ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9868ec10-661d-11dc-bfb0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 51, person 111, org 6, work 2
1 masthead
Ročník XXXl
2 masthead
V Praze, v pátek dne 25. října 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 294.
4 article
Na rauní a odpol. list o přilohami („Naučný Obzor ve středu a „Literární Hlidika v pátek) předplácí su: Praze v administrae nz měsie- na čtrrt leta . . .. 5K — s dvojí donáškou na něsle . . . .. ki na čtvt leta ve alialkách: 2 K 30 a na měsío . . . Poštou: na čtvti lela . .. s dvojí zišilkou na něsi ne čirrt lela
Praha
5 article Německý útok na Litovel Körbrem omlouván.
Německý útok na Litovel Körbrem omlouván. Ničemné přepadení českého obyvatelstva v Litovlí bandou 8000 z celé Moravy se- bnaných německých násilníkův, vedených a placených samými vůdci německých ústa- vákův — vzbudilo právem pozornost a úžas po celé Evropě. Neboť cosi podobného ne událo se snad ani v divoké hornatině al bánské nebo rhodopské, ani. v nešťastném Irsku nebo v Arménsku, co se dne 22. září 1901 událo v řečeném městečku naší Moravý, aby totiž mohl býti pod očima policie státní orga nisován vůdcí jisté politické a národní strany chladnokrevně a promyšleně plán k násil nickému, v pravdě středověkému nájezdu smstitelů« na klidné město ve středu právního státu, jen proto, že legál- ními volbami správa jeho obecní přešla do rukou jiné politicko-národní strany, před stavující převážnou většinu obyvatelstva. Ne- bylo-liž světitou hanbou pro Rakousko, že cosi podobného v lůně a centru jeho při- hoditi se mohlo, aniž by se tomu bylo se strany moci politické v čas zabránilo. Kde tu zůstala prozíravost a opatrnost nestranné. pořádku milovně vlády ? Německý štváčský tisk nebyl konfiskován, když o — jako zejmena onen »Mährisches Tagblatt« — nepokrytě štval a popuzoval Němce, k násil- němu a surovému »Rachezugu« proti Litovli, volaje k Němcům olomouckým doslova »Dnes jedná se o to, dokázati znásilněným a od Čechův ohroženým našim a rodákům v Litovli, že jich chceme mečem i štítem svým v jejich zápasu o životi bránit a hájit. . . Tedy ven meče z pochvy a vzhůru do Litovle!« — A v Brně verbovali penězi obecními neb strannickými pobudy a rváče na výpravu do Litovle, hradíce jim cestua hodovné. A nestranný výtečný p. Körber ve Vídni o ničem nevěděl, ničeho neviděl.
Moravý Němec Čechův Körber Litovel Morava Evropa Irsko Rakousko Brno Vídeň Mährisches Tagblatt
6 article
Litovelský hejtman dostal z věcí příštích strach a zakázal tu nebezpečnou německou slavnost »dětské zahrádky« v Litovli. B i samo místodržitelství moravské, znajíc své Brassy, nevyhovělo rekursu Němcův a rovně »slavnost« jim zakázalo. Avšak výtečný, nestranný a prozíravý ministr vnitra pan dr. Körber jim ji za to sám bez rozpaků ochotně po volil neuznav, nota bene, ani za dobr pro všechny případy k ochraně Čechů sou střediti v Litovli značnější sílu četnictva. nad tož vojska. Bál prý se, že by to bylo teprv Němce podráždilo. Tak vydáno uprostřed míru léta Páně 1901 ve středu Moravy klidné české mě- stečko v šanc hotovému zuřivému vpádu fanatických nepřátel, kteří na potkání ka- ždého česky promluvivšího člověka ztýrali a po celé nedělní odpoledne nezkáraně beztrestně jako horda tatarská v městě pro- stopášili, do domů českých se dobývajíce, Čechům okna vytloukajíce, klacky mlátíce, kamením a dzbánky házejíce, že bylo to učiněné boží dopuštění. Několik četníků na- prosto nestačilo zabrániti výtržníkům v jich bohopustém řádění, vojsko pak přijelo teprv, když lupiči již dávno byli pryč, tak že »na štěstí«, ať užijeme charakleristického rčení p. Körbrova, nemělo již více čeho spořádati. V Litovli byl již »německý pořádek« zjednáno . .. Nuž, když se již skandál stal, žádala toho čest vzdělané veleříše, jakou jest Ra- kousko, aby se uraženému právnímui citu veřejnému bez průtahu dostalo řádného zadostučinění.
