ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7c18ff50-661d-11dc-89ff-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 59, org 9, person 93, work 4
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 21. října 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 290.
4 article
Na ranní a odpol. HIsty o přilohami (.Nanný Obser ve střodu a „Liberárni Hlidka v pátek) předplšeí sei Praze v administraei a něsíe na čtvrt leta . . . s dvojí don áškou a měsíe vt leti ve aílalkich na měsle . . . . Poštout měsle s dvají zásílkou sa měsí n čtrrt lel
Praha Liberárni Hlidek
5 article
ke ako ke
6 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ K situaci. Z Vídně, 21. října. Na jednacím po řadu zejtřejší schůze nalezá se formálně první čtení rozpočtu na rok 1901, ve sku tečnosti však pilné návrhy. Těch jest ně kolik. Jen že se nevi, zdali na všechny dojde. V první řadě jest rozdělaný pilný návrh posl. Vychodila a Jaroše ve příčině zrušení erárních mýt 1. led nem 1902. Jest naděje, že jak pilnost. tak i meritum sehváleny budo jednohlasně. Potom následuje pilný návrh posl. Kaftana, Maštálky soudr. ve příčině postátnění dráhy severo západní a státní. Avšak jest pochybno, zdali bude při něm jednomyslnost, jaká byla při dosavadních pilných návrzích če- ských. Není totiž povědomo, jak se zacho- vají strany německé, které se na postátnění obou jmenovaných dráh dívají se stanoviska výhradně nacionálního. Pak odůvodňovati bude dr. Stránský svůj návrh ve pří- čině známých událostí v Litovli. Soudí se, že při tomto návrhu dojde k silnéa hlučné debatě. Nejbližším pilným návrhem jest návrh dra. Erlera ve příčině osa- zování se francouzských kon- gregací v Rakousku. Jak jsme již oznámili, vyjednává dr. Körber, aby se návrh tento odstavil, ale sociální demokraté prohlásili, že kdyby němečtí nacionálové svolili k tomu, podají oni vlastní svůj návrh
Vychodil Jaroš Kaftan Maštálek Stránský Erler doktor Körber Vídeň Litovel Rakousko
7 article
Dr. Körber usiluje seč jest, aby došlo ještě tento týden, ve čtvrtek nebo v pátek. k prvnímu čtení rozpočtu na rok 1901, se kterým by se spojilo také první čtení rozpočtu na r. 1902. Bude to první velká politická rozprava, které se zúčastní veškeré strany sněmovný poslanecké. Ministr president naléhá na své věrně, by přestali na pouhých prohlášeních. Všeněmci svolili již, aby se rokování rozpočtové ukrátilo, vy hradí-li se jim v této diskussi tři místa. Vláda vyjednává s kluby sněmovnímio to, jaká by byla povšechná debata o roz- počtu, kdyby se přijalo zkrácené jeho vyři- zování. V příčině podrobností tohoto zkráce- ného řízení nestalo se žádné dohodnutí Stane se o to pokus, až bude povšechná de bata skoncována. Na všechen způsob naléhá vláda, by se rozpočet dostal do výboru ještě před svátkem Všech svatých, tak aby jed- nání výborové mohlo v prvních dnech listo- padových býti zahájeno. pilny
Körber
8 article
Poláci a Čechové. Z Vídně, 20. října. Štvaní Po- láků proti Čechům trvá dále. Namlouvá se jim, že Čechové dostanou 160 millionů v rozpočtu, Halič však jen několik položek na regulaci řek, která prý není interesem země, nýbrž státu. Nehledě k tomu, že tvrzení to jest úplně nesprávné a že úprava toků haličských jest skutečným interesem země, musí býti kon- statováno proti darebáckým úkladům, že se v rozpočtu na r. 1902 nenalezá pro Prahu 16 mill., nýbrž jen první z oněch desíti lhůt, na které jest tato suma rozvržena, totiž 1.6 mill. kor. Kromě toho budiž na adresu haličské delegace ve vší dobromyslnosti, ale se vší určitostí na jisto postaveno, že kra- jané polských poslanců, hr. Kazimír Ba- deni, dr. Leon Biliňski a dr. Ritt- ner byli ochotni dáti do svého rozpočtu pro Prahu nejen sumu absolutn větší, totiž 10,000.000 zl., nýbrž také chtěli vyplatiti podporu tu naš metropoli ve lhůtách menších tudíž v době nepoměrně kratší My jsme nikdy Polákům žádnou položku sebe větší nevyčítali. Navzájem vyprošujeme si, aby se tak dělo také nám. Kdybychom my začali počítati, myslíme, že by výpočet ten dopadl špatně pro někoho. Z Pešti, 20. října. Poslanec za VIII okres hlavního města (Josefova) Berce- viczy hodlá vzdáti se mandátu, jelikož ne- splnily se jeho naděje, že stane se presiden- tem poslanecké sněmovny. Místo něho hodlá prý vládní strana kandidovati buď Kolomana Tiszu nebo ministra spravedlnosti Plosze kteří v prvých volbách oba propadli.
