2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
3. srpna 1901.
5
article
nepatrným měsíčním příjmem, který mu jeho
»učenníci« dávali spíše jako dar z úcty, než
jako plat za jeho články, kterých zpravidla ne-
četli. )
Poslední však rok svého života (1.895— 96)
žil Sturčevič v paláci, na který chorvatský ná-
rod sebral 57.000 zl. a který do obnosu
125.000 zl. dr. Frank zadlužil a v němž vel
kému poustevníku připravil rozkošné komnaty
Příkladu svého učitele následovali jmenovitě
vrchní redaktoři hlavního orgánu strany práva
pp. Fleischer a dr. Tresič-Pavičič. Oba roz-
košně žili a druhý svojí eleganci vzbudil obdiv
u českých a polských účastníků žurnalistického
kongresu v Dubrovníku. Ale za to prvý do-
plňoval své přijmy přispěvky na chorvatskou
Matici školskou. (Družba sv. Cyrilla a Metho-
děje pro Istrii) a potom prchl do Ameriky.
kdožto druhý kryl svůj deficit ochotou něžných
svých známostí, které upevňoval slibem věčné
a manželské lásky. Taková jedna známost skon-
čila těchto dnů velice tragieky, noboť jedna
učitelka, pocházející z vážené a bohaté rodiny
zastřelila se pod oknem bytu najednou schlad-
lého básníka-redaktora, který jest nyní ve vy-
šetřovací vazbě. Tyto dvě redakční afféry zni-
čily orgán strany práva mravně, když již dříve
hyl zničen intellektuelně, neboť záhřebský
denník »Hrvatska« (nazv. za red. Fleisehera
»Hrvatska Domovina«) jest, dle všeobecného mí
nění, nejpráznější chorvatský list.
Tato demoralisace stupňuje se tím, že
druhý chorvatský denník strany práva (»Hrvatsk
Pravo«), kde dr. Tresié před několika měsíe
pracoval, vrhá se na nesvědomitého básníka-
redaktora jako hyena, ne k vůli jeho skutku,
ale proto, že přestal býti fanatickým obhájeem
dra. Franka, vůdce »čisté« strany práva.
V těchto věcech jest přede vším třeb
očisty
doktor
Frank
Fleischer
Tresič
Pavičič
Cyrill
Hrvatska
Tresié
Franco
Dubrovník
Istria
Amerika
6
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 2. srpna.
Ruský lihový monopol. V polovině čer
vence zaveden v 64 ruských guberniích lihový
monopol, jejž ruské listy prohlašují za nejvý
znamnější letošní událost ve vnitřním život
Ruska. Monopol lihový zaváděl se v různých
guberniích na zkoušku již od desěti let; po-
něvadž pak blahodárné účinky této reformy
uznávány jednomyslně veškerou ruskou veřej
ností, vidoucí v ní účinný protijed proti kořaleč-
nímu moru, rozšířena letos reforma na všechny
evropské a některé asijské gubernie. Reformi
jeví se v tom, že od nynějška kořalka nesm
se v Rusku prodávati v kořalnách, nýbrž jen
ve státních skladech v uzavřených nádobách
výjimka povolena jen některým hostincům a ná-
dražním restauracím, kde i nyní dovoleno lihove
nápoje prodávati na sklenky. Prodavač ve stát-
ním skladě nemá nijakého užitku z většího pro-
deje kořalky; proto mu také nezáleží na tom,
vyhledává-li se jeho sklad častěji a odpadá vše
liké vábení venkovského lidu, což ovšem činí-
vali bývali krčmáři. Mimo to kořalka se sm
prodávati ze skladů jen za hotové a nikoli n
úvěr neb pod zástavu věcí, což opět v hojn
míře prováděli krčmáři. Obě tyto okolnosti maji
však za následek, že se na vsích vypije ko
řalky méně než druhdy a tím ubylo i opilství.
Praha
Rusko
7
article
Dle úřadních výkazů od r. 1891 do 1898
kdy byl monopol zaveden v 35 guberniích,
ubylo v Rusku více než 30.000 různých krčem
a hospod, v nichž se prodávala hlavně kořalka.
Nyní, když reforma rozšířena téměř na celou
Rus, ubude kořalen asi 60.000, čili 1000 n
každou gubernii.
Ubyloli tolik příležitosti k opilství, ubude
jistě také opilství samého. Státní sklady maji
však i tu nevýhodu pro pijáky, že kupující ne-
smí ve skladě nádobu s kořalkou otevříti aj
vypiti, nýbrž musí si ji odnésti domů, aneb
aspoň s ni odejítí na ulici. I to působí značně
k umenšení opilství, neboť opíti se ve středu
rodiny neb dokonce na veřejné ulici může jen
člověk mravně již zkažený, kdežto v krčmách
opijeli se lidé svedení buď příležitosti, neb i ne-
svědomitostí krčmáře. Vzhledem k tomu, že
cena státní kořalky jest vyšší, než bývala dříve.
soudí se, že ani erár při poměrně menší spo-
třebě neutrpí újmy na potravní dani z vodky.
která jest dosud hlavním zdrojem nepřímých
státních důchodů ruských.
Rusko
Rus
8
article
Návštěvy srbských královských man-
želů, »Paris-Nouvelles« obdržely z Bělehradu
zprávu, že král Alexandr s královnou Dragou
hodlají na zpáteční cestě z Petrohradu, kamž
přibudou v září neb počátkem října, navštíviti
též Cařihrad a Sofli. Dle této zprávy král
Alexandr hodlá se v Cařihradě přičiniti, aby
sultán nabyl jasného obrazu o nesnesitelných
pro Srby poměrech ve Starém Srbsku. Mimo to
chce se domoci konečného rozhodnutí stran
stavby železné dráhy, jež má spojiti Dunaj
s Adriatickým mořem. Konečně návštěvou u pa-
triarchy chce vyříditi některé sporné otázky,
týkající se srbských biskupů v tureckých
kra jích.
Ze Starého Srbska. »Nov. Vremeni« te-
legrafují z Bělehradu, že sultán slíbil srbskému
vyslanci podobně jako vyslancům některýeh
jiných států, že prištinský mutesarif Džemal bej
bude odvolán, protože dopustil surové pronásle-
dování Srbů ve Starém Srbsku. Dne 29. čer-
vence skopijský gubernátor skutečně prý již
přikázal Džemalu beji, aby požádal za výslužbu
a hodnost mutesarifa odevzdal zatím veliteli
vojska v Prištině, Adžamu pašovi. Jakmile však
Albánci o tom zvěděli, zavřeli své obchody.
vrhli se na úřadní budovu a vyhnali Adžama
pašu, který prchl do Skoplje, načež se pro-
puštěný mutesarif Džemal bej opět klidně vráti
do Prištiny a uvázal se ve svou starou hodnost.
