ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 97a79f40-661a-11dc-afd4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 265, place 134, org 29, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
3. srpna 1901.
4 masthead
Číslo 212
5 article
nepatrným měsíčním příjmem, který mu jeho »učenníci« dávali spíše jako dar z úcty, než jako plat za jeho články, kterých zpravidla ne- četli. ) Poslední však rok svého života (1.895— 96) žil Sturčevič v paláci, na který chorvatský ná- rod sebral 57.000 zl. a který do obnosu 125.000 zl. dr. Frank zadlužil a v němž vel kému poustevníku připravil rozkošné komnaty Příkladu svého učitele následovali jmenovitě vrchní redaktoři hlavního orgánu strany práva pp. Fleischer a dr. Tresič-Pavičič. Oba roz- košně žili a druhý svojí eleganci vzbudil obdiv u českých a polských účastníků žurnalistického kongresu v Dubrovníku. Ale za to prvý do- plňoval své přijmy přispěvky na chorvatskou Matici školskou. (Družba sv. Cyrilla a Metho- děje pro Istrii) a potom prchl do Ameriky. kdožto druhý kryl svůj deficit ochotou něžných svých známostí, které upevňoval slibem věčné a manželské lásky. Taková jedna známost skon- čila těchto dnů velice tragieky, noboť jedna učitelka, pocházející z vážené a bohaté rodiny zastřelila se pod oknem bytu najednou schlad- lého básníka-redaktora, který jest nyní ve vy- šetřovací vazbě. Tyto dvě redakční afféry zni- čily orgán strany práva mravně, když již dříve hyl zničen intellektuelně, neboť záhřebský denník »Hrvatska« (nazv. za red. Fleisehera »Hrvatska Domovina«) jest, dle všeobecného mí nění, nejpráznější chorvatský list. Tato demoralisace stupňuje se tím, že druhý chorvatský denník strany práva (»Hrvatsk Pravo«), kde dr. Tresié před několika měsíe pracoval, vrhá se na nesvědomitého básníka- redaktora jako hyena, ne k vůli jeho skutku, ale proto, že přestal býti fanatickým obhájeem dra. Franka, vůdce »čisté« strany práva. V těchto věcech jest přede vším třeb očisty
doktor Frank Fleischer Tresič Pavičič Cyrill Hrvatska Tresié Franco Dubrovník Istria Amerika
6 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. srpna. Ruský lihový monopol. V polovině čer vence zaveden v 64 ruských guberniích lihový monopol, jejž ruské listy prohlašují za nejvý znamnější letošní událost ve vnitřním život Ruska. Monopol lihový zaváděl se v různých guberniích na zkoušku již od desěti let; po- něvadž pak blahodárné účinky této reformy uznávány jednomyslně veškerou ruskou veřej ností, vidoucí v ní účinný protijed proti kořaleč- nímu moru, rozšířena letos reforma na všechny evropské a některé asijské gubernie. Reformi jeví se v tom, že od nynějška kořalka nesm se v Rusku prodávati v kořalnách, nýbrž jen ve státních skladech v uzavřených nádobách výjimka povolena jen některým hostincům a ná- dražním restauracím, kde i nyní dovoleno lihove nápoje prodávati na sklenky. Prodavač ve stát- ním skladě nemá nijakého užitku z většího pro- deje kořalky; proto mu také nezáleží na tom, vyhledává-li se jeho sklad častěji a odpadá vše liké vábení venkovského lidu, což ovšem činí- vali bývali krčmáři. Mimo to kořalka se sm prodávati ze skladů jen za hotové a nikoli n úvěr neb pod zástavu věcí, což opět v hojn míře prováděli krčmáři. Obě tyto okolnosti maji však za následek, že se na vsích vypije ko řalky méně než druhdy a tím ubylo i opilství.
Praha Rusko
7 article
Dle úřadních výkazů od r. 1891 do 1898 kdy byl monopol zaveden v 35 guberniích, ubylo v Rusku více než 30.000 různých krčem a hospod, v nichž se prodávala hlavně kořalka. Nyní, když reforma rozšířena téměř na celou Rus, ubude kořalen asi 60.000, čili 1000 n každou gubernii. Ubyloli tolik příležitosti k opilství, ubude jistě také opilství samého. Státní sklady maji však i tu nevýhodu pro pijáky, že kupující ne- smí ve skladě nádobu s kořalkou otevříti aj vypiti, nýbrž musí si ji odnésti domů, aneb aspoň s ni odejítí na ulici. I to působí značně k umenšení opilství, neboť opíti se ve středu rodiny neb dokonce na veřejné ulici může jen člověk mravně již zkažený, kdežto v krčmách opijeli se lidé svedení buď příležitosti, neb i ne- svědomitostí krčmáře. Vzhledem k tomu, že cena státní kořalky jest vyšší, než bývala dříve. soudí se, že ani erár při poměrně menší spo- třebě neutrpí újmy na potravní dani z vodky. která jest dosud hlavním zdrojem nepřímých státních důchodů ruských.
Rusko Rus
8 article
Návštěvy srbských královských man- želů, »Paris-Nouvelles« obdržely z Bělehradu zprávu, že král Alexandr s královnou Dragou hodlají na zpáteční cestě z Petrohradu, kamž přibudou v září neb počátkem října, navštíviti též Cařihrad a Sofli. Dle této zprávy král Alexandr hodlá se v Cařihradě přičiniti, aby sultán nabyl jasného obrazu o nesnesitelných pro Srby poměrech ve Starém Srbsku. Mimo to chce se domoci konečného rozhodnutí stran stavby železné dráhy, jež má spojiti Dunaj s Adriatickým mořem. Konečně návštěvou u pa- triarchy chce vyříditi některé sporné otázky, týkající se srbských biskupů v tureckých kra jích. Ze Starého Srbska. »Nov. Vremeni« te- legrafují z Bělehradu, že sultán slíbil srbskému vyslanci podobně jako vyslancům některýeh jiných států, že prištinský mutesarif Džemal bej bude odvolán, protože dopustil surové pronásle- dování Srbů ve Starém Srbsku. Dne 29. čer- vence skopijský gubernátor skutečně prý již přikázal Džemalu beji, aby požádal za výslužbu a hodnost mutesarifa odevzdal zatím veliteli vojska v Prištině, Adžamu pašovi. Jakmile však Albánci o tom zvěděli, zavřeli své obchody. vrhli se na úřadní budovu a vyhnali Adžama pašu, který prchl do Skoplje, načež se pro- puštěný mutesarif Džemal bej opět klidně vráti do Prištiny a uvázal se ve svou starou hodnost. Zpravodaj dodává k tomu, že se v Prištině ode- hrává patrně známá turecká komedie, která má světu dokázat, že není vůbec možno vzdáliti zarytého nepřítele Srbů a nahraditi jej jinou psobou.
