3
masthead
5. října 1909.
5
article
tato mravoučná povídka je protimyslná, ba
nesmyslná, ne-li přímo pitomá, a proto ji z dal
ších vydání tehdejší čítanky pro III. třídu obec-
ných škol vyloučili. Není sice známo, byla-li
táž povídka obsažena také v tehdejší čítance pro
III. třídu německých škol obecných, jisto však
je, že její mravné naučení přešlo do krve i moz-
ku geniálních německých politiků, kteří pro
mimoňský „Ortsrat“ letos 1. října sepsali pro-
jevy vrcholného německého umění státnického.
Pro Kocourkov věhlasné mravní naučení chlap-
ce, který prohlásil, že nepůjde do vody, dokud
se plovati nenaučí, se totiž mezi nimi ve svém
jádru udrželo a tentokrát dostalo pouze nový.
totiž příležitostný háv. I zní: dříve než budou
splněny německé národní požadavky, nesmíse
na sněmě vůbec o ničem jednat. — Při mimon-
ském projevu ještě jiná věc je zajímavá. Zem-
ským poslancem za Mimoň je pan dr. Eppinger
Že poslední dosud jeho novinářský článek
(v „Bohemii“ ze dne 2. t. m.) má název „Sně-
movní finale“, je známo, a rovněž je povědomo
že pokazil, co ještě bylo možno pokaziti. Ale
jedna věc je v něm dobrá. Je to větn
... . heslo dosti často z kruhů voličskýeh
se ozvavší, že v obstrukci musí býti na cel
čáře tak dlouho pokračováno, až národně
politické požadavky Němců „plně a zcela spl
něny“ by byly — obsahuje vlastně protimysl
nost (Widersinn):
Ve smyslu úsudku dra. Eppingra tedy tak
projev jeho vlastních voličů obsahuje protimysl-
nost, Widersinn, vlastně nesmysl. To je jistě
pravda, ale rovněž pravdou hroznou pro celý
stát je fakt, že stát nyní vedou státníci, kteři
jsou ve stejné linii nacionální, jako jejich mi-
moňští ctitelé . ..
Eppinger
Němec
Mimoň
Widersinn
Bohemia
6
article
— Reklor J. Beztl vzdal ze úřadu. Rektor česk
vysoké školy technické p. prof. J. Bertl, jenž byl po
druhé zvolen, oznámil dne 15. září t. r. ministerstvu
vyučování, že z důvodů zdravotních a přetížení pra-
cemi skládá úřad rektorský. Podobné sdělení uči-
něno bylo také profesorskému sboru tohoto vysokého
učení. Když pak v těchto dnech profesorský sbor po
prázdninách sešel se ku první schůzi, uznal důvody
J. M. rektora, jež ho vedly ke složení úřadu, načež
ustanovena volba nového rektora na sobotu dne 9.
října. Jak se dovídáme, povolán bude dle dosavad-
ních disposie na úřad rektorský p. prof. Procházka.
— Rektor prof. Bertl o své resignaci výslovně uvádí,
že nějaké politické důvody v jeho rozhodnutí nehrály
vůbec úlohu. Již při druhé své volbě prohlásil pro-
fesorskému sboru, že na úřad rektora bude resigno-
vati. Dále uvedl, že administrativní práce v rekto-
rátu jest tak veliká, že zabírala veškeren jeho čas
takže se naprosto nemohl věnovati učitelskému úřa-
du tak, jak si toho přál. TTak zejména praktická cvi-
čení musil přenechávati silám jiným. Poněvadž chee
pracovati jako profesor a jako příslušník technickéh
stavu, proto se úřadu rektorského vzdal a byl to te-
dy zájem o studenlstvo a jeho prospěch, ktorý ho ku
podání resignace přiměl.
Reklor J Beztl
profesor
J Bertl
Procházka
Rektor
Bertl
7
article
— Úmrlí. V Písku zemřela dne 4. října t. r
paní Rosalie Gregorová, vdova po budebním
skladateli a řediteli kuru, ve stáří 74 let. Pohřeb bude
dne 6. října o 8. hodině odpoledne z domu smutku
čís. 126, Gregorova ulice, na mistní hřbitov u sv.
Trojice. — V neděli dne 3. října L. r. zemřel na let-
ním pobytu v Modřanech jeden z nejlepších úřad-
níků král hlav měsla Prahy, vrchní inventárník ho-
spodařského úřadu v. v., pan Jan Kubr. Zesnulý
narozen byl roku 1842 v Butovicích v okresu smi-
chovském; po dokonaném studiu na vyšší reálce
v Praze navštěvoval na c. k. české škole technické
odbor malhem lučební, kdež však nesetrval a poměry
nucen vstoupil dne 12. března 1872 do služeb král.
hlav. města Prahy. Tichou povahou a pllí neůnavnou
získal si záhy lásky svých kolegů i představených.
takže již 7. března 1873 byl jmenován praktikanlem
v městské účtárně. Když pak šlo o obsazení uprázd
něného místa inventárníka v tehdejším ubytovacím
úřsdě, byl zesnulý jmenován oficiálem dne 1. února
1877 a shned mu přidělena správa úřadu inventár-
níka. V úřadě tom setrval až do 24. března 1893.
kdy jmenován byl radou městskou inventárníkem
hospodářského úřadu. Zde úřadoval až do konce své
služby; v době té byl mu udělen titul vrchního in-
ventárníka, za služby neocenitelné p ně zasloužený.
Gregorová
Kubr
Písek
Gregorův ulice
Modřany
Praha
Butovice
český škola technický
8
article
Zesnulý byl povahy měkké, vždy klidný, poněkud
malomluvný a skoro samotář; povinnostem svým
věnoval tské všechen volný svůj čas, jsa úřadníkem
naprosto poctivým a svědomitým. Přítišná skromnost
jeho byla příčinou, že taprve krátca před odchodem
na odpočinek jmenován byl vrchním inventárníkem.
Skromně působil a skromné odešel z působiště svého
dne 23. června 1908. Nelušil zajisté, že tak krátko
zaslouženého klidu bude ožívati. Žil živol člověka
klidného, dobrého a také lehce zemřel; budiž mu
zachována stálá vzpominka! Pobřeb koná se ve
středu dne 6. října o 3. hod. na Malvazinkách.
— Zesnulý obeoní starší p. Fr. Poslik byl dnes
dopoledne pochován k věčnému odpočinku na vyše-
hradském hřbilově. Pohřeb konal se z kostela sv
Štěpána za velmi hojného účastenství smutečních
hostů. Pohřebních obřadů, kleré vykonal po zpívan
mši farář P. Baťha za asistence faraího duchovenstva.
zúčastnili se zejména pp. starosta měst pražských
dr. K. Groš, oba náměsíkové dr. Štych a Jirousek,
členové rady měsiské a sboru obecních starších pp.
