2
masthead
V Praze, v sebotu dne 3. srpna 190.
Praha
4
article
Na ranuí n odpol. listy
8 přilohami („Naučný Obzor“ ve
středu a „Literární Hlidka
v pátek) přodelací pu:
Praze v alministraei
něte . . . . . . 2 K-
6 K —
na čtvrt Ieta . . . . .
s dvojí donáškou
na nlslé . . . . .
k3
na čtvi leta
ve fitaikách:
2 K 30h
na měsle . . . .
Poštoat
a čterl . ..
ka
s dvojí zššilkou
lete
na měníe
nia měste
Praha
K6 K
5
article
Rakousko-Uhersko na hospo-
dářském rozcestí.
Rakousko-Uhersko na hospo-
dářském rozcestí.
Zahraničné ministerstvo rak -uherské ne
smí si naříkati v tomto okamžiku, že nem
příležitosti, aby osvědčilo výši svého státni-
ckého umění. Je-li pravda, že člověk roste
se svými úkoly, může hrabě Goluchovský
vyrůsti na státníka obra! Neníť to jeho » nej-
menší zásluhou«, že vnitřní politika se dala
v poslední době směrem, jenž sice neprospě
zjednání urovnaných poměrů doma, jenž rovněž
neurychlil konečné vyrovnání mezi oběma po-
lovinamí říše, za to však dal uplynouti vzá-
cnému času, kterýž pro tyto úkoly zbývala
zatím přikvačily obrovské otázky mezinárodní.
do nichž by i stát všestranně doma uklid-
něný veškerou svou váhou zasáhnouti musil,
nemá-li vzniknouti v obyvatelstvu obava, že
věci poslední budou horší prvních . . .
Máme tu především na mysli podivné
zauzlení poměrů balkánských, jež dostavuje
se v době, kdy všecko naše úsilí vyžaduje
nadcházející období obnovy obchodních smluv
zahraničnýchl
Tyto ohlásily svůj příchod bezohledným
výstřelem, jenž zazněl z Německa předlohou
o novém celním tarifu německém. Nechť již
v Německu jakkoliv odhadují své vlastni
hospodářské zájmy, v Rakousko-Uhersku není
jediného myslícího člověka, jenž by neby
pocítil, že tento celní tarif jest způsobilým,
zásaditi hospodářským zájmům tohoto sou-
státi těžké rány právě v oněch odvětvích
hospodářských, kteráž tvořila dosud jeho
nejvydatnější hmotné opory; míříť nový celní
tarif německý na všecky plodiny a výrobky
hospodářství polního, když již před tím Ně-
mecko naše výrobky průmyslové na všech
stranách zallačovalo a zatlačilo, zejména
v Rusku a na Východě.
Goluchovský
Rakousko
Uhersko
Německo
RakouskoUhersko
Rusko
6
article
Nejnověji se sice snaží »Pester Lloyde
v berlínském dopise, kterýž čerpal své in
formace přímo z okoli německéh
kanclěře, seslabiti nepříznivý dojem ná-
vrhu nového celního tarifu německého, ale
pro Rakousko- Uhersko odtud nevyplývá ni-
jaká zvláštní útěcha.
Slyšme: Kaneléř Bülow, tak vykláda
důvěrník jeho v »Pester Lloydu«, nikoho
nezůstavil v pochybnostech, že pokládá zvy
šení cel zemědělských za nezbytné, od oka-
mžiku, kdy se stal předsedou ministerstvaa
říšským kancléřem a o otázce té před par-
lamentem mluvil.
Tento jeho názor vyplývá z přesvědčení.