Zpravodaj dodává k tomu, že se v Prištině ode-
hrává patrně známá turecká komedie, která má
světu dokázat, že není vůbec možno vzdáliti
zarytého nepřítele Srbů a nahraditi jej jinou
psobou.
Paris
Srba
Džemal
paša
Albánec
Bělehrad
Petrohrad
Cařihrad
Srbsko
Priština
Skoplje
9
article
Obžaloba Sarafova. Státní zástupce kraj
ského soudu v Sofi připravil již obžalovací spia
*) Psalť Antonín Starčevič zvláštním svým
pravopisem, míchanicí literárního jazyka a svých
nměle utvořených slov a to výhradně o Rusku.
Číně a pod., dle informaci — »Köln. Zeitung« a
»Inděpendance Belge«, které jedině četl.
proti bývalému předsedovi makedunského komi-
tétu Borisu Sarafovi. Sarafov spolu se Sofronem
Stojanovem se viní ze spoluviny při zavraždění
Fitovského v Bukurešti; jiní členové komitétu,
Kovačev a Trolev, viní se z účastenství při za-
vraždění prof. Michaileana v Bukurešti. Vyšetřo-
váním zjištěno prý v prvém případě, že vrchní
makedonský komitét obdržel v lednu 1900 dů-
věrné sdělení, že Fitovský koná Rumunsku
vyzvědačské služby proti makedonskému výboru
Sarafov opatřil pak ponězi Mitova a Stojčeva,
poslal je do Ruščuku, kde jim pomoci Sarafov
a Stojanova vydány průvodní listy do Bukurešti,
kdež Fitovský také zavražděn, poněvadž se ne-
podařilo vylákati jej do Bulharska. Druhá vražda,
jíž 22. července 1900 padl za oběť redaktor
časopisu »Peninsula Baleanica«, prof. Štěpán
Michaileanu, byla spáchána Stojanovem
Dimitrovem, který dle svého udání byl
najat Ikonomovem, jemuž se však podařilo
z Bukureští prchnouti. Instrukce byly mu zá-
slány z Ruščuku od Troleva, jenž tam byl veli
telem požární stráže a od Sarafova ze Sofe
Ze Sofie obdržel také peníze.
Starčevič
Köln
Belge
Saraf
Sofron Stojanov
Kovačev
Trolev
Fitovský
Mitov
Stojčev
Sarafov
Stojanov
profesor
Štěpán Michailean
Stojanov Dimitrov
Ikonomov
Sofi
Rusko
Čína
Bukurešť
Rumunsko
Ruščuk
Bulharsko
Trolevo
Sarafov
Peninsula Baleanica
Sofe z Sofie
10
article
Všeamerický kongres.
Všeamerický kongres.
Mexieká vláda sdělila úřadně, že na původ
ním programu všeamerického kongresu.
který konati se bude v říjnu, neprovede se žádná
změna a že není žádné závady, aby projednaly
se na něm všechny budoucí otázky, náležejíe
před smírčí soud. Jelikož přání republiky čilské.
která žádala, by určený již program byl částečně
obmezen, čemuž se však jiné státy vzepřely.
vyhověno nebylo, prohlásily nyní vlády státův
Argentiny, Brazilie, Uruguaye, Paraguaye a Bo-
livie, že vyšlou ke kongresu své zástupce. Kdyby
však příšti události měly za následek změnu
programu a porady obmezily se dle přání vlády
čilské, podají proti tomu protest a zástupcí je
jich kongres opustí.
Argentina
Brazílie
Uruguay
Paraguay
Bo
11
title
Odhalení pomníku K. J. Erbenovi
v Miletině.
Erben
Miletina
13
article
V imposantním slavnostním průvodu zúčast
nili se tito deputanti a representace:
Z Prahy? Za městskou radu dr. Čelakovský
Brož, Kasalický; za výkonný výbor strany svobodo-
myslné posl. Jaroš, za Uměleckou besedu Herites.
spis., za zeměvěd. spol. dr. Metelka, za ústřední
spol. česk. prof, řed. Bílý, prof. Stýblo, za Čes.
museum, Matici čes. dr. Čelakovský, za »Máj« pp.:
F. S. Procházka, J. Hovorka, za Spol. přátel staro-
žitností MUC. Jíra, A. B. Černý, za spol. »Komenský«
Dejmek, za zemskou ústřed. jedn. uč. v Čechách
říš. posl. Černý, Petrásek, za jedn. zpěv. spolků
českosl. Miessler, za zemsk. ústřed. jedn. has.
král. čes. Englman, za měst. radu karlínskou Dmí-
šek; Liebscher K., malíř, spis. Jirásek a Mayerhoffer,
JUC. Emler, c. k. úř. univ. knih., dr. Skalička.
assis. path. an., L. Štulc, úč. rev. zemsk. odb., referenti
MUC. Festa (»Nár. Listy«), J. Fikar (Nár. Politika«)
Z Hořic: Obecní zastup. 3 čl., živnostenská bes.
okresní výbor: dr. Klika, A. Hora, měst. rada: dr
Tomsa se 2 čl., pěvecká jednota »Vesna«, sbor do-
brovolných hasičů 10 čl., měst. bas. 16 čl., mládene-
cká spol. »Svornost« 16 čl., dr. Erban, měšť. bes.