Poslik
Štěpán
P Baťha
doktor
K Groš
Štych
Jirousek
9
article
Fr. Hubáček, dr. Supich. Šeyd, Hansl, Pešek, Weiss,
Krouský, Herites, Mattuš. V. Štěpánek, Seifert, stav.
rada Víček, cís. r. Schiller, Fiala, Hošek, Ondřich
Cizler, cís. r. Schrötter, cís. r. Čeryený, Sercl, Hodek
Slavik, dr. Srb, dr. Pík, dr. Vr. Černý, Peterka, Ma-
kovec, Patočka, Kaše a Siřišlě, dále v zastoupení
Ústřední Matice školské pp. dr. Šámal, Broj, řed-
Zeman, Mü dner a Bělehrádek, za ředitelstvo Mlěstské
spořileiny pražské pp. dr. Vlček, Ferd. Mellan a ře-
dilel Klier, mag. radové O Borůvka, Waldstein, dr.
Růžička a dr. Stehlík z Čenkova, ředitel Pražské
městské pojišťovny R. Heřmánek s úřadnictvem to-
hoto ústavu, cís. rada ředitel JUC. Sedlák, ředilei
Sulc, pí. Podlipná, pí. Kučerová, dámy ze »Záštity«,
dr. Prok š, vrch. inž. Matějovský, pí. Křikavová, pl.
Víšková, pí. Červenková, kom. rada Macháček,
bývali obecní starší pp. Fr. Sokol. arch. Münzberger,
ryt. Pštross, Rychlik, Bubeniček, prof. dr. Horáček,
F. A. Šubrt, cís. r. Voill, Zimek, Buliř, dále za Krub
obchodníků a průmyslníků pp. kom. rada Reinvart
Cízler, zástupcové Měšťanské hesedy pražské, Sokola
pražského a Hlaholu, ředitel Dobner, ředitel B. Peška,
řed Brunner, lékárník Goller, dr. Valenta, dr. Rýdlo,
mag. reda dr. Reichert, ředitel Frída, B. Slýblo, H.
Čerovský, dvor. roda Hoffmann, dr. Pohorecký, arch.
František
Hubáček
doktor
Supich
Šeyd
Hansl
Pešek
Weiss
Krouská
Herites
Mattuš
V Štěpánek
Seifert
Schiller
Fiala
Hošek
Ondřich
Cizler
Schrötter
Čeryený
Sercl
Hodek
Slavik
Srb
Černá
Peterek
ma
Patočka
Kaše
Siřišl
Šámal
Broj
Zeman
Bělehrádek
page
Vlček
Ferd
Mellan
Klier
rada
Borůvka
Waldstein
Růžička
Stehlík
R Heřmánek
Sedlák
Podlipná
Kučerová
Ing
Matějovský
Křikavová
Víšková
Červenková
Macháček
Sokol
Münzberger
Pštross
Rychlik
Bubeniček
profesor
Horáček
F A Šubrt
Voill
Zimek
Buliř
Reinvart Cízler
Dobner
Brunner
Goller
Valent
Rýdlo
Reichert
Frída
Slýblo
H Čerovský
Hoffmann
Pohorecká
Čenkov
městský pojišťovna
JUC
Sokol pražský a Hlahol
10
article
Šlaffer, předseda Klubu továrníků rukavic Franzl,
stavební rada Stuchlik, dr. Cmunt, přednosta záduš-
ního úřadu Jirásek, archivář Kolmann, správce Malec
mag. rada dr. Jirgl. Chlup z Chlonavy, pí. Jelínková-
Doubkova, pí. Vališová, pí. Švejstýlová, pí. Růžičková
sl. Jasubčkova a j. v. Po obřadech pohřebních byla
černá kovová rakev s tělesnými ostalky zesnulého
snesena do zlatého šestispřežního vozu pohřebního.
obel pražskou propůjčeného, kolem něbož lvořili po-
hyblivý špalír zřízenci pražské městské spořitelny
a pojišťovny. Průvod pohřební ubíral se Žitnou
Myslikovon ulicí, Podskalskou třidou na posválný
Vyšehrad. Ve všech ulicíeb, kterými se průvod ubíral.
byly rozž ty plynové svítilny. K rakví zesnulého po
loženy byly nádherné věnce od obce pražské. Měst-
ské spořitelny a pojišťovny a Sokola pražského.
Soustrastné projevy zaslali pánové: ministr orby dr.
Brál, ministr m. sl. dr. Fledler, starosta král. hlav.
města Prahy dr. Groš. oba jeho náměstkové dr.
Štych a posl. Jirousek, vrch. řed. ústavu chudmského
Hubáček, president Živnostenskě banky c. r. Otto,
sekční chef mín, obch. dr. Müller, univ. prof. dr. Syl-
laba, ied. B. Frlda, J. Topinka, řed. F. A. Subert
cís. r. Macháček, členové městské rady a sboru ob.
starších, četní magistrátní úřadníci, dámy pražských
dobročinných komitélů a spolků atd. Z korporací pro-
jevily soustrast: Jednota pražských občanů, Český
klub, Sdružení obec. slarších strany národní, Klub
obec. star. nár. strany svobodomyslné, Nár. jednota
pro Nové město a Vyšehrad, Městská spořilelna
a Mástská pojišť. pražská, Komitět dam pro dozor na
ruční práce na školách, Klub českých turistů a j.
Franzl
Stuchlik
doktor
Cmunt
Jirásek
Kolmann
Malec
magnituda
Jirgl
Chlup
Jelínková
Doubkův
Vališová
Švejstýlová
Růžičková
Jasubčkův
Podskalský
Brál
Fledler
Groš
Štych
Jirousek
Hubáček
Otta
Müller
profesor
Syl
B Frld
J Topinka
Subert
Macháček
Chlonava
Myslikovon ulice
Vyšehrad
Praha
městský spořitelna
Živnostensk banka c
Český klub
sdružený obec
obec . star
Komitět
11
article
— Pohřab Karla Liera, zvěčnělého režiséra smí.
chovských divadel, konati se bude zítra ve středu
dne 6. října 1909 o 31/4 hod. odpol. z kaple hřbitovní
na Malvazinkách do rodinného hrobu. Povozy pro
P. T. účastníky pohřbu státi budou o půl 3. hodine
odpol. u domu smutku na Smíchově, Jakubské nám.
č. 2 n. Zádušní bohoslužby budou ve čtvrtek dne
7. října 1909 o 71/2 hod. ranní v basilice sv. Vaclava
na Smníchově.
— Zásobování Prahy a sloupání cen polravln.
Ve schůzi Klub. voličů novoměstských, po referátu
p. m. rady Al. Vaníčka rozvinula se čilá rozprava
v níž poukázal pan Topinka k tomu, že v Ně-
mecku naše produkty, zejména ovoce, jsou levnější
než u nás a že by plodiny naše měly nám býti za-
chovány zavedením cla na vývoz jich. Pan ob. sl.
