ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 980cfd70-7594-11dc-a28e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 153, place 56, org 15, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
18. února 1908.
4 masthead
Číslo 48
5 article
k finančnímu ředitelství v Praze již jako vrchní finsuční rada a odtud r. 1851 poslán do Pešti. aby tam zavedl soustavu nepřimých daní. P roce, když svou práci provedl, stal se v Preš- purce ředítelem finančního ředitelstva s titulem dvorního rady. V téže hodnosti převeden r. 1857 do Lvova a odtud povolán r. 1859 do Vídně jako člen rozšířené říšské rady. Když lehdejš ministr finanef bar. Bruck skončil samovraž- dou, svěřena dne 22. dubna 1860 Plenerovi správa tohoto ministerstva. Definitivným mini- strem financí stal se 13. prosince 1860, když se hr. Goluchowski poděkoval a státním mini- strem se stal ryt. Ant. Schmerling. Dne 27. června 1865 spolu s pádem Schmerlingovým padl i Ign. Plener. Až do konce roku 1867 ži v ústraní; když však dne 30. prosince 1867 po- voláno k veslu občanské ministerstvo Giskra- Herbstovo, Plener převzal v něm minister- stvo obchodu, setrval v tomto úřadě až do pádu kabinetu Hasnerova, načež byl počátkem roku 1870 pověřen zatímným předsednictvem v mini sterstvě, kterýžto úřad po několika nedělích odevzdal v ruce hr. Potockého. Poslancem řišské rady byl od r. 1861. Byl totiž toho roku chebskou obchodní komorou zvolen do sněmu českého a tehdejší německá většina sněmovn vyslala jej na říšskou radu. Také r. 1867 byl volen za poslance a vyslán na říšskou radu.
Bruck Goluchowský Schmerling Schmerlingův Igny Plener Herbstův Hasnerův Potocki Praha Pešť Preš Lvov Vídeň ministerstvo Giskra
6 article
Roku 1873 byl už jako ministr na odpočinku povolán do panské sněmovny, jejíž schůze pilně navštěvoval a stejně jako v poslanecké sněmo vně a úřadě ministerském vystupoval v ní jako zarytý centralista, obhájee kapitalismu a úhlavní odpůrce federalistů vůbec a snah národa če- ského zvláště. To byla také jediná jeho zásluha v očích ústavověrné strany německé, neboť jak finančník a ministr obchodu neprojevil nijakých schopností a slátní pokladnu, jíž neuměl pomá- hati jinak, než půjčkami na vysoké úroky, za- vlekl do bahna, z něbož ji teprve po dlouhých letech vyprostil Julián Dunajevski. Šlechtic Arnošt Plener, který býval finančním ministrem za vlády koaliční a nyní je presidentem společné říšské účtárny, jest jeho syn.
Dunajevski Plener panská sněmovna
7 title
Politické zprávy zahraničné.
8 article
V Praze, 16. února.
Praha
9 article
Sarajevská obec proti cizincům. Při projektech, o kterých se v posledn době tolik mluví a píše a kterými se colý Balkán otevřiti má cizině, především Rakousku a Ně mecku, nikdo se netáže po smýšlení vlád bal- kánských států a balkánského obyvatelstva. Na ně Evropa již pohlíží jako na státečky středo- asijské a pronárody středoafrické, s jejichž cily a prospěchy nepočitá, ktoré rozchvacuje a v nej lepším připadě se dělí buď se spojencem, neb s obávaným protivníkem. Železnice, projektované bar. Achrenthalem otevřely by Balkán dokořán invasi ze středn Evropy. Druhý projekt, rusko- francouzsko-ital ský, jenž by balkánskou transvorsálkou spoji Černou Horu s Ruskem, měl by pro Balkánce cenu, že by paralysoval projekt prvý; ale i zde bylo by za panujících poměrů účastenství bal kánských států malé. Za třel okolnosti nabývá obzvláštní váhy že v sarajevském městském zastupitelstvu člen jeho Risto Hadži Damjanovič učinil návrh, aby cizincům odňato bylo právo voliti a volenu býti do městského zastupitelstva sarajevského. kteréžto právo si zároveň s okupací uchvátlli Navrhovatel dokázal, že cízinci ne j sou státními občany bosensko-herce- govskými a tudíž v Bosně a Hercegovině volebního práva nemají, nýbrž v tom státě, kde jsou domovem a odkud přišli. Risto Damjanovič. pravoslavný, vyzval moslemy, aby návrh jeh podporovali, protože jim, kteříž dosud maj v sarajevském obyvatelstvu většinu, nejvíce mus na tom záležeti, aby si ji zachovali a neoctli e jednoho krásného dne v menšině. Pro návrh Damjanovičův hlasovalo 16 čle nů proti 13. Pro bylo devět moslemů a sedm pravoslavných, t. j. všichni pravoslavní; prot
Balkánec Hadži Damjanovič Damjanovič Damjanovičův Balkán Rakousko Evropa Rusko Boseň a Hercegovina
10 article
byli čtyři moslemové, šest domácích a cizích katolíků a tři domácí a cizí Židé. Tento výsledek hlasování byl v obou ze mích uvítán velice nadšeně od pravoslavného mohamedánského obyvatelstva. Pan Damjanovič dostává se všech stran telegrafické pozdravy. Usnesení se ovšem týká také všech c. k. úřadníků. V rozpravě o návrhu člon m. zast. Prnjatovič pravil, že by nebyl proto, aby návrl byl rozprostřen i na úřadníky, kdyby c. k. úřad- níci nehlasovali vždycky dle komanda vlády, čímž se stává, že stanovisko vlády formálně vítě zívá, ale stanovisko a vůle občanstva nikdy ne- přichází ku platnosti a proto je celý tento sy- stem špatný. Napěti mezi Ruskem a Tureckem na Kavkaze. „Golos Moskvy“, orgán vůdce nejvlivnějši strany Hosudastvenné dumy, jenž je persona gratissima v rozhodujících kruzích petrohrad- ských, uveřejnil následující telegrafické zprávy z Kavkazu: Z Erivaně, 11. února. Turecká vojska obsa dila perské osady ve sféře ruského vlivu, což učinilo silný dojem izn mohamedánské obyvatel- stvo Kavkazu, jehož se zmocňuje s tarý fana- tism naproti Rusům. Možno, že dojde na vážnou srážku. Z Karsu, 12. února. Zde panuje postrach Válka s Tureckem nevyhnutelna Povnost zavřena. Z Tillisu, 12. února. Mluví se zde o ne- vyhnutelné srážce 3 Tureckem. Válka prý se rozpoutá ještě na jaře, nejpozděj v dubnu. Zdejší „Tiflisský Listok““ má dopis z Cařihradu, že v Turecku dějí se s horečnouči lostí válečné přípravy na souši i na moři. Ture- eko dělá, jak mu Německo našeptává. Válkou s Ruskem chce odvléci pozornost obyvatelstv od potřeby vnitřních reforem.