Novák, hudební spolek »Dalibor« 2 čl., zpěv. spolek
»Ratibor«, banderium hospodářsko prům. jednoty
s hudbou, učit, jed. »Budeč«, red. Vlasák, hosp.
prům. jedn., dr. Růžek, notář. Z Hradce Krá-
lové: Městská rada: JJUDr. Ulrich, starosta, Červený.
továrník, Pilnáček, osobní starý clitel a přítel Erb
nův J. Klumpar, gymn. řed. na odp., za místní odb.
doktor
Čelakovský Brož
Jaroš
Herites
Metelka
profesor
Stýblo
Čelakovský
F S Procházka
J Hovorka
Jíra
A B
Černá
Komenský
Dejmek
Petrásek
Liebscher
Jirásek
Mayerhoffer
Emler
L Štulc
Fest
J Fikar
A Hora
Erban
Novák
Dalibor
Ratibor
Vlasák
Růžek
Pilnáček
J Klumpar
Praha
Čechy
Skalička
Hořice
Budeč
Hradec
strana svoboda
karlínský Dmíšek
doktor Tomsa
14
article
Ústřední Matice školské Ryba, jedn., za gymn. sbor
prof. Fišer. Z Jičína: Posl. J. Černý, Sokol 13čl.
s prap., gymn. sbor prof. s řed. Fleischmanem.
akademici, občanská beseda, spolek »Barák«, za lit
jedn. prof. Štětina, okresní výbor, odbor samospráv-
ných úřadníků. Ze Železnice u Jičína: 16čl
Sokola s prap. Z Holína u Jičína: Beseda
hosp. spol. »Jul. Grégr. Z Král. Dvora n. L a b
Městská rada 5 čl., MUDr. Moravec, zem. poslanec.
gymn. sbor prof. 3 čl., akademici, Sokol 40 čl. s 2.
Sokolkami, pánský i damský odbor Národní jednoty
severočeské, zpěv. spolek »Záboj«, klub Č. T., podp
jed. děl. »Havlíček«, živnostenská beseda, za okres.
župu hasič. Herkner, spolek div. ochotníků »Hlankae
15 čl. Z Nové Paky: Malát, hud. skladatel se 3
čl. zpěv. spolku »Budče«, zpěv. spolek »Hlasoň«
JUDr. Ebenhoch s 2 čl., za okresní výb. Radimský
starosla, za obč. bes. dr. Tomáš, Horáek, K. Č. v.
18 čl., sbor učit. 3 čl. Z Lomnice Za Sokol 1 čl.
za polit. spolek: Sýkora, zpěv. spolek » Bořivoje
13 čl., učit. jedn. »Komenský«. Z Josefo vat
Městská rada 4 čl., spolek mládenců. Z Pecky
Sokol, div. ochot. s 10 čl., za místní odbor N. J.S.
a obec. zast. dr. Hartman. Z Bělohradu: Z
městskou radu Lohař, zpěv. spolek »Malát« s 25 čl..
občanská beseda s 20 čí., Sokol 40 čl. s prap., sbor
dobr. has. s 36 čl. Z Nov. Bydžova: pěv. spol.
»Lubor-Ludiše« se 14 čl., za učit. jedn. »Budeč«
Khun. Z Jilemnice: Za Sokol: Hojný. Z Jaro-
měře: Prof. Černý, za »Jaromír« odb. uč. Řehák.
Ryba
profesor
Fišer
Posl
J Černá
Fleischman
Štětina
Grégr
Král
MUDr
Moravec
Havlíček
Herkner
Malát
JUDr
Ebenhoch
doktor
Tomáš
Horáek
Sýkora
Bořivoj 13
Komenský
Josefa
Peck Sokol
Hartman
Lubor
Khun
Černá
Jaromír
Řehák
Jičín
Holín
Nová Paka
Budeč
Lomnica
Bělohrad
Jilemnice
spolek » Barák
Sokol
beseda hospodářský . společenský . » Jula
klub Č . T
Bydžov
Sokol : Hojná
Z městský rada Lohař
15
article
Ze Semil: Harapát za uč. jed. »Komenský«.
Z Německého Brodu: Za odbor K. Č. T. proí.
Mařík. Z Ješic: Občanská beseda se 6 čl. Z Be-
nešova: Beran, uč., Roztoky: Za čten. spolek
Klazar. Z Liberce: Tovární řed. Petrásek, Dou-
bravice: 21 čl. hasič. Z Nechanic: říd. uě.
za učit. jedn. »Lindner«, zpěv. spolek »Hlahol«,
K. Č. V. Z Libochovic u Roudnice: Kodejš.
kontr. panství hrab. J. z Herbersteinu. Bohánky
Skály: Spolek div. ochot. s 12 čl., bes. čten
»Štech« s 10 čl. Z Vojic: Hosp. spolek s 2. čl.
Lanžov: živn. sp. s 30 čl. a hudbou. Z Vyso-
kého Veselí: Občanská beseda s 5 čl., Zábř ez
sbor dobr. has. 14 čl., Z Rychnova: K. Č. T.
Račice u Smiřic: hosp. čten. bes., sbor. učit.
Z Třebovětic: Bos. čten., Vřeštova : hospod.
jedn. Z Hořeněvsi: Obecní zast. 2 čl., odbor
N. J. S. spolek div. ochot. »Hanka«. Z Chlum ee
nad C.: Uč. Šír, Rohoznice: Obec zast. 2 čl.
odb. has. 20 čl. Z Dubence: Za Soko! Bonz,
Cerekvice: sbor učit., Poličan: sbor has
13 čl. Z Lochenic: 4 čl, Dol. Kalné: 1 čl.
Z Vilantic: Sbor drobrovolných has. 8 čl., Žam-
berka: Svatoň, herní, za jilemnicko-vysoc. »Budeč-
Mečiř. Z Lhoty Šárové: Sbor dobr. has. 6 čl.
Dehtova: sbor hasičů. ZBřezovic: Za besedu
Jandera, Lukavce: hosp. čten. bes. »Ttebízský«.
Z Třebihosti: Sbor has. 30 čl. Z Mlázovie
Občanská bes. »Svornost« 2 čl., místní odbor. Ú. M
Š. 4 čl., měst. zast. 8 čl.
Harapát
Komenský
K Č
Mařík
Beran
Klazar
Petrásek
Lindner
Kodejš
Herberstein
Štech
spolek
Hank
Šír
Bonz
Svatoň
Semily
německý Brod
Be
Liberec
Nechanice
Libochovice
Roudnice
Vojice
Lanžov
Vyso
Smiřice
Třebovětice
Chlum
Lochenice
Dolo
Budeč
Lhota Šára
Rychnov : K
Cerekvice
Dehtov
Lukavac
sbor hasit . 30
16
article
Telegramy zaslali:
Za klub svobodomyslných poslanců dr. Moravec
z Lomnice n. P., pí. Žofie Erbenová z Opočna, kníže
Schönburg, česká kolonie prof. Chodounskéhoz
Korutanského Jezerska, gremium knihkupců a na-
kladatelů z Prahy, J. Krchleb z Prahy, dvorní rada
prof. Randa s chotí z Dobřichovic, učitelky A. Hyn-
kova a R. Bayerova z Jezerska korutanského, Ad.
