3
masthead
14. února 1908
5
article
maximalistů“. Nalezeno písmo, hektogral,
dvě pumy, prach, revolvery a patrony. Zatčeno
12 osob.
V Medvěděvce alkarského újezda saratov-
ské gubernie zatčeno osmnáct rev -
lucionářů, posledních členů revoluční
společnosti, kteří ještě byli nezatčeni.
Nový objev v Makedonii.
Bělehradský »Trgovinskr Glasnik« píše
Že Rakousko podporověním katolické propagandy
mezi Arnauly podněcuje tento divoký lid proti
pravoslavným Srbům v Starém Srbsku, není
už tajemstvím. Ale že rakouští státní občané
dodávají bulharským komitům v Makedonii
pumy, to jestobjev zcela nový. V Bitolji tu-
recké úřady nedávno se dověděly, že bulharské
čety nedostávají pumy z ciziny, nýbrž že s
pro ně vyrábějí v samé Makedonii. Pátraly kde.
a vypátraly, že továrna na ně jest v Bilolji
(Monastýru) pod firmou rakouského příslušníka
Novary. Turecké úřady oznámily to rakousko-
uherskému konsalu v Bitolji v a požádaly ho,
aby byl přílomen policejní prohlidce, která
bude u Novary přetlsevzata. Prohlidka zjistila,
že Navara vyrábí pro bulharské komity nejen
pumy, nýbrž i patrony. Novara byl zatčen.
Trgovinskr Glasnik
Srba
Navara
Makedonie
Rakousko
Srbsko
Novara
6
article
Raymond Poincaré a jeho idey.
Jeden z předních politiků franceuzských,
bývalý ministr vyučování a financí senátor Ray-
mond Poinearé, vydal své řeči a články
o otázkách politických a národo-hospodářských:
»Otázky a posťavy politické«.*) Ko-
likráte již jsme poukázali na velkou roli, kterou
hrál v politice francouzské tento státník, o
néhož můžeme očekávati, že objeví se ještě na
jevišti veřejných událostí jako jeden z vůdčíeh
duchů. Není pochyby, že Poinearé ještě se vráti
jako náčelník kabinetu. Mluví se o něm jako
o příštím presidentu senátu a z paláce Luxem-
burského je otevřená cesta do paláce Elysej-
ského. Poincaré čítá se mezi vážné kandidály
na presidentství republiky. Je poměrně ještě
mřád, velmi činný a energieký. Může vyčkávat
jako Waldeek-Rousseau, s nímž má to společné,
že podobně jako zesnulý tento politik, patří mezi
nejskvělejší řečníky pařížského barreau, a jeho
advokátní kancelář patři k nejvýnosnějším. Za-
jímavý článek o politických a finančních názo-
rech Poincaréových uveřenil Maurice Kuhnv
revui »Pages libres«. Poihearé je líčen
jako muž vlády a nikoliv pouhý herec v poli-
tické komedii. Mužem vlády je proto, poněvadž
mu jde ne o zájmy své osoby, ale o vítězství
myšlenek, jež zastává. Poincaré stojí vysoko
imponuje i svým odpůrcům. Jeho idey nejsou
komplikované. Politicky je jeho heslem: »a ni
reakci ani revoluci.«
Je »progresistou«, přívržencem pokroku
volného a moudrého, opportunního. Je stejně
vzdálen klerikálům jako socialistům. Jeho sna-
hou je zaopatřit Francii náležitou vládu. Kon-
stituce je falešně vykládána a zneužívána, práce
je špatně rozdělena a sněmovna nespokojuje se
svou zákonodárnou činností, chce řídit vládu.
Poincaré
Ray
Poinearý
Lux
Rousseau
Poincaréový
Mauric Kuhnv
Elysej
Francie
Kon
7
article
Poincaré chce vládu pevnou, rozdělení moci
aby sněmovna vydávala zákony, vláda vládla
president republiky presidoval. To by konečně
znamenalo vládu.
Ve finančních otázkách je Poincaré vše-
obecně uznávanou autoritou. Pronesl pozoru-
hodné řeči finanční r. 1906 a 1907, jež vydal
pod názvem: »Rovnováha budžetní a upřímnost
budžetní.« Poinearé je rázným zastancem
rovnováhy státního rozpočiu, chce aby výdaje i
příjmy přesně balansovaly. Poincaré hodlá toho
dosáhnouti dvěma jednoduchými prostředky;
Hospodárnosti chce zmenšit výdaje a rozmno-
žení příjmů chce dociliti jen daněmi a půjčkami.
Zavrhuje všechny ostatní prostředky, jako vydá-
vání obligací na krátkou lhůtu, redukce úvěrů
atd., jež mohou jen zdánlivě a na čas pomoci.
Mnozl vysvětlují jeho pessimismus jako napolo
zakryté nepřátelství proti sociálním reformám,
jež vyžaduji nepředvídané náklady. »Budžetní
upřímnost« jeho v tomto připadě byla by jen
Poincaré
8
article
záludnou maskou. Poincaré má velké plány
Chce uvésti pořádek do financí a učiniti vládu
pevnou. Vzal na sebe úkol, který bude stále
oblížnější, čím více bude jeho provedení vd-
kládáno.
Likvidace řádových slatků ve Francii.
Z Paříže se telegrafuje, že senátní komise.
zabývající se zkoncováním likvíduco řádových
statků, usnesla se, zřiditi 5 vyšších výborů pro
zkoumání likvidací. Předseda komise Combe
prohlásil, že počet likvidací, proti nimž lze
něco namitati, je celkem nepatrný, nejvíce ne-
jasností je v účtech o likvidaci řádových
statků, ležicích v Paříži. Dva členové komise
poukazovali na pověst, dle níž prý minist
spravedlnosti se vyjádřil, že Švýearsko sestát-
nilo své dráhy za peníze francouzských řádů.
Oba řečníci projevili přání, aby pověst tato
byla vyvrácenu, poněvadž takový, ministru
spravedlnosti připisovaný výrok, mohl by vzbu-
diti ve Švýcarsku nevoli.