Paris Srba Džemal paša Albánec Bělehrad Petrohrad Cařihrad Srbsko Priština Skoplje
9 article
Obžaloba Sarafova. Státní zástupce kraj ského soudu v Sofi připravil již obžalovací spia *) Psalť Antonín Starčevič zvláštním svým pravopisem, míchanicí literárního jazyka a svých nměle utvořených slov a to výhradně o Rusku. Číně a pod., dle informaci — »Köln. Zeitung« a »Inděpendance Belge«, které jedině četl. proti bývalému předsedovi makedunského komi- tétu Borisu Sarafovi. Sarafov spolu se Sofronem Stojanovem se viní ze spoluviny při zavraždění Fitovského v Bukurešti; jiní členové komitétu, Kovačev a Trolev, viní se z účastenství při za- vraždění prof. Michaileana v Bukurešti. Vyšetřo- váním zjištěno prý v prvém případě, že vrchní makedonský komitét obdržel v lednu 1900 dů- věrné sdělení, že Fitovský koná Rumunsku vyzvědačské služby proti makedonskému výboru Sarafov opatřil pak ponězi Mitova a Stojčeva, poslal je do Ruščuku, kde jim pomoci Sarafov a Stojanova vydány průvodní listy do Bukurešti, kdež Fitovský také zavražděn, poněvadž se ne- podařilo vylákati jej do Bulharska. Druhá vražda, jíž 22. července 1900 padl za oběť redaktor časopisu »Peninsula Baleanica«, prof. Štěpán Michaileanu, byla spáchána Stojanovem Dimitrovem, který dle svého udání byl najat Ikonomovem, jemuž se však podařilo z Bukureští prchnouti. Instrukce byly mu zá- slány z Ruščuku od Troleva, jenž tam byl veli telem požární stráže a od Sarafova ze Sofe Ze Sofie obdržel také peníze.
Starčevič Köln Belge Saraf Sofron Stojanov Kovačev Trolev Fitovský Mitov Stojčev Sarafov Stojanov profesor Štěpán Michailean Stojanov Dimitrov Ikonomov Sofi Rusko Čína Bukurešť Rumunsko Ruščuk Bulharsko Trolevo Sarafov Peninsula Baleanica Sofe z Sofie
10 article Všeamerický kongres.
Všeamerický kongres. Mexieká vláda sdělila úřadně, že na původ ním programu všeamerického kongresu. který konati se bude v říjnu, neprovede se žádná změna a že není žádné závady, aby projednaly se na něm všechny budoucí otázky, náležejíe před smírčí soud. Jelikož přání republiky čilské. která žádala, by určený již program byl částečně obmezen, čemuž se však jiné státy vzepřely. vyhověno nebylo, prohlásily nyní vlády státův Argentiny, Brazilie, Uruguaye, Paraguaye a Bo- livie, že vyšlou ke kongresu své zástupce. Kdyby však příšti události měly za následek změnu programu a porady obmezily se dle přání vlády čilské, podají proti tomu protest a zástupcí je jich kongres opustí.
Argentina Brazílie Uruguay Paraguay Bo
11 title
Odhalení pomníku K. J. Erbenovi v Miletině.
Erben Miletina
13 article
V imposantním slavnostním průvodu zúčast nili se tito deputanti a representace: Z Prahy? Za městskou radu dr. Čelakovský Brož, Kasalický; za výkonný výbor strany svobodo- myslné posl. Jaroš, za Uměleckou besedu Herites. spis., za zeměvěd. spol. dr. Metelka, za ústřední spol. česk. prof, řed. Bílý, prof. Stýblo, za Čes. museum, Matici čes. dr. Čelakovský, za »Máj« pp.: F. S. Procházka, J. Hovorka, za Spol. přátel staro- žitností MUC. Jíra, A. B. Černý, za spol. »Komenský« Dejmek, za zemskou ústřed. jedn. uč. v Čechách říš. posl. Černý, Petrásek, za jedn. zpěv. spolků českosl. Miessler, za zemsk. ústřed. jedn. has. král. čes. Englman, za měst. radu karlínskou Dmí- šek; Liebscher K., malíř, spis. Jirásek a Mayerhoffer, JUC. Emler, c. k. úř. univ. knih., dr. Skalička. assis. path. an., L. Štulc, úč. rev. zemsk. odb., referenti MUC. Festa (»Nár. Listy«), J. Fikar (Nár. Politika«) Z Hořic: Obecní zastup. 3 čl., živnostenská bes. okresní výbor: dr. Klika, A. Hora, měst. rada: dr Tomsa se 2 čl., pěvecká jednota »Vesna«, sbor do- brovolných hasičů 10 čl., měst. bas. 16 čl., mládene- cká spol. »Svornost« 16 čl., dr. Erban, měšť. bes. Novák, hudební spolek »Dalibor« 2 čl., zpěv. spolek »Ratibor«, banderium hospodářsko prům. jednoty s hudbou, učit, jed. »Budeč«, red. Vlasák, hosp. prům. jedn., dr. Růžek, notář. Z Hradce Krá- lové: Městská rada: JJUDr. Ulrich, starosta, Červený. továrník, Pilnáček, osobní starý clitel a přítel Erb nův J. Klumpar, gymn. řed. na odp., za místní odb.
