ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 97a5a370-661a-11dc-b4a1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 56, work 4, person 28, org 2
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v sebotu dne 3. srpna 190.
Praha
3 masthead
Číslo 212.
4 article
Na ranuí n odpol. listy 8 přilohami („Naučný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka v pátek) přodelací pu: Praze v alministraei něte . . . . . . 2 K- 6 K — na čtvrt Ieta . . . . . s dvojí donáškou na nlslé . . . . . k3 na čtvi leta ve fitaikách: 2 K 30h na měsle . . . . Poštoat a čterl . .. ka s dvojí zššilkou lete na měníe nia měste
Praha K6 K
5 article Rakousko-Uhersko na hospo- dářském rozcestí.
Rakousko-Uhersko na hospo- dářském rozcestí. Zahraničné ministerstvo rak -uherské ne smí si naříkati v tomto okamžiku, že nem příležitosti, aby osvědčilo výši svého státni- ckého umění. Je-li pravda, že člověk roste se svými úkoly, může hrabě Goluchovský vyrůsti na státníka obra! Neníť to jeho » nej- menší zásluhou«, že vnitřní politika se dala v poslední době směrem, jenž sice neprospě zjednání urovnaných poměrů doma, jenž rovněž neurychlil konečné vyrovnání mezi oběma po- lovinamí říše, za to však dal uplynouti vzá- cnému času, kterýž pro tyto úkoly zbývala zatím přikvačily obrovské otázky mezinárodní. do nichž by i stát všestranně doma uklid- něný veškerou svou váhou zasáhnouti musil, nemá-li vzniknouti v obyvatelstvu obava, že věci poslední budou horší prvních . . . Máme tu především na mysli podivné zauzlení poměrů balkánských, jež dostavuje se v době, kdy všecko naše úsilí vyžaduje nadcházející období obnovy obchodních smluv zahraničnýchl Tyto ohlásily svůj příchod bezohledným výstřelem, jenž zazněl z Německa předlohou o novém celním tarifu německém. Nechť již v Německu jakkoliv odhadují své vlastni hospodářské zájmy, v Rakousko-Uhersku není jediného myslícího člověka, jenž by neby pocítil, že tento celní tarif jest způsobilým, zásaditi hospodářským zájmům tohoto sou- státi těžké rány právě v oněch odvětvích hospodářských, kteráž tvořila dosud jeho nejvydatnější hmotné opory; míříť nový celní tarif německý na všecky plodiny a výrobky hospodářství polního, když již před tím Ně- mecko naše výrobky průmyslové na všech stranách zallačovalo a zatlačilo, zejména v Rusku a na Východě.
Goluchovský Rakousko Uhersko Německo RakouskoUhersko Rusko
6 article
Nejnověji se sice snaží »Pester Lloyde v berlínském dopise, kterýž čerpal své in formace přímo z okoli německéh kanclěře, seslabiti nepříznivý dojem ná- vrhu nového celního tarifu německého, ale pro Rakousko- Uhersko odtud nevyplývá ni- jaká zvláštní útěcha. Slyšme: Kaneléř Bülow, tak vykláda důvěrník jeho v »Pester Lloydu«, nikoho nezůstavil v pochybnostech, že pokládá zvy šení cel zemědělských za nezbytné, od oka- mžiku, kdy se stal předsedou ministerstvaa říšským kancléřem a o otázce té před par- lamentem mluvil. Tento jeho názor vyplývá z přesvědčení. že zemědělství německé jest pro národ ně mecký právě tak důležité, jako pro který koliv jiný národ a že nesmí býti ani na chvíli zanedbáno, zejmena z ohledu do- plňování vojska, tedy organi sace, na níž spočívají základy říše německé. Aniž by podceňoval dař z krve ostatních tříd obyvatelstva, jest ně mecký kancléř proniknut přesvědčením, že silný stav rolnický a kvetoucí hospodářství polní jest podmínkou vydatnéhoa pravidelného doplňování řad vojenských. Proto nijak nesdílí stano- visko výstředních agrárhíků a nestaví se proti rozvoji obchodu a průmyslu, ale jiné poměry vyžadují jiných opatření. Jest známo i v cizině, že německé zemědělství po léta nalehá na zvýšení cel na plodiny hospo- dářské a v parlamentech spolko vých států i v říšském sněmu jsou pevné většiny, kteréž ochotny jsou hlasovati pro tyto požadavky. Má-li říšská vláda německá dospěti vůbec k nějakým obchodním smlouvám, k čemuž jest pevně odhodlána, musí především hleděti ke složení říšského sněmu. Bylo by pošetilé sestaviti celní sazby, o nichž by bylo pře- dem známo, že se pro ně neshledá většin na říšském sněmě. V novém celním tarifu