Poincaré
Combe
Francie
Paříž
9
article
Mulej Hafid duševně nemocen.
Překvapující pověst telegrafuje do Paříže
admirál Philibert. Do Mazaganu došly prý
zprávy, že u Muleje Hařida objevila se
následkem nedávných porážek duševní po-
rucha. Dále telegrafuje generál d'A ma de,
že značné části kmene uledsaidského prosily
o milost.
Republikánské hnutí v Porlugalsku.
Republikáni v Portugalsku rozvíjejí čilou
propagandu k březnovým volbám sněmovním.
Strana vládne bohatými prostředky peněžními.
Za předsednietví krále konala se schůze
státní rady, která byla svolána, aby se vyslovil
o přání královu, by udělena byla milost námot
níkům, zúčastnivším se vzpoury v dubnu 1906
Státní rada vyslovila se pro mi
lost. V důvodech uvedených v příslušném krá-
lovském dekretu se praví: Přeji si, aby ch
zahájil vládu právem milosti, které
poskytuje mi ústava.
Franco odpluje prý z Janova zámořským
parníkem. Jest velmi sestárlý, vypadá bledý
přepadlý. Žena a syn stěžují si hořce na ne-
vděk a zbabělost přátel. A jistě právem. Ti
kdož se klanivají každému, kdo jest na vreholi
jsou první, kdož nízce a zbaběle slapou po
něm, oetl-li se v hoři a nemilosti, aniž uznaj
potřebným — povahu zkoumati.
Philibert
Paříž
Portugalsko
10
article
Božství Kristovo.
Meze dogmata.
Prof. Schnitzer, proti jehož kritice pa-
pežské encykliky Řím tak bezohledně zakročil
pokračuje nyní v paedagogických přednáškách
svých v Mnichově, v sále přeplněném
studenty, kteří mu činí okázale
ovace. Včera kromě věcí uvedených již v de-
peši, prohlásil bavorský ministr kultu Wehnen
léž, že v státě spořádaném není prý svobody
úplné pro nikoho, tedy též ne svobudy univer-
silní, Svoboda bádání může se povoliti na boho-
sloveckých fakultách jen v mezích dogmata
a profesor a profesoři musí zůstati na půdé cir-
kevního učení. A s tímto ministrem bavoršt
liberálové do nedávna — koketovali! Za to
střed přijal včera prohlášení jeho s jásotem.
Prof. Schnitzer sám v »Bayer. Ku-
rieru« obražuje se proti tomu, že by poplral
božství Kristovo. Kladl jen veliký důraz na
lidské rysy jeho podstaty, když Kristus dle tě-
lesné stránky žil, rostl, trpěl ano i zemřel, ne-
třeba poplrati též slabosti jeho, spojené s fy-
sickou stranou jeho. Schnitzer nepopírá prý též
zásadně možnost zázrakův, ale pátrá prý, daly-li
by se vysvětliti cestou přirozenou. Vzkřísení Kri-
stovo prý též nepopíral, nýbrž naopak dokazoval,
»Myslím« — tak končí — »kdyžtě ortodoxně-
konservativní směr měl v eírkvi skorem po 2000
let hlavní slovo, že konečně udeřila hodina,
kdy i zástupeům svobodnější ch
názorů lze v slních našich alma mater do-
přáti světla i vzduch u« . . . Nelze ! Pro-
Kristův
Mega
profesor
Schnitzer
Wehnen
Bayer
Kristus
Řím
Mnichov
Vzkřísení Kri
11
article
před Piem X. Ale, jak Schnilzer sám na sobě
se přesvědčil a s ním i jint, ve věku dvacátém.
v době modernismu římské heslo »Fiant te-
nebrae!« vítězí na celé čáře!
Nuncius mnichovský žádal od vlády ba-
vorské, aby i nové ony přednášky Sehnitzerovy
o paedagogice byly zastaveny. Jak se zdá, vláda
pospíšila si Římu vyhověti, neboť soukromá
jedna depeše z Mnichova praví, že Schnitzerov
byla dána dovolená a že zastavil už před-
nášky. V hodnosti profesora bude prý ale
Schnitzer v každém připadě ponechán.
Spiknutí proti králi Alfonsu XIII.
Teprve nyní odhaluje se, že za poslední
jízdy krále španělského do Sevilly hozena
byla po vlaku, v němž král jel, kra-
bice s třaskavinami. Útočnik byl
zatčen. Dle listu u něho nalezeného běželo
prý o celé spiknutí proti životu králova. Policie
zatkla dále na hlavní poště v Madridě muže
jislého, kterýž chtěl vyzvednouti psaní poste
restante, z něhož vycházelo na jevo, že osnováno
druhé spiknutí proti životu královu.
Zatčený poplrá ale, že by byl o spikautí věděl
Pius
Al
Schnilzer
Alfons XIII
Řím
Mnichov
Sevilla
Madrid
12
article
Delegace.
Delegace.
Z Víduě, 13. února. (K. k.)
Rakouský výbor pro zahraničn
záležitosti a okupační úvěr rokoval dnes
o úvěru okupačním.
Ref. ryt. Vukovič brojil proti odlučovací po-
litice v zabraných krajích, Reformy neprovádějí se
tam s náležitou rychlostí, ani se zřetelem na tamějsí
poměry. Nabádá společného ministra financi, aby
ujal se tam sám iniciativy a podporoval politický
rozvoj. Ač nespouští se zřetele zavedení lidového
zastupitelstva v Bosně a Hercegovině, používá domá-
cího obyvatelstva v zemské správě. Žádá za sesílen
úvěrní organisace, rychlejší uvedení sedláků ve vlast
nictví, za úpravu nákupu tabáku, zřízení zeměděl-
ských společenstev s neomazeným ručením a za to.
aby se zabraňovalo vystéhovalectví. Mimo to za re-
formu tiskového zákoha a vydání zákona o právu
spolčovacím a shromažďovacím.
Del. hr. Latour přeje si, aby bosenská správa
upustila od své uzavřené politiky naproti Dalmaci
a snažila se posíliti katolicko-chorvatský živel a při-
brati jej k součinnosti ve správě.
Del. dr. Baernreither praví, že jako man
datáři v Bosně a v Hercegovině nejsme oprávnění
ke státoprávnímu připojení těchlo zemí. Tato asimi-
lace je stížena také dualismem. Pokud se týče samo
správy a zemského zastupitelstva v zabraných pro
vinciích, považuje za jedině správný způsob dáti
samosprávu především obcím, evenť. okresům nebo
krajům a na konec zemi a ve spojení s ní ustavit
zastupitelstvo napřed s poradním, pak s rozhodují-
cím hlasem. Rozhodně nebylo by na místě zavésti
v Bosně týž druh dvojsprávy, jakým lrpíme zde
v Rakousku. Sluší zavésti užší spojení mezí země-
panskou správou a samosprávou.
Vukovič
Del
Latour
doktor
Baernreither
Boseň a Hercegovina
Boseň
Hercegovina
Rakousko
13
article
Del. dr. Kramář míní, že vše, čeho se mohlo
získati na zevnějších kulturních potřebách penězi,
učiněno bylo také v zabraných zemích a proto jest
oprávněná a vysvětlitelná chvála cizinců. Ale pokud
jde o vnilřní politiku, pokud jde o mravní dobytí
země, o asimilaci obyvatelstva pro myšlenku rakou-
ské okupace, činil se vždy právě opak toho, co by
ji bylo prospívalo. Zaujímalo se tam co nejostřejší
stanovisko proti jakýmkoli snahám po dosa eni na-
rodnostních práv a vymožeností svobody. Třeba se
konečně postaviti na stanovisko, že nutno poskyt-
noutí obyvatelstvu Bosny, jež inteleklusině a hospo-
dář ky nestojí za svými krajany v sousedních ze-
mích, lidové zastupitelstvo, které by bylo také nej-
lepším prostředkem proti velkosrbskému hnutí, po-
něvadž by. tím byli radikálové donucení k positivní
práci. Bosnu můžeme udržeti buď zevnější mocí, c
by však bylo nebezpečnou politikou, nebo tím, že
postavíme obyvatelstvo národnostně, politicky a ho-
spodářsky tak, aby netíhlo ven. Mělo by se též upu
stiti od politiky, kterou nadržuje se jednomu národu
na úkor národů druhých. Nelze prováděti ani moha-
medánskou, ani chorvatskou, ani srbskou politiku.
nýbrž jen politiku, která zajišťuje všem těmto živlům
stejnou svobodu, stejnou možnost vývoje a stejný
pokrok.
Del
doktor
Kramář
Bosna
14
article
Ke stavbě železnic opakuje řečník včerejší své
námitky proti noropazarské dráze, vyslovuje se pro
drábu ze Spiše do Bitolje a pro stavbu dráhy
z Aržana do Bugojna, jíž docíleno bylo by spojení
Srbska s Jaderským mořem; jest to nejen hospodař-
sky, ale i politicky velmi významné. O průmyslové
politice vlády praví, že dříve ovšem stalo se mnoho
zbytečného, ale když už podníky ty lady jsou, nelze
vydati je prostě zničení a zahájití politiku, jež utla-
čuje průmysl.
Min. šl. Burian postupoval dosud dle pevně
stanoveného programu, jenž měl na zřeteli celek.
Mladá generace a kvas a bnutí, které se v ní jeví.
jsou výsledky rak.-uher. vlivu. O schválním isolo
vání zabraných provincif, zejmena naproti Dalmacii,
Burian
Spiš
Bitolje
Aržan
Bugojno
Srbsko
Dalmacie
15
article
nelze mluviti. Oešem nové hospodářské poměry měly
poněkud nepříznivý účinek na styky s Dalmacií
avšak tyto poměry se lepší. Církevní samospráva.
pokud jde o Srby, osvědčila se. Vyjednávání a moha-
medány, nyní klidné, povede také k příznivým vý-
sledkům. Podobně jednalo se také s katolíky, Mus
trvati se na tom, aby páska, spojující Bosnu a Herce-
govinu s říší, pokládala se za nerozvazatelnou. Vývoj
okupovaných provincií nesmí se bráti cestami, jež
poškozovaly by existenci a útvar monarchie a ko-
nečně musí vše, co tam bude utvořeno, státi se ku
blahu těchto provincií.
Vláda nemůže dopustit, aby pouze domorodému
obyvatelstvu přiznáno bylo volební právo a musl
býti dáno také rakouským a uherským osadníkům a
rovněž i úřadníkům, kteří nesou velká berní břemena.
Kdy dojde k dalšímu vývoji okr. výborů nelze udati
Největší váhu klade na stejné účastenství všech vy-
znání. Katolíci tvoří arci pouze 32 proc. obyvatelstva
Úprava úřadnických platů bude provedcna v nej-
kratší době, snad ještě letos. Přání, aby sedláci se
vykupovali, jest oprávněné, ale nesmí býti podporo-
váno uměle. Bylo prohlášeno, že připouští se zaklá-
dání selských družstev s ručením až do poloviny
jmění.
Připravuje se právo spolčovací a sliromaž ďovací,
ovšem s omezeními. Neodvislost soudců jest úplně
zabezpečena. Robota bude odstraněna, avšak mus
býti postaráno o to, aby nahražen byl úbytek
práce. Ministr doufá, že así za 10 let každé školou
povinné dítě bude moci choditi do školy. Rovnováha
bosenského rozpočtu bude zachována, pokud ne-
budou činěny přílišné finanční nároky.
Pokud se týče stavby bosenské východní dráhy.
zvláště pak trati Bugojno-Aržano, obrátil se o finan
cování na obě vlády, jichž rozhodnutí však dosud
nedošlo.
Ministr přerušuje pak svoje vývody a bude
v ních pokračovati v poud ělí.
Srba
Bugojno
16
article
Vojenský výbor rakouské delegace zahájil
poradu o mimořádném rozpočtu vojen-
ském.
Po zevrubném referáfu hr. Clam- Martinic
ministr zbm. Schönaich připouští, že na věci
naléhavě a nutně jsou vřaděny do rozpočiu fuze
skrovné obnosy. Prvou rozpočtovou osnovu přistřihl
ministr financí. Místo 20 mil. vykázáno 7 mil. Zkou-
šky s motorovými vozy nevedly ještě k náležilému
typu vojenskému, ale za letošních manévrů snad se
tato otázka definitivně rozřeší. Po nejzralejším uvá-
žení rozhodnulo, aby se upustilo od t. zv. neodvislé
visirní čáry, aby nové dělo a jeho obsluha nebyly
ještě víc komplikovány. Čeho si ministr u nového
děla nejvíce váží, jest okolnost, že i když by roz-
drcena byla u dola t. zv. panorama, dále libela, ano
kdyby již nepracovalo zařízení pro zpětný odraz,
zůstává dělo ještě výtečnou zbraní, kterou nelze sice
tak ryhcle stříleti, ale lze ji přece znamenitě použíti.
Otázka zařízení pro zpětný odraz u polních houfnie
není ještě zralou k debatě a třeba spokojiti se zaří-
zeními, jež máme.
Del. hr. Latour konslatuje v olázce zvýšení
důstojnických platů, že spojení jeho návrhu se
Schrafflovým je zlepšením. Schema jeho návrhu
nesluší považovati za delinitivné. Žádá ministra, by
je dal zrevidovuti aspoň pokud se týče příjmů dlouho
sloužících setníků; dál aby zvýšeno bylo existenční
minimum a za žádných okolností nebylo s gáže srá-
ženo více než asi 1/4. V závěrku prosí za souhlas
k svému návrhu. Pro navrhovatele trvá bezpodnní-
nečné junktim mezi všemi částmi návrhiu, takže,
kdyby zamitnula byla i jen jedna čásť, musili b
hlasovati proti celku.
Martinic
Del
Latour
17
article
Del. Schraf!l odůvodnil návrh, podaný spo-
lečně s hr. Latourem. Aby jedna ani druhá čásť říše
nebyla poškozena, vylvořil junktím mezi oběma po-
žadavky a mohl by pouze v případě, že by toto junk
tim bylo dodrženo, pro oba požadavky hlasovati
Druhým důvodem je, že v důsledku zlepšení úřadní
ckých platů více vábí iteligenci mísla úřadnická
a řečník nepokládal by za žádoucí, aby náslodkem
toho došla k odlivu nejinteligentnějších živlů důsto
nického slavu na místa úřadnická.
Schraf
18
article
Del. Klofáčovi zdá se, že Maďaři budou miti
ze zvýšení důstojnických platů tím větší výhody, čím
větší váha klade se se strany rakouské delegace na
urýchlení této záležitosti. Zvýšití všecky důstojnickě
gáže bylo by neodůvodněno a nespravedlivo. Ka zvý-
šení gáží na příklad generálů nesvolili by dělníci
živnostníci za žádných okolností. Rozhodně nesmí
býti přehlíženi vojenští úřadníci, lékaři a dorost pro
auditoriát, nejméně pak smí se zapomínati na muž-
stvo a na poddůstojníky. Kritisuje instituci vojenské
intendantury, jejíž cena pro moderní válku naprosto
není prokázána. Většího zřetele vyžadují spíše úřad-
níci zásobovacího sboru. Přimlouvá se za zlepšení
hmotných poměrů vojenských lékařů a žádá, aby ve
společenském ohledě byli postaveni na roveň důstoj-
níkům. Zvýšení důstojnických platů jest otázkou emi-
nentně politickou. Než bude zvýšení důstojnických
platů odhlasováno, musíme se ještě jednou ministr
vojenství zeptati na ústupky, které byly učiněny ma-
darským zástupcům za zády rakouské delegace. Slo
vané nemají proč ptáti se po nynější armádní poli-
tice. Armáda je faklicky rozdělena a za zvýšení platu
důstojnických mají býti slovanšíí národové v první
řadě obětováni maďarské politice. Je neslýcháno, jak
zejména národové, na přiklad národ chorvatský, kteří
učinili pro dynastii nejvíce, nechávají se bezohiledně
na holičkách a vydávají se na pospas nepřátelům.
Klofáč
Maďar
19
article
Je nutno, aby po boku panovníka stáli muži, ji
troufají si říci pravdu. Co patří Maďarům z národ-
nostních ohledů, buď jim dáno, avšak ani správa
armády ani ministr nemají práva povolovati jim to,
co náleží Chorvatům, Slovákům a Rumunům. Z uve-
dených důvodů nemůže hlasovati pro návrh na zvý-
šení důstojnických platů a varuje před každou ne-
předložeností, dokud neví se, co v Pešti bylo smlu-
veno. Setrvává na svém návrhu, z něhož škrtá pouze
odstavec o rozložení vojska na italské hranici.
Příští schůze bude v pondělí.
V plenární schůzi uherské delegace pro
hlásil podmaršálek Hoíman kůpravě důste jnických
platů, že ministr by byl rád, kdyby otázka tato jednou
pro vždy byla konečné rozřešena, že však se spokojí
s rozřešením, jež uzná delegace za správné. Ministe
uznává také nezbytnou nutnost opravy branného
zákona, ale má právě jen právo iniciativy, ostatní je
věcí vlád a parlamentů. Učiněna již opatření, aby
zemědělští dělníci byli povoláváni pouze v takovýchn
lerminech k brannému cvičení, kdy se jich může při
obdělávání a ve žních nejsnáze postrádali. S ome-
zením právní sféry předsedy odvodní komise ministe
nesoublasí. Připravuje se reforma čestného řízení. Se
zřetelem na nepřístojnosti při vojenských dodávkáchi,
učiněny byly dohody v r. 1906, jichž skutečný eíekt
objeví se teprve v účetních závěrkách z r. 1907. Také
v Řakousku ozývaji se však stesky, že rakouský prů-
mysl byl poškozen o 53 mil. Hmotné poměry vojen-
ských lékařů hodlá ministr upraviti již v rozpočtu na
příští rok.
Po delší zevrubné debatě schváleny všechny
resoluce a podrobně rokování o řádněm rozpočtu bylo
odročeno na zejtřek.
Maďar
Chorvat
Slovák
Rumun
Hoíman
Pešť
20
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídaě, 13. února. (K. k.)
Rozpočtový výbor schválil z pol. Min. orby
po krátkém rokování »Lesnické školy« a vyšší
vzdělání státních lesních orgánů (ref. Staněk).
Münistr dr. Ebenhoch není pro rozmnožení
počtu žactva na st. lesnických školách. Absolventů
jest již tolik, že často nemohou dosíci definitivné
zaměstnání. O zvýšení subvencí lesn. školám v Čes.
Budějovicích a Chebu bude uvažovati.
Schválena také Kolowralova resoluce a roz-
šířená zpravodajem, aby vláda subvencování škol
pro pěstování lesů v Čes Budějovicích a Chebu pro-
vedla ve shodě se zemským výborem král. českého
a vypracovala mimo to osnovu o subvencování všech
lesnických škol a ji v příštím roce předložila.
Posl. kn. Auersperg referoval o odst. »Lesy
a statky min. orby«, navrhiuje resoluce také o za-
vedení služební pragmaliky pro lesní dozorce a do-
zorce dřevařských skladů st. lusů a statků.
Posl. Žitulk lIčil neutěšené poměry lesnických
dělníků v Idrii; — Kozlowski brojil proti zrušení
investičního fondu; — Hofímann- Wellenhof vy-
týkal, že veškeré dříví z hornoštyrských lesů byln
zadáno na 10 roků pražské židovské firmě; — hr
Kolowrat brojí proti fiskalismu a poukazoval na
nutnost mýtění; — Seitz a Diamand stěžovali
se vůbec do správy státních lesů.
Ministr dr. Ebenhoch praví, že stální lesy
jsou pro stát zdrojem příjmnů, avšak lesní hospodář-
ství slátu je ve svěm soukromo-hospodářském rázu
velmi obmezeno. Obyvatelstvo má velký zájem na
odbirání dříví.
Staněk
doktor
Ebenhoch
Kolowralův
Posl
Auersperg
Kozlowski
Kolovrat
Seitz
Diamand
Čes . Budějovice
Cheb
Čes Budějovice
Idrie
21
article
Ministr sjest ocholen vyhovovati projeveným
přáním více než dosud. Domáci lesy dle jeho názora
mají skytati především domácímu průmyslu před ci-
zími kupci dříví pro zpracování K oprávněným přá-
ním domácího dřevařského průmyslu nechová se od-
mítavě. St. lesní správě záleží také na postavení pra-
covních sil. Musí tu předeházeti dobrým příkladem
a zjednati životní podmínky, jež odpovídají výkonům
dělníkův a vyhovují oprávneným požadavkům života.
Lesníkům nebylo možno dosud přiznati úřadnický cha-
rakter. Ministr chce jmenovat okr. lesníky aspoů pod-
úřadniky. Také zamýšlí utvořili nové platební třídy. Aby
zabránilo se lesním škodám, zamýšlí ministr uvažo-
vati, nemohl-li by se místo pronajmu zavésti odstřel
od kusu za uičitý poplatek.
Posl. Maštálka soudl, že čistý výnos lesního
hospodařslví je tuze nepatrný. Lasníci jsou na tom
velmi špatně a je nejvyšší čas, aby se víté věci něco
stalo. Navrhuje resoluci, aby ministr uvažoval o pro-
půj'ení definitivního postavení lesnickým pomocní-
kům a o vřadění lesníků do XI. hodn tř. st. úřad-
níků a aby v nejbližším rozpočtu tuto novou úpravu
provedl.
Posl. bar. Rolsberg díví se, že lesní zpráva
končí za drahoty dřiví tak nepatrným zvýšením
příjmů. Navrhuje resoluci, by vláda působila, aby
dočasnému řediteli lesů a domen byl zachován v pří-
čině lesní technické služby úplný vliv.
Posl. Beer přimlouval se za odstranéní akordní
práce, jež zaviňuje většinu úrazů.
Posl. Vasilko a Diamand stěžovali si na
jednání lesní správy vůči rolnicivu.
Po doslovu zpravodaje byla položka schválen
beze změny; rovněž resoluce posl. Sylvestra, Val-
chera, Kozlowského, Maštálky a zpravodajova.
Ústatní resoluce propadly a jednání skončeno.
Příští schůze bude zejtra.
Posl
Maštálek
bar
Beer
Vasilko
Diamand
Sylvestr
Kozlowski
zpravodajův
St
Val
22
article
*) Raymond Poinearé: »Ouestions et ligu-
res politique s«. Paříž, Fasqnelle 506 str.
Raymond Poinearý
Paříž
Ouestion et liga
Fasqnelle
23
article
srdečný tón, jenž autorovi získal značné oblibyv
nejširších vrstvách čtenářstve Flos nepíše pro ně-
kolik „vrchních desítek“ čtenářstva, má na mysli
lid, jemuž je třeba duševní stravy prosté, ale
živně. Ve spoustě publikací, jež každoročně zapla-
vují knihkupecké tržíště, je poměrně málo knihi, která
lze označiti signem lidové četby. Flosova kniha
jest jednou z lakových dobrých knih, která pořa-
datelům lidových knihoven — zvláště na venkově —
přichází jako na zavolanou. Doporučujeme vřele
F. N.
Flosův
F N
24
article
Bibliografie.
* R. Targo: Vyhubit. Obraz slovenského utr-
peni. Nakladem Emila Solce v Telči. Druhé, doplněne
laciné vydání. — H. W. Trine: Vliv myšlenky na
pěstování charakteru: Nejvyšší ideál lidstva-
Po konliskaci nově opravené vydání. Přeložil Josei
Valenta. Nákladem Bohdana Melichara v Hradci Kra-
lové. — Karel Drož: Návšíěvou u Garmen Sylvy.
S 15 vyobrazeními. V komisi Fr. Řivnáče v Praze.-
Famátky archaeologické a místopizné. Orgán archaeo-
logické komise při České akademii císaře Františka
Josefa pro vědy, slovesnost a umění a archaeologi-
ckého skoru Musca král. českého. Hlavní redaktor
dr. J. L. Píč. Dílu XXII, Lešit VII. a VIII. 1907.
V komisi Fr. Řivnáče v Praze. — Akademie. Revue
socialistická. Leden 1908. Sešit IV., ročník XII. Ná-
kladem tiskového výboru českoslov. soc. demokratické
strany dělnické, Praha-II., Myslikova ul. 1959. —
JUDr. Lenpold Langer: Jak se voli do zem-
ského sněmu království českého. Nákladem knihku-
pectví Hejda Tuček v Praze. — M. E. Mu ža-
Praktizche Grammatik der kroatischen Sprache fur
den Selbstunterricht. Třetí vydání. Nákladem A. Hart-
lebena ve Vídni a Lipsku. — Inž. Jámbor V.
(prof. V. Krotký): Pro rozvoj Kladna. Nákladem J
Šnajdra v Kladně. — Prof. V. Krotký: Tuberku-
lozní zanatorium se speclálním zorem na Kladno. Ná-
kladem J. Šnajdra v Kladně. — Louis Loger: Pa-
měti Slavomilcovy. Přeložil Zorav. Nákladem týden-
níku „Studnt“. — Ad. Wenig: Pověsti o hradech.
R Targo
Emil Solec
H W
Josei Valent
Bohdan Melichar
Drož
Řivnáč
František Josef
doktor
Píč
JUDr
Lenpold Langer
Hejda Tuček
M E
A Hart
Ing
profesor
V Krotký
Tuberk
J Šnajdr
Loger
Wenig
Telč
Hradec
Garmen Sylva
Francie
Praha
Myslikov ulice
Vídeň
Lipsko
Kladno
Návšíěva
II
Musca král
Praktizche Grammatik
J Šnajdr
Ada
pověst o hrad
25
article
Vydalo „Komenium“ v Praze. — Světová knihovna
Ollova čís. 639/640: Vilém Mrštík: A. F. Pisem-
skij; čís. 637/8 Aleksěj F. Pisemskij: Hořký
o sud. Přeložil Vincenc Červinka. Nákladem J. Otty
v Praze. — M. A. Šimáček: Sebrané spisy I:
Chci žít. Nákladem české grafické akc. společnosti
„Unie“ v Praze. — Průvodce Rokycanskem a Zbi-
rovskem. Se 2 mapkami a 34 obrázky. Nákladem
odboru Klubu českých turistů v Rokycanech. —
Věztník české akademie císaře Františka Jozefa pro
vědy, slovesnost a umění. Rodiguje dr. Bohuslav
Raýman, t. č. generál. sekretář. Ročník XVI. Čí-
slo 9. Prosinec 1907. Nákladem téže akademie.
Knihovna volné myšlenky (malé vydání) čís. 5-
Otcové volné myšlenky. Její zásady.
požadavky a organisace. S 11 podobiznami.
Nákladem „Volné Myšlenky“ Král. Vinohrady, Ko-
runní tř. 6. — Dr. Theodor Bartošek: Moderní
společnost a církev. Nákladem „Volné Myšlenky“
Král. Vinohrady, — Jiří Karásek ze Lvov ie
Mrštík
A F Pis
F Pisemskij
Červinka
J Ott
Šimáček
František Jozef
doktor
Raýman
Král
Bartošek
Karásek
Praha
Rokycansko
Rokycany
ko
Lvov
Komenium
26
article
tože heslo »Fiat lox!« vydáno bylo dávno
fiat lox
27
article
Cesare Borgia. Dramatická báseň. Nákladem K. Neu-
mannové, Praha-Olšany 45. — Casopis moravského
musea zemského. Ročník VIII., čís. 1. Nákladem mo-
ravské musejní společnosti v Brně.
*Em. z Lešehradu vydá na subskripe
v nejbližších dnech překladové dílo, obsahující básni-
cké výbory z pěti básníků: Baudelaira, D. G. Rosset-
tiho, P. Verlaina, St. Mallarměs a Maurice Maeterhin-
cka ve formě originálů. Cena subskripční na výtisk je
1 K 60 h a, dílo vyjde pouze v počtu subskribovaných
výlisků Subskripění přihlášky se adresují na: E
z Lešehradu, Smichov, na Skalce č. 1047
Husitské vojny v obrazech jest název právě
vyšlého spisu od Hanuše Kuflnera. Vyobrazeny jsou
v něm veškeré husitské bilvy, tažení, ležení i vý-
zbroj. Doporučuje se jako doplněk ke všem ději-
„Zlatá Praha“. Čís. 18. přináší řadu velice pěk-
ných obrazů uměleckých, jakož i několik zdařilých
obrázků časových. Z uměleckých reprodukci jmenu-
jeme: „Na dračkách“ od A. D. Kivčenka, ruského
umělce, patřícího ke skupině „Peredvížníků“. „Pro-
následovaná“, reprodukce nádherného obrazu (který
byl zakoupen za béječnou sumu americkým miliardá-
řem P. Morgautem) od J. H. Fragonarda. Pak celo-
stranný, v barvách reprodukovaný obraz Jos. J. Lou-
koty „Velešník“ a pokračování reprodukcí soch na
Borgia
K Neu
em
Baudelaire
D G Rosset
P Verlain
Mallarměs
Mauric Maeterhin
Smichov
Kuflner
Kivčenka
P Morgaut
Fragonard
Lou
Praha
Olšany
Brno
Lešehrad
Jos
E z Lešehrad
28
article
Karlově mestě, které doprovázeno jest odborným
článkem a péra prof. K. B. Mádla. — Z časových
obrázků: Podobizna pref dra. B. Jedličky, českého
paedagoga, k jeho šedesátiletým narozeninám, Slani-
slava Kubra, poslance, nově zvoleného presidenta če-
ského odboru zeměděl. rady, spisovatele Przybyszew-
ského, autora „Zlatého rouna“, zesnulého plzeňského
architekta p. Štecha atd. atd. — Belletristická část
„Zlaté Prahy“ vyníká mnohými příspěvky význač
ných jmen literárních, jakož i hojnými články z kru-
hů uměleckých a společenských. Redaktory jsou A
B. Dostál a Viktor Oliva, nakladatelem J. Ottov
Praze
Týdelník „Máj“ (Praha-II., Vodičkova ul. čís
33) roč. VI. čís. 20. přináší přispěvky: Jos. V. Sládek
„Jdou ženci...“ Jaroslav Vrchlický: „Loutky.““ Bo-
humil Brodský: „Nová píseň.“ Karel Leger: „Tere-
zín.“ Feuilleton: Dr. D. Panýrek: „Na Vesuv.“ „Z če-
ského živola.“ — Illustrace: Hlavní vehod do zám-
ku na Zbiroze. Vjezd do zámku na Zbiroze.
nám.
Mádl
B Jedlička
Štech
Dostál
Oliva
Týdelník
V Sládek
Vrchlický
Leger
doktor
D Panýrek
Praha
Vodičkův ulice
Ter
Zbiroh
Slaň
Ottov Praga
II
Karlův mestě
Bohumil Brodská
Na Vesuv
29
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Společnost divadla de P'Oeuvre v Paříži.
Ibsenova Nora. Zase jednou veliká událost
ve Zlatém domě! Hosté z Paříže! Divadlo
v lesku, všecka smetana pobromadě! Sváteční
úbory, zanícené tváře, radostně pozdravy, vzá-
jemné pokyvy uznání od místa k místu: Vy
zde? . . . My také! . . . Mais naturellement
Ne sommes nous pas aussi des vrais Parisiene
des Paris? . . . Heins? Sacrebleu! A v mezi-
aktech, rozumí se, šum zvýšené nálady proud
celým domem! Co chcete! Večer má svůj vý-
znam v saisoně! Vítaná přerva jednotvárně čáry
běžného pořádku! K tomu neodolná vůně sku-
lečného posekvanského vzduchu, pak zážel
sympalií národních, hromadné duši obecenstva
vždy tak blízký ! Vděkuplný večer, věru! Jenom
umělecký význam události společenské neradno
tuze s věže vyvolávat ! Na to jsou dojmy večer
přiliš miholavé! Sotva o duši zavadily, jsou
zas ty tam! Neutkví trvaleji, nezachyti se, ne-
možno nie vážit, nie srovnávat! . . . A což
je všecko dílo umělecké cenitby, ne-li dílo
srovnávaci? Znáte podslatu hrubé hmoty
živola a srovnáváte, co z ní vytvořeno.
Ibsenův
Paris
Sacrebleu
Paříž
divadlo jít P ' Oeuvre
zlatý dům
30
article
A »hrubá hmota života« je pro herce ovzdušl,
ve kterém žije. Neznáte-li ovzduši, kterak ceni
a posuzovat herce? Znalost jazyka, třeba dů-
kladnější, nedá ještě dlouho potřebnou srovná-
vací »hmotu«! Chcete snad paralelu mezi do-
mácími a hosty? Teprv choulostivo! Domáci
hmotu máte v krvi, nejste-li náhodou stejné
v sedle také naproti, už je tu přesmyk dojmu
A vari s úsudkem! Dobrého herce nedoceniš.
slabého přeceníš, jen to fikne! Směšné kozelce
se přihodí! Nezbednou čertovinku provede vám
vlastní fantasie. Trocha cerelové frančiny, ně-
jaký týden pobytu v Paříži nebo na Riviěře
nedá ještě žádné francouzské »ovzduší«, jako
vás trocha pražské němčiny ještě nenapust
pravým pochopením pro výkon herce vídeňského,
berlínského či hamburského1 Dojmy z divadla
Kluzká sféra a choulostivá! Nejlépe, užij roz-
koše, jakou chvíle právě přinesla, a co se
aristarchismu dotýče, zůstat s ním hezky
v křovi a spokojit sel
Úspěch pařížské »Nory« byl, rozumi se,
skvělý. Víme, jak se staví k norskému dramatu
naši, viděli jsme hrát Ibsena po německu, po vlaš-
sku, snad i po rusku a polsku, bylo zceln
zajímavo dát na sebe působit ponurý seveřanský
obraz v promětu pařížského temperamentu. A cel-
kem? Drama sice Ibsenovo, ale pro nás přece
jen — francouzský večer! Tolik je jisto, staleli
francouzského herectví nahromadila spoustu je-
vištných prostředků, břitkých účinností slova
i posunu, zásobu tradie třpytavých a lesklých
Novým talentům netřeba než přicházet, přebíra
se v bohatství, prosypávat, brousit a hladit
Nora
Ibsen
Ruska
Ibsenův
Paříž
Drama
31
article
A nové talenty nelení! Přicházejí, osvojují si
přizpůsobují ze zásoby jen což a bezpečny vl-
tézstvím, vydávají se na cestu kolem světa. Tak
se nám ukázala paní Sarah Bernhardová, oba
Coquelinové, paní Rejanová, Hadingová a tak
jsme se dali oslnit letem i paní Suzannou Des-
prěsovou. Roztomilá Pařížanka! Také ostatn
společnost se nám libila. Panstvo nevázalo svoje
kufry proto, aby se tu v Praze teprv od nás
dovědělo, co si má o svém umění myslit. Také
my pojímáme návštěvu po stránce spiše užitečné
a těšíme se, jak se nám zase jednou podařilo
nepřijemnějším způsobem vyvětrat svoje už trochu
zarezavělá francouzská sluchátkal
Bernhardová
Coquelinová
Rejanová
Hadingová
Pařížanka
Praha
Suzanna desátník
32
article
Hudba.
Hudba.
Nový koncert hudebních umělců vídeňských
Z Vídně, 13. února. Na dnešním koncertě sdružení
hudebních umělců, řízeném Oskarem Nedbalem, byla
provedena nová lyrická ita G. B. Förstera s proni-
kovým úspěchem. Skladatel byl několikráte vyvolán
a dostalo se mu velikých ovací.
+ Koncert Ondřičkova kvartela bude již 21. t. m.
v Rudolfině o půl 8. hod. več. Koncertní mistři On-
dříček, Silbiger, Jelínek a Junek poskytnou zajiste
neobyčejný hudební požitek. Ondříček vřadil do pro
gramu své smyčcové kvarteto As-dur, provedené ne
dávno českým kvartetem ve Vídni, mezi dvě kvarteta
Beethovenova. Lístky v hudebním závodě Mojmíra
Urbánka, Htávkův paláe.
+ Madamme Butterfly. Překladatel českého l-
breta odevzdal rukopis k vydání hudebnímu nakla-
datelství Mojmíra Urbánka, které vydá jej asi během
14 dnů, až do de z Ameriky zpráva o vykonání zá
pisu jeho proti patisku. Vkusně upravená kníška.
zdobena uměleckými kresbami žaponskými, dvojbal
revně provedená, státi bude pouze 80 h a bude ji lze
obdržeti ve všech knihkupecivích.
Nedbal
Förster
Ondřičkův
Jelínek
Junek
Ondříček
Beethovenův
Urbánek
Htávkův
Vídeň
sdružený hudební umělec
Silbiger
Madamme Butterfly
Asadur
33
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
O slavném francouzském herci Coguelinu
mladším, jenž před několika lety také na scéně na-
šeho Národního divadla pohostinsku vystoupil, ut
delší dobu bylo známo, že tepí povážlivou nervovou
chorobou. Včera telegram z Paříže oznámil, že Co-
quelin sešilel a musil býl internován v sanatoriu. —
Ernest Alexandr Honoré Coquelin je
mladším bratrem Benoit Constanta Coque-
lina. Narodil se v r. 1848 v Boulogne sur Mera
byl žákem slavného Régniera na pařížské kon-
servatoři. Debutoval v Oděonu a od r. 1868 jenom
s kratičkou přestávkou náležel do svazku Comédie
francaise. Nevyrovnatelnou domainou jeho byly
velké komické role ve starším klasickém repertolru
francouzském, především v Moliérovi, v němž
jej poznala zvláště také evrupská cizina při poho-
stinských tourněes.
Nynější rakouský ministr orby dr. Alfred
Ebenhoch, němnecký kerikál, jest laké dramati-
ckým autorem. Jeho pějtaktové kožené drama »Palme,
jehož hrdinou jest mučedník z r. 1806 Johann Philipp
Palm, bylo s úspěchem bráno v Linci a pro zájem
osobnosti autorovy připravuje se k provozování nyní
také ve vídeňském Intimním divadle.
Mladí [rancouzšlí poeti budou míti
nyní v Paříži také svůj »salon« dle vzoru malířůa
sochařů. V pařížském Granů palais byl jim vy-
kázan sál, kde budou každého týdne recitována je-
jich díla. Plesident spol čnosti francouzských bas-
níků Edmond Haraucourt obrálil se v té věci
na Société des Artistes Francais, která
pozdravila myšlenku básnického salonu s velikou
sympatil. Také ministerstvo kultu slibilo nejširší pod-
poru hmotnou i mravní podniku. Čtení budou se díti
veřejně a bezplatně a za přítomnosti zvláštní
jury. Jak to povznese úroveň francouzské poesie,
ukáže ovšem leprve budoucnost.
Coguelin mladý
Ernest
Alexandr
Coquelin
Benoit
Coque
doktor
Ebenhoch
Palme
Johann
Philipp
Palm
Edmond Haraucourt
Paříž
Boulogne
Moliér
Linec
národní divadlo
Société desátník Artistes Francais
34
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Mormonžtí misionáři v Evropě. Z Am stero-
damu, 13. února. Mormonští misionáři, kteří vy-
pluli z Nového Yorku na velkou misijní cestu po
Evropě, chtěli přistáti v Hamburku, bylo jim v tom
však zabráněno následkem vypovězení, ohlášeného
německou vládou. Nyní přibyli do Amsterodamu.
Konají denně ve všech větších městech hollandských
přednášky a zakláduji obce.
= Lodokol „Jermak“. Z Rigy, 13. února, (.
t. a.) V mořské úžině Domes-Náss nakupily se obrov-
ské spousty ledu. Ledoborec „Jermak“ tam vyplui,
aby provázel vyjíždějící a přijíždějíci parníky.
= Podvody bankéře Friedberga. Z Berlína,
13. února. Velkou sensaci budí zatčení adv c-
káta Hugona Cara, dlouholetého zástupce a
syndika banky uprchlého Friedberga. Caro jest v po-
dezření, že zastíral pravý stav účtů. Ukázalo se, že
při podniku „Ratgeber auf dem Kapitalsmarkť“ ne-
byly vedeny knihy a za jeho trvání nebyla sestavena
žádná rozvaha. Zatčený jesí otcem dvou dítek a ná-
ležel k nejváženějším a nejhledaněj-
ším advokátům berlinským. Soudt se, ze
věděl o všech nesolidních obehodech banky Fried-
bergovy. K zatčení došlo včera odpoledne po dlouhém
výslechu, ale kanceláři jeho bylo oznámeno teprve
dnes ráno a přednosta kanceláře vyzván, aby opa-
třil zástupce, ježto nebude asi tak brzy propuštěn.
Dále byla zatčena dáma z polosvěta, společná mi-
lenka Friedberga a ředitele Bohna, která vydala dra-
hocenné šperky, jež od obou obdržela darem. Rovněž
zatčena byla paní, která měla styky s Bohnem, pro
podezření ze spoluviny. Zjištěno, že k uvalení kon-
kursu na jmění Friedbergovo jest dustatečná podstala.
O Friedbergovi ví se nyní jistě, že odjel do Londýna.
V Blissingenu přestoupll z vlaku přímo na lod.
Jermak
Domes
Náss
Friedberg
Cara
Fried
Bohn
Friedbergův
Evropa
Nový York
Hamburk
Amsterodam
Berlín
Friedberg
Londýn
Ratgebry auf dema Kapitalsmarkť