doktor Čelakovský Brož Jaroš Herites Metelka profesor Stýblo Čelakovský F S Procházka J Hovorka Jíra A B Černá Komenský Dejmek Petrásek Liebscher Jirásek Mayerhoffer Emler L Štulc Fest J Fikar A Hora Erban Novák Dalibor Ratibor Vlasák Růžek Pilnáček J Klumpar Praha Čechy Skalička Hořice Budeč Hradec strana svoboda karlínský Dmíšek doktor Tomsa
14 article
Ústřední Matice školské Ryba, jedn., za gymn. sbor prof. Fišer. Z Jičína: Posl. J. Černý, Sokol 13čl. s prap., gymn. sbor prof. s řed. Fleischmanem. akademici, občanská beseda, spolek »Barák«, za lit jedn. prof. Štětina, okresní výbor, odbor samospráv- ných úřadníků. Ze Železnice u Jičína: 16čl Sokola s prap. Z Holína u Jičína: Beseda hosp. spol. »Jul. Grégr. Z Král. Dvora n. L a b Městská rada 5 čl., MUDr. Moravec, zem. poslanec. gymn. sbor prof. 3 čl., akademici, Sokol 40 čl. s 2. Sokolkami, pánský i damský odbor Národní jednoty severočeské, zpěv. spolek »Záboj«, klub Č. T., podp jed. děl. »Havlíček«, živnostenská beseda, za okres. župu hasič. Herkner, spolek div. ochotníků »Hlankae 15 čl. Z Nové Paky: Malát, hud. skladatel se 3 čl. zpěv. spolku »Budče«, zpěv. spolek »Hlasoň« JUDr. Ebenhoch s 2 čl., za okresní výb. Radimský starosla, za obč. bes. dr. Tomáš, Horáek, K. Č. v. 18 čl., sbor učit. 3 čl. Z Lomnice Za Sokol 1 čl. za polit. spolek: Sýkora, zpěv. spolek » Bořivoje 13 čl., učit. jedn. »Komenský«. Z Josefo vat Městská rada 4 čl., spolek mládenců. Z Pecky Sokol, div. ochot. s 10 čl., za místní odbor N. J.S. a obec. zast. dr. Hartman. Z Bělohradu: Z městskou radu Lohař, zpěv. spolek »Malát« s 25 čl.. občanská beseda s 20 čí., Sokol 40 čl. s prap., sbor dobr. has. s 36 čl. Z Nov. Bydžova: pěv. spol. »Lubor-Ludiše« se 14 čl., za učit. jedn. »Budeč« Khun. Z Jilemnice: Za Sokol: Hojný. Z Jaro- měře: Prof. Černý, za »Jaromír« odb. uč. Řehák.
Ryba profesor Fišer Posl J Černá Fleischman Štětina Grégr Král MUDr Moravec Havlíček Herkner Malát JUDr Ebenhoch doktor Tomáš Horáek Sýkora Bořivoj 13 Komenský Josefa Peck Sokol Hartman Lubor Khun Černá Jaromír Řehák Jičín Holín Nová Paka Budeč Lomnica Bělohrad Jilemnice spolek » Barák Sokol beseda hospodářský . společenský . » Jula klub Č . T Bydžov Sokol : Hojná Z městský rada Lohař
15 article
Ze Semil: Harapát za uč. jed. »Komenský«. Z Německého Brodu: Za odbor K. Č. T. proí. Mařík. Z Ješic: Občanská beseda se 6 čl. Z Be- nešova: Beran, uč., Roztoky: Za čten. spolek Klazar. Z Liberce: Tovární řed. Petrásek, Dou- bravice: 21 čl. hasič. Z Nechanic: říd. uě. za učit. jedn. »Lindner«, zpěv. spolek »Hlahol«, K. Č. V. Z Libochovic u Roudnice: Kodejš. kontr. panství hrab. J. z Herbersteinu. Bohánky Skály: Spolek div. ochot. s 12 čl., bes. čten »Štech« s 10 čl. Z Vojic: Hosp. spolek s 2. čl. Lanžov: živn. sp. s 30 čl. a hudbou. Z Vyso- kého Veselí: Občanská beseda s 5 čl., Zábř ez sbor dobr. has. 14 čl., Z Rychnova: K. Č. T. Račice u Smiřic: hosp. čten. bes., sbor. učit. Z Třebovětic: Bos. čten., Vřeštova : hospod. jedn. Z Hořeněvsi: Obecní zast. 2 čl., odbor N. J. S. spolek div. ochot. »Hanka«. Z Chlum ee nad C.: Uč. Šír, Rohoznice: Obec zast. 2 čl. odb. has. 20 čl. Z Dubence: Za Soko! Bonz, Cerekvice: sbor učit., Poličan: sbor has 13 čl. Z Lochenic: 4 čl, Dol. Kalné: 1 čl. Z Vilantic: Sbor drobrovolných has. 8 čl., Žam- berka: Svatoň, herní, za jilemnicko-vysoc. »Budeč- Mečiř. Z Lhoty Šárové: Sbor dobr. has. 6 čl. Dehtova: sbor hasičů. ZBřezovic: Za besedu Jandera, Lukavce: hosp. čten. bes. »Ttebízský«. Z Třebihosti: Sbor has. 30 čl. Z Mlázovie Občanská bes. »Svornost« 2 čl., místní odbor. Ú. M Š. 4 čl., měst. zast. 8 čl.