Polák Čecho doktor Biliňski Ritt Koloman Tisza Plosz Vídeň Halič Praha 16 Praha Pešť Josefov poslanecký sněmovna
9 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Z Brusselu, 20. října. (C.-B.) Mezi národní kancelář socialistické strany, jež má své sídlo v Brusselu, usnesla se na projevu, v němž se vyzývají veškerá zastupitelstv lidová k zakročení, aby se učinila přítrž vraždám v Arménsku. Z Paříže, 20. října. (C.-B.) »Agence Havase oznamuje, že byl zakázán prodej ručnic v obvodě dolů Pas de Calais. Spe- ciální komise vyslané tam konstatovaly, že prodávané tam ručnice jsou nebezpečné zbraně, jež se nehodí pro patrony. Z Řima, 19. října. (C.-B.) Na Sicili jeví se známky vážných nepokoju následkem bídy. Zemědělské obyvatelstvo v provinciích Trapani, Caltanisettě, Girgenti a Carleone zastavilo práci. Na míle daleko se nepracuje přes příznivé počasí v polích. V Alcanu procházelo obyvatelstvo městem za volání: »Pryč s prefektem !« Vojsko mani- festanty rozehnalo. Majitelé statků v Car leone žádali ministra vnitra telegraficky za ochranu práce. Z Říma, 20. října. (C.-B.) »Tribuna poukazuje na normální a pokojně zahájení parlamentní činnosti v Rakousku. Sou- hlas, kterého došly řeči finančního ministra dra. Böhm Bawerka a ministerského předsedy dra. šl. Körbra, jest prý dobrým znamením. Z Athén, 19. října. (C.-B.) Býv. ministn Delyannis podnikl včerejšího dne projíždku při které splašili se koně a vůz se převrhl Ministr utrpěl několik poranění. Z Kielu, 20. října. (C.-B.) »Kieler Zeitung« oznamuje z Hadraslebenu ze vče- rejška: V pondělí bylo pět osob z po- hraniční obce Kiobenhavedu vy povězeno pro účastenství na jedné svatbě, na níž byly zpívány zakázané písně, v nichž byl dán výraz přání po opětném sloučení Šlesvicka s Dánske m. Dále byla prý promluvena na oné svatbě řeč, v níž byli novomanželé vyžváni, aby pracovali ke slou- čení Šlesvicka s Dánskem.