Lloyd RakouskoUhersko Pester Lloyd Kaneléř Bülow
7 article
jsou jenom obilní cla vázaná co do své nejnižší sazby, kdežto veškeré ostatní sazby jsou volné proposice, o nichž lze vy- jednávati s národy ostatními, pokud zamý- šlejí dospěti k novým obchodním smlouvám s Německem. Ovšem se řídil celní tarif jen potřebami Německa, k potřebám cizích států se prozatím nehledělo. Hrozbami časopisectva kaneléř pohnouti se nedá. I dle toho výkladu jest patrno, že rána namířená na obilí jest neodvolatelná,že tudiž zahraniční dodavatelé a pěstitelé obil pro Německo budou neuprosně zasaženi a jakožto rolníci oslabeni. Tím však doznáno nepřímo, že zdatnost německého vojska se zamýšlí zvýšiti na újmu států zemědělských, zejmena Rakousko Uherska a Ruska. Takto se stává nový německý celní tarif ještě nebezpečnější. než byl na první dojem. Právě tato okolnos jest však zlou poklonou pro zahraniční mini sterstvo rakousko-uherské, zejmena dodává-l se, ze kancléř Bülow svých názorů o zvý- šení obilních cel nikdy netajil. Tím jes předem náprava v tomto směru vyloučena a zasaženy jsou země če- ské jako vývozci ječmene a sladu, a spolu i koruna svatoštěpánská. Újmy těmito položkami způsobené nemohou na- hraditi změny ostatních položek a tím jest pro Rakousko-Uhersko dána nemožnost, na tomto základě obnoviti smlouvu obchodnís říší německou!
Bülow Německo Rakousko Uhersko Rusko RakouskoUhersko
8 article
Ministr zahraničných záležitostí, p. hrab Goluchovský, stojí tu před opravdovým gor- dickým uzlem. Všeněmci ovšem jsou poho- tově se svou radou — sjednoliti hospodářsky veškero Němectvo, ale kde by pak zůstala sampstatnost hospodářská Rakousko- Uherska. a kde jest prostředek přiměti Maďary, aby na sobě sami vykonali ve prospěch Němeů harakiri? A co by potom zbylo z velmocen- ského postavení našeho soustatí? Východiště z této slepé uličky ovšem jest ještě možná nalézti, a to ve směru upřímného sblíženís Ruskem; ovšem jest pochybno, zda-li hrabě Goluchovský tuto cestu může nastoupiti.
Goluchovský Maďar RakouskoUhersko Rusko
9 article
Jeho posavadní politika zahraničná šl směrem právě opačným, zvláště se zřetelem na poloostrov balkánský, ale tam v nejno- vější době nastalo tolik a tak dalekosáhlých proměn, že na př. tyto dny některé uherské časopisy rozepsaly se o nepřetržitém drá- zdění a podezřívání, jež prý může učiniti konec i rakousko uherské trpělivosti?! To by ovšem nebylo příliš nadějnou předpovědí pro soustředění sil našeho soustátí k úspěš- nému vyjednávání o hospodářskou smlouvu s Německem .. A přece jest samozřejmo, že za nyně ších dnů minuly na Balkáně nejen doby Mi lanův a Stambulovů, ale že i trojspolkový spojenec, Italie, nápadně zasahuje zejmena do poměrů albánských. Má hrabě Golu chovský za to, že za těchto poměrů kynou na Balkáně úspěchy, jichž dosud a za po- měrů přiznivějších politicky nemohl dosíci O ztrátách hospodářských za posledních leo tamtéž naplněny jsou však celé folianty. Bojovné posice nového německého tarifu celního však již nyní v různých státech daly vznik myšlénce, využitkovati nastávající si- tuace k vytlačení německého odbytu z Ruska. V tom smyslu vyslovují se zejmena v Anglii a ve Francii, kdež všude očekávají, že hospodářský zápas rusko německý bude jim na prospěch. Francouzský »Temps« přináší na př dnes obšírnou, několikasloupcovou studiiz péra francouzského delegáta p E. Halperina, jenž meškal na Rusi, aby seznal podmínky pro rozvoj obchodních styků francouzsko- ruských, v níž přesvědčivě dokazuje, že od- byt francouzských výrobků do Ruska a ruských do Francie by se dal několikráte zvýšiti.
