Maštálek
Aho
Jaroš
Brzorád
Němec
Kittl
Čechy
5
article
Poslanec dr. Stránský: Urážky a nájezdy
kterými mne včera Všeněmci obmyslili, mne nikterak
nerozčilují. To pánové vědí zcela dobře! Po té
stránce bylo mi prohlášení našeho ct. pana předsedy
klubu dostatečnou odvetou za všecko, co se mi s
strany těchto pánů stalo. (Hlučná pochvala na če-
ských lavicích.) Poněvadž však také dnes pánové
nemohou se dosti naházeti »židem«, připomínám
jim staré příslovi: »V domě oběšeného nemluvo
provaze.« Jestli zakladatel a vůdce některé strany —
jak jest akty a listinami dokázáno — má pra-
tchána Schmu! Leb Kohna (Bouřlivá
veselost ve sněmovně), nesmí pak tolik se »židy«
házeti. (Vřava mezi Všeněmci. Potlesk na lavicích
českých.) Toto tvrzení jste, pánové, nevyvrátili ani
ve svých vlastních listech. (Stálý odpor na lavicích
všeněmeckých.) Jest-li byl Schmul L e
Kohnkatolíkem, jsem já Všeněmcem.
(Bouřlivá veselost ve sněmovně.) Tolik ohledů byste
tedy měli míti přece s dětmi pana Schönerera,
abyšte uznali, ježto v jich žilách jest alespoň po-
lovice krve židovské, že byste neměli mluviti toliko
židech. (Opětná veselost.) Ostatně však mne vaše
osobní úloky již proto nerozčiluji, protože jsem viděl
že i řečníky, kteří mluvili pro vás, uráželi jste ještě
více, jako na př. poslanec Wolf, když volal na
poslance barona D'Eiverta: »Sláva Vše
němci DElvertovile To jest mnohem urá-
žlivější pro barona DRIverta, nežli ono, čím jste
bázeli po mně. (Hlučná pochvala na českých la
vicfch)
Neberu-li pány že všeněmecké strany vážně
musím se však zcela rozhodně postaviti proti in
vám.
sultu, který proti mně pronesl soc. dem. poslaneo
Pernerstorfer
Posl. dr. Brzorád: Ten by se měl skutečně
styděti.
doktor
Stránský
Kohn
Schönerer
Wolf
D Eivert
Sláva
DRIvert
Posl
Brzorád
Schmul L e Kohnkatolík
6
article
Posl. dr. Stránský: — — zcela bezdůvodně.
jakkoli jsem se nedotkl ani jediným slovem zájmů
sociální demokracie. Pravil posl, Pernerstor fer
»Tak pošpiněné individuum, jako vy.
od hlavy až k patě potřísněné bláte m.
(Hlučný odpor na lavicích českých. Volání: Slyšte
Slyšte!) Vyzývám posl. Pernerstorfera
aby z celého mého života — a v jeho klubu jsou
pánové, kteří mne znají od maličkosti — jmenoval
zde ve sněmovně jediné nečestné jednání, kterého
bych se byl dopustil. (Hlučný soublas na lavicích
českých.) Je-ti s to tak učiniti, dám mu za pravdu.
nemůže-li tak učiniti, pak nejsem já potřísně-
ným individuem. (Hlučná pochvala na českých lavi-
cích.) S nejvělším zadostučiněním mohu poukázat
— což nemůže učiniti ani posl. Pernerstorřer-
jakkoli jest vůdcem zociálně-demokratické strany —
že jsem v době, kdy on ještě jako německý nacionál
bojoval proti sociálním demokratům, u nesčetných
krajských soudů a u mnohých zemských soudů
zcela nezištně obhajoval sociální demokraty, obža-
lované z různých politických deliktů. (Hlučný po-
tlesk na českých lavicích.) Vyzývám p. Perners-
torfera, aby jmenoval své zásluhy o sociálně-
demokratickou stranu. Posl. Pernerstorfer ještě před
několika lety hájil zde německý nacionalism vždy
prsním tonem přesvědčení. Z těchto dvou prvků
zůstal mu jen prsní ton, přesvědčen
pak zahodil, (Hlučná pochvala na českých da-
vicích.)
Posl
doktor
Stránský
Pernerstor
Pernerstorfer
demokratický strana
volání : slyšet slyšet
7
article
Rečník reaguje potom na poznámku ministr
presidenta, který mezi jiným pravil, že úřady věděly.
že nesmějí strpěti porušování zákona. Pardon, J. H.
soudíme, že nepostačí, aby úřadníci nestrpěli poru-
šení zákona, nýbrž že jest nezbytno, aby také z ne-
možnily každé porušení zákonů. (Hlučný souhlas
na českých lavicích.) Proto vznesli jsměl obžalobu,
ježto v tomto případě, přes to, že každémiu dí-
těti bylo povědomo, že dojde k velkému konfliktu,
úřady — a to nikoli snad, jak pan minislr-presi-
dent pravil, jen okrěsní hejtman, nýbrž i on sám
— nejen výtržnosti nezamezily, nýbrž tím, že hro-
madný vjezd Němců do Litovle povolily, dokonee
přispěly k tomu, že došlo k těmto konfliktům.
