1
masthead
13. července 1905. Císlo 190.
4
article
Nechci zabíhati o podrobnosti, tolik však
budiž mi dovoleno ještě říci, že nemožno již
z technických důvodů vzhledem k měnícímu
se obchodu a stanovám diskontních společností
eskomptovati, jak zkušenost učí, více než 509
veškerých pohledávek, kdežto lze při eskomptu
směnek eskomptovati celý obnos k eskomptu
zadaný, pokud jen úvěrohodnost příjemce a
zadatele uspokojuje.
Vzhledem k tuto vylíčeným okolnostem ne-
spatřuji v této nové formě úvěru — při přís-
ném plnění stanov diskontních společ-
ností a při jich bdělém a svědomitém vedení —
žádného nebezpečí pro naše úvěrní poměry; na-
opak považuji tento úvěr za přírozený hospodář-
ský zjev, který může jen našemu vzrůstajíeímu
obchodu a průmyslu prospěti. Vyžaduje-li ale
tato forma úvěru po stránce právní úpravy zá-
konodárné, nechť se tak stane.
Posléze doporučoval bych Eruhům výrob
ním, aby uvážily, že doporučované obmezení
úvěru ve zboží mělo by za nezbytný následek
obmezení zásob pohotového zboží, ku prodeji
určeného, což činilo by takové opatření proble-
matickým, protože zostřená soutěž, jež by při
stejné výrobnosti nastala, podrobuje se ráda
diktátům kupujícího. Vzbledem k tomu zdá se
mi nejsprávnějším, ponecháme-li poměry hospo-
dářské jich přirozenému vývoji, místo abychom
sahali k experimentům, jichž výsledky stávají
se mnohdy osudnými a jimiž snadno docilujeme
opaku toho, čeh. jsme chtěli.
Josef Řivnáč.
Řivnáč
5
article
Poměry trhu a průmyslu bavlnářského. Po sklizn
1904—1905, která byla největší všech dosavadních.
která vynesla 18.5 až 14 mill. bal. bavlny, a která
vnesla po dvou létech prudkých spekulačních
záchvatů klid na trh americké bavlny, ocitá se th
opět ve vzrušení. Lze stíží rozpoznali a určiti, je-l
oprávněno daným stavem a posicí bavlny či nutno-
je plně přičísti spekulačním proudům a snahám. St-
tistický stav bavlny není nejnepříznivější. Do kam-
paně 1904—1905 vstupoval průmysl po značných
redukcích výrobních téměř beze zásob surové bavlny.
St
6
article
Vyblídky výrobní se znamenitě zlepšily a poptávk
po bavině silou se projevila. Obrovská sklizeň přišl
více než vhod a umožnila průmyslu jeden z nejlep-
ších výnosových roků. I když připustíme, že spotřebe
americké bavlny dostoupila 11.5 až 12 mill. bal., tedy
přímo neslýchané výše, musí nutně zbýti na rok nový
(1905—6) zásob okrouhle 2 mill. bal. Oproli loňisku
zmenšena dle dosavadních dat pěstební plocha ba-
vlny americké o 10% a stav nové sklizně činí dle
vládního — ovšem po posledních událostech mál
věrohodného — odhadu úřadního 77%%. Možno tedy
čekati dle töchto předpokladů sklizeň asi 10.5 mill.
bal. Při započtení zásob z kampaně 1904—5 byl by
tedy trh dostatečně zásoben surovou bavlnou. St
tento ovšem komplikován zasažením spekulace. Jest
vedena haussou (Th. Price stojí tu v čele) a opírá
ze o úsilí pěstitelů bavlny, aby ceny bavlny byly ce
možno zvýšeny. Minulý rok probudil svými nízkými
cenami organisační snahy pěstitelů bavlny, při nichž
nalezli ochotné pomoci u malých i větších bank
severoamerických států bavlnářských Unie, odkáza-
ných z valné čásli na konjunkturu bavlny, a farmál
jihu naučil se působiti na trh nejen zadržováním
zboží, ale i málo spolehlivým informováním o stavu
sklizně. Trpělo-li zpravodajství bavlnářské vždy ja-
kousi nejistotou, vyvrcholily ji momenty tyto spolu
z úplatností úřadníků povětrnostního a zemědělského
úřadu. Spekulace dovedla okolností těchto dobře vy-
užiti. Rozšířovány nepříznivé zprávy, oblašováno za-
držování bavlny a nepříznivá zpráva vládní dovršíla
Price
bavlnářský Unia
7
article
rozruch bursy. Dnešní záznamy dostupují zvolna
úrovně doby Sullyho vedení. Jest stav tento signem
haussy trvalě či přechodním zjevem? Jest těžko byt
prorokem. Organisovaná spekulace, opírající se o or-
ganisované pěstitele, nepopíratelně může vnutiti trhu
svoji vůli a své názory. Prostě proto, že americká
bavlna je hlavním zásobovacím faktorem bavlnář-
ského průmyslu světového a protože průmysl tento
jest nyní velmi dobře zaměstnán a tudíž vydatným
spotřebitelem. Sluší míti na paměti, že pouze v Angli
přibyly a přibudou letoškem 3 mill. vřeten a že pří-
padné sjednání míru na dálném Východě bude moc-
nou vzpruhou vzestupu spotřeby. Zadržování dovozu
bavlny — a za přispění bank možno to jest — může
i při dobré sklizni za těchto poměrů míti zpevňující
vliv na trh. To je právě momentem smutným, ž
americká spekulace má takto v rukou všechny trumíy
oproti bavlnářskému průmyslu, kterému v kampaních
1902—3 a 1903—4 dovedla tak důrazně vnutiti své
jho. Nutno tedy bedlivě sledovati vývoj poměrů ame-
rických. Tím ovšem není řečeno, by se průmysl
překot kryl a takto jen zlepšoval posici spckulace
I ona není nezranitelna a nákupní zdrželivost prů-
myslu může jí zasaditi značné rány. Příklad angli
ckých přadláků z dob vysokých cen jest jasným do
kladem, jaká je moc v organisaci spotřeby proti spo
kulaci. Tato zdrželivost jest v daně situaci oporou
nejlepší. Tyto poměry vrhají nutně reflex i na náš
průmysl. Prvé účinily důsledky nové situace přá-
delny odhodlavše se ke zvýšení cen bavlněné příze.