Stambulov Gola Německo Balkán Rusko Anglie Francie Rus
10 article
Proč by nemělo Rakousko-Uhersko po mýšleti na rozhojnění svých obchodních styků s Ruskem? Vždyť již při poslední obchodní smlouvě s Ruskem se pociťovala v našich průmyslových kruzích chyba, jež se stala tím, že Rakousko-Uhersko se dalo před- stihnouti Německem při uzavírání obchodn smlouvy s Ruskem, a následky se také do- stavily; vždyť četná odvětví našeho průmyslu byla zatlačena z Ruska v posledních letech německou soutěží. Zahraniční úřad rakousko-uherský stojí na prahu dalekosáhlých rozhodnutí. Návrhem nového celního tarifu něme- ckého zvrácen veškeren posavadní záklac našeho hospodářského poměru ke spojene německému. Týmž právem, kterým Německ se snaží povznésti své vlastní poměry ho- spodářské, může ano musí tak učiniti Ra kousko-Uhersko i pro sebe; zvláště nyní kdy všecko jeho politické umění se otač kol hospodářské koncentrace sil. Hrozíl nám úbytek odbytu hospodářských plodin do Německa, nelze jej nahraditi jinak, než roz- množením průmyslové výroby a odbytu je- jiho. Tím se zvýší doma spotřeba zeměděl- ských plodin, a nutno tudíž pomýšleti na nová tržiště průmyslová. Neobsáhlým trhem takovým jest Rusko dle výpočtu francouzského delegáta Halperina prodává Německo nyní ročně do Ruska za milliardu franků průmyslových výrobků Kdyby se tedy u nás dospělo v čas k ob- chodní smlouvě s Ruskem, mohlo by Ra- kousko-Uhersko valnou část tohoto německého odbytu na sebe převésti. Mezi Ruskem Rakousko- Uherskem bývaly od věků poměry přátelské; proč by se nemohly utužiti a roz- hojniti rozšířením vzájemných styků hospo dářských?
Ra Rakousko Uhersko Rusko RakouskoUhersko Německo
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 2. srpna. (K situaci.) Jakýs německý poslanec projevuje v »Oester. Volks Ztg.« své mínění o činnosti příští říšské rady. Srovnává se s názory, z různých stran již pro- jevenými, že i v příštím zasedání bude činnos rakouského parlamentu rázu hospodářského. Sně- movnu budou k tomu nutiti obchodní smlouvy se všemi důležitějšími státy a vyrovnání s Uhra- mi. Vedle toho čekají svého rozřešení některe otázky soeiální, zejmena úprava pojišťování sou- kromých úřadníků, rozumí se kromě rozpočtu.
