ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 98330380-78eb-11dc-8880-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 45, org 10, person 66, work 2
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 13. července 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 190
4 article
Ka ranní a odpol. list předplácí set v Praze v vlministrani za něs ns čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měst za člvt leta . . . . 7 K 50h ve filialkácha na uěsíe . . . . . . 2 K 30h Poštout na něsle . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s drojí zásilkeu na peěal ::: ke na čtvrt leta
Praha Poštout
5 article Maďaři v plné práci.
Maďaři v plné práci. „Komu se nelení, tomu se zelenl.
Maďar
6 article
Zatím co v Cislajtanii zavřením sněmoven zemských i říšských potuchl všechen veřejný ruch a život — v Uhrách po náhlém zavřen sněmu uherského královským reskriptem ze dne 21. června, jest živo jako ve válečném táboře. Navzdor tomu, že nadešla doba žní, za které převeliká část obyvatelstva země, pře- vahou rolnické, jest upoutána dobýváním chleba vezdejšího, maďarský lid nezapomíná ani na chvíli na svou povinnost vlasteneckou a nedá sobě ujíti žádné příležitosti, aby osvědčil svo rozhodné opposiční smýšlení a svou bojovnou odhodlanost proti zatímní „jeústavní a nezá- kenně“ vládě. Město za městem, župa za župou se pozvedá ku protestaci a usnáší se neplatiti dani, nestavěti rekrutův a nepovolávati zálož- níkův — které by vláda mohla podržeti ve službě přes čas, jak to už jednou udělala.
Uhry
7 article
Valné župní hromady zakazují úřadníkům politickým a berním, aby neposlouchali proti- zákonných rozkazů pešťské neparlamentní vlá- dy v tom směru, zaručujíce jim pense pro pří- pad, že by byli vládou pro to s úřadův svých skládáni. K účelu tomu vypisuje se již v mno- hých komitátech dobrovolná vlastenecká daň Tak nemůže vláda ani záložníkův svolávati ji nak, než poštou, a uveřejňováním seznamů je- jich v úřadních novinách! Na vypsání odvodu k vojsku není ani pomyšlení. Jako za císaře Josefa II. a jako za Schmer- linga hradí se Maďaři opět svými starými samo- správnými zřízeními jako štíty, pevnostmi svo- body uherské, smějíce se při tom na vrch hlavy nám „Rakušanům“, kteří si dáme líbit úřadni cká ministerstva, ba nechceme ani vlád parla- mentních, kteří jakživi nedovedli ještě vládám neústavním, s § 14. operujícím, odepřít ani re- krutův, ani daní, ani kvoty, nýbrž všechno jim pevolujeme, bez rozvahy i celní tarify, i ob- chodní smlouvy, třebas víme, že to rozumu ne má, poněvadž schází k uskutečnění maličkost — svolení sněmu uherského ...
Josef II Schmer Maďar Rakušan
8 article
Jestliže se tedy politikové maďarští po celé té Gautschově výpravě v Cislajtanii ani vážně neoblížejí, dbají za to tím horlivěji o získání sympatil širé ciziny evropské, jakož i o udobření a získání Chorvatův pro věc svou. Ano, ta jest „fe- riální“ — práce vůdčích politikův ma- darské opposice. Hrabětem Vojtčchem Appo- nyem, Fr. Košutem a předsedou poslane- cké sněmovny uherské Justhem počínaje všichni téměř čelnější oppostční poslanei- me- daršt! apoštolují té doby nejen živým slovem po vlastech uherských, alébrž zároveň též pérem v žurnalistice německé, vídeňské, francouzské. anglické — klestíce si dovedně přístup do nej vážnějších revní a nejrozšířenějších denníků světových, aby tam všude dovozovali spravedl nost a ákonnost svého stanoviska, rozumnost. důvodnost a skromnost svých požadavků vůč Vídni.