8
article
Bylo jim to při jich dobré organisaci možno. Usnesly
se prodávati přízí pouze dle tabulky stupnicové, uvá-
dějíce ceny příze v poměr s cenami bavlny. Jes
v tomto postupu dosti nesprávností. Přádelny zpra-
cují dnes bavlnu dlíve a levně nakoupenou a činice
základem cen prodejových dnešní ceny suroviny, do-
dělávají se dosti značných zisků. Není pak známo.
že by se obchod sjednával tím způsobem, že po
eventušlním prodeji by byla teprve provedena úhrada
zurovinná. Každý prodej příze na další lhůty m
v sobě spekulační pozadí prolo, poněvadž přadlák,
prodávaje na ně a nejsa kryt levnou bavlnou, počítá.
že v příhodném momentu si levnou bavinu opatří.
Ale momenty tyto zde na váhu nepadají. Zvýšení cen
příze, jak ohlášeno organisovanými přádelnami, vzbu-
dilo přirozeně prudkou reakci u lkalců. I oni jsou
nuceni spekulovati. Sjednávajíce dodávky a nejsouce
kryli přízí, vyčkávají momentu vhodného k výhod-
nému nákupu jejímu. Výrok že tkadlec je principiál-
ním spekulantem a la baisse má v sobě hojně pravdy.
9
article
Zvyšují-li se nyní kartelní úmluvou ceny příze, bude
momentem tímto postiženo hojně tkalcoven, které
sjednavše obchody na pozdější lhůty dodací, nemají
úhrady přízí. Naděje v pokles cen příze, na již základě
kalkulovali, vystřídána nyní faktem vyšších cen
příze kartelně stanovených. Donutiti pak své odbě-
ratele k úslupnosti a povolení vyšších cen mohou
tkalcovny jen velmi stíží, protože konsum pokládá
každou haussu za zjev přechodný a odkládá úhradu
ochotně na dobu pozdější. Proto jest situace tkal
coven vlastně nejtěžší. V této chvíli padlo heslo o ob-
mezení výrobním. Zmenšenou nabídkou zbož
má býti konsum donucen k povolení vyšších cen
Theorelicky jest kalkulace tato nepopíratelně správna
Ale v praxi? Nutno činiti rozdíl mezi velikými dvěma
skupinami: tkalcovnami režného a pestrého zboží
kalcovny režné jsou dnes továrním průmyslem,ni
10
article
koli ale velkoprůmyslem. Od největších závodů jde
stupnice k malým, z nichž ovšem převážná většine
zamčstnána ve mzdě (t. j. pracuje pro velké podniky)
V tomto oboru byla by tedy eventuální dohoda nej-
snažší. Soudě ale z okolnosti, že ani úsilí o sjednání
jednotných platebních podmínek, tody momentu, po
kterém se obecně volalo, nebylo provázeno zdarem,
při zření k tomu, že poměry zásobení přízí a dosa-
žené prodejní ceny jsou naprosto různy, nelze se od-
dávati nadějím příliš optimistním. Bude hojně ochot-
ných, ale bude laké hojně těch, kterým daný stav ne-
ublížuje, kteří tedy budou připraveni využíti inten-
sivně pro sebe obmezení výrobního částí průmyslu
tohoto. Prudké poměry soutěžní nedaly zde ještě
vykvésti myšlénce organisační a neustálý vznik zá-
vodů nových maří úsilí toto, nehledě ani k okolnosti,
že veliké závody s jakousi škodolibostí zhoršují zůmy-
slně v dobách tísně postavení menším podnikům.
jichž vzrůstu se lekají. Ještě nepříznivějšími ale jsou
poměry tkalcoven pestrých. Zde nevymize
ještě průmysl rukodilný a závodů od největších k nej-
menším jest zde velice mnoho. Již okolnost, že vedle
továrního průmyslu stojí zde domácký, maři dohodu,
nehledě ani k různosti výroby, zájmů, poměrů úhrad-
ních, prodejových atd. Mluví-li se ledy o redukci
výrobní, jakožto zbrani proti přádelnám, byl. by
nutno předevšín propracovati se k organisaci prů-
myslu bavinářského. Český jest poměrně dobře orga-
nisován, německá organisace vídeňská soustřeďuje ale
sotva čtvrtinu všech německých tkalcoven v Před-
litavsku. Za těchto poměrů bude úsilí redukční na-
rážeti na hojně překážek, nehledě ani k tomu; ž
11
article
Vídeň přímo nevraživě se staví proti bavlnářskému
průmyslu neněmeckému. Bude-li vážná d oba
podnětem k upřímné organisaci tkal
coven, pak ovšem přinese i tíseň úspěch
velmi značný a hluboký.
Cukerní statistika. Včera uveřejněná statistik
rakousko-uherská za měsíc červen jeví s
v hodnotě suroviny následovně: výroba 3000 t. Gloni
14.145 1), vypraveno k vývozu 52.000 1. (39.150 t).
spotřeba 35.800 t. (36.407 t), zásoby 1. července
228..500 t (227.204 1); zásob ubylo v červnu o 84. 000
t. (61.412 t). Dle toho jeví se v naší statisticez
červen proti loňsku zlepšení o 23.400 t.
Nová jednání Cunardské linie s uherskou vládou
Dle zpráv listů dlel v posledních dnech v Pešti vyšší
úřadník Cunardské linie, aby zjednal různé modifi-
kace smlouvy mezi spouečností touto a uherskou
vládou o dopravě vystěhovalců z Rěky do Nového
Yorku ujednané. Finanění výsledky linie rěcko-novo-
yorské prý neodpovídají nadějím. Společnost domáh
se následkem toho změn oněch ustanovení
smlouvy, které jí ukládají na vlastní náklad
dopraviti do Antverp ony vystěhovalce, kterých
nelze dopraviti přes Rěku. Jednání nevedlo dosud
k výsledku a bude v něm pokračováno. Kdyby uher-
ská vláda nechtěla vyhověti, bude prý linie rěcko
novoyorská vůbec zrušena.