Praha Uher
12 article
Tím je prý s důstatek postaráno o práci a pro- jevi-li vláda i v těchto věcech tolik porozumění jako v otázce vodních staveb, netřeba míti ně jakých obav o další dělnosti parlamentu. »Roz řešení otázky národnostní a jazykové — praví dále pisatel — nemůže se ovšem odkládati ad calendas graecas, ale také vláda nemůže nikoho nutit k lásce. Dokud se u národů nejeví ne zbytná potřeba a opravdová touha vyrovnání vzájemného dorozumění, musí se vláda vystří hati, aby nelila oleje do ohně, aby neštvala ná- rodnosti proti sobě a nerozmnožovala roztrpěe nost a nenávist mezi nimi; raději ať obrací jieh pozornost k hospodářským otázkám a k sociál ním reformám, při nichž jazyková olázka zne náhla pozbude své nebezpečnosti a svých obtíží.« Rada nebyla by ovšem zlá a dr. Körben slyšel ji už s mnoha stran; jde jen o to, jak provésti vše to, co má »německý poslanec« na srdci. Z Pešti, 1. srpna. (K charakter- stice Desid. Szilágye.) Veškery pešt- ské listy jsou naplněny úvahami a zprávami o zesnulém státníku uherském, jemuž bez rozdílu stran vzdávají zaslouženou chválu. Mobou to činiti časopisy všech politických odstínů, prolože Szilágyi nebyl vlastně přívržencem žádné strany. přecházeje dle svého přesvědčení z tábora do tábora. Jako býval kdysi nepříjemným exami- natorem svých universitních posluchačů a po- zději jako ministr býval nepříjemný zastancům
doktor Körben Moba Pešť
13 article
špatných věcí, tak byl i v politické aréně ne- příjemným nejen svým nepřátelům, nýbrž — jak dodává »Budap. Tagbl.« — čašem “ také svým přátelům. Strannické discipliny pro něho nebylo. Znal jen ehytré lidi, kteří“ ho zajímali. neb opak jich, kteří se stále museli obává strašné upřímnosti s jeho strany. Jako president sněmovny uměl si vynutiti autoritu, která ne- měla sobě rovné. Vládl nesčetnými odstínyv svých slovech, jimiž nezpůsobné poslance zdržo- val v mezích. Ještě citelnější bylo však jeho mlčení pro mnohé poslance, kteří zueužíval trpělivosti jeho i sněmovny. Když tak tiše sedě a demonský úsměv pohrával kolem jeho úst z jeho zelenavě svílicích očí padaly pohledy plné útrpnosti na řečníka, byl s to zlomiti nejtvrdo- šijnější odpor. Ještě osudnější bylo však pro řečníka, když Szilágyi netrpělivou sněmovnu konejšil zlomyslnými slovy, aby vytrvalého řeč níka nechala »vymluviti se«. Jnho sarkasmus a ironie byly přímo vražedné, neboť v něm plál vášnivý vztek na všechno špatné, zejmena pak na vše hloupé. Jako všichni vynikající lidé trápil se ve společnosti tuctových lidí; o lid- stvu smýšlel vůbec s malou úetou, poněvadž je v něm tolik hlupáků.
Szilágyi
14 article
Z Krakova, 1. srpna. (Mořské oko.) »Ta- transký spolek« polský, jenž měl dne 31. m. m. schůzi v Zakopaném, zaslal vládě v záleži- tosti »Mořského oka« následujíeí resoluci 1. Vzhledem k tomu, že byla opět porušena práva, zaručená výroky soudů a že ozbrojenou silou byla zaujata čásť země haličské u » Moř- ského oka« v Tatrách, shromáždění vyzývaj vládu, aby hájila právomoc soudního výroku. jímž se pod trestem 10.000 zl. zapovídá rušiti neutralitu na sporném území a přičinila seo bezodkladné odvolání uherské ozbrojené síly od hranic haličských. 2. Shromáždění vyzývají vládu, aby se přičínila u vlády uherské, b také majetníci statku Javořiny šetřili neutrál nosti území, pokládaného za sporné, zvláště pak aby bylo odvoláno uherské četnietvo překazily se všeliké kroky osob soukromých. snažících se přivlastniti si sporně územi, dokud nebude vynesen výrok smirčího soudu. Spolu ať se činí kroky k rychlému ustavení tohoto smírčího soudu, poněvadž stálým odkladem roz- hodnutí působi se mravní i hmotné škody oby- vatelům haličským a otřásá se vážnost celého státu.« R. V Záhřebě, 28. července. (Světl a stinné stránky chorvatského srbského veřejného života.) Češi, jsouce zaujati národní obranou na celé čáře, přehližejí potěšitelný zjev rostoucí emancipace chorvatské v Istrii a na celém východním břehu adriatickém vůbec. A přece nejeden český tu- rista nebo obchodní costující přesvědčil se již o velké změně na jihozápadě naší říše: povstávát tu znenáhla celá národní intelligence tak po- ctivá, vzdělaná a obětavá, jak jest to jen možno při prvém zápalu národního probuzení.