Němcův doktor Körber Čecho Němec Litovel Morava
7 article
Všude jinde by zajisté obecně z ná- mí strůjci, arranžéři a pachatele tak neslýchaného veřejinéh attentátu byli okamžitě zjímáni, uvě- zněni a před soud pohnáni. Ale na Moravě jináče! Zavedeno sice vyšetřování, ale po- dnes nepodařilo se — dle sdělení páně Körbrova — pachatelů vypátrati, za to však mohli tito v tisku německém chvástatia honositi se činem svým a hroziti ostatním. z jařma německého vysvobozujícím se mě- stům naším podobnou pomstou ně- meckou, podobným nájezdem hunským. Tážeme se všech spravedlivých a sluš- ných lidí bez rozdílu: Mohli poslanei národa českého a zejmena po- slanci našeho lidu moravského přijíti do Vídně a smlčeti toto příkoří ha nebné, nežalovati pro tento surový zločina nevolati po právu, ochraně a spravedlivosti pro svůj nevinný lid? Poslanci naši dostáli své povinnosti správně; podali hned po za- hájení parlamentu pilný návrh, jímž vláda se vyzývá, aby nařídila přísné vyšetření případu litovelského a zasloužené ztrestání provinilců. Byli jsme opravdu žádostivi, jak zacho- vají se němečtí levičáci a vláda Körbrova k této důtklivé žalobě a dů- vodné stížnosti naší? Nuže, dnes to víme. Jedva ujal se slova statečný poslanec mo- ravský dr. Stránský, němečtí hegemoné strhli řev jako splašení paviáni. Od časů německé obstrukce nebylo v poslanecké sně- movně slyšeti podobných nadávek a hruboste prateutonské surovosti jako včera. Tu se opět ukázala ta německá »kultura« v celo své nahé spanilosti. Poslední česká krčma by se za ni zarděla. Když však nicméně neohrožený debatteur náš svou duchapřítom- ností nad veškerou tou německou surovost obstál a panstvu řádně pravdu pověděl — první, jenž proti němu vyvstal, byl — pan dr. Körber. Vytknuv mrzutě, proč že ho obtěžujeme tmto pilným svým návrhem, jelikož pry
Körbrův doktor Stránský Körber Morava Vídeň
8 article
beztak soudní vyšetřování událostí litovel- ských již jest v proudu, snažil se po té na základě svých informací celou událost zleh- čiti a zmenšiti, tak jakoby hrubě ani za řeč nestála. Vždyť prý nebylo vytlučeno oken v české besedě a záložně litovelské než za pouhých 70 korun, a také prý nikdo nebyl těžce zraněn. Němci prý se po celé dopo- ledne zcela slušně chovali a teprv od- poledne, když byli přední jejich řady od hloučku Čechů bombar- dovány cihlamí, odpovídali prý tím, že po Češích házeli pivními dzbánky.
Němec Čech
9 article
Ale celkem prý byla srážka zaviněna jen pouhou náhodou, že spadl s jistého okna kalamář na jednoho Čecha — z čehož po- vstal kravall, jenž prý však nebyl úhrnem než toliko hrubou neplechou — »grober Unfug« a nic více. — Ejhle, takým »nestranným mi- nistrem vnitra« ukázal a osvědčil se býti ve případě tak horrendním vůči nám včera pan dr. Körber. — Což divu, že Němci přímo jásali a že mluvčí jejích, právě to jeden z hlavních vůdců té banditské výpravy fa- natismu němčourského na naši Litovel, pan bar. dElvert uznale vděčil p. Körbrovi za jeho advokát- ský výkon pro německou věc, jímž byl zbaven nésnadného ospravedlňování svého hrdinství litovelského, za to však osmělen ku nejnestoudnějšímu lhaní o celé otázce moravské: Moravští Čechové prý požadují, aby jim prošlo vše a bylo dovoleno všechno, Němcům prý však nechtějí dopřáti stejného požitku pohtických svobod, jakéž jim zákony povolují. Češi moravští opovažují prý se proti Němcům postupovat výbojně, zatím co Němcům nepřiznávají ani práva, aby se bránili a hájili. — »Dostanou-li Češi v německém městě s českou menšinou českou školu, tož jest to ukojením dávné potřeby; domohou-li se však Němci téhož naopak pro sebe, jest to germanisací a vpá- dem do českého území. Žádáme-li my Němci pro město s německou menšinou německého úřadníka, křičí se, že chceme, aby vláda úřadně fedrovala snahy poněmčovací.