Šustr z Chrudimi, rodina Kostlivých z Vídně, hrabě
Harrach z Rokytsch-Sauerbrunu, prof. Honza z Jindl.
Hradce, škol. insp. Koda z Třeboně, spolek českých
bell. »Máj« v Praze, náměstek purk. dr. Frič v Praze,
Ústř. spol. čes. žen v Praze, dr. Pára v slovačském
Poysteyně, prof. dr. Prusík v Praze, město N. Byd-
žov, V. Leser v Mnich. Hradišti, za sbor prof. řed.
Doucha na Smíchově, dr. Herold na Král. Vinohra-
dech, vinohradští professoři, Neuman Kralupský
Kralupech, prof. Prusík ve Weldenu, česká fakulta
filosof. v Praze, básník Mužík v Praze, básník Jar.
Vrchlickýv Slatižanech, rodina Ryšavých a Silvaro-
vých ve Votici, prof. Soukup v Praze, dr. Brtický
v Hor. Cerekvi, Joh. Danešova v Praze, V. Stech
v Neratovicích, Kudrna v TTurnově, K. a A. Rybička
ve Vídni, měst. rada v Jičíně a v Lomnici n. Pop.
Občan. bes. v Lomnici n. Pop., dvor. r. Bělohoubek
v Třebechovicích, dr. Lohař v Jičíně, J. Müller
Hořicích, řed. J. Erben v Praze, Obč. bes. v Libáni
Erv. Špindler v Rondníci, Beseda měšť. v Praze
prof. Gebauer ve Chvojně, Slovan. beseda ve Vídni.
sestry Durdikovy na Smíchově, rodina Šindlerova
Lohařova v Bílé Třemošně, správa Musea král. čes.
dr. Srb. starosta m. Prahy, dr. Rieger v Malči, Miři
jovský v Hradci Král.
doktor
Moravec
Erbenová
profesor
Chodounskéhoz
Jezerska
Randa
A Hyn
R Bayerův
Šustr
Harrach
Sauerbrun
Honza
Frič
Prusík
N Byd
V Leser
Herold
Král
Neuman
Soukup
Brtický
Danešův
V Stech
Kudrna
A Rybička
Pop
Bělohoubek
Lohař
J Müller
J Erben
Špindler
Gebauer
Durdikův
Šindlerův
Srb
Rieger
Miř
Opočno
Praha
Krchleby
Dobřichovice
Chrudim
Vídeň
Rokytsch
Hradec
Koda
Třeboň
Smíchov
Kralupy
Welden
Cerekev
Neratovice
Jičín
Lomnice
Třebechovice
Hořice
Libáň
Rondník
Chvojno
Bílá Třemošeň
m . Praha
Maleč
kníže Schönburg
Ada
spolek český bell
Vrchlickýv Slatižany
Slovan
správa muzeum král
Jindl
17
article
Družstvo Erbenovo.
Družstvo Erbenovo.
Nedá se popříli, že prvním činitelem, který s
snažil zvěčniti památku svého vynikajícího rodáka.
byli miletínští studující. A není také divu! Vždyi
ssáli z bohatých pramenů okolních středoškolských
učilišť, byli svědky zápalu a nadšení, jakým prová-
zena byla od jich učitelů kterákoliv zmínka o K. J
Erbenovi. Mladické hlavy, schopné zanícení a pře-
svědčené hluboce o nezměrné ceně básníkově pro
celý národ, přijížděly každé svátky do svého domova
a dělily se o toto blahé přesvědčení se svými spolu-
žáky a rodáky. A že tito přáli studentstvu z hloubi
srdce, ukázala prvá tři léta po r. 1880. Za ten čas
sebráno bylo 463 zl. 94 kr., počítaje v to i první
dar zahraničných českých spolků lipských a dráž-
danských.
Malý kroužek pěstě a šíře původní ideu dále.
odevzdal r. 1884 nově utvořivšímu se sdružení své
jmění s přáním, aby přibývalo ho co nejvíce. Roku
1885 pořízeny stanovy a malá společnost přeměnil
se v nynější Družstvo Erbenovo.
Nežli však nedočkavé nervy pracovníků došly
uklidnění, jakého nabylo se výsledkem slavnosti právě
se odehravší, minulo drahně let.
Aby postupovati se mohlo rychleji ku předu.
rozhodlo se Družstvo r. 1887 obrátiti se v širší ve-
řejnost. Rozesláno přes 500 prosebných provolání
tlouklo se jimi na vlastenecká srdce; bohužel, ztra-
tilo se jako temná ozvěna v dálce a nevyneslo více
než pouhých čtyřicet zlatých. Pestrobarevné sny
D. E. pobledly timto způsobem náležitě. K tomu
všemu přidružily se ještě jiné nesnáze; jednak ně-
kolikaletá neúroda a místní pohroma živelní, jednal
hromadné sbírky pro jiné účely národní, jednak ob
jevili se zastanci vhodnější myšlenky, poříditi bud
nadaci Erbenovu nebo postaviti chudobinec téhož
jmena.
Erbenův
Erben
D E
18
article
Věci ty měly v zápětí, že takřka celé pětileti
Družstvo trnulo v nehybnosti, která každou chvíli
hrozila naprostým rozkladem . . . Toliko vědomí, že
vládne se kapitálem nikoli jednotným, ale již i z ná-
rodních příspěvků složeným — kapitálem tak ma-
lým, že nestačí ani pro založení nadace ani pro vy-
stavění chudobince, jakož i nabytá zkušenost, že
stavějí se pomníky i tém, kdož neměli daleko tako-
vých zásluh o celý národ jako K. J. Erben, dodá-
valy zase s druhé strany Družstvu dalších potřeb-
ných sil, aby zůstalo přísně věrno svým zásadám
jednou příjatým. A smutné časy se obrátily pojed
nou: ještě sklenkem r. 1892 původní kapitál roz-
množen byl na tisíc zlatých.
V době Národopisné výstavy jméno Erbenovo
zaskýělo se každou chvilkou a jeho dosah oceně
vždýcky s jiného stanoviska. I cizina uznala, že
akce pro Erbenův pomník zasluhuje podpory vším
právem. A tak za horlivého jednatele, učit. Fikara
nalito nové krve do žil. Podzimkem téhož roku při-
padlo pětadvacetileté výročí úmrtí Rrbenova. »Kurýre
a »Zlatá Praha« (která nevyhověla) požádány o pu-
blikaci prostinkého hrobu básníkova na hřbitově
u Košíř.