že zemědělství německé jest pro národ ně
mecký právě tak důležité, jako pro který
koliv jiný národ a že nesmí býti ani na
chvíli zanedbáno, zejmena z ohledu do-
plňování vojska, tedy organi
sace, na níž spočívají základy
říše německé. Aniž by podceňoval dař
z krve ostatních tříd obyvatelstva, jest ně
mecký kancléř proniknut přesvědčením, že
silný stav rolnický a kvetoucí hospodářství
polní jest podmínkou vydatnéhoa
pravidelného doplňování řad
vojenských. Proto nijak nesdílí stano-
visko výstředních agrárhíků a nestaví se
proti rozvoji obchodu a průmyslu, ale jiné
poměry vyžadují jiných opatření. Jest známo
i v cizině, že německé zemědělství po léta
nalehá na zvýšení cel na plodiny hospo-
dářské a v parlamentech spolko
vých států i v říšském sněmu
jsou pevné většiny, kteréž ochotny
jsou hlasovati pro tyto požadavky. Má-li říšská
vláda německá dospěti vůbec k nějakým
obchodním smlouvám, k čemuž jest
pevně odhodlána, musí především hleděti ke
složení říšského sněmu. Bylo by pošetilé
sestaviti celní sazby, o nichž by bylo pře-
dem známo, že se pro ně neshledá většin
na říšském sněmě. V novém celním tarifu
Lloyd
RakouskoUhersko
Pester Lloyd
Kaneléř Bülow
7
article
jsou jenom obilní cla vázaná co do
své nejnižší sazby, kdežto veškeré ostatní
sazby jsou volné proposice, o nichž lze vy-
jednávati s národy ostatními, pokud zamý-
šlejí dospěti k novým obchodním smlouvám
s Německem. Ovšem se řídil celní tarif jen
potřebami Německa, k potřebám cizích států
se prozatím nehledělo. Hrozbami časopisectva
kaneléř pohnouti se nedá.
I dle toho výkladu jest patrno, že rána
namířená na obilí jest neodvolatelná,že
tudiž zahraniční dodavatelé a pěstitelé obil
pro Německo budou neuprosně zasaženi a
jakožto rolníci oslabeni. Tím však doznáno
nepřímo, že zdatnost německého
vojska se zamýšlí zvýšiti na
újmu států zemědělských, zejmena
Rakousko Uherska a Ruska. Takto se stává
nový německý celní tarif ještě nebezpečnější.
než byl na první dojem. Právě tato okolnos
jest však zlou poklonou pro zahraniční mini
sterstvo rakousko-uherské, zejmena dodává-l
se, ze kancléř Bülow svých názorů o zvý-
šení obilních cel nikdy netajil. Tím jes
předem náprava v tomto směru
vyloučena a zasaženy jsou země če-
ské jako vývozci ječmene a sladu, a spolu
i koruna svatoštěpánská. Újmy
těmito položkami způsobené nemohou na-
hraditi změny ostatních položek a tím jest
pro Rakousko-Uhersko dána nemožnost, na
tomto základě obnoviti smlouvu obchodnís
říší německou!
Bülow
Německo
Rakousko Uhersko
Rusko
RakouskoUhersko
8
article
Ministr zahraničných záležitostí, p. hrab
Goluchovský, stojí tu před opravdovým gor-
dickým uzlem. Všeněmci ovšem jsou poho-
tově se svou radou — sjednoliti hospodářsky
veškero Němectvo, ale kde by pak zůstala
sampstatnost hospodářská Rakousko- Uherska.
a kde jest prostředek přiměti Maďary, aby
na sobě sami vykonali ve prospěch Němeů
harakiri? A co by potom zbylo z velmocen-
ského postavení našeho soustatí? Východiště
z této slepé uličky ovšem jest ještě možná
nalézti, a to ve směru upřímného sblíženís
Ruskem; ovšem jest pochybno, zda-li hrabě
Goluchovský tuto cestu může nastoupiti.
Goluchovský
Maďar
RakouskoUhersko
Rusko
9
article
Jeho posavadní politika zahraničná šl
směrem právě opačným, zvláště se zřetelem
na poloostrov balkánský, ale tam v nejno-
vější době nastalo tolik a tak dalekosáhlých
proměn, že na př. tyto dny některé uherské
časopisy rozepsaly se o nepřetržitém drá-
zdění a podezřívání, jež prý může učiniti
konec i rakousko uherské trpělivosti?! To
by ovšem nebylo příliš nadějnou předpovědí
pro soustředění sil našeho soustátí k úspěš-
nému vyjednávání o hospodářskou smlouvu
s Německem ..
A přece jest samozřejmo, že za nyně
ších dnů minuly na Balkáně nejen doby Mi
lanův a Stambulovů, ale že i trojspolkový
spojenec, Italie, nápadně zasahuje zejmena
do poměrů albánských. Má hrabě Golu
chovský za to, že za těchto poměrů kynou
na Balkáně úspěchy, jichž dosud a za po-
měrů přiznivějších politicky nemohl dosíci
O ztrátách hospodářských za posledních leo
tamtéž naplněny jsou však celé folianty.