Damjanovič Rus Rusko Turecko Kavkaz Kars Tillis Cařihrad Německo Golos Moskva Hosudastvenný duma Tiflisský Listok
11 article
Ribot a Clemenceau. Několik hodin mluvil slavný řečník a akademik Ribot o otázce daní z přijmů a ještě musi konec své řeči odložiti na druhý den. Ve fran couzském sněmu se často mluví »na pokračn- vání«, neboť řečníkům, jako je Jaurěs nebo Ribo nestačí půl dne, aby se vymluvili. O Ribotovi řekl Jaurěs: »Je vysoký smutný, podobá se cypřiši a nenese ovoce. « Zdá se však, že vážný vůdce umírněných má přece trochu humoru a že dovede i v řečí o otázce liskální umístiti trochu veselosti. Choval se velmi dvorně k chefovi nynějšího kabinelu. Je s ním spokojen a pravil: »Proč bychom nemohli byt za jedno, když jde o otázky ušlechtilé a uži- tečné? Souhlasím úplně s Clemenceauem, když chce pokud možno omeziti vliv politiky na zá- ležitosti, které nemají s politikou co činiti, když se zasazuje, aby ze státních úřadů a všech výhod a příjmů se nečinila potrava pro poli- tické různice, když to chce zlepšiti v zájmu vlasti a parlamentního regimu!« Pan Ribot se tvářil zcela vážně při těchto slovech a Cl- menceau též. Zvolal prý dokonce »Výborně!« A oposiční listy přišly věci na kloub. Objasnily že řeč etihodného akademika není nežli zlomy- myslným výsměchem Clemencesuovi, za jehož vlády prý právě nejvíce zuří politické pleti- chářství a politický ostracismus. Ostatné není to prý poprvě, kdy umírněný Ribot a radikáln Clemenceau šli svorně vedle sebe. Za doby útoků na Jules Ferrya a Gambettu rozuměli s velmi dobře.
Ribot Clemenceau Jaurěs Jules Ferrya Gambetta
12 article
Události v Marokku. Sultán Abdul-A zi z hodlá použít půjčky. kterou mu poskytne marocká státní banka k vy- zbrojení mehally čitající 1500 až 2000 mužů, s níž chce táhnout na Fe z. Muley Hafid zaslal prý francouzskému konsulovi v Casablance dopis, v němž žádá. aby francouzská vláda nepletla se do jeho boje s bratrem a prohlašuje, že by francouzské vojsko nejlépe učinilo, kdyby opustilo Casablanku.
Maroko Casablanca
13 article
Španělská vláda hodlá, podle zprávy »Ag Havas«, uveřejniti červenou kni h o Marokku, která bude do konci týdne před ložena kortesům. Námořní rozpočet anglický. Anglický politik, dobře obeznalý ve věcech námořních, pravil k zástupci »Tempsu«, že příšte rozpočet námořní bude míti zvýšení asi o 30 milionů franků oproti roku předešlému. Je to nepatrné zvýšení u porovnání s obnosem ae třikráte tak větším, o který bude letos zvýšen německý rozpočet námořní a vzhledem k tomu, že předešlý rozpočet námořní byl an gliekou liberální vládou značně snížen. Ministerstvo sira Henrya Campbell Bannermana chtělo dociliti velkých úspor. avšak vzhledem k přílišnému zbro- jení německému nemůže pokračovati n této cestě. Žádné odvolání. Prof. dr. Schnitzer dává prohlašovati, ač nepřímo, že nepodal arcibiskupu mnichovskému žádného odvolání známých názorů svých a že bude do posledního dechu hájiti, co dle jeho přesvědčení jest pravdou. Prof. Schnitzer odje již z Mnichova, aby zamezil další demonstrace studentů pro sebe a proti papeženským profe sorům Jarní cesta Víléma II. Dle zpráv berlinských konati se bude tato cesta v březnu a dubnu. Čásť dubna stráví ně mecký císař na Korfu.