(Souhlas.)
Praví se, že voláme stále po policii. Pánové
my jsme ti první, kteří by byli pro svobodu shro-
mažďovací i spolčovací, kdyby jenom i podobně se
dělo nám. (Souhlas na českých lavicích.) Naše spolky
nesmějí však v Mostě, Duchcově a Tepli
cích se ukázali v spolkových odznacích ani na uli-
cích. Stavite-li se na stanovisko, že menšinám v ně
meckých městech se nemá sice poškozovati jich exi
stence, že však nesměji pořádati žádných slavností
že se nesměji chovati demonstrativně, musejí se po-
tom posuzovati poměry stejně i v českých městech.
Němec
Litovel
Most
Duchcov
8
article
Posl. dr. Brzorád: U nás nikdy nezakroči
minist. předseda sám, jako zde zakročil. Musíme
podávati rekursy, které se vyřizují teprve za několik
měsíců.
Posl. dr. Stránský: Bar. D'Elvert odů-
vodňoval němectví litovelské tím, že právě odstra-
nění německých úřadníků jest příčinou toho, že
obecní zástupitelstvo dostalo se do rukou českých
To jest cireülus vitiosus. Napřed pošlou se do če-
ských měst úřadníci němečtí a pak se řekne, to jes
německé město.
Nezvratné číslo statistiky, dle které jest v Lilovi
3500 Čechů a 1400 Němců, jste zkrálka pominuli.
Bar. D'Elvert stěžoval si, že v Litovli byly zru-
šeny dvě německé dětské opalrovny. Ať mi jmenuje
jen jediný případ, kde by město, jehož obecní za-
stupitelstvo jest německé, vydržovalo třeba pro vel-
kou českou menšinu jedinou dětskou opatrovnu.
Německé zastupitelstvo zkrátka řekne, opatrovna
není školou, tím méně školou povinnou, a jest ho
tovo. Na nás se však žádá, abychom zařídili v Li-
tovli dětskou opatrovnu pro německou minoritu.
Posl
doktor
Brzorád
Stránský
D Elvert
Čecho
Litovel
Němec
9
article
Tvrzení bar. D'Elverta, jako bych vyhrožoval
Němcům, aby na příště neosvědčovali své národní
přesvědčení jako dosud — nent pravdivé. Mám
všechen respekt před osvědčováním a pěstováním
národnosti, ale týž respekt žádáme také pro sebe
dle zásady: Hanc veniam damus petimusque
vicissim. Pravil jsem jenom, že přijdete-li opět
s národními násitnostmi — a ty přece nenáleži
k pěstování národnosti — pošleme vás domo
s krvavými hlavami. Řečník doporučuje svůj návrh
ku příjetí. (Hlučná pochvala a potlesk na českýc
lavicích.) Přikročuje se k hlasování.
První odstavec: »Vláda se vyzývá, by
zavedla přísné vyšetřování zmíně-
ných událostí« — se přijímá jedno-
hlasně; odstavec: »a aby vinniky dle zá-
sluhy potrestati dala« — schválen
většínou hlasů (139 proti 122 hlasům.) Němiei
blasovali proti tomuto návrhu. (Hlučný posměch
na pravici, ironická pochvala a hlasy: »Vy jste
proti potrestání vinníků !«)
Posl. Wolf: Teď by měl Stránský být oběšen
(Vřava, hluk a hlnsy na levici: Vinníky jso
Stránský a soudruzí ?
D Elvert
Němec
Němiei
Posl
Wolf
Stránský
10
article
Výsledek hlasování příjat na pravici potleskem
a pochvalou.
Snčsovna začala potom rokovati o pilném
návrhu
na ulevení bídy vzniklé neza-
městnaností.
Posl. Seitz přimlouval se za pilnost návrhu
Líčí nouzi dělnickou. Pro nepříznivý stav průmyslu
zhoršovaly se dělnické poměry vůbec. Jalovými frá-
zemi nepřekoná se hospodářská stagnace. Vláda do-
mnívá se, že jedná se tu jen o přechodnou dobu.
Kdo zná dělnické poměry, vi, že tenkráte to jde do
tuhého.
Líčí dle statistických dat bídu mezi dělnietvem
železářským a strojnickým. Všude se dělnictvo pro-
pouští a bude ještě propouštěti. Dělnictvo předvídalo
tuto krisi dávno. Jen ministr financi klamal se
ale — začíná to poznávat. Nepřízeň doby stíhá
v první řadě dělníky, již strádají o květu i úpadku
průmyslu. Příčinou krise je mimo kapitalistický řáč
společenský také politická a hospodářská zpo
zdilost.
Jak to v Rakousku vypadá, bylo patrno o vč
rejší debatě. Lid čeká na výsledek parlamentn
práce: přeměnu Rakouska v moderní průmyslov
stát a zde vedou se hádky o malicherných věcech.
Klerikálové a feudálové smějí se potaji a nerozumná
politika měšťanská a nerozumná správa — toť jsou
příčiny našeho hospodářského úpadku.