Sklizeň Spojených stálů severoamerických 1904
(»Board of Trade Journal«.) Die zprávy »Crop Re-
porter« bylo ve Spojených státech severoamerickýc
loni sklizeno:
cena
v dollarech
1.087,461.440
325.611. 37
184,878. 500
279,200.019
58.651. 80
18.745.543
9,330.768
23,228.758
13,891. 5
150,673.39
kukuřice . . . . . 2.467.480 934
zimní pšenice . ..
332,935.346
219.464 171
jarní pšenice . . .
oves . . . . . . 894,595.552
ječmen . . . . .
139,748.958
27,234.565
žito . . . . . . .
Vídeň
227.204 1
Pešť
Nový York
Antverpy
spojený stát
board of Trade journal
Crop Re
12
article
15.C08.336
pohanky . . . . .
23.400.: 34
inu. . . . . . .
21.096.03
rýže . . . . ..
bramborů . . . .
332,830.300
tun
60.696. 028
sena . . . . . .
liber
660,460.739
tabáku
53,382 959
Příznivý stav řepy. Licht píše ve své zprávě
Pro vývoj řepy byly povětrnostní poměry posledních
dnů, až na některé malé výjimky, příznivy a možno
nazvati celkový stav řepy veskrze uspokojivým
stesky do škod jsou dosud poměrně nezávažný
nepředstihnou obvyklé míry.
Nepřístojnosti amezické úřadní slatistiky. Jak
New York Times uvádí, neobmezují se známě nepří-
stojností statistického úřadu jen na bavinu; byly
prý ve prospěch trustu falšovány i zprávy tabákové
President Roosevelt nařídil přísné vyšetřování.
Mzdové hnutí bavinářského dělniciva anglického.
Vzhledem ke zlepšené situaci průmyslu bavlnářského
žádali přadláci a tkalci lancashirského obvodu zvý-
šení mzdy o 5090. Podnikatelé zdráhají se vyhověti
čímž vytvořena dosti kritická situace. Dělníci jsou
odhodláni bejovati slůj co stůj za svůj požadavek
po případě sáhnouti k stávce, která by měla asi
nyní úspěch, protože jsou továrny na měsíce
předem vyprodány a nuceny dostáti závazkům
převzatým.
Roosevelt
13
article
Nové oukrovary v Uhrách. Jak »Pester Lloyd-
oznamuje, budou v komitátu stolično bělehradském
zřízeny nové dva cukrovary. Mají býti zřízeny
v Stoličném Bélebradě a Erči a zaručili prý rolníci
prvému cukrovaru osev řepní na 2212 jitrech v dru-
hému na 3713 jitrech. Rolníci jsou prý mimo t
ochotní přispěti k nákladům slavebním.
Ke stavu německého průmyslu elaktrotechnického
oznamuje „Berl. Tybl.“ z odborných kruhů: Průmysl
elektrotechnický nalézá se nyní v konjunktuře zna-
menitě. Objodnávky dosáhly výše, klerá převyšuje
značně ještě léta 1899—1900. Čeny nejsou sice tak
vysoky jako dříve, leč minulá léta přinesla snížení
nákladů výrobních. Příznivým momentem pro stav
obchodu byla dosud rusko-japonská válka a nepo-
koje v Rusku, protože tam několik elektrických za-
řízení zničeno a nutno je nyní opravovati. Třeba
vyčkati, přinese-li ukončení války nové objednávky
z Ruska či budou-li objednávky menší, protože bude
Rusko platiti značnou náhradu válečnou. Příznivá
konjunktura průmyslu tím sotva utrpí, protože ve-
škeré závody se podjaly nové výroby, na př. turbin,
elektromotorů, po nichž je živá poptávka doma iv
cizině. Také zdokonalení dnešních elektrických cen-
trál a udržování elektrických drah přináší stálé zaměst
nání. Otázka elektrických hlavních drah není nyn
akutní.
Odborné české školy v roce 1904-5. Odborná
škola tkalcovská v Humpolci vydala právě
výroční zprávu, z niž vyjímáme: Ve správním roce
měl ústav běh denní, normální běh pokračovací, běh
pro tkalcovství mechanické, běh pro odbory kupecké
a běh zdokonalovací. Snahou ústavu jest působiti na
zdokonalené domácí výroby, upozorňovati na novo-
tiny a je zavádeti, aby se domácí průmysl rozčlenil.
Lloyd
Berl
Uhry
Rusko
Humpolec
14
article
Za tím účelem zhotovují se na ústavě převahou látky
vlněné. Protože většina žáků musi se věnovati i ji-
nému odvětví průmyslu textilního, aby, nenaleznouce
zaměstnání v jednom odvělví, mohli se věnovati ji-
nému, zhotovují se na ústavě také bavlněné látky
polovlněné, jacquardské: damašky, povlaky na ná-
bytek, flanely, ručníky, gobeliny, koberce, čalouny
atd., čímž se dá žákům příležitost celý průmysl tex-
tilní v základu seznati. Nesmí se totiž zapomínati, že
tkalcovství jako femeslo zaniká, vy-
stupuje však průmysl tovární a má-li žák vniknouli
do základních výrobků celého průmyslu, nesmí se
žádati, aby odnesl ze školy důkladný výcvík prakti-
cký. Ústav snaží se přivoditi přeměnu hladkých sou-
kených látek ve vzorkované a zavésti výrobu látek
z vlny česané. Zhotovuje proto kupony a kusy z příze
domácí, bezplatně udílí porady o pramenech nákupu
a cenách strojů, zapůjčuje novinky látkové atd. Na
úslavě působilo 7 sil učitelských a navštěvovány byly
běh denní 23, běh kupecký 15 a běh zdokonalovací
3 žáky.
Hospodážský spolek okresu opočenského pořádá
přednášky o zužilkování ovoce v domácnosti s prakti-
ckými pokusy a sice: v neděli dne 23. července 1905
o 1. hodině odpol. v obecním hostinci v Pohoří a v ne-
děli dne 30. července 1905 o 1 hodině odpol. v ho-
stinci J. Matušky ve Valu
Trhy. Výroční trh na dobytek a keně v Kl ato
vech bude 18. července.
J Matušek
Vala
Klement
Hospodážský spolek
15
article
Trhy poněžní.