A. Březnovský vítaje podněly p. přednášejícím
v zajímavé přednášce shrnuté, vídí vinu poměr
v politickém postupu velkých stran, zejména agrární
a sociálně demokratické, kteráž poslední dělá vládní
politiku a neobráti se na pravé původce všeobecné
drahoty. V Praze vidí jednu z důležitých příči
zdražování v t. zv. překupictví, které uměle zvyšuje
ceny a začasté i lichvu provozuje. V Paříži je naří-
zeno všechny potraviny až do centrály dopraviti
kde obecní úřadník draží pak je detatlistům; u nás
projdou několikeron rukou a každá z nich chce mi
svůj zisk. Doporučuje dozorči radě tržnictví, aby
proti zlořádu překupnictví rázně zakročila. (Souhtas.
Pan m. zvěrolékař Sveboda poukazuje na to, že
chov dobytka u nás je nedostatečný co do množství
i co do jakostí a vytýká, že se neprovozuje obchod
nicky, ježto se vedou drahá plemens. Tu je pak
nutno, aby Halič dodávala to, co trh náš potřebuje.
Lier
Vaclava
Al
Vaníček
Topinka
A Březnovská
Sveboda
Smíchov
Jakubský já
Praha
Paříž
Halič
12
article
Doporučuje, aby stát vypisoval a dával premie jen
na to, co pro vnitřní potřebu má cenu a dále, aby
vycházel s touže ochotou vstříe požadavkům Prahy
jako Vídni. Pan cis. rada Červený obrátil pozor-
nost na zdravotní dozora prohlídky masa v Praze
a předměstích a prokázal, jak dosavadní obtížná a
ne dosti jednotná a rychlá soustava prohlídek jest
na závadu aprovisaci velké Prahy; dokazoval nutnost
zdravotního dozoru jednolného, jenž bude náležite
uplatněn teprve tehdy, až veškeré obce velkého
jalečního obvodu vstoupí ve společenství, jehož zá
kladní pravidla byla za souhlasu správní rady praž
ských i předměstských jatek již i sborem ob. star-
ších schválena. Nyní ovšem jest na zastupitelslvech
obel s Prahou sousedících, aby uspíšila tulo daleko-
sáhlou akci v zájmu rozfešení otázky zásohování
velké Prahy levným a zdravým masem, čímž bud
odpomoženo dávným a odůvodněným steskům živ-
nostenských společenslev i konsumentů. V lélo věci
podal p. c. r. Červený přesný návrh, aby výbor
kiubu veškerým vlivem svým zasadil se o to, aby
otázka lalo došla svého rozřešení, návrh ten byl za
souhlasu všech přítomných jednomyslně příjst. Pan
slarosta dr. Groš potom ukoučil schůzi, podškovav
p. měst. radovi Vaničkovi za velmi obsažnou a n
zevrubném studiu a znalosti věci zaluženou před-
nášku i všem oslatním pánům za opravdový zájem,
jejž důležité otázce dnesní porady vstřic přinesli.
— Velká profestní zchůze českého lidu vídeň-
ského. Rozčilení a pobouření českého lidu ve Vídni
roste. Trvá již přes tři měsíce a zvětšuje se, když
zdejší Čechové teď už soustavně jsou přepadání uejen
holemi a kamením. nýbrž i noži, a že český majetek
jest pleněn a drancován přímo před očima policie.
cis
Červená
Groš
Čecho
Praha
Vídeň
13
article
Vzhledem k tomu svolal na neděli dopoledne n
podnět akčního výberu Čechů vídeňských Klub r-
kouských národností protestní schůzi do Národního
domu XV., Turnergasse 9. aby mohlo býti ještě jed-
nou veřejně pojednáno o vídeňských a dolnorakou-
ských událostech posledních tří měsíců, a aby dů-
razným způsobem byla vláda a vládní orgány upo-
zorněny na svou povinnost. Schůze stala se obrovským
projevem českého lidu vídenského proti všemu násilí
a pro plnou rovnoprávnost. Prostorný sál Národního
domu byl do posledního místečka naplněn; vedle to-
ho obsazeny byly všecky chodby, místnosti a zahra-
da Národního domu; ba až na ulici před Národním
domem stáli čeští lidé. Policejní ředitelství obkličilo
Čecho
Turnergass
národní dom XV
národní dom
14
article
Národní dům se všech stran pěší i jízdní policil. Učí-
nilo tak, jak bylo řočeno, na ochranu účastníků
schůze a na ochranu Národního domu před německý-
mi hordami, které neděli co neděli okolí Národního
domu znepokojují a činí nejistým. Ale lid český
nevěřil už těmto policejním opatřením a postaral se
o sebe poprvé sám. Šest set vybraných junáků sešlo
se na daný povel hodinu před schůzí v městském
sadě u západního nádraží a odtud v semknutých
řadách přišlo na schůzi, pohotovo, zjednat za všech
okolností pořádek samo. Jejich společný pochod
do Národního domu způsobil v celém okolí Národ-
domu i u policie velikou sensaci, a loupežné německé
hordy neodvážily se ze strachu před organisovanou
českou obranou před Národní dům ani ojediněle-
Čeho za čtvrt roku nedovedla policie, to dnes hravi
dokázalo šest set dobře připravených českých lidl
Pořádek v okolí Národního domu byl zachován po
celou dobu schůze, po celé dopoledne. Schůzi zahájil
o 9. hod. dopol. předsoda Klubu rak. národností p
Urban, nošež byli jednomyslně zvoleni: ze před-
sedu p. dr. E. Polešovský, advokát, předseda
akčního komitétu českého; za místopředsedu p. Jos.
Urban
doktor
E Polešovský
národní dom
15
article
Němeček, ředitel; za zapisovatele p. O. Šind-
ler, administrátor „Víd. Denníku“. Pan dr. Pole-
šovský zahájil stručným uvítáním přítomných, ze-
jména posl. Kaliny. Pak promluvil hlavní referent
p. red. Janča. Ukázal, kterak chování se vlád ví-
deňských osmělilo Němce ku provádění jejich ny-
nějšího terrorismu protičeského, ukázal na porušo-
vání státních základních zákonů o rovnoprávnosti.
jichž nešetří ani činitelé, v první řadě povolaní, aby
plnili zákony, a dodal, že trpělivost českého lidu jese
u konce. Od nynějška nebude již žádného českého
člověka, který by své spoluobčany chlácholil a na-
pomínal ke klidu a umírněnosti. Čechové vídeňsti
půjdou v před bezohledně a u vědomí, že za nimi
stojí celý český národ, ba skoro celé předlitavské
Slovanstvo. (Bouřlivý potlesk.) Posl. Kalina, uví-
tán Irenotickým polleskem, promluvil o nutnosti
organisace českého lidu ve Vídní a pak skritisoval
zákon Axmannův. Nedostane-li zákon ten nyní
sankce, tím nebude nebezpečí odvráceno. Zvláštní
ministerský komitét, sestávající z min. předsedy bar.