Čech Krakov Zakopané Tatry Záhřeb Istria
15 article
Italští krajané nechtějí ovšem to ani vi- děti, ani o tom slyšeti. Jim se zdá býti ne- možným, že by professor anebo advokát, píšíe a mluvící nejdokonalejší italštinou a znající do všech podrobností italskou literaturu od Danla do Azeglia, mohl a směl býti Chorvatem. Italové z království jsou stejně zaslepení a zatvrzeli chovají se stale, jako bychom žili v XIII. stol. kdy kultura nejlépe kvetla v italských svobod- ných městech, kdežto vůkol, jmenovitě v Ně- mecku, všeobecně vládlo pěstní právo. Vlachové jsou v tom úplně podobni Němcům, kteří se stále dovalávají svých velikánův z počátku mi nulého století, poukazujíce při tom, že ještě do nedávna česky mluvilo jen služebnictvo a za strčený venkov. Ta italská a německá neschop nost porozuměti velkému vnitřnímu procesu slu- čování slovanské intelligence s lidem, jest zřejmý příznak úpadku těchto dvou národův, kteří s domýšlejí, že mají monopol nejen na kulturní nýbrž i na národní uvědomění. Ale vzdor té italské zaslepenosti chorvatsk intelligence v Přímoří a v Dalmacii nedopoušt V drobuém prodejít ranní čhsle o sobě . . . s odpolední . . . . ns e Ve flialkách na venkovuo ranní číslo. . . . . odpoleduí . . . . . . . . 8h Inserát plaši se hotově uppřeů. Plečplacení a lnserty přljímná adnalnl- strace v Marianské ulici č. a Tann pnchézejí se též redliabe tiskárna a skpedine „Národnich Laistás Rukopisy se nevraceji
Jim Chorvat Italos Vlach Němec Dalmacie
16 article
se chyby, aby proto zanevřela na italské umění, na italskou literaturu anebo dokonce na italskou národní jednotu. Ba, naopak, právě tito Chor- vaté nejvíce se stydí za to, že čelné pluky hrdinných, neuvědomělých však »graničarův« býly celá desítiletí pravým postrachem v Be- nátsku a v Lombardii a že posloužily jako nej- povolnější zbraň k dočasnému potlačení italské svobody. A tak chorvatství na adriatickém břehu sílí národně a začíná prohlubovati a rozšiřovati své slovanství, aniž by přerušovalo kulturních svých stykův se západem pomocí líteratury italské a francouzské. V tom harmonickém všestranném vývoji nového pokolení jest nej- jistější záruka, že přímořské Chorvatsko stane se opětně mohutným pilířem veškerého života a pokroku chorvatského národa. Současně s tím zdravým vývojem na bře- zích Siného moře objevuje se hluboké a mocné hnutí v rovině modrého Dunaje: Nový Sad stává se zase střediskem podunajského Srbstva také i proto, že vládnouel kruhy v Bělehradě nikterak nechtějí pochopiti, že srbské království bez ustálené politické svobody a občanského pořádku nemůže býti magnetem ani pro Srbstv a což teprve pro celé jižní Slovanstvo. Srbové z této říše vůbec a z bývalé srbské Vojvodiny zvláště dobyli si nesmírných zásluh o kulturní a hospodářský pokrok srbského státu.