Trhy poněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 12. července. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Při klidném trhu jednána na dnešní burse zlatá
rakouská renta za K 119 371/2 a placeny akcie Česk
banky Union za K 247.—. Dále podáváno za akci
Živnostenské banky K 246.—, strojírny Daňkovy
K 450.50, Hospodářské úvěrní banky K 410.—
Zajišťovací banky K 225.50 peníze.
Officiálni záznamy zněji
Daňkův
Praha
Česk banka
Union
živnostenský banka
hospodářský úvěrní banka
zajišťovací banka
K 119 371
16
article
Zástavní listy české hyp. banky 59
Zástavní listy české hyp. banky 59
Základní úpisy české zem, banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.
» » » (v K
Mel. úpisy » » » (ve zl.
„ . . (v K
Žel. „ „ „ ,
Dlužní úpisy České prům. banky
41s
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . .
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy „
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41,
„ hal. zem. banky
Kom. dl. úpisy . . .
Železnič. » . » . 40
Zást. listy Hal, akc. byp. banky 41/,
» Rako vherské banky 40
» » Dolnorak. byp. ústavu 49%
» » 34/2
Kom. dl. úp. , , ,
31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh
Únorová spol. renta (v pap.
4.2 0
(ve stř.)
Dubnová »,
Květnová » ,
(v pap.
Červencová spol. renta (ve stř.) 40
Rakouská zlatá renta . . . . 490
» korunová renta . . 490
» investiční „ . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. bypoteční banka,
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . ..
Rakousko-uherská banka .
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . ..
Česká báňská společnosť . ..
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . ..
Poldina but
Pražská železářská společnost
První česká raf. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
množství
v bušlech
Hal
Daňkův
Rustonův
K Mel
Rako
Rakousko
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Český průmyslový
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
bypoteční banka
hospodářský úvěrní banka
eskontní banka
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Poldin but pražský železářský společnost
17
article
Z Vídně, 12. července. Gávězežně úřadn
kursy.)
584.—
100.30 Ivovskočernovická
květnová renta .
674.5
spol. st. dr. rak ub
Unorová » . 100.90
86.50
červenc. . . 100 25
jižní dráha.
445.—
100 95
štyrsko- hr. - köfl.
říjnová a
5820.—
119.30
severní dráha .
rakouská » zlatá
484.—
» » kor.
rak. severozáp. dr.
100. 45
uherská » zlatá
116 60
pardubická dráha
448.—
96 55
polabská dráha
„ kor.
368.—
92.80
česká sev. dráha
rak. invest. renta
2990.—
uher. » »
87 55
buštěhradská A
1094.—
4% zást. listy Hyp
pražsko - duchcov
banky král. č.
31/290 zást. 1. Hyp.
duchcov.- podmok
2290.—
banky král č. .
ústecko-tepl. dr. -
1008.—
4% kom. dluhop.
dunaj. paroplaveb.
728.—
Zem. banky kr. č.
rakouský Llovd
4% žel. dl. úpisy
turecká tabák. rež.
360.50
Zem. banky kr.č.
rak. zbrojovka .
574.50
státní losy 1860
Rudolfova hut
po 500 zl. ..
alpská montan. sp. 526 50
po 100 zl. . .
rým.-muráň, spol.
549 75
293 50
státní losy 1864.
Poldina huť . .
515.—
477 —
losy úvěrního úst.
doktor
Rudolfův
Vídeň
severní dráha
Poldin huť
19
article
praž. želez. sp. .
536.—
česká montan,. sp.
vídeň. 1. komun.
tisské losy . ..
Daněk . ..
451.—
141. 75
západočeská uhl. 269.50
turecké losy ..
1638.—
rak.-uh. banka.
severočeská ubl.
rak. úvěrní ústav
661 50
mostecká uhl. sp
654.—
308. 50
vídeň, stavební sp.
b. anglo-rakouská
161.75
vídeňská unionka
140.50
birtenberské ..
1005.—
450.50
Schodnica
b. pro země rak.
621.—
781.2
baličsko-karpatské
uh. úvěrní banka
89C.—
550.75
pešťská vagonka-
bank. jednota ..
610.—
1018.—
devisa německá .
r. úst. pro úv. poz
117.45
pařížská
Česká průmyslová
95.62
» curyšská
banka . .
Daněk
úvěrní banka
Český průmyslový 95.62
curyšský banka
20
article
416—
95.42
» londýnská
roln. úvěr. banka 410—
240.35
dvacetifrank .
česká b. Union
19.13
marka papírová . 117.45
Živnost. banka
králodvor. cement. 920.— rubi
253.—
Eskontní sanby 31/44—31/2 procenta.
Bursa byla bez obchodu. Kursy z počátku uhá-
jeny, pozdějí ale oslabeny následkem realisací.
x. Z Vídně, 12. července. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Na dnešní burse nastal opět in-
tensivní klid v obchodě. Jestliže tendence na trhu
byla přece celkově dosti pevná, byly toho příčinou
příznivé zprávy o žních. Akcie dráh, které mají
býti postátněny, byly dnes většinou zanedbávány
jen akcie severní dráhy Ferdinandovy stouply. Ze
železářských hodnot byla po alpinkách přechodně
poptávka. Také po länderbance jevil se zájem. Ve
šraňku jen ojedinělé hodnoty vyznamenávaly s
pevným smýšlením. Fézové akcie získaly pověstmi
o příznivém obchodním chodu. Haličsko-karpatské
akcie měly z počátku reprisu, později se však ne-
upevnily. Hirtenberské akcie získaly pověstmi o no-
vém obchodu v Rusku. Pozoruhodným momentem
dnešní bursy bylo zpětné proudění uherských cen-
ných papírů z ciziny, které souvisely s emissí nové
japonské půjčky a s přípravami k nové ruské půjčc
ve Francii. Uherská korunová renta a uherská zlat
renta opětně klesly. Devisy a valuty se nezměnily.