Vláda se svými úřadníky vynasnažuje se vše-
možně proti novým průmyslům a na druhé straně
nedopomáhají dělnictvu k jeho právům. Uvád
velké práce, jež by se měly podniknouti ve Vídní až
náprava poměrů bude možná, užije-li vláda aspo
takové příležitosti. Jen potom dostane práci mnoho
dělnictva.
Posl
Seitz
Rakousko
Vídeň
Lido
11
article
Přednáší různá přání, zvláště o zřízení státníh
sprostředkování práce a pojednává o zakročování
vlády proti společenstevnímu podporování nezaměst
naných. Konečně žádá sněmovnu, by zjednala
práci tisícům dělnictva, jež čeká krutá zima.
Mep. dr. Körber praví, že zimní nezaměstna-
nost je pravidelným zjevem, avšak všude hledí s
nouzi odpomoci. Odvrátiti nezaměstnanost, nepo-
dařilo se dosud nikdy a nikde. Připouští, že mnohé
v poslední době navržené prostředky (lepší prostřed
kování organisace veřejných praci, pojištění proli
nezaměstnanosti) mohou přispěti k odstranění neza-
městnanosti, ale zda nadobro prospějí, pochybuje.
Vláda bude hleděti opatřiti práci dle možnosti, aby
umenšila se bída a učiní opatření k nápravě po
měrů. Vláda pospíší si s objednávkami investiční
mi, pokud hude možno. Soukromé železnice a pod-
niky učinily podobně. Doufá, že váznutí obchodua
průmysiu překoná se, nebo v některých průmyslo-
vých odborech není žádných zásob. Vláda bude
dbát, aby nenastala nouze
Posl. Alvin Hannich uvažuje o výrobních pe-
měrech, jež neřídí se dle potřeby a vedou proto ke
krisím, jako je nynější. Plá se, nebylo-li by možná,
aby přebytek městského dělnictva, zvláště mladí po-
mocníci, věnovali se hospodářské práci, neboť na
venkově mají nedostatek pracovníků. Uvažuje ne-
příznivé poměry zemědělské následkem nedostatku
pracovních sil a různá nebezpečí, jež hrozí lidské
společnosti od množících se nezaměstnanců. Zodpo-
vědnost za vše to padá na vládu.
Mep
doktor
Körber
Posl
Alvin Hannich
12
article
Posl. Axmann polemisoval s vývody Seitzo-
vými a prohlašoval živnostenskou svobodu a kapitali-
stickou výrobu za příčinu chudnutí lidu. Především
padá vina na světový názor židovsko-liberální. Také
on soudí, že stát má pomáhati, ač všecku nezaměst-
nanost nelze odstraniti. Býváť také zúmyslná, zavi-
něná. Kritisuje liberální manchesterství, jež však
provozuje také stát, prováděje millionové práce po-
mocí vojska na ujmu průmyslu a živností.
Podobně má se věc také s prací vězeňskou.
Lituje, že dosud nebyl předložen zakon o statisti-
ckém úřadě pracovním. Prostředkování práceje
dosud nedostatečné.
Vyčítá sociálním demokratům, že jejich přiči-
něním hospodářští dělníci mění se v průmyslové
tvrdí, že hospodářské škody jsou zaviněny židov-
ským liberalismem. Boj s ním podstupují jen kře-
sťaňští socialové. Vídeň postará se také o zaměst-
nání dělnictva na stavbách (nová nemocnice). Bude
hlasovati pro pilnost návrhu.
Rokování uzavírá se a hlavními řečníky zvo-
leni poslanci Kink pro a dr. Šílený proti návrhu.
Posl. Šílený prohlašuje, že pilné návrhy ne
byly podány k obstrukčním účelům, nýbrž proto,
aby vláda hned na počátku zasedání věděla o nale
bavých potřebách obyvateistva.
Stěžuje si na germanisační snahy vládní a po-
ukazuje na celou řadu návrhů, podaných za ulevením
bídy maloživnostníkůa zemědělců, na něž však
vláda nedbá. Nejen dělnictvo, také maloživnostnictvo
trpí nezaměstnaností, jejíž hlavní příčinou je naše
přátelství k Německu.
Pojednávaje o vojenských dodávkách a vojenské
práci, zasazuje se, aby maloživnostníci a zemědělc
stali se účastnými výhod vývozu.
Posl
Axmann
Kink
Vídeň
Německo
13
article
Uvažuje zevrubně zřízení úřadu pro sprostřed-
kování práce a j. požadavky k úlevě bídy a prohla-
šuje, že blavní přičinou nezaměstnanosti je, že vláda
se svými orgány starají se především o národoho-
spodářské olázky a ne o nalehavé olázky hospo
dářské.
Žádá, by Seitzův návrh byl příjal jednohlasně
Posl. Kink shledává příčinu nezaměstnanost
ve vzájemných štvanicích a zanášení národnícha
náboženských otázek do hospodářského života. Pole-
misuje se sociálními demokraty a prohlašuje, že té
on uznává právo na práci a starobní zaopatření děl-
nictva. Stát je k tomu povinen a musí opatřiti pro
středky jako pro vojsko. Štvaním dělnictva na za-
městnavatele se nouzi neodpomůže.