Harapát Komenský K Č Mařík Beran Klazar Petrásek Lindner Kodejš Herberstein Štech spolek Hank Šír Bonz Svatoň Semily německý Brod Be Liberec Nechanice Libochovice Roudnice Vojice Lanžov Vyso Smiřice Třebovětice Chlum Lochenice Dolo Budeč Lhota Šára Rychnov : K Cerekvice Dehtov Lukavac sbor hasit . 30
16 article
Telegramy zaslali: Za klub svobodomyslných poslanců dr. Moravec z Lomnice n. P., pí. Žofie Erbenová z Opočna, kníže Schönburg, česká kolonie prof. Chodounskéhoz Korutanského Jezerska, gremium knihkupců a na- kladatelů z Prahy, J. Krchleb z Prahy, dvorní rada prof. Randa s chotí z Dobřichovic, učitelky A. Hyn- kova a R. Bayerova z Jezerska korutanského, Ad. Šustr z Chrudimi, rodina Kostlivých z Vídně, hrabě Harrach z Rokytsch-Sauerbrunu, prof. Honza z Jindl. Hradce, škol. insp. Koda z Třeboně, spolek českých bell. »Máj« v Praze, náměstek purk. dr. Frič v Praze, Ústř. spol. čes. žen v Praze, dr. Pára v slovačském Poysteyně, prof. dr. Prusík v Praze, město N. Byd- žov, V. Leser v Mnich. Hradišti, za sbor prof. řed. Doucha na Smíchově, dr. Herold na Král. Vinohra- dech, vinohradští professoři, Neuman Kralupský Kralupech, prof. Prusík ve Weldenu, česká fakulta filosof. v Praze, básník Mužík v Praze, básník Jar. Vrchlickýv Slatižanech, rodina Ryšavých a Silvaro- vých ve Votici, prof. Soukup v Praze, dr. Brtický v Hor. Cerekvi, Joh. Danešova v Praze, V. Stech v Neratovicích, Kudrna v TTurnově, K. a A. Rybička ve Vídni, měst. rada v Jičíně a v Lomnici n. Pop. Občan. bes. v Lomnici n. Pop., dvor. r. Bělohoubek v Třebechovicích, dr. Lohař v Jičíně, J. Müller Hořicích, řed. J. Erben v Praze, Obč. bes. v Libáni Erv. Špindler v Rondníci, Beseda měšť. v Praze prof. Gebauer ve Chvojně, Slovan. beseda ve Vídni. sestry Durdikovy na Smíchově, rodina Šindlerova Lohařova v Bílé Třemošně, správa Musea král. čes. dr. Srb. starosta m. Prahy, dr. Rieger v Malči, Miři jovský v Hradci Král.
doktor Moravec Erbenová profesor Chodounskéhoz Jezerska Randa A Hyn R Bayerův Šustr Harrach Sauerbrun Honza Frič Prusík N Byd V Leser Herold Král Neuman Soukup Brtický Danešův V Stech Kudrna A Rybička Pop Bělohoubek Lohař J Müller J Erben Špindler Gebauer Durdikův Šindlerův Srb Rieger Miř Opočno Praha Krchleby Dobřichovice Chrudim Vídeň Rokytsch Hradec Koda Třeboň Smíchov Kralupy Welden Cerekev Neratovice Jičín Lomnice Třebechovice Hořice Libáň Rondník Chvojno Bílá Třemošeň m . Praha Maleč kníže Schönburg Ada spolek český bell Vrchlickýv Slatižany Slovan správa muzeum král Jindl
17 article Družstvo Erbenovo.
Družstvo Erbenovo. Nedá se popříli, že prvním činitelem, který s snažil zvěčniti památku svého vynikajícího rodáka. byli miletínští studující. A není také divu! Vždyi ssáli z bohatých pramenů okolních středoškolských učilišť, byli svědky zápalu a nadšení, jakým prová- zena byla od jich učitelů kterákoliv zmínka o K. J Erbenovi. Mladické hlavy, schopné zanícení a pře- svědčené hluboce o nezměrné ceně básníkově pro celý národ, přijížděly každé svátky do svého domova a dělily se o toto blahé přesvědčení se svými spolu- žáky a rodáky. A že tito přáli studentstvu z hloubi srdce, ukázala prvá tři léta po r. 1880. Za ten čas sebráno bylo 463 zl. 94 kr., počítaje v to i první dar zahraničných českých spolků lipských a dráž- danských. Malý kroužek pěstě a šíře původní ideu dále. odevzdal r. 1884 nově utvořivšímu se sdružení své jmění s přáním, aby přibývalo ho co nejvíce. Roku 1885 pořízeny stanovy a malá společnost přeměnil se v nynější Družstvo Erbenovo. Nežli však nedočkavé nervy pracovníků došly uklidnění, jakého nabylo se výsledkem slavnosti právě se odehravší, minulo drahně let. Aby postupovati se mohlo rychleji ku předu. rozhodlo se Družstvo r. 1887 obrátiti se v širší ve- řejnost. Rozesláno přes 500 prosebných provolání tlouklo se jimi na vlastenecká srdce; bohužel, ztra- tilo se jako temná ozvěna v dálce a nevyneslo více než pouhých čtyřicet zlatých. Pestrobarevné sny D. E. pobledly timto způsobem náležitě. K tomu všemu přidružily se ještě jiné nesnáze; jednak ně- kolikaletá neúroda a místní pohroma živelní, jednal hromadné sbírky pro jiné účely národní, jednak ob jevili se zastanci vhodnější myšlenky, poříditi bud nadaci Erbenovu nebo postaviti chudobinec téhož jmena.
Erbenův Erben D E
18 article
Věci ty měly v zápětí, že takřka celé pětileti Družstvo trnulo v nehybnosti, která každou chvíli hrozila naprostým rozkladem . . . Toliko vědomí, že vládne se kapitálem nikoli jednotným, ale již i z ná- rodních příspěvků složeným — kapitálem tak ma- lým, že nestačí ani pro založení nadace ani pro vy- stavění chudobince, jakož i nabytá zkušenost, že stavějí se pomníky i tém, kdož neměli daleko tako- vých zásluh o celý národ jako K. J. Erben, dodá- valy zase s druhé strany Družstvu dalších potřeb- ných sil, aby zůstalo přísně věrno svým zásadám jednou příjatým. A smutné časy se obrátily pojed nou: ještě sklenkem r. 1892 původní kapitál roz- množen byl na tisíc zlatých. V době Národopisné výstavy jméno Erbenovo zaskýělo se každou chvilkou a jeho dosah oceně vždýcky s jiného stanoviska. I cizina uznala, že akce pro Erbenův pomník zasluhuje podpory vším právem. A tak za horlivého jednatele, učit. Fikara nalito nové krve do žil. Podzimkem téhož roku při- padlo pětadvacetileté výročí úmrtí Rrbenova. »Kurýre a »Zlatá Praha« (která nevyhověla) požádány o pu- blikaci prostinkého hrobu básníkova na hřbitově u Košíř.