Erben
Erbenův
Fikar
Podzimek
Praha
Košíře
19
article
Jménem »Miletfna« položen rodnými i okolními
akademiky na rov ten mohutný věnec z národních
obětin. Doma slouženo slavné requiem za účasti všt
mládeže školní a celého okolí, večer pak konána
bohatá akademie se vzletným proslovém Miřijov-
ského. Rok 1895 zove komitét rokem Erbenovým.
neboť v něm vykonán největší kus práce, kapitál
nejvíce vzrostl a počala vlastní akce pomníková.
V tomto ohledu nabylo Družstvo vzácné přízně
v odborné sochařské škole hořické a její professo-
rech, řediteli Dokoupilovi, archit. Cechnerovi. Tito
pánové nejenom že uvolili se přispěti cennou radou,
nýbrž postarali se o to, že žáci školy té vypracovali
zdarma vkusnou mramorovou desku pro rodný
domek oslavencův. Její odhalení konalo se za slav-
nostní řeči spisovatele K. V. Reisa 22. května 1899.
Erbenův
Dokoupil
Cechner
Reiso
20
article
Praha zaslala telegram, ze vzácnějších hostí přítomni
byli: zeť zvěčnělého učence býv. sekční šef v mini-
sterstvě vyučování, nynější ministr dr. Rezek, prof.
Bílý a spisovatelé: Vrchlický, Jirásek, Ypsilon, He-
rites, Štech.
Roku následujícího vypracovány konkursní pod-
mínky pro pomník a vypsány tři ceny.
Došlo celkem 23 modelů.
Jura, v níž zasedali pp. prof. Boh. Schnirch za
Uměleckou besedu, K. Hilbert, architekt a stavitel
dómu svatovítského za »Manes«, V. Weinzettel, archi-
tekt za kamennickou odbor, školu hořickou, z Druž
stva Erbenova Frant. Pečenka, starosta a farář Fil.
Subert, přikla první cenu p. Jindř. Řihovi, sochaii
smíchovskému, druhou p. Salounovi, akademickému
sochaři z Prahy, třetí pánům Kvasničkovi, sochaři,
arcbit. Dryákovi z Prahy.
Ku provedení přijat model p. Řihy.
Za celou dobu 21 let mělo Družstvo dvanáce
valných hromad a 77 výborových schůzí. Z funkcio-
nářů vystřídali se v předsednictvu pp.
J. Diviš, starosta, J. Kamarýt, farář, dr. Chmelař.
Fil. Šubrt, farář, Frt. Pečenka, starosta; v jedna
telství pp.: říd. učitel J. Bídlo, Fr. Horák,
Fíkar, učitelé, J. Nosek, kaplan a dr. Chmelař
při revisi účtů pp.: J. Kraus, V. Mádle,
Šimek, M. Maršík, kaplan, P. Hlavatý, J. Samek.
starosta rohoznický, dr. Chmelař, V. Emier, F. Gold.
P. Svoboda, R. Dubecký; pokladnictví p
veškerý čas vedl p. Vil. Petera.
Výbor komitétu posledního prohlásil se celý z
výbor slavnostní a rozdělil se na jednotlivé obory
zvací (pp. dr. Chmelař, učitel Síbr); finančn
(pp.: V. Petera, J. Hlavatý, mlynář); dopravn
(pp.: J. Samek z Rozhoznice, Vinc. Vonka, soustruž.)
okrašlovací (pp.: Fr. Temnička, Ant. Krans
materialista, J. Šimek, H. Marek, kníž. lesní); uby
tovací (p. J. Fähnrich a dámy).
Rezek
profesor
Bílá
Vrchlický
Jirásek
Štech
Jura
Boh
Schnirch
K Hilbert
V Weinzettel
Erbenův
František
Pečenka
Jindřichův
Kvasnička
Dryák
J Kamarýt
doktor
Šubrt
Frt
J Bídlo
J Nosek
Chmelař
J Kraus
V Mádl
Šimek
M Maršík
P Hlavatá
J Samek
V Emier
F Gold
P Svoboda
R Dubecká
Petera
Síbr
V Petera
J Hlavatá
Rozhoznice
Vinc
Vonk
Antonín
J Šimek
J Fähnrich
Praha
Francie
Fíkar
Herites
21
article
Zakládajících členů po 5 zl. čítalo Druž-
stvo 67, činných po 2 zl. 72, přispívajícíel
124. Čestným členem jmenován pro své zá-
sluhy p. Dokoupil, ředitel odbor. školy hořické.
Úhrnem vybráno 8240 K 36 h. Vetšími dary
přispěli: 400 zl. »Svatobor« v Praze, 200 zl. okresn
zastupitelstvo hořické, 75 zl. městská rada pražská.
po 50 zl.: hrabě Harrach a nejmenovanů z Prahy
40 zl. Ochotnický spolek »Erben«; po 30 zl.: paní
Erbenová z Prahy, Aug. Ráchota z Jičína, Erben,
továrnik lomnický, obec miletínská; 25 zl. kníže
Schönburg z Hartensteinu senior; po 20 zl.: Obč.
záložna miletínská, Sbor dobrov. hasičů z Miletína.
Obč. záložna hořická; po 15 zl.: kníže Schönburg.
smíchovská záložna, JUDr. Podlipný; 10 zl. 8 kr.
prof. Krása z Praby, Svoboda, akad. malíř z Madridu.
prof. Říha z Vídně za pobytu v Bělohradě; po 10 zl.
Beseda učitelská a občanská, Živnostenský spolek.
prof. Škaloud vesměs z Miletína, městský úřad ho-
řický, městská rada vinohradská, J. Richter, ce. k.
notář v Poděbradech, Fr. Klazar, maj. pivovaru v
Dvoře Králové, MUDr. Lewit v Hořicích, prostředni-
ctvím prof. Jirky z pokladničky »U Šmídů« ve Dvoře
Králové, z Jeřic prostřednictvím »Nár. Listů« 6 zl.
Ostatek doplněn jednak činností místních spolků.
jednak pokladničkami v okolí: v Rohoznici, Poliča-
nech, Lázních, Bélohradě, Hořicích a v Lukavci.