Další příčinou nezaměstnanosti jsou nepřízniv
obchodně-politické poměry, jimiž průmysl pozbyl
mnohého odbytiště. Vinou nynější nezaměstnanost
není zaměstnavalel, ale nedostatek peněz v Rakou-
sku. Závist a všeliké vražení způsobily nynější ža-
lostné poměry. Souhlasí skoro ve všech částech se
Seitzovým návrhem a navrhuje, aby přikázal se so
ciálně politickému výboru.
Po věcných poznámkách a navrhovatelově do
slovu přistoupilo se k hlasování a pilnost návrhu
uznána skoro jednohlasně.
Předseda oznamuje, že bylo podáno k ná-
vrhu několik resolucí stran opatření práce v ně-
kterých okresích různých korunních zemí.
Resoluce jsou podporovány a sněmovna usnášís
k návrhu Kinkovu přikázati je i se Seitzovým ná-
vrhem sociálně-politickému výboru.
Schůze ukončena v 6 hodin večer po různých
doplňovacích volbách a různých formalitách; příšti
bude zejtra v 11 hodin dopoledne.
Seitzův
Posl
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24. řijna. (Politika plo
ského kola.) Po několikadenním rokování
v polském kole přináší krakovský »Czas« seznam
hlavních požadavků, jichž splnění se Poláci na-
dějí do nynější vlády. Seznam ten souhlasíse
zprávou, námi o věci té dříve již podanou. Kolo
polské vyžaduje především, aby se akce, týkajíeí
se vodních investicí, prováděla rovno-
měrně ve všech korunních zemích, jichž se týče
zákon o průplavech. Nedopouští-li nedostatek
technických sil rychlého provádění akce, nemá
to býti příčinou, aby se v Haliči nedělo zatím
pranic. Na druhé místo klade polské kolo opráv-
něné požadavky obou hlavních měst haličských,
aby se jim dostalo státní pomoci na práce in
vestiční; ovšem se předpokládá, že »hlavní mě-
sta procitnou ze své lethargie a budou spolu-
působiti s kolem«. Dalším požadavkem jesť, aby
se beztoho nečetným haličským továrnám dostalo
práce a výdělku. Kdyby se však vláda při ně-
kterém z výše uvedených požadavků vymlouvala
na omezenost rozpočlu, přichází polské kolo
s dalším požadavkem, jenž nemá s rozpočtem
nic společného, jsa »rázu čístě národního a ideál-
nlho«. Pěží o to, aby polština byla prohlášena
za vnilřni úřadní jazyk na poštách a telegrafech
jakož i na železnicích. Němičina je prý vro těchit
Polák
Praha
Halič
15
article
úřadech přežitek z doby, kdy správa železničn
náležela ještě k agendě ministerstva obchodu
Kdyby však na zachování němčiny u státních
dráh stálo z ohledů strategiekých ministerstvo
války, nemůže pro německé úřadování na poštách
býti ani této, va skutečnosti také bezdůvodné
omluvy. Chce li tedy vláda projeviti svou dobrou
vůli polskému kolu, v této věci nestojí jí vi cestě
nijaká překážka.
Jako za jarního zasedání, hodlá se polsk
kolo i nyní držeti politiky volné ruky-
V tom smyslu vyslovil se k redaktoru »Reichs
wehru« »vynikající člen polského kola«, jenž
v nynější době nevidí možnosti nijaké většiny
ba ani větší parlamentní koalice, poněvadž každý
pokus o takový snémovní útvar měl by v zápět
obnovení obstrukce. »Nynější parl a men
nesnese vůbec většiny — vyjádřilse
polský politik — a proto také polské kolo z
žádných okolností nepřistoupí k nijaké takové
kombinaci. Rozhodnutí klubovní jest prý tak
pevné, jako jeho přesvědčení, že nejlépe poslouží
zájmům svého národa i říše, zachová-li si klul
úplnou samostatnost.e
V Praze, 24. října. (Uherský sněm)
svolaný královským reskriptem na dnešek, sejde
se, dle uherské ústavy, poprvé v sobatu dne
26. t. m. Do té doby budou vykonány také
všechny užší a dodatečné volby až na užš
volbu v Senteši, jež položena až na den
27. t. m. Vyjma volbu sentešskou a volby ba-
zinskou a štomískou, jež se konají dnes, jsou
známy jíž výsledky všech voleb. Ve 410 okre-
sích zvoleno dosud 276 liberálů, 80 košutovců.
11 ugronovců, 24 lidovců, 11 Sasíků s pro-
gramem národním, 4 Slováci, 1 Srb, 2 divoci
wehru
Slovák
Srb
Praha
Sasík
16
article
Maďaří a 1 maďarský demokrat. Poněvadž chor-
vatský sněm vyslal do uherské poslanecké sně-
movny 40 deputátů čistě vládních, bude
Szellova vláda v otázkách, společných celé ko-
runě sv. Štěpána, disponovati 316, v otázkách
čistě uherských 276 hlasy, k nimž z voleb
dosud neznámých ještě nějaký hlas přibude.