Bienertha a z ministrů hr. Stürgkha a dra. Schrei-
nera, komitét, do něhož nebyl přizván český ministn
krajan, jakkoli se jedná o věc českou, pracuje, aby
s pomocí učitelů státního práva dali zákonu Axman-
novu nejen pro Dol. Rakousy, ale i pro Horní Ra-
kousy, Solnohrady a Vorarlberg formu přijatelnou
Posl Kalina pak projevil naději, že také Poláci se
vzpamatují a vstoupí do společného boje s ostatními
předlitavskými Slovany proti německé nadvládě; če-
ská delegace jest jako celý český národ přesvědčena
o důležitosti české otázky dolnorakouské, která jest
částí celé velké české otázky a vykoná svou povin-
nost. Když dozněl bouřlivý potlesk, jímž řeč posl.
Němeček
Šind
doktor
Pol
Kalina
Janča
Němec
Čecho
Posl
Axmannův
Bienerth
Stürgkh
Axman
Posl Kalina
Polák
Vídeň
Dolo
Rakousy
Horní Ra
Solnohrad
16
article
Kaliny byla odměněna, promluvili ještě pp. Vaca
a dva stoupenci strany národně-sociální Šedaa
Šnajdr, načež byla jednomyslně přijata reso-
luce, protestující proti opětnému usnesení zem-
ského sněmu dolnorakouského o zákoně Axmannově
a vládu žádající, by provedla v Dolních Rakousích
plnou národní rovnoprávnost ve škole, v úřaděa
veřejném životě. České dolegaci na říšské radě vy-
slovuje resoluce dík za hájení zájmů dolnorakou-
ských Čechů. Schůze byla skončena zpěvem hymny
„Hlej Slovaně!“. Po schůzi seřadili se účastníci do
čtyžstupu a imposantním pochodem táhli do šestého
okresu, kde nastal rozchod. U Mariahilíské třídy
chtěl zástup německých nacionálů podniknoutí útok
na část účastníků české schůze, ale pochodili špatně
Češi hnali německé nacionály k západnímu nádra ží.
kde je rozprášili. Mezi Němci nastal velký zmatek,
že na útěku odhazovali hole a deštníky, jež jim
překážely v divokém a zmateném úprku. Češi se
pak klidně rozešli.
— Proti podvratným klorikálním snahám ve všecl
směrech našeho národního života protustováno bude
na velké manifestační schůzi, kterou svolává česká
sekce Volné myšlénky na sobotu 9. října do velkého
sálu Zofina. Úvodní slovo promluví Phdr. Frant.
Kalina
Vaca
Šnajdr
Axmannův
Čecho
Čech
Němec
František
Dolní Rakousy
Hlej Slovana
17
article
Krejčí, univ. prof. Referovati Budou říšský poslanee
dr. Frant. Drtina, Híd. ně. K. V. Tuček, MUDr. Erban,
JUDr. K. Heiler, sl. Zdeň. Kadeřábkova, říš. posl.
J. Sláma, jakož i referent zířad dělnick ých.
— Češi v Liberci vydáni jsou na pospas zvál
městské policie. Těchto dnů uveřejnil »Reichenbergen
Zeitung« výzvu k obyvatelstvu města Liberce, aby
nepřipouštělo žádného vyšetřování se strany četni-
ctva v městě, aby nedalo mu na jeho eventuální do-
tazy vůbec žádné odpovědi a pod., poněvadž v Li-
berci, sídle magistrálního úřadu, kompeleniní je pouze
městská policie. »Reichenberger Zeitung« má ovšem
pravdu, ale když již učinil výzvu tuto, učiniti by měl
další a to s důrazem ještě větším, k lamější policii
aby také ona konala svojí povinnost. Že toho nejvýs
třeba, o tom svědčí následující případ: Těchto dnu
byl v Lberci zaměsínanému pekařskému učni odcizen
obnos 11 K. Otec jeho, Čech, jazyka německého ne
znalý, z okolí Turnova, dostavil se na policejní úřad
v Liberci, žádaje česky v této věci o zakročení. Ale
byl odbyť slovy: česky s vámi nemluvíme, poněvadž
vám vůbec nerozumíme. Na četnictvo jíti nesmí, po-
licie mu nerozumí, aneb vlastně rozuměl nechcea
prolo po zloději pátráno nebude. Kde tedy vlastne
má se Čech v Liberci domáhati ochrany svého ma-
jetku a vůbec svého práva? V Praze by si stáln
Krejčí
profesor
doktor
František
Drtina
Híd
K V Tuček
Erban
JUDr
K Heiler
Kadeřábkův
J Sláma
Čech
Čo
Liberec
Turnov
Praha
Reichenbergen Zeitung
Reichenberger Zeitung
18
article
policie cos podohného vůči Němci jistě nedovolila,
poněvadž uznává, že jest to nejen její povinnosti,
ale laké příkazem lidskosti, aby majetek všech občan
a osobní jich bezpečnost byly chráněny. A kdybr
k tomuto názoru nedospěla, byla by předslaveným
jí úřadem o svých povinnostech brzy a důtklivě
poučena. Zdá se, že ve zněmčeném území jsou spo-
lehlivými ochránci zákona jedině četníci a poněvadž
se to naším sousedům nelibí, snaží se z jich působ-
nosti docela se vyprostiti, aby pak mohli po svém
způsobu s živlem českým nakládati. Četnictvo je tedy
v Liberci činitelem docela zbylečným a bylo by snad
dobře, aby místo jeho i policie městské zaujsla po
licie státní. Naž se tak stane, měla by měslská po
licie, která své povinnosti tak, jak v uvedeném pří-
padě koná, býti dána ve smyslu § 102. tr. z. v ohža
lobu pro zločin znenžití moci úřadní a četnictvu
připadl by pak v městě alespoň ten úkol, aby do-
provodilo takovou policii do vězení.
— Z obcí předměstských. Obecní zastupitelstv
v Podolí u Prahy bude konati svou řádnou schůzi
ve čtvrtek dne 7. října !. r. ve 8 hod. odpoledne.
Němec
Liberec
Podolí
Praha
19
article
— Vlastenecká cháska »U Fleků« na mslionovou
sbírku Ústřední matici školské. Den po schválení
návrhu sborem obzcpích starších král. hlav. města
Prahy, aby pro Úslřední matici šk ol-
skou sebrán byl milion, vzala na se »Vlastene-
cká cháska« čestný úkol sebrati hned, pokudi možno,
největší obnos k dosažení milionu. Zapačalo sbírkou
mezi členy a jich příznivci. Sbírky ujal se s velkou
péčí pan Vojta Novák, krejčí z Černé ulice i vybral
mezi členy a příznivci 216 K. K této sbírce přispěl
pí. M Khopova, vdova po sládku »U Fleků«, 10
a nejmenovaný 20 K. Manželky členů rovněž při-
spěly, tak že vybráno bylo za 9 dní ve dnech svato-
václavakých v krejcarové sbírce »U Fleků« 94 K, vě
nováno z dobrovolných příspěvků ročních od čiení
50 K a zbytek 90 K doplněn z pokladničky »Vlaste-
necké chásky«. Úhrnem příspěla »Vlastenecká cháska-
k dosažení milionu 450 K.