Čecho doktor Körber Němec Čech Litovel
10 article
Stane-li se však naopak, řekne se, že vláda výminečně konala jen svou povinnost.« »A slavíte-li vy Češi kdy se svými spří- zněnými kmeny národními slavnost sbratření, nazýváte to osvědčením nepromlčitelné slo- vanské pospolitosti. Když však my, Němci, se rozpomínáme na své bratry v říši, je to hned velel a vlastizrádou!« Tak troufal si nestydatě bíti pravdě v tvář německý vlk u pramene, tak troufal si vyličovati nás za živel útočný, výbojnýa panství chtivý drzý ten ústavák a člen »ve- dlejší německé vlády na Moravě«, jenž ne- chce národu našemu dopřáti ani rovného práva se čtvrtinou německoua jemuž v zuřivosti bojovné proti jazykovým nařízením Badenovým vyklouzlo z úst klas- sické doznání, že c. k. státní úřadnictvo Mo- ravy jest z 90 procent německým. To stačí! To mluví samo za sebe a po- ráží všechny ty dnešní d'Elvertovské lži na padrť. Devadesát procent něme- ckých c. k. úřadníků na Moravě ze tří čtvrtin českél Pod takou správou zajisté je Němcům zle a nám blazel Kdož by tu neuvěřil, že Němci jsou na Moravě ohroženi a v defensivě, my však že na ně útočíme, že je tísníme a ohrožujeme za podpory vídeňských vlád. Takového bulíka hleděl včera pan d'El- vert pověšit cislajtánskému parlamentu švin- dléřsky na nos. A officiosové Körbrovi mu dnes sekundují, žehrajíce na nás, že prý » pro nic za nic« děláme takový hluk, že takovými »lapáliemi« litovelskými zdržujeme parlamen od projednání rozpočtu státního a jitříme ná- rodní vášně. O, vy poctivci, počkejte, v šak vás ještě jinak moresům na- učíme
Čech Němec Badenův d ' El Morava
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (64. schůze.) Z Vídně, 24. října. (Pův. a tel, zpráva »Nár. Listů«.) Nová taktika Všeněmcův, slabostí vlády zbuj nělých, ukřičeti řečníka českého nejsurovějším nejsveřepějším způsobem ještě nežli slova se ujal byla v celé povaze a nebezpečnosti vystižena lapidárním dolazem předsedy české delegace dra. Pacáka na hraběte Vettra, dotazem, který dal stejně projev hluboké nevoli nad opovážlivostí pangermanských terroristů, jako pevné, odhodlané vůli poslanců českých, nestrpět atentátů takových na svobodu slova, nepokořiti se násilníkům, před nimiž kde kdo ve státě kapituloval, nýbrž jim čeliti ze všech sil a neustupně. Předseda dal odpověď nijakou. Jakkol dr. Pacák mluvil určitě a zcela viditelně ukazo- val na družinu Wolfovu, on, pan hr. Vetter, patrně ze strachu před ní se utekl do samých vše- obecností a levných frasí, které všechny dohro- mady nestojí za zlámanou grešli. Tento předseda nedovede nikdy vkročiti z mlhavosti na konkretní půdu. To byl dr. František Smolka, který ne nosil žádné uniformy, říznější člověk. Když jed- nou Lienbacher — jen žertem — prohodi o poslanci dru. Jaquesovi, že je zástupcem židovské obce vídeňské, jak jej důkladně a dů- tklivě poučil předseda, že každý poslanec je za- stancem a ropresentantem volební skupiny a že nikdo nemá práva, jakýmkoli překrucováním tohoto fakta jej zlehčovat a v posměch uvádět. Tak jednal polský předseda váči nlě me
Pacák Vettra doktor Wolfův Vetter Smolek Jaques Vídeň poslanecký sněmovna
12 article
ckému poslanci. Tak chránil Slovan svobodu tribuny poslanecké. Pan hr. Vetter může se v prázdné chvíli dočíst o tom ve stenografickém protokole. Rozprava o litovelských událostech byl skoncována. Ne tak rychle a brzy a ne tak klidně, jak se čekalo. Vyřízení návrhu toho bylo velkým překva- pením. Dodejme: pro Čechy a věc jimi zastá- vanou přokvapením radostným, pro Němce na levici překvapením žalostným. Bylo vílězstvím pravice a porážkou německého souručenství, ve kterém se nalézali opět Všeněmci. V uhlazené formě a tónem účinným pole- misoval rada Václav Hrubý proti řečníkům pověděl zároveň, kým se udržuje v markrabstv nadvláda německé menšiny. Četnými detaily o věcech moravských přispěli k doplnění obrazu povšechného poslanec Reichstáttera Hořica. Navrhovatel dr. Stránský ukončil de- batu říznou filippikou. Nebýti terrora všeně- meckého, nebyl byl již promluvil. Ale chtěl ukázati, že se ho nebojí. Bylo vidět, jak na Všeněmce působilo rozhodné výstoupení Pacá- kovo a jak neohroženost moravského vůdce lidového. Ztichli jako pěna a vytratili se ze sněmovny neslyšitelně. V parlamentě jsou Če- chové jediní, kteří jim čelí a vzdorují, kteri jim imponují a to s úspěchem Kdyby všichn stejně sobě počínali, byl by nezřizený tlak je- jich zlomen. Rozhodně nejzajímavějším momentem dvou- denní bitvy sněmevní pro Litovel bylo hlasování o návrhu českém, ktérým vyzývá se vláda:1. aby vyšoířila výtržnosti ve jmenovaném městě 2. by vinníky náležitě potrestala.
