2
masthead
NÁRODNÍ EISTY.
3
masthead
21. Njna 1901. Číslo 290
4
article
než třiceti letech a to přes všechny trpké dojmy
které mu dráha umělecká časem přinesla. My
slím, že právě v tomto shromáždění mohu s
odvolati k nesčetným svědkům, kteří Bohuslava
Schnircha blíže znali a milovali jako dlouho-
letého starostu Umělecké besedy a slova moje
zajisté potvrdí.
Než obraťme se nyní k Schnirchovi umělei
k jeho zásadám a dílům. Hneti na žáku mni
chovské akademie bylo pozorovati jeden vý
značný rys jeho osobnosti umělecké: lásku
ku přírodě, hluboce v duši jeho zakořeněnou.
která ho nabádala k neunavné, vždy opravdové
práci. Měl jsem tenkráte příležitost nabývat
zkušeností v dílně umělecké, ne povrchním na-
hlédnutím při nahodilé návštěvě, ale stálým
stopováním díla nenáhle rosloucího a dozráva-
jíciho. I viděl jsem, jak mužná postava budou-
cího Fügnera, na které nyní Schnirch v aka-
demii s plnou chutí pracoval, dle živého modelu
se zdokonalovala a oživovala, a mladý sochat
teprve když s nahým tělem a jeho volným,
přírozeným postojem byl tak spokojen, jako
by běželo o vzorný akt, začal s toutéž svě-
domitosti vkládati na ně sokolský kroj a do
dávati zároveň hlavě výrazu portrétního. Nie ne
podnikal, co by nebyl čerpal z názoru, ze
skutečnosti. A tato láska a úcta ku přírodě ne
opustila ho nikdy; ona dopomohla mu během
let k dokonalému ovládání všech forem pla
stických, zejmena k mistrovskému podání koní
ona zabezpečila mu konečně největší úspěch
umělecký, kterého dobyl svým návrhemna
jízdeckou sochu sv. Václava.
Na konci let šedesátých a na začátku sedm-
desátých Schnirchův směr ovšem nemohl býti
jiný, než ten, jenž panoval tenkráte na obou
akademiích jím navštěvovaných, na vídeňské
mnichovské a v němž ho dvouletý pobyo
v Italii (od podzimu 1871) celkem utvrdil. Do
Italie chtěl se Schnirch dostati již roku 1868.
Schnirch
Fügner
svatý . Václav
Schnirchův
chovský akademie
5
article
Když jsem z Mnichova odjižděl na prázdniny
velikonočnj, svěřil mi svého sv. Jiří již vzpo-
menutého, abych ho dovezl do Prahy jakožto do-
klad uměleckého nadání a vzdělání, jenž mu měl
ziskati stípendium Klarovské. Pohříchu nepo-
dařilo se to; a teprve o tři roky později byl
Schnirchovi dopřáno vyplnění jeho nejhoroue
nější touhy: pokochati se v uměleckých pokla
dech krásné Italio.
V květnu 1868 Schnirch opustil Mnichov
nadobro. Pospíšil si s dokončením sochy Füg
nerovy, aby byl v Praze v čas, k velké slav-
nosti založení Národního divadla. Cítilť on velm
dobře, jaký význam stavba tato může míti
pro výtyarnictví české a účastniti se při jej
plastické výzdobě bylo tou dobou vréholem
jeho snah. Vždyť k myšlence Národního divadla
zústal připoután pro celý další život svůj a to
nejen jako výtvarník! nyni, když bylo divadlo
již dávno dobudováno, stál v čele Sboru, jenz
vzal na sebe péči o důsledné pokračování zří-
zením nového českého divadla v Praze.
Italie Schnircha nezklamala. Vím, s jakými
illusemi se chystal na cestu; neboť bezpro-
středně před jeho odjezdem setkali jsme se zase
ve Vídni. Ale vím takě, s jakým opravdovým
nadšením ho naplnila tato zaslíbená země všech
umělců idealistů. Nadšení to hlásaly jeho pro
»Lumír« psaně cestopisné feuilletony, poutavé
bezprostředností a upřímností sdělovaných dojmů,
hlásaly ovšem i soukromé důpisy, jež posrlai
svým přátelům. Floroncio uchvátila ho rázem,
Jiří
Schnirch
Praha
Mnichov
Vídeň
Lumír
národní divadlo
6
article
Řím nenáhle dobýval si jeho lásky, ale tim
hlubší, tím stálejší. Zajímavé bylo význání,
které mi učinil v jednom z listů svých. Psal.
že pilně kreslí a maluje a vyčetl celou řadu
dekorativních maleb a reliefů, studoval s tužkou
nebo štěteem v ruce. »Ptáte se asi,« dodal,
»copak ten člověk maluje a kreslí a nie ne-
modelluje? A tu vám musím říci, že poměrně
málo modelluji.« Arci hned uvedl příčinu: Bydlil
s architektem Zeyerem, stýkal se dále s architekty
Štěpánem a Machytkou, kteří chystali se již
k odjezdu z Říma. »Od těch chci zatím profitovat
co mohu,« pokračoval, »až odjedou, budu na
sebe odkázán a budu též více modellovat. k
Celá další činnost Schnirchova ovšem ukázala
hojné ovoce těchto architektonických a orna-
mentálních studií a dala za pravdu Schnirchovi
jenž na jiném místě svěho listu o téže věci na-
psal: »myslím, že dobře činím«. Ano, čini
dobře. Neboť vytříbil v Italii svůj smysl pro
umění dekorativní tou měrou, že bez této prů-
pravy nebyl by úloze, která mu po letech při-
dělena byla při stavbě divadelní, dostál s tlm
nepopíratelným úspěchem, o němž svědčí nád-
herná ta budova ve všech svých částech.