Erben Erbenův Fikar Podzimek Praha Košíře
19 article
Jménem »Miletfna« položen rodnými i okolními akademiky na rov ten mohutný věnec z národních obětin. Doma slouženo slavné requiem za účasti všt mládeže školní a celého okolí, večer pak konána bohatá akademie se vzletným proslovém Miřijov- ského. Rok 1895 zove komitét rokem Erbenovým. neboť v něm vykonán největší kus práce, kapitál nejvíce vzrostl a počala vlastní akce pomníková. V tomto ohledu nabylo Družstvo vzácné přízně v odborné sochařské škole hořické a její professo- rech, řediteli Dokoupilovi, archit. Cechnerovi. Tito pánové nejenom že uvolili se přispěti cennou radou, nýbrž postarali se o to, že žáci školy té vypracovali zdarma vkusnou mramorovou desku pro rodný domek oslavencův. Její odhalení konalo se za slav- nostní řeči spisovatele K. V. Reisa 22. května 1899.
Erbenův Dokoupil Cechner Reiso
20 article
Praha zaslala telegram, ze vzácnějších hostí přítomni byli: zeť zvěčnělého učence býv. sekční šef v mini- sterstvě vyučování, nynější ministr dr. Rezek, prof. Bílý a spisovatelé: Vrchlický, Jirásek, Ypsilon, He- rites, Štech. Roku následujícího vypracovány konkursní pod- mínky pro pomník a vypsány tři ceny. Došlo celkem 23 modelů. Jura, v níž zasedali pp. prof. Boh. Schnirch za Uměleckou besedu, K. Hilbert, architekt a stavitel dómu svatovítského za »Manes«, V. Weinzettel, archi- tekt za kamennickou odbor, školu hořickou, z Druž stva Erbenova Frant. Pečenka, starosta a farář Fil. Subert, přikla první cenu p. Jindř. Řihovi, sochaii smíchovskému, druhou p. Salounovi, akademickému sochaři z Prahy, třetí pánům Kvasničkovi, sochaři, arcbit. Dryákovi z Prahy. Ku provedení přijat model p. Řihy. Za celou dobu 21 let mělo Družstvo dvanáce valných hromad a 77 výborových schůzí. Z funkcio- nářů vystřídali se v předsednictvu pp. J. Diviš, starosta, J. Kamarýt, farář, dr. Chmelař. Fil. Šubrt, farář, Frt. Pečenka, starosta; v jedna telství pp.: říd. učitel J. Bídlo, Fr. Horák, Fíkar, učitelé, J. Nosek, kaplan a dr. Chmelař při revisi účtů pp.: J. Kraus, V. Mádle, Šimek, M. Maršík, kaplan, P. Hlavatý, J. Samek. starosta rohoznický, dr. Chmelař, V. Emier, F. Gold. P. Svoboda, R. Dubecký; pokladnictví p veškerý čas vedl p. Vil. Petera. Výbor komitétu posledního prohlásil se celý z výbor slavnostní a rozdělil se na jednotlivé obory zvací (pp. dr. Chmelař, učitel Síbr); finančn (pp.: V. Petera, J. Hlavatý, mlynář); dopravn (pp.: J. Samek z Rozhoznice, Vinc. Vonka, soustruž.) okrašlovací (pp.: Fr. Temnička, Ant. Krans materialista, J. Šimek, H. Marek, kníž. lesní); uby tovací (p. J. Fähnrich a dámy).
Rezek profesor Bílá Vrchlický Jirásek Štech Jura Boh Schnirch K Hilbert V Weinzettel Erbenův František Pečenka Jindřichův Kvasnička Dryák J Kamarýt doktor Šubrt Frt J Bídlo J Nosek Chmelař J Kraus V Mádl Šimek M Maršík P Hlavatá J Samek V Emier F Gold P Svoboda R Dubecká Petera Síbr V Petera J Hlavatá Rozhoznice Vinc Vonk Antonín J Šimek J Fähnrich Praha Francie Fíkar Herites
21 article
Zakládajících členů po 5 zl. čítalo Druž- stvo 67, činných po 2 zl. 72, přispívajícíel 124. Čestným členem jmenován pro své zá- sluhy p. Dokoupil, ředitel odbor. školy hořické. Úhrnem vybráno 8240 K 36 h. Vetšími dary přispěli: 400 zl. »Svatobor« v Praze, 200 zl. okresn zastupitelstvo hořické, 75 zl. městská rada pražská. po 50 zl.: hrabě Harrach a nejmenovanů z Prahy 40 zl. Ochotnický spolek »Erben«; po 30 zl.: paní Erbenová z Prahy, Aug. Ráchota z Jičína, Erben, továrnik lomnický, obec miletínská; 25 zl. kníže Schönburg z Hartensteinu senior; po 20 zl.: Obč. záložna miletínská, Sbor dobrov. hasičů z Miletína. Obč. záložna hořická; po 15 zl.: kníže Schönburg. smíchovská záložna, JUDr. Podlipný; 10 zl. 8 kr. prof. Krása z Praby, Svoboda, akad. malíř z Madridu. prof. Říha z Vídně za pobytu v Bělohradě; po 10 zl. Beseda učitelská a občanská, Živnostenský spolek. prof. Škaloud vesměs z Miletína, městský úřad ho- řický, městská rada vinohradská, J. Richter, ce. k. notář v Poděbradech, Fr. Klazar, maj. pivovaru v Dvoře Králové, MUDr. Lewit v Hořicích, prostředni- ctvím prof. Jirky z pokladničky »U Šmídů« ve Dvoře Králové, z Jeřic prostřednictvím »Nár. Listů« 6 zl. Ostatek doplněn jednak činností místních spolků. jednak pokladničkami v okolí: v Rohoznici, Poliča- nech, Lázních, Bélohradě, Hořicích a v Lukavci. Jako Erben sbíral pracně písně a říkadla, tak Družstvo střádalo vytrvale skoro čtvrt století na pomník, řídíc se věrně jeho heslem: »Potud náro svůj, dokud šetří vlastních pamálekl-