Vetter Němec Hrubá Reichstátter Hořica doktor Stránský Čechy Litovel Slovan svoboda
13 article
Pilnosť byla příjšta jednohlasně, toliké první čásť návrhu, Afe při druhé levice, vyjma sociální demokraty, sedéla. Stohlasá veselost j stihla, za logiku, ktěrá chce sice přísné vyše- třování, ale nechce pokutu. Kdo má posměch o škodu se nestarej. Dostavila se v nejbližš minutě. Také druhá čásť návrhu Stránského přijata většinou 17hla sovou. Na pravici tleskáno demonstrativně Levice seděla zdrcena. Taková morální a poli- tická pohroma zároveň se jí dávno už nepři- hodila. Nejvíce vytrpěl intellektuální původce její, rada vrchního zemského soudu, baron d'Elvert. Zasypáván výčitkami, že vedi — přávnik a soudce — levici na jatky, že jí způsobi k četným nepřijemnostem posledních dnů novou a pravici že připravil nové, skvělé vítězstvi. Dr. Körber zadumán hleděl před sebe Pořád majorita z pravé strany proti němu. Skutečně všecky pilné návrhy našineů pro šly šťastně, jak pokud jde o jejich pilnosť, lal pokud jde o jejich meritum. A byla jich pěkná řada! Zaměstnaly sněmovnu po celých pě schůzí. Litovelská aféra na foru vídeňského par- lamentu skončena v dosavadním stadiu příznivě pro Čechy. Ve čtyřhodinné rozpravě vyřízen pilný návrh sociálních demokratů v příčině nezaměstnanosti v oboru průmyslovém a v příčině opatření proti ní, hlavně se zřetelem k lidu dělnému, v tom rozumu, že přikázán sociálně-politickému výboru. Rokování o důležitém tomto předmětu, za který se přimlouval jménem českých poslanců též pozlanec dr. Šílený, posloucháno jenna půl ucha. Ministerský předseda dr. Körber pro- jevil platonickou vůli, učiniti vše, co vládě prý »je možno.« Však se ví, co takové prohlášení je platnol Zejtra bude sněmovna v projednávání pil ných návrhů pokračovati.
Stránský Elvert doktor Körber Čechy
14 article
Předseda hr. Velter zahájil schůzi o 11.10 hod dopol. Po formalítách četly se došlé splisy. Mez ními jsou návrhy: lidové strany německé o na- hražení dosavadní konvence o zvířecích nákazách s Německem smlouvou, již by se zabezpečil snadný obchod s dobytkem: post. Heilin gera a spol. na zřízení správního soudu pro trestní věci k ochraní proti policejní zvůli. Posl. Holanský podal pilný návrh v příčině poskytnutí státní pomoci pro živelními pohromam postížené rolnictvo obce Novosedla u Třeboně Malé Chýšky u Milevska. Dotazy podali poslanec Cinger a spol. po konfiskaci brožury vydané v Berouně: — posl G1öckner a spol. po volbách do komise pro vý- dělkovou daň v České Lípě: — Licht a spol po předepsání rentové daně úrazovým pojišťovnám. jež odporuje sociálně-politickému významu úrazové renty a ustanovením patentu o přiznání daně osobní — Steiner a spol. po brzkém co možná a úpl- ném zákazu terminového obchodu s hospodářskými plodinami, vyhrožujíce, že budou hlasovati proti rozpočtu ministerstva orby, nebude-li jim vyhověno Borčič a spol. po bosenské obchodnické depu- taci v Pešti za podporováním obchodních styků mezi zabranými zeměmi a Uhrami: — Scbönerera spol. po úpravě resp. splavnění řeky Ohře od bavor- ských hranic až k ústí do Labe: — posl. Fres s a spol. po konfiskaci časopisu plzeňského »Naše Snaby«: — dr. Dyk a spol. po státní podpoře strá- dajícím obcím Čižici a Borku v okresu plzeňském — Bělský a spol. po služebních poměrech sluhů v universitní knihovně pražské.