N L Havas jít Calais Carleone Böhm Bawerka doktor Brusel Paříž Trapani Caltanisetta Girgenti Řím Rakousko Atény Kiel Dánsko Kieler Zeitung
10 article
Z Madridu, 20. října. (C.-B.) »Agen cia Fabra« sděluje: Nejen v Madridě, ale v celé provincii pořádají se protestní tábory lidu proti potravní dani. Z Cařihradu, 20. října. (C.-B) Velite řeckého loďstva kapitán Zotos, který měl se svým štábem přijeti do Cařihradu, aby složil sultánovi hold, vzdal se následkem karantény této cesty. Z Čařihradu, 19. října. (C.-B.) »Ag de Constantinople« oznamuje z kompetentn strany zprávy o křesťanům nepřátelském hnutí na pobřeží Černého moře za nepravdivé. Stejně je prý vymyšlenou zpráva jistého anglického listu o domnělé stávce — ve dvorské kuchyni sultánově. Z Madridu, 19. října. (C.-B) Mini sterská rada schválila osnovu zákona ve pří- čině reformy provinciálního zákona a rokovala pak dlouho o státním roz počtu. Sagasta hájil úspornou poli tiku. Má se za to, že pro tuto dobu byla krise zažehnána. Z Jokohamy, 20. října. (C.-B.) Mluve se zde s největším zájmem o nové ma- džurské smlouvě, o kterou prý ted vyjednává Rusko s Čínou. Vedoucí listy pro- hlašují, že se můsí Japonsko proti jaké- koliv takovéto smlouvě ener- gicky ohraditi. Z Washingtonu, 19. října. (C.-B.) Ruský učenec, právník, professor Marte navštívil včera presidenta Roosevelta. Jak se sděluje, bylo účelem návštěvy spolu- působiti na brzké sejití stálého smír- čího soudu v Haagu. Z Nov. Yorku, 20. října. (C. - B.) »Novoýorský Herald« dovídá se, že Spojené státy požádaly Čínu, aby uznala jejich právo na koncessi v Tjencině, aby obcho americký obdržel stejnou ochranu jako ob- chod s ostatními státy.
Zotos Mars Roosevelt Madrid Agen Fabr Cařihrad Jokohama Rusko Čína Japonsko Washington Haag York spojený stát Aga jít Constantinople Novoýorský Herald
11 article
Srbská trůnní řeč. Z Bělehradu, 20. října. (C.-B.) Král uvítav skupštinu a senat zahájil zasedání parlamentu trůnní řečí, ve které prohlásil, že je šťasten, že může skládati přísahu na novou ústavu; pak děkoval za přijetí, jakého se mu na poslední cestě zemí s královnou dostalo a pokračoval asi takto: Poměry ke všem mocem a sousedním státům jsou přá- telské. Snahou naší bylo věrně dle tradicio- nální slovanské národní politiky chránitisi důvěry a sympatií mocných bratrských slovanských říší a počítati s četnými zájmy. jež poutají Srbsko k říši rakousko-uherské. Vzdor nemilým některým zjevům, které při hnutí albánském proti pluku srbskému ve Starosrbsku se udály a které Srbsko ne- může lhostejně přehlédnouti, dík sultánovi, trvají dobré poměry s Tureckem na dále. Pokud se Černé Hory týče, jest poměr její k Srbsku, jako by tyto dva státy obýval jediný kmen. V trůnní řeči král dále ukazuje na úspo- ry ve vnitřní správě země, appelluje na blahovolnost poslanců při jednání o zdoko- nalení válečné moci a končí díkem vládě, uznávaje dosavadní její činnost. Z Bělehradu, 20. října. (B.-C.) V sále nového královského paláce, který ustanoven za zasedací síň, skládal včera srbský král u přítomnosti ministrů, generálů, diplo- matů a státní rady slavnou přísahu na novou ústavu. Jakmile zahájil president vše- obecně zasedání skupštiny a otevřel sněm, byli královští manželé pozdraveni voláním »slávy«. Král přečetl trůnní řeč, načež metro- polita Innocenc vyzval jej k složení při- sahy. Král složil na to na evangelium přísahu na novou ústavu. Po té manželé královští za opětného volání »slávy« odebrali se v prů- vodu diplomatických kruhů ze sálu a presi dent ukončil schůzi.
Innocenc Bělehrad Srbsko Turecko skupština
12 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Z Dundee, 19. října. (C.-B.) Proslýchá se, že Botha opustil Pongelu a že jest n pochodě na sever do země Svazů. Z Durbanu, 19. října. (C.-B.) V po- slední době byly zde rozšířeny pověsti, že Dewet jest mrtev. Tyto pověsti nejsou však nikterak odůvodněny a namnoze si odporují. Podporovány jsou faktem, že Dewett jest v po slední době nečinným.