Bursa
Ferdinandův
Vídeň
Rusko
Francie
21
article
Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn
31/2 proc.
z. Z Vídně, 12. července. (Tetfgr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 660.75, po —.—
uherské kreditky 780.50, angiobanka 308.75, bankovní
jednota 551.75, unionka 540.50, lšnderbanka 451.—
státní dr. 674.50, —.—, jižní dráha 86.75, polab. dr
448.50, severozápadní dráha 434.50, turecké tabákové
361.—, rýmavskomuráňské 550.50, alpinky 526.75
květnová renta 100.30, uherská korunová 96.55
turecké losy 142.—, marky za botové 117.43, ultimo
—.—. Smýšlení klidné.
x. Z Vidně, 12 července. (Telfgrm. »Nár. Listůe.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 199.—
199.20. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., — —, —.—
Brussel na delší lh —.—. —.—, Německo šek
kr. lh. za 100 mk. 117.371/2, 117.511/2, Německo n
delší lhůty 117.40, 117.70, Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib. st. 240.35, 240.55, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —
——, ltalte šek a krátké lhůty za 100 lir 95.60,.
95.70, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad další lh. —.-
—.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95..55, 95.70, Paříž delší lh.
—. Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95.371/2. 95 50, na dolší lhůty —.— —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 95.3718. 95.50 na delší lhůty — —
doktor
doktor 448.50
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Italia
22
article
Z Berlina, 11. července. (Zvl. telef. zpr. »N. L e
Letní klid ovládá borsu. Dnes speciálně působil
zprávy novoyorské tím více na zdrželivost. Banky
většinou sláby; na železářské papíry působila nepří
znivě zpráva, že někteří členové hornoslezského
svazu ocelářského vypověděli svou účast, nedostane-l
se jim větších podílů. Čekají se další výpovědi
Heldburské tahové akcie opět o 3 proc. vyšší. Ra
kouské dráhy uhájily své kursy.
Soukromý diskont 21/4 proc.
První cifry znamenají začáteční, druhé konečn
kursy: Rakouské kreditky 207 50, 207.37, Diskont
189 10, 189.12, Německá banka 238.70, 238.37, Ob
chodní společnost 169.70, 169 —, Drážďanská bank
155.75, 155 37, Bochumské ocelárny 245.80, 246.12
Lauřina hut 260.50, 260.25, Dortmund. Union lit.C
88.50, 88.50, Harpensků uhl. spol. 213.50, 213 37
Hibernia —.—, —.—, Consolidace 433.60, —.—
Severoněmecký Lloyd 122.50, 122.37, Packet 152.30
152.62, turecké losy 135.80, 135.25, Španělské exte-
rieury —.—, —
Z kasovních papírů: Concordia 333.—, Esch-
weilské 244.10, Geisweidské 195.—, Hochdah! 126 75
Katovické 210.—, Wilhelm —.—, Pbönix 177.—
Rh. Stahl 199.75, Schalker Gr. —.—, Westphalia
201.—, Orenstein 209.75, Rh. Metall 125.50, Hasper
226.—, Donnersmark 263.75, Huldschinský 133.75,
Vulcan 322.25, Bismark 333.50, Caro 130.50, Hoeseh
240.50, Georg Marie —.—, Königsb. 159.90, Nort-
stern 289.25.
Z Berlína, 12. července. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.
N L
uhl
Lloyd 122.50
Esch
Wilhelm
Stahl
Cara 130.50
Hoeseh
Georg
Marie
Berlín
Ob
Dortmund
Consolidace
Hochdah
Orenstein
Donnersmark
Huldschinský
Vulcan 322.25
německý banka
Hibernia
Concordia 333
Geisweidský 195
Schalker Gr
Bismark 333.50
Nort
diskont 189 10
Lauřin hut
Pbönix 177
Hasper 226
23
article
[Druhé číslice značí záznam ze dne 11. července.
41/2procentní ruská renta 1905 94.30 (94.30), 4pro
centní ruská renta 1302 87.80 (88.—), 4procentní ruská
konsolidační renta 1889 87.80 (38.—), di/sprocentní
ruská zlatá renta 86.60 (87.—), petrohradská diskontn
banka 78.10 (78.25), petrohradská mezinárodní bank
—.— (1—.—), ruská banka pro vnější obchod 130.50
(130.50).
Z Berlína, 12. července. (O 1 hod. 15 m. odp.
Kreditky 207.40, slátní dráha 144.10, tombardy 18.30
Smýšlení klidné.
Z Berlina, 12. července. (C.-B.) Kreditky 207.40
berl. obchodní 169.—, darmštadtská banka 142.90
německá banka 238.40, diskonto komand. 189.—
drážďanská banka 155.40, národní banka 129.10
státní dráha 144.10, lombardy 18.30, Kanada 150.40
Gotthard —.—, dráha Heuri 120.40, bochumské
246.20, dortmundské —.—, Lauřina huť 260.20
Consolidace ——.—, gelsenkirchenské 230.20, harpenské
213.50, Hibernia —.—, Packet 158 60, Lloyd 132.40
dynam. trust 183.60. Smýšlení bez podnětu.
Z Frankturtu, 12. července. (Telegr. závěr. kursy.
Lloyd 132.40
Berlín
Kanada
Lauřin huť 260.20
Frankturt
petrohradský diskontn banka
německý banka
drážďanský banka
národní banka
Hibernia
smýšlený klidný
Packet 158 60
24
article
Úvěrní akcie 207.70, akcie společnosti státní dráhy
144.50, lombardy 18.40, papírová renta 101.—, stři-
brná renta 101.—, zlatá renta 101.50, uherská zlat
renta 98.55, uh. korunová renta 96.55, 4% rak.
korun, renta 100.50. Smýšlení klidné.
Z Frankfurlu, 12. července. (Dod. bursa.) Úvěrn
akcie 207.70, státní dráha 144.50, lombardy 18.40.
Z Paříže, 12. července. (Počáteční bursa.) Bproe
renta 99.15, 31/2% půjčka —.—
Z Paříže, 12. července. (Telegr. závěrečné kursy.
3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 99.15
3/sproc. renta —.—, italská renta 105.15, rakouský
pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráha —.—
lombardy —.—, cheky na Londýn 25.141/2, rakou-
ská zlatá renta 100.50, uherská zlatá renta 97.50
otomanská banka 594.—, tabáková režie 393.—, tu
rocké losy 132.—, Smýšlení uhájené.