Havas Temps Henrya Campbell Bannerman profesor doktor Schnitzer Korf Maroko Mnichov cesta Vílém II
14 article
Bülow zůstane? (Odmitnuti za odmitnutím.) Potvrzuje se nyní již, že říšská reforma finanční v Německu, o níž nebylo ve vládním bloku shody, odložena jest na podzim. Bülou musí překonati ale ještě velikou překážku opatřit do úřadu říšského tajemníka finanei nového muže. V posledních dnech byl s na- bídkami svými odmítnut ale neméne nežli dvanácti politiky a úřadníky Jestiť uzdravení finanei německých hlavolum, n jehož řešení nestačí dnes v Německu snad an už hlavy nejzkušenější. Liberálové prohlašují, že po 10. lednu. totiž po příkrém prohlášení Bülowa v otázce volební, nemají žádné příčiny Bülowa vší moe držeti. Ale že také nemají pěíčiny žádné, nohy mu přímo podrážeti, poněvadž pátý kanelél německý, dokud politiku řídi vlastně Vilém II. nebyl by jistě liberálnější předešlých. Ažo dosuo byli kaneléři německé říše Bismark, Caprivi Hohenlohe a Bülow. Kompromis v otázce protipolské předlohy v Prusku zmařen? Komise panské sněmovny setrvala i v 2. člení na svých změnách vládní předlohy protipolské, vylučujících z vyvlastnění statky nalezající se již po deset let v pevných rukou. Kompromis navrhovaný, aby doba tato prodlou- žena byla na 20 let, byl komisí panské sně- movny zamitnut. S těmito změnami jest pr předloha pro vládu bez ceny. Osud předlohy však jest dosud vůbec nedohledný a jest také otázkou, zdaž ji přečkají Bülowa krásné kancléřské dny. Schváli-li plenum panské sně- movny usnesení komise, musí toto totiž do po- slanecké sněmovny, která změny ony asi zu- mítne, takže předloha bude musit býti předložena ještě jednou pairům . ..
Bülow Vilém Caprivi Hohenlohe Německo Prusko panská sněmovna slanecký sněmovna
15 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 17. února. (K. k.) Vojenský výbor rakouské dele gace rokoval dál o mimořádném rozpo čtu Del. hr. Stürgkh souhlasí, aby se zavčas použil mimořádných úvěrů na vojenskou pohotovost v míru. Zřízení a úprava stavu poddůstojníků s delší služ- bou je hlavní podmínkou dobré vojenské organisace. Přímiouvá se za větší péčí o certifikatisty rozmno- žením vyhražených míst. Návrh Latoura-Schraffla musí se uskulečniti váhou skulečných poměrův a sou hlasí s tím z celého srdca. Troufá, že tato čistě ho spodářská otázka bude záhy prakticky a věcně roz- řešena. Del. hr. Abensperg-Traun by nerad, aby doplňování vojenských zásob a j. potřeb bylo rozvr hováno na tuze mnoho let. On a jeho užší přátel budou hlasovati pro návrh Latour Schraffiův. Ne schválí li Uhry návrh, zví celý svět, kde jsou nepřá telé armády. Del. Kozlowski vítá Lafour Schrafflovy ná vrhy. Po polemice s del. Schulmeierem uvažuje pokrocích v oboru vojenského železnictví telefonů, vytýká, že používá se zvláště konserv brojí proti nedostatku lékařů. Del. Duloba odporuje zvýšení úvěrů na inve stice. Kolo polské, majíc zřetel na obyvatelstvo, ne schvaluje zpravodajovo jednání. Je pro zlepšen hmotných poměrů a zajištění budoucnosti poddůstoj níků, ale institucí certifikatistů zkracují se bstatní s úřadníci. Pro návrh Latoura a Schraffela bude kolo polské hlasovat, ale trvá při zásadě, že s návrhem tím nesmějl býti spojeny žádné ústupky Ubrám.
Stürgkh Latoura Schraffl Del Latour Schraffiův Uher Kozlowski Lafour Schrafflův Vídeň AbenspergTraun
16 article
Del. Schuhmeier žádá za odstranění soutěž vojenskými hudbami. Je pouze pro zvýšení platu mužstva a pro zlepšení jeho stravy. Del. Klofáč praví, že Maďaři chtějí důstojni cký sbor úplně nacionalisovat a po stránce politické vychovati maďarsky. V Uhrách jde o dalekosáhlý plán s velikým konečným cllem, při čemž by v prvé řadě Slované měli zaplatiti útraty. S pochy- benou dvorskou politikou jde roku v ruce pochyben politika vojenská. Slované stále ještě nechtějí pocho- piti, že klič k naší celé vnitřní politické bídé spočívá vlastně jen ve vojenské politice. Nynější vojenská správa ubírá se touto zvrácenou cestou, snad prol vlastní vůli. Zvýšení důstojnických platů nesmí být zaplaceno katastrofou celého státu a všech neněme- ckých národností. Bylo by osudnou chybou, kdyby- chom v otázce té pronesli rozhodné slovo dřív, net min slr podá konečné vysvětlení, jak dopadlo jeho vyjednávání se zástupci říšského sněmu uherského a uherskou delegací. Slované mají právo žádati totéž, co Maďaři Zrazují-li se dnes Chorvali a vydávají li se uherské národnosti Maďarům, v našem parlamentě přejdou Jihoslované a my k nejkrajnějšímu boji, abychon v případě nutnosti uhájili svou národní existenci svou čest proti všem.