Jako Erben sbíral pracně písně a říkadla, tak
Družstvo střádalo vytrvale skoro čtvrt století na
pomník, řídíc se věrně jeho heslem: »Potud náro
svůj, dokud šetří vlastních pamálekl-
Dokoupil
Harrach
Erbenová
Aug
Ráchota
Erben
Schönburg
JUDr
Podlipná
profesor
Krása
Praby
Svoboda
Říha
Škaloud
J Richter
Klazar
MUDr
Lewit
Jirka
Šmíd
Svatobor
Praha
Jičín
Miletín
Madrid
Vídeň
Bělohrad
Poděbrady
Francie
Dvůr Králové
Hořice
Jeřice
Rohoznice
Poliča
Lukavac
spolek » Erben
kníže Schönburg
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Včerejší naší potyčky s vídeňským
»Vaterlandem«, pro moravské smiřovačky ve
dené, ráčila si povšímnouti německá »P.« řkoue,
že by jí to ani zdaleka nebylo napadlo (ujišťu-
jeme váženou »P.s, že by nás bylo stejně málo
ubylo!), kdybychom nebyli moravské punktace
nazvali d'Eivert-Žáčkovými. Nemáme prý za
pomínati, že vyrovnací akce na Moravé jest
dílem moravské strany lidové a lépe prý bychom
učinili, kdybychom mluvili o »vyrovnání Stránský
d'Elvertovském«. Nemůžeme vyhověti, nýbrž
naopak musíme prositi laskavou sousedku svou,
aby společně s námi poněkud přesněji třibilaa
rozeznávala. Nemáme proč bychom popírali, že
původcem vyrovnávací akce jsou pp.
Skéne a dr. Perek a že možno jen tato dvě
jména vedle sebe klásti, což jsme také učinili
už ve včerejším odpoledníku našem; obhájci
moravských punktací v nynější jejich fási
jsou pak d'Elvert ve své sněmovní a dr. Žáček
ve své boskovické řeči a že zase tato dvě
jméná dohromady náležejí. Je v tom sice jist
malá pedanterie, ale užitečná. Suum cuique!
Žáčkův
Stránský
doktor
Perek
Elvert
Žáček
d ' Elvertovský
d ' Eivert
23
article
— O práci všeněmeckých emisařů
v Čechách dle vlasiního doznání sic kusé, ale
přec velice poučné a cenné podrobnosti podal
ve své jednací zprávě první předseda mni-
chovské mužské skupiny všeněmeckého Schul-
vereinu v Mnichově a sice na valné hromadě
této skupiny dne 30. bř. 1901. Zpráva týkala
se činnosti »Spolku pro zachování (!) Němectva
v cizině« a sico pobočných jeho organisaní
»Všeněmeckého Schulvereinu« a »Bavorského
Landesverbandu« se sídlem v Mnichově, vý
slovně k potírání českého lidu v západních
Čechy
Mnichov
spolek pro zachování
24
article
Čechách založeného. Uznáváme za hodno po-
dati několik dat z historie »Všeněmeckého Schul-
vereinu«, aby čtenářstvo naše poznalo tento
bezohledný nástroj germanisační poněkud ze-
vrubněji. Spolek tento založen r. 1881 »proti
potlačování a znásilňování Němců v Uhrách«
od r. 1867 až po nynější doby provozovanému,
později však k jeho účelům přibyla i podpor
»bojujícího a zánikem ohroženého němectví na slo-
vanských a vlaských jazykových pomezích. Za 19
let svého trvání vydal všeněm. Schulverein více než
million marek, mimo to zbudoval sta škol, ko-
stelů a far, správám kostelů a škol vydatn
přispěl, zřizoval dětské zahrádky, knihovny
lidové a školní, německé studenty, duchovní
učitele podporoval a vysilal« — vše v Ra-
kousku, a takřka vše v Čechách, na Moravě
ve Slezsku, vše tajně a podloudně! V první
polovině své činnosti setkával se s chladným
přijetím v Německu a byly to zvláště akade-
mické kruhy, kteréž jej podporovaly, teprve po-
zději našel porozumění v širších i vyšších
kruzích, když »požehnaná jeho činnost stalase
patrna«. Bavorská skupina všeněm. Schnivereinu
čítá ke svým čestným členům jednoho
biskupa, jeden ze spolkových ně-
meckých panovníků upozorňuje
na německá sídla podpory po-
třebná, jiný německý panovník
z vlastního podnětu přikázal mu
velice značný čestný dar, oba »vy-
socí pánové« stali se jeho čle ny.
Cestu k srdci německých kapitalistů spolek prý
dosud nenašel, nejobětavějši jsou přispívatelé
po 3 markách. V roce 1899 čítal všeněm.
Němec
Čechy
Uhry
Morava
Slezsko
Německo
25
article
Schulverein 271 skupin, 30.216 čl., úhrnného
příjmu 161.784 m., úhrnného vydání 101.383.