Gautschův Chorvatův Vojtčch Appa Košut Justh Francie Vídeň cký sněmovna
9 article
A jak obratně si při tom znají vésti! Tal na př. hr. Vojt. Apponyi, znaje dobře ny- nější Rakousku příznivou náladu vládnoucích politikův anglických, líčí v londýnských „Ti- mes“ tužby spojené opposice maďarské, jako zcela shodné s pravým životním zájmem moc nářstí habsburského. Ujišťuje, kterak prý Ma- daři nehodlají přerušiti unii s Rakouskem, po- dobně snad jako Norové, rádi by setrval: v ní na základě vyrovnání z roku 1867 — avšak chyba prý pohříchu v tom, že si vládnoucí kru- hové vadeňští ono dílo Deákovo jinak vy- kládají než bylo ono s Deákem samým a ná rodem maďarským v době úmluvy před 38 léty míněno. V této státoprávní vyrovnací smlouvě z 28. července 1867 výslovně prý se mluv (v článku jejím 11.) o uherském vojsku, jakožto doplňující části společné ar- mády. I jakkoliv se přiznává králi uherskému následkem jeho ústavních panovničích práv u věcech válečnictví, že přísluší rvti nařizovat ve všem, co se týče jednotného řízemi, veden a vnitřní organisace veškeré armády (tudíži uherské její části), tož se opět zároveň sně- mu uherskému hned v následujícím článku 12. téhož vyrovnacího zákona vyhražuje právo klásti určité podmínky při občas- ném doplňování uherského voj- ska a při povolování rekrutův. Z tohoto kentextu smlouvy z roku 1867 jasně prý se vidí.
Apponyi Noro Deákův Deák Tal spojený opposice Ma Rakousko
10 article
že bylo při uzavírání jejím pomýšleno na vlast- ní uherské vojsko, které by sice bylo součástí společné armády, avšak podrželo by v ni svou svébytnost uherskou, od- lišující se od vojska ostatních zemí Jeho Veli- čenstva zevně i v nitru: Zevně jinými odznaky a prapory, v nitru svým uherským národním rá- zem, svým vlastním služebním a velícím jazy- kem maďarským. Tak prý tomu rozuměl Deák a s ním všechen národ maďarský nad kolébkou dualismu. — Avšak vídeňšti kruhové vojenští nemí- nili to s Maďary upřímně, nýbrž, jdouce za svým ideálem jednotného Všerakouska, nechtěli do- pustit žádnému vzniku o rozvoji vojska uher ského, nýbrž pomocí němčicích kadetek a vo- jenskýcl akademií hleděli odnárodňovat, po- němčovat dorost důstojnický, tak jako všemožně o to dbali, aby z vojska uherského byly vymý- těny všechny národní odznaky. Tím poru- šili tedy vojenští kruhnvé ví- deňští ducha i smysl „vyrovnání státopráv- ního mezi Uhrami a Rakouskem, na újmua škodu národa maďarského, který však nechee si dát dále škody své líbit, nýbrž s celou roz- hodností a silou svou se hlásí o své dobré právo ve vojště, na základě vyrovnání z r. 1867.
Deák Maďar Uhry Rakousko
11 article
Maďarská spojená oppostce zápasi tedy jen za poetivé dodržení a prove- dení státoprávní smlouvy o dua- lismu, kdežto Vídeň se z ní vyzou va a Maďarům splniti jí nechce, čímž je dohání k zoufalé sebecbraně a dožene snad i k roztržení unie, kterouž oni toliko na půrodní její základnu navráuti chtěli.“ — Tak vykládá podstatu uhersko-rakouské otázky hrabě V. Apponyi — Aagličanům, kteří hlavně k vůli svým Irčanům tentokrát nesouhlasí s Maďary, strachujíce se procitlého vědomí národního v ar mádách jako — svých hříchův. Za to Košut Fr. troufá si k francouzským republikánům promlouvati v „Revue Blene ovšem mnohem volněji, vykládá tu celý mnoho- věký zápas národa maďarského za uhájení své národní svéráznosti, svobody a samostatnosti vůči trvalému úsilí politiky vídeňské o utopen Uher v kaši jednotného německého Velkorakou- ska i prohlašuje, že Maďaři k uhájení své svo- body musejí roztrhati pouta dualismu a do- máhati se pouhé osobní unie s vlastním národ- ním vojskem a vlastním celním územím, s vlast ními zástupci konsulátními a vyslaneckými.