Dokoupil Harrach Erbenová Aug Ráchota Erben Schönburg JUDr Podlipná profesor Krása Praby Svoboda Říha Škaloud J Richter Klazar MUDr Lewit Jirka Šmíd Svatobor Praha Jičín Miletín Madrid Vídeň Bělohrad Poděbrady Francie Dvůr Králové Hořice Jeřice Rohoznice Poliča Lukavac spolek » Erben kníže Schönburg
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Včerejší naší potyčky s vídeňským »Vaterlandem«, pro moravské smiřovačky ve dené, ráčila si povšímnouti německá »P.« řkoue, že by jí to ani zdaleka nebylo napadlo (ujišťu- jeme váženou »P.s, že by nás bylo stejně málo ubylo!), kdybychom nebyli moravské punktace nazvali d'Eivert-Žáčkovými. Nemáme prý za pomínati, že vyrovnací akce na Moravé jest dílem moravské strany lidové a lépe prý bychom učinili, kdybychom mluvili o »vyrovnání Stránský d'Elvertovském«. Nemůžeme vyhověti, nýbrž naopak musíme prositi laskavou sousedku svou, aby společně s námi poněkud přesněji třibilaa rozeznávala. Nemáme proč bychom popírali, že původcem vyrovnávací akce jsou pp. Skéne a dr. Perek a že možno jen tato dvě jména vedle sebe klásti, což jsme také učinili už ve včerejším odpoledníku našem; obhájci moravských punktací v nynější jejich fási jsou pak d'Elvert ve své sněmovní a dr. Žáček ve své boskovické řeči a že zase tato dvě jméná dohromady náležejí. Je v tom sice jist malá pedanterie, ale užitečná. Suum cuique!
Žáčkův Stránský doktor Perek Elvert Žáček d ' Elvertovský d ' Eivert
23 article
— O práci všeněmeckých emisařů v Čechách dle vlasiního doznání sic kusé, ale přec velice poučné a cenné podrobnosti podal ve své jednací zprávě první předseda mni- chovské mužské skupiny všeněmeckého Schul- vereinu v Mnichově a sice na valné hromadě této skupiny dne 30. bř. 1901. Zpráva týkala se činnosti »Spolku pro zachování (!) Němectva v cizině« a sico pobočných jeho organisaní »Všeněmeckého Schulvereinu« a »Bavorského Landesverbandu« se sídlem v Mnichově, vý slovně k potírání českého lidu v západních
Čechy Mnichov spolek pro zachování
24 article
Čechách založeného. Uznáváme za hodno po- dati několik dat z historie »Všeněmeckého Schul- vereinu«, aby čtenářstvo naše poznalo tento bezohledný nástroj germanisační poněkud ze- vrubněji. Spolek tento založen r. 1881 »proti potlačování a znásilňování Němců v Uhrách« od r. 1867 až po nynější doby provozovanému, později však k jeho účelům přibyla i podpor »bojujícího a zánikem ohroženého němectví na slo- vanských a vlaských jazykových pomezích. Za 19 let svého trvání vydal všeněm. Schulverein více než million marek, mimo to zbudoval sta škol, ko- stelů a far, správám kostelů a škol vydatn přispěl, zřizoval dětské zahrádky, knihovny lidové a školní, německé studenty, duchovní učitele podporoval a vysilal« — vše v Ra- kousku, a takřka vše v Čechách, na Moravě ve Slezsku, vše tajně a podloudně! V první polovině své činnosti setkával se s chladným přijetím v Německu a byly to zvláště akade- mické kruhy, kteréž jej podporovaly, teprve po- zději našel porozumění v širších i vyšších kruzích, když »požehnaná jeho činnost stalase patrna«. Bavorská skupina všeněm. Schnivereinu čítá ke svým čestným členům jednoho biskupa, jeden ze spolkových ně- meckých panovníků upozorňuje na německá sídla podpory po- třebná, jiný německý panovník z vlastního podnětu přikázal mu velice značný čestný dar, oba »vy- socí pánové« stali se jeho čle ny. Cestu k srdci německých kapitalistů spolek prý dosud nenašel, nejobětavějši jsou přispívatelé po 3 markách. V roce 1899 čítal všeněm.