Both Dewet Dewett Dundee Durban
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 20. října. (Za rychlé vy řízení rozpočtu) přimlouvá se dnes pathetickými slovy »Neue Freie Presse«, která je na ten čas předním zastancem politiky páně Körbrovy. Opisujíc slova z Körbrovy programové řeči, zasedá na stolec mentorský a připomíná sněmovně, že ústavní řády nemohou býti po- kládány za obnovené a mocný, vládě oporu
Körbrův Praha Neue Frei Presse
14 article
skýtající parlament, jenž by mohl býti proti- váhou řišského sněmu uherského, bude tak dlouho pouhým snem, dokud na jeho stole budou jako svědkové jeho ponížení ležeti na- řízení z nouze, jimiž si vlády od roku 1897 samy povolovaly rozpočet . . . Nie prý není tedy nutnějšího, než aby parlament, dbaje svých práv, chopil se práce. Všechny známky života, které podával, jsou klamné, veškerá hospodářská činnost, kterou vyvinul a ještě hodlá vyvinouti, zakládá se na písku, dokud toto porušení práva není zaceleno a dokud veškerá správa nebude opět vázána schválením příjmů a výdajů skrze zástupce lidu. Jak pokrytecky zní tato slova na sloupcích »Neue Freie Presse«. Jsou tomu sotva tři léta. co dr. Kaizl jako finanční ministr v kabinetě Thunově upozorňoval říšskou radu ne na právo, nýbrž výslovně na její pov inn o st. zkoumati rozpočet a buď jej přijati neb za- mítnouti. Učinil tedy totéž, co dne 17. t. m. po něm opakoval dr. Körber a nad čím »Neue Freie Presse« propuká v nadšený jásot. Ale tehda táž »Neue Frcie Presse« znala jen jedinou povinnost parlamentu: nedopustit projednání rozpočta a zmařiti veškeru zákonodárnou čin- nost obstrukci. Vše to, co dnes dle slov »Neue Freie Presse« jest nejen právem státu, nýbrž i právem národů a jich zástupců, bylo tehda bezprávím a to jedině proto, že vláda, která tehda byla u vesla, nehájila jen práv státních, nýbrž byla ochotna uděliti kus zadrženého práva také národům potlačeným, zejmena národu če- skému. Ovšem tehdejší vláda stála na podkladě morálky křesťanské; v »Neue Freie Presse« rozhoduje morálka jiná!
doktor Kaizl Thunův Körber Neue Frei Presse Neue Frcie Presse Neue Frei Presse
15 article
V Praze, 20. října. (Prušák Heřm Brasz), továrník a hlavní sloup němectví na Zábřežsku, vydal pro své dělnictvo nový fer- man, kterýmž mu zakazuje hlásiti se k česk národnosti, ač 95 procent všech jeho dělníko jsou Čechové. Timto fermanem, přibitým v to- várně na stěnu, zapovídá se dělníkům, že ne- smějí přistoupiti k žádnému českému spolku v Zábřehu, aniž se účastníti českých slavnost a průvodů. Ne dosti toho; zapovidá jim dále, že nesmějí nic kupovati u živnostníků a řeme- slníků, kteří byli povoláni do Zábřehu, aby pod- porovali zde český živel. V závěrku pak po- znamenává: »Komu toto nařízení není vhod. učiní dobře, poohlédnelli se hned po jiné práci.« Vídeňská »Arb.-Zlg.«, jíž nikdo nebude připisovati zvláštní lásku k českému národu. trne nad tímto novým projevem prušáck drzosti. »Člověk — píše zmíněný list. — který se vydává za »nacionála«, a ktorý tedy národ- nost uznává za nejvyšší dobro člověka, zaka- zuje svým českým dělníkům, hlásiti se k své národnosti . . . Heřm. Brasz — píše dále — pokládá svůj ferman snad skutečně za projev svého národního smýšlení. Lidé v pravdě ná- rodní budou v něm však viděti toliko brutál- nost zbohatlého hrdopýška. Pan Brasz se domnívá, že se svými dělníky může nakládati jako s bezprávnými, jeho zvůli podro- benými otroky. Svou továrnu má za svou říši. v níž má rozhodovati jen jeho vůle a nikol zákony státní . . . Dále zpupnost kapitalisti ekého vykořisťovatele vskutku nemůže jiti.« Ty a takové věci ovšem se Körbrovy vlády netýkají. Dr. Körber má na starosti jen zájmy »hospodářské«. O právech národů, zejmena rovném právu všech před zákonem ani se již nezmiňuje.