V Římě ostatně vznikly i první Schnirchovy
práce pro Národní divadlo: Apollon a Musy
pro ballustradu nad loggií. Po návratu z Italie
usadil se trvale v Praze a především zabýval
se trigami pro pylony na obou stranách, téže
loggie, jichž provedeni mu r. 1874 bylo sku-
tečně svěřeno. Znám je krutý osud těchto trig
Zeyer
Štěpán
Machytka
Schnirchův
Schnirch
Řím
Praha
národní divadlo : Apollon
Musa
7
article
Při požáru sotva dohotoveného divadla dne
12. srpna 1881 zničeny byly jejich pomocné
modelly, které se právě nalezaly v divadle a to
zrovna před očima svého tvůrce. Schnirch byl
mezi prvními, kteři hleděli brániti zhoubnému
živlu, ale rostouci nebezpečí přinutilo ho, slézti
po hromosvodu se střechy na terassu nad loggií,
aby život svůj zachránil — modelly byly obě-
továny. Po dvou letech bylo Národní divadlo
znovuzřízeno — avšak provedení trig pro ná-
kladnost velkých skupin takových odkládáno na
samý konec stavebního podniku, až musilo na-
posled odkázáno býti nejisté budoucnosti —a
tak pohřešujeme jich podnes. Schnirch zhotovi
sice brzo nové menší modelly, ale všechna píle,
všechna láska, s níž věnoval se právě tomuto
dílu, po dlouhá léta ležela ladem. Teprve letos,
tedy dvacet roků po požáru, objednány u něho
definitivní modelly trig, jež provéstí se měly ná-
kladem zemským. Ale víme, že dočkal se jen
samého začátku průpravných prací, postavení
modellu průčelí Národního divadla a zřízení ma-
lého atelieru v průmyslovém paláci na výsta-
višti — přiložiti pilnou ruku svou k vlastnímu
dílu, v němž chtěl klásti účty ze svých ne-
unavných studií a bohatých zkušeností uměle-
ekých, téměř dvacetiletých, dopřáno mu nebylo.
Schnirch
národní divadlo
8
article
Dva dny ještě před svou náhlou smrtí vy-
kládal mi, jak hodlá pokračovati a zejmena
všech šest koní znova prostudovati dle přírody,
byl plný chuti a síly ku práci . .
Trigy měly býti, dovršením toho, co Schnirch
pro Národní divadlo vykonal — ale i bez tri
zbývá tolik, že smíme mluviti o velkém díle
o velké zásluze. Tyrš kdysi pravil, že nám je
zapotřebí, aby každý z našich umělců postaven
byl právě tam, kam patří, aby každému přidě-
leny byly úkoly, které svědčí jeho uměleckému
směru. A to na štěstí stalo se zde. Architekt
Národního divadla, professor Zítek nespokojil
se tím, navrhnouti krásnou, skvěle vyzdobenou
budovu; on pracoval zároveň k tomu, aby so-
chařská a malířská dekorace svěřena byla, pokud
možná, svěžím silám mladším a nejmladším
a tím, aby poskytnut byl podnět k dalšímu roz-
voji nejen uměleů těch samotných, ale i uměn
našeho vůbec. A to podařilo se dokonale.
Schnirch
Tyrš
Zítek
národní divadlo
9
article
Stavba a výzdoba Národního divadla zahajuje
dobu svěžího rozmnéhu, tehdejší omladiný umě-
lecké, která zatím během let dozrála na řadlu
mistrů. Když běželo o tu čásť výzdoby, která
nejtěsněji souvisí s arehitekřurou, o plastickou
dekoraci ornamentální, poznal Zítek, že lepšího
spolupracovníka nenajde, nežli Schnircha, jenž
svými studiemi italskými připraven byl na práci
podobnou lépe než kterýkoliv z našich tehdej
ších sochařů. Za krátkou dobu vpravil se
Schnirch dokonale nejen do slohových poža-
davků nádherné budovy renafssánční — to
rozumělo se u něho samo sebou — nýbrž
do osobních intencí architektových, tak že čím
dále, tím volněji, tím samostatněji, tím jistěji
tvořil. Skoro veškerá ornamentální plastika nu
zevnějšku i uvnitř je jeho dílem. A jestliže
dnes pro všechnu budoucnost vyniká naše Ná-
rodní divadlo vzácnou harmonií dojmu celko-
vého, organickou jednotou arehitektury a deko-
race, dlužno na paměti míti i Bohuslava
Schnírehz jakožto spolüpraeovníka na šťastném
díle tom.
Musy a původní návrhy trig ukazují nám
východisko samostatného tvoření Sehnirehova.
Idealem jeho byly antika a renaissance. Přes
nost a určitosť tvarů, jejich ušlechtilá, odměřená
krása a slohová správnost byly předními poža-
davky. Pojmutí celku ovládaly úvahy rozumové
nejméně než provedení všech detailů a tímto,
řekl bych uměleckým rationalismem i nejsloži-
tější práce Schnirchovy stávaly se přece jas-
nými a výmluvně srozumitelnými. Techniku
svého umění znal dokonale; v mládí svém,
v Štyrském Hradci, pracoval nějaký čas ve
velkém závodě kamenniském a nebylo žádné
řemeslné pomůcký sochuřské, v níž by se byl
nevyznal i prakticky. Že Schnirch svým Jiřím
Poděbradským přispěl k oživení techniky u nás
dosud zanedbávané, lepání mědi, je známo.