Posl Cinger Steiner Dyk Čižik Bělský Německo Novosedl Třeboň Chýšky Milevsko Beroun G 1 Český lípa Pešť Uhry Ohře
15 article
Posl. Holanský a soudr. podali dotaz po protizákonném donucování voličů při volbě poslance za město Budějovice (v Čechách.) Při volbě poslance za město Budějovice, konané dne 11. října 1. r. byla svobodná volba jednotlivých voličů obmezována takovým způsobem, jakého v dějinách volebních do- sud nebylo. Někteří voličové od přímých neb nepří- mých představených svých nuceni byli voliti kandi- dáta jim přikázaného pod trestem bezodkladného propuštění ze služby a odnětí výživy. Zvláště těmito hrozbami zakročovala u svých podřízených firma L. C. Hardmuth, jejížto skutečným majitelem jest hrabě Lamezan, a bylo by správno, aby se vyšetřilo, zda-li tento tlak a nezákonité obmezování osobní občanské svobody stalo se s vědomím nebo dokonce na rozkaz dotyčného pána. Aby svrchu úvedené se dokázalo, dodáváme následující fakta: V den pře volbou, t. j. dne 10. října t. r., navštívil strojvedouci Hardmuthovy továrny jmenem Hugger všechny dílny továrny té, a žádal ode všech v továrně té zaměst- naných voličů pro sněm království českého, kterých jest asi 200, aby mu vydali legitimaci k volbě a vo- lební listek. Potom tyto odevzdané volební lístky výplněny byly od Hugzera jmenem kandidáta Vol grubra, doporučeného vedením továrny a na spodní
Posl L C Hardmuth Lamezan Hardmuthův Budějovice Čechy
16 article
straně poznamenány byly velice patrně tužkou, aby každý volič věděl, že jen tento lístek má odevzdati V den volby poslaveni byli před volební místnos slídiči Lacina, Klojda a strojvedoucí Kornelius Pi- pich. Tito slidiči přehlíželi ještě jednou voličům lístky a uváděli jim na paměť, že jen poznamenané volební lístky odevzdávati mají. Proti jednomu voliči v továrně té zaměstnanému jmenem Mocovi zakročil strojvedoucí Pipich takto: Jelikož dotyčný volební listek necvěl ukázati, vyndal mu jej násílně z kapsy. podržel jej u sebe a vyplnil jmenem protika ndidáta dra. Zátky. Druhého dne na to byl Moc z práce propuštěn. Z uvedeného je viděti, kterak volebn svoboda a přesvědčení u voličů v továrně Hlard- muthově zaměstnaných se znásilňovalo. A tak děje se to i s dětmí těchto zaměstnaných. Rodiče bývají donurováni posílati je do školy německé, kde učení nerožumějí. V uvážení toho táží se podepsaní: Jest Vaše Excellence ochotna uvedené tuto věcí přísně dát vyšetřiti a k tomu působiti, aby svoboda osobní, státními zákony zaručená, se zachovávala ?
Lacina Klojda Kornélius Pi Moc Pipich
17 article
Posl. Sehumeier a spol. podali pilný návrh na zrušení článku trestního zákona o rušení nábo ženství. Sociální demokraté a část lídové strany pod- porují návrh a bude se o něm rokovati. Posl. Karbus ku petici horníků o pokladnách bratrských: Byla nám zaslána petice horniků českých s důtklivým vyzváním, abychom se přičinili o ko- nečné vyhovění oprávněným požadavkům hornictva. v příčině upravení poměrů v bratrských pokladnách. Velmi rádi vyhovujeme tomuto přání, neboť víme z nesčetných schůzí a anket, jak důležito jest, aby zde konečně přikročeno bylo k žádaným reformám ve smyslu přání hornictva, neboť možno zde přímo říci, že jedná se o otázku životní tohoto stavu. Vidno to z toho, jak vzdor těžkému a nebezpočnému a při tom tak nepoměrně odměňovanému zaměstnání, je- vílo hornictvo pozoruhodnou obětavost a pilně pla- tilo značné příspěvky do pokladen těchto. Tím vy- světluje se nashromáždéní značných obnosů, kterými dnes pokladny tyto disponují a jímiž by se při řádné organisaci a dostatečném vlivu hornictva docíliti dalo znamenitých úspěchů. Avšak, velectění pánové, zde přímo zaráží malý vliv zvláštních účastníků horníků na organisaci a vedení pokladen, a tím se ovšem vysvětluje, že pokladny tyto v dobách pro horníky těžkých, stávají se spíše břemenem a přitěží děl- nictva, nežli dobrodiním. Až dosud, mimo několika anket a malých změn, nestalo se ničeho, a musíme proto opětně žádati vládo, aby ne pouze slibya krásnými slovy prováděla opravy sociální, nýbrž aby jednou také skutky dokázala dobrou vůli. Z důvod těchto považovali jsme za povinnost tuto resoluci slavné sněmovně předložiti se žádostí, sby připojena byla k dnešnímu prolokolu stenografickému a k při- dělení výboru sociálně-politickému k dalšímu řízení.