— Svaz českých spolků a přátel pro hry a t-
lesnou výchova mládeže konati bude ustavujíci val-
uou hromadu dne 17. října. 1909 o 10. hodině dop.
na radnici staroměslské. Členové svazu jsou činní.
přispívající, podporující a zakládající. Činným čle-
nem může býti toliko český spolek pro tělesnou vy-
chovu v království českém, členem příspívajícím se
stane, kdo zaplatí 5 K ročně, členem podporujícím
bude, kdo zaplati 2 K ročně a členem zakládajíelm
se stane, kdo složí 100 K do pokladny svazu, Při-
hlášky příjímá a potřebná vysvětlení ochotně sdeln
J. Klenka v Praze-I, 974. K valné hromady té zve
všechny přátele tělesné výchovy Spolek pro pěstění
her české mládeže v Praze.
Vojta Novák
J Klenk
Praha
svaz český spolek
20
article
— Ilalská vzducholoď v Bělé. Ze Žsmberka, 5.
října. (K. k.) V obci Bělé ve zdejším okrese přislála
dnes italská vzducholeď a odeslala četné tele gramy
do Turina a Curychu.
— Ve prospěch »Komenského« ve Vídni Ku pod-
nikům a sbirkám ve prospěch »Komeusseho«
žil se známý, čilý vpolek, »Pražský ceřcte«. Po něko-
lika nedělních připravách dnes předstupuje před ve-
řejnost s hotovou věcí. Pořádá akademii ve
velkém sále ostrova žolinského dne
23. t. m. v 8 hodin večer za protektoratu pp.
Jeho Magoilicence dra. Josefa Bertla, rektora české
vysoké školy technické, dra. Karla Groše, přimátorn
měst pražských a jeho náměstků dra. A t. Štycha a
J. Jirouska. Účinkují přední umělci pražští. Akademi
stane se tedy zajisté dostaveníčkem naší společnosti
pražské a přinese vydatnou posilu českému školství
dolno-rakouskému. Se zvaním již započato. Rekla-
mace zasilány buďtež do kavárny »Slavie« nebp
E. Slrouhalovi, Praha I. Anenská ul. 1.
— »Obchodnické Zájmy«, dosud třikráte týdně
vycházející, budou od 1. listopudu t. r. vycházet
denně.
— Casopisecká zpráva. »Ženský Obzor
revne českých žen (Praha Král. Vinobrady, 1095)
číslo 9. roč. VIII. vyjde v prvé polovici měsíce října
a číslo 10. ke konci téhož měsíce. — Ručnlk IX. za-
liájen bude v lisfopadu.
— Týdencí výkaz o nakažlivých nemoceei
v Praze. V týdnu od 26. září do 2. řijna bylo měst
skému Iysikálu oznámeno 58 případů nakažlivých
nemocí a sice 3 případy tyfu střevního (z nichž dva
vojáci na dol. Novém městě), 2 planých nešťovie.
6 spalniček, 1 zarděnek, 18 spaly, 3 kašle dusi vého,
3 záškrlu, 14 tuberkuli plic, trachomu 4 (vesměs vo-
jáci na Hradčanech), 3 zánětu příušnic, I připad te-
lanu na Starém městě. Na Malé strané a v Josef vě
v tomto týdnu neobjevil se žádný případ nakažhivého
onemocnění.
Komenský
Bertl
Groš
Štych
J Jirousek
Rekl
Král
Bělá
Turina
Curych
Vídeň
Praha I
Praha
Hradčany
obec Bělá
český vysoký škola technický
Slavia
21
article
— Neštěslí na sovorní dráze. Píše se nám z Pře-
stavlk: Dne 2. l. m. přede dnem ubiraly se z pan
ského dvoru horno-moštěnského dělnice kopati řepu.
Když přecházely přes trať, byly dvě z nich zachy
cený jedoucím osobním vlakem a přejety. Jedne
byla ihned mrtva Druhá během dopoledne zemřela.
Vyšelřování v té věci ihned zavedeno. Stalo li s
tolo neštěstí nedbalostí hlídače, nebo neopatmosli
zmíněných žen, teprv na jevo vyjde.
— Růnné pouliční příhody. V Mostecké nlici n
Malé straně byl 50letý kameník Josef Topol z Řev.
nic povalen automobilem N 290, dle dobrozdání
lékaře neutrpěl však zranění. — Reznický učeň P
Kaplánek vedl krávu na porážku. Ve vinohradské
ulici v Karlině kráva zemdlením klesla a muselal bý
na místě zabita. Případ měl v zápěti velké shro-
máždění obecenstva. — Fr. Vencl, 31ietý bednál
z Velkého Břevnova č. 104, byl v Palackého tříd
v Karlině při přecházení ulice povaten povozem
Václava Nováka z Karlfna a utrpěl několik zranění
v obličejí a na ruce. Oděv byl na něm rozedrán. Po
pevní pomeci byl zraněný ponechán v domácím lé-
čení. — Pedobná přiboda stala se na Schwarzenber-
kově třídě na Smíchově. Automobil N 444, který jel
velice rychle, zasáhl a povalil 24letou tovární děl-
nici Marii Hüttichovou ze Vráže č. 51 a způsobil jí
zranění v obličeji a na ruce. Dle udání svědků
chauffeut houkačkou nedával žádné výstražné zna-
mení a o povalenou vůbec se nestaral, nýbrž co nej-
rychleji odjel. Trestní řízení proti němu bylo za-
vedeno.
Topol
Kaplánek
Vencl
Palacký
Karlin
Novák
Hüttichová
vinohradský ulice
Karlin
Francie
Velký Břevnov
Smíchov
Vráž
22
article
— Nepřílemní hosté. Do hostince p. Jady v čís-
53 v Libni přišli o půlnoci na dnešek v podnapilém
stavu bratří Gustav a Rudol! Křivkové ze Zižkova
č. 512 a žádali pivo. Hostinský jim nalít odepřel,
neboť měli dost a mimo to požívali pověst rváčů a vý-
težníků. Opilí bratří počali zuřit a poněvadž všechny
oslatní hosty obtěžovali i ohrožovali, byli z hostince
vypuzeni. Na ulici Gustav Křivka láteřil a Rudole
Křivka nožem napadl obchodníka s ovocem Josefa
Savělka z čís 35 VIII, jejž bodl do zad. Oba nepří
jemní bosté byli zatčení a do separace odvedeni. —
V hostinci »U Primasů« povstala hádka mezi dvěma
hosty, z nich! 52letý bývalý posluha Mikuláš Jer.
mář z Košíř č. 49 dostal sklenicí ránu do hlavy
utrpěl krvavé zranění. Hiídka odvedla ho do všeobecné
nemocnice.
— Nehoda. Rudolf Melzer, 70letý metař ze
Žižkova č 190, na cestě do svého bytu na schodech
klopýtl a při pádu zranil se tak těžce na hlavě, že
musel být dopraven do všeobecné nemocnice.
— Obchodník okraden. Z Plzně se sděluje:
V neděli odpoledne vloupal se do bytu a krámu
Mik. Černého, obchodníka v Sladkovského ul., ne-
známý pachatel a odcizil očtud přes 60 K na hoto-
vosti a různých cenných věcí a šperků za 386 .