Čecho Brasz doktor Körber Praha Zábřeh Prušák Heř Brasz Zábřežsko
16 article
Politické zprávy zahraničné. Vězení útulkem. V Northomptonu propukly tyto dny násled kem vzmáhající se nezaměstnanosti bouře po uliční, kteréž jsou nejvýmluvnější známkou, jak veliká krise hospodářská postihuje nyní i Anglii. V Northomptonu trpí zvláště textilní průmysl následkem americké soutěže. Po bouřlivé jedne schůzi odebralo se as dvě stě nezaměstnaných před vězení a žádali zde, aby bylo jim tam poskytnuto — přístřeší. Zbraněmi byli zapuzeni a mnoho jich zraněno. Útulek žádaný byl by jim dán teprve, kdyby spáchali zločin. A pal zcela ochotně. Jinak nároků na přístřeší nemají. Věru případ, jenž přímo křiklavě osvětluje pra- zvláštní stav nynějších poměrů sociálních. Odveta Berlína Vilému II. Výbor berlínského sporu obecních starších, jenž raditi se měl o prostředcích proti výnosu vrchního presidenta, kterýmž odepřeno bylo předložiti opětnou volbu na poprv Vilémem I odmítnutého městského rady Kaufmanna k sankci královské, učinil jednohlasně toto usne- sení: Poněvadž právo potvrzení dle obecního řádu náleží výhradně králi a jeho rozhodnut v záležitosti volby Kaufmannovy dosud ozná- meno nebylo, odepírá sbor obecních starších provésti novou volbu Dále usnesl se výbor 11 hlasy proti 4: Sbor žádá magistrát, aby proti výnosu vrchního pre sidenta podána byla stížnost ministru vnitra Ovšem musí býti všechny tyto návrhy předlo- ženy ještě sboru obecních starštch ke schválení.
Vilém II Kaufmann Kaufmannův Anglie Berlín
17 article
Vilém II. jmenoval prof. Spahna proessorem na universitě štrasburské a provázel je listem, v němž projevuje naději, že jmenování to uspo- kojí zvláště katolické obyvatelstvo. Katolická strana na sněmích německých jest sice celkem uspokojena, jelikož byl se Spahn od té doby. kdy pronášel námitky proti různým zřízením církevním, velmi silně změnil — ale právě proto nejsou spokojeni ani liberálové, an Elsassané a Lotriňané, jelikož Spahn znám jest svým úzkým lpěním na scentralisované říši. Anglické oběti. Úmrinost v tak zv. táborech burských uprchlíků, kam totiž Angličané mocí sehnal ženy a dítky z farem Burů, v poli stojících hrozně v záři stoupla. Ze 109.418 čienů táboro těch zemřelo 2411 osob, tedy 264 z tisíee (v srpnu 214 z tisíce). Z 54.326 děti zemřelo 1964 za jediný měsíc ten! Angličané nemajíce ve své malomoci jiných zbraní proti Burům. mstí se na jich ženách a dětech, vydávajíce je hladu, chladnu a jiným nebezpečím ve psl! Boje mezi Venezuelou a Kolumbií. Vládní vojsko Kolumbie porazilo liberální povstalce a pomocné vojsko venezuelské. Když Venezuelští vládní vojsko napadli, toto se stáhlo zpět a rozběhlo se, pak ale se vrátilo a obkličilo vojsko generála Davily. Indiánský náčelník Jose Dolores, jenž bojuje po boku Kolumbijských. zamezil generálovi Davilovi ústup na venezuelské územi. Kolumbijští zajali a zastřelili generála Echeverraa, jenž pochází z Barrangnitby v Ko lumbii a popraven byl jako »zrádce« země jenž se spojil s nepřítelem. Ovšem učinil tak Echevarrao jen z nenávisti proti zpátečnické, klerikální vládě kolumbijské a nikoli prot vlastní zemi, jež vládou takou jen strádá a trpl.