Frankfurlo
Paříž
Londýn
25
article
Peníze] Zboží
Peníze] Zboží
104.—
101.30
102 25
100.75
100.75
100.75
101.75
26
article
103.—
100..30
101.25
100.25
100.25
100.25
100.25
100. 25
100.75
100.75
100.30
100.90
100.85
100.85
100.75
27
article
100.—
100.—
99.90
99. 85
101.25
99.80
101.60
99.50
99.40
99.25
101.45
100.75
100.30
94.50
100.20
94.50
190.—
83 95
100.90
100 95
100.30
28
article
102.25
100 .75
102.60
100.50
100.40
100 25
102.45
100.—
101.75
95.50
101.20
95.50
84. 95
101.10
1U1.15
100.50
100.45
119.47
100.65
247.50
418.—
227.—
548.—
416.—
570.—
455.—
246.50
600.—
454.—
300.—
170.—
660.—
185.—
518.—
2650
29
article
101.30
100.85
100.25
119.35
100.45
92.80
247.—
416.—
225.50
546.—
410.—
560.—
445.—
246.—
580.—
450.50
165.—
640.—
370.—
170.—
515.—
2640
289.—
Trhy na zbotí.
Pražská plodinová buzsa, 12. července.
Obilí. Znamená se za 50 kg transíto: pšenic
česká 1904 78—81 kilogramů K 9.50, 9..75, uherskt
00—00 kg —.—, —.—, moravská 0—0 kg. —.—
rak. jakosť 0—0 kg —.— až —.—, vadná —.—
nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská
—.— kg —.—, —.—; žito české 1904 73—76 k
8.25—8.40; české 0.— až 0.—, moravské 0.—
—.—; ječmen výběr 0.—, 0.—, první jakosti
0.—, 0.—, střední 0.—, 0.—, merkantilní 0.—, 0.—
ječmen k seti 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry
chiík 1904 8.25, 8.35, prima 1904 8.25, 8.35, merkantilní
8.15, 8.20, k setí 0.—, 0.—, cizozemský 7.80, 8.05-
kukuřice uherská 0.—, 0.—, cizozemská 7.95, 8.25
cinquant. 1903 K 9 50, 9.60; vikev česká —.—, —-.—
haličská —.—, —.—, uh. K —.—, —.—, pohane
0.—, 0.—, proso 0.—. 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše
ničná mouka č. O K 29 50, 30.30, č. 1 28.50, 29.30
č. 2 27.50, 28 30, č. 3 26.60, 27 40, č. 4 25.90, 26.40
č. 5 25.20, 25.40, č. 6 23.60, 24.—, č. 7 21..40, 22 20
č. 8 16.30, 16.80. Žitná mouka č. I. 24.50, 25.—, č. I
23.—, 24.—, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 16.—, 17.—
kg
cinquant
28.50
30
article
Pšeničné otruby jemné 13.80, 14.—, hrubé 13.80
14.—, otruby žitné 14.—, 14.20, krupice 29.50, 30.30
prach 14.—, 14.20, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 4/0
39.— 40.—, čís. 3/0 39.—, 40.—, čís. 2/0 38.—, 39.—
čís. 0 37.—, 38.—, čis. 1 35.—, 36.—, čís. 2 34.—
35.—, čís. 3 33.—, 34.—, čís. 4 31.—, 32.—, čís.
30.—, 31.—, čís. 6A 31.—31.50, čís. 7A 27.—
28.—, čís. 8A 26.—, 27.—, čís. 9A 23.—, 24.—
zlom 22.50, 23.75.
Lužtěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va
ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —
—, hrách Viktoria 11.—, 12.50, k vaření žlute
0.—, —.—, k vaření zelený 10..25, 11.75, ke krmen
0.—, 0.—, čočka 1904 17.—, 23.—
Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 26 5
27.—, modrý ruský 25.50, 26.—, kmín český —
—, holandský 32.—, 33.—, jetel bílý 47.—, 62. —
červený 1904 61.—, 69.—, červený 1904 (prostý ko-
kotice) 72.—, 79.—, švédský 55.—, 73.—, konopn
semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.—
Iněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus
—.—, —.—, řepka zimní 1904 —.—, —.—.
Beno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 4.—, 4.40, nelisované 4.—, 4.40, cizí 0 —
0.—, sláma cepy mlácená 2.—, 2.20), ke krmení 1.80
1.90, ke stlaní 1.80, 1.90, cizí 0.—, 0.—.
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české
—. —.—, merkantil. 10.25, 10.50, bosenské 110/120
11.50, 12.—, 95/100 13.50, 14.50, 80/85 19.50, 20.50,
70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višně —.—
—.—, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, kří-
žaly —.—, —.—
Zviřecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh
78.—, 79—, sádlo amer. —.—, —.—, 10j —.—. —.—
260.—
250.—
Bena
kg
kg : Švestka
31
article
100.20
100.25
100.25
157.—
191.—
35
article
T. Z Vídně, 12. července. (Telef. zpr. »Nár. Listů«.
Plodinová bursa. Jelikož bursa následkem věl
šího zájmu, který projevuje se vzhledem ke konc
kampaně, byla lépe navštívena nežli v poslední době
byla také tendence živější. V obojích chlebovinách
byly nižší ceny, které reflektanti žádali, zkrátka za-
mítnuty. Co se týče pšenice, jest to tím pozoruhod-
nější, protože nabídka v ní byla dnes lepší a po-
ptávka omezila se jen na pohotové zboží. Pevnější
smýšlení majitelů ukazuje k tomu, že nové plodiny
nedostanou se tak brzy na trh. Předložené vzorky
nového žita sice neuspokojily kvalitativně, avšal
přece byly oflerty na hotovou dodávku lehce přijaty.
při čemž zůstaly v platnosti dosavadní ceny. Z pícnin
kukuřice měla tendenci klidnou a ceny se nezměnily.
— Obchod s moukou nebyl sice hladký, avšak přec
jeví se jakási spekulace. Tato uzavírala obchody na
podzimní dodávku. Jelikož od začátku týdne surovina
jest lacinější, klesly dnes také ceny mouky. Pozoru-
hodno při tom jest, že již několikráte jemné druby
měly tendenci pevnou, kdežto černá mouka klesla
V otrubách jest nedostatek hotového zboží.