Posl Karbus
18 article
Než přešlo se k rokování o pilném návrhu posl. dr. Stránského o litovelských událostech, přihlásil s o slovo dr. Pacák. Posl. dr. Pacák (k dotazu na předsedu): Když včera ujal se slova řečník našeho klubu napaden nejzvrhlejším způsobem. Pan pos l. dr. Stránský nemluvi! za svoji osobu, nýbrž za celý náš klub a na základě jednomyslného usnesení jeho. (Hlučný souhlas.) Zvykli jsme již tomu, že ton v této sně- movně klesl na nejnižší stupeň. Ale přihody včerejška, kdy potupen nejhor ším nejsprostším způsobem zástupce ve- likěho národa, veliké strany, jsou takové, že musí naplniti rozhořčením každého a že urážejí důstojnost sněmovny způsobem nejsprostším. (Hlučný potleska pochvala v pravo, odpor u Všeněmců.) Celá sně- movna se nalezá pod terorem lidí, jichž poli- tika čelí za hranice této říše a jichž chování překročuje meze jednacího řádu. (Hlučná pochvala v pravo. Hluk a odpor v levo.) Nestrpíme takového jednání. Posl. Stein: My také ne Posl. dr. Pacák: Kdyby zahájen byl takový boj proti naší straně, byly by následky toho nej horšími pro sněmovnu. (Hlučná pochvala. Myslím, že příčí se vážnosti sněmovny, pořádá-li se takový řev — pravím řev — proti řečníkům, mlu- vícím jménem celé strany. Posl. Steiu: Stránský je notorický denunciant.
doktor Stránský Pacák Posl Stein
19 article
(H rsy: T cho, Františku! Veselost.) Posl. dr. Pacák: Vznáším tedy dotaz n předsedu, chce li trpěti takové surovosti proti celé straně, takové sprostáctví proti celému národu proti poslanci a jak se chce vůči tomu zachovati (Hlučný, dlouhotrvající potlesk na celé pravici. — Hluk a křik Všeněmců.) Předseda hr. Vetter: Mohu jen vysloviti poli tování . . . (Posl. Stein vyrušuje.) Prosím, nechte mne domfuviti. Lituji velice, že dochází k takovým výstupům a padly zde ve sněmovně urážlivé výroky a že vtírá se do sněmovny tón, jenž nesrovnává se s její důstojnoslí. Bohužel nemám prostředku, abych se jim účinně opřel, takže nezbývá, než od případu k případu — jako včera — volati k pořádku. Při té příležitosti prosil bych všecky členy sněmovny . Posl. Stein: Nedovolovati mluvit židovi Strán- skému!) . . . by chovali se mírně a varovali se osob ních ná jezdů. Přechází se k dalšímu rokování o pilném návrhu posl. dra. Stránského o litovelských událostech. Posl. V. Hrubý, hlavní řečník pro návrb, lituje především, že Němci ve včerejší debatě místo věc- nými důvody, bojovali proti navrhovateli osobním nájezdy- Pojednávaje o moravských poměrech, dovozuje. že Němci mohou děkovati za své panství na Moravě jen vládní přízni. Němci na Moravě rekrutují se zejmena ze židů a také litovelští židé drží s Němei Nesrovnává se proto se zásadami Všeněmců, ujíma jí-li se původců litovelských událostí. Polemisuje s prohlášením předsedy ministerstva který dřiv než vyšetřování bylo ukončeno, usuzoval pouze na základě zprávy okr. hejtmana.
František Posl doktor Pacák Vetter Stein Strán Stránský V Hrubá Němec Morava
20 article
Jest patrno, že okresní hejtman ve své zprávě snažil se věci co nejpěkněji vylíčiti. Jest samozřejmo. že tento úřadník se snažil, aby vylíčil věci co možná nejnevinněji, proto že se skutečně dopustil opome- nutí (Souhlas na lavicích českých.), neučinil-li, jak bylo jeho povinností, náležitá opatření, jakkoliv četl bojovné články v listech, jakkoliv věděl, že tisícea tisice přijdou do Litovle, a jakkoliv mu bylo známo, že půda litovelská již jednou byla potřísněna krvi, která byla prolita z národního antagonismu, že tam byl z národnostního záští zavraždén český herec obecním sluhou litovelským. (Bouřlivý souhlas na lavicích českých.) Dosud bylo konstatováno, že šest osob bylo raněno. Pánové na levici poukazují ovšem k tomu, že to byla jen lehká zranění, že zraněné osoby nezůstaly ležeti na místě; když však, pánové. pro národní antagonism teče krev, postačuje, aby zranění byla jen lehká. Musí se vysloviti politování, že také ministerský předseda vyličoval věc s tohoto stanoviska, pravě, že škoda činí jen 70 K.