Bojovné posice nového německého tarifu
celního však již nyní v různých státech daly
vznik myšlénce, využitkovati nastávající si-
tuace k vytlačení německého odbytu z
Ruska. V tom smyslu vyslovují se zejmena
v Anglii a ve Francii, kdež všude očekávají,
že hospodářský zápas rusko německý bude
jim na prospěch.
Francouzský »Temps« přináší na př
dnes obšírnou, několikasloupcovou studiiz
péra francouzského delegáta p E. Halperina,
jenž meškal na Rusi, aby seznal podmínky
pro rozvoj obchodních styků francouzsko-
ruských, v níž přesvědčivě dokazuje, že od-
byt francouzských výrobků do Ruska a
ruských do Francie by se dal několikráte
zvýšiti.
Stambulov
Gola
Německo
Balkán
Rusko
Anglie
Francie
Rus
10
article
Proč by nemělo Rakousko-Uhersko po
mýšleti na rozhojnění svých obchodních
styků s Ruskem? Vždyť již při poslední
obchodní smlouvě s Ruskem se pociťovala
v našich průmyslových kruzích chyba, jež se
stala tím, že Rakousko-Uhersko se dalo před-
stihnouti Německem při uzavírání obchodn
smlouvy s Ruskem, a následky se také do-
stavily; vždyť četná odvětví našeho průmyslu
byla zatlačena z Ruska v posledních letech
německou soutěží.
Zahraniční úřad rakousko-uherský stojí
na prahu dalekosáhlých rozhodnutí.
Návrhem nového celního tarifu něme-
ckého zvrácen veškeren posavadní záklac
našeho hospodářského poměru ke spojene
německému. Týmž právem, kterým Německ
se snaží povznésti své vlastní poměry ho-
spodářské, může ano musí tak učiniti Ra
kousko-Uhersko i pro sebe; zvláště nyní
kdy všecko jeho politické umění se otač
kol hospodářské koncentrace sil. Hrozíl
nám úbytek odbytu hospodářských plodin do
Německa, nelze jej nahraditi jinak, než roz-
množením průmyslové výroby a odbytu je-
jiho. Tím se zvýší doma spotřeba zeměděl-
ských plodin, a nutno tudíž pomýšleti na
nová tržiště průmyslová.
Neobsáhlým trhem takovým jest Rusko
dle výpočtu francouzského delegáta Halperina
prodává Německo nyní ročně do Ruska za
milliardu franků průmyslových výrobků
Kdyby se tedy u nás dospělo v čas k ob-
chodní smlouvě s Ruskem, mohlo by Ra-
kousko-Uhersko valnou část tohoto německého
odbytu na sebe převésti. Mezi Ruskem
Rakousko- Uherskem bývaly od věků poměry
přátelské; proč by se nemohly utužiti a roz-
hojniti rozšířením vzájemných styků hospo
dářských?
Ra
Rakousko
Uhersko
Rusko
RakouskoUhersko
Německo
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 2. srpna. (K situaci.) Jakýs
německý poslanec projevuje v »Oester. Volks
Ztg.« své mínění o činnosti příští říšské rady.
Srovnává se s názory, z různých stran již pro-
jevenými, že i v příštím zasedání bude činnos
rakouského parlamentu rázu hospodářského. Sně-
movnu budou k tomu nutiti obchodní smlouvy
se všemi důležitějšími státy a vyrovnání s Uhra-
mi. Vedle toho čekají svého rozřešení některe
otázky soeiální, zejmena úprava pojišťování sou-
kromých úřadníků, rozumí se kromě rozpočtu.
Praha
Uher
12
article
Tím je prý s důstatek postaráno o práci a pro-
jevi-li vláda i v těchto věcech tolik porozumění
jako v otázce vodních staveb, netřeba míti ně
jakých obav o další dělnosti parlamentu. »Roz
řešení otázky národnostní a jazykové — praví
dále pisatel — nemůže se ovšem odkládati ad
calendas graecas, ale také vláda nemůže nikoho
nutit k lásce. Dokud se u národů nejeví ne
zbytná potřeba a opravdová touha vyrovnání
vzájemného dorozumění, musí se vláda vystří
hati, aby nelila oleje do ohně, aby neštvala ná-
rodnosti proti sobě a nerozmnožovala roztrpěe
nost a nenávist mezi nimi; raději ať obrací jieh
pozornost k hospodářským otázkám a k sociál
ním reformám, při nichž jazyková olázka zne
náhla pozbude své nebezpečnosti a svých
obtíží.«
Rada nebyla by ovšem zlá a dr. Körben
slyšel ji už s mnoha stran; jde jen o to, jak
provésti vše to, co má »německý poslanec« na
srdci.
