1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, v úterý 5. října 1909.
Praha
4
article
Naranní a večerní list
předplácí se
V Praze v administraci
na měslc. . . . .
na čevrt leta . . . . 6 K —h
„ dvojí donáškoui
na měsíe. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve Mitiálkácht
na měslo. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měslo-
na čtvrt ieta : . . . Kooh
s dvoji zásílkou
a měslo
Ba čtvrt ieta! . . k o
Kooh
Praha
5
article
ečerní
vdání
V drobném prodejin
ranní číslo o sobě . . za sh
večerni . . . . . . . za 4 h
Ve fliAlkách na venkově
ranní číslo . . . . . . . 1
večerní . . . . . . . . 6b
Inseráty
plati se hotově napřed
Předplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., 5.
Tam nacházejí se těž
redakce, tískárna a expedlne
„Národních Listů“
Rukopisy se novracujl.
6
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Hledání nového zákona proli českým školám
v Dolních Rakousích.
Z Vídně, 5. října. Hned po dnešní schůz
dolnorakouského sněmu, ve kterém místodržite
hr. Kielmansegg pročetl odpověď vlády o jejím
stanovisku k osnově Koliskově-Axmannově
sejde se strana křesťansko-s oci
ální k poradě o tom, jaké zaujat
dlužno nyní stanovisko ve věci té.
V sobotní poradě, kterou svolal dr. Lueger na
radnici, pozváni byli také president poslanecké
sněmovny dr. Pattni a posl. dr. Pergelt. Něme-
cko-nacionální korrespondence vydala obšírnou
stať o historii návrhu Kolisko-Axmannově, kterou
zakončuje těmito slovy: »Všechny snahy musí
nyní čeliti k tomu, vymysliti dolnora-
kouský zemský zákon, který by se
nalezal v mezích vlastních zá-
konů říšských, zároveň však tlumočil ne-
umenšenou sílu myšlenky, že š kol ství
dolnorakouské zůstati musí ně-
meckým. Takový text najíti nebude velm
jednoduchou věcí, ale také nebude věcí nemož
nou. To jest úkolem konferenci, které se ko-
naly mezi německými poslanci a německými
ministry a které ještě konati se budou. Vše-
chno úsilí musí býti soustředěno na smlu-
vení textu, který by právnieky byl
nezávazným a politicky účelným
Starý zákon Axmannův nemůže vésti k cília
poskytuje sociálním demokratům pohodlnou vý-
mluvu, že věc nemá pro ně žádného zájmu,
poněvadž jde o právnický nesmysl.«
Koliskův
Axmannův
Lueger
Pattni
doktor
Pergelt
Kolisko
Dolní Rakousy
Vídeň
Nout
poslanecký sněmovna
7
article
Nezdařené hry pro Roseggrův fond
Z Vídně, 5. října. Včera provozovali v Rai-
mundově divadle za přítomnosti autora na pro-
spěch německého Schulvereinu vůbec a známé
Roseggrovy nadace zvláště drama tohoto štyr-
ského spisovatele: »V den soudu.« — Byl to
však den odsouzení, neboť »Arbeiterzig.« ozna
muje, že divadlo bylo včera stejně na pol
prázdné, jako včera týden »Deutsches Volks-
theater«, kde tolikéž bylo předslavení pro vzpo-
menutou nadaci. Posl. Gross ke konci předsta-
vení promluvil z lóže a sdělil, že bylo pro
Roseggrův fond do včerejška sebráno již
1 mil. kor.
Nová aféra Wahrmundova.
Z Vídně, 5. října. Děkan právnické fakully
německé university v Praze dr. Pfersehe
sem dnes ráno přijel. Byl sem povolán mini
strem vyučování k poradě o nové aféře Wahr
mundově. Profesor Wahrmund odjel z Inšpruku
do Praby.
Vévodkyně Žofie z Hohenbergu.