Maďar V Apponyi Aagličan Košut Blen Uher Vídeň
12 article
Želí, že král nechce vyhověti vůli národa ma- darského, že se krise stala trvalou a vážnou avšak národ maďarský prý nepovolí, neboť on prý je jako ta francouzská garda u Waterloo- „Umírá, ale nevzdává se“. — Vedle takového intensivního apoštolován v cizině politikové maďarští zároveň obraceji svůj zřetel k blízkému Chorvatsku, a lahodi Chorvatům slovem i tiskem, aby je odvrátili od Vídně a získali pro věc svou proti ní. — Litují všeho toho nezměrného příkoří, jež byli jim Tiszové a Khuen-Hedervárové učinili, slibují jim nadále nejšetrnější úctu k jejich národním právům — a dávají jim na uváženou: jak se jim pokaždé Vídeň odměnila, když se jí propůjčnli k nejvěrnějštím službám proti Maďarům? — Chorvatští vlastenci dosud chovají se ne- rozhodně, stejně upjatě vůči Vídni jako vůči Pešti, avšak v nejbližších dnech asi prohiásí své podmínky ... Ale Maďaři kují té chvíle roz- hodně železo své v Záhřebě mnohem úsilovněji než Vídeň. —
Chorvat Hedervárová Maďar Waterloo Chorvatsko Vídeň Pešť Záhřeb
13 article
Nařízení ministra spravedlnosti o řízení při urážkách na cti. Nařízení správce ministerstva spravedlnost dra. Kleina ze dne 27. června, o němž jsme se zmínili ve včerejším čísle, otištěno v „Grazer Tagesp.“ Podáváme z něho podrob- nější výňatky. Ve výnosu tom se pravi: Slyší se často stesky, že stát nechrání vždy česť tak, jak by měl. Vina toho spočívá jednak v poměrech, jež by se mohly změniti pouze cestou zákono- dárství, jednak v okolnostech, které se dají zlepšiti také již v mezích platných nyní zákonů. Z četných deliktů proti cti vystupují především ony, jimiž se česť urážející výroky pronášejía rozšiřují pomluvačně proti lepšímu přesvědčení. Na ty patří veškera přísnost zákona a přihléd- neme-li k cizozemskému zákonodárství posled- ních let, můžeme nabýti přesvědčení, že tresty, stanovené rekouským zákonodárstvím, jsou příliš mírné u porovnání s následky takového vědomého na cti utrhání, jemuž padá za obět nejen dobré jméno a pověst spoluobčana, nýbrž i jeho rodinné štěstí a hospodářská existencc.
Klein Grazer Tagesp
14 article
Ale platný zákon, použije-li se řádně vymeze- ných jím trestů, poskytuje možnost, aby osoba. jež se provinila těžce a mnohdy velmi těžce, neušla zaslouženému trestu, zejmena mohou se v takových případech vyskytnouti jen zřídka ekolnosti, která. dle 8 261, tr. z. připouštějí změnu trestu vězení v pokutu peněžitou. Při jiných případech na cti utrhání ukládá se zhusta peněžitá pokuta, zvláště při urážkách z nerozvážnosti neho ve stavu rozčilení. V mno- hých místech vytvořila se během doby jakási taxa, dle níž se odhaduje trestnost urážek; když vešla v život měna korunová, taxa ta se snížila v polovičku a užívá se jí v rozsudcích bez ohledu na to, že výše pokuty se řídí osobou uraženého a způsobem, okolnostmi a následky urážky. Jeť známo, že pokuta 50—100 K pro někoho jest bezvýznamnou, kdežto pro jiného jest citelným úbytkem jmění a má za následek. že pokutovaný musí si učiniti újmu na nezbyt- ných jinak požadavcích a nezřídka jej přivádí do značných rozpaků. Ale přes to rozsudky se vynášejí často jen šablonovitě.