Z Pešti, 1. srpna. (K charakter-
stice Desid. Szilágye.) Veškery pešt-
ské listy jsou naplněny úvahami a zprávami o
zesnulém státníku uherském, jemuž bez rozdílu
stran vzdávají zaslouženou chválu. Mobou to
činiti časopisy všech politických odstínů, prolože
Szilágyi nebyl vlastně přívržencem žádné strany.
přecházeje dle svého přesvědčení z tábora do
tábora. Jako býval kdysi nepříjemným exami-
natorem svých universitních posluchačů a po-
zději jako ministr býval nepříjemný zastancům
doktor
Körben
Moba
Pešť
13
article
špatných věcí, tak byl i v politické aréně ne-
příjemným nejen svým nepřátelům, nýbrž —
jak dodává »Budap. Tagbl.« — čašem “ také
svým přátelům. Strannické discipliny pro něho
nebylo. Znal jen ehytré lidi, kteří“ ho zajímali.
neb opak jich, kteří se stále museli obává
strašné upřímnosti s jeho strany. Jako president
sněmovny uměl si vynutiti autoritu, která ne-
měla sobě rovné. Vládl nesčetnými odstínyv
svých slovech, jimiž nezpůsobné poslance zdržo-
val v mezích. Ještě citelnější bylo však jeho
mlčení pro mnohé poslance, kteří zueužíval
trpělivosti jeho i sněmovny. Když tak tiše sedě
a demonský úsměv pohrával kolem jeho úst
z jeho zelenavě svílicích očí padaly pohledy plné
útrpnosti na řečníka, byl s to zlomiti nejtvrdo-
šijnější odpor. Ještě osudnější bylo však pro
řečníka, když Szilágyi netrpělivou sněmovnu
konejšil zlomyslnými slovy, aby vytrvalého řeč
níka nechala »vymluviti se«. Jnho sarkasmus
a ironie byly přímo vražedné, neboť v něm plál
vášnivý vztek na všechno špatné, zejmena pak
na vše hloupé. Jako všichni vynikající lidé
trápil se ve společnosti tuctových lidí; o lid-
stvu smýšlel vůbec s malou úetou, poněvadž je
v něm tolik hlupáků.
Szilágyi
14
article
Z Krakova, 1. srpna. (Mořské oko.) »Ta-
transký spolek« polský, jenž měl dne 31. m.
m. schůzi v Zakopaném, zaslal vládě v záleži-
tosti »Mořského oka« následujíeí resoluci
1. Vzhledem k tomu, že byla opět porušena
práva, zaručená výroky soudů a že ozbrojenou
silou byla zaujata čásť země haličské u » Moř-
ského oka« v Tatrách, shromáždění vyzývaj
vládu, aby hájila právomoc soudního výroku.
jímž se pod trestem 10.000 zl. zapovídá rušiti
neutralitu na sporném území a přičinila seo
bezodkladné odvolání uherské ozbrojené síly od
hranic haličských. 2. Shromáždění vyzývají
vládu, aby se přičínila u vlády uherské, b
také majetníci statku Javořiny šetřili neutrál
nosti území, pokládaného za sporné, zvláště
pak aby bylo odvoláno uherské četnietvo
překazily se všeliké kroky osob soukromých.
snažících se přivlastniti si sporně územi, dokud
nebude vynesen výrok smirčího soudu. Spolu
ať se činí kroky k rychlému ustavení tohoto
smírčího soudu, poněvadž stálým odkladem roz-
hodnutí působi se mravní i hmotné škody oby-
vatelům haličským a otřásá se vážnost celého
státu.«
R. V Záhřebě, 28. července. (Světl
a stinné stránky chorvatského
srbského veřejného života.) Češi,
jsouce zaujati národní obranou na celé čáře,
přehližejí potěšitelný zjev rostoucí emancipace
chorvatské v Istrii a na celém východním břehu
adriatickém vůbec. A přece nejeden český tu-
rista nebo obchodní costující přesvědčil se již
o velké změně na jihozápadě naší říše: povstávát
tu znenáhla celá národní intelligence tak po-
ctivá, vzdělaná a obětavá, jak jest to jen možno
při prvém zápalu národního probuzení.