Klofáč Maďar Slovan Chorvat Jihoslovan Uhry
17 article
Del. Staněk praví, že vařejné mínění v Če chách je proti předloze o zvýšení důstojnickýc platů. Dvouletou službu cení si obyvatelstvo mnobem výš než její náklady. Žádá, by vojenská správa za ujala k revisi branného zákona určité postavení. Jeho strana zachová se při hlasování o předlohách dle příslušného prohlášení, naléhá na odpověď k poža- davku o rovném postavení vojenských lékařů a lod ních inženýrů s ostatními důstojníky. Odporuje, aby vojenská správa vyplácela obnosy na zvýšení plato jsouť tam zastoupení pouze vyšší a malí nebývaj slyšeni. Konečně žádá, by se o předlohách hlasovalc odděleně. M nistr zbm. Sehönaich připomíná, že za opalřovací zákon pro pensisty starého stylu nestačí V novém, jehož osnova jest hotova, dbá se jich vše možně. Vojenská správa snaží se dopomoci děle sloužicím poddůstojníkům k lepšímu zaopatření, ale má s tím velké nesnáze. Ve Francii jsou všecha soukromé společnosti zavázány přijímali poddůstoj níky. V Německu jich bývá umísťováno každoročné 5000. V obou stálech našeho mocnářství jednás pouze o umístění 800 osob. Obtíže, spojené se za opatřováním těchto poddůstojníků působí také ne- přiznivě na získávání dorostu.
Staněk Francie Německo
18 article
Otázka déle sloužících poddůstojníků má také co nejvřelejší důležitost pro zavedení dvouleté služby, ministr vyprosí si prý od všech zastupitelských sbor nefvětší podporu této záležitosti, poněvadž by jinal nevěděl, jak by bylo lze zavésti dvouletou službu. Kdykoli by mu byly sděleny stížností do vojen ských budeb, vždy zahájí vyšetřování a odpomůže nepřístojnostem, kdyby se snad velitelstva pluků p uživání vojenských hudeb něčím provinila. Není pravda, že do původního návrhu zvýšen gáží vloženy byly položky a ministerstvo vojenstv vybojovalo pouze boj, v němž jednalo se o to, aby z těchto obnosů nebylo nic strženo. Lituje podnětu aby úprava služebného byla provedena u důstojník až k setníkovi a ostatní důstojníci byli vyloučeni Přijme-li se tento návrb, upustí se od celé úpravý služného. Ministr trvá na tom, aby příslušníci armády by! postaveni na roveň státním úřadníkům. V koních, již jsou vlastním majetkem důstoj níků, je v armádě investováno 12 mil. a roční obra na jich opatření činí 2 mil. Konservy byly značně zlepšeny a mužstvo prý je rádo jí. Bude třeba poří- diti polní kuchyně, ale z úvěru 67 mil. na ně ne- zbude. Za poznámku ryt. Kozlowského o vojenskýc nemocnicích nemůže býti dosti vděčen, neboť bá- chorky o nich jsou skutečně již přemrštěné. Chorvatská zeměbrana je částí uherské a nemůže se o ní rokovati v rakouské delegaci. Svolavac lístky, jakož i listiny k pochodu, vydávají se v ně- meckých krajinách pouze německy, ve všech ostat- ních krajinách dvojjazyčně. Úspory za stavu ex les v Uhrách jsou přesně vykázány v účetní závěrc z r. 1905. Vojenští lékaři jsou platy na roveň dů- stojníkům, ale rovného postavení i v ostatních strán kách nebude, jak se zdá, nikdy. Změna § 34. bran ného zákona je věcí parlamentu.
Kozlowski Uhry
19 article
Del. Staněk prohlašuje, že buď mu ministe špatně rozuměl, anebo on (řečník) vyjádřil se špatn německy. Proto opakuje, co dříve řekl, česky. Ne- může pochopiti, že by přísaha na vojenské články již sama vylučovati mohla lékaře ze stejných práv s důstojníky Ministr zbrm. Schönaich konstatuje, že za opatření déle sloužících poddůstojníků ve vojsku byl již provedeno, pokud vůbec lze, tím že již značný jich počet byl umístěn jako gážisté bez hodnostn třídy. V nejbližší době má se umístiti 3000 pod důstojníků na takových místech. Předloha nového branného zákona bude se moci projednávati teprve až politické poměry budou vyjasněny. V rámci no vého branného zákona jest obsaženo též liberálnějš provádění jeho § 34. S uherskou vládou se dosud nevyjednávalo, an nebyl nikdo k němu splnomocněn a proto se tak nevyjednávalo. Nemůže zodpovídati za to, ce psaly novlný o těchto konaných prý poradách. Jisto jest ovšem že jakési hnutí se zdá rozvinovati a že se minist na toto hnutí chystá, může však opětně a určitě pro hlásiti, že vyjednávání dosud se nekonalo. Del. Staněk prohlašuje, že ministr neodpově děl na přesný dotaz del. Klofáče a že delegáti maj právo, aby se jim na vše odpovědělo. Žádá od mi nistra stručnou odpověď, byl-li maďarský jazyk u v ska Uhrám jako ústupek povolen nebo ne. Ministr zbm. Schönaich: Ve vojsku ni kdo nedostane maďarskou velící řeč, ani chor vatskou, jí zůstane němčina. Hudbu budoucnost dělati nemohu. Při tak zv. koncesích jedná se většinou o práva koruny, jimiž já disponovat nemohu. Povšechně rokování o mimořádném rozpočtu je tímto skončeno. Jednání přerušuje se a schůze konči Příští bude zejtra odpoledne.
Staněk Klofáč Uhry
20 article Volební ruch.