Zítek
Schnirch
Schnírehz
Schnirchův
Poděbradský
Štyrský Hradec
národní divadlo
rodný divadlo
Musa
10
article
Všechny tyto vlastnosti osvědčoval Schnireh
na velikém množství děl dekorativních, jimiž
zúčastňoval se na výzdobě novějších monumen-
tálních staveb pražských. Není účelem tétc
rozpravy vypočítávati a oceňovati je jednotlivě.
Mimo Národní divadlo uvádím z budov těch
jen ještě Zemské museum, Rudolfinum, noné
Ústřední jatky, Umělecko-průmyslové museum
an řadu paláců bankovních a j. v. K tomu
přidejme čelné práce menšího rozsahu, podo-
bizny a pomníky — z posledních vedle staršího
obelisku Fügnerova a nyní i Tyršova, zejmena
nejnovější pompésní to náhrobek Julia Grégra
zasluhuje zvláštní zmínky-
Láska k umění spojená s jeho vzácnou
mnohostranností způsobovala ovšem, že Schnireh
stejně svědomitě komponoval a modeloval orna
mentální výplň jako bohatou skupinu figurální.
Ale krušný boj o existenci, jenž mu ukládai
klopotnou práci a vnucoval předměty, jen zřídka
dopouštěl, aby věnoval se úkolu sobě naprosto
sýmpatickému, beze všech tísnících a poutají-
cích ohledů zevnějších. Trigy mohly býti tako-
vým úkolem, ale, bohužel, nestaly se jím. D
jisté míry alespoň vyhověl této mistrově touze
pomník krále Jiřika pro Poděbrady objednaný
Jízdecká sochu skoro dvojnásobné životní veli-
kosti povátala jižor. 1888, ale teprve po osmi
letech odhalena byla na místě nejvýznamnějším
na náměstí Poděhradském, před rodným zám-
kem královým. Krásné dílo to je dosud jedinou
samostatnou, ryze monumentální prací Schnir-
chovou, ve velkých rozměrech provedenou. Kůn
živě pohnutý má tvary jadrné, nikoli však
těžké; jezdec, jenž pevně sice, ale nenuceně
sedí v sedle, pojat jest v tom okamžiku, kdy
poraženému právě králi uherskému Matyáši Kor-
vinovi přichází vstříc, podávaje mu rytřskou
pravici.
Fügnerův
Tyršův
Grégr
Matyáš
národní divadlo
Rudolfinum
uměleckýprůmyslový muzeum an
11
article
Také nejdokonalejší výtvor Sehnirchův.
podle něhož budoucí historie českého uměn
bude povinna posuzovati ho a oceňovati, je
opěť socha jízdecká: návrh na pomník sv. Vá-
elava. Památný konkurs r. 1894 týkal se před-
mětu, nad nějž příznivějšího nemohl sí Schnirch
ani přáti; tak dokonale úkol ten odpovídal jeho
vlastní umělecké povaze i jeho nejhorlivějším
studiím. Ukázalo se to zjevně již tím, že model
jízdecké sochy s nadšením koneipované i pro-
vedené hotov byl za čtyři neděle a porota, jež
přířknouti měla cenu, dlouho kolísala mezi ná-
vrhy Schnirchovým a Myslbekovým, až konečně
oba prohlásila za rovnocenné. To znamenalo
mnoho pro našeho mistra: bylť podán důkaz,
že tímto dílem vyšinul se na samou výši naš
plastiky vedle Myslbeka.
Schnirch
Schnirchův
Myslbekův
Myslbek
12
article
Naznačil jsem umělecké stanovisko, z ně-
hož Schnirch kdysi vyšel. Samo sebou se roz-
umí, že novým proudům, které se během osm-
desátých let uplatňovaly v českém umění, ne-
mohl se uzavírati. Vždyť láskyplné studium při-
rody, které ode dávna důsledně pěstoval, musil
ho, dříve nebo později, sblížiti se směrem reali-
stickým a mnoholeté důvěrně styky s Tyršem
připravovaly ponenáhlu, ale bezpečně půdui
vlivům ducha Manesova. Ale teprve sv. Václav
poskytl Schnirchovi vhodnou příležitost vysloviti
se zcela otevřeně, zcela upřímně. Je to dílo
obdivuhodné harmonie a lahody tvarů a ušlech-
tilého klidu, naveskrz pravdivé a přirozené,
jemně a hluboce procítěné, i co jezdce, i co
koně se týká: ovoce neunavných studií jak
slohových tak přírodních plně dozrálo.
Do pojeti uměleckého byl zde Schnire
úplně svěj, původní. Nezobrazil patrona českého
dle tradie dosavadních jaho knížete v obřadném
úboru panovnickém nebo zbožného orodovníka,
ale také ne jako smělého, bojovného bohatýra,
nýbrž dle idey, která je základem názorů a po-
věstí českého lidu: jakožto ochránce národu
svému žehnajícího a spásu přinášejícího.
Toto nad míru šťastné pojeti, které ihned
nalezlo živý ohlas v českých srdeíeh, smím za-
jisté plným právem nazvati významným činem
uměleckým v rozvoji naší plástiky.
Schnirch
Tyrš
Václav
13
article
Je známo, jaký osud měl Schnirchův sv
Václav. Jen jeden z obou porotou za rovno-
cenné prohlášených návrhů mohl ovšem být
proveden — volba padla na modell Myslbekův.