Litovel národní antagonism téci krev
21 article
Poslanec Sokol: Bylo mu toho příliš málo. (Ve- selost na českých lavicícli.) Poslanec V. Hrnbý: V podobném případě jes již 70 K značnou škodou, proto že jest z toho pa- trno, jakého rozsahu nabyly výtržnosti. Hlavnímu se však pánové zde opětně vyhnuli. Jednalo se o to. že němečtí výletníci zbili a zranili žebráka, proto že žebral česky. Totéž konstatoval mi nisterský předseda. A to není, pánové, barbarstvím, které musí každého rozhořčiti? (Hlučný souhlasa potlesk na lavicích českých.) Pánové však praví, že žebrák tehdy zraněný není týž, který později by nalezen mrtev, V drobném prodejít ranní číslo o sobě . . - odpolední . . . 2 b Ve flialkich na venkově. ranní číslo. . . . . . . . 10 n odpolední . . . . . . . . 3h Inseráty plati se hotevě napřed. Přečplacení a inserty piljíná adminl- strace v Marinnské ulieí č.a Tan nselšeelí se tež rižikee liskárnaaozpedice „Másodnich Listá“. Bukopisy as nevracsjí.
Sokol V Hrnbý Másodnich Listat
22 article
Poslanec dr. Tschan: O hasíčovi se nezmi- ňujete, kterého jste zabili. (Odpor na lavicích če- ských.) Posl. Wolf: Zabitý hasič není také mali- čkost! Posl. V. Hrubý: Já vám již odpovím, řeknele-li mi, kde se to stalo (Pokračuje). Odvolává-li se posl. Albrecht na české spisovatele a konstatuje li, že Litovel v XIII. století založena byla jako město německé, možno vůči tomu říci, že Krakov byl také založen jako město na německém právě, a přece proto p. Albrech nebude chtíti Krakov germanisovati, alespoň pro- zatím ještě ne, neboť, kdyby měl k tomu moci. podnikl by i to. Víme přece, že Žatec, Litomě- řice, Krumlov a celá řada jiných měst, dnes německých, byly kdysi městy úplně českými. Ža- lec byl dokonce sídlem Husitů, které pánové tak milují, a dnes jest pověstným městem, jehož výtržnosti zavdaly podnět k velice smutným událostem v Praze. Posl. Kliemann: V Žatci nebylo však drancováno Posl. Fressl: Co pak vlastně nazýváte dran- cováním, nebylo-li drancováním to, co se událov Žatci. (Nepokoj ve sněmovně.) Posl. V. Hrubý: Trestním, civilně soudním i administrativním vyšetřováním bylo zjištěno, že v Žatci bylo drancováno, že dokonce tam byl založen i oheň a obec byla odsouzena nahraditi škodu. (Slyšte, slyšte! na lavicích českých.) Výtku zemřelému ministru dru. Kaizlovi neby! bych oče- kával ani od energického pana Albrechta. Dru. Kaizlovi bylo imputováno, že zneužívaje úřadní moci nadělal českých voličů a sice tím, že jmenoval českého soudního adjunkta pro Litovel. (Veselost na českých lavicích.) To jest matení pojmů. Výtržnost litovelská jest jen malou vlnou v proudu, jehož slavidla otevřela všeněmecká strana, kterýžto proud směřuje ke germanisování českého lidu a k zachování tak zv. oprávněného postavení Němců tam, kde na- prosto není oprávněno.
doktor Tschan Posl Wolf V Hrubá Albrecht Kaizl Němec Litovel Krakov Žatec Litoma Krumlov Praha SF
23 article
Nejsmutnějším jest, že vláda jest spoluvinna při těchto politování hodných zjevech. (Souhlas na če: ských lavicích.) Toto nezdravé hnutí nebylo by mož. ným, kdyby vláda konala úplně svou povinnost vůči českému lidu. Ač smutným jest, co se v Litovli stalo, bylo to snad přece k dobrému, poněvadž otevřely se tím oči veřejnosti, která poznala, do jaké propasti by byla vržena Morava a Slezsko, kdyby se tomu brzy nezabránilo a kdyby u Němců nenastal brzy obrat. (Hlučný souhlas na lavicích českých.) Následují věcné poznámky. Posl. Reichstädter: Přicházím právě z Li- tovle, kde jsem se na místě samém informoval o tehdejších událostech a mohu říci, že všechno, co bylo řečeno poslanci českými, jest pravdivé, kdežto vyličování se strany německé jest výmyslem a lží. Ministerský předseda včera postavil se na stranu Němců a také jeho podřízení orgánové, četníci v Li- tovli, vystupovali v Litovli proti českému obyvatel- stvu. Jak špatným bylo tehdejší bezpečnostní opa- tření, tak přísným jest zase nyní opatření úřadní moci proti Cechům. Při českém koncertě v Litovli bylo přítomno 40 četníků. Není také pravdou, že ne- bylo vážného zranění. Přes 80 osob bylov Litovli zraněno, které se však, jak přirozeno, nepřihlásily, protože nechtěly míti opletání se sou- dem. Impertinentním jest tvrzení posl. Albrechta, že Čechové se ozbrojili k této slavnosti revolverya noži. Posl. Albrecht nechť jmenuje jen jediný případl Vláda stojí na straně Němců, kteří proti Čechům bo: jují nejhanebnějším způsobem a slíbili, že takto budou i nadále pokračovati. Každý, kdo má srdce pro obyvatelstvo a pro právo, bude hlasovati pro pilný návrh a znemožnění vládním orgánům, aby na příště jednaly takovým způsobem proti obyvatel- stvu. (Hlučný potlesk na českých lavicích.)