Volební ruch. Přehled českých kandidatur do sněmu král. če- ského, uveřejněný v nedělním čísle »Nár. Listů«, doznal a dozná zajisté ještě některých oprav. Pro- zatím vykazuje tyto doplňky a změny v okresech venkovských. V okresu karlínském atd. vedle dra. Herolda, Klofáče a Jaroše vyhlášena včera kan- didatura prof. A. Drápalíka z Král. Vinohradů za stranu klerikální. V okresu rakovnickém pak místo faráře Františka Svatoše ohlášen jako kandidát strany katolického lidu Karel Brož, důchodní z Nuslí. V okresu černokosteleckéma českobrodském dle projevu z kruhů voličstva na- vrhuje se za kandidáta učitel F. V. Morav ee z Prahy. Dále jako samostatný kandidát v okresu březnickém ohlášen jest dr. Jos. K lIma, lékat v Mirovicích. Kandidatura dra. H. Langa v lábor- ském okresu odpadla. Pokud městských okresů s týče, odpadá kandidatuma uč. B. Zelinkové v Hoře Kutné, kdežto na Smíchové přibyla kandidatura MUDra. Jana Masáka, lékaře v Žížkově, za spo- jené strany státoprávní. Strana katolického lidu po- sléz pak prohlásila včera sčítacího kandidáta ve všech okresích, kde zvlášť nekandidují, v osobě Fran- tiška Šalránka, rolníka v Dalním Městě. O kan- didaturách německých v Praze jednáno bylo včer večer.
Herold Klofáč Jaroš profesor A Drápalík Král Svatoš Brož F V Jos H Lang B Zelinka Mudra Masák Nusle Praha Mirovice Kutná Dalní město katolický lid
21 article
Před volbou na Starém městě pražském. Dnes večer koná se na Slarém městě pražském voličsk schůze, na kterou pořadatelstvo upozorňuje tímto ve- řejným projevem „Zveme Vás ku protestní schůzi řemeslnictva, živnostnictva a obchodnictva proti kan- didaturám prof. T. G. Masaryka a JUDra. Václava Boučka, která spolu jest prolestem proti terroru ne- voličského jich průvodu, která jest protestem prot urázkám veličstva staroměstského a proti onomu způ- sobu novinářské agitnce realistického tisku, jímž po- tupena byla úroveň voličstva staroměstského. Spolu- občané! Pod tísnivými dojmy urážek, kleré se nám v poslední době staly, jednak ve výrocích kandidátů realistických, kteří používajíce dnešní rozháranosti národní a politické, chtějí se nám vnuliti za poslance této památné a hástorické čtvrti pražské, voláme Vás k protestu. Voláme Vás pod dojmy všech těch urážek, které se staly liskem strany této, jak celku, lak jed- nollivcům, váženým spoluobčanům našim. Voláme
profesor T G Masaryk JUDr Bouček
22 article
Vás k proteslu pod dojmem terroru, který na veřei- ném mínění páchají nevoličtí průvodci dotyčných kandidátů, takže slušný volič, nechtěje se vydati po- směchu a potupným poznámkám této společnosli, nemůže ani navštíviti schůzi voličů a tím spíše n projeviti mínění své. Pod všemi těmito dojmy, je příčí se veškerému pojmu svobodomyslnosti a pokro- kovosti i pojmům volnosti občanského projevu, svo- láváme veřejnou schůzi řemeslnictva, živnostnictva obchodnictva staroměstského na úterý 18. t. m. os. hod. vočer do pivovarské místnosti „U Medvidků“ na Perštýně Zveme k této schůzi nejen řemeslníky, živnostniky a obchodníky, ale všechny vrstvy staro- městského obyvatelstva, tedy i příslušníky jiných stavů, národně smýšlejících, aby průchod dán byl veřejnému projevu proti kandidaturám, nemajícím- ného účelu, leda rozvrátiti společný národní šík ob- čanský v této čtvrti, která jest srdcem hlavního města království českého. Zveme zejména živnostníky, ře- meslníky a obchodníky proto, abychom manifestovali odpor proti těm, kteří veřejně prohlásili, že nechtěj na sněmu království českého provozovati poliliku živ- nostenskou. Žádáme veškeré staroměstské pp. voliče, by v zájmu národní a občanské ctí Starého města pražského do tétoPůze se dostavili. Upozorňujeme ze našimi kandidáty národními jsou: Dr. Jan Po- lipný, bývalý primátor král. hlav. města Prahya advokál v Praze č. p. 309, Václav Němec, více- president obchodní a živnostenské komory v Praze-II
doktor Jan Václav Němec Perštýn Prahya Praha živnostenský komora v Praga
23 article
1634. V Praze, dne 14. února 1908. Za občanský klub staroměstský: Václav Lada, maj, krejč. závodu, Anto- nín Čížek, maj, kamnářství, Jan Hlaváček, maj. zá- vodu malířského, František Bejlek, mistr cbuvnický Alcis Náhlovský, maj. krojě. záv., Josef Čížek, ho- stinský. — Za staroměstskou odbočku živnost. zem- ské jednoly národně suciální: Frant. Pazdera, akad malíř. Fr. Šíma, mistr truhlálský, Fran háře mistr obuvnický, Josef Fráňa, inslalatér. V Felemánn maj, hrašnářského závodu, František Pošta, mist truhlářský — Za staroměstský klub občanů státo- právních: Frant. Vocel, maj. lakýr. závodu. Karel Je- llnek, mistr kopytářský. Ludvík Bureš, maj. kožešni- ckého závodu. Otakar Hašek, maj. insertní kancelářc. Matyáš Novák, maj. krejč. závodu. Václav Kareš, damský krejčí, Ig. Gerlitzký, maj. klenot. závodu. Vollčům vinohradským! Páni voličové se tímto zdvořile upozorňují, že volba poslance na sněm zem- ský dne 20. února v Národním domě pořádaná ne- koná se na základě čtení dle jmen, nýbrž každý volič odevzdá svůj hlasovací lístek hned komisi, jakmile přijde. Vzhledem k tomu, že volba koná se ve třech velkých místnostech, budou moci pp. voličové v době nejkratší svoji volební povinnost vykonat. Volební kancelář národní strany svobodomyslné nachází se v Národním domě v přízení (vchod z Korunní třídy) a úřaduje se od 8 hodin ráno do 7 hodin večer, kdež mohou pp. voličové svoje účastenství přihlásiti, jakož i informace nabýti. Pánům voličům, jimž hlasovací lístky doposud dodány nebyly, budou ve volební kan- celáří na přihlášku obstarány.