Vilém II profesor Spahn Lotriňaný Angličan Davit Jose Davil Echeverraa Venezuela Kolumbie
18 article
Matka Viléma II. v Paříži. Ze současných nejnovějších reflektorů, jež za příkladem Felixe Faureových rozhovorů stol- ních nové světlo na sporné body nejnovější historie vrhají, zasluhuje zmínky právě výdaná kniha Gastona Routiera, jež má název: »Le voyage de l'impératrice Fréderic Paris, l'année 1891«. Ovšem následky této cesty již dávno minuly; jestliže tehdy pařížští umělci na vyzvání páně Deroulědovo se nezúčastnili výstavy v Ber líně, tož »napravili« tuto chybu roku 1899 kdy francouzské umění slavilo pravé triumfy na Sprévě. Autor svrchu zmíněné knihy, jak upo- zorňuje Vilém II., náleží rovněž k oněm, kteře by rádi viděli, aby vzájemné záští mezi národem francouzským a německým úplně vymizelo jakýsi »modus vivendi« nastal. Vyprávěje o cestě císařovnině, již pokládali vlastenci francouzští za velikon urážku, vmetenou ve tvář lidu galského, praví, že k této pařížské návštěvě došlo jedině příčiněním a návodem císařovlým a že ani francouzský velevyslanec v Berlíně, ani německý v Paříži, o celé akci neměli ani nejmenšího tušení. Kniha jest velmi dramaticky psána a vyznívá v návrhu, o němž praví, že jest jediný možný, neutralisace Elsaska a Lo- trinska. V ostatním Routier se přídržuje náz ru roku 1841 Viktorem Hugem propagovaného, že Německo jest srdce Evropy (!), Francie pak její hlavou a že Němci a Francouzi jsou spolu spo- jeni svazky pokrevními. (!) Jsou prý, jak svého času Viktor Hugo pravil, bratři v minulosti, bratři ve přítomnosti a bratři v budoucnosti. Dlužno ovšem panu Routirovi připomenouti, že Viktor Hogo později soudil zrovna naopak. Kosmopolitické žurnalistice francouzské se výklady páně Routiérovy zamlouvají, kdežto no- viny nacionalistické ovšem podobné expektorace jako nevlastenecké šmahem odsuzují.
Vilém II Faureová Routier Paris Deroulědův Hug Němec Francouz Hugo Routir Viktor hogo Routiérův Paříž Spréva Berlín Německo Evropa Francie
19 article
Otázka vrchního velitelství v armádé francouzské. Ve francouzských listech se pilně rozebírá otázka, zda ve skutečnosti v armádě republi- kánské jest stanovena zákonodárstvím funkce vrchního velitele pro čas války. Z úvah časo- piseckých nejvíce zajímá článek generála X v »Revue Politique et Parlamentaire«, kde tento vyšší důstojník zajímavým způsobem dokazuje, že francouzský zákon cos takového nezná a že tak zvaný generalisim francouzské armády, jímž jest vždy vojenský guverněr pařížský, není ničím více než pouhým titulem, jehož poprvé uži bývalý ministr vojenství Freycinet v r. 1899, kdy spor o Dreyfusa dosáhl vrchole a kdy vojenským kruhům povolný kabinet Dupuvův francouzské generalitě chtěl učiniti vážný opravdový ústupek tím, že formálně pověřil tehdejšího místního velitele pařižského, generála Jamonta za vrchního velitele pro případ války. Dnes radikálové a socialisté, jak »Paris Nou- velles« sděluje, hotoví se protestovati proti po- dobným koncessím a budou interpellovati ministra války v této příčině. Dle jejich theorie přísluši jediné vládě, aby po prohlášení války jmenovala »generalisima«.
Politique Jamont Paris Na
20 article Vzpomínky na Bohuslava Schnircha.