15 article
Třetí věc, která při takových rozsudcíc těžce uráží cit, jest měřítko, jímž se stává peně- žitá pokuta, hlodí-li se ku poměrům mravným a společenským. Ačkoli se dá popírati, že by pe- něžitá pokuta vyvážila urážku na cli, musí se přece bráti do počtu, že pro mnohé osoby výše peněžité pokuty srovnává se se stupněm poká- rání, jehož jest hoden trestný čin. A proto, vy- měřuje-li se pokuto příliš povrchně, činí se tím bezpráví uraženému, rozsudek pak matea svádí všechny, kdo v soudcovském nálezu jsou ochotni spatřovati zvláštní úcty hodný projev právního a mravního vědomi a jsou hotovi dle něho se říditi. Při nynějších rozsudeích soud- cové spravují se asi také § 260. tr. zák., jímž se osobám, odsouzeným ku pokutě poněžité vyměřuje jednodenní vězení místo pokuty 10 K je-li tato pokuta nedobytna. Ale § 261. tr. zák nikde neopravňuje ku podobné přeměně vězení v pokutu peněžitou. Naopak v § 261. praví se výslovně, že třeba si všimati majetkových po- měrů osoby trestané; nic tedy nepřekáží soudci. aby jednodenní vězení proměnil v pokutu 10. 50 neb i 100 K. Zákon ponechává tu soude úplnou volnost. Konečně neodpovídá ani podstatě trestního skutku, ani postavení soudcovskému, nutí-li soudce v takových případech strany ke smíru. Soudce ociťuje se v nepříznivém postavení a upadá v nebezpečí, že o jeho nestrannosti vzniká pochybnost. A proto ministerský výnos končí slovy: Kdo se pro vážné na cti utrhání dovolává soudu, má tam nalézti jak v celém řízení, tak i v rozsudku porozumění pro své postavení, pro svou touhu po zadostučinění, a pro nezbytnost, aby se odčinila urážka na cti mu způsobená. Na- opak nemá odcházeti od soudu s dojmem, že to, čemu on přikládá zvláštní důležitost, pokládá se u soudu za věc vedlejší a tuctovou příhodu a dle toho se o ní jedná.
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. července. (Vládní hl a o bar. Gautschovi.) Vídeňský parlamentní zpravodaj »Pester Lloydu« vysvětluje ve svém epilogu k letní kampani rakouské říšské rady. jak se mohlo státi, že poslanecká sněmovna povolila bez váhání bar. Gautschovi vše to, co krátce před tím odpírala dru. Körbrovi. »Sně- movna — praví pisatel — věří slovům bar. Gautsche, poněvadž se přesvědčila, že dostál svému prvému slibu, že bude vládnouti s parla- mentem a nikoli mimo něj. Bar. Gautsch vyhýbá se na míli § 14. a parlament napomáhá, abyse k tomuto pomocníku z nouze vůbec nemusil uchýliti. Povolily se mu peníze pro státní po- kladnu, rekruti, indemnita, tarif a obchodn smlouvy, ba povolily se i ohromné sumy na alpské dráhy, jen aby mohl dostáti svému slovu a vládnouti parlamentně. A zdá se, že sně- movna ho bude podporovati i dále, poněvadž bar. Gautsch, v němž původně spatřovali pouze uhlazeného tichošlápka dvořenína, ukázal se ne- očekávaně přísně ústavním a energickým mini strem. Jeho upřímnost, když odhodlaně a veřejně odsoudil starý byrokratický cop, jenž se za- hnízdil v železniční správě za ministra dra Witika a místo prospěchu státním finaneím stále jen ohrožoval rovnováhu rozpočtu, vzbudíla přímo senssci. . .« Uvítali bychom s potěšením, kdyby přísná ústavnost a energie, kterou pisatel
Gautsch Lloyd Witik Praha poslanecký sněmovna
17 article
V drobném prodejii raaní číslo o rob5 . . . ma 8b . . . za z od polodni Ve dllalkách na venkovš ranní číslo. . . . . . . . . . . . . sb sdpolední Inseráty plati ee hotově unpř Předplacení a inserty přijíná sdnnini- strace v Marianské ulici č.3. Tam nacházejí se t4ž redake Giskárna a ezpolice „Národních Listi“ Rakopisy so novracejí.