Lada Hlaváček Bejlek Alcis Náhlovský Čížek František Pazdera Šíma Fran Josef Fráňa Pošta Vocel Karel Bureš Hašek Novák Kareš Ig Praha Anta národní dům
24 article Hudba.
Hudba. + Koncertý. Česká Filharmonie vzpome nula ve svém XVII. symfonickém koncertu v Plodi- nové burse čtvristoleté památky smrti Wagnerovy. Stň koncertní může ovšem jen částečný reliní podat tohoto vrcholného genia dramatické hudby věku právě minulého. Ale výběr byl šťastný. Předehra k »Parsifalu« s připojeným závěrem třetího jednání ukazuje Wagnera na výši hudební abstrakce. HIlu- boká mystika je to spíše, nežli řeč hudby, co se tu schvívá z těch tónů, plných posvátné velebnosti. Jasnoviděni. Zjevení. Všeho pozemského očišťuje ta hudba, jež povznáší na svých tajemných vinách k samému zřídlu poznání. Vedle těchto nadzemských harmonií působí ouvertura k »Mistrům pěvcům No- rimberským« jako rozkvetlá zahrada všeho pozem- ského, lidsky křehkého, ale též lidsky půvabného. Tam nadzemské snění, nadlidské touhy a vzněty. zde věčně lidské písně o lásce a kráse, bymny ke chvále přírody, zpěvu, umění. A zároveň hudbaz nejkrásnějších, jež ze spojení polyfonie s krásnou melodil vůbec vzešly. Hodba plná kypíeího života, bujných půvabů i jemně se usmívajícího humoru. Oslava zakončena byla dvěma ouverturami z Wag nerova mládí, »Krištofem Kolumbem« a »Polonií« O této vyslovili jsme se při nedávném končertu ve vinohradském divadle. »Krištof Kolumbus«, předebr určená k stejnojmenné činohře Theodora Apela, po chází z r. 1835 a jeví již wagnerovštější rysy, než »Polonia«, V celém hlubším založení, nehledajícím jako tamo, j n zevní zvukovou účinnost. Z část hlásí se tu již autor »Rienziho«, ba v náladách, jež mají charakterisovati moře, Kolumba jako smělého plavce objevitele, hlásí se již jistá příbuznost s ob dobnými hudebními marinami »Bludného Hollan- dana«.
Wagnerův Parsifal Wagner Krištof Kolumbus Apel Polonius Kolumbus Plodi Český filharmonie bludný Hollan
25 article
Hráno bylo pod taktovkou dra. Viléma Zemánka s obvyklou zručností, s níž provedena i Beethove- nova symlonie c moli, jako pokračování cyklu. V Alliance francaise slyšeli jsme u pří- ležitosti valné bromady tohoto činného spolku, sou- středícího v sobě vše, kdož milují »sladkou Francii« a hledí si styků česko-francouzských, zdařilý troj- listek žákyň pí. Maturové. Vystoupily tu slečny Paula Königova, R. Kopáčkova a Marie Wimrova a zapěly trojzpěv z Dvořákovy »Ru- salky«. Dobrá škola a přesnost nastudování označily jejich výkon, jakož i milé zladěné hlasy. Zvláště sl. Wimrova upozornila v té přičině na pěkný ma- teriál. Veliký interes poutal k sobě sobotní koncert Sarasatův s Bertou Marxovou. Třeba še- diny již pokrývaly výraznou španělskou blavu jeho. jest to přece jen stále jeden z nejvělších houslistů naší doby. Tón jeho nemá v sladkosti a něžnost sobě rovna, hra v eleganci a ohni, který sálá i po sněhem státí z celé jeho bytosti. Specialitou Sarasa- tovou jsou jeho spiccala a staceata, házená a odrá- žená lahy smyčce, z pod nichž se to jen perlí z jeho hry. Také kantiléna a bujné taneční rythmy jsou jeho forsí, při čemž nevíte, čemu dříve se obdivo- vati, zda libeznosti zpěvu, či hbitosti a výrazu po- hybu. V obém směru nás nejvíce okouzlil v přida- nem Chopinově notturnu a ve své vlastní habaneře.
Zemánek Matura Königův R Kopáčkův Wimrův Dvořákův Marxův Chopinův Francie
26 article
Bach, ač hraje ho s distinkcí velkého umělce, méně mu svědčí. Pojetí přece jen schází ta pravá hloubka. tónu drsnější mohutnost. To již Mozart (šestá sonata jest mu bližší svou gracil. Nejvolněji jest mu ovšem v jeho vlastních skladbách a transkripcích. I zml- něný již Chopin náleží jeho zpracování. V »Ruských písnich« mohl uplatniti všechny své přednosti: zpěv- nost, eleganci, hbitost smyků a passáží. Rovně v novém svém španělském tanci, »Jota de Pablo«, ač skladba, podobně jako některé další přidané jeho národní tance, nemůže se rovnati půvabu oněch z prvé řady jeho španělských tanců a zabíhá místy do nevkusu. Velmi krásně podal slavený virtuo Schüttovu suitu op. 45, dílo příjemné, ublazené faktury a ušlechtilých myšlenek. Zde a v Mozártovi byla mu parinerkou pí. Berta Marxova Gold- schmidtová. Pianistka výborná, na klasických vzorech vycvičená, jak dokázala i dalšími přednesy ze Schuhmanna, Schuberta, Mendelssohna, ale zvlášt na jadrném podání Bacha (ouvertura z 29. kantatv).