Srba Be Lombardie Chorvatsko Bělehrad
17 article
Právě jako do osvobozeného Bulharska hrnuli se Bulhaři z Turecka a z Ruska, z Rumunsk a z Uher a ze všech koutů světa, kde který byl, a to ne k plným stolům, nýbrž na krušnou práci, tak i Srbové z této říše od Adriatického přímoří do břehů kalné Tisy vysílali a posu vysilají do srbského království svědomité a obratné pracovníky ze všech oborů veřejného a soukro- mého života. Ta duchovní jednota celého srbského ná- roda jest nejkrásnějším a nejsympatičtějším zjevem v nových srbských dějinách. Trvá posud, vzdor všem těžkým chybám, ba vzdor všem zločinům, jež bělehradské vlády spáchaly na Srhstvu a na jižním Slovanstvu. Nepřestali-li však Srbové z říše cítiti upřímně a hluboce se Srby v království, vystřízlivěli za to ze svého politického romantismu a vyléčili se z fixní své ideje, jakoby se jen v Srbsku a jmenovitě jen v Bělehradě mohlo účinně působiti na širokém národním základě. Jak mezi Slovinci a Chor- vaty, tak i mezi Srby trpké zkušenosti přivádějí k přesvědčení, že ohniskem práce může být každé místo, kde jsou lidé schopní a hotoví ku práci a kde nescházejí moderní kommuni- kační prostředky V tom přesvědčení seskupil se kroužek professorů, spisovatelů, novinářův a jiných intel- ligentův a postavil si za úkol zorganisovati nové pokoleni na pevném základě národohospodářském v politickém a národním dorozumění s Chorvaty, se širokým obzorem jednoty jižních Slovanův s ještě širší páskou všeslovanské vzájemnosti.
Bulhar Srba Slovinec Chorvat Slovanův Bulharsko Turecko Rusko Rumunsk Uhry Tisa Srbsko Bělehrad Chorvat
18 article
Lidé, kteří jsou v čele toho hnutí, znají poměry maďarské, německé, italské, francouzské a západo- evropské vůbec a bedlivě si všímají politického a národního, literárního, vědeckého a uměleckého pokroku českého a polského, stopujíce ovšem s největší pozornosti netušený rozmach ruské říše a reformní snahy v ruském národě. Jestto zkrátka počátek nové srbské omladinské éry kterou byl zahájil Svotozar Miletié, s hlubším však základy, s jašnějším cílem a s jistějším prostředky. Bohužel, že se současně na chorvatský veřejný život vrhá temný stín demoralisace. Chorvatská strana práva neslynula nikdy pev- ností charakterův svých přivržencův: Stalaťs hned ze samého počátku pravým semeništém chorvatského maďaronstva, takže nejbezohled- nější politikové maďaronští pocházejí z jejich řad. Do nedávna těšila se strana aspoň tím, že ti, kdož zůstali věrni — učení nesmrtelného Starčevice — slouží za vzor skromnosti a pra- covitosti. Vzor se bohužel omezil samotným Starčevicem, který své staromládenectví pro- žival v studentsky zařízeném pokoji, s velm
učený smrtelný Starčevice
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Alfortu. Ze vzpomínek výstavních podává Hynek M a rek Z hučícího Babylonu nad Seinou za loňsk výstavy rádi uchylovali jsme se večer do Alfortu. asi dvě hodiny jihovýchodně od Paříže na řece Marně. Naše výprava učitelská zvolila si zde svůj pobyt. A byl velmi výhodný. Cesta po lodi trvá asi půl hodiny a stojí 10 centimů. Alfort je úhledné, tiché městečko o 10.000 obyvatel se širokými ulicemi a množstvím zahrad a zahrádek před jednotlivými domy. Hluboké valy kolem města ukazuji, že zde děly chráněna bývala cesta k srdei Francie. Brzy stali jsme se obdivovateli jeho přírouních krás. Má-li Saint Cloud své sady a vodotrysky s krásnou vyhlídkou na Paříž, má-li Sévres malebnou polohu s věncem listnatých