Gustav
Rudol
Křivka
Zižkův
Rudole Křivka
Savělka
Primas
Jer
Nehoda
Melzer
Černý
Libeň
Na ulice
Košíře
Žižkov
Plzeň
Sladkovský ulice
všeobecný nemocnice
Mik
23
article
Zloděj urazil visací zámek, dvoje dvěře olevřel
paklíčem, všecky skříně, jež byly zamknuté, vypáčií
a podrobil důkladné prohlidce. Krádež zpozoroval
mlékařka Krýslová, jež našla byt olevřený a všecko
přeházené. Okradený bavil se zatím, nic zlého ne-
tuše, na výslavě, kamž bylo pro něj posláno. P
odvážném zloděje zahájeno pátrání.
— Rozmarná zlodějská hislorka. Vícekrále pro
krádež trestaný Alois Kozel vloudil se včera večer
do jednoho bytu, kde byl pojednou majitelem pře-
kvapen. Když Kozel slyšel chrastění klíče v zámku
bytn, utek! pod postel a vyčkával příbodného oka-
mžiku, aby prchl. V teplém pokoji však Kozel usnu
a chrápal spokojeně až do rána. Dass ráno majilel
bytu byl probuzen zvučným chrápáním, podival se
pod past-l a když tam vidél cizího muže, oblékl se
rychle, a chvátal pro policii, která zloděje zatknula
a do bezpečnostního oddělení dopravila.
— Nepoctiví zřízenci. Majiteli portrétního ústa-
vu p. Josefu Sládkovi na Malě straně č. 520 byla
dne 1. října odcizena vkladní knížka České spořitel-
ny na obnos 1400 K, znějící na jména Josefa a Anny
Sládkových. Krádež byla teprve včera zpozorována
a neprodleně oznámena spořitelně — leč zpráva do-
šla opozděně, neboť již dne 2. října bylo z knížky
vybráno 600 korun. Krádež provedl litogmí a retušer
Leonard Sobotka, 23 roky starý, jenž byl u Sládka
zaměstnán. O krádeži věděli také ostatní dva zří-
zenci Bohumír Borek a Bohumil IIromadník, kteri
část vkladu vybrali. Všichni tři zřizenci byli zatčeni
a do vazby dopraveni.
Krýslová
Alois Kozel
Sládek
Josef
Sládkův
Leonard Sobotka
Bohumír Borek
IIromadník
Český spořitel
24
article
— Zjištěné jméno ulonnlá ženy. V mrtvole ne-
šťastné ženy, vylovené včera z Vltavy u Ilelmov-
vých mlýnů, byla zjištěna 47letá Kateřina Sedláková
manželka maliře porculánu z Malé strany č. 240
Nebohá žena byla stižena rakovinou a po amputac
levého prsu vzdala se veškeré naděje, že se uzdraví
Aby trápení svému náhlý konec učinila, vrhla se
do Vltavy, v níž nálezla svoji smrt.
— Nopovolené divadelní předslavení. Měsťské
divadlo na Král. Vinohradech podalo u pehicejniího
ředitelství žadost, aby povoleno bylo provpzování
hry dánského spisovatele Gustava Esmanna »Velká
maškaráda«. Hra tato byla v r. 1895 v Dánsku
s velkým úspěchem provozována a přeložena byl
do četných moderních jazyků. Policajní ředetelství
však provozování této hry nedovolilo.
— Zlomil si nohu Anlonin Hanra, 28letý ruka-
vičkář z Branika čp. 198, dnes dopoledne klouzí
při pádu zlomil si pravou nohu. Byl dopraven do
všeobecné nemocnice.
Sedláková
Král
Esmann
Hanr
Vltava
Ilelmov
Vinohrady
Dánsko
Měsťský divadlo
25
article
Z memoirů Carusových.
Z memoirů Carusových.
Eurico Caruso uveřejňuje ve „Strand Magazin
krátký náčrt svého života. Již jako dítě v domě ot-
covském v Nenpoli zpíval od rána do večera, telidy
však vůbec ještě nepomyslil, že se stane někdy pěv-
cem, nýbrž snem jeho mládí bylo povolání námoř-
nické, Poněvadž však jeho kapesné mu nedovolo-
valo požitek veslařství nebo plachtění, spokojil se
zatím plováním.
O své školní dráze, aspoň pokud se týče učení
mlčí Caruso úplně, vypráví jen, že mu „orthodoxní
školská pravidla“ byla velmi protivna a proto že na
nikdy nezářilo slunce učitelské přízně.
Jednoho dne, když mu bylo jedenáct let, slyše
jej varhaník kostela sv. Anny v Neapoli zpívati a
poněvadž se mu jeho contraalt velmi líbil, přijal jei
do svého kostelního sboru. Nyní pokládal se Caruso
za „hotového muže“, alespoň vzhledem ke svému
věku. Každou neděli dostal vyplacenou korunu! Ote
jeho však nechtěl ani slyšeti o pěvecké dráze, pro niž
se hoch nyní chtěl rozhodnouti, nýbrž žádal, aby s
po vyjití ze školy stal mechanikem a kresličem.
Návštěva školy byla brzy na to násilně skon-
čena; mladý Caruso byl pro nepřekonatelnou vzdo-
rovitost vyhozen. Kdyz přisel s touto zprávou domo.
neuvítal jej otec tučným teletem jako ztraceného sy-
na, nýbrž ranami, jež se sypaly jako krupobití a
prohlásil, že se musí chopiti otcovského řemesla
Takovým pádným důvodům nemohl Caruso odporo-
vati, pročež se zalím podrobil. Zdá se, že si za krát-
kou dobu, po kterou se učil strojnictví, skutečně o-
svojil základ ke zběhlosti v modelování a kreslení —
zviáště karrikatur, jímž se nyní často v prázdných
chvílích baví.
Carusův
Caruso
svatý . Anna
Kdyz
Neapol
26
article
Když brzy na to zemřela matka, utekI Caruso
svému olei, který jcj poslavil před alternativu, chce-
se buď podrobiti jeho vůli, nebo hladověti. Mladý
Enrico rozhodl se raději hladověti a protloukals
nějakou dobu zpíváním při církevních slavnosteeh
dosti bídně. V osmnácti letech však se rozhodl vě-
novati se vážně studiu zpěvu, což také učinil. Signo
Gugliclmo Vergine prohlásil z počátku jeho hlas z
přílis slahý a laké spolužáci Cárusoví tvrdili s posmě-
chem, že zní jako vítr, hvizdající otevřeným oknem.
Caruso však nedal se odstrašití a učil se horlivě
Na to nastalo přerušení, které způsobilo šťastný
obrat, totiž vojenská služha. Major Nagliati 13. dělo
střeleckého pluku v Rieti nahodil se jednoho dne
k temu, jak Caruso právě horlivě cídil své mosazné
knoflíky, vesele si při tom prozpěvuje. Tázal se ml
dého obrunce vlasti na jeho povolání a když Caruse
odpověděl, že se chce státi operním pěvcem, odešel
beze slova a pečoval pak o další jeho výcvuk.