Bach Mozart jít Pablo Marxův Schuhmann Schubert Mendelssohn Schüttovo suita op . 45 Gold
27 article
Také Mozartovy přidané Pastorální variace hrála exquisitně. Vyrovnanost hry, perlivé pasáže (zvlášt v Saint Saensově valčíkové éludě), jemná staccata nejvíce uchvacují. I Liszta (10 rapsodie) a Poldinovu »Cikánskou novelu« sehrála velmi bravurně. —c. + Nové hudebniny. (Zpráva hudebního závodu Mojmír Urbánek, Hlávkův plác.) Puccini, »Madame Bulterfly.« Opera, hlavní výtah s textem a týž 2ručn (ku premiéře ve vinohradském divadle). Skalický. »Den ze živola naší mládeže«, 2ručně. Špindler »Lístek do památníku«. Pro housle a klavír. Kolař op. 14. Scherzo indisn. Pro housle a klavir. Knihy Scheidemantel, »Tvoření tonu«. Kofler, »Umění dý chati při zpěvu«. Časopis: »Dalibor«. Hudební ty denník. Roč. XXX. č. 20.—21. s přílohou »Dvořák Holubář«. + Kencert Winkelmannův uspořádán bude dnes v sále Rudolfina. Zbylé ještě listky dostali lze v hu debním závodě Meljmíra Urbánka, Hlávkův palác.
Mozartův Liszt Poldinův Urbánek Hlávkův Puccini Bulterfly Skalický Špindler Scheidemantel Kofler Dalibor Dvořák Holubář Kencert Winkelmannův Meljmír Urbánek Saint Saensův valčíkový Rudolfinum Hlávkův palác
28 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Napoleonské drama Hermanna Bahra »Josefine« posloužila za podklad ke zpěvohře, jejíž hudební text komponuje se svolením autorovým hudební skladatel Porde s-M i lo. Letošní oslavy wagnerovské — při čtvrtstolete připomince jeho smrti — přispěly k tomu, že v Bay reuthu panuje k obvyklému cyklu wagnerovskému nával dosud nebývalý. Již nyní dle zpráv mnichov- ských listů je všecko napřed vyprodáno. V Paříži usnesla se municipální rada na po- čest Wagnerovu pojmenovat po něm novou, tvořicí se t- prve příční ulici v 16. arrondissementu — r ue Richard Wagner. Nová ulice přelíná rue Oe- tave Feuillet. V saském residenčním zámku v Drážďanech nalezl státní archivář dr. Distí poprší mladého Les singa v životní velikosti, malovaná slavným Dlie- trichem. Obraz pochází asi z r. 1746, z doby lip ského pobytu básníkova. Posud známa byla pouze jediná podoba básníkova (na společném obraze s bra trem jeho), však daleko ne tak zdařílá a umělecky vzácná.
Hermann Bahr Josefine Wagnerův Wagner doktor Dist Paříž Drážďany
29 article
V době jubilejních připomínek wa gne rovských vynořil se také návrh, aby některé z německých činoherních divadel vypravilo také jeho veselohru — napsanou r. 1871 v době obležení Pa říže. Veselohra málo známá má název »Die Kapi- tulatione a podtitní »Veselohra v antické mn nýře«. Děj její zachycuje historickou episodu s veselo herní stránky a vystupují v něm na př. Jules Favre Victor Hugo, Ferry. Gambetta a j. Wagner nabíd kdysi veselohru jednomu z předměstských divade berlínských, ale marně. — Teď snad se budou di- vadla předstihovat v závodech o čest prvního pro- vedení . ..
Jules Favre Hugo Ferry Gambetta Wagner die Kapi
30 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Balon ve sněhové bouři. Z Franklurtu n. M., 17. února. Balon »Ziegler« vystoupil zde včere a přistál po pětihodinné plavbě, když se byl dosta do sněhově bouře a dosáhl výše 2500 m, nedaleko Vircburku. = Král ledařů zalčen. Z Nového Yor ku, 16. února. Uprchlý bankéř Charles Morse bylv Etrurii zatčen na základě dvou žalob, podaných nat pro krádež Soud propustil jej prozatím na svobodu na záruku 20.000 dolarů. =Zemětřesení. Z Vídně, 17. února. (K. k.) Seismografické přístroje c. k. ústředního ústavu pro meteorologii a geodynamiku zaznamenaly včera v 2 hodiny 10 min. 12 vteř. odpoledne prostředně silné blízké zemětřesení, o němž došly již zprávy z Rad- meru (Štyrsko) a Ratstadtu (Salepurk). Edison vyhrál proces. Velký americký vyná lezce Tomáš Edison vybrál obrovský proces, jejž zahájil proti všem osobám a továrníkům, kteří ne uznávali jeho patentní právo na kinematografy, kine- toskopy, biografy a vůbec přístroje, představující tak zvané živé fotografie. Tomáš Edison byl soudem uznán za jediného majitele patentů, chránících tyto stroje. Dle povrchního odhadu zvýší se tímnto rozhod- nutím soudu příjem Edisonův nejméně o milion do- larů, k čemuž přistoupí ještě odškodné za licenčn poplatky, jež posud nebyly zaplaceny.