Schnirch však dobře si byl toho vědom, jaké
svědectví umělecké hodnoty své podal timto
dílem, i podnikal proto kroky, aby je alespon
v menším měřítku z materiálu trvanlivého moh
provésti pro některou sbírku uměleckou — ale
kroky ty úspěchu neměly. Čím tíže toto opětné
zklamání nesl, tím větší naděje kladl pak ve
své trigy, s tím vělší chutí chystal se k novému
přepracování jejich — bohužel v době, kdy dny
jeho života byly sečteny! —n em-
Velectěné shromáždění! Tento náčrtel
obrazu Bohuslava Schnirchae člověka i umělcé
vím dobře, že náčrtek příliš nehotový a přília
povšechný, zakončen jest poukázáníms ko jeho
nejkrásnějšímu, nejušleshtilejšímu výtvoru, ko sv
Václavu, jako k harmoniekému, zvučnému ak
kordu závěrečnému. Rozpomínámedi se na všecko
to, cokoli víme o jeho osobní povaze, o jeh
veřejné činnosti a o jeho tvoření uměleckém.
poznáváme, že strunami harmonii tu tvořícími
jsou ony vůdčí myšlénky, kebkterým sám zře
telně ponkázal, jakožto k podmínkám všeho zdár
ného kulturního snažení národního v programu
jednoho z nejrozsáhlejších děl svých, v programu
oněch čtyř obrovských skupení, obklopujících
kupoli budovy musejní. Jsou to: »Nadšenía.
které mu poskytovalo šťastně podněty, »Oběta-
vost«, kterou osvědčoval v celém působeni svém.
»Láska k minulosti«, která učila jej ctíti, co
předchůdci krásného a velkého vykonali a »Lásk
k pravdě«, která byla pravou pružinou jeh
uměleckých pokrokův. Obraz poctivého hlasatele
a horlivého pěstitele těchto myšlének bude vvžd
nerozlučně sdružen s nehynoucí památkou Bohu-
slava Schníreha, (Hlačný potlesk.)
Schnirchův
Václav
Myslbekův
Schnirch
Bohuslav Schnirchae
svatý Václav
bůh
14
article
Schůze c. k. poštovních expeditorů
Schůze c. k. poštovních expeditorů
Od nějnké doby opět častěji pronikla do veřej
nosti zpráva o neutěšených poměrech c. k. poštov
ních expeditorů, jinak manipulačních diurnistů zva
ných. Sdružení expeditorů zahájila znovu akce, smě
řující ke zlepšení exlstence přislušníků tohoto stavu
Jejich stesky jsou stále tytéž, o kterých bylo na mi-
nulých sjezdech obšírně pojednáno. Pranic se na je-
jich poměrech nezměnilo k lepšímu, spíše se jejich
situace přiostřila. Nežádají mnoho, jen to, na ee
mají právo: upravení služného, definitivní jmeno
vání, právo na výslužné. Stát oproti poštovním expe-
ditorům nekoná ani ty povinností, které musí konat
každý soukromý podnikatel oproti dělnictvu a práv
tato okolnost vzbuzuje ve veřejnosti zájem s akc
expeditorů, jichž spravedlivým požadavkům jednoe
přece musí být vyhověno.
Zaúčelem manifestování ve prospěch těchto po
žadavků byl včera uspořádán v Praze sjezd ústřed
ního svazu spolků c. k. poštovních expeditorů z Před
litavska, Sjezd konal se v sále »u Štajgrů« ve Vodi
čkově ulici. Účastenství nebylo sice imposantním, ale
vysvětlovalo se dím, že přemnozí expeditoři neobdr
želi dovolenou, aby se sjezdu mohli zúčastnít. z
klub poslanců národní strany svobodomyslné by
přítomen posl. p. V. Březnovskýj který přivítán by
potleskem. Poslanci pp. dr. Fořt, “ Karbusr a ŠSrámel
nepřítomnost svojí omluvili.
V Březnovskýj
page
doktor
Fořt
Karbusr
ŠSrámel
Praha
svaz spolek c
15
article
Jednání řídil předseda p. Fr. Janda z Mar
Lázní, dále byli u předsednického stolu pp. För cht
gott, Viktorín a Pachl a v zastoupení země
panského úřadu komisař p. Hattaš.
Po uvítání přítomných pan Oskar F lögel pro
mluvil o poměru c. k. poštovních expedi
torů k c. k. poštmistrům a stálu, a pravil
že poměr tento je těžkou obžalobou těchto faktorů
kteří ničím se nepřičinili,abý stav expeditore
poněkudzlepšily. Již od r. 1879, tedy plné 22 roky
domáhají se zlepšenísvých poměrů bez valných
úspěchů. Upravení se stalo, ale takovým způsobem
že se vlk měl nasytit, ale koza musela zůstati celá
Janda
Viktorín
Pachl
Hattaš
Oskar
Mar lázeň
16
article
Byly utvořeny třídy a co se těm vyšším přidalo, těm
nižším se ubralo, místo denních 1 zl. 50 kr. dustá-
vali potom 1 zl. 25 kr. a v náhradu za tento úbytel
přidal se jim titul — manipulačních diurnistů. Reč
ník vyslovuje se polom obšírně o povinnostech cxpe-
dítorů, těchto nádenníků slátů, intelligentů, jež státní
úřad má právo na den propustiti ze služby. Uváděl.