Vídeň
36
article
Znamenaly: Pšenice tisská nová 8.85, 9.30
stará —.—, —.—, slovácká nová 8.30, 8.85, stará
—.— —.—, z Moravského pole nová 0.—, 0.—
rumunská 0.—, 0.—. Žito slovácké staré 0.—
0.—, nové 7.20, 745, z okoli Pešti staré 7.30
7.50, nové 7.10, 7.40, z jižní dráhy staré 0.—
0.—, nové U.—, 0.—, dolno-rakouské staré 0.—
0.—, nové 7.15, 7.30, české staré 0.—, 0.—, nové
0.—, 0.—. Ječmen moravský 0.—, 0.—, ze stanie
0.—, 0.—, dolnorakouský 0.—, 0.—, ze stanic 0.—
0.—, slovácký 0.—, 0.—, z jižní dráhy 0.—, 0.—
severo-uherský 0.—, 0.—, tisský 0.—, až 0.—
pro pivovary 0.—, 0.—, ke krmení 6.80, 7.20. —
Kukuřice uherská 8.—, 8.30, nová 0.—, 0.—, kuku
řice cinguantinská 8.50, 3.—, laplatská 0.—, 0.—
americká 7.80, 8.—, ruská 7.85, 8.05. — Oves uber
ský špatnější 6.80, 6.90, vybraný 7.10, 7.70, prima
0.—, 0.—, český a moravský 0.—, 0.—. — Řepka
rumunská 11.60, 11.90, řepka nohotová 12.20, 12.50
Řepka
Pešť
37
article
— Mouka z vídeňské pšenice č. 0 K 13.90 až 14.20
č. 3 K 12.70—13.—, č. 5 K11.— až 11.90, č. 7 K 9.40
až 980, ke krmení K 6.50 až 7.—. Vídeňská žitná
č. 1 K 10 20, 1070, č. 3 K 8.40, 8.70. Otruby
pšeničné K 5.15 až 5.60, žitně K 5.30 až 5. 60.
Z Vídně, 12. července. (Závěr.) Pšenice tisská
885, 8.90, pšenice banátská 8 50, 8.80, slovácká 8.30
8 85, smýšlení upevněné. — Žito slovácké 7. 20, 7.45.
pešťské 7.10, 7 40, smýšlení nezměn. — Ječmen morav-
ský 8.25, 8.75, smýšlení bez obchodu. — Kukuřic
uherská 8.—, 8.30, cinquantinská 0.—, 0.—, smýšlen
uhájené. — Oves uherský 6 95, 7 15, príma 7.15, 7.40.
Ječmen
Vídeň
slovácký
95
38
article
Smýšlení stálé. — Počast: horko.
Z Pešti, 12. července. (Telegr.) Pšenice na říjen
15.48, 15.50, na duben 16.—, 16.02, žito na říjen
12.62, 12.64, oves na říjen 11.26, 11.28, kukuřice n
červenec 15.14, 15.16, na květen 1905 10.64, 10.66
Nabídky pšenice dobré, koupěchtivost lepší, smýšlení
upevněně. Obrat 18.000 q. Ceny všeho nezměněny
Trh lhůtní zahájen následkem zpráv povětrnostních
slabě, později ceny následkem úhradních koupí uhá-
jeny. Počasí z části zamračeno.
Z Pošti, 12. července. (C.-T.-B.) Závěrečné kursy
Pšenice stálá, na říjen 15.48, 15.50, na duben 15.98
16.—, žito stálé, na říjen 12.62, 12 64, oves stálý, n
říjen 11.28, 11.30, kukuřice stálá, na červenec 15.16
15.18, na květen 10.64, 10.66, řepka pevná, na srpen
24.30, 24.50. Počasí: proměnlivo.
Z Berlina, 12. července. (Telgrm.) Pšenice vleklá
červenec 173.50, na září 171.75, na prosinec 174.—
žito vleklé, na červenec 148.50, na září 143.—, n
prosinec 145.—, oves vleklý, na červenec 136.75, n
září 137.—, kukuřice stálá, na červenec 131.50
na září 124.75. — Počasí: horko.
Z Hamburku, 12. červesce. (Telegram.) Pšenic
klidná, holštýnská 177.—, 178.—, žíto pevné, meklen-
burské 152.—, 157.—, žito ruské klidné, 114.—
115.—. Počasí: zamračeno.
Z Paříže, 12. července. (Telegr.) Žávěrečné kursy.
Pešť
Pošť
Berlín
Hamburk
Paříž
39
article
Oves klidný, na červenec 20.—, na srpen 18.80, n
září říjen 17.25, na září prosinec 17.15, žito klidné,
na červenec 15.50, na srpen 15.25, na září-říjen
15.25, na září-prosinec 15.50, pšenice klidná, na
červenec 24.70, na srpen 23.60, na září-říjen 22.70
na září prosinec 22.70, mouka klidná, na červene
31.55, na srpen 31.15, na září-říjen 30.25, na září-
prosinec 29.95. Počasí : horko.
Z Paříže, 12. července. 3 hod. 15 min. (C.- T.- B.)
Oves, smýšlení klidné, na červenec 20.—, na srpen
18.80, na září-říjen 17.25, na září-prosinec 17.15,
žito, smýšlení klidné, na červenec 15.50, na srpen
15.25, na září-říjen 15.25, na září-prosinec 15.50
pšenice, smýšlení klidně, na červenec 24.70, na srpen
23.60, na září říjen 22.70, na září-prosinec 22.70,
mouka, smýšlení klídné, na červenec 31.55, na srpen
31.15, na září-fíjen 30.25, na září prosinec 29 95. —
Počasí : horko.
Cukr.
—n.— V Praze, 12. července. (Pův. zpráva
»Nár. Listův.) Surovina. Depeše z večer-
ních burs zahraničných zněly sice důvěřivěji,
ale na zprávu magdeburskou, že stav řepy
v Německu jest velice uspokojivý, zahájen tah
náš nerozhodně. První chabá a nižší depeše
hamburská měla v zápětí i na našem trhu smý-
šlení chabé, a kladeno nejprvé K 21.50 za po-
hotové zboží a K 21.10 za říjen-prosinec, po-
zději K 21.30 resp. K 21.05 v paritě úztecké.
Londýn byl chabý, odpolední Hamburk klidný
a záznamy jeho pro novou kampaň stouply o
a 10 fen. Naše bursa končí proto rovněž klidně
a cenami K 21.65 za pohotové zboží a K 21.05
za novou kampaň z Ústl.