stromů, přece údolí Marny — tu zkamenělou selanku Paříže, prostou a přece tak úchvatnou — nemá žádné místo v okoll! V neděli nebo ve svátek dovážejí sem par níky sta výletníků. V braseriích, odpoledne na bitých, při hluku a rumu uslyšíte potulné zpě váky a zpěvačky s kytarou v ruce, kteří spíše než páni gargoni spokojí se pouhým sous za pro- dukci svého umění. Hlubokou poklonu dávaj nádavkem — již lépe provedou, než otřepanou arii. Komedie, střelnice, koničky, o jakých naš hoši nemají ponětí, eukrové báby, panorámy, vše tu spatříte. Hotová fidlovačka! Jen že tu začíná až za šera. Již kolem 8. hodiny večer pestří se promenáda u mostu podivuhodným mumrajem. Bubny, činely, kolovrátky jsou právě v nejlepším fortissimu. Strávíte-li noc v takovém ovzduší, ješté ráno vám doznívají v ušich údery do velkého bubnu. Honem tedy druhý den jinam ! Třeba na návštěvu do veterinářské školy, jež je chloubou
Babylón Seina Paříž Marna Francie Saint Cloud údolí Marna Bubno
20 article
Alfortu. Zakladatel její Claude Bourgat (1712až 1779), jenž zde má v zahradě pomník, zajisté netušil, že z nepatrného stavení vyroste celá ves- nička, v níž duch lidský učiní epochální obrat nejen v léčení zvířat, ale i člověka. Jsou tu pěkně zřízené posluchárny, síně pro demonstrace amfiteatrálně zřízené, síně pro překrásné modely nemocí zvířat (z nichž mnohé jsme spatřili i na výstavě), koupelny, park, botanická zahrada, byty učitelů, elevů atd. Kurs zvěrolékařský trvá čtyři leta. V tom čase posluchač důkladně se může připraviti na své budoucí povolání. Je zde oddělení pro léčení dobytka serem pro očkování zvířat proti difterin, oddělení konů. krav, koz, koček, psů i plactva, jež jsou tu jednak na útraty pána, jednak za účely věde ckými. Dobytek je buď uzavřen, nebo pod ve randami. Čistota všude přísná. Z oddělen očkovacího brzy spěcháte. Spatříte tu nádory zvící tykve na krku zvířat, na kloubu stehením na vemeně, zřídka na páteři. Nepěkná podivaná Oddělení psů, koček a morčat je bedlivě stře- ženo. Přístup z blízka vůbec nedovolen. Zvířata chována jsou v hustých drátěných klecích. Tabulky označují druhy nemoci. Čtete: epilepsie zácpa, katar, tuberculosa atd. Několik psů je podezřelo vzteklinou. Z uctivé vzdálenostije pozorujete. Štékot v těch místech je ohlu- šující.
Claud
21 article
Rozstůně-li se hospodáři kůň, uvede h sem a plati denně 3 franky. Za psa 1 frank, za kočku 15 centimů. Právě když jsme odchá- zeli, přinášela sem služka v košíku kohouta na hrdle bezpochyby psem potrhaného. Přiskočií elev službu mající. namočil vatu do tekutinya zavazuje kohoutovi krk. Šilhá při tom šelmov sky po krásných očích služčiných. »Allons messieurs !« zvolá milý průvodce pan Favier, professor kreslení. Vcházíme do — lihovaru. Nemnoho zájmu jevilo se zpočátku při účastnících. Leč nedůvěra roztála. To není lihovar, jako u nás na velko- statcích! Toť veliká továrna. Jakýsi Springerj založil. Jako neodborník jsi tu slep a hluch pro divy vnitřního zařízení, ale znalec by se hned tak z toho labyrintu budov ani nedostal. My jen vidíme, jak od chodu strojů otřásá se budova i země, jak kotle v průměru 6 m. točí se jako čamrda, jak transmisse svišti, pára syčí a kvas ohromnými samočinnými lopatami michán bublá a klokoce. Vozy s obilím a voznicemi neustále pohybují se zvolna nádvořím. Krásně balené kvasnice odnášíme si v upominku. Takový liho- var je možný jen v sousedství Paříže, odkudž za 200 millionů franků ročně vyváži se vína a lihu.