že expeditoři při úřadech erárních mají plat takový
že z něho nemobou býti živi. Začínají s platem 1zl
25 kr. denně a po dlouholetě namáhavé práci konč
se 2 zl. denně. Vdovy a sirotci po nich nemaj
žádný nárok na náhradu. Soukromý podnikatel je
povinen postarati se o své dělníky, stát tuto povin
nost nezná. Veškeré žádosti, ve směru tom podané
hází se prostě do koše. Od roku 1879 bylo podáno
12 petici, ale kromě titulu manipulačního úřadníkat
nepatrného příspěvku sestárlým expedilorům ned
stalo se expeditorům ničeho. Řečník z přísahy slu
žební dovozuje, že stát má zajištěno od expeditora
co má konati, ale expeditor nemá pražádného za
jištění, jaké nároky má ou oproti státu. Jest neslý
chaným případem, když úřad poštovní cirkulářen
musil obrátit se na expeditorý, aby peněžním
příspěvky umožnili pohřbení expedi
tora, který zemřel tak chudý, že se nedostávale
peněz k jeho pochování. (Projevy úžasu.)
17
article
Řečník promluvil po tom o poměrech expeditor
u poštmistrů. Uvádí, že mnozí poštmistři zneužívají
expeditorů. (Tak jest!) Slibuje se sice úprava poměrů
poštovních expeditorů, ale my tomu nevěříme, poně-
vadž opravu tu slibuje pan poštmistr Baar. My se
dále obáváme, že zamýšlená oprava bude ještě horší
než je stav dosavadní. Vinu neblahého postavení ex
peditorů shledává řečník v nedostatečné organisaci
jejich (Soublas.) a doporučuje, aby menší spolky po-
minuly a utvořil se jediný mohutný spolek expeditorů
Pak doufá, že by se nemuseli obávati poškozování
svých zájmů. (Hlas: Pak by se také zrušila továrna
naexpeditory ve Smiřicích!) Nynější právní poměry
mezi státem a expeditory jsou bezprávím; jest po-
vinností všech zákonodárců působiti k tomu, aby toto
bezpráví dále netrvalo a poštovním expeditorům aby
dáno bylo to, co jim náleží, jako zřízencům státu.
Baar
Soublas
Hlas
Smiřice
18
article
(Souhlas.)
Pan Matěj ze Semil uvedl některé křiklavé pří
pady o zacházení s expeditory u poštmistrů. Někteř-
poštmistři nedávají expeditorům ani tolik, co dostávaj
paušálu. Poštmistr v Chocni platí novému expedito-
rovi pouze — 25 zl. měsíčně. (Úžas.) Vína spočívá
na expeditorech, poněvadž nejsou náležitě organiso-
váni, neboť pak zajisté poštmistři neodvážili by se
expeditory tak bídně platit. Dovozoval, že advokátní
písaři mají lepší postavení. (Souhlas.)
Pan Klatovský z Prahy poukazoval k tomu
že otázka expeditorská před 4 roky ocila se na jed-
nacím pořadu parlamentu, ale více se nestalo a do
dneška naše záležítosti nejsou vyřízeny. Patrně na
příslušných místech nění nikoho, kdo by nám roz-
uměl. Veškeré petice byly bezúčelné, ponížené prosby
nebyly pranic platné. Poštovní manipulantky po
3 létech nabývají definitiva, ale mezi expediťory jsou
staří lidé, kteří dosud definitiva nemají. (Souhlas.)
Matěj
Semily
Někteř
Choceň
Praha
19
article
Poslanec pan Václav Březnovský, byv hluč-
ným potleskem akklamován, pravil, že milerád vy-
hověl pozvání a do schůze se dostavil. Nepřichází
do podobného shromáždění poprvé, byl mezi expe-
ditory nejednou a znů jejich požadavky. Diví se, že
se doposud pranic nestala v jejich prospěch. Ovšem
u nás v Rakousku jest to možné. Stát, který sou-
kromníku nařizuje, aby se postaral o své zřízence,
sám této povinnosti neplní. To jest nejvýš trudné
faktum. Stát, který z poštovnietví vydělává milliony
neuznává ani za potřebné, aby své úřadníky řádně
platil, Je to opravdovou hanbou pro stát. Bylo zde
appellováno na zákonodárné sbory. Podal jsem ně-
kolik petic, ale jak znám poměry, na tu parlamentn
pomoc se nespolehejte. Náš rakouský parlamenta
rismus je největší švindl. (Souhlas.) Vidíte to nej
lépe na jednom úkazu. Obě sněmovny se usnesly
na zrušení mýt, ale ministr to nepředložil k sankci
Z toho je patrno, že se u nás vykonává a provád
jen to, čeho si přeje ministr. Bylo zde stěžováno
Březnovská
Rakousko
20
article
že můžete býti propuštěni na hodinu. Mějte tu
útěchu, že v takovém poměru nejste sami, totéž děje
se i ministrům. (Souhlas.) Ovšem ti mají alespon
naději na pensi, Tolik je jisto, že každý, kdo je ve
státní službě, jest na tom hůře, než dévečka. (Sou-
hlas.) Doznávám, že nikde jsem neslyšel tak těžk
obžaloby proti eráru, jako zde. Řečník slibuje, že
klub poslanecký, jehož jest členem, a očekává,ž
i jiné kluby poslanecké bez rozdílu národnosti
politického smýšlení zasadí se o to, aby poměry
expeditorů doznaly zlepšení. (Souhlas a pollesk.)
Pan Prušali, zástupce spolku diurnistů V Eri-
stence«, uváděl, že je záhodno, aby se při uvažo-
vání špatných poměrů dbalo také diurnistů. Stě
žoval si, že do schůzí diurnistů poslanci nechodí
(Posl. p. Březnovský: Nikdy jsem pozvání takovéh
nedostal.!)
Pan Janský pravil, že po výpovědi z úřadu
aby si opatřil prostředky k živobyti, nastoupil míst
diurnisty u vrch. zem. soudu a potvrzuje, že v ne
jednom směru místo diurnistů je lepší než místo
expeditorské.