Čech
Krakov
Zakopané
Tatry
Záhřeb
Istria
15
article
Italští krajané nechtějí ovšem to ani vi-
děti, ani o tom slyšeti. Jim se zdá býti ne-
možným, že by professor anebo advokát, píšíe
a mluvící nejdokonalejší italštinou a znající do
všech podrobností italskou literaturu od Danla
do Azeglia, mohl a směl býti Chorvatem. Italové
z království jsou stejně zaslepení a zatvrzeli
chovají se stale, jako bychom žili v XIII. stol.
kdy kultura nejlépe kvetla v italských svobod-
ných městech, kdežto vůkol, jmenovitě v Ně-
mecku, všeobecně vládlo pěstní právo. Vlachové
jsou v tom úplně podobni Němcům, kteří se
stále dovalávají svých velikánův z počátku mi
nulého století, poukazujíce při tom, že ještě do
nedávna česky mluvilo jen služebnictvo a za
strčený venkov. Ta italská a německá neschop
nost porozuměti velkému vnitřnímu procesu slu-
čování slovanské intelligence s lidem, jest zřejmý
příznak úpadku těchto dvou národův, kteří s
domýšlejí, že mají monopol nejen na kulturní
nýbrž i na národní uvědomění.
Ale vzdor té italské zaslepenosti chorvatsk
intelligence v Přímoří a v Dalmacii nedopoušt
V drobuém prodejít
ranní čhsle o sobě . . . s
odpolední
. . . . ns e
Ve flialkách na venkovuo
ranní číslo. . . . .
odpoleduí . . . . . . . . 8h
Inserát
plaši se hotově uppřeů.
Plečplacení a lnserty přljímná adnalnl-
strace v Marianské ulici č. a
Tann pnchézejí se též redliabe
tiskárna a skpedine „Národnich Laistás
Rukopisy se nevraceji
Jim
Chorvat
Italos
Vlach
Němec
Dalmacie
16
article
se chyby, aby proto zanevřela na italské umění,
na italskou literaturu anebo dokonce na italskou
národní jednotu. Ba, naopak, právě tito Chor-
vaté nejvíce se stydí za to, že čelné pluky
hrdinných, neuvědomělých však »graničarův«
býly celá desítiletí pravým postrachem v Be-
nátsku a v Lombardii a že posloužily jako nej-
povolnější zbraň k dočasnému potlačení italské
svobody. A tak chorvatství na adriatickém břehu
sílí národně a začíná prohlubovati a rozšiřovati
své slovanství, aniž by přerušovalo kulturních
svých stykův se západem pomocí líteratury
italské a francouzské. V tom harmonickém
všestranném vývoji nového pokolení jest nej-
jistější záruka, že přímořské Chorvatsko stane
se opětně mohutným pilířem veškerého života a
pokroku chorvatského národa.
Současně s tím zdravým vývojem na bře-
zích Siného moře objevuje se hluboké a mocné
hnutí v rovině modrého Dunaje: Nový Sad
stává se zase střediskem podunajského Srbstva
také i proto, že vládnouel kruhy v Bělehradě
nikterak nechtějí pochopiti, že srbské království
bez ustálené politické svobody a občanského
pořádku nemůže býti magnetem ani pro Srbstv
a což teprve pro celé jižní Slovanstvo.
Srbové z této říše vůbec a z bývalé srbské
Vojvodiny zvláště dobyli si nesmírných zásluh
o kulturní a hospodářský pokrok srbského státu.
Srba
Be
Lombardie
Chorvatsko
Bělehrad
17
article
Právě jako do osvobozeného Bulharska hrnuli
se Bulhaři z Turecka a z Ruska, z Rumunsk
a z Uher a ze všech koutů světa, kde který
byl, a to ne k plným stolům, nýbrž na krušnou
práci, tak i Srbové z této říše od Adriatického
přímoří do břehů kalné Tisy vysílali a posu
vysilají do srbského království svědomité a obratné
pracovníky ze všech oborů veřejného a soukro-
mého života.