Z Vídně, 5. října. (K. k.) Císař propůjči
paní kněžně Žofii z Hohenbergu, choti arci
vévody Františka Ferdinanda, vlastno
ručním listem titul vévodkyně s predikátem Vý
Sost.
Posl
Gross
Roseggrův
Wahrmundův
doktor
Pferseh
Wahrmund
Žofie
František Ferdinand
Vídeň
Praha
Inšpruk
Hohenberg
Roseggrův fond
Deutsches Volk
8
article
že bude těžko spojiti ochranné spolky národní
ve Svazu, poněvadž dobročinná zařízení svazová
by posilnila též odpůrce národní. Ukazovala na
těžký boj, který musí vésti Němci, zejmena na
Moravě, o svoji národní existenci. »Čechové —
pokračovala řečnice — tam stále víc a více
pokračují a berou Němcům jejich domov a jejich
rodnou zemi.«
Paní Siechowská odtušila, že Svaz
má účely humanní, při kterých nemůže být
vyloučena žádná národnost.
Předsedkyně Svazu pl. Marie Haini-
schová prohlásila důtklivě německý rán
členů předsednictva svazového. Tento však ne-
může zaujati národní stanovisko jednostranné,
neboť jest členem mezinárodního žen
ského Svazu světového a jmenuje se
také Svaz rakouských spolků ženských — tedy
pro všechny národy, Rakousko obývající.
Paní Krommerová z Opavy podotkla
»Jakkoliv trvám na Svazu a jeho zásadách
přece musí býti členům umožněno v krajinách
národně ohrožených říditi se stanoviskem ná-
rodním.
Paní Siechowská prohlásila, že samu
náleží k několika ochranným spolkům národním,
ve Svazu však že jest ženou a hájí práv žen
a zájmů žen. Ochranným spolkům národním
nebude bráněno konati úkoly národní, třebas
náležely ke Svazu.
Němec
Čecho
Siechowská
Hain
Krommerová
Morava
Rakousko
Opava
národní v svaz
9
article
Mezinárodní konference pro potírání obchodu
Mezinárodní konference pro potírání obchodu
s děvčaty.
Z Vídně, 5. října. (K. k.) V zasedací sin
obchodní a živnostenské komory byla dnes za-
hájena mezinárodní konference pro potírání ob-
chodu s děvčaty, která potrvá tři dny. Zastou
peny jsou Italie, Belgie, Německo, Francie
Řecko, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Šved
sko, Uhersko, a také národní výbory různých
států vyslaly četné zástupce. Z Rakouska jsou
zastoupena ministerstva vnitra, orby, obchodu
a spravedlnosti, dále místodržitelství a policejn
ředitelství, z Uherska dostavili se hrabě Pein
Vay, prelát v Papě, tajemník ministerstva vni-
tra dr. Ludvík Fest, okresní policejní hejtman
z Pešti dr. Emil Schreiber. Uherský národ-
ní výbor jest zastoupen prof. Galovichem.
Z tuzemska dostavili se jako hosté: kněžne
Lobkovicová z Prahy, pí. Hedvika Butle-
rová z Prahy, inženýr Arnold z Lince, pre
sident poslanecké sněmovny dr. Pattad, dr.
Max Lederer (Ústředna pro ochranu mlá-
deže a vychování dětí) a posl. dr. Ofner. Mezi
cizozemskými hosty nalézá se paní Augusta
Rosenbergová, zastupující „Svaz uher-
ských žen“. O prostředcích, jimiž lze potírati
obchod s děvčaty, referoval inženýr Gärtnen
z Vídně. Podával zprávy o návrzích, které ná-
rodní výbory vypracovaly pro jednací pořad
mezinárodního kongresu v Madridě. Osnova ob
sahuje 7 skupin otázek a to precisování pojmu
„obchod s děvčaty“, zákonná a správní opatření
opatření peněžních prostředků a vytvoření sbí -
ky mezinárodních zákonů