Vzpomínky na Bohuslava Schnircha. Ve středisku našeho uměleckého živola v Umělecké besedě, vzdán byl včera hold umělci, jehož práce zjednaly mu v národě našem jmeno slavné a nehynoucí. Ve dvorané Umělecké be- sedy vypravoval včera o 5. hod. odpolední pan prof. Hostinský své vzpomínky na Bohuslava Schnircha, k jejichž vy- slechnutí dostavil se tak hojný počet ctitelů přátel zvěčnělého oslavence, že prostorné její místnosti k pojmuti jich nestačily; část přítom- ných nucena byla tísniti se ve dveřích i v zadnt místnosti. K přednášce zavítala též rodina zesnuléh mistra, bratr jeho p. řed. Jaroslav S ch n i r ch s rodinou, hojně dam, četní výtvarní uměl soustředění v Umělecké besedě, velký počet je- jího členstva, dále professoři uměleckých našich ústavů středních a obecných škol, spisova- telé atd. Vzpomínky, vypravované zajisté z úst nej- povolanějších vyslechnuty byly za povznesené nálady s napjatou pozorností a působily dojmem mohutným a trvalým Pan prof. Hostinský pravil: Velectěné shromáždění Během roku utrpěl náš umělecký ruch náš veřejný život nejednu velikou ztrátu, již prolomen byl šik našich nejlepších pracovníků a bojovníků národních. A je to dnes podruhé během tohoto osudného roku, co převzal jsem úkol promluviti v kruhu členstva Úmělecké be V drobném prodejí: ranní čtslo o sobě . . . ra 8h odpolední . . . . . . . za 1b Ve filislkéch ns venkově ranní čí4lo. . . . . . . . n0 odpolední . . . . . . . . 3b Inserál platí se hotově uinpřed. Předplacaní a inrerty přijímaá zdminl- stracs v Marianské ulici č.a Tam nacházají se též rečlakce Uskárne a ezpedice „ Národnich Listá“. Rukopiny se navracují.
Schnirch profesor Jaroslav Úmělecký Národnich
21 article
sedy slova vděčně vzpomínky na vynikajícího umělce, jenž po dlouhou řadu let byl mi i dra- hým přítelem. Poprvé byl to Zdeněk Fibich, dnes je to Bohuslav Schnirch. Jsem nucen po- ukázati k tomuto osobnímu poměru přátelskému hned předem zejmena dnes, abych byl ospra- vedlněn, jestliže chtěje podati podobiznu Schnir chovu co možná nejvěrnější, sahám pro první základní rysy nazpět do vlastní minulosti a čer- pám ze svých vzpomínek nejsoukromějších.
Fibich Schnirch
22 article
Schnircha poznal jsem před čtyři a třicsti léty v Mnichově. Když jsem se na podzim r. 1867 ubíral na universitu mnichovskou, věděl jsem o mladém českém sochaři, který tam studuje na akademii. Ale Schnirch tehdy nebyl se ješté vrátil z prázdnin. Jeden z jeho kollegů ochotně mne dovedl do jeho bytu, kdež mi bylo sděleno že návrat Schnirchův očekává se každného dne. V jeho nepřítomnosti poohlédl jsem se v skrom- ném pokojíku, jejž obýval. Stěny, kde jaké bylo místečko, zdobily drobné odlitky a fotografie, skoro vesměs děl antických, renaissančnícha moderně klassického směru a ovšem i vlastních jeho skiz. Z těchto posledních utkvěla miv paměti mimo jiné malá, nepatrná reliefová po- dobizna jednoho z kollegů Schnirchových, hluchoněmého Poláka Jaskulského, jenž s ne- obmezenou důvěrou lnul k našemu krajanu. poněvadž u nikoho jiného nenalezl tolik přátel- ské ochoty, tolik obětavé trpělivosti jako právě u něho. Zvědavost moji však poutala k sobě velká, statná postava mužská, teprve jen tak hrubě z hlíny naložená a dosud málo propra- covaná: byly to přípravy na sochu. Fügnerovu, zdobící nyní tělocvičnu pražského Sokola. A nad to akademik, jenž mi byl průvodčím, o Schnir- chovi mluvil nejen jako o milém kollegovi, ale také jako o velice nadaném umělci a upozornil mne na jeho sv. Jiři s drakem bojujícího, je muž při akademickém konkursu připadía první cena a jenž nyni vystaven byl v Kunstvereinu pod arkadami dvorní zahrady.
Schnirch Schnirchův Polák Jaskulský Fügnerův Mnichov Sokol
23 article
To byly dojmy a zprávy v tehdejsí sítuaci mné dvojnásob milé, vítané. Přišel jsem do Mnichova, abych se na poli uměleckém poroz- hlížel všemi směry — a nyní měl jsem naději. že snahy a tužby moje naleznou ohlas a po- rozumění u mladého, talentovaného umělce, jenž je zároveň uvědomělý Čech. Musím ovšem do- ložiti, že tehdejší česká kolonie v Mnichově byla velice skrovná: pokud vím, v onom roce 1867—1858 byli jsme my dva, nemýlím li se ještě malíř Novothý, rovněž akademik, jediní Če- chové v kruzích studentských. Naděje moje splněna byla dokonale, když jsem se na konci listopadu poprvé se Schnir- chem setkal osobně. Plavovlasý a plavovousý mladík, štíhlý a přece zase mužného vzézření, pružných a silných svalů jako pravý. Sokol, každým slovem. svým nelíčený a upřímný, byl mi ovšem sympatický hned v prvním okamžiku, a již při druhém setkání se s ním zmizela i po slední stopa všeliké reservy, jinak pochopitelné při nových stycích sebe příjemnějších.