národní List
18 article
tak vychvaluje na bar. Gautschovi, osvědčila se též na podzim, až dojde na plnění slibů, pokud se týče zřízení české university na Moravěa uznání rovnoprávnosti českého jazyka ve vnitřní službě úřadní. V Praze, 12. července. (Doplňov ae volba ve sv. Mikuláši.) Jak jsme již sdě- lili, uchází se v Lipt. sv. Mikuláší o poslanecký mandát, uprázdněný resignaci ministra spravedl- nosti Bartol. Lánye, národní kandidát dr. Emil Stodola a jako samostatný kandidát opět mi- pistr Bart. Lányi. Dnes se dovídáme, že se vyskytl i třetí kandidát, Géza Mocsáry, stat- kář z Užgorodska, který kandiduje na program strany neodvislosti. Dříve, než tato poslední kandidatura vyhlášena, napsal „Pesti Hirl.“, orgán šovinistických banffovců, že voličům Lipt. sv. Mikuláši musť raditi, aby proti vlád- nímu kandidátu odevzdali své hlasy kandidátu národnímu, dru. Stodolovi. „Národnostní po- slanec — praví „P. H.“ — stojí aspoň na pod- kladě zákonném, účinkuje na podkladě, jejž naše ústava dovoluje, uznává naši ústavu, kdežio člen nynější vlády (Lányi) předsevzal si zničiti ústavnost a pracuje proti ní. Jest smutno, že se sv. Mikuláš octnul v takém položení. At si to zodpovědí ti, kdo přivedli zemi tak daleko, že nyní národnostní poslanec je st spolehlivější, než maďarský mi nistr.“ Ovšem „Pesti Hirl.“ nyní rychle obrátí, zejmena až zví, že týž Géza Moesáry právě dal uveřejniti notářskou listinu, kterou se za- vazuje zaplatiti 10.000 K ve prospěch oněch stoličných úřadníků ze stolice užgorodské, kteří by snad byli vládou stíháni proto, že se budou říditi usnesením sněmu a odeprou vládě Fejér- várově podporu při vybírání daní a odvodu re- krutů. Géza Mocsáry nebude podpláceti voliče liplovské, ale jeho „právní listina“ vydá za celý tucet nejlepších kortešů.
Gautsch Mikuláš doktor Stodola Lányi Géza Mocsára Hirl Mikuláš musť Géza Moesára Praha Fejér Bart Lipta
19 article
Z Pešti, 11. července. (Stanov i sko Rumunů.) Posl. Aur. Vlád uveřejňujev „Libertatea“ úvahu o situaci v Uhrách, v níž praví, že v nynějším zápase mezi korunoua uherskou opposicí národnostní poslan- ci nemohou se postaviti na stranu Vídně. Jestliže bar. Fejérváry jménem Vidně nabízí koalici hlavu národností uherských na talíři, musí každý poctivý a uvědomělý Rumun věděti, že jsme své účty s Vídní uzavřeli. Ale také s koalicí, v níž se nachází též ultrašovini- stická frakce Banffova, národnosti jíti nemohou, poněvadž ani od ní se nemohou naditi ničeho dobrého. Nezbývá tedy nic jiného, než nej- přísnější neutralita. Národnosti mohou se činně zúčastniti zápasu teprve tehdy, až bude učiněn skutečně útok na ústavnost a parlamen- tarism
Rumun Posl Pešť Uhry Vídeň
20 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 12. července Balfourova volební oprava. V anglické dolní sněmovně ohlásil včera ministerský předseda Balfour, že předloži pariamentu volební opravu, spočívající na novém rozdělení volebních okresů, které roztřídi se tak, že vždy na 65.000 obyvatelů připadne jeden po- slanec. Obvody, jež mají měně nežli 18 500 oby- vatelů, nebudou příště samostatnými volebními okresy a hrabství se dvěma poslanci, mají-li méně
Praha Balfourův
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Zcesty. (Aristokratická prósa. — Cisařovn saharská. — S trůnu do Variété. — Suverenní dluhy, suverenní podpisy — Terst misto světodějných kon fliktů budoucnosti. — Ilalové a Slované. — V irredentické redakci. — Italské sympatie. — Boj neb do- hoda o Terstu. — Lublaň neb Terst — Terst vlašský nebo německý —ver— »Permettez, Madame!« osměli jsem si projeviti touhu svou po »Figaru « pa- řižském, na okamžik odloženém z drobounkýeh ruček čarokrásné dámy, již jsem byl v hotelu »Baikon« u sousedního stolu po chvíli pozo- roval. »Pregho, Signor !« A na moje ujišťování, že list za okamžik opět vrátím, vytrvale opět jen vlašská odpověd takže i já nucen jsem byl opakovati slova svá po vlašsku. V duchu však jsem byl přesvědčen Francouzka, jež paradovati chice přelahodným zvukem vlašským. A přes řádky »Figara« díval jsem se dál na vábný zjev. Já, mrzout starý, přírozeným sklonem očí a duše své pro určitý výraz čist krásy nemohl jsem zrakův ani odpoutati o štíhlé a přes souměrnou plnost necbyčejně pružné postavy, od oči, z nichž, ač tuše černějších zdál třpytiti se mi chvílemi blankyt moře nebes vstřie zvláštní hrou barev a čarolesku nemohl jsem údiv svůj odvrátiti od pleti zvláštní dosud nevídané v té vábnosti její a v tom její splývání mezi snědostí a úbělem a nemohl jsem odloučiti myšlenek svých od dokonalé elegance s jakouž ovládala sebe menší pohyb svůj, o jistoty, s jakouž počínala si sedie zde sama jak sirota v hotelu prostorném a od dívčí a čisté její zdrželivosti . .. Vrátil jsem list, ale slova zůstala mi n rtech při slunei africkém, jež slehlo mně té chvile z oči jeji vstříe.