Ziegler Morse Edison Edisonův Vircburk Nový Yor Etrurie Vídeň radamera Štyrsko Ratstadt
31 article
= Aléra bankéře Frledberga. Z Berlfna, 17 února. Aféra Friedbergova vyžádala si neočekáva ným způsobem novou oběť. Policejní komisař Müller jenž řídil vyšetřování, podal dnes policejnímu presi- dentu žádost za propuštěnou ze státní služby V listu, jejž zaslal berlinským listům na vysvětlení tohoto kroku, se pravi: »Důvody spočívají v nepře- konatelném rozporu povinností mezi disciplinou a věcnou zodpovědností. Po léta jsem se pokoušel nalézti rovnováhu mezi těmito povinnostmi. Abych však konečně v tomto marném boji nezniči! své nejlepší síly, uvolňuji se z těchto nesnesitelných pout. Namáhavé poslední dny a noci, které jsem k vůli vyšetřování v aléře Friedbergově probděl, ne- oslabily nikterak moje tělesné a duševní síly. Zdali dojde k zatčení Friedbergovu dnes nebo zejtra, musí ustoupiti, jde li o to, sloužiti německému lidu. Z podivného tónu tohoto listu lze souditi, že nervy komisařovy byly námahou posledních dnů silně předrážděny a list jest následkem této nervosní de prese.
Frledberg Berlfn Friedbergův Müller
32 article
Ve výboru pro zahraniční záleži- tosti a okupační úvěr ministr bar. Burian pokračoval ve svých výkladech. Uznává důležitost a nutnost železniční trati z Bugojna do Aržana, ale pe- níze na ni musí opatřiti obě části mocnářství. Do prava ze Srbska nepovede přes Split, nýbrž přes Metkoviče. Přístav v Metkovičích nedostačuje a měl by se zříditi v Kleku nebo jinde. Při paušálování de- sátku učiněno přiměřené opatření pro případ neúrody nebo živelných pohrom. V otázce dalmatských pa tvin nevzpírá se rozhodčímu soudu. Konečně předložil seznam tuzemců s vysokoškolským vzdělá ním v zemských službách bosensko-hercegovských Po doslovu ref. Vukoviče a výkladech zá stupce ministerstva vojenství o poštovním a telegraí ním spojení v okupovaných zemích odročeno hlaso vání na zejtřejší odpoledne.
Burian Vukovič Bugojno Aržan Srbsko Split Metkovič
33 article
Protestní schůze na Starém městě řemeslníků, živnostníků a obchodníků proti kandidaturám realisti- ckým a jich tisku, koná se dnes večer o 8. hodině v sále pivovarské restaurace »u Medvídků« na Per- štýně. Přístup mají pouze voličové staroměstšti. Schůze voličů města Hořovic konala se v neděli dne 16. únor t. r. o 2. hod. odpol, v sále měslské radnice za předsednictví pana Ant. Čermáka, továr- níka a starosty města. Účast byla nad očekávání hoj- ná. Dostaviloť se voličstvo všech vrstov: občanstvo všech povolání, živnostníci, úřadnictvo, učitelstv i voličky. Desavadní poslanec rod. „Národních Listů p Josef Anýž, jehož opětná kandidatura schvá- lena byla poradou důvěrníků všech měst naší vo- lební skupiny, v řeči obšírné, s velikým zájmem sle- dované, pojednal o složení našeho zemského parla- mentu, o jeho nespravedlivém zřízení, hlavně řádu volebním, vytknul v stručném přehlodu svou činnost dosavadní, hlavně v oboru školském a živnoslenském a naznačil úkoly, jež řešiti náleží příštímu obdohí zemského parlamentu. Řečník odůvodnil, proč od- hodlal se k samostatné kandidatuře, která vznikla z důvěry voličstva, jíž tak vysoce si váží. Byl a je věrným stoupencem programu národní strany svo- bodomyslně, ale svědomí mu káže, aby dle svého poctivého přesvědčení po trapných zkušenostech z minulých let opřel se taktickému postupu českého poselstva na radě říšské, združeného v Národním klubu, kde poslanci agrární a klerikální jsou ve vět- šině. Na sněmu zemském, kde jde o skutečnou práci nechce býti osamocen. V případě svého zvolení bud působiti k tomu, aby všichni zemští poslancí, zvolen na program rárodní, sjednotili se ve společný klu k jednotnému vydatnému postupu proti Němcům.
Antonín List Anýž Němec Hořovice
34 article
po případě proti vládě, která lichými sliby, jež ne- docházejí splnění, klame a zdržuje národ náš v jeho vývoji národním, politickém i hospodářském. Kdyby se to nepodařilo, vstoupí do klubu, který je jeho po- litickému nazírání nejbližším. Vývody red. Anýže provázeny Byly projevy bouřlivého souhlasu. — Pa dr. Boh. Čermák ujal se pak slova, děkoval red. Anýžovi za všechnu horlivost a poctivou práci v zá- jmu národ. i v zájmu měst, jež na zem. sněmu zastu- poval a navrhl na konec resoluci, ve kteréž proje- vuje shromáždění souhlas s politickými názory, právě přednesenými a vílá opětnou kandidaturu red. Jos. Anýže. Resoluce příjala jednomyslně za všeobecného potlesku.
Anýž doktor Boh
35 article
K volhě na Malé straně. Z vofebního komilétu úřadnictva se nám píše: V sobolním čísle „Národní Politiky“ uveřejněn byl projev „Z vážných kruhe