Němec Posl Albrecht Čecho Litovel Morava Slezsko
24 article
Poslanec Hořica: Německo-nacionální list »Deutsches Blatt« v Brně, v návalu spravedlivého hněvu konstatoval, že s jistými městy na Moravě se provádí humbug. V Kyjově na př., pravil list tento, nemůže býti ani řeči o opravdovém němectvu, protože tamější němectvo jest udržováno toliko ně- kolika židy a úřadníky. Celé obyvatelstvo kyjovské jest naprosto české. Po prvním volebním vítězství Čechů prý celé němectvo tamější zmizelo, neboť jak- mile Němci viděli, že jich věc jest ztracena, upustili od svého němectví. (Veselost na lavicích českých.) Posl. Albrecht: Tedy přece tam němectvo mu- silo býtil Posl. Hořica: Záleží právě na volebním řádu a na složení volebních sborů. Padesáli voliči může se, dle dosavadního volebního řádu, celé město do byti. Pravíte sami, že není třeba více, nežli do ně- kterého města na Moravě poslati jen dva úřadníky a že němecivo zmizí.
Hořica Deutsches Blatt Čecho Němec Posl Albrecht Německo Brno Morava Kyjov
25 article
Posl. Pacher: To se právě všecko hodí na Litovel. Tam byl třeti volební sbor déle německým nežli ostatní Posl. Hořica: Němci litovelští byli tak opa- trní, že si z obecních zřízenců zkonstruovali něme- cké lidi. (Veselost na českých lavicích.) Tento lidvšaktam také zmizel, proto že ne- uměl německy. (Veselost na českých lavicích Náš národ nechce a nemůže dobývati ně mecký ch měsť na Moravě, chce dobývati jen takový ch měst, ve kterých není Němců, kdež ně mectvo jest udržováno jen uměle. Vůči poslanci Albrechtovi opravuji věcně, že úřadník Sychra v Litovlí není provokatérem. Pan S y ch ra jest líčen Němci tak proto, poněvadž v Olomouci. když klidně seděl v pivnici litovelské při sokolské slavnosti, byl od jednoho Němce revolverem zraněn na hlavě. (Slyšte, slyštel) Posl. Albrecht: Poslanec Březnovský zvolal »Brass přišel jako sprostý žebrák a nahý na Mo- ravu; z českých dělníků zbohatl, takový lump.« Brass nabyl svého jmění hlavně svou vlastní zdatností a zaměstnává-li české dělníky, vnesl tím do této krajiny jen výdělek a výživu, což dříve ne- bylo. Až do nedávna dělníci vážili si svého chlebo- dárce, avšak štvanicemi českých agitátorů se poměry ty změnily tak, že chlebodárce musil svým dělníkům připamatovati přísloví: »Čí chleb jídáš, toho píseň zpíváš.« Slovo »lump« jest voleno zcela nevhodněa dotčený nemůže a nebude tím uražen, když zví, kdo pronesl toto slovo.
Posl Pacher Hořica Němec Albrecht Sychra Březnovská Brass Litovel Morava Olomouc
26 article
Posl. Březnovský: Desetkráte opakuji: To není člově k, to je lump. (Bouřlivý odpor na levici. Posl. Mallik (k posl. Březnovskému): Vy jste lump. Neurážejte cizince, který zde není, vy jste lump!. Posl. Peschka: To jest velice slušné o Březnovského. Posl. Březnovský: To není člověk, toje lump. (Bouřlivý odpor na levici.) Posl. Mallik: Vy jste lump a nestydatý člověk, vy jeden »Pratze nschuster«. (Bouř- livá veselost. Posl. Albrecht: Jestli bájil posl. Hrubý býv. ministra dra, Kaizla, nutno konstatovati, že vliv jeho nejen ve finančních, nýbrž také ve všech ostat- ních ressortech bylo cítiti. (Hlučný souhlas na levici.) Postačilo, aby dr. Stránský nebo Šílený přišli ke Kaizlovi a řekli mu to a to chceme a jistě to pak dostali. Posl. Glöckner: Dokonce i vrátný v mini- sterstvu financi nás zdravil česky »Má úcta«, (Hlučná veselost na lavicích českých. Místopředseda dr. Žáček uděluje slovo dru. Tschanovi. Posl. Glöckner: Udělte napřed Březnov- skému důtku! (Bouřlivý odpor na lavicích če- ských. Hluk ve sněmovně.)
Posl Březnovská Peschek Albrecht Kaizl doktor Stránský Glöckner Žáček Březnovský Mallik urážet cizinec