Na trhu a bílým zbožím za vá-
znoucího obchodu jest záznam druhé ruky
K 69.50 ze stanic továrních beze změny.
Listův
Paříž
Praha
Německo
Londýn
Hamburk
pšenice
za říjen
40
article
Celkové hamburské cukerní zá-
soby obnášely dnes: 130.590 tun proti 129.340
tunám před týdnem a 167.360 tunám před
rokem.
Úřadní záznamy pražské bursy cukernI. A. S-
rovina. I. výrobek basis 88 procent rend.
100 kg. pohotového sboží k dodání z Ústí na
Labem ze stanice K 21 65, 22.05, z Ústí nad Labem
přístaviště 21.65, 22.05, z Prahy 21.60, 22.05, z Praby-
Karlína překladiště —.—, —.—, z Kolína —.—, —.—
z Pardubic —.—, —.—, z Kralup —.—, —.—. —
Dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem stanice
prosinec —.—, z Ústí z přístaviště na leden —.—
.—, na kampaň 1905/6 říjen prosinec 21.05, 21.30.
Z Hamburku na květen —.—, —.—. Zadní vý-
robek z Ustí n. L. basis 82% —.—, —.—, basin
88% —.—, —.—, B. Cukr pro konsum za 100 kg:
pohotové zboží: rafináda I. 69.50, 70.—, ra-
náda II. —.—, —.—, pilé centrifugální —.—, —.
cukr kostkový v bednách 1. 71.—, 71.50, cukr kost-
kový v bednách II. —.—, —.—, cukrová moučk
v pylích —.—, —.—, centrifugální pilé transito k do-
dání z Terstu 34.—, 35.—; zboží lhůtove
rafináda na listopad-srpen —.—, —.—. Krystalový
cukr zdaněný 69.—, 69.75.
Poslední telegramy.
První číslice peníze a druhá zbožt.
Z Hambuzku, 12. července. 5 hodin 45 minn
(C-T.-B.) Na červenec 19.95, 20.25, na srpen 20.20.
20.25, na září 20.10. 20 10, na říjen 18.90, 19.—
na listopad 18.55. 18.65, na prosinec 18.65, 18.70,
na leden 18.80, 18.85, na únor 18 85, 18.95, na bře-
zan 18.95, 19.—, na duben 19.05, 19.15, na květen
19.15, 19.20, na červen 19 25, 19.30. Smýšlení stálá.
A S
B Cukr
Ústí
Ústí nad Labe
Praha
PrabaKarlín
Kolín
Pardubice
Kralupy
Hamburk
Terst
Hambuzko
burza cukernI
kg
CT
41
article
Počasí: zamračeno.
Z Mapdebusku, 12. července. (Telegr.) Na červe-
nec 20.—, 20.10, na srpen 20.—, 20.10, na září
20.—, 20.15, na říjen 18.80, 18.90, na říjen prosinee
18.60, 18.70, na leden březen 18 70, 18.75. Smýšlenl
chabé. Počasí: zachmuřeno.
Z Magdobuzku, 12. července. 5 hodin 45 minnt
(C.-T.-B.) Na červenec 20.—, 28.25, na srpen 20.10
20.25, na září 20.10, 20.25, na říjen 18.80, 19.—,
na říjen prosinec 18.70, 18.80, na leden březen
18.80, 18.90. Smýšlení stálé. — Počasí: zamračeno.
Z Paříže, 12. července. 3 hod. 15 m. (C -I.- B.)
Bílý cukr čís. 3., za 100 kilogr. Na červenec 29
na srpen 291/2, na říjen-leden 29—, na leden-duben
293/%. Surovina mdlá. 25.75, 26 25. Rafináda 63.50
66.—. Smýšlení mdlé. Počasí: horko.
Z Londýna, 12. července. 3 bod. 30 min. (C.- T-
B.) Na červenec 9/91/2, 9/111/2, na srpen 9/1i.
9/111/4, na říjen-prosinec 9/31/2. 9/314, na leden-
březen 9/4, 9/41/4. Smýšlení stálé. — Obrat —,
pytlů.
T B
Mapdebusko
Magdobuzko
Paříž
Londýn
CI
42
article
Káva.
Z Hamburku, 12. července. O 10. hod. — minut
(Telegr.) Santos good average, na září 37.—
na prosinec 37.50, na březen 38.—, na květen
38.50. Smýšlení klidné.
Z Hamburku, 12 července. O 2. hod. 30) minut
(Telgr.) Káva na září 37.—, na prosinec 37.50, na
březen 38.—, na květen 38.50. Smýšlení sotva ustá-
lené.
Z Hamburku, 12. července. O 5 hod. 30 min.
(C.-T.-B.) Smýšlení stálé, na září 37.—, na pro-
sinec 37.50, na březen 38.—, na květen 38. 50.
Z Havru, 12. července. O 12. hod. (Telegr.) Káva
na září 45.25. na prosinec 45.75, na březen 46.25,
na květen 46.75. Smýšlení klidné
Z Havru, 12. července. O3 hod. 30 m. (C.- T.- B.)
Smýšlení stálé, na září 45 25, na prosinec 45. 75,
na březen 46.25, na květen 46.75.
Lil.
V Prazs, 12. července. (Pův. zpráva »Nár. L.-
Ceny lihu se dnes o 50 hal. oddrobily a podáváno
dle polohy a stanice za zboží kontingentované
37.50 až K 38.—, za zboží nekontingent. K 24 50
až K 25.—.
Otficiální záznamy znějí
nekonting.
Hamburk
Havre
43
article
kouting.
čistěný lih z Prahy transito 130 25 130. 75
38 50 39.—
lih z bramborů z Prahy
37.50 38.—
z trati Kolín- Pardubice
37.50 38.—
z trati Kolín-Něm. Bro
z trati Praha-Podmokly
37.50 38.—
37.50 38.—
z dráhy Františka Joseia
37.50 38.—
lib z melasy z Prahy
Bro
František Joseia
Praha
Kolín
Pardubice
Německo
Podmokly
44
article
24 50 25.—
23 50 24 —
45
article
36.50 37.—
z trati Praha- Podmnošly
Praha