poskytnutých podpor 74 375 m., v roee 1900
279 skupin, 32.388 členů, 176.655 úhrnnýeh
přijmů, 117.567 úhrnného vydání, 89.241 po-
skytnutých podpor, jmění základního má spolel
139.070 m. To jsou přece cifry velice úhledné,
praví se ve zprávě, avšak hluboco prý za-
hunbující, uváží-li se, že jsou to sumy, kteréž
věnuje 53 millionů říšských Němců na ochranu
svého území za říšskými hranicemi a srovnají-l
prý se s milliony, kteréž věnuje pět (1!) mil
lionů Čechů na rozšiřování svého území na ně-
mecké prý útraty! »Bavorský Landes
verband«, pobočný to spolek všeněmecké
organisace, zařízen byl — jak se ve zprávě
jednací doslovně praví — r. 1898 k tomu
účelu v Mnichově, aby pomáhal udržo-
vati tenkou obrubu němectví, kteráž
v západních Čechách dosud se vy-
skytuje i aby působil proti dalšímu po-
stupu Čechů do Bavor podél česko-bavorských
Němec
Čecho
Bavor
Mnichov
Čechy
spolek všeněmecký organizace
26
article
hranie. (!) Té doby čítá 17 místních skupin podél
východních bavorských hranic. Poslední valná
hromada zástupeů konala se v Amberce i bývá
vždy dvojí porada, veřejná i důvěrná. Valná
tato hromada měla velice povznášející průběh,
zvláště následkem sdělení dvou významných
okolností, obě dvě jsou pro nás Čechy velice
významné. K popudu Verbandu stalo se totiž,
že sčítání lidu r. 1900, jehož výsledky se oče-
kávají na veřejnosti letos k podzimku provedeno
nejen v Bavorsku, ale v celé říši podle zásady nejen
příslušnosti, ale i mateřského jazyka, takže
pro »Landesverband« bude poprve
znatelno, jakého rozšíření nabylo
v Bavorsku slovanství zejmena ve
východních Bavoříeh. Veliký jásot
nadšení na amberské valně hromadě Landes-
verbandu, jak se ve zprávě dí, způsobilo
sdělení »o zpětném dobytí a zaji-
štění německého karakteru Blíže-
jova, ležícího na trali mezi Domažlicemi
Čecho
Verbanda
Bavorsko
Landes
Domažlice
27
article
Plzní, přestavbou a rozšířením tamní školya
zřízením dětské zahrádky. »Bylo k tomu zapo-
třebí velkého nákladu peněz,« praví se dále
doslovně ve zprávě, »a sice po tři léta, a po dvě
léta táhlo se vyjednávání až k nejvyšším
správním inslaneím země, než překo-
nány všechny překážky s české strany neustále
vyvršované. Nyní jest tamní německá školaa
tím také německý karakter města zajištěn a od
1. ledna působí také dětská zahrádka. Naším
zasáhnutím byla také sebedůvěra
německého obyvatelstva tamního
posílena a naším přičiněním stalo
se, že český starosta byl pro zne-
užití úřadní moci sesazen a ně-
mecké obecní zastupitelstyo zvo-
leno. Znovudobytí Bližejova, již za ztra-
cený pokládaného, má ještě zvláštní vý-
znam, že tak zachráněn sousední, ve své většiné
dosud německý Horšův Týn před osudem
drobícího se jazykového ostrova německého . . .«
S bezdechým úžasem čteme a překládáme tyto
řádky! Ovšem bylo již dávno jisto, že boj
o Bližejov vede se bavorskými penězi a pomocí,
ale toto zjevné příznání, otištěné v nejrozšíře-
nějším mnichovském listě, je věru ohromujíeí
Bavorský »Landesverband« to byl, který rukamu
blížejovských Němců podával protesty až k nej-
vyšším instancím správy v Čechách, on to byl,
který způsobil sezazení českého starosty, říšsko-
německý spolek velmi značnými prostředky,
markami do tisíců jdoucími, po libosti pracuje
v poměrech obci v Čechách a kupuje jich ná-
rodní karakter ! Bývalý starosta blížejovský může
se utěšiti, dva němečtí spolkoví panovníci jako
čestní členové spolku pro zachování němectví
v cizině přičiňovali se o jeho sesazení! Uvažu
Bližejův
Němec
Plzeň
Horšův
Čechy
28
article
jeme-li však v mrazivém ustrnutí všechny tyto
události a jich bezvýhradné takřka doznání řišsko-
německou všeněmeckou organisací i agitací, mimo-
děk tážeme se sama sebe: Zdaliž pak onen
široce rozvětvený a v jistých příležitostech tak
osvědčený apparát státní policie ví něco o ve-
likém tom a všestranném útoku zahraničných
emisarů na království české, o organisaci, která
své agituční posádky rozprostírá poděl hranie,
o sjezdech v bavorských městech, na nichž s
rozhoduje o osudech českých měst a vesnie.
Zdali pak výšiny centrálních úřadů v Praze
ve Vídni nejsou příliš vysoko a daleko, než aby
jim neušlo, co se děje »na obrubě nemalé ná-
rodnosti v Čechách tu tenčí onde širší?« Mu-
síme míti se zadostiučiněním za to, že nikoli,
neboť oku ústředních úřadů státní správy v Praze
1 ve Vídni neujdou věci, kteréž sice jsou státní
existenci také nebezpečny, nikoli však v míře
tak značné, jako organisace všeněmecké propa-
gandy, veřejná v říši německé a veřejná i u nás.
Pakliže ví ministerstvo ve Vídni, že neplacený
jeho praktikant zúčastnil se sletu všesokolskéh
v Praze a vysílá-li poštovní ředitelství pražské
zvláštního vyšetřujícího komisaře do Karlových
Varů ke zjištění, zdali se dva podřízení úřadníci
poštovní zúčastnili slovanského koncertu, potom
můžeme býti zajisté klidni i ve směru shor
naznačenéml
— K návštěvě pařížských delegátů
v Praze. »N. Fr. Presse« přináší tuto zprávu:
»Prefekt seinského departementu p. Sel ves
odevzdal presidentu pařížské obecní rady panu
Daussetovi dopis, který mu byl doručen
z kabinetu ministra zahraničních záležitost.
Dausset
Praha
Vídeň
Čechy
Praha 1
Karlová Vary
29
article
Toto psaní bylo zasláno markýzem de Rever-
seaux, francouzským vyslancem ve Vídni,p.
Delcasséovi, ministru zahraničních záleži-
tostí, a zní: »Předseda pařížské obecní rady
žádal mne před svým odjezdem z Prahy, abych
tlumočil císaři ujištění jeho nejuctivějších pocitů.
Jeho Veličenstvo nařídilo mi prostřednictvím br.
Szecsena, abych vyslovil p. Dausseto vi
a jeho kollegům díky Jeho Veličenstva. Spěchám,
abych sdělil s Vaší Excellencí tuto odpověd.
s prosbou, abyste ji uvedl ve známost.«
— Tábor Čechů ve Vídni. Z Vídně,
2. srpna. (Zvl. telgr. »N. L.«) Český tá bor
vídeňský, svolaný na neděli dne 4. t. m.,
byl úřadem povolen.
— Osobní. Pan Edvard Zoubek, c. k. suppl.
učitel tělocviku na reálce v Praze—II., byl jmenován
c. k. skutečným učitelem na státní roálce v Hoře
Kutné.
— Úmrtí. V Išlu zemřel dne 31. července pan
Otto Winternitz z Přelouče. Mrtvola jeho pře-
vezena bude do Přelouče a pohřbena bude dne
4. t. m. o 2. hodině odpolední.
— K protičeským demonstracím v Karlo-
vých Varech. Z věrohodné strany byli jsme
telegraficky požádáni konstatovat, že tvrzení, jakoby
synové stavitele p. Ekla byli se zúčastnili v neděl-
ních demonstracích, na omylu se zakládá.