Ta duchovní jednota celého srbského ná-
roda jest nejkrásnějším a nejsympatičtějším
zjevem v nových srbských dějinách. Trvá posud,
vzdor všem těžkým chybám, ba vzdor všem
zločinům, jež bělehradské vlády spáchaly na
Srhstvu a na jižním Slovanstvu. Nepřestali-li
však Srbové z říše cítiti upřímně a hluboce se
Srby v království, vystřízlivěli za to ze svého
politického romantismu a vyléčili se z fixní své
ideje, jakoby se jen v Srbsku a jmenovitě jen
v Bělehradě mohlo účinně působiti na širokém
národním základě. Jak mezi Slovinci a Chor-
vaty, tak i mezi Srby trpké zkušenosti přivádějí
k přesvědčení, že ohniskem práce může být
každé místo, kde jsou lidé schopní a hotoví
ku práci a kde nescházejí moderní kommuni-
kační prostředky
V tom přesvědčení seskupil se kroužek
professorů, spisovatelů, novinářův a jiných intel-
ligentův a postavil si za úkol zorganisovati nové
pokoleni na pevném základě národohospodářském
v politickém a národním dorozumění s Chorvaty,
se širokým obzorem jednoty jižních Slovanův
s ještě širší páskou všeslovanské vzájemnosti.
Bulhar
Srba
Slovinec
Chorvat
Slovanův
Bulharsko
Turecko
Rusko
Rumunsk
Uhry
Tisa
Srbsko
Bělehrad
Chorvat
18
article
Lidé, kteří jsou v čele toho hnutí, znají poměry
maďarské, německé, italské, francouzské a západo-
evropské vůbec a bedlivě si všímají politického
a národního, literárního, vědeckého a uměleckého
pokroku českého a polského, stopujíce ovšem
s největší pozornosti netušený rozmach ruské
říše a reformní snahy v ruském národě. Jestto
zkrátka počátek nové srbské omladinské éry
kterou byl zahájil Svotozar Miletié, s hlubším
však základy, s jašnějším cílem a s jistějším
prostředky.
Bohužel, že se současně na chorvatský
veřejný život vrhá temný stín demoralisace.
Chorvatská strana práva neslynula nikdy pev-
ností charakterův svých přivržencův: Stalaťs
hned ze samého počátku pravým semeništém
chorvatského maďaronstva, takže nejbezohled-
nější politikové maďaronští pocházejí z jejich
řad. Do nedávna těšila se strana aspoň tím, že
ti, kdož zůstali věrni — učení nesmrtelného
Starčevice — slouží za vzor skromnosti a pra-
covitosti. Vzor se bohužel omezil samotným
Starčevicem, který své staromládenectví pro-
žival v studentsky zařízeném pokoji, s velm
učený smrtelný Starčevice
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Alfortu.
Ze vzpomínek výstavních podává Hynek M a rek
Z hučícího Babylonu nad Seinou za loňsk
výstavy rádi uchylovali jsme se večer do Alfortu.
asi dvě hodiny jihovýchodně od Paříže na řece
Marně. Naše výprava učitelská zvolila si zde svůj
pobyt. A byl velmi výhodný. Cesta po lodi trvá
asi půl hodiny a stojí 10 centimů. Alfort je
úhledné, tiché městečko o 10.000 obyvatel se
širokými ulicemi a množstvím zahrad a zahrádek
před jednotlivými domy. Hluboké valy kolem
města ukazuji, že zde děly chráněna bývala cesta
k srdei Francie. Brzy stali jsme se obdivovateli
jeho přírouních krás. Má-li Saint Cloud své sady
a vodotrysky s krásnou vyhlídkou na Paříž, má-li
Sévres malebnou polohu s věncem listnatých
stromů, přece údolí Marny — tu zkamenělou
selanku Paříže, prostou a přece tak úchvatnou
— nemá žádné místo v okoll!