Mandáty chorvatské budou mii
však platnost jen do svolání nového sněmu
chorvatského, jenž bude povinen voliti své de-
putáty znova. Poněvadž pro volby chorvatské
zákon o inkompatibilitě nemá platnosti, nastane
ve sněmovně uherské abnormalita, že mezi po-
slanci uherskými, zvolenými na základě »čistých
voleb« a vyhovujícími zákonu o neslučitelnosti
mandátu, bude zasedati 40 Chorvatů, kteř
těmto podminkám vyhovovati nemusejí, mohou
tedy býti státními dodavateli, mohou býti o
vlády závislými a přece budou míti právo svým
hlasy o společných státních věcech rozhodovati
Ovšem rozhodnou vždy ve smyslu vládním
a tu již bude možno nad jejich inkompatibil-
nosti zamhouřiti ne jedno, nýbrž obě oči.
Szellův
svatý . Štěpán
Chorvat
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 24. října.
Poláci pode jhem německým.
V Poznani při hlavní poště zřídili tak zv
»překladatelskou kancelář«, již mají dodávány
býti dopisy a zásilky, které mají na adresách
nějaké slovo polské. Úřadem té kanceláře je
slovičko přeložiti do něméiny a teprve potom
list nebo zásilku odevzdati listonosům k do-
dání. Překladatelská kancelář dobře pochopila.
že jest úkolem jejím šikanování Polákův, a úkol
ten svědomitě plní. Zadržuje i takové listy, na
kterých je dvojí adresa, polská a německá, ane
začala redakeím polských listů v Poznani za-
držovat i zásilky časopisů na výměnu. Časopisy
ruské snad vůbec přestala polským redakcím
dodávat.
boe
Pruské regencie v Gdánsku a Kvídzíně na
řídily, aby učitelky ručných prací ve měslech
i vsech dávaly žačkám vysvětlení jen po ně
mecku. Učitelky, které buď ze vzdoru se nepod
robí anebo německy neumějí, budou propušťěny
Nařízení má ten smysl, že německá vláda
chce Poláky, pokud se neponémčí, tzbavit nejen
možnosti vzdělati se, nýbrž i nabyti způsobi
losti živnostenské.
Polák
Polákův
Praha
Poznaň
Gdánsko
18
article
Kporážce Američanů na Filipinách.
Kporážce Američanů na Filipinách.
Nešťastná srážka udála se — jak již stručné
sděleno — mezi vojskem Spojených států
povstalci na filipinském ostrově Samaru. Velký
oddíl povstalců napadl selninu C. Deválé pě-
choty, z níž jen čtyřiadvacet vojlí nů
se zachránilo. Semnina byla při snídaní.
když byla velkou přemoci napadena a ustou-
pila po houževnatém odporu. Ze zachráněných
dvaceti čtyř mužů jedenáct je raněno. Povstalci
ukořistili veškeré pušky až na 12, veškeré ná-
boje a veškeré zásoby setniny. Setnina čítal
72 muže, 48 zůstalo na poli mrtvo. Na Samaru
bylo asi 2500 mužů amerického vojska a po-
vstalci měli tam pouze 300 pušek. Obyvatelstva
na Samaru a k němu náležejících ostrovech je
sotva 170.000. Setnina C. byla části amerického
vojska, jež se vrátilo z Číny. K porážce tétc
sdělují americké listy ještě tyto podrobnosti
Setnina byla překvapena asi 400 domorodci,
pod jichž ranami padli mnozí vojácí dříve než
se mohli chopiti zbraní. Z domorodeů zabito
na místě 140. Generál Hughes odebral se na
misto porážky, aby se tam ujal osobně veden
vojska.
U devátého pluku sloužíc tak
nemalý počet Čechů, U setniny C. bylo
jich několik. Pokud se podařilo zjistiti, byli to
seržant Frank Bertram z Albany, N
Y., Karel F. Marek z Halsteld, Kans.
a Frank Vobejda z Conna way, Sev
Dakota, Američtí důstojnfcí krčí rameny
když se kdo táže, jak se mahlo neštěstí stát
Myslí, že asi velitelství nebylo dost opatrné a
když vojáci snídali, ani nerozestavilo stráže
To se stalo celé setnině tak osudným. Důstoj-
níci vymlouvají se, že se k nim obyvatelstvo
ostrova stavělo přátelským a zvláště starostov
obci ve všem jim napomáhali.»To je ovšem
omluva velice slabá,« praví jeden list americký.
»Nesmí-li na stráži usnouti voják, nemá se tím
méně sladké dřimotě oddávati důstojník.«
Američan
Hughes
Čecho
Bertram
Marek
Kans
Vobejda
Filipíny
spojený stát
Čína
Alban
U setnina C
N Y
Conn way
Halsteld
Seva dakota
19
article
K boji s řeholemi ve Francii.
Pondělní »Croix« oznamuje“: Mniší »de l
Grande Chartreuse« zůstanou ve Francii, ale novi-
cové se odeberou doiciziny, poněvadž zákon spolčo-
vací vyžaduje udání pravých jmen všech člene
řádu. Dom Valery vystoupil ze řádu a bude je
diným majitelem známé kovárny na likéry. A bbo
Rey rovněž se vzdal úřadu kněžského a stane
se ředitelem svrchu zmíněného závodu. Sklady
se nalezají ve Voironu ve skladištích firmy
»Brézum a společnost«.
jít l Grand Chartreuse
Francie
Dom Valera
20
article
Po odjezdu carově z Francie.