Pan Klatovský přimlouval se za to, aby n
bylo činěno rozdílu mězi výši vzdělání jednotllvých
odvětví úřadníků neb zřízenců státních. Nikdo ne
tuší, kam jej osud zavane.
Posl. p. K lofůč pravil, že všichní jsou otroky
nechť jsou v té neb oné třídě státní šlužby. Parla
ment je sice švindlem, ale já dodávám, že parlamen
nemá odvahu. Jedná li se o povolení rozpočtu vo
jenského, pak panuje v párlamentě horečný rueh
ale zájem ten pomine, jakmile se jedná o zlepšen
poměrů malých. Uvádí, že osobní intervence mnoh
zmůže a povzbuzuje k mohutné organisaci.
Prušat
Posl
Březnovská
Janský
Eri
spolek diurnista
21
article
Pan Pachl promluvil o reorganisaci c. ko po
štovních expeditorů a uvedl! znova pažadavky
jejich.
O dalším odstavci jednacího pořadu, »Žen
ve službě poštovní«, promluvil pan Föl reh
gott. Za ohlušujícího souhlasu a neustálého po
tlesku charakterisoval činnosti žen u poštovníei
úřadů, uváděl, že provádí se u nich nemravné pro-
težování, stěžuje si, že žena dociluje mnohem lep
šího postavení, ačkoliv má menší vzděláni a pouka
zuje na křiklavé poměry, panující u poštovníci
úřadů v Měšicích, Přibrami a pod. Končil přáním
aby žena byla z poštovnictví vyloučena. (Souhlas.
Pan Klatovský ujal se otázky ženské a způ
sobil pronesenými náhledy takovou bouři odporu, ž
řeč svojí předěasně musil ukončit. Pravil, že žijem
v době sociálních bojů a převratů. Žena zaujala
v nich vážné postavení. Dnes nejsou pouze muži
živiteli rodin, jsou jimi i ženy. Ženám, sirotám po
státních zřízencích, byla otevřena cesta do státních
služeb. Bohužel, že místa nebyla obsazována siro-
tami, nýbrž byla udílena protežovaným, které nemají
toho zapotřebi, aby ubíraly cbleba jiným stráda jícím.
Proli takovým nepřístojnostem musíme se nejen opříti
my mužové, ale i naše kollegyně, které mají cio
právní. I ony musí se vzepřití takovému zneužívání
úřadní moci. Takovým způsobem, jako zde bylo
sděleno, otázku ženskou vyříditi nelze. Jest nepo-
chybno, že mají k tomu nároky. Ony chtějí a must
býti žívy. Ma těm, které jsou u pošty, býť odňaí
proslředek k živobytí? Myslím, že ženy mají práv
lakový nárok na veřejné postavení jako mužové
Ovšem, mluvím o těch, klaré mají rovnocennou kva
lifikaci. Boj proti ženám jest boj marný. (Odpor
souhlas).
Pachl
Föl
ma
Měšice
Přibry
22
article
Pan Grat z praví, že boj tento ješt bozúčelným
a radí, aby otázka ženská byla ponechána ve sv
míře. Proti ženám těžko bojovat, poněvadž ona je-
diným pohledem muže omámí
K odstavci tomu promluvili ještě pp. M a těj
Pörehtgott, načež ve volných návrzích pan
Měšťák přimlouval se za to, aby expeditoři se do-
máhali zrušení tajné kvalifikace, zrušení kaucí
zlepšení pensí. Ve příčině otázky ženské vyslovuje
se proto, aby služby u pošty byly propůjčovány na
nejvýše ženám starším a nikoli mladým. (Souhlas.
Paní Cecilie Pachlová uvedla draslický pří
pávho e d e
ovšem způsobilo v domácnosti velké starosti, poně-
vadž manželka musila se starati o výživu člyř ditek
Aby nemoc nevyžadovala tak značných nákladů, po
žádala lékaře, aby jí vydal vysvědčení o chudobě.
dle něhož dostala by levnější leky. Lékař nesmírně
se překvapil a zvolal: »Váš muž je přece s t áti n
úřadník a já mám vydati vám vysvédčení o chu-
době?« A nevydal ho. Žena poštovního expeditor
odebrala se potom na poštu a žádala o zálohu. Byla
jí odepřena a úřadník dotyčný jí odvětil: »Co vám
napadá, váš muži nienífžádný úřadník, on je
pouze manipulační diurnista. A není-li vám tos vhod.
může být propuštěn!« Později záloha byla ji přece
milostivě udělena. — Tato eprsoda ze života expedi-
tora vyvolala ve shromáždění hluboké vzrušení.
Grat
Pachlová
e d e
23
article
Další průběh schůze byl velmi hlučný a po
hnutlivý následkem výtky, kterou pan Matěj ze
Semil vyslovil výboru z toho důvodu, že podal
petici zvlášť o expeditorech u státních úřadů
zvlášť o manipulačních diurnistech na poštách sou-
kromých, »těchto chudáků, kteří jsou otroky pošt-
mistrů.«
Pan Klatovský uvedl, že bývalý výbor v t
příčině dopustil se jistých nesprávností a ujišťuje
že nynější výbor věnuje veškerou pozornost všem
expeditorům bez rozdílu, u kterého poštovního úřadu
jsou zaměstnáni. Pravil dále, že mnozí expeditol
u soukromých pošt nejsou členy organisace.
S tímto vysvětlením p. Matěj se nespokojil
ujal se opět slova, vystoupiv na židli, ale hlas jeh
zanikl v nastalém hluku. Utvořily se dva zástupy
z nichž každý hájil jiné přesvědčení. Výjev tente
působil velmi trapně, takže mnozí účastníci raděj
ze schůze odešli.