V neděli nebo ve svátek dovážejí sem par
níky sta výletníků. V braseriích, odpoledne na
bitých, při hluku a rumu uslyšíte potulné zpě
váky a zpěvačky s kytarou v ruce, kteří spíše
než páni gargoni spokojí se pouhým sous za pro-
dukci svého umění. Hlubokou poklonu dávaj
nádavkem — již lépe provedou, než otřepanou
arii. Komedie, střelnice, koničky, o jakých naš
hoši nemají ponětí, eukrové báby, panorámy, vše
tu spatříte. Hotová fidlovačka! Jen že tu začíná
až za šera. Již kolem 8. hodiny večer pestří se
promenáda u mostu podivuhodným mumrajem.
Bubny, činely, kolovrátky jsou právě v nejlepším
fortissimu. Strávíte-li noc v takovém ovzduší,
ješté ráno vám doznívají v ušich údery do velkého
bubnu. Honem tedy druhý den jinam ! Třeba na
návštěvu do veterinářské školy, jež je chloubou
Babylón
Seina
Paříž
Marna
Francie
Saint Cloud
údolí Marna
Bubno
20
article
Alfortu.
Zakladatel její Claude Bourgat (1712až
1779), jenž zde má v zahradě pomník, zajisté
netušil, že z nepatrného stavení vyroste celá ves-
nička, v níž duch lidský učiní epochální obrat
nejen v léčení zvířat, ale i člověka. Jsou tu
pěkně zřízené posluchárny, síně pro demonstrace
amfiteatrálně zřízené, síně pro překrásné modely
nemocí zvířat (z nichž mnohé jsme spatřili i na
výstavě), koupelny, park, botanická zahrada, byty
učitelů, elevů atd.
Kurs zvěrolékařský trvá čtyři leta. V tom
čase posluchač důkladně se může připraviti na
své budoucí povolání.
Je zde oddělení pro léčení dobytka serem
pro očkování zvířat proti difterin, oddělení konů.
krav, koz, koček, psů i plactva, jež jsou tu
jednak na útraty pána, jednak za účely věde
ckými. Dobytek je buď uzavřen, nebo pod ve
randami. Čistota všude přísná. Z oddělen
očkovacího brzy spěcháte. Spatříte tu nádory
zvící tykve na krku zvířat, na kloubu stehením
na vemeně, zřídka na páteři. Nepěkná podivaná
Oddělení psů, koček a morčat je bedlivě stře-
ženo. Přístup z blízka vůbec nedovolen. Zvířata
chována jsou v hustých drátěných klecích.
Tabulky označují druhy nemoci. Čtete: epilepsie
zácpa, katar, tuberculosa atd. Několik psů je
podezřelo vzteklinou. Z uctivé vzdálenostije
pozorujete. Štékot v těch místech je ohlu-
šující.
Claud
21
article
Rozstůně-li se hospodáři kůň, uvede h
sem a plati denně 3 franky. Za psa 1 frank,
za kočku 15 centimů. Právě když jsme odchá-
zeli, přinášela sem služka v košíku kohouta na
hrdle bezpochyby psem potrhaného. Přiskočií
elev službu mající. namočil vatu do tekutinya
zavazuje kohoutovi krk. Šilhá při tom šelmov
sky po krásných očích služčiných.
»Allons messieurs !« zvolá milý průvodce
pan Favier, professor kreslení.
Vcházíme do — lihovaru. Nemnoho zájmu
jevilo se zpočátku při účastnících. Leč nedůvěra
roztála. To není lihovar, jako u nás na velko-
statcích! Toť veliká továrna. Jakýsi Springerj
založil. Jako neodborník jsi tu slep a hluch pro
divy vnitřního zařízení, ale znalec by se hned
tak z toho labyrintu budov ani nedostal. My
jen vidíme, jak od chodu strojů otřásá se budova
i země, jak kotle v průměru 6 m. točí se jako
čamrda, jak transmisse svišti, pára syčí a kvas
ohromnými samočinnými lopatami michán bublá
a klokoce. Vozy s obilím a voznicemi neustále
pohybují se zvolna nádvořím. Krásně balené
kvasnice odnášíme si v upominku. Takový liho-
var je možný jen v sousedství Paříže, odkudž
za 200 millionů franků ročně vyváži se vína
a lihu.
Favier
Paříž
22
article
Nové »allons« vybízí nás ku procházce do
zátiší k Marně. Břehy její skryty jsou ve stínu
obrovských lip a topolů. Půvabný ostrůvek jako
Syréna láká tu do stínu. Zde možno nerušeno
prosníti hodiny na zeleném koberci. Mnohý ma
liř genrista děkuje za svoji slávu Marně a těm
rybákům, kteří od rána bosi, v roztrhaných ha
lenách a ve slaměných kloboucích povalují se
tu na loďkách s udicí v ruce.