V neděli večer brány zámku compiěgne-
ského se definitivně zavřely. Devadesát tisíc lid
tam přišlo, jak sdělují »Paris Nouvelles«, po
odjezdu oarově, aby shlédli zde nahromaděn
bohatství, které bylo k neomezené disposici cí-
sařských manželů ruských. Od neděle 54 v
gony odvezly skvostný nábytek a drahocenn
obrazy a koberce výpůjčené z různých náro
ních paláců. Ovšem jest třeba uvážiti, že zámel
hostil 600 osob a že více než 200 obývalo
nejméně po dvou komnatách.
V druhé polovici listopadu president repu-
bliky se vrati do Compiěgne. Za pobytu carov
bylo totiž přeneseno do rozkošného zámeckéh
parku více než 600 bažantů, na něž bude uspo
řádán nyní veliký lov.
Známý básník dekadentní p. Laurent Tail
hade, jenž byl nedávno odsouzen na rok do
žaláře, poněvadž vybízel v jednom ze svých
článků k zavraždění cara, uprchl do Belgie
Tento svůj krok odůvodňuje dnes v otevř
ném psaní zaslaném panu Vaughanovi, ředitel
žurnálu »Aurore«, v němž praví, že ho k útěku
nutilo prekerní zdravotní stav jeho manželky
jež jest blízka slehnutí. Aby jí ušetřil všech
bolestných dojmů, jež by mohly míti osudné
následky, prchá prý na krátký čas do cizinya
dostaví se okamžitě k soudu, aby si odpykal
svůj trest, jakmile vhodný okamžik nadejde.
Gož ale kdyby byl býval někdo řídil se člán
kem Tailhadovým a musil za to vstoupiti na
guillotinu, nebylo by mu vadilo před ní též
prekérní zdraví? Netřeba sváděti jiné k tomu
zač nedovedu sám stát! — —
Laurent Tail
Vaughan
Aurore
Francie
Belgie
Paris Nouvelle
21
article
Poprava Čolgoše.
Poprava Čolgoše.
Poprava útočníka na Mac Kinleye, Čolgoše,
stanovena jest na úterek 29. t. m. Vykoná se
proudem olektrickým. Colgoš popírá vytrvale,
že by měl spoluvinniky; naopak hledí vzbuditi
nyní mínčni, že jednal v osobní maty. Žádal
prý kdysi Mac Kinleye o místo, ale dostal o
ného odpověď zamilavou.
Mac Kinley
Čolgoš
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční příloha „Hlidka líterární“,
— Stloukání větěiny. Nedá se popřít
že i ten parlament, v němž by zasedali sam
Pirnerovei a kde by nebylo jiných lidí, než sa
mých individualistův, měl by zapotřebí majority
Bez majority dá se velmi nesnadno říditi i sebe
menší poradní sbor, tím méně pak zákonodárné
shromáždění, v němž z nejrůznějších náhledů
a stanovisk propastmi sod sebe oddělených má
býti vyvržena přesná a určitá výslednice. Prot
ve Vídni již zase irze lvšech stran se pracuje
k tomu, stloucí cosi podobného, co by se po
dobalo většině. Na základě jakého triteria však
měla by se ona většína ustaviti? Na základ
zájmův hospodářskýclí? Je doba nyní, která
zdála by se býti tomuto projektu přízniva, mlu
viti i byť by to byly sebe větší nesmysle o vě
cech hospodářských, rozvijeti nejsmělejší eko
nomická theorie atd. je dnes módou, však i v téte
věci by se strany ve Vídni, jak poměry se mají
nesešly. V jistých politických, zejmena ale v ná
rodních tím méně. Nejpřirozenější bylo by arei
kdyby se na jedné stráně sešlis Němci, na
druhě Neněmci. Sdružení takovél byloe nejed
nou již pohromadě a jak pokaždé skončil
každá tukováto alliance ? Fiaskem. Neudržela
si ani kmenové příbuzenstvo, ani společné od-
půrce, ani společné zájmy. Příčinou nezdaro
byli v káždém případu Poláci. Jejich prospěeh
je víže k vládě a odnté nechtějí se odděliti za
žádnou cenu. Náslédek toho ale, že na zcestí
vládní politiky svésnaží se zatáhnouti též
ostatní strany. Zejmena ale nás Čechy. Prodě-
tali jsme s ními jednu takovou kampaň a máme
Němec
Polák
Čecho
Vídeň
23
article
jí věru dost. Ti, kteří o většinu tak velicese
přičiňují, vymyslili, jak známo a jak jsmeo
tom zprávu přinesli, hned majority dvě. Jednu
širší s Poláky a druhou bez nich. V jistých
věcech opírali bychom se totiž o většinu širo
kou a sice v lakových, která by vládě mnoho
bolesti ani nezpůsobila, v jiných, zejmena ja-
zykových, bychom se sešli bez Poláků, ale tat
»většina« by měla tu nemilou vlastnost, že by
majoritou vlastně nebyla.s Tak si to někteř
páni představují, domnívajíce se, tím že bychom
věci své prospěli. My ovšem to popíráme. P'ro-
spěli bychom, jak již řečeno, snad jedině panu
dru. Körbrovi, který by ovšem naši nabídku
ochotně přijal a jako ehef vlády dle potřeby
s námi manipuloval. My bychom ale z takové
