ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 97a8bd60-7594-11dc-b76b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 168, place 76, org 17, work 13
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
14. února 1908
4 masthead
Císlo 44.
5 article
maximalistů“. Nalezeno písmo, hektogral, dvě pumy, prach, revolvery a patrony. Zatčeno 12 osob. V Medvěděvce alkarského újezda saratov- ské gubernie zatčeno osmnáct rev - lucionářů, posledních členů revoluční společnosti, kteří ještě byli nezatčeni. Nový objev v Makedonii. Bělehradský »Trgovinskr Glasnik« píše Že Rakousko podporověním katolické propagandy mezi Arnauly podněcuje tento divoký lid proti pravoslavným Srbům v Starém Srbsku, není už tajemstvím. Ale že rakouští státní občané dodávají bulharským komitům v Makedonii pumy, to jestobjev zcela nový. V Bitolji tu- recké úřady nedávno se dověděly, že bulharské čety nedostávají pumy z ciziny, nýbrž že s pro ně vyrábějí v samé Makedonii. Pátraly kde. a vypátraly, že továrna na ně jest v Bilolji (Monastýru) pod firmou rakouského příslušníka Novary. Turecké úřady oznámily to rakousko- uherskému konsalu v Bitolji v a požádaly ho, aby byl přílomen policejní prohlidce, která bude u Novary přetlsevzata. Prohlidka zjistila, že Navara vyrábí pro bulharské komity nejen pumy, nýbrž i patrony. Novara byl zatčen.
Trgovinskr Glasnik Srba Navara Makedonie Rakousko Srbsko Novara
6 article
Raymond Poincaré a jeho idey. Jeden z předních politiků franceuzských, bývalý ministr vyučování a financí senátor Ray- mond Poinearé, vydal své řeči a články o otázkách politických a národo-hospodářských: »Otázky a posťavy politické«.*) Ko- likráte již jsme poukázali na velkou roli, kterou hrál v politice francouzské tento státník, o néhož můžeme očekávati, že objeví se ještě na jevišti veřejných událostí jako jeden z vůdčíeh duchů. Není pochyby, že Poinearé ještě se vráti jako náčelník kabinetu. Mluví se o něm jako o příštím presidentu senátu a z paláce Luxem- burského je otevřená cesta do paláce Elysej- ského. Poincaré čítá se mezi vážné kandidály na presidentství republiky. Je poměrně ještě mřád, velmi činný a energieký. Může vyčkávat jako Waldeek-Rousseau, s nímž má to společné, že podobně jako zesnulý tento politik, patří mezi nejskvělejší řečníky pařížského barreau, a jeho advokátní kancelář patři k nejvýnosnějším. Za- jímavý článek o politických a finančních názo- rech Poincaréových uveřenil Maurice Kuhnv revui »Pages libres«. Poihearé je líčen jako muž vlády a nikoliv pouhý herec v poli- tické komedii. Mužem vlády je proto, poněvadž mu jde ne o zájmy své osoby, ale o vítězství myšlenek, jež zastává. Poincaré stojí vysoko imponuje i svým odpůrcům. Jeho idey nejsou komplikované. Politicky je jeho heslem: »a ni reakci ani revoluci.« Je »progresistou«, přívržencem pokroku volného a moudrého, opportunního. Je stejně vzdálen klerikálům jako socialistům. Jeho sna- hou je zaopatřit Francii náležitou vládu. Kon- stituce je falešně vykládána a zneužívána, práce je špatně rozdělena a sněmovna nespokojuje se svou zákonodárnou činností, chce řídit vládu.
Poincaré Ray Poinearý Lux Rousseau Poincaréový Mauric Kuhnv Elysej Francie Kon
7 article
Poincaré chce vládu pevnou, rozdělení moci aby sněmovna vydávala zákony, vláda vládla president republiky presidoval. To by konečně znamenalo vládu. Ve finančních otázkách je Poincaré vše- obecně uznávanou autoritou. Pronesl pozoru- hodné řeči finanční r. 1906 a 1907, jež vydal pod názvem: »Rovnováha budžetní a upřímnost budžetní.« Poinearé je rázným zastancem rovnováhy státního rozpočiu, chce aby výdaje i příjmy přesně balansovaly. Poincaré hodlá toho dosáhnouti dvěma jednoduchými prostředky; Hospodárnosti chce zmenšit výdaje a rozmno- žení příjmů chce dociliti jen daněmi a půjčkami. Zavrhuje všechny ostatní prostředky, jako vydá- vání obligací na krátkou lhůtu, redukce úvěrů atd., jež mohou jen zdánlivě a na čas pomoci. Mnozl vysvětlují jeho pessimismus jako napolo zakryté nepřátelství proti sociálním reformám, jež vyžaduji nepředvídané náklady. »Budžetní upřímnost« jeho v tomto připadě byla by jen
Poincaré
8 article
záludnou maskou. Poincaré má velké plány Chce uvésti pořádek do financí a učiniti vládu pevnou. Vzal na sebe úkol, který bude stále oblížnější, čím více bude jeho provedení vd- kládáno. Likvidace řádových slatků ve Francii. Z Paříže se telegrafuje, že senátní komise. zabývající se zkoncováním likvíduco řádových statků, usnesla se, zřiditi 5 vyšších výborů pro zkoumání likvidací. Předseda komise Combe prohlásil, že počet likvidací, proti nimž lze něco namitati, je celkem nepatrný, nejvíce ne- jasností je v účtech o likvidaci řádových statků, ležicích v Paříži. Dva členové komise poukazovali na pověst, dle níž prý minist spravedlnosti se vyjádřil, že Švýearsko sestát- nilo své dráhy za peníze francouzských řádů. Oba řečníci projevili přání, aby pověst tato byla vyvrácenu, poněvadž takový, ministru spravedlnosti připisovaný výrok, mohl by vzbu- diti ve Švýcarsku nevoli.
Poincaré Combe Francie Paříž
9 article
Mulej Hafid duševně nemocen. Překvapující pověst telegrafuje do Paříže admirál Philibert. Do Mazaganu došly prý zprávy, že u Muleje Hařida objevila se následkem nedávných porážek duševní po- rucha. Dále telegrafuje generál d'A ma de, že značné části kmene uledsaidského prosily o milost. Republikánské hnutí v Porlugalsku. Republikáni v Portugalsku rozvíjejí čilou propagandu k březnovým volbám sněmovním. Strana vládne bohatými prostředky peněžními. Za předsednietví krále konala se schůze státní rady, která byla svolána, aby se vyslovil o přání královu, by udělena byla milost námot níkům, zúčastnivším se vzpoury v dubnu 1906 Státní rada vyslovila se pro mi lost. V důvodech uvedených v příslušném krá- lovském dekretu se praví: Přeji si, aby ch zahájil vládu právem milosti, které poskytuje mi ústava. Franco odpluje prý z Janova zámořským parníkem. Jest velmi sestárlý, vypadá bledý přepadlý. Žena a syn stěžují si hořce na ne- vděk a zbabělost přátel. A jistě právem. Ti kdož se klanivají každému, kdo jest na vreholi jsou první, kdož nízce a zbaběle slapou po něm, oetl-li se v hoři a nemilosti, aniž uznaj potřebným — povahu zkoumati.
Philibert Paříž Portugalsko
10 article
Božství Kristovo. Meze dogmata. Prof. Schnitzer, proti jehož kritice pa- pežské encykliky Řím tak bezohledně zakročil pokračuje nyní v paedagogických přednáškách svých v Mnichově, v sále přeplněném studenty, kteří mu činí okázale ovace. Včera kromě věcí uvedených již v de- peši, prohlásil bavorský ministr kultu Wehnen léž, že v státě spořádaném není prý svobody úplné pro nikoho, tedy též ne svobudy univer- silní, Svoboda bádání může se povoliti na boho- sloveckých fakultách jen v mezích dogmata a profesor a profesoři musí zůstati na půdé cir- kevního učení. A s tímto ministrem bavoršt liberálové do nedávna — koketovali! Za to střed přijal včera prohlášení jeho s jásotem. Prof. Schnitzer sám v »Bayer. Ku- rieru« obražuje se proti tomu, že by poplral božství Kristovo. Kladl jen veliký důraz na lidské rysy jeho podstaty, když Kristus dle tě- lesné stránky žil, rostl, trpěl ano i zemřel, ne- třeba poplrati též slabosti jeho, spojené s fy- sickou stranou jeho. Schnitzer nepopírá prý též zásadně možnost zázrakův, ale pátrá prý, daly-li by se vysvětliti cestou přirozenou. Vzkřísení Kri- stovo prý též nepopíral, nýbrž naopak dokazoval, »Myslím« — tak končí — »kdyžtě ortodoxně- konservativní směr měl v eírkvi skorem po 2000 let hlavní slovo, že konečně udeřila hodina, kdy i zástupeům svobodnější ch názorů lze v slních našich alma mater do- přáti světla i vzduch u« . . . Nelze ! Pro-
Kristův Mega profesor Schnitzer Wehnen Bayer Kristus Řím Mnichov Vzkřísení Kri
11 article
před Piem X. Ale, jak Schnilzer sám na sobě se přesvědčil a s ním i jint, ve věku dvacátém. v době modernismu římské heslo »Fiant te- nebrae!« vítězí na celé čáře! Nuncius mnichovský žádal od vlády ba- vorské, aby i nové ony přednášky Sehnitzerovy o paedagogice byly zastaveny. Jak se zdá, vláda pospíšila si Římu vyhověti, neboť soukromá jedna depeše z Mnichova praví, že Schnitzerov byla dána dovolená a že zastavil už před- nášky. V hodnosti profesora bude prý ale Schnitzer v každém připadě ponechán. Spiknutí proti králi Alfonsu XIII. Teprve nyní odhaluje se, že za poslední jízdy krále španělského do Sevilly hozena byla po vlaku, v němž král jel, kra- bice s třaskavinami. Útočnik byl zatčen. Dle listu u něho nalezeného běželo prý o celé spiknutí proti životu králova. Policie zatkla dále na hlavní poště v Madridě muže jislého, kterýž chtěl vyzvednouti psaní poste restante, z něhož vycházelo na jevo, že osnováno druhé spiknutí proti životu královu. Zatčený poplrá ale, že by byl o spikautí věděl
Pius Al Schnilzer Alfons XIII Řím Mnichov Sevilla Madrid
12 article Delegace.
Delegace. Z Víduě, 13. února. (K. k.) Rakouský výbor pro zahraničn záležitosti a okupační úvěr rokoval dnes o úvěru okupačním. Ref. ryt. Vukovič brojil proti odlučovací po- litice v zabraných krajích, Reformy neprovádějí se tam s náležitou rychlostí, ani se zřetelem na tamějsí poměry. Nabádá společného ministra financi, aby ujal se tam sám iniciativy a podporoval politický rozvoj. Ač nespouští se zřetele zavedení lidového zastupitelstva v Bosně a Hercegovině, používá domá- cího obyvatelstva v zemské správě. Žádá za sesílen úvěrní organisace, rychlejší uvedení sedláků ve vlast nictví, za úpravu nákupu tabáku, zřízení zeměděl- ských společenstev s neomazeným ručením a za to. aby se zabraňovalo vystéhovalectví. Mimo to za re- formu tiskového zákoha a vydání zákona o právu spolčovacím a shromažďovacím. Del. hr. Latour přeje si, aby bosenská správa upustila od své uzavřené politiky naproti Dalmaci a snažila se posíliti katolicko-chorvatský živel a při- brati jej k součinnosti ve správě. Del. dr. Baernreither praví, že jako man datáři v Bosně a v Hercegovině nejsme oprávnění ke státoprávnímu připojení těchlo zemí. Tato asimi- lace je stížena také dualismem. Pokud se týče samo správy a zemského zastupitelstva v zabraných pro vinciích, považuje za jedině správný způsob dáti samosprávu především obcím, evenť. okresům nebo krajům a na konec zemi a ve spojení s ní ustavit zastupitelstvo napřed s poradním, pak s rozhodují- cím hlasem. Rozhodně nebylo by na místě zavésti v Bosně týž druh dvojsprávy, jakým lrpíme zde v Rakousku. Sluší zavésti užší spojení mezí země- panskou správou a samosprávou.
Vukovič Del Latour doktor Baernreither Boseň a Hercegovina Boseň Hercegovina Rakousko
13 article
Del. dr. Kramář míní, že vše, čeho se mohlo získati na zevnějších kulturních potřebách penězi, učiněno bylo také v zabraných zemích a proto jest oprávněná a vysvětlitelná chvála cizinců. Ale pokud jde o vnilřní politiku, pokud jde o mravní dobytí země, o asimilaci obyvatelstva pro myšlenku rakou- ské okupace, činil se vždy právě opak toho, co by ji bylo prospívalo. Zaujímalo se tam co nejostřejší stanovisko proti jakýmkoli snahám po dosa eni na- rodnostních práv a vymožeností svobody. Třeba se konečně postaviti na stanovisko, že nutno poskyt- noutí obyvatelstvu Bosny, jež inteleklusině a hospo- dář ky nestojí za svými krajany v sousedních ze- mích, lidové zastupitelstvo, které by bylo také nej- lepším prostředkem proti velkosrbskému hnutí, po- něvadž by. tím byli radikálové donucení k positivní práci. Bosnu můžeme udržeti buď zevnější mocí, c by však bylo nebezpečnou politikou, nebo tím, že postavíme obyvatelstvo národnostně, politicky a ho- spodářsky tak, aby netíhlo ven. Mělo by se též upu stiti od politiky, kterou nadržuje se jednomu národu na úkor národů druhých. Nelze prováděti ani moha- medánskou, ani chorvatskou, ani srbskou politiku. nýbrž jen politiku, která zajišťuje všem těmto živlům stejnou svobodu, stejnou možnost vývoje a stejný pokrok.
Del doktor Kramář Bosna
14 article
Ke stavbě železnic opakuje řečník včerejší své námitky proti noropazarské dráze, vyslovuje se pro drábu ze Spiše do Bitolje a pro stavbu dráhy z Aržana do Bugojna, jíž docíleno bylo by spojení Srbska s Jaderským mořem; jest to nejen hospodař- sky, ale i politicky velmi významné. O průmyslové politice vlády praví, že dříve ovšem stalo se mnoho zbytečného, ale když už podníky ty lady jsou, nelze vydati je prostě zničení a zahájití politiku, jež utla- čuje průmysl. Min. šl. Burian postupoval dosud dle pevně stanoveného programu, jenž měl na zřeteli celek. Mladá generace a kvas a bnutí, které se v ní jeví. jsou výsledky rak.-uher. vlivu. O schválním isolo vání zabraných provincif, zejmena naproti Dalmacii,
Burian Spiš Bitolje Aržan Bugojno Srbsko Dalmacie
15 article
nelze mluviti. Oešem nové hospodářské poměry měly poněkud nepříznivý účinek na styky s Dalmacií avšak tyto poměry se lepší. Církevní samospráva. pokud jde o Srby, osvědčila se. Vyjednávání a moha- medány, nyní klidné, povede také k příznivým vý- sledkům. Podobně jednalo se také s katolíky, Mus trvati se na tom, aby páska, spojující Bosnu a Herce- govinu s říší, pokládala se za nerozvazatelnou. Vývoj okupovaných provincií nesmí se bráti cestami, jež poškozovaly by existenci a útvar monarchie a ko- nečně musí vše, co tam bude utvořeno, státi se ku blahu těchto provincií. Vláda nemůže dopustit, aby pouze domorodému obyvatelstvu přiznáno bylo volební právo a musl býti dáno také rakouským a uherským osadníkům a rovněž i úřadníkům, kteří nesou velká berní břemena. Kdy dojde k dalšímu vývoji okr. výborů nelze udati Největší váhu klade na stejné účastenství všech vy- znání. Katolíci tvoří arci pouze 32 proc. obyvatelstva Úprava úřadnických platů bude provedcna v nej- kratší době, snad ještě letos. Přání, aby sedláci se vykupovali, jest oprávněné, ale nesmí býti podporo- váno uměle. Bylo prohlášeno, že připouští se zaklá- dání selských družstev s ručením až do poloviny jmění. Připravuje se právo spolčovací a sliromaž ďovací, ovšem s omezeními. Neodvislost soudců jest úplně zabezpečena. Robota bude odstraněna, avšak mus býti postaráno o to, aby nahražen byl úbytek práce. Ministr doufá, že así za 10 let každé školou povinné dítě bude moci choditi do školy. Rovnováha bosenského rozpočtu bude zachována, pokud ne- budou činěny přílišné finanční nároky. Pokud se týče stavby bosenské východní dráhy. zvláště pak trati Bugojno-Aržano, obrátil se o finan cování na obě vlády, jichž rozhodnutí však dosud nedošlo. Ministr přerušuje pak svoje vývody a bude v ních pokračovati v poud ělí.
Srba Bugojno
16 article
Vojenský výbor rakouské delegace zahájil poradu o mimořádném rozpočtu vojen- ském. Po zevrubném referáfu hr. Clam- Martinic ministr zbm. Schönaich připouští, že na věci naléhavě a nutně jsou vřaděny do rozpočiu fuze skrovné obnosy. Prvou rozpočtovou osnovu přistřihl ministr financí. Místo 20 mil. vykázáno 7 mil. Zkou- šky s motorovými vozy nevedly ještě k náležilému typu vojenskému, ale za letošních manévrů snad se tato otázka definitivně rozřeší. Po nejzralejším uvá- žení rozhodnulo, aby se upustilo od t. zv. neodvislé visirní čáry, aby nové dělo a jeho obsluha nebyly ještě víc komplikovány. Čeho si ministr u nového děla nejvíce váží, jest okolnost, že i když by roz- drcena byla u dola t. zv. panorama, dále libela, ano kdyby již nepracovalo zařízení pro zpětný odraz, zůstává dělo ještě výtečnou zbraní, kterou nelze sice tak ryhcle stříleti, ale lze ji přece znamenitě použíti. Otázka zařízení pro zpětný odraz u polních houfnie není ještě zralou k debatě a třeba spokojiti se zaří- zeními, jež máme. Del. hr. Latour konslatuje v olázce zvýšení důstojnických platů, že spojení jeho návrhu se Schrafflovým je zlepšením. Schema jeho návrhu nesluší považovati za delinitivné. Žádá ministra, by je dal zrevidovuti aspoň pokud se týče příjmů dlouho sloužících setníků; dál aby zvýšeno bylo existenční minimum a za žádných okolností nebylo s gáže srá- ženo více než asi 1/4. V závěrku prosí za souhlas k svému návrhu. Pro navrhovatele trvá bezpodnní- nečné junktim mezi všemi částmi návrhiu, takže, kdyby zamitnula byla i jen jedna čásť, musili b hlasovati proti celku.
Martinic Del Latour
17 article
Del. Schraf!l odůvodnil návrh, podaný spo- lečně s hr. Latourem. Aby jedna ani druhá čásť říše nebyla poškozena, vylvořil junktím mezi oběma po- žadavky a mohl by pouze v případě, že by toto junk tim bylo dodrženo, pro oba požadavky hlasovati Druhým důvodem je, že v důsledku zlepšení úřadní ckých platů více vábí iteligenci mísla úřadnická a řečník nepokládal by za žádoucí, aby náslodkem toho došla k odlivu nejinteligentnějších živlů důsto nického slavu na místa úřadnická.
Schraf
18 article
Del. Klofáčovi zdá se, že Maďaři budou miti ze zvýšení důstojnických platů tím větší výhody, čím větší váha klade se se strany rakouské delegace na urýchlení této záležitosti. Zvýšití všecky důstojnickě gáže bylo by neodůvodněno a nespravedlivo. Ka zvý- šení gáží na příklad generálů nesvolili by dělníci živnostníci za žádných okolností. Rozhodně nesmí býti přehlíženi vojenští úřadníci, lékaři a dorost pro auditoriát, nejméně pak smí se zapomínati na muž- stvo a na poddůstojníky. Kritisuje instituci vojenské intendantury, jejíž cena pro moderní válku naprosto není prokázána. Většího zřetele vyžadují spíše úřad- níci zásobovacího sboru. Přimlouvá se za zlepšení hmotných poměrů vojenských lékařů a žádá, aby ve společenském ohledě byli postaveni na roveň důstoj- níkům. Zvýšení důstojnických platů jest otázkou emi- nentně politickou. Než bude zvýšení důstojnických platů odhlasováno, musíme se ještě jednou ministr vojenství zeptati na ústupky, které byly učiněny ma- darským zástupcům za zády rakouské delegace. Slo vané nemají proč ptáti se po nynější armádní poli- tice. Armáda je faklicky rozdělena a za zvýšení platu důstojnických mají býti slovanšíí národové v první řadě obětováni maďarské politice. Je neslýcháno, jak zejména národové, na přiklad národ chorvatský, kteří učinili pro dynastii nejvíce, nechávají se bezohiledně na holičkách a vydávají se na pospas nepřátelům.
Klofáč Maďar
19 article
Je nutno, aby po boku panovníka stáli muži, ji troufají si říci pravdu. Co patří Maďarům z národ- nostních ohledů, buď jim dáno, avšak ani správa armády ani ministr nemají práva povolovati jim to, co náleží Chorvatům, Slovákům a Rumunům. Z uve- dených důvodů nemůže hlasovati pro návrh na zvý- šení důstojnických platů a varuje před každou ne- předložeností, dokud neví se, co v Pešti bylo smlu- veno. Setrvává na svém návrhu, z něhož škrtá pouze odstavec o rozložení vojska na italské hranici. Příští schůze bude v pondělí. V plenární schůzi uherské delegace pro hlásil podmaršálek Hoíman kůpravě důste jnických platů, že ministr by byl rád, kdyby otázka tato jednou pro vždy byla konečné rozřešena, že však se spokojí s rozřešením, jež uzná delegace za správné. Ministe uznává také nezbytnou nutnost opravy branného zákona, ale má právě jen právo iniciativy, ostatní je věcí vlád a parlamentů. Učiněna již opatření, aby zemědělští dělníci byli povoláváni pouze v takovýchn lerminech k brannému cvičení, kdy se jich může při obdělávání a ve žních nejsnáze postrádali. S ome- zením právní sféry předsedy odvodní komise ministe nesoublasí. Připravuje se reforma čestného řízení. Se zřetelem na nepřístojnosti při vojenských dodávkáchi, učiněny byly dohody v r. 1906, jichž skutečný eíekt objeví se teprve v účetních závěrkách z r. 1907. Také v Řakousku ozývaji se však stesky, že rakouský prů- mysl byl poškozen o 53 mil. Hmotné poměry vojen- ských lékařů hodlá ministr upraviti již v rozpočtu na příští rok. Po delší zevrubné debatě schváleny všechny resoluce a podrobně rokování o řádněm rozpočtu bylo odročeno na zejtřek.
Maďar Chorvat Slovák Rumun Hoíman Pešť
20 article
Z parlamentních výborů. Z Vídaě, 13. února. (K. k.) Rozpočtový výbor schválil z pol. Min. orby po krátkém rokování »Lesnické školy« a vyšší vzdělání státních lesních orgánů (ref. Staněk). Münistr dr. Ebenhoch není pro rozmnožení počtu žactva na st. lesnických školách. Absolventů jest již tolik, že často nemohou dosíci definitivné zaměstnání. O zvýšení subvencí lesn. školám v Čes. Budějovicích a Chebu bude uvažovati. Schválena také Kolowralova resoluce a roz- šířená zpravodajem, aby vláda subvencování škol pro pěstování lesů v Čes Budějovicích a Chebu pro- vedla ve shodě se zemským výborem král. českého a vypracovala mimo to osnovu o subvencování všech lesnických škol a ji v příštím roce předložila. Posl. kn. Auersperg referoval o odst. »Lesy a statky min. orby«, navrhiuje resoluce také o za- vedení služební pragmaliky pro lesní dozorce a do- zorce dřevařských skladů st. lusů a statků. Posl. Žitulk lIčil neutěšené poměry lesnických dělníků v Idrii; — Kozlowski brojil proti zrušení investičního fondu; — Hofímann- Wellenhof vy- týkal, že veškeré dříví z hornoštyrských lesů byln zadáno na 10 roků pražské židovské firmě; — hr Kolowrat brojí proti fiskalismu a poukazoval na nutnost mýtění; — Seitz a Diamand stěžovali se vůbec do správy státních lesů. Ministr dr. Ebenhoch praví, že stální lesy jsou pro stát zdrojem příjmnů, avšak lesní hospodář- ství slátu je ve svěm soukromo-hospodářském rázu velmi obmezeno. Obyvatelstvo má velký zájem na odbirání dříví.
Staněk doktor Ebenhoch Kolowralův Posl Auersperg Kozlowski Kolovrat Seitz Diamand Čes . Budějovice Cheb Čes Budějovice Idrie
21 article
Ministr sjest ocholen vyhovovati projeveným přáním více než dosud. Domáci lesy dle jeho názora mají skytati především domácímu průmyslu před ci- zími kupci dříví pro zpracování K oprávněným přá- ním domácího dřevařského průmyslu nechová se od- mítavě. St. lesní správě záleží také na postavení pra- covních sil. Musí tu předeházeti dobrým příkladem a zjednati životní podmínky, jež odpovídají výkonům dělníkův a vyhovují oprávneným požadavkům života. Lesníkům nebylo možno dosud přiznati úřadnický cha- rakter. Ministr chce jmenovat okr. lesníky aspoů pod- úřadniky. Také zamýšlí utvořili nové platební třídy. Aby zabránilo se lesním škodám, zamýšlí ministr uvažo- vati, nemohl-li by se místo pronajmu zavésti odstřel od kusu za uičitý poplatek. Posl. Maštálka soudl, že čistý výnos lesního hospodařslví je tuze nepatrný. Lasníci jsou na tom velmi špatně a je nejvyšší čas, aby se víté věci něco stalo. Navrhuje resoluci, aby ministr uvažoval o pro- půj'ení definitivního postavení lesnickým pomocní- kům a o vřadění lesníků do XI. hodn tř. st. úřad- níků a aby v nejbližším rozpočtu tuto novou úpravu provedl. Posl. bar. Rolsberg díví se, že lesní zpráva končí za drahoty dřiví tak nepatrným zvýšením příjmů. Navrhuje resoluci, by vláda působila, aby dočasnému řediteli lesů a domen byl zachován v pří- čině lesní technické služby úplný vliv. Posl. Beer přimlouval se za odstranéní akordní práce, jež zaviňuje většinu úrazů. Posl. Vasilko a Diamand stěžovali si na jednání lesní správy vůči rolnicivu. Po doslovu zpravodaje byla položka schválen beze změny; rovněž resoluce posl. Sylvestra, Val- chera, Kozlowského, Maštálky a zpravodajova. Ústatní resoluce propadly a jednání skončeno. Příští schůze bude zejtra.
Posl Maštálek bar Beer Vasilko Diamand Sylvestr Kozlowski zpravodajův St Val
22 article
*) Raymond Poinearé: »Ouestions et ligu- res politique s«. Paříž, Fasqnelle 506 str.
Raymond Poinearý Paříž Ouestion et liga Fasqnelle
23 article
srdečný tón, jenž autorovi získal značné oblibyv nejširších vrstvách čtenářstve Flos nepíše pro ně- kolik „vrchních desítek“ čtenářstva, má na mysli lid, jemuž je třeba duševní stravy prosté, ale živně. Ve spoustě publikací, jež každoročně zapla- vují knihkupecké tržíště, je poměrně málo knihi, která lze označiti signem lidové četby. Flosova kniha jest jednou z lakových dobrých knih, která pořa- datelům lidových knihoven — zvláště na venkově — přichází jako na zavolanou. Doporučujeme vřele F. N.
Flosův F N
24 article
Bibliografie. * R. Targo: Vyhubit. Obraz slovenského utr- peni. Nakladem Emila Solce v Telči. Druhé, doplněne laciné vydání. — H. W. Trine: Vliv myšlenky na pěstování charakteru: Nejvyšší ideál lidstva- Po konliskaci nově opravené vydání. Přeložil Josei Valenta. Nákladem Bohdana Melichara v Hradci Kra- lové. — Karel Drož: Návšíěvou u Garmen Sylvy. S 15 vyobrazeními. V komisi Fr. Řivnáče v Praze.- Famátky archaeologické a místopizné. Orgán archaeo- logické komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a archaeologi- ckého skoru Musca král. českého. Hlavní redaktor dr. J. L. Píč. Dílu XXII, Lešit VII. a VIII. 1907. V komisi Fr. Řivnáče v Praze. — Akademie. Revue socialistická. Leden 1908. Sešit IV., ročník XII. Ná- kladem tiskového výboru českoslov. soc. demokratické strany dělnické, Praha-II., Myslikova ul. 1959. — JUDr. Lenpold Langer: Jak se voli do zem- ského sněmu království českého. Nákladem knihku- pectví Hejda Tuček v Praze. — M. E. Mu ža- Praktizche Grammatik der kroatischen Sprache fur den Selbstunterricht. Třetí vydání. Nákladem A. Hart- lebena ve Vídni a Lipsku. — Inž. Jámbor V. (prof. V. Krotký): Pro rozvoj Kladna. Nákladem J Šnajdra v Kladně. — Prof. V. Krotký: Tuberku- lozní zanatorium se speclálním zorem na Kladno. Ná- kladem J. Šnajdra v Kladně. — Louis Loger: Pa- měti Slavomilcovy. Přeložil Zorav. Nákladem týden- níku „Studnt“. — Ad. Wenig: Pověsti o hradech.
R Targo Emil Solec H W Josei Valent Bohdan Melichar Drož Řivnáč František Josef doktor Píč JUDr Lenpold Langer Hejda Tuček M E A Hart Ing profesor V Krotký Tuberk J Šnajdr Loger Wenig Telč Hradec Garmen Sylva Francie Praha Myslikov ulice Vídeň Lipsko Kladno Návšíěva II Musca král Praktizche Grammatik J Šnajdr Ada pověst o hrad
25 article
Vydalo „Komenium“ v Praze. — Světová knihovna Ollova čís. 639/640: Vilém Mrštík: A. F. Pisem- skij; čís. 637/8 Aleksěj F. Pisemskij: Hořký o sud. Přeložil Vincenc Červinka. Nákladem J. Otty v Praze. — M. A. Šimáček: Sebrané spisy I: Chci žít. Nákladem české grafické akc. společnosti „Unie“ v Praze. — Průvodce Rokycanskem a Zbi- rovskem. Se 2 mapkami a 34 obrázky. Nákladem odboru Klubu českých turistů v Rokycanech. — Věztník české akademie císaře Františka Jozefa pro vědy, slovesnost a umění. Rodiguje dr. Bohuslav Raýman, t. č. generál. sekretář. Ročník XVI. Čí- slo 9. Prosinec 1907. Nákladem téže akademie. Knihovna volné myšlenky (malé vydání) čís. 5- Otcové volné myšlenky. Její zásady. požadavky a organisace. S 11 podobiznami. Nákladem „Volné Myšlenky“ Král. Vinohrady, Ko- runní tř. 6. — Dr. Theodor Bartošek: Moderní společnost a církev. Nákladem „Volné Myšlenky“ Král. Vinohrady, — Jiří Karásek ze Lvov ie
Mrštík A F Pis F Pisemskij Červinka J Ott Šimáček František Jozef doktor Raýman Král Bartošek Karásek Praha Rokycansko Rokycany ko Lvov Komenium
26 article
tože heslo »Fiat lox!« vydáno bylo dávno
fiat lox
27 article
Cesare Borgia. Dramatická báseň. Nákladem K. Neu- mannové, Praha-Olšany 45. — Casopis moravského musea zemského. Ročník VIII., čís. 1. Nákladem mo- ravské musejní společnosti v Brně. *Em. z Lešehradu vydá na subskripe v nejbližších dnech překladové dílo, obsahující básni- cké výbory z pěti básníků: Baudelaira, D. G. Rosset- tiho, P. Verlaina, St. Mallarměs a Maurice Maeterhin- cka ve formě originálů. Cena subskripční na výtisk je 1 K 60 h a, dílo vyjde pouze v počtu subskribovaných výlisků Subskripění přihlášky se adresují na: E z Lešehradu, Smichov, na Skalce č. 1047 Husitské vojny v obrazech jest název právě vyšlého spisu od Hanuše Kuflnera. Vyobrazeny jsou v něm veškeré husitské bilvy, tažení, ležení i vý- zbroj. Doporučuje se jako doplněk ke všem ději- „Zlatá Praha“. Čís. 18. přináší řadu velice pěk- ných obrazů uměleckých, jakož i několik zdařilých obrázků časových. Z uměleckých reprodukci jmenu- jeme: „Na dračkách“ od A. D. Kivčenka, ruského umělce, patřícího ke skupině „Peredvížníků“. „Pro- následovaná“, reprodukce nádherného obrazu (který byl zakoupen za béječnou sumu americkým miliardá- řem P. Morgautem) od J. H. Fragonarda. Pak celo- stranný, v barvách reprodukovaný obraz Jos. J. Lou- koty „Velešník“ a pokračování reprodukcí soch na
Borgia K Neu em Baudelaire D G Rosset P Verlain Mallarměs Mauric Maeterhin Smichov Kuflner Kivčenka P Morgaut Fragonard Lou Praha Olšany Brno Lešehrad Jos E z Lešehrad
28 article
Karlově mestě, které doprovázeno jest odborným článkem a péra prof. K. B. Mádla. — Z časových obrázků: Podobizna pref dra. B. Jedličky, českého paedagoga, k jeho šedesátiletým narozeninám, Slani- slava Kubra, poslance, nově zvoleného presidenta če- ského odboru zeměděl. rady, spisovatele Przybyszew- ského, autora „Zlatého rouna“, zesnulého plzeňského architekta p. Štecha atd. atd. — Belletristická část „Zlaté Prahy“ vyníká mnohými příspěvky význač ných jmen literárních, jakož i hojnými články z kru- hů uměleckých a společenských. Redaktory jsou A B. Dostál a Viktor Oliva, nakladatelem J. Ottov Praze Týdelník „Máj“ (Praha-II., Vodičkova ul. čís 33) roč. VI. čís. 20. přináší přispěvky: Jos. V. Sládek „Jdou ženci...“ Jaroslav Vrchlický: „Loutky.““ Bo- humil Brodský: „Nová píseň.“ Karel Leger: „Tere- zín.“ Feuilleton: Dr. D. Panýrek: „Na Vesuv.“ „Z če- ského živola.“ — Illustrace: Hlavní vehod do zám- ku na Zbiroze. Vjezd do zámku na Zbiroze. nám.
Mádl B Jedlička Štech Dostál Oliva Týdelník V Sládek Vrchlický Leger doktor D Panýrek Praha Vodičkův ulice Ter Zbiroh Slaň Ottov Praga II Karlův mestě Bohumil Brodská Na Vesuv
29 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Společnost divadla de P'Oeuvre v Paříži. Ibsenova Nora. Zase jednou veliká událost ve Zlatém domě! Hosté z Paříže! Divadlo v lesku, všecka smetana pobromadě! Sváteční úbory, zanícené tváře, radostně pozdravy, vzá- jemné pokyvy uznání od místa k místu: Vy zde? . . . My také! . . . Mais naturellement Ne sommes nous pas aussi des vrais Parisiene des Paris? . . . Heins? Sacrebleu! A v mezi- aktech, rozumí se, šum zvýšené nálady proud celým domem! Co chcete! Večer má svůj vý- znam v saisoně! Vítaná přerva jednotvárně čáry běžného pořádku! K tomu neodolná vůně sku- lečného posekvanského vzduchu, pak zážel sympalií národních, hromadné duši obecenstva vždy tak blízký ! Vděkuplný večer, věru! Jenom umělecký význam události společenské neradno tuze s věže vyvolávat ! Na to jsou dojmy večer přiliš miholavé! Sotva o duši zavadily, jsou zas ty tam! Neutkví trvaleji, nezachyti se, ne- možno nie vážit, nie srovnávat! . . . A což je všecko dílo umělecké cenitby, ne-li dílo srovnávaci? Znáte podslatu hrubé hmoty živola a srovnáváte, co z ní vytvořeno.
Ibsenův Paris Sacrebleu Paříž divadlo jít P ' Oeuvre zlatý dům
30 article
A »hrubá hmota života« je pro herce ovzdušl, ve kterém žije. Neznáte-li ovzduši, kterak ceni a posuzovat herce? Znalost jazyka, třeba dů- kladnější, nedá ještě dlouho potřebnou srovná- vací »hmotu«! Chcete snad paralelu mezi do- mácími a hosty? Teprv choulostivo! Domáci hmotu máte v krvi, nejste-li náhodou stejné v sedle také naproti, už je tu přesmyk dojmu A vari s úsudkem! Dobrého herce nedoceniš. slabého přeceníš, jen to fikne! Směšné kozelce se přihodí! Nezbednou čertovinku provede vám vlastní fantasie. Trocha cerelové frančiny, ně- jaký týden pobytu v Paříži nebo na Riviěře nedá ještě žádné francouzské »ovzduší«, jako vás trocha pražské němčiny ještě nenapust pravým pochopením pro výkon herce vídeňského, berlínského či hamburského1 Dojmy z divadla Kluzká sféra a choulostivá! Nejlépe, užij roz- koše, jakou chvíle právě přinesla, a co se aristarchismu dotýče, zůstat s ním hezky v křovi a spokojit sel Úspěch pařížské »Nory« byl, rozumi se, skvělý. Víme, jak se staví k norskému dramatu naši, viděli jsme hrát Ibsena po německu, po vlaš- sku, snad i po rusku a polsku, bylo zceln zajímavo dát na sebe působit ponurý seveřanský obraz v promětu pařížského temperamentu. A cel- kem? Drama sice Ibsenovo, ale pro nás přece jen — francouzský večer! Tolik je jisto, staleli francouzského herectví nahromadila spoustu je- vištných prostředků, břitkých účinností slova i posunu, zásobu tradie třpytavých a lesklých Novým talentům netřeba než přicházet, přebíra se v bohatství, prosypávat, brousit a hladit
Nora Ibsen Ruska Ibsenův Paříž Drama
31 article
A nové talenty nelení! Přicházejí, osvojují si přizpůsobují ze zásoby jen což a bezpečny vl- tézstvím, vydávají se na cestu kolem světa. Tak se nám ukázala paní Sarah Bernhardová, oba Coquelinové, paní Rejanová, Hadingová a tak jsme se dali oslnit letem i paní Suzannou Des- prěsovou. Roztomilá Pařížanka! Také ostatn společnost se nám libila. Panstvo nevázalo svoje kufry proto, aby se tu v Praze teprv od nás dovědělo, co si má o svém umění myslit. Také my pojímáme návštěvu po stránce spiše užitečné a těšíme se, jak se nám zase jednou podařilo nepřijemnějším způsobem vyvětrat svoje už trochu zarezavělá francouzská sluchátkal
Bernhardová Coquelinová Rejanová Hadingová Pařížanka Praha Suzanna desátník
32 article Hudba.
Hudba. Nový koncert hudebních umělců vídeňských Z Vídně, 13. února. Na dnešním koncertě sdružení hudebních umělců, řízeném Oskarem Nedbalem, byla provedena nová lyrická ita G. B. Förstera s proni- kovým úspěchem. Skladatel byl několikráte vyvolán a dostalo se mu velikých ovací. + Koncert Ondřičkova kvartela bude již 21. t. m. v Rudolfině o půl 8. hod. več. Koncertní mistři On- dříček, Silbiger, Jelínek a Junek poskytnou zajiste neobyčejný hudební požitek. Ondříček vřadil do pro gramu své smyčcové kvarteto As-dur, provedené ne dávno českým kvartetem ve Vídni, mezi dvě kvarteta Beethovenova. Lístky v hudebním závodě Mojmíra Urbánka, Htávkův paláe. + Madamme Butterfly. Překladatel českého l- breta odevzdal rukopis k vydání hudebnímu nakla- datelství Mojmíra Urbánka, které vydá jej asi během 14 dnů, až do de z Ameriky zpráva o vykonání zá pisu jeho proti patisku. Vkusně upravená kníška. zdobena uměleckými kresbami žaponskými, dvojbal revně provedená, státi bude pouze 80 h a bude ji lze obdržeti ve všech knihkupecivích.
Nedbal Förster Ondřičkův Jelínek Junek Ondříček Beethovenův Urbánek Htávkův Vídeň sdružený hudební umělec Silbiger Madamme Butterfly Asadur
33 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. O slavném francouzském herci Coguelinu mladším, jenž před několika lety také na scéně na- šeho Národního divadla pohostinsku vystoupil, ut delší dobu bylo známo, že tepí povážlivou nervovou chorobou. Včera telegram z Paříže oznámil, že Co- quelin sešilel a musil býl internován v sanatoriu. — Ernest Alexandr Honoré Coquelin je mladším bratrem Benoit Constanta Coque- lina. Narodil se v r. 1848 v Boulogne sur Mera byl žákem slavného Régniera na pařížské kon- servatoři. Debutoval v Oděonu a od r. 1868 jenom s kratičkou přestávkou náležel do svazku Comédie francaise. Nevyrovnatelnou domainou jeho byly velké komické role ve starším klasickém repertolru francouzském, především v Moliérovi, v němž jej poznala zvláště také evrupská cizina při poho- stinských tourněes. Nynější rakouský ministr orby dr. Alfred Ebenhoch, němnecký kerikál, jest laké dramati- ckým autorem. Jeho pějtaktové kožené drama »Palme, jehož hrdinou jest mučedník z r. 1806 Johann Philipp Palm, bylo s úspěchem bráno v Linci a pro zájem osobnosti autorovy připravuje se k provozování nyní také ve vídeňském Intimním divadle. Mladí [rancouzšlí poeti budou míti nyní v Paříži také svůj »salon« dle vzoru malířůa sochařů. V pařížském Granů palais byl jim vy- kázan sál, kde budou každého týdne recitována je- jich díla. Plesident spol čnosti francouzských bas- níků Edmond Haraucourt obrálil se v té věci na Société des Artistes Francais, která pozdravila myšlenku básnického salonu s velikou sympatil. Také ministerstvo kultu slibilo nejširší pod- poru hmotnou i mravní podniku. Čtení budou se díti veřejně a bezplatně a za přítomnosti zvláštní jury. Jak to povznese úroveň francouzské poesie, ukáže ovšem leprve budoucnost.
Coguelin mladý Ernest Alexandr Coquelin Benoit Coque doktor Ebenhoch Palme Johann Philipp Palm Edmond Haraucourt Paříž Boulogne Moliér Linec národní divadlo Société desátník Artistes Francais
34 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Mormonžtí misionáři v Evropě. Z Am stero- damu, 13. února. Mormonští misionáři, kteří vy- pluli z Nového Yorku na velkou misijní cestu po Evropě, chtěli přistáti v Hamburku, bylo jim v tom však zabráněno následkem vypovězení, ohlášeného německou vládou. Nyní přibyli do Amsterodamu. Konají denně ve všech větších městech hollandských přednášky a zakláduji obce. = Lodokol „Jermak“. Z Rigy, 13. února, (. t. a.) V mořské úžině Domes-Náss nakupily se obrov- ské spousty ledu. Ledoborec „Jermak“ tam vyplui, aby provázel vyjíždějící a přijíždějíci parníky. = Podvody bankéře Friedberga. Z Berlína, 13. února. Velkou sensaci budí zatčení adv c- káta Hugona Cara, dlouholetého zástupce a syndika banky uprchlého Friedberga. Caro jest v po- dezření, že zastíral pravý stav účtů. Ukázalo se, že při podniku „Ratgeber auf dem Kapitalsmarkť“ ne- byly vedeny knihy a za jeho trvání nebyla sestavena žádná rozvaha. Zatčený jesí otcem dvou dítek a ná- ležel k nejváženějším a nejhledaněj- ším advokátům berlinským. Soudt se, ze věděl o všech nesolidních obehodech banky Fried- bergovy. K zatčení došlo včera odpoledne po dlouhém výslechu, ale kanceláři jeho bylo oznámeno teprve dnes ráno a přednosta kanceláře vyzván, aby opa- třil zástupce, ježto nebude asi tak brzy propuštěn. Dále byla zatčena dáma z polosvěta, společná mi- lenka Friedberga a ředitele Bohna, která vydala dra- hocenné šperky, jež od obou obdržela darem. Rovněž zatčena byla paní, která měla styky s Bohnem, pro podezření ze spoluviny. Zjištěno, že k uvalení kon- kursu na jmění Friedbergovo jest dustatečná podstala. O Friedbergovi ví se nyní jistě, že odjel do Londýna. V Blissingenu přestoupll z vlaku přímo na lod.
Jermak Domes Náss Friedberg Cara Fried Bohn Friedbergův Evropa Nový York Hamburk Amsterodam Berlín Friedberg Londýn Ratgebry auf dema Kapitalsmarkť