Tu a tam z rána zpozoruješ stranou odpo
čívati dívku, jejíž unavené oči sotva se otvírají
Bůh milý ví, kde včera kouřila cigaretty a pila
výborný eremitage ! — —
»Nastupovat, do lodi!« zní povel. A poně
vadž přívozníka nebylo, nabídl se svižný rybák
Voda v Marně je jako zelený mramor, protkaný
bílými žilkami říčné trávy. Rozvodní- li se, uchva
Marna
23
article
cuje co zasáhne; nedaleko zbořený mlýn o ton
přesvědčuje.
Zvolna plouží se loď ku břehu, Na něm
útulná koupelna. V tom vyrazil plavčík z kou
pelny a prudce gestikuluje. »Kdo vám dal do
volení převážet! Duše lakomá, bití zasluhujete!s
Rybák vybraně sous hodil mu pod nohy
»Suis-je un voleur?« a zlostně odrazil od
břehu. —
Zvolna vracíme se ku přístavišti parníků.
Ještě malá vzpominka na alfortskou školu
Třída je světlá, výbornou ventilaci opatřená
Zákon předpisuje pro třídu 40 žáků (u nás 80).
Lavice mají železnou kostru s dřevěnou
deskou a řízeny jsou pro 2 žáky. V čele třídy
čtete: Necrachez pas dans la classe (Neplvejte
ve třídě). Na tabuli z hodiny morálky: Cher-
chez vous instruire (Poznej sebe sama)
Nous avons besoin nos semblables (Potřebujeme
svých bližních) atd. Nad tabuli visí na klad-
kách tři mapy. Podle potřeby lze je spustit,
Na stěnách množství diagrammů tištěných. (u
nás je zhotovují tuberkulosní učitelé).
Několik otázek našemu průvodci.
»Jak je to se školními potřebami pr
děti ?«
»Chudí i bohati je dostávají zdarma.«
»Kolik potřeba dětí, aby se škola zř
dila ?e
»Stačí patnáct. Národ náš se příliš ne
množí, mládež se šetří, aby nemusila konaí
přespolní cesty.«
»A což učitelky — smějí se vdávati?«
»Ovšem. A u vás ?e
»Nesmějí«.
»To je zvláštní!«
»Máte také spolky pro mládež, bratrstva ?-
křiči.
Rybák
Chudý
Chry
24
article
»Zajisté. Spolek mládeže velmi dobře pro
spívá. Každý žák od 6 let platí 10 centimo
týdně do pokladny do 50. roku svého věku.
Po uplynutí tohoto stáří má dva tisíce frank
roční pense. Děvče obdrží věno. Onemocní-
žák, má půl franku denně, zemře-li, nemá nikdo
práva na pokladnu.e
»Výborné zřízení! A tresty ?
»Trestem je domluva, stání v lavici, př
lavicí, důtka před sborem, horší známk
z mravů — celkem jsme omezení . . .«
Na chodhě zajímaly nás diagrammy alko-
holisty. Znázorněny tu vnitřnosti a tvář člověka
normálního a alkoholika. Obrázek z rodiny
téhož. Opilec maje v ruce židly, mlátí do ka-
men, děti tisknou se k matce jako křepelky
k mezí.
Stranou za dveřmi zahlédli jsme dutky.
»A k čemu to ?
»Na krocení darebáků !«
Tableau
Spěchali jsme ještě k mairovi města. Mile
byli jsme překvapeni uvítáním a pohostěním za
účastenství městské rady. Za cinkolu číší a
volání vlasteneckých hesel pronášeny zdravice.
Po čase obdržel každý účastník výpravy tento
list
Pane
Městská rada je šťastna, že mohla slav-
nostně uvitati zástupce českého učitelstva, které
vyvolilo si obec její za svůj pobyt při návštěvě
světové výstavy 1900. Klademe Vám na srdce,
byste vyjádřil svým žákům a krajanům bratr-
skou sympatii národa francouzského, zvláště
obyvatelů Alfortu.
Mair:. Chenal.
Račtež tedy vziti na laskavou vědomost.