Favier Paříž
22 article
Nové »allons« vybízí nás ku procházce do zátiší k Marně. Břehy její skryty jsou ve stínu obrovských lip a topolů. Půvabný ostrůvek jako Syréna láká tu do stínu. Zde možno nerušeno prosníti hodiny na zeleném koberci. Mnohý ma liř genrista děkuje za svoji slávu Marně a těm rybákům, kteří od rána bosi, v roztrhaných ha lenách a ve slaměných kloboucích povalují se tu na loďkách s udicí v ruce. Tu a tam z rána zpozoruješ stranou odpo čívati dívku, jejíž unavené oči sotva se otvírají Bůh milý ví, kde včera kouřila cigaretty a pila výborný eremitage ! — — »Nastupovat, do lodi!« zní povel. A poně vadž přívozníka nebylo, nabídl se svižný rybák Voda v Marně je jako zelený mramor, protkaný bílými žilkami říčné trávy. Rozvodní- li se, uchva
Marna
23 article
cuje co zasáhne; nedaleko zbořený mlýn o ton přesvědčuje. Zvolna plouží se loď ku břehu, Na něm útulná koupelna. V tom vyrazil plavčík z kou pelny a prudce gestikuluje. »Kdo vám dal do volení převážet! Duše lakomá, bití zasluhujete!s Rybák vybraně sous hodil mu pod nohy »Suis-je un voleur?« a zlostně odrazil od břehu. — Zvolna vracíme se ku přístavišti parníků. Ještě malá vzpominka na alfortskou školu Třída je světlá, výbornou ventilaci opatřená Zákon předpisuje pro třídu 40 žáků (u nás 80). Lavice mají železnou kostru s dřevěnou deskou a řízeny jsou pro 2 žáky. V čele třídy čtete: Necrachez pas dans la classe (Neplvejte ve třídě). Na tabuli z hodiny morálky: Cher- chez vous instruire (Poznej sebe sama) Nous avons besoin nos semblables (Potřebujeme svých bližních) atd. Nad tabuli visí na klad- kách tři mapy. Podle potřeby lze je spustit, Na stěnách množství diagrammů tištěných. (u nás je zhotovují tuberkulosní učitelé). Několik otázek našemu průvodci. »Jak je to se školními potřebami pr děti ?« »Chudí i bohati je dostávají zdarma.« »Kolik potřeba dětí, aby se škola zř dila ?e »Stačí patnáct. Národ náš se příliš ne množí, mládež se šetří, aby nemusila konaí přespolní cesty.« »A což učitelky — smějí se vdávati?« »Ovšem. A u vás ?e »Nesmějí«. »To je zvláštní!« »Máte také spolky pro mládež, bratrstva ?- křiči.
Rybák Chudý Chry
24 article
»Zajisté. Spolek mládeže velmi dobře pro spívá. Každý žák od 6 let platí 10 centimo týdně do pokladny do 50. roku svého věku. Po uplynutí tohoto stáří má dva tisíce frank roční pense. Děvče obdrží věno. Onemocní- žák, má půl franku denně, zemře-li, nemá nikdo práva na pokladnu.e »Výborné zřízení! A tresty ? »Trestem je domluva, stání v lavici, př lavicí, důtka před sborem, horší známk z mravů — celkem jsme omezení . . .« Na chodhě zajímaly nás diagrammy alko- holisty. Znázorněny tu vnitřnosti a tvář člověka normálního a alkoholika. Obrázek z rodiny téhož. Opilec maje v ruce židly, mlátí do ka- men, děti tisknou se k matce jako křepelky k mezí. Stranou za dveřmi zahlédli jsme dutky. »A k čemu to ? »Na krocení darebáků !« Tableau Spěchali jsme ještě k mairovi města. Mile byli jsme překvapeni uvítáním a pohostěním za účastenství městské rady. Za cinkolu číší a volání vlasteneckých hesel pronášeny zdravice. Po čase obdržel každý účastník výpravy tento list Pane Městská rada je šťastna, že mohla slav- nostně uvitati zástupce českého učitelstva, které vyvolilo si obec její za svůj pobyt při návštěvě světové výstavy 1900. Klademe Vám na srdce, byste vyjádřil svým žákům a krajanům bratr- skou sympatii národa francouzského, zvláště obyvatelů Alfortu. Mair:. Chenal. Račtež tedy vziti na laskavou vědomost.