Caruso
Enriko
Cárusový
Nagliat
Carus
Rieť
27
article
První přijetí, kterého se Carusovi dostalo zako
opernímu pěvci se strany obccenstva, nebylo přízni-
vé, ale neodstrašovalo jej také, neboť dle jeho pře-
svědčení sestávalo obecenstvo i kritika v Teatfo Nu-
ovo v Neapoli r. 1895 ze zkrachovaných zpěváků
zpěvaček a skladatelů, kteří neměli jiného cíle, nez
důkladně strhati všechno nově, at pěvce, pěvkyně
nebo sklada tele.
Za ti léta na to dostavil se konečně v Miláne
kýžený úspěch, jenž tenoristovi přinesl takovou hoj-
nost nabídek engagementu až do daleké budoueno-
sti, takže by nemohl všem vyhověti ani kdyby zpíval
denně 24 hodiny. Tento památný den v Carusově
životě byl 8. listopadu r. 1898. Caruso zpíval tehdý
úlohu Marcella v Leoncavallově „Bohiěme“. Od t
doby zpíval Caruso, jak s oprávněnou brdosti praví,
na všech velkých juvištích Evropy. Hodlá zpivati
ještě dlouhá léta, neboť, jak skromně uvádí, má ze
svého hlasu dostatečný přijem. Jak známo, má Ca-
ruso největší plíjmy ze všech pěvců.
dále.
Carusův
Caruso
Marcell
Leoncavallův
Bohiout
Neapol
Milán
Evropa
Ca
29
article
Ceremonie na severní točně.
Ceremonie na severní točně.
Commander Peary sdělil v interviewu se zá-
stupcem sdruženého tisku v Batile Harbouru na La-
bradoru bližší okolnosti o svém pobytu na severní
točně, zejména o ceremonii vztýčení vlajky. Peary.
jak sděluje, vztýčil několik vlajek. První, který roz-
vinul, byl hedvábný hvězdný pranor, jejž mu da-
rovala jeho choť před 15 lety a který jej provázel
na všech následujících výpravách. Na to vztýčil vlaj-
ku americké námořní ligy, pak vlajku studentského
sdružení Delta-Kappa-Epsilon a konečně vlajku mi-
rovou. Doset kolů a hromad sněhu sloužilo za sto-
žáry. Potom učinil několik fotografických snímků
vztýčených vlajek a zakopal různé dokumenty o své
cestě i oscbní papíry v nepromokavém obalu do
ledu. Při ceremonii vzlýčení vlajek pomáhal černoch
Mathew Henson, jediný civilisovaný člověk z Peary-
ova průvodu. Oha Eskymáci provolali svým jazykem
třikráte slávu hvězdnému praporu. O svých věde-
ckých pozorováních na cestů k točne a na točně sa-
mě vyslovil se Peary takto: Konali jsme, než jsme
Peary
Mathew Henson
Eskymák
Batile Harbour
deltaKappa
30
article
dospěli k ločně, patero pozorování. Dvě z ních konal
zemřelý profesor R. O. Marvin a tuké je zaznamenal,
pořídiv duplikát každého záznamu a podepsal dupli-
káty svým jménem. Pro jistotu ve všech případech
vzal jsem jeden exomplář těchto papírů k sobě a
Marvin vzal druhý. 125 mil od točny bylo konáno
třetí pozorování kapitánem Bartlettem, jenž pode-
psal záznamy a potvrzení rovněž in duplo, jeden
exemplář podržel a druhý mi odovzdal. Ctvrtě a
páté pozorování konal jsem sám, z toho poslední
pět mil od točny. Interviewer tázal se pak, bylo-li
na točně konáno více pozorování. Ano, několik,
všechna jsem konal sám, pravil Peary. Všechna se
shodují. Víte, že točna je myšlený bod, jenž nemá
aní dělky, ani šířky, ani výšky. Přesné jeho zjištění
závisí na přesnosti přístrojů, jichž se při tom po-
užívá a okolností, za nichž se pozorování koná.
R O
Marvin
Bartlett
Interviewer
Peary
31
article
Vzduchoplavba.
Z Nového Yorku, 4. řijna. (K. k.) Wilbur Wri gbt
vzléli dnes z G vernos Islandu, obeplul válečné lodi
v přístavu, plu pak proti proudu Hudšonu a vráti
se k startu. Let trval 33 minuty, při čemž uražen
cesta 15. mil.
Z Kolína n R., 4. října. (K. k.) Daešní den byt
pro vziet velmi nepříznivý, protože vál severozápadní
vitr o rychlosti přes 10 metrů za vteřinu a protože
pršelo. Biěriot vykonal celkem 6 vzletů, které byly
pro vítr jenom krátké. Paulhan podnikl tři lety, mezi
n nii let trvajlcí 21 minut. O půl 7. hod. večer byly
létací pokusy přerošeny-
Hezinárodní závady balonů.
Z Curychu, 4. října (K. k.) Balon »Berlín« (Nš-
mecko) přistál o 2. hod 45 min, odpol. u Kopřivnice
(na Mravě) dosáhnuv výše 7000 m. Balon Zixve
(Rtalie) přikíal o 6. hod. večer ve vesnicí Nemojanech
u Vyškova na Moravě.
Z Curychu, 4. řijna. (K. k.) Z balonů, súčsstně-
ných na GordonBenuelových záv odních
letech, přistály ješré tyo: »Albstros« (Palie) při-
stár o 2 hod. v poledne v Bilenci v Čechach. »Uto-
piev (Be gie) o půl 12. hod. dopol. v Karnatech,
»Cundor« (Francie) o půl 4. hod. odpol. v Nové Vai
va Slezsku, »Dů seíd rí II.« o 2 hod. 35 min. odpol.
9 km. jihovýchudně od Reichenbachu ve Sle zsku,
»Picardie« v kraji prudnickém v Horním Stexsku,
»Jesus Doros (Bege) o 7 hod. ráno v Dol. Rakou-
sích, »The Plnnet« o 10 hod. dop, u Kopedlna v Če-
ehách, »Helvela« o 3/41 hod. odpoledne v Střelicích.
Wri
Biěriot
Paulhan
Rtalie
Cundor
Dor
Bege
Nový York
Island
Kolín můj R
Curych
Berlín
Nš
Kopřivnice
Nemojany
Vyškov
Morava
Palie
Uta
Karnat
Francie
Nová Vai
Slezsko
Reichenbach
Pikardie
Horní Stexsko
Dolo
Střelice
the Plnnet
Zixve
km
32
article
= Nová koustrukce furblny. Z Novéh
Yorku, 4. října. »Naw York Tmes« sdětují, ž
admirál Meiville vynalezi novon konstrukci turbiny.
kterou provede W sting oose Cmpany. Novou tur-
b nou zvýší prý se značně rychlost lodí a ušetří se
mnoho na výlohách. Praví se, že tato změna učint
veškeré nenější válečné lodi zastaralými.