Němec Čechy Uhry Morava Slezsko Německo
25 article
Schulverein 271 skupin, 30.216 čl., úhrnného příjmu 161.784 m., úhrnného vydání 101.383. poskytnutých podpor 74 375 m., v roee 1900 279 skupin, 32.388 členů, 176.655 úhrnnýeh přijmů, 117.567 úhrnného vydání, 89.241 po- skytnutých podpor, jmění základního má spolel 139.070 m. To jsou přece cifry velice úhledné, praví se ve zprávě, avšak hluboco prý za- hunbující, uváží-li se, že jsou to sumy, kteréž věnuje 53 millionů říšských Němců na ochranu svého území za říšskými hranicemi a srovnají-l prý se s milliony, kteréž věnuje pět (1!) mil lionů Čechů na rozšiřování svého území na ně- mecké prý útraty! »Bavorský Landes verband«, pobočný to spolek všeněmecké organisace, zařízen byl — jak se ve zprávě jednací doslovně praví — r. 1898 k tomu účelu v Mnichově, aby pomáhal udržo- vati tenkou obrubu němectví, kteráž v západních Čechách dosud se vy- skytuje i aby působil proti dalšímu po- stupu Čechů do Bavor podél česko-bavorských
Němec Čecho Bavor Mnichov Čechy spolek všeněmecký organizace
26 article
hranie. (!) Té doby čítá 17 místních skupin podél východních bavorských hranic. Poslední valná hromada zástupeů konala se v Amberce i bývá vždy dvojí porada, veřejná i důvěrná. Valná tato hromada měla velice povznášející průběh, zvláště následkem sdělení dvou významných okolností, obě dvě jsou pro nás Čechy velice významné. K popudu Verbandu stalo se totiž, že sčítání lidu r. 1900, jehož výsledky se oče- kávají na veřejnosti letos k podzimku provedeno nejen v Bavorsku, ale v celé říši podle zásady nejen příslušnosti, ale i mateřského jazyka, takže pro »Landesverband« bude poprve znatelno, jakého rozšíření nabylo v Bavorsku slovanství zejmena ve východních Bavoříeh. Veliký jásot nadšení na amberské valně hromadě Landes- verbandu, jak se ve zprávě dí, způsobilo sdělení »o zpětném dobytí a zaji- štění německého karakteru Blíže- jova, ležícího na trali mezi Domažlicemi
Čecho Verbanda Bavorsko Landes Domažlice
27 article
Plzní, přestavbou a rozšířením tamní školya zřízením dětské zahrádky. »Bylo k tomu zapo- třebí velkého nákladu peněz,« praví se dále doslovně ve zprávě, »a sice po tři léta, a po dvě léta táhlo se vyjednávání až k nejvyšším správním inslaneím země, než překo- nány všechny překážky s české strany neustále vyvršované. Nyní jest tamní německá školaa tím také německý karakter města zajištěn a od 1. ledna působí také dětská zahrádka. Naším zasáhnutím byla také sebedůvěra německého obyvatelstva tamního posílena a naším přičiněním stalo se, že český starosta byl pro zne- užití úřadní moci sesazen a ně- mecké obecní zastupitelstyo zvo- leno. Znovudobytí Bližejova, již za ztra- cený pokládaného, má ještě zvláštní vý- znam, že tak zachráněn sousední, ve své většiné dosud německý Horšův Týn před osudem drobícího se jazykového ostrova německého . . .« S bezdechým úžasem čteme a překládáme tyto řádky! Ovšem bylo již dávno jisto, že boj o Bližejov vede se bavorskými penězi a pomocí, ale toto zjevné příznání, otištěné v nejrozšíře- nějším mnichovském listě, je věru ohromujíeí Bavorský »Landesverband« to byl, který rukamu blížejovských Němců podával protesty až k nej- vyšším instancím správy v Čechách, on to byl, který způsobil sezazení českého starosty, říšsko- německý spolek velmi značnými prostředky, markami do tisíců jdoucími, po libosti pracuje v poměrech obci v Čechách a kupuje jich ná- rodní karakter ! Bývalý starosta blížejovský může se utěšiti, dva němečtí spolkoví panovníci jako čestní členové spolku pro zachování němectví v cizině přičiňovali se o jeho sesazení! Uvažu
Bližejův Němec Plzeň Horšův Čechy
28 article
jeme-li však v mrazivém ustrnutí všechny tyto události a jich bezvýhradné takřka doznání řišsko- německou všeněmeckou organisací i agitací, mimo- děk tážeme se sama sebe: Zdaliž pak onen široce rozvětvený a v jistých příležitostech tak osvědčený apparát státní policie ví něco o ve- likém tom a všestranném útoku zahraničných emisarů na království české, o organisaci, která své agituční posádky rozprostírá poděl hranie, o sjezdech v bavorských městech, na nichž s rozhoduje o osudech českých měst a vesnie. Zdali pak výšiny centrálních úřadů v Praze ve Vídni nejsou příliš vysoko a daleko, než aby jim neušlo, co se děje »na obrubě nemalé ná- rodnosti v Čechách tu tenčí onde širší?« Mu- síme míti se zadostiučiněním za to, že nikoli, neboť oku ústředních úřadů státní správy v Praze 1 ve Vídni neujdou věci, kteréž sice jsou státní existenci také nebezpečny, nikoli však v míře tak značné, jako organisace všeněmecké propa- gandy, veřejná v říši německé a veřejná i u nás. Pakliže ví ministerstvo ve Vídni, že neplacený jeho praktikant zúčastnil se sletu všesokolskéh v Praze a vysílá-li poštovní ředitelství pražské zvláštního vyšetřujícího komisaře do Karlových Varů ke zjištění, zdali se dva podřízení úřadníci poštovní zúčastnili slovanského koncertu, potom můžeme býti zajisté klidni i ve směru shor naznačenéml — K návštěvě pařížských delegátů v Praze. »N. Fr. Presse« přináší tuto zprávu: »Prefekt seinského departementu p. Sel ves odevzdal presidentu pařížské obecní rady panu Daussetovi dopis, který mu byl doručen z kabinetu ministra zahraničních záležitost.
Dausset Praha Vídeň Čechy Praha 1 Karlová Vary
29 article
Toto psaní bylo zasláno markýzem de Rever- seaux, francouzským vyslancem ve Vídni,p. Delcasséovi, ministru zahraničních záleži- tostí, a zní: »Předseda pařížské obecní rady žádal mne před svým odjezdem z Prahy, abych tlumočil císaři ujištění jeho nejuctivějších pocitů. Jeho Veličenstvo nařídilo mi prostřednictvím br. Szecsena, abych vyslovil p. Dausseto vi a jeho kollegům díky Jeho Veličenstva. Spěchám, abych sdělil s Vaší Excellencí tuto odpověd. s prosbou, abyste ji uvedl ve známost.« — Tábor Čechů ve Vídni. Z Vídně, 2. srpna. (Zvl. telgr. »N. L.«) Český tá bor vídeňský, svolaný na neděli dne 4. t. m., byl úřadem povolen. — Osobní. Pan Edvard Zoubek, c. k. suppl. učitel tělocviku na reálce v Praze—II., byl jmenován c. k. skutečným učitelem na státní roálce v Hoře Kutné. — Úmrtí. V Išlu zemřel dne 31. července pan Otto Winternitz z Přelouče. Mrtvola jeho pře- vezena bude do Přelouče a pohřbena bude dne 4. t. m. o 2. hodině odpolední. — K protičeským demonstracím v Karlo- vých Varech. Z věrohodné strany byli jsme telegraficky požádáni konstatovat, že tvrzení, jakoby synové stavitele p. Ekla byli se zúčastnili v neděl- ních demonstracích, na omylu se zakládá.