saharský Slovan Figar Variété Terst Lublaň
22 article
Škoda, že neměl jsem té chvíle svých še- dých brejlí proti úpalu, abych se byl do niel mohl dívati dlouho, dlouho, tak dlouho, jak rád se tu dívám v nekonečno moře — — — »Grazie«, i usmála se úsměvem aristokra- ticky zdrželivým a přece vlídným, s úsměvem divčí něhy a čistoly- Neměl jsem pochyby té chvíle . .. Ne, žena to, dívka to přes dvacet let svých, jíž nedotk se dosud mužský rat, jež čeká zde as rodičů svých, na okamžik odkvapivších, Italka, aristo- kratka rodu těch, jež odehovaly Cairoly Aifiery, jež žily jen jedné vlasti, jedinému ideálu a — jedinému muži . . . Líšící se o škaredé ženy Garibaldovy, jež vlekla se za ním, ač chorá, nadšeně horami abruzzskými i pre- riemi americkými, jen krásou svou, žena pře- ideální krásy a nepochybně ideální duše ! — — »Vite-liž, s kým jste se bavil (l)?« tázal se mě Čech pan Mašek, jenž přes své mládi má zde pěkné již místo ve »Verkehrs-bance« jakož vůbec zde řada Čechů zaujímá důležitá místa při technických a obchodních podnicích. v Lloydu i v obchodní komoře, pěkné to osvěd- čení českých schopnosti a české podnikavosti »S bílým holoubátkem sv. Marka«, pomy slila duše moje.
Italka Garibaldův Čo Mašek Čecho Marek Verkehrbanka Viteliž
23 article
»S císařovnou Sahary!« zněla odpověd V duši mi to prasklo jako miny v tunelu zdej ším, v prach rozdrceno mě zanícení pro ideá čistě krásy. — — Žena, jež byla včera ještě v loži pološíle ného »cesara« saharského, jež dnes byla bilou holubicí v duši mojí a jež zejtra neb pozejtř vystoupí v — terstském »Variété« — — Tak ohlašují dnes aspoň velké plakáty užaslému Terstu. Za korunu vstupného v předměstské obei Barcole, kdež zřízena jest těsně při moři za- bavná místnost tato, bude smět každý obdivo- vati se dekoletovaným krásám africké Venuše. jež nebýt nezaplacených účtův v »holelu Balkane. měla vládnouti s chotém svým za krátko tisí- cům černých otroků zelených oas afrických.