Novothý Sokol Mnichov Čechy
24 article
Byl jsem jen o necelého půldruhého roku mladší, ale Schnirch rozvážným klidem, nabytým bohatšími životními zkušenostmi, přímo mi imponoval. On tenkráte znal jíž alespoň kousek cizího světa, kdežto já poprvé jsem se octnul mimo domov svůj. Schnirch byl sice rodem Pražan, ale první mládí své zažil na jihu, blíže Terstu, pak studoval ve Štyrském Hradci a dva roky ztrávil na akademii vídeňskě, z níž právě před rokem byl přešel na mnichovskou. Znal tudíž zevrubně umělecké osoby i poměry, sbírky a památky mnichovské a byl mi v té věci milým průvodčím a dobrým rádcem, kdykoliv naskytla se příležitost. Hned první den uvedl mne ke Kaulbachovi, jemuž z Prahy přinášel vzkaz od Karla Purkyně, později ke Schwindovi, který rád si zahovořil o dobách, jež za svého mládí v Čechách ztrávil, a podobně i do jiných dílen uměleckých. Navštěvovali jsme společně sbírky a musea, vyhledávali staré stavby mnichovské a vycházeli si do přírody. Schnirch býval vždy dobrý, ba náruživý chodec; i bylo samozřejmé, že také obrazárnu schleissheimskou v královském zámku, asi půl druhé míle od Mnichova vzdáleném, navštívili jsme pěšky, pohrdajíce dráhou.
Schnirch Pražan Purkyně Schwind Terst Štyrský Hradec Praha Čechy Mnichov
25 article
Vídali jsme se od podzimku do následují- cího jara velmi často — některý týden skoro denně. Prázdné chvíle své trávil jsem nejradéji v sálé, kde Schnirch pracoval s ostatními žáky professora Widnmanna. Byla tam společnost za- jímavá. Mezi akademiky a jejich návštěvami ozýval se hovor nejrůznějšími jazyky; hned po- blíže Schnircha pracoval Rus, dále Polák, tam zase Řek. Jediným zotavením Schnirchovým po práci byla partie šachů v kavárně Probstově ne- daleko akademie, která tenkráte se nalezala ještě ve vnitřním městě, ve staré budově. V me- zích skromného života studentského, všeho hlučnějšího ruchu vzdáleného, spřátelili jsme se brzo nadobro a navždy. O Sylvestru zasedli jsme v přeplněné vinárně Neunerově k saměmu růžku stolu, hojně obsazeného společností nám cizí a lhostejnou, a bavili se střídavě smělými, hujnými sny o budoucnosti českého uměnía zamlklou hrou na Schnirchově miniaturní ka- pesní šachovnici. Ještě po více než třiceti letech byla nám oběma vzpomínka na tyto chvíle stejně živá a stejně mílá .. Velectěné shromáždění! Tyto zcela sou- kromé své reminiscence neuvádím sniad proto, že bych jim, pokud se týkají mé osoby, při- kládal sebe menší zajímavost pro jiného, nýbrž činím to jen z té jediné příčiny, že těmito ně- kolika zběžnými rysy mohl jsem zachytit sym- patícký obraz Schnircha člověka, jak se mi zjevil za dnů mládí, a že dnes k tomu s nejlepším svědomím dodati smím: touže ryzí, ušlechtilou povahou, tímže druhem milým, jako dité až k naivnosti dobrým a při své skromnosti přece, kde bylo třeba, právem sebevědomým jevil se Schnirch i v posledních dnech svých po vice
Schnirch Widnmann Rus Polák Řek Schnirchův Probstův Sylvestr Neunerův