hoto »urovnání věci« neměli ničeho než škodu
neboť postrádali bychom zase volnosti pohybu
které nám právě dnes především třeba. Jinak
ovšem měla by se věc, kdybychom spolehnout
mohli na Poláky.Leč oni mají již, co chtějí,
a za takových okolností ovšem s námj, jako se
stranou rozhodně opposiční, nikdy se nesrov-
nají. Česká delegace ve Vidni musí zůstati od
kázána sama na sebe. Nanejvýš že nalezne
ochotné podpivy u hrstky našich slovanskýeh
spolubratři z jihu. Jako dosud bezmála vždycky
— Silné zaklinání posledních německo
liberálních strašidel pražských čte se v nej
novějším čísle Hoferových »Eg. Nachrichiten«
Polák
Körbr
Hoferův
Nachrichiten
24
article
Výlev tento nadepsaný »Pohtické blbství židov
ského liberalismu« sepsán jest v takových ne
horáznostech, jaké nalézti lze jenom v pokladu
německého jazyka, spísovná slovanská řeč ne-
vládne těmto živly mluvy z nejnižších krčen
a proto lze naznačiti nejtučnější výrazy jen
puntiky. »V n..... . podestírání se osvědčil
židovský liberalism vždycky svou nejkrásnější
schopnost. Nyní šilhá stará židovská k . . . . na
konci svého života ještě obvyklými směry, aby
svou nízkou existenci předčasného rozkladu
uchránila. Ráda by si ve své sterilnosti zabez
pečila dorost i poukazuje na říšsko-německé
poměry. V napodobení tamních nacionálních libe-
rálů chce zkoušeti své štěstí? Co ti lidé do
kázali? Jsou v politickém bankrotu a odumírán
jako židovský liberalismus ve všech státech. . ..
Bak zvané nacionálně-liberální »jugendbundy
v Německu nejsou ničím jiným, leč »juden
bundy« a přináležité studentské spolky na vy
sokých školách mají totéž vzezření, jako př-
kladně u nás »Lese- a Redehalle« v Praze. Co
však pro nás a pro všechen německý lid jest
potěšitelno, jest oživení mladoněmeckého hnut
v říši německé, z něho vzejdou mužové, kteříž
do zamořených poměrů v lidu a v parlamentě při-
nésti musí ozdravení. Hnutí toto jest přesně svo-
bodomyslné, čisté a všeněmecké. Hnutí to má
s posledními zbytky židovského liberalismu učiniti
důkladný konec a týmž způsobem naložili
i s junkéřskými a popskými reakcionářskými
snahami. Vítěznost germánského plemenného
uvědomění nedozná v budoucnosti hebrejskými
kejkly a padoušstvím žádné, značnější újmy.«
Jak asi je Schmeykalovým mohykánům, shro-
mážděným v »zreadlovém sále« kasina, kdežse
jich zdá sladkým oplickým klamem víc, když
čtou tyto parafráse všeněmeckého »menetekel«?
Schmeykalův
Bak
Německo
Praha
25
article
— Nešetrnost k jazyku českému jesl,
jak se zdá, jednou z reguli, podle nichž řídi
se život v rozsáhlé budově v Jindřišské ulici,
chlubící se býti c. k. poštovním ředitelstvím,
představující však ve skutečnosti jednu z nej-
větších germanisačních oficiálních provozováren
v Čechách. Již častokráte měli jsme příležitost
upozorniti na nevšední píli a vynalézavost,
s jakou pracuje se v poštovním ředitelství na
vexaci českéha publika od zrušení jazykových
nařízení, onoho velkého autodafé českých tisko-
pisů poštovních. Po této velké ráně, kteráz
rovnému právu jazyka našeho zasazena k já-
sotu všech Germánů na poště, rozléh avšímus
tenkrát při obvyklém » jausenbiřtlu« na chodbách,
zbývá ovšem už pramálo ku zcizení ze zbytků
a místeček, na nichž se ještě čestina na poště
trpí. Pole povlovných operací k tomu konci
prováděných týká se ovšem už jen styku
poštovního úřadu s obecenstvem.
Nějaká geniální hlava ve štábu vyššího úřadní-
ctva v poštovním ředitelství pověřena jest vý-
hradně úkolem, přemýšleti o těch přečelných
ranách jehlou, jimiž se má jedno české slůvk
po druliém vypichovati z manipulačních tiskovin
a čeština všemožně ještě snížiti z postavení
Popelky, jež na formulářích těch ještě zaujímá.
Příkladným pro tyto snahy případem byla námi
nedávno sdělená změna, vykonaná na podacích
lístcích, kteréž pořízeny výhradně německé pro
Němce a německočeské pro Čechy na místě
dřívějších na jedné straně českých na druké
německých. Novým druhem listků hned české
tváři zasazen dvojí poliček, Němec má býti
ušetřen pohledu na nenáviděnou češtinu a po-
sílen ve vědomi svého absolutně vyvýšeného po-
stavení zvlášť v Čechách, Čechu pak raffinovaným
způsobem musí býti na srozuměnou dána po-
níženost jehojazyka pod německý a německé
stigma, kteréž provází každý jeho styk s úřady.