Rever
Čecho
Edvard
Winternitz
Ekl
Vídeň
Praha
Kutná
Išlu
Přelouč
Karla
II
30
article
— Jinak u nás, jinak u Němců. Jak ne-
stejně měří se u samosprávných úřadů českýcha
německých oběma národnostem, vidíme z téchto
příkladů: K samosprávnému okresu litoměřickému
náleží 9 zámožných, úplně českých obcí, k okresu
lovosickému 13 českých obcí. Ale v sídlech okres-
ních zastupitelstev v Litoměřicích a Lovosicích zdá
se, jakoby těchto českých obcí na okresích ani ne-
bylo. Návěštní tabule okresních zastupitelstev v Li-
toměřicích a Lovosicích jsou jenom německé, nápisy
uvnitř budovy nad vehody do kanceláří jen ně-
mecké. Úřadníci těchto samosprávných sborů česky
neumějí a česky se tu vůbec nedomluvíš. Že by
snad česká menšina mohla míti své minoritní za-
stoupení v zastupitelstvu, to nikomu se strany
české, jež zná neústupnosť Němců, tím měně pak se
strany německé, vědomě si své většiny, ani nena-
padne. Nenapadne to ani orgánům vládním, jež by
mohly poměrné zastoupení obou kmenů při volbě
doporučiti ... Podívejme se však do smíšených
okresů většinou českých, na př. poličského a lito-
myšlského. Do okresu poličského náleží devět ně-
meckých obcí, do okresu litomyšlského asi 15 obci
německých. Velká většína obcí v obou okresích jes
česká. A jak měříme tu svým sousedům, již nás
všude jen odkopávají? V Litomyšli i v Poličce jsou
nápisy na budovách okres. zastupitelstev obou-
jazyčné, uvnitř budov na všech dveřích, ba ž na
bytu okreg. tajemníka, rovněž jsou českoc německé
nápisy. Že okresní tajemníci dobře německy umějí
rozumí se samo sebou. Co však říci tomu, že ně-
mecké minority mají v okresích lěch své zastoupení.
Němec
Litoměřice
Lovosice
Litomyšl
31
article
Tu česká spravedinost vypočitala totiž v obou
okresích, kolik daní plalí Němci a kolik by jim zi-
stupců patřilo, a při volbách mlčky volí čeští vo-
litelé v poličském okresu sedm zástupců německých
a rovněž asi tolik v okresu litomyšlském. Není-li to
karakteristika naší české povahy? Na severu bratry
naše odkopávají, jazyk náš ignorují a na východě
tiskneme tyto lidi na svá prsa a všemožně jim vy-
hovujeme. Proč se tak nestane v Litoměřicích ? —
Jak dařilo se do nedávna obcím českým na Pracha-
ticku, dokud byly sousedním něm. okresem volar-
ským majorisovány a jak daří se velikému počtu
českých obcí na Krumlovsku, jež jsou jen jedním
neb dvěma hlasy v minoritě, marno vypisovati.
Němce české touto ústupnosti nezískáme; máme-li
zápas svůj dovésti k žádoucímu cíli, musíme již
jednou ve všem vůči nim držeti se zásady: Oko z
oko, zub za zub.
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátel
dne 2. srpna za předsednictví náměstka p. dra. Friče.)
Sděleno bylo rozhodnutí ministerstva vnitra ve pří-
čině úprav továrny firmy Fischl a Rosenbaum a
Zlichově, odkud celé pražské okolí je obtěžováno
otravným zápachem. Ve věci té bude postupováno
dle návrhů pp. městských radů dra. Podlipného, dra.
Němec
Frič
Fischl
Rosenbaum
Zlichův
Podlipný
Litoměřice
Krumlovsko
ministerstvo vnitro
32
article
Groše a Schillera. — O předláždění Frantíš-
kova nábřeží. Městský rada p. Zikan žádal
předsedajícího náměstka p. dra. Friče, aby sdělen
byla příčina, proč doposud nebylo přikročeno ku pře-
dláždění Františkova nábřeží na Starém městě novým
dlažebním kamenem. Nábřeží toto mělo býti vy-
dlážděno již loni a když interpellant letos v měsíc
květnu provedení dlažby urgoval, dostal ujištění, že
se s pracemi započne ihned po císařských a sokol-
ských slavnostech. Ale skutečnost nasvědčuje tomu,
že se tak opět nestalo a nestane. Vysvětlení, že s
kamene, pro nábřeží určeného, použilo jinde, ne-
může uspokojit a řečník žádá, aby praesidium na-
řídilo stavebnímu úřadu bezokladně vydláždění ná-
břeží provésti. Náměstek p. dr. Frič tomuto přán
slíbil vyhověti. — Usneseno pověřiti přípravnými
pracemi na opravu kostela sv. Jindřicha (zaměření
vypracování plánů) p. arch. Sochora. — Před ne-
dávnem navrhl měst. rada p. Brož, aby dle prament
z pražského archivu, byly vydávány historické články
o Praze. Tisková komise navrhla, aby tyto články za
redakce p. dra. Telga vycházely jako příloha »Věst-
niku obecního«. — Dále navrhla tisková komise, aby
prozatím nebylo pracováno na novém průvodci p
radnici staroměstské, jak usneseno bylo, ježto takový
průvodce vydán bude »Společnoslí přátel staroži-
ností«, prací konservátora p. Heraina a dra. Teiga
Groš
Schiller
Zikan
Frič
Františkův
doktor
svatý . Jindřich
Sochor
Brož
Telg
Herain
Teig
Praha
33
article
Tyto návrhy rada městsků schválila. — K návrtu
p. Voitia usneseno, aby ve staroměstské radnicí vy
věsen byl seznam bytů, které lze najali v domech
náležejících obci pražské. — Panu ob. st. Eckerton
vzdány díky za darovaný obraz hr. Jana Buquoye,
zakladatele pražského chudinského ústavu. — Výlat
chovanců ústavu sv. Bartoloměje do Chuchle buž
se konati ve středu dne 7. srpna. — Mostní
v týdnu od 20. do 27. července obnášelo: na mostl
Palackého K 4219.94, na mostě žofinském K 430.72,
na novém mostě kamenném K 4014.38, na mosll
Františka Josefa K 3870.30 a na mostě přes Štvan
K 2088.30,
Eckerton
Buquoy
František Josef
Chuchle
ústav svatý . Bartoloměj