ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9812dcd0-661d-11dc-a3b0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 89, org 22, place 50
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ EISTY.
3 masthead
21. Njna 1901. Číslo 290
4 article
než třiceti letech a to přes všechny trpké dojmy které mu dráha umělecká časem přinesla. My slím, že právě v tomto shromáždění mohu s odvolati k nesčetným svědkům, kteří Bohuslava Schnircha blíže znali a milovali jako dlouho- letého starostu Umělecké besedy a slova moje zajisté potvrdí. Než obraťme se nyní k Schnirchovi umělei k jeho zásadám a dílům. Hneti na žáku mni chovské akademie bylo pozorovati jeden vý značný rys jeho osobnosti umělecké: lásku ku přírodě, hluboce v duši jeho zakořeněnou. která ho nabádala k neunavné, vždy opravdové práci. Měl jsem tenkráte příležitost nabývat zkušeností v dílně umělecké, ne povrchním na- hlédnutím při nahodilé návštěvě, ale stálým stopováním díla nenáhle rosloucího a dozráva- jíciho. I viděl jsem, jak mužná postava budou- cího Fügnera, na které nyní Schnirch v aka- demii s plnou chutí pracoval, dle živého modelu se zdokonalovala a oživovala, a mladý sochat teprve když s nahým tělem a jeho volným, přírozeným postojem byl tak spokojen, jako by běželo o vzorný akt, začal s toutéž svě- domitosti vkládati na ně sokolský kroj a do dávati zároveň hlavě výrazu portrétního. Nie ne podnikal, co by nebyl čerpal z názoru, ze skutečnosti. A tato láska a úcta ku přírodě ne opustila ho nikdy; ona dopomohla mu během let k dokonalému ovládání všech forem pla stických, zejmena k mistrovskému podání koní ona zabezpečila mu konečně největší úspěch umělecký, kterého dobyl svým návrhemna jízdeckou sochu sv. Václava. Na konci let šedesátých a na začátku sedm- desátých Schnirchův směr ovšem nemohl býti jiný, než ten, jenž panoval tenkráte na obou akademiích jím navštěvovaných, na vídeňské mnichovské a v němž ho dvouletý pobyo v Italii (od podzimu 1871) celkem utvrdil. Do Italie chtěl se Schnirch dostati již roku 1868.
Schnirch Fügner svatý . Václav Schnirchův chovský akademie
5 article
Když jsem z Mnichova odjižděl na prázdniny velikonočnj, svěřil mi svého sv. Jiří již vzpo- menutého, abych ho dovezl do Prahy jakožto do- klad uměleckého nadání a vzdělání, jenž mu měl ziskati stípendium Klarovské. Pohříchu nepo- dařilo se to; a teprve o tři roky později byl Schnirchovi dopřáno vyplnění jeho nejhoroue nější touhy: pokochati se v uměleckých pokla dech krásné Italio. V květnu 1868 Schnirch opustil Mnichov nadobro. Pospíšil si s dokončením sochy Füg nerovy, aby byl v Praze v čas, k velké slav- nosti založení Národního divadla. Cítilť on velm dobře, jaký význam stavba tato může míti pro výtyarnictví české a účastniti se při jej plastické výzdobě bylo tou dobou vréholem jeho snah. Vždyť k myšlence Národního divadla zústal připoután pro celý další život svůj a to nejen jako výtvarník! nyni, když bylo divadlo již dávno dobudováno, stál v čele Sboru, jenz vzal na sebe péči o důsledné pokračování zří- zením nového českého divadla v Praze. Italie Schnircha nezklamala. Vím, s jakými illusemi se chystal na cestu; neboť bezpro- středně před jeho odjezdem setkali jsme se zase ve Vídni. Ale vím takě, s jakým opravdovým nadšením ho naplnila tato zaslíbená země všech umělců idealistů. Nadšení to hlásaly jeho pro »Lumír« psaně cestopisné feuilletony, poutavé bezprostředností a upřímností sdělovaných dojmů, hlásaly ovšem i soukromé důpisy, jež posrlai svým přátelům. Floroncio uchvátila ho rázem,
Jiří Schnirch Praha Mnichov Vídeň Lumír národní divadlo
6 article
Řím nenáhle dobýval si jeho lásky, ale tim hlubší, tím stálejší. Zajímavé bylo význání, které mi učinil v jednom z listů svých. Psal. že pilně kreslí a maluje a vyčetl celou řadu dekorativních maleb a reliefů, studoval s tužkou nebo štěteem v ruce. »Ptáte se asi,« dodal, »copak ten člověk maluje a kreslí a nie ne- modelluje? A tu vám musím říci, že poměrně málo modelluji.« Arci hned uvedl příčinu: Bydlil s architektem Zeyerem, stýkal se dále s architekty Štěpánem a Machytkou, kteří chystali se již k odjezdu z Říma. »Od těch chci zatím profitovat co mohu,« pokračoval, »až odjedou, budu na sebe odkázán a budu též více modellovat. k Celá další činnost Schnirchova ovšem ukázala hojné ovoce těchto architektonických a orna- mentálních studií a dala za pravdu Schnirchovi jenž na jiném místě svěho listu o téže věci na- psal: »myslím, že dobře činím«. Ano, čini dobře. Neboť vytříbil v Italii svůj smysl pro umění dekorativní tou měrou, že bez této prů- pravy nebyl by úloze, která mu po letech při- dělena byla při stavbě divadelní, dostál s tlm nepopíratelným úspěchem, o němž svědčí nád- herná ta budova ve všech svých částech. V Římě ostatně vznikly i první Schnirchovy práce pro Národní divadlo: Apollon a Musy pro ballustradu nad loggií. Po návratu z Italie usadil se trvale v Praze a především zabýval se trigami pro pylony na obou stranách, téže loggie, jichž provedeni mu r. 1874 bylo sku- tečně svěřeno. Znám je krutý osud těchto trig
Zeyer Štěpán Machytka Schnirchův Schnirch Řím Praha národní divadlo : Apollon Musa
7 article
Při požáru sotva dohotoveného divadla dne 12. srpna 1881 zničeny byly jejich pomocné modelly, které se právě nalezaly v divadle a to zrovna před očima svého tvůrce. Schnirch byl mezi prvními, kteři hleděli brániti zhoubnému živlu, ale rostouci nebezpečí přinutilo ho, slézti po hromosvodu se střechy na terassu nad loggií, aby život svůj zachránil — modelly byly obě- továny. Po dvou letech bylo Národní divadlo znovuzřízeno — avšak provedení trig pro ná- kladnost velkých skupin takových odkládáno na samý konec stavebního podniku, až musilo na- posled odkázáno býti nejisté budoucnosti —a tak pohřešujeme jich podnes. Schnirch zhotovi sice brzo nové menší modelly, ale všechna píle, všechna láska, s níž věnoval se právě tomuto dílu, po dlouhá léta ležela ladem. Teprve letos, tedy dvacet roků po požáru, objednány u něho definitivní modelly trig, jež provéstí se měly ná- kladem zemským. Ale víme, že dočkal se jen samého začátku průpravných prací, postavení modellu průčelí Národního divadla a zřízení ma- lého atelieru v průmyslovém paláci na výsta- višti — přiložiti pilnou ruku svou k vlastnímu dílu, v němž chtěl klásti účty ze svých ne- unavných studií a bohatých zkušeností uměle- ekých, téměř dvacetiletých, dopřáno mu nebylo.
Schnirch národní divadlo
8 article
Dva dny ještě před svou náhlou smrtí vy- kládal mi, jak hodlá pokračovati a zejmena všech šest koní znova prostudovati dle přírody, byl plný chuti a síly ku práci . . Trigy měly býti, dovršením toho, co Schnirch pro Národní divadlo vykonal — ale i bez tri zbývá tolik, že smíme mluviti o velkém díle o velké zásluze. Tyrš kdysi pravil, že nám je zapotřebí, aby každý z našich umělců postaven byl právě tam, kam patří, aby každému přidě- leny byly úkoly, které svědčí jeho uměleckému směru. A to na štěstí stalo se zde. Architekt Národního divadla, professor Zítek nespokojil se tím, navrhnouti krásnou, skvěle vyzdobenou budovu; on pracoval zároveň k tomu, aby so- chařská a malířská dekorace svěřena byla, pokud možná, svěžím silám mladším a nejmladším a tím, aby poskytnut byl podnět k dalšímu roz- voji nejen uměleů těch samotných, ale i uměn našeho vůbec. A to podařilo se dokonale.
Schnirch Tyrš Zítek národní divadlo
9 article
Stavba a výzdoba Národního divadla zahajuje dobu svěžího rozmnéhu, tehdejší omladiný umě- lecké, která zatím během let dozrála na řadlu mistrů. Když běželo o tu čásť výzdoby, která nejtěsněji souvisí s arehitekřurou, o plastickou dekoraci ornamentální, poznal Zítek, že lepšího spolupracovníka nenajde, nežli Schnircha, jenž svými studiemi italskými připraven byl na práci podobnou lépe než kterýkoliv z našich tehdej ších sochařů. Za krátkou dobu vpravil se Schnirch dokonale nejen do slohových poža- davků nádherné budovy renafssánční — to rozumělo se u něho samo sebou — nýbrž do osobních intencí architektových, tak že čím dále, tím volněji, tím samostatněji, tím jistěji tvořil. Skoro veškerá ornamentální plastika nu zevnějšku i uvnitř je jeho dílem. A jestliže dnes pro všechnu budoucnost vyniká naše Ná- rodní divadlo vzácnou harmonií dojmu celko- vého, organickou jednotou arehitektury a deko- race, dlužno na paměti míti i Bohuslava Schnírehz jakožto spolüpraeovníka na šťastném díle tom. Musy a původní návrhy trig ukazují nám východisko samostatného tvoření Sehnirehova. Idealem jeho byly antika a renaissance. Přes nost a určitosť tvarů, jejich ušlechtilá, odměřená krása a slohová správnost byly předními poža- davky. Pojmutí celku ovládaly úvahy rozumové nejméně než provedení všech detailů a tímto, řekl bych uměleckým rationalismem i nejsloži- tější práce Schnirchovy stávaly se přece jas- nými a výmluvně srozumitelnými. Techniku svého umění znal dokonale; v mládí svém, v Štyrském Hradci, pracoval nějaký čas ve velkém závodě kamenniském a nebylo žádné řemeslné pomůcký sochuřské, v níž by se byl nevyznal i prakticky. Že Schnirch svým Jiřím Poděbradským přispěl k oživení techniky u nás dosud zanedbávané, lepání mědi, je známo.
Zítek Schnirch Schnírehz Schnirchův Poděbradský Štyrský Hradec národní divadlo rodný divadlo Musa
10 article
Všechny tyto vlastnosti osvědčoval Schnireh na velikém množství děl dekorativních, jimiž zúčastňoval se na výzdobě novějších monumen- tálních staveb pražských. Není účelem tétc rozpravy vypočítávati a oceňovati je jednotlivě. Mimo Národní divadlo uvádím z budov těch jen ještě Zemské museum, Rudolfinum, noné Ústřední jatky, Umělecko-průmyslové museum an řadu paláců bankovních a j. v. K tomu přidejme čelné práce menšího rozsahu, podo- bizny a pomníky — z posledních vedle staršího obelisku Fügnerova a nyní i Tyršova, zejmena nejnovější pompésní to náhrobek Julia Grégra zasluhuje zvláštní zmínky- Láska k umění spojená s jeho vzácnou mnohostranností způsobovala ovšem, že Schnireh stejně svědomitě komponoval a modeloval orna mentální výplň jako bohatou skupinu figurální. Ale krušný boj o existenci, jenž mu ukládai klopotnou práci a vnucoval předměty, jen zřídka dopouštěl, aby věnoval se úkolu sobě naprosto sýmpatickému, beze všech tísnících a poutají- cích ohledů zevnějších. Trigy mohly býti tako- vým úkolem, ale, bohužel, nestaly se jím. D jisté míry alespoň vyhověl této mistrově touze pomník krále Jiřika pro Poděbrady objednaný Jízdecká sochu skoro dvojnásobné životní veli- kosti povátala jižor. 1888, ale teprve po osmi letech odhalena byla na místě nejvýznamnějším na náměstí Poděhradském, před rodným zám- kem královým. Krásné dílo to je dosud jedinou samostatnou, ryze monumentální prací Schnir- chovou, ve velkých rozměrech provedenou. Kůn živě pohnutý má tvary jadrné, nikoli však těžké; jezdec, jenž pevně sice, ale nenuceně sedí v sedle, pojat jest v tom okamžiku, kdy poraženému právě králi uherskému Matyáši Kor- vinovi přichází vstříc, podávaje mu rytřskou pravici.
Fügnerův Tyršův Grégr Matyáš národní divadlo Rudolfinum uměleckýprůmyslový muzeum an
11 article
Také nejdokonalejší výtvor Sehnirchův. podle něhož budoucí historie českého uměn bude povinna posuzovati ho a oceňovati, je opěť socha jízdecká: návrh na pomník sv. Vá- elava. Památný konkurs r. 1894 týkal se před- mětu, nad nějž příznivějšího nemohl sí Schnirch ani přáti; tak dokonale úkol ten odpovídal jeho vlastní umělecké povaze i jeho nejhorlivějším studiím. Ukázalo se to zjevně již tím, že model jízdecké sochy s nadšením koneipované i pro- vedené hotov byl za čtyři neděle a porota, jež přířknouti měla cenu, dlouho kolísala mezi ná- vrhy Schnirchovým a Myslbekovým, až konečně oba prohlásila za rovnocenné. To znamenalo mnoho pro našeho mistra: bylť podán důkaz, že tímto dílem vyšinul se na samou výši naš plastiky vedle Myslbeka.
Schnirch Schnirchův Myslbekův Myslbek
12 article
Naznačil jsem umělecké stanovisko, z ně- hož Schnirch kdysi vyšel. Samo sebou se roz- umí, že novým proudům, které se během osm- desátých let uplatňovaly v českém umění, ne- mohl se uzavírati. Vždyť láskyplné studium při- rody, které ode dávna důsledně pěstoval, musil ho, dříve nebo později, sblížiti se směrem reali- stickým a mnoholeté důvěrně styky s Tyršem připravovaly ponenáhlu, ale bezpečně půdui vlivům ducha Manesova. Ale teprve sv. Václav poskytl Schnirchovi vhodnou příležitost vysloviti se zcela otevřeně, zcela upřímně. Je to dílo obdivuhodné harmonie a lahody tvarů a ušlech- tilého klidu, naveskrz pravdivé a přirozené, jemně a hluboce procítěné, i co jezdce, i co koně se týká: ovoce neunavných studií jak slohových tak přírodních plně dozrálo. Do pojeti uměleckého byl zde Schnire úplně svěj, původní. Nezobrazil patrona českého dle tradie dosavadních jaho knížete v obřadném úboru panovnickém nebo zbožného orodovníka, ale také ne jako smělého, bojovného bohatýra, nýbrž dle idey, která je základem názorů a po- věstí českého lidu: jakožto ochránce národu svému žehnajícího a spásu přinášejícího. Toto nad míru šťastné pojeti, které ihned nalezlo živý ohlas v českých srdeíeh, smím za- jisté plným právem nazvati významným činem uměleckým v rozvoji naší plástiky.
Schnirch Tyrš Václav
13 article
Je známo, jaký osud měl Schnirchův sv Václav. Jen jeden z obou porotou za rovno- cenné prohlášených návrhů mohl ovšem být proveden — volba padla na modell Myslbekův. Schnirch však dobře si byl toho vědom, jaké svědectví umělecké hodnoty své podal timto dílem, i podnikal proto kroky, aby je alespon v menším měřítku z materiálu trvanlivého moh provésti pro některou sbírku uměleckou — ale kroky ty úspěchu neměly. Čím tíže toto opětné zklamání nesl, tím větší naděje kladl pak ve své trigy, s tím vělší chutí chystal se k novému přepracování jejich — bohužel v době, kdy dny jeho života byly sečteny! —n em- Velectěné shromáždění! Tento náčrtel obrazu Bohuslava Schnirchae člověka i umělcé vím dobře, že náčrtek příliš nehotový a přília povšechný, zakončen jest poukázáníms ko jeho nejkrásnějšímu, nejušleshtilejšímu výtvoru, ko sv Václavu, jako k harmoniekému, zvučnému ak kordu závěrečnému. Rozpomínámedi se na všecko to, cokoli víme o jeho osobní povaze, o jeh veřejné činnosti a o jeho tvoření uměleckém. poznáváme, že strunami harmonii tu tvořícími jsou ony vůdčí myšlénky, kebkterým sám zře telně ponkázal, jakožto k podmínkám všeho zdár ného kulturního snažení národního v programu jednoho z nejrozsáhlejších děl svých, v programu oněch čtyř obrovských skupení, obklopujících kupoli budovy musejní. Jsou to: »Nadšenía. které mu poskytovalo šťastně podněty, »Oběta- vost«, kterou osvědčoval v celém působeni svém. »Láska k minulosti«, která učila jej ctíti, co předchůdci krásného a velkého vykonali a »Lásk k pravdě«, která byla pravou pružinou jeh uměleckých pokrokův. Obraz poctivého hlasatele a horlivého pěstitele těchto myšlének bude vvžd nerozlučně sdružen s nehynoucí památkou Bohu- slava Schníreha, (Hlačný potlesk.)
Schnirchův Václav Myslbekův Schnirch Bohuslav Schnirchae svatý Václav bůh
14 article Schůze c. k. poštovních expeditorů
Schůze c. k. poštovních expeditorů Od nějnké doby opět častěji pronikla do veřej nosti zpráva o neutěšených poměrech c. k. poštov ních expeditorů, jinak manipulačních diurnistů zva ných. Sdružení expeditorů zahájila znovu akce, smě řující ke zlepšení exlstence přislušníků tohoto stavu Jejich stesky jsou stále tytéž, o kterých bylo na mi- nulých sjezdech obšírně pojednáno. Pranic se na je- jich poměrech nezměnilo k lepšímu, spíše se jejich situace přiostřila. Nežádají mnoho, jen to, na ee mají právo: upravení služného, definitivní jmeno vání, právo na výslužné. Stát oproti poštovním expe- ditorům nekoná ani ty povinností, které musí konat každý soukromý podnikatel oproti dělnictvu a práv tato okolnost vzbuzuje ve veřejnosti zájem s akc expeditorů, jichž spravedlivým požadavkům jednoe přece musí být vyhověno. Zaúčelem manifestování ve prospěch těchto po žadavků byl včera uspořádán v Praze sjezd ústřed ního svazu spolků c. k. poštovních expeditorů z Před litavska, Sjezd konal se v sále »u Štajgrů« ve Vodi čkově ulici. Účastenství nebylo sice imposantním, ale vysvětlovalo se dím, že přemnozí expeditoři neobdr želi dovolenou, aby se sjezdu mohli zúčastnít. z klub poslanců národní strany svobodomyslné by přítomen posl. p. V. Březnovskýj který přivítán by potleskem. Poslanci pp. dr. Fořt, “ Karbusr a ŠSrámel nepřítomnost svojí omluvili.
V Březnovskýj page doktor Fořt Karbusr ŠSrámel Praha svaz spolek c
15 article
Jednání řídil předseda p. Fr. Janda z Mar Lázní, dále byli u předsednického stolu pp. För cht gott, Viktorín a Pachl a v zastoupení země panského úřadu komisař p. Hattaš. Po uvítání přítomných pan Oskar F lögel pro mluvil o poměru c. k. poštovních expedi torů k c. k. poštmistrům a stálu, a pravil že poměr tento je těžkou obžalobou těchto faktorů kteří ničím se nepřičinili,abý stav expeditore poněkudzlepšily. Již od r. 1879, tedy plné 22 roky domáhají se zlepšenísvých poměrů bez valných úspěchů. Upravení se stalo, ale takovým způsobem že se vlk měl nasytit, ale koza musela zůstati celá
Janda Viktorín Pachl Hattaš Oskar Mar lázeň
16 article
Byly utvořeny třídy a co se těm vyšším přidalo, těm nižším se ubralo, místo denních 1 zl. 50 kr. dustá- vali potom 1 zl. 25 kr. a v náhradu za tento úbytel přidal se jim titul — manipulačních diurnistů. Reč ník vyslovuje se polom obšírně o povinnostech cxpe- dítorů, těchto nádenníků slátů, intelligentů, jež státní úřad má právo na den propustiti ze služby. Uváděl. že expeditoři při úřadech erárních mají plat takový že z něho nemobou býti živi. Začínají s platem 1zl 25 kr. denně a po dlouholetě namáhavé práci konč se 2 zl. denně. Vdovy a sirotci po nich nemaj žádný nárok na náhradu. Soukromý podnikatel je povinen postarati se o své dělníky, stát tuto povin nost nezná. Veškeré žádosti, ve směru tom podané hází se prostě do koše. Od roku 1879 bylo podáno 12 petici, ale kromě titulu manipulačního úřadníkat nepatrného příspěvku sestárlým expedilorům ned stalo se expeditorům ničeho. Řečník z přísahy slu žební dovozuje, že stát má zajištěno od expeditora co má konati, ale expeditor nemá pražádného za jištění, jaké nároky má ou oproti státu. Jest neslý chaným případem, když úřad poštovní cirkulářen musil obrátit se na expeditorý, aby peněžním příspěvky umožnili pohřbení expedi tora, který zemřel tak chudý, že se nedostávale peněz k jeho pochování. (Projevy úžasu.)
17 article
Řečník promluvil po tom o poměrech expeditor u poštmistrů. Uvádí, že mnozí poštmistři zneužívají expeditorů. (Tak jest!) Slibuje se sice úprava poměrů poštovních expeditorů, ale my tomu nevěříme, poně- vadž opravu tu slibuje pan poštmistr Baar. My se dále obáváme, že zamýšlená oprava bude ještě horší než je stav dosavadní. Vinu neblahého postavení ex peditorů shledává řečník v nedostatečné organisaci jejich (Soublas.) a doporučuje, aby menší spolky po- minuly a utvořil se jediný mohutný spolek expeditorů Pak doufá, že by se nemuseli obávati poškozování svých zájmů. (Hlas: Pak by se také zrušila továrna naexpeditory ve Smiřicích!) Nynější právní poměry mezi státem a expeditory jsou bezprávím; jest po- vinností všech zákonodárců působiti k tomu, aby toto bezpráví dále netrvalo a poštovním expeditorům aby dáno bylo to, co jim náleží, jako zřízencům státu.
Baar Soublas Hlas Smiřice
18 article
(Souhlas.) Pan Matěj ze Semil uvedl některé křiklavé pří pady o zacházení s expeditory u poštmistrů. Někteř- poštmistři nedávají expeditorům ani tolik, co dostávaj paušálu. Poštmistr v Chocni platí novému expedito- rovi pouze — 25 zl. měsíčně. (Úžas.) Vína spočívá na expeditorech, poněvadž nejsou náležitě organiso- váni, neboť pak zajisté poštmistři neodvážili by se expeditory tak bídně platit. Dovozoval, že advokátní písaři mají lepší postavení. (Souhlas.) Pan Klatovský z Prahy poukazoval k tomu že otázka expeditorská před 4 roky ocila se na jed- nacím pořadu parlamentu, ale více se nestalo a do dneška naše záležítosti nejsou vyřízeny. Patrně na příslušných místech nění nikoho, kdo by nám roz- uměl. Veškeré petice byly bezúčelné, ponížené prosby nebyly pranic platné. Poštovní manipulantky po 3 létech nabývají definitiva, ale mezi expediťory jsou staří lidé, kteří dosud definitiva nemají. (Souhlas.)
Matěj Semily Někteř Choceň Praha
19 article
Poslanec pan Václav Březnovský, byv hluč- ným potleskem akklamován, pravil, že milerád vy- hověl pozvání a do schůze se dostavil. Nepřichází do podobného shromáždění poprvé, byl mezi expe- ditory nejednou a znů jejich požadavky. Diví se, že se doposud pranic nestala v jejich prospěch. Ovšem u nás v Rakousku jest to možné. Stát, který sou- kromníku nařizuje, aby se postaral o své zřízence, sám této povinnosti neplní. To jest nejvýš trudné faktum. Stát, který z poštovnietví vydělává milliony neuznává ani za potřebné, aby své úřadníky řádně platil, Je to opravdovou hanbou pro stát. Bylo zde appellováno na zákonodárné sbory. Podal jsem ně- kolik petic, ale jak znám poměry, na tu parlamentn pomoc se nespolehejte. Náš rakouský parlamenta rismus je největší švindl. (Souhlas.) Vidíte to nej lépe na jednom úkazu. Obě sněmovny se usnesly na zrušení mýt, ale ministr to nepředložil k sankci Z toho je patrno, že se u nás vykonává a provád jen to, čeho si přeje ministr. Bylo zde stěžováno
Březnovská Rakousko
20 article
že můžete býti propuštěni na hodinu. Mějte tu útěchu, že v takovém poměru nejste sami, totéž děje se i ministrům. (Souhlas.) Ovšem ti mají alespon naději na pensi, Tolik je jisto, že každý, kdo je ve státní službě, jest na tom hůře, než dévečka. (Sou- hlas.) Doznávám, že nikde jsem neslyšel tak těžk obžaloby proti eráru, jako zde. Řečník slibuje, že klub poslanecký, jehož jest členem, a očekává,ž i jiné kluby poslanecké bez rozdílu národnosti politického smýšlení zasadí se o to, aby poměry expeditorů doznaly zlepšení. (Souhlas a pollesk.) Pan Prušali, zástupce spolku diurnistů V Eri- stence«, uváděl, že je záhodno, aby se při uvažo- vání špatných poměrů dbalo také diurnistů. Stě žoval si, že do schůzí diurnistů poslanci nechodí (Posl. p. Březnovský: Nikdy jsem pozvání takovéh nedostal.!) Pan Janský pravil, že po výpovědi z úřadu aby si opatřil prostředky k živobyti, nastoupil míst diurnisty u vrch. zem. soudu a potvrzuje, že v ne jednom směru místo diurnistů je lepší než místo expeditorské. Pan Klatovský přimlouval se za to, aby n bylo činěno rozdílu mězi výši vzdělání jednotllvých odvětví úřadníků neb zřízenců státních. Nikdo ne tuší, kam jej osud zavane. Posl. p. K lofůč pravil, že všichní jsou otroky nechť jsou v té neb oné třídě státní šlužby. Parla ment je sice švindlem, ale já dodávám, že parlamen nemá odvahu. Jedná li se o povolení rozpočtu vo jenského, pak panuje v párlamentě horečný rueh ale zájem ten pomine, jakmile se jedná o zlepšen poměrů malých. Uvádí, že osobní intervence mnoh zmůže a povzbuzuje k mohutné organisaci.
Prušat Posl Březnovská Janský Eri spolek diurnista
21 article
Pan Pachl promluvil o reorganisaci c. ko po štovních expeditorů a uvedl! znova pažadavky jejich. O dalším odstavci jednacího pořadu, »Žen ve službě poštovní«, promluvil pan Föl reh gott. Za ohlušujícího souhlasu a neustálého po tlesku charakterisoval činnosti žen u poštovníei úřadů, uváděl, že provádí se u nich nemravné pro- težování, stěžuje si, že žena dociluje mnohem lep šího postavení, ačkoliv má menší vzděláni a pouka zuje na křiklavé poměry, panující u poštovníci úřadů v Měšicích, Přibrami a pod. Končil přáním aby žena byla z poštovnictví vyloučena. (Souhlas. Pan Klatovský ujal se otázky ženské a způ sobil pronesenými náhledy takovou bouři odporu, ž řeč svojí předěasně musil ukončit. Pravil, že žijem v době sociálních bojů a převratů. Žena zaujala v nich vážné postavení. Dnes nejsou pouze muži živiteli rodin, jsou jimi i ženy. Ženám, sirotám po státních zřízencích, byla otevřena cesta do státních služeb. Bohužel, že místa nebyla obsazována siro- tami, nýbrž byla udílena protežovaným, které nemají toho zapotřebi, aby ubíraly cbleba jiným stráda jícím. Proli takovým nepřístojnostem musíme se nejen opříti my mužové, ale i naše kollegyně, které mají cio právní. I ony musí se vzepřití takovému zneužívání úřadní moci. Takovým způsobem, jako zde bylo sděleno, otázku ženskou vyříditi nelze. Jest nepo- chybno, že mají k tomu nároky. Ony chtějí a must býti žívy. Ma těm, které jsou u pošty, býť odňaí proslředek k živobytí? Myslím, že ženy mají práv lakový nárok na veřejné postavení jako mužové Ovšem, mluvím o těch, klaré mají rovnocennou kva lifikaci. Boj proti ženám jest boj marný. (Odpor souhlas).
Pachl Föl ma Měšice Přibry
22 article
Pan Grat z praví, že boj tento ješt bozúčelným a radí, aby otázka ženská byla ponechána ve sv míře. Proti ženám těžko bojovat, poněvadž ona je- diným pohledem muže omámí K odstavci tomu promluvili ještě pp. M a těj Pörehtgott, načež ve volných návrzích pan Měšťák přimlouval se za to, aby expeditoři se do- máhali zrušení tajné kvalifikace, zrušení kaucí zlepšení pensí. Ve příčině otázky ženské vyslovuje se proto, aby služby u pošty byly propůjčovány na nejvýše ženám starším a nikoli mladým. (Souhlas. Paní Cecilie Pachlová uvedla draslický pří pávho e d e ovšem způsobilo v domácnosti velké starosti, poně- vadž manželka musila se starati o výživu člyř ditek Aby nemoc nevyžadovala tak značných nákladů, po žádala lékaře, aby jí vydal vysvědčení o chudobě. dle něhož dostala by levnější leky. Lékař nesmírně se překvapil a zvolal: »Váš muž je přece s t áti n úřadník a já mám vydati vám vysvédčení o chu- době?« A nevydal ho. Žena poštovního expeditor odebrala se potom na poštu a žádala o zálohu. Byla jí odepřena a úřadník dotyčný jí odvětil: »Co vám napadá, váš muži nienífžádný úřadník, on je pouze manipulační diurnista. A není-li vám tos vhod. může být propuštěn!« Později záloha byla ji přece milostivě udělena. — Tato eprsoda ze života expedi- tora vyvolala ve shromáždění hluboké vzrušení.
Grat Pachlová e d e
23 article
Další průběh schůze byl velmi hlučný a po hnutlivý následkem výtky, kterou pan Matěj ze Semil vyslovil výboru z toho důvodu, že podal petici zvlášť o expeditorech u státních úřadů zvlášť o manipulačních diurnistech na poštách sou- kromých, »těchto chudáků, kteří jsou otroky pošt- mistrů.« Pan Klatovský uvedl, že bývalý výbor v t příčině dopustil se jistých nesprávností a ujišťuje že nynější výbor věnuje veškerou pozornost všem expeditorům bez rozdílu, u kterého poštovního úřadu jsou zaměstnáni. Pravil dále, že mnozí expeditol u soukromých pošt nejsou členy organisace. S tímto vysvětlením p. Matěj se nespokojil ujal se opět slova, vystoupiv na židli, ale hlas jeh zanikl v nastalém hluku. Utvořily se dva zástupy z nichž každý hájil jiné přesvědčení. Výjev tente působil velmi trapně, takže mnozí účastníci raděj ze schůze odešli.
Matěj Klatovský Semily
24 article
Když hluk ulichl, pan Kl atovský navrhl k schválení tuto reso lulci: »My na veřejné schůzi dne 20. října v Praze »u Štajgrů« shromáždění c. k. poštovní expeditoři vyslechnuvše řečníky, protestujeme co nejroz- hodněji proti tomu, aby v době, kdy zima a ne dostatek na každého nejkrutěji doléhá — obce země vynalezají prostředky, aby odpomohly neza městnanos i a lím bídě, byli ze služeb poštovníh eráru hromadně propouštění poštovní expeditoři nikoli proto, že by byl přebylék úřadnických sil nýbrž aby byla docílena úspora a trváme na po žadaveích pronesených a žádáme, aby svazov předsednictvo všemi možnými prostředky o usku tečnění jejich se postaralo. Současně prosíme po- slance všech stran a národností, aby se naší spravedlivé věcí ujali a nám dopomohli k ve řejnému a hmotnému postavení, na něž máme co do vzdělání i úřadní činnosti své spravedliv nárok«. Resoluce tato jednohlásně byla přijata a schůzo ukončena.
atovský Praha
25 article
Ke sjezdu bylo zasláno mnoho pozdravných dopisů a telegramů, tak zejmena z Karlových Varů Jablonce, Cmundu, Poličky, Krumlova, Žatce, Semi Náchoda, Děčína, Č. Budějovic, Chebu, Teplice Sedmihorek, Vlašimi, Hlinska. Dobrušky, St. Hradce Aše, Rumburku, Mikulašovic, Vodňan a j loDenní zprávy. l e — Tajný úkaz. Jakým duchem prodchnuta je vláda Körbrova, toho nejvýmluvnějším do kladem je tajný úkaz, jenž zaslán byl z Vídně řídíeím zemským úřadům, aby na jeho obsal upozornili úřadníky ve svém ressortu. Chef mi nisterstva dovolává se v něm pověstného naří zení Kielmanseggova, připojuje k němu ordonane z nejhorší doby reakce a dává naučení, jak země- panský úřadník při své »občanské neodvislosti« cho vati se má jako individuum politické a národní a jak přizpůsobiti má všechno své jednání tak, aby s ním byla slavná vláda spokojena. Jinak vy hrožuje pan dr. Körber nejpřísnějším zakroče- ním a krutými disciplinárními tresty, Známe je, co znamená u úřadníka »občanská neodvis- lost přizpůsobená přáním vládním«, Tento pů- vodní vynález pruský neznamená nic jiného. než brutální konfiskaci neporušitelných práv úřadníkův a zároveň hrubé porušení ústary Úkaz namířen prý zvláště proti oněm úřadnikůn
doktor Körber Karlová Vary Jablonec Krumlov Žatec Děčín Č . Budějovice Cheb Teplice Sedmihorky Vlašim Hlinsko Dobruška St . Hradec Aš Rumburk Mikulašovice Vodňany Vídeň Se Náchod
26 article
českým, kteří dost hluboce nesklonili šiji pře důsledky oné potupné popravy, jež, dne 17. října 1899 provedona byla na jazykových nařízeních Gautschových, a původcem tohoto nařízení je prý pověstný »přítel a příznivec« úřadnictva pan Spens-Booden. Toť se ví, pan d'Elvert má právo postavíti se v čelo moravským Boto- kudům, kteří počtem trojnásobným přepadli české město za tím účelem, aby obyvatelstvo zbili a majetek mu rozmlátili, úřadníci ně- mečtí v severních Čechách mohou konati služby volebních kortešů pro miláčky páně Kör brovy — pro Všeněmce, ale českému úřadníku hrozí se diseiplinárkou, nemá-li dnes přesvědčeni jež má Badeni, za čtvrt léta, jež má Gautsch, za tři neděle, jéž mát Thun, za půldruhého roku, jež má Clary a za šest neděl takové, k němuž dopracoval se pan Körber. Ostatn bychom radili pánům ve Vídni, aby především metli před vlastním prahem. Kdyby některý z pánů chefů prošel z rána kanceláře svého ressortu, podivil by se, jaké noviny, buď na mapě neb v ní, leží připraveny na stolech p. t. pánův — také vysokých úřadníků.
Gautschův Spens Booden Elvert Kör Claro Körber Čechy Vídeň
27 article
— Císařský německý konsul, bar. Seckendorff v Praze, zdá se, že nechutná německým průmyslovým koryfejím zdejším, anebo lépe řečeno, zdá se, že mu teprve do- datečně přicházejí na chuť. A chuť, tato jest jizlivě sladká, jako špatně zavařených brusinek. Dojmu tomu neubrání se, kdos přečte v dnešním Kuhově pondělníčku zprá- vičku pod záhlavím »Císařský německý konsulát v Praze.« Praví se v ní, že vzdor tomu, že konsulát tento založen byl v Praze teprve před několika málo lety, přec by měl leckdo příleži- tost, kdo by chtěl profitovati z jeho činnosti.
Kuhův Praha
28 article
Jako prý v německá říšská vláda doved návrhu nového celního tarifu zjednati mocnou obranu dávno dříve než se zákonem stal, což dokázal hrabě Bülow řízným zakro- čením proti »Magyar Nemzetu« a »Neue Fr Presse«, kteráž hrozila neobnovením obchod; ních smluv — tak i prý bar. Seckendoríl v užším kruhu své působnosti dovede hájiti ho- spodářské zájmy říše jím zastoupené. Nákladem exportního spolku pro král. české vyšel adresář — tak sděluje »M. a. B.« — obsa- sahující adresy veškerého saského a duryňského průmyslu a německý konsul nemeškal a v zájmu rozšíření tohoto adresáře zaslal interessovaným korporacím, jako obchodním komorám, ústřední zprostředkovací kanceláři německých obchodniků a průmyslníků atd. v Čechách zdarma a bez vyzvání po exempláři. Pakliže rakouská vláda v jedné z prvních schůzí tohoto zasedání do: přála si hrdé slovo: »Rakouská prács je rovnocenná a chce uznána býti« pak nechť si vezme příklad z tohoto malého vzoru a stará se o její uznání«. V tomio zá- věrku uložen jest všechen pelyněk, co ho ně- mecké »interessované« kruhy průmyslové pocitily nad timto laskavým rozšiřováním sasko-dury- ského adresáře. Jest do ovšem otázka, jaksi sinteressované kruhy« představují uplatnění rovno- cennosti rakouská a tuto speciálně českou prů- myslovou práci s říšsko-německou. Miní spad, aby vláda naše svými konsuly v Německu ná- sledovala příklad německého konsula v Praze?
Bülow Magyar Čechy Německo Praha Neue Francie Presse spolek pro král
29 article
To snad německý pondělník nemysli vážně, neboť týž »řízný Bülow« osvědčil by svou říz- nost i proti takově soutěži, nehlédě ani k něme- čkěmu průmýslnictva, tvořícímu co se týče spo- lečného prospěchu jediný kartel v celé německé říší. Ještě méně myslitelno jest, že by německ sinteressované kruhy«u průmyslnické očekávaly od naší vlády říznost kaneléře Bülowa a jeji zakročení proti říšsko-německé— kolportáži žahráničných cenníků »zdarma a bez vyzvánf«. Žeochota něměckého konsula k zdejšímun trhu není bez významu, rozumí se samom sebou,a jestliže německé průmyslníky v Čechách svrhí, nedivili bychom se, kdyby české — páhila. — Trutnovský proces, vedený družstvem »Národního domu« a hostinským v »Národním domě« trutnovském p. Janouškem proti staro- stovi města Trutnova Rauchovi a policejnímu nadstrážníku Illnerovi pro rušení majetku, způ- sobeného svémocným odstraněním tabule hostin- ského s českým nápísem »na Národním doměe se nacházející, octne se co nevidět před nej- vyšším soudem. V první trutnovské jn- stanci byli oba obžalovaní i starosta, který strážníků rozkázal násilný čin vykonati, i strážník
Bülow Janoušek Rauch Illner Čechy Trutnov národní dom národní dům
30 article
Illner z obžaloby propuštěni. Odvoláním“ ke krajskému soudu v Jičině se však situace valé změnila. Rozhodnutím krajského soudu potvrzuje se sice rozsudek první stolice, ale jen poku se týče starosty Raucha, za to zrušen rozsudek pokud se týče strážníka Illnera, jenž uzná vinným rušení majetku i odsouzen k tomu, uvésti vše do bývalého stavu, tabuli hostinského namísto její, nal Národní dům opětně zavěsit a útraty žaloby nahraditi. Proti této změně roz- sudku podányní dr. Rappoport jménem stráž- nika Illnera stížnost k nejvyššímu soudu. Vý- sledek její očekáván bude zajisté s při- slušnou dychtivosti. Nechť však dopadne jakkoli, bezpráví spáchané na Národním domě trutnovském strůjcem starostou Rauchem vykonavatelem německé zvůle Illnerem — jest pouhým nepatrným příkladem utrpení trutnov- ských Čechů, vydaných bez ochrany bezudným štvanicím a násilí trutnovských berserkerů. Na pouhý civilní případ rušení majetku sevrkla se trutnovská bouře proti Národnímu domu a mimo neoprávněný čin svévolného snětí hostinská firmy neztrestáno, neodčiněno pluje dál všechno zhanobení českého jména a domonstrativní pošla- pání všeho pomyslu právního tím, že sroceni
Illner Rauch doktor Rappoport Čecho národní dům
31 article
Němců proti Národnímu domu patronisováno starostou a vedeno policejním strážníkem, že čin násili, k jehož vykonání k Národnímu domu vybrala se německá výprava a vykonán rukama policie, kteráž měla přece majetek, jejž podle rozsudku sama porušila, chrániti. Neztre- stáno zůstává při tom bombardování Národního domu shnilými vejci a různými německo kultur- ními odměšky, terror vykonávaný početní pře- vahou a obecní mocí na národnosti české, ohro- žování české menšiny ve veřejném projevu jeji národnosti, na nějž ani pomýšleti nesmí. Z toho všeho nalezla justicie závadným jenom odstranění hostinské firmy s Národního domu. — Voličům venkovskě volební skupiny Smíchov-Zbraslav. Beroun- Kladno Unhost Poněvadž většina hlasů páně Kubrový ch proti p. dru. Sob,otkovi ze 12 sevrkla se
Němec Kubrová Neztre Zbraslav Beroun Kladno národní dom Smíchov