Terst Balkan
24 article
Tím počala a končila první moje známos s Nejvyššími kruhy. A stačí mně, demokratu, opravdu pro život celý. Millionu nemám pro kult africké krásy a na krátkou podívanou bylo mně lito koruny. »Variété« jsem nenavštívil již a proti Barcole rybářské a výletní zároveň, kdež jest plno puchu po rybách vylovených plno orientalského ruchu terstských kapitalistů, mám jistou antipatii. — — Ale zbude mi aspoň pěkná vzpominka na naiv- nost čtyřicetiletého srdce, domýšlivého na vlastní zkušenosti, na naivní zanícení pro čistý zraka hlubokou duši ženy »ideální«, jež včera byla ještě v rukou francouzského prostopášníka, dnes snad jest v ruce některého řeckého velkokupce a zejtra bude snad stejně ochotně v náruě každého rakouského — — - Ale pravda, nebyl jsem jediný. Byl ji Ters plný, byla ve všech očích, na všech jazycích I zdejší »Il Sole« věnoval jí celé zvláštní číslo šprýmařské, ale podařené a samý dobrj vtip. — — —
Ilo Solo
25 article
A když choť její, Lebaudy, pohrozil pro zabavení »důležitých« diplomatických listů svých v hotelích zdejších Rakousku válkou, smál se rovněž i celý Terst zrovna tak, jako by smál celý, kdyby se na ráz objevila před ním už děla válečných křižáků italských — — V pravdě celá historie světová nezná ješte takového tragieko-bizarrního konfliktu mezinárod- ního a tak vážně komplikovaného, jakýž zde Lebaudy způsobil. — Zmínili jste se ostatně o něm již ve svých stále rozmarných a stále hojně čtených »Rozmarných zprávách« a ne- třeba také z diplomatického stanoviska mnoh dodati. Pozadí aféry jest známo: Mnohonásobný milionář francouzský Lebaudy, jenž zakoupiv »pozemky« bez pána při okraji Sahary, pro- hlásil se tam dle všech obvyklých formalit su- verénem, s titulem nadměrným ovšem »císaře saharského«, odepřel zaplatiti v Terstu ve dvou hotelech účty za svou maitressu. Jeden z hotelu stíhal jej a seísařovna saharská«, za nižji v hotelech vydával, udala zeměpána pro podvod.
Lebauda Terst
26 article
Neprávem, tušíme. »Císař« ujel kol téhož Miramare, kdež snil jiný z lepších mužův o exo- tické koruně, před níž z rádců lichotníků jej varoval jediný prostý sluha jeho, aby za to pro- padl v nemilost — ujel k italské hranici povozem. Byl ale někde cestou přes své zapírání poznán dle fotografie a před policii, jelikož se suveré- nové hned tak na ráz nezatknou, jako pro dva tři řádky redaktoři, předveden. A tu jal se do- kazovati, že se elti v právu, že ale ujížděl to- liko před smulnou nutností, aby sám nemusi Rakousku, kdyby jeho policie byla vztáhla na něj ruku, vypověděti válku aspoň formálně, třeba, jak doznal upřímně, nebyl si ještě ji její resultátem .. . Snad ale nebyli si jisti tímto resultátem také na této straně hranic, »po smutných zkušenostech, kteréž už učinila cela generalita naše« u Doboje a jinde s prostým otrhanci Hadži Lojovými, když se dělům rakou- ským postavili i jen se svými předpotopním puškami křesacími . .. Snad také nevěděla policie kudy kam pro složitou otázku, smí-li se trestati vězením i su verenové vůbec, třeba i podvodní suverenové .. Slovem však saharského suverena propustila. U jednou šach nebožtík, když v lázeňském míst seškrtal prostě účty dodavatelské, zůstal bez všelikého obtěžování. .. A tak i po afféře sa- harského imperatora zůstala nerozřešena otázka co se suvereny, dopustí-li se podvodů, neplati- dluhy, neb dopustí-li se konečně podvodných dluhů.
Císař Hadži Miramar Rakousko Doboj
27 article
Jsou suverenové, kteří ve vlastní zemi jsou vyňat ze zákona, beztrestní také, když jako prastrýc Vi- léma II roztřiští sluhovi nohy, i na půdě cizíeh států, dopusti-li se zřejmých tam protizákon nosti? Dávají prostě všem zákonům šňupec Neříkejte, že jest Lebaudy komický suveren vážným monarchům bylo by se dařilo v jeho případě ještě — lépe. Zůstala nerozluštěna tedy interessantní tato otázka, choulostivá i práv- nicky tak, že by se jistě na ni ani naši Ran dové a Rezkové neodvážili, ač-li by v oběť ne- chtěli dáti své řády. Někdy, nechtěl-li člen pa- novnického rodu platiti dluhy, pomáhali dva psychiatři. Tak u Ludvíka II., u Jiřího II u Don Miguela, u princezny Koburské, její státisícové dluhy klenotníkům nezaplatili by sna ni tisíce její židovských etitelů... Císař saharský vyvázl však dosti dobře. Bez kriminálu i ben blázince ... Ale otázka, pokud suvoren stát musí v závazku jako každý jiný smrtelník po- ctivý, zůstane zatím nadále na přetřesu. A nen zvláště pro nás bez interessu. Pro nás, kd máme v psacích stolech svých i nad nimi téz blankety, jež akceptanti i giranti přes vzácné podpisy své odepřeli zaplatiti, aniž vyhlášen byl krach a konkurs jejich, aniž byli pro kridu své firmy nekulantní žalováni.
Rezek Ludvík II Jiří II Miguel
28 article
Jak vidíte, Terst byl by býval málem se stal dějištěm světodějného konfliktu. Konfliktu mezi Evropou a Afrikou, mezi pouští Jakuba I. a mezi Saharou císaře Františka Josefa I., kdež už národům neněmeckým dávno vyschlo hrdlo a kdež už málem budou také chodit polonazí Konflikt odvrácen šikovností vždycky důvtipné rakouské policie . . . Ale jistě bude Terst snad již v nedaleké budouenosti jevištěm velkého vážného konfliktu světového. Moře italské na- ráží tu na slovanské hory a z daleka od severu burácí už orkán německý stále blíže a stále více . . Myslím, že jest nebezpeči německé ze všech největší. A že nebude-li Terst germán- ským, bude jistě slovanským. Myslím, že Slo- vinci po dvě ještě generace mají co činiti, aby udrželi půdu v Korutanech, aby získali Celj Pomuří, aby zůstali svými v terstském okoll. Dvě generace! Bude tak dlouho čekati příboj
St Terst Evropa Afrika Korutany František Josef I
29 article
německý, mohutný ten »Drang nach Südene, k Levantě a k Adrii . . . A Slovinci neměli by zapominati, že cesta k Terstu z Německa vede přes země jejich. A Germánům nevyrvou oni pak Terst po století. Snad by stálo za to, uza- vřítí na čas aspoň slavsko-vlašskou koalici proti germánské agressivnosti. Nadhodil jsem myšlenku tu v redakci »L' Independente«, nejnacionálněj- šího, anebo jak zdejší Němci říkají, nejirredon- tističtějšího listu . .. Šel jsem tak klidně a otevřeně, jako všude, kde lze doufati v ohlas proti rakouskému útisku, proti rakouské oku- paci. Dali mně zaslouženou lekci: na slovanský pozdrav slovansky odpověděli, ale německý můj pokus absolutně odmítli, Absolutně a priori.
Adrie Germán L Independente Němec Terst Německo
30 article
Donutili mne tak lámati vlaštinu mou, ale porozuměli mně přece. A na otázku nadhoze- nou odpověděli: Myšlénka slovinsko-italské koalice proti německým záluskům na Tersta rakouským na Balkán má sympatie i u nás ještě živější u Italů v královatví. V královstv deerky Nikolovy. Zde u nás jí vadí silně ješt prudký odpor Slovinců proti vlašské universitě v Terstu ... Dlužno spravedlivě říci: a odpor Vlachů —— a snad nejvíce odpor černožlutých Vlachů? — proti i jen nejnižším školám slovin- ským. Snad bylo by se dalo ale dosici kom- promisu a společné akce pro universitu slovin- skou v Lublani, středisku blízkém i Slovineům štyrským, korutanským, a pro universitu vlašskou v Terstu při plné za to volnosti pro ostatní školství slovinské v městě tomto a zvláště v jeho okoli. Snad, nevím. Předložil jsem otázku tu zdejším vůdcům slovinským i vlaš- ským. Uvidíme, jak ji zodpovědl. Alliance vlašsko- slávská, jež by z toho vzešla — neboť s Dal- macií a Istrií rozumn! Vlachové již nepo- čítají — byla by z toho jistě ziskem největším a nejmohutnějším pro příští veliký boj s Ger manií. Ziskali by Vlaši, ale snad bychom získal z toho dvakrát tolik my, neboť Vlachům může příval germánský urvati jen Terst, nám po při- padě celé země uchvátí. A Slovincům přede- vším. A nezapomeňme, že boj náš proti Ger mánům bude za krátko mnohem úpornější než boj dnešní. Protože veden bude po nešťastné asijské politice Lamzdorfa a jiných ruskýc Němců na — dvě fronty. Proti Vídni i proti Berlínu. Proti internímu i proti vnějšími nepří- teli! Kéž bychom to měli při sporech vlašsko- slávských stále v nejživější paměli l
Italos Nikolov Slovinec Vlach Němec Balkán Terst Lublaň Gera Vídeň Berlín