= Drahé elgarely. Vlastní neopatrností zažita
z Blge se vracej cí ujierská hraběnka v pohraničním
bavorském měste Pasově nepěíjemné dobrodružstvi.
Šla lam za špatného počas s vysoko vykasanými
sukněmi na nádraži, pi čemž zapmnsla, že svůj
spodni oděv ověstla až dolů krabičkami cigaret, které
chtěla prdpašovati. Kolemjdoucí se chechtali a brzy
vyzval také strážník uleknutou hraběnku, aby se ode-
brala na celnici, sdež v jejím spodním oděvů byly
nalezeny 72 baličky cgiret. Poněvadž tuké rakouske
úřady uležily dopade é podloud vci pokutu a celní
poplatek, jsou to asi neja ažši cigerety, jaké kdy
braběnka kouřila.
= Csokovy důkazy. Z Nového Yorku, 4
řijna. Dr. Cook se rvzhodl vyhověti várobecně pro-
nášonému požadavku a předložili svůj důkazný ma-
tortál nejen kodaňské universitě, nýbrž i zdejší ná-
rodní pengrafické jednolě
= Pozůstalost mllienáře Pallitzera, jenž skončil
ve Vídni sebuvraždou, bude prý mnohemi menší, nej
se soudilo. Přepych jeho zlrávil většinu jmění, jež
kdysi činilo několik milfonů. Před několika dny pak
prodní zbytek svého majetku a koupil za to doži-
votní rentu. Universální dědičkou ustanovil dobro
volnou záchrannou společnost vídeň sskou.
Csokův
doktor
Cook
Pallitzer
Novéh York
Pasov
Nový York
Vídeň
Naw York Times
33
article
= Vražedný úlok na vévodu. Záhadný útok byl
spáchán v Římě na sicitského politika vévodu Bo-
naluta z Catante. Když se vévoda včera o 8. hodině
večerní vracel do svého bytu na Via Carlo Albarto.
vrhl se na něj neznámý muž s dýkou. Vévoda, jent
byl beze zbráně a chránil se jen děštníkem, by
bodnut do tamene a do levého spánku. Když z rán
vytryskla krev. úlečník prchl. Vévoda byl chodci do-
praven do nemocniče. Pravil, že vrab byl dle všeho
najat některým jeho pohtiekým neb osobním ne-
přítelem, podivno všnk jest, že nebodlá na pachatel
včiniti tresiní oznámen
= Vražda v železničním voze. Z Varša vy,
5. října Včera večer byi v oddějent I tř. osobního
vlaku vatšavsko videňské dráhy ve stautci Jaktorově
ředilel továrny Gibutlovský neznámým možem ve
spánku zastřelen Soudí se, že jdu o pomstu.
= Polapený prapor. Z Paři že, 4. října. Pranor
jednoho batadionu záložního pluku v Maconu byl
nedávno nalezen roztrhaný a pokálený v latrině. Po
pachateli se marně pátralo, až se nyní podařilo jej
zjistiti. Založní trobsě Chatelain 5. selniny, jenž s
nalézal ve vězení pro jakýsi přečin společné o poli-
cistou, přestrojeným rovněž za treslance, sdělil mu
v opilosti věci, jež se rovnají doznání zločinu. Byl
ihned dán do samovazby, kdež je přísně střežen, aby
nemohl uprchnouti nebo spáchati sehevražde. O celé
záležitosti zachovává se jinak mlčení, Chatelamn však
nyní jakoukoli vinu tvrdešijně zapírá.
Albarto
Chatelain
Řím
Bo
Macon
34
article
= Výtržnosti rekrutů. Z Paříže, 4. řijna.
V nočním viaku, jenž vezi nováčky do garnisony na
východní hranici, nalézalo se mnoho patím rozjste-
ných špalných pařížských živlů, kteři již u Mlsaux
zabrnuli železniční personál nadávkami a u Chaleau-
thietry počali rozbijeti okna i svítilny ve vlaku.
Z jednoho vagonu vytrbali podušky a házeli je na
trať. Ani železniční personál, ani četnictvo nemohl
zebrániti výtržnostem. Vlak zrychlil jízdu a vojenský
úřad v Nanev byl telegraficky o případu zpraven.
= Oloupen ve vlaku. Z Mnichova, 5. října.
Na trati mezí Salcpurkem a Mnichovem byl ruský
studující ši La dern oloupen mužem, jenž se mu
předslavil jako, jeho krajan Čerkandkes a nabídl stu-
dujícímu omumující nápoj. Když Danderu opět pro
cilnul, byt oloupen o veškerou hotuvostji o frak.
Lupič zmizel beze stopy.
= Cholera v Amsterodamě. Z Amsterodamu
4. října. K. k.) V Hattemu (Geldefo) zemřela jedn
osoba cholerou. Tti osoby, jež onempcněly za přl-
znské, nasvědrujících choleře, jsou lékařsky po-
zorovány.
= Továrna v plamenech. Ze Lvov a, 5. října.
Velká továrna na krycí lepanku firmy Lewinského
stojí v plamenech. Stroje byly napájeny surovým
petrotejem jenž se nástedkem neopatrnosti- rozlil
hoříeí po kotelně. Škoda činí pozud 11/2 míl. K.
Čerkandkes
Dandera
Paříž
Nanev
Mnichov
Amsterodam
Lvov
Lewinský
36
article
Záhadný výstřel hajného.
Záhadný výstřel hajného.
(Před čtyřčlenným senátem.)
.. . Dne 16. července v časných hodinách ran-
ních udál se u hruškovického mlýna prazvláštní pří-
pad. Jak žaloba vypravu e, šli tudy o 4. hod. ran
chalupníci Vilém Slárek a Josef Horák ze Stří
melic do lesa na bouby. Stárek šel o několik kroků
napřed, Horák za ním. U živého plotu mlýna Stárek
se zastavil, aby na Horáka počkal. A tu najednou
slyšel šustot v zahradě a když se ohlédi, viděl, ž
proti němu na několik kroků stojí knížecí hajný
František Hruška a míři na něj puškou.
Ulekl se a dal se na úlěk. Po několika krocích
však již padla rána, která zasátila ho do zad. Ztrati
vědomí a klesl na zem. Dvacet dní si poležel v ne-
mocnici, neboť poranční jeho, způsohené hroky,
uznáno bylo lékaři za těžké
Proč hajný Hruška po něm vystřelil, Stárek ne-
věděl. Při přelíčení, které konalo se s hajným dnes
dopoledne za předsednictví vrch. rady z. s. Švásty.
tvrdil obžalovaný hajný Hruška, že prý stala s
mu osudná náhoda. Šel prý zahradou, sklouzí na
vlhké půdě a tu prý rána mu vyšla a opět náhodou
Stárka zasábla.
Proti tvrzení jeho o anáhodě« vypovídal však
Stárek velmi určitě, že hajný na něho mířila
velmi závažnou okolnost sdělil i Horák. Stál prý
na několik kroků od hajného a viděl ho, jakz
prchajicím Starkem mířil a vystřelil . .
Slárek
Horák
Střit
Stárek
Hruška
Švásta