Germán
Němec
Čech
Jindřišská ulice
Čechy
26
article
Nejnověji zase učiněna byla nenáhlá, ale vý-
znamná změna v úřadních záhlavích telegram-
ních. Tato záhlaví, kteráž přece platí pro obe-
censtvo a vyhotovena jsou přece v úřadním
styku s ním, píší se od nějaké doby výhradně
německy i mezi stanicemi ryze českými. Adresát
telegramu přece není povinen a naprosto také
nemůže znáti všechny zkomoleniny českýcha
moravských místních jmen, kteráž pojata jsou
také do úřadního jich seznamu. Telegram ze
Lvova vždycky jest opajřen správným polským
názvem»Lwów«, z Terstu jinak nedojde
telegram než označený vlašským »Trieste«,
jenom telegram z Klatov zaslaný musí býti
označen »Klattau«, z Přibrami »Przibram «. T
jest vyložená nepřístojnost, neboť adresát český
má právo zvědět po česku, odkud se mu
telegrafuje a dostane-li depeši ze »Slarken-
bachu«, nemůže hledativ místodržitelském
místopisu, že je to Jilemníce. Velice raffino-
vaným způsobem stíhá se čeština telegrafaím
úřadníky ve Vídni a také na různých stanicích
uzavřeného území v Čechách. Komoleniny na-
prosto nesrozumitelné, jaké se vydávají adre-
sátům v Praze jakožto české telegramy, podan
z Vídně, mohly by se uveřejňovat na obálkách
zábaných listů jako záhadné assyrské nápisy.
Lvov
Terst
Klatovy
Vídeň
Čechy
Praha
Lwów
27
article
Mnohdy jest na nich patrno, žej komolen
zúmyslně a žev Němec znalý češtiny provo-
zoval na nich svou neslušnou králku, přetvařuje
česká slova v ostudné směšnosti. Za tyto, mnolidy
náprosto neluštitelné, tedy bezcennés telegramy
přijala poštovní správa peníze stejně drahé jako
za bezúhonný výkon německý, což je tedy ryze
hmotným poškozením obecenstva a jeho mnohdy
neocenitelného zájmu. Ale tendence je zcela
patrná, český zasilatel má býti přinucen k do-
pisování německěmu, pokud jen může, nebot
meritum jeho telegramu je pak kryto zárukou
bezpečnější. Skutečným monstrem jsou pak
telegrafické poukázky peněžní. Strana vyplní
poukázku česky a úřad vyhotoví telegram ná-
sledujícího znění« —»Postanweisnng. Nr. 456.
Němec
28
article
Postamt Böhmischbrod — František 8. erlege
20 — zwanzig Kronen für Kateřina V. Taus.
Německy proto, že prý je to »Verrechnungs
dokumente. Obyčejné pošt. poukázky nejsou
patrně zdokumentem«. Také odhlašování českých
telegramů děje se německy,úřad je sice povi-
nen poříditi překlad, ale děje se tak v nejřidších
případech. To jsou jen malé ukázky z chikano-
vání, jemuž vystavena jest »česká strana«
telegrafickém styku s úřadem, ať je již zasi
latelem nebo příjemcem. Na tyto hrubě nepři-
stojnosti dlužno sice tiskem upozorniti, ale ná-
pravu jich hledat musí representace lidu a jeho
mravních i hmotných zájmů a sice s důrazem
a neústupností největší, všechny chabé pokusy
situaci spíš zhorší a nápravu oddálí. Příslušná
místa musí viděti, že nám jde vážně a do
opravdy o naše práva, na nichž se tak leckdo
v záští své německo nacionální hojí, zapominaje.
že v úřadním výkonu je c. k. úřadníkem.
— Oslava památky Tychona Braha
Ku včerejší odpolední obširné zprávě o prů-
běhu slavnosti, pořádané král. českou společ-
ností náuk na paměť slavného astronoma Ty-
chona Braha, sdělujeme ještě tyto podrobnosti.
Po slavnostní přednášce p. dvor. rady prof. dra.
Studničky jménem společnosti náuk vyslovil
předseda p. vl. rada ryt. W. W. Tomek shro-
mážděným vřelé diky za účastenství při slav-
nosti o pozval je ku prohlédnutí náhrobkuv
chrámé týnském. Na náhrobek položeny byly
drahocenné věnce s červenobílými stuhami: o
obce pražské (»Reformátoru pozorovací astro-
nomie«), dále věnce, na jejichž stuhách byly
nápisy: Spcietas Regia Scientiarum Danica.
Universita Hafniensis. — Mit Ungdoma Ideal
i Taknemlighed Harald Mortensen. — Fra Dan-
ske Studenter. — Věnce položili dále p. prot.
František 8
Taus
Tychon Braha
profesor
doktor
Studnička
W W Tomek
Mortensen
dan
Postamt Böhmischbrod
Kronen für Kateřina V
res Danica
univerzita Hafniensis
Mito Ungdoma Ideal