Rever Čecho Edvard Winternitz Ekl Vídeň Praha Kutná Išlu Přelouč Karla II
30 article
— Jinak u nás, jinak u Němců. Jak ne- stejně měří se u samosprávných úřadů českýcha německých oběma národnostem, vidíme z téchto příkladů: K samosprávnému okresu litoměřickému náleží 9 zámožných, úplně českých obcí, k okresu lovosickému 13 českých obcí. Ale v sídlech okres- ních zastupitelstev v Litoměřicích a Lovosicích zdá se, jakoby těchto českých obcí na okresích ani ne- bylo. Návěštní tabule okresních zastupitelstev v Li- toměřicích a Lovosicích jsou jenom německé, nápisy uvnitř budovy nad vehody do kanceláří jen ně- mecké. Úřadníci těchto samosprávných sborů česky neumějí a česky se tu vůbec nedomluvíš. Že by snad česká menšina mohla míti své minoritní za- stoupení v zastupitelstvu, to nikomu se strany české, jež zná neústupnosť Němců, tím měně pak se strany německé, vědomě si své většiny, ani nena- padne. Nenapadne to ani orgánům vládním, jež by mohly poměrné zastoupení obou kmenů při volbě doporučiti ... Podívejme se však do smíšených okresů většinou českých, na př. poličského a lito- myšlského. Do okresu poličského náleží devět ně- meckých obcí, do okresu litomyšlského asi 15 obci německých. Velká většína obcí v obou okresích jes česká. A jak měříme tu svým sousedům, již nás všude jen odkopávají? V Litomyšli i v Poličce jsou nápisy na budovách okres. zastupitelstev obou- jazyčné, uvnitř budov na všech dveřích, ba ž na bytu okreg. tajemníka, rovněž jsou českoc německé nápisy. Že okresní tajemníci dobře německy umějí rozumí se samo sebou. Co však říci tomu, že ně- mecké minority mají v okresích lěch své zastoupení.
Němec Litoměřice Lovosice Litomyšl
31 article
Tu česká spravedinost vypočitala totiž v obou okresích, kolik daní plalí Němci a kolik by jim zi- stupců patřilo, a při volbách mlčky volí čeští vo- litelé v poličském okresu sedm zástupců německých a rovněž asi tolik v okresu litomyšlském. Není-li to karakteristika naší české povahy? Na severu bratry naše odkopávají, jazyk náš ignorují a na východě tiskneme tyto lidi na svá prsa a všemožně jim vy- hovujeme. Proč se tak nestane v Litoměřicích ? — Jak dařilo se do nedávna obcím českým na Pracha- ticku, dokud byly sousedním něm. okresem volar- ským majorisovány a jak daří se velikému počtu českých obcí na Krumlovsku, jež jsou jen jedním neb dvěma hlasy v minoritě, marno vypisovati. Němce české touto ústupnosti nezískáme; máme-li zápas svůj dovésti k žádoucímu cíli, musíme již jednou ve všem vůči nim držeti se zásady: Oko z oko, zub za zub. — Z městské rady pražské. (Schůze v pátel dne 2. srpna za předsednictví náměstka p. dra. Friče.) Sděleno bylo rozhodnutí ministerstva vnitra ve pří- čině úprav továrny firmy Fischl a Rosenbaum a Zlichově, odkud celé pražské okolí je obtěžováno otravným zápachem. Ve věci té bude postupováno dle návrhů pp. městských radů dra. Podlipného, dra.
Němec Frič Fischl Rosenbaum Zlichův Podlipný Litoměřice Krumlovsko ministerstvo vnitro
32 article
Groše a Schillera. — O předláždění Frantíš- kova nábřeží. Městský rada p. Zikan žádal předsedajícího náměstka p. dra. Friče, aby sdělen byla příčina, proč doposud nebylo přikročeno ku pře- dláždění Františkova nábřeží na Starém městě novým dlažebním kamenem. Nábřeží toto mělo býti vy- dlážděno již loni a když interpellant letos v měsíc květnu provedení dlažby urgoval, dostal ujištění, že se s pracemi započne ihned po císařských a sokol- ských slavnostech. Ale skutečnost nasvědčuje tomu, že se tak opět nestalo a nestane. Vysvětlení, že s kamene, pro nábřeží určeného, použilo jinde, ne- může uspokojit a řečník žádá, aby praesidium na- řídilo stavebnímu úřadu bezokladně vydláždění ná- břeží provésti. Náměstek p. dr. Frič tomuto přán slíbil vyhověti. — Usneseno pověřiti přípravnými pracemi na opravu kostela sv. Jindřicha (zaměření vypracování plánů) p. arch. Sochora. — Před ne- dávnem navrhl měst. rada p. Brož, aby dle prament z pražského archivu, byly vydávány historické články o Praze. Tisková komise navrhla, aby tyto články za redakce p. dra. Telga vycházely jako příloha »Věst- niku obecního«. — Dále navrhla tisková komise, aby prozatím nebylo pracováno na novém průvodci p radnici staroměstské, jak usneseno bylo, ježto takový průvodce vydán bude »Společnoslí přátel staroži- ností«, prací konservátora p. Heraina a dra. Teiga
Groš Schiller Zikan Frič Františkův doktor svatý . Jindřich Sochor Brož Telg Herain Teig Praha
33 article
Tyto návrhy rada městsků schválila. — K návrtu p. Voitia usneseno, aby ve staroměstské radnicí vy věsen byl seznam bytů, které lze najali v domech náležejících obci pražské. — Panu ob. st. Eckerton vzdány díky za darovaný obraz hr. Jana Buquoye, zakladatele pražského chudinského ústavu. — Výlat chovanců ústavu sv. Bartoloměje do Chuchle buž se konati ve středu dne 7. srpna. — Mostní v týdnu od 20. do 27. července obnášelo: na mostl Palackého K 4219.94, na mostě žofinském K 430.72, na novém mostě kamenném K 4014.38, na mosll Františka Josefa K 3870.30 a na mostě přes Štvan K 2088.30,
Eckerton Buquoy František Josef Chuchle ústav svatý . Bartoloměj