Matěj
Klatovský
Semily
24
article
Když hluk ulichl, pan Kl atovský navrhl k
schválení tuto reso lulci:
»My na veřejné schůzi dne 20. října v Praze
»u Štajgrů« shromáždění c. k. poštovní expeditoři
vyslechnuvše řečníky, protestujeme co nejroz-
hodněji proti tomu, aby v době, kdy zima a ne
dostatek na každého nejkrutěji doléhá — obce
země vynalezají prostředky, aby odpomohly neza
městnanos i a lím bídě, byli ze služeb poštovníh
eráru hromadně propouštění poštovní expeditoři
nikoli proto, že by byl přebylék úřadnických sil
nýbrž aby byla docílena úspora a trváme na po
žadaveích pronesených a žádáme, aby svazov
předsednictvo všemi možnými prostředky o usku
tečnění jejich se postaralo. Současně prosíme po-
slance všech stran a národností, aby se naší
spravedlivé věcí ujali a nám dopomohli k ve
řejnému a hmotnému postavení, na něž máme
co do vzdělání i úřadní činnosti své spravedliv
nárok«.
Resoluce tato jednohlásně byla přijata a schůzo
ukončena.
atovský
Praha
25
article
Ke sjezdu bylo zasláno mnoho pozdravných
dopisů a telegramů, tak zejmena z Karlových Varů
Jablonce, Cmundu, Poličky, Krumlova, Žatce, Semi
Náchoda, Děčína, Č. Budějovic, Chebu, Teplice
Sedmihorek, Vlašimi, Hlinska. Dobrušky, St. Hradce
Aše, Rumburku, Mikulašovic, Vodňan a j
loDenní zprávy. l e
— Tajný úkaz. Jakým duchem prodchnuta
je vláda Körbrova, toho nejvýmluvnějším do
kladem je tajný úkaz, jenž zaslán byl z Vídně
řídíeím zemským úřadům, aby na jeho obsal
upozornili úřadníky ve svém ressortu. Chef mi
nisterstva dovolává se v něm pověstného naří
zení Kielmanseggova, připojuje k němu ordonane
z nejhorší doby reakce a dává naučení, jak země-
panský úřadník při své »občanské neodvislosti« cho
vati se má jako individuum politické a národní a jak
přizpůsobiti má všechno své jednání tak, aby
s ním byla slavná vláda spokojena. Jinak vy
hrožuje pan dr. Körber nejpřísnějším zakroče-
ním a krutými disciplinárními tresty, Známe
je, co znamená u úřadníka »občanská neodvis-
lost přizpůsobená přáním vládním«, Tento pů-
vodní vynález pruský neznamená nic jiného.
než brutální konfiskaci neporušitelných práv
úřadníkův a zároveň hrubé porušení ústary
Úkaz namířen prý zvláště proti oněm úřadnikůn
doktor
Körber
Karlová Vary
Jablonec
Krumlov
Žatec
Děčín
Č . Budějovice
Cheb
Teplice Sedmihorky
Vlašim
Hlinsko
Dobruška
St . Hradec
Aš
Rumburk
Mikulašovice
Vodňany
Vídeň
Se Náchod
26
article
českým, kteří dost hluboce nesklonili šiji pře
důsledky oné potupné popravy, jež, dne 17. října
1899 provedona byla na jazykových nařízeních
Gautschových, a původcem tohoto nařízení je
prý pověstný »přítel a příznivec« úřadnictva
pan Spens-Booden. Toť se ví, pan d'Elvert má
právo postavíti se v čelo moravským Boto-
kudům, kteří počtem trojnásobným přepadli
české město za tím účelem, aby obyvatelstvo
zbili a majetek mu rozmlátili, úřadníci ně-
mečtí v severních Čechách mohou konati služby
volebních kortešů pro miláčky páně Kör
brovy — pro Všeněmce, ale českému úřadníku
hrozí se diseiplinárkou, nemá-li dnes přesvědčeni
jež má Badeni, za čtvrt léta, jež má Gautsch,
za tři neděle, jéž mát Thun, za půldruhého
roku, jež má Clary a za šest neděl takové,
k němuž dopracoval se pan Körber. Ostatn
bychom radili pánům ve Vídni, aby především
metli před vlastním prahem. Kdyby některý
z pánů chefů prošel z rána kanceláře svého
ressortu, podivil by se, jaké noviny, buď na
mapě neb v ní, leží připraveny na stolech p. t.
pánův — také vysokých úřadníků.
Gautschův
Spens
Booden
Elvert
Kör
Claro
Körber
Čechy
Vídeň
27
article
— Císařský německý konsul, bar.
Seckendorff v Praze, zdá se, že nechutná
německým průmyslovým koryfejím zdejším,
anebo lépe řečeno, zdá se, že mu teprve do-
datečně přicházejí na chuť. A chuť, tato jest
jizlivě sladká, jako špatně zavařených
brusinek. Dojmu tomu neubrání se, kdos
přečte v dnešním Kuhově pondělníčku zprá-
vičku pod záhlavím »Císařský německý konsulát
v Praze.« Praví se v ní, že vzdor tomu, že
konsulát tento založen byl v Praze teprve před
několika málo lety, přec by měl leckdo příleži-
tost, kdo by chtěl profitovati z jeho činnosti.
Kuhův
Praha
28
article
Jako prý v německá říšská vláda doved
návrhu nového celního tarifu zjednati mocnou
obranu dávno dříve než se zákonem stal,
což dokázal hrabě Bülow řízným zakro-
čením proti »Magyar Nemzetu« a »Neue Fr
Presse«, kteráž hrozila neobnovením obchod;
ních smluv — tak i prý bar. Seckendoríl
v užším kruhu své působnosti dovede hájiti ho-
spodářské zájmy říše jím zastoupené. Nákladem
exportního spolku pro král. české vyšel
adresář — tak sděluje »M. a. B.« — obsa-
sahující adresy veškerého saského a duryňského
průmyslu a německý konsul nemeškal a v zájmu
rozšíření tohoto adresáře zaslal interessovaným
korporacím, jako obchodním komorám, ústřední
zprostředkovací kanceláři německých obchodniků
a průmyslníků atd. v Čechách zdarma a bez
vyzvání po exempláři. Pakliže rakouská vláda
v jedné z prvních schůzí tohoto zasedání do:
přála si hrdé slovo: »Rakouská prács
je rovnocenná a chce uznána býti« pak
nechť si vezme příklad z tohoto malého vzoru
a stará se o její uznání«. V tomio zá-
věrku uložen jest všechen pelyněk, co ho ně-
mecké »interessované« kruhy průmyslové pocitily
nad timto laskavým rozšiřováním sasko-dury-
ského adresáře. Jest do ovšem otázka, jaksi
sinteressované kruhy« představují uplatnění rovno-
cennosti rakouská a tuto speciálně českou prů-
myslovou práci s říšsko-německou. Miní spad,
aby vláda naše svými konsuly v Německu ná-
sledovala příklad německého konsula v Praze?
Bülow
Magyar
Čechy
Německo
Praha
Neue Francie Presse
spolek pro král
29
article
To snad německý pondělník nemysli vážně,
neboť týž »řízný Bülow« osvědčil by svou říz-
nost i proti takově soutěži, nehlédě ani k něme-
čkěmu průmýslnictva, tvořícímu co se týče spo-
lečného prospěchu jediný kartel v celé německé
říší. Ještě méně myslitelno jest, že by německ
sinteressované kruhy«u průmyslnické očekávaly
od naší vlády říznost kaneléře Bülowa a jeji
zakročení proti říšsko-německé— kolportáži
žahráničných cenníků »zdarma a bez vyzvánf«.
Žeochota něměckého konsula k zdejšímun trhu
není bez významu, rozumí se samom sebou,a
jestliže německé průmyslníky v Čechách svrhí,
nedivili bychom se, kdyby české — páhila.
— Trutnovský proces, vedený družstvem
»Národního domu« a hostinským v »Národním
domě« trutnovském p. Janouškem proti staro-
stovi města Trutnova Rauchovi a policejnímu
nadstrážníku Illnerovi pro rušení majetku, způ-
sobeného svémocným odstraněním tabule hostin-
ského s českým nápísem »na Národním doměe
se nacházející, octne se co nevidět před nej-
vyšším soudem. V první trutnovské jn-
stanci byli oba obžalovaní i starosta, který
strážníků rozkázal násilný čin vykonati, i strážník
Bülow
Janoušek
Rauch
Illner
Čechy
Trutnov
národní dom
národní dům
30
article
Illner z obžaloby propuštěni. Odvoláním“ ke
krajskému soudu v Jičině se však situace valé
změnila. Rozhodnutím krajského soudu potvrzuje
se sice rozsudek první stolice, ale jen poku
se týče starosty Raucha, za to zrušen rozsudek
pokud se týče strážníka Illnera, jenž uzná
vinným rušení majetku i odsouzen k tomu,
uvésti vše do bývalého stavu, tabuli hostinského
namísto její, nal Národní dům opětně zavěsit
a útraty žaloby nahraditi. Proti této změně roz-
sudku podányní dr. Rappoport jménem stráž-
nika Illnera stížnost k nejvyššímu soudu. Vý-
sledek její očekáván bude zajisté s při-
slušnou dychtivosti. Nechť však dopadne
jakkoli, bezpráví spáchané na Národním domě
trutnovském strůjcem starostou Rauchem
vykonavatelem německé zvůle Illnerem — jest
pouhým nepatrným příkladem utrpení trutnov-
ských Čechů, vydaných bez ochrany bezudným
štvanicím a násilí trutnovských berserkerů. Na
pouhý civilní případ rušení majetku sevrkla se
trutnovská bouře proti Národnímu domu a mimo
neoprávněný čin svévolného snětí hostinská
firmy neztrestáno, neodčiněno pluje dál všechno
zhanobení českého jména a domonstrativní pošla-
pání všeho pomyslu právního tím, že sroceni
Illner
Rauch
doktor
Rappoport
Čecho
národní dům
31
article
Němců proti Národnímu domu patronisováno
starostou a vedeno policejním strážníkem, že čin
násili, k jehož vykonání k Národnímu domu
vybrala se německá výprava a vykonán
rukama policie, kteráž měla přece majetek, jejž
podle rozsudku sama porušila, chrániti. Neztre-
stáno zůstává při tom bombardování Národního
domu shnilými vejci a různými německo kultur-
ními odměšky, terror vykonávaný početní pře-
vahou a obecní mocí na národnosti české, ohro-
žování české menšiny ve veřejném projevu jeji
národnosti, na nějž ani pomýšleti nesmí. Z toho
všeho nalezla justicie závadným jenom odstranění
hostinské firmy s Národního domu.
— Voličům venkovskě volební skupiny
Smíchov-Zbraslav. Beroun- Kladno Unhost
Poněvadž většina hlasů páně Kubrový ch
proti p. dru. Sob,otkovi ze 12 sevrkla se
Němec
Kubrová
Neztre
Zbraslav
Beroun
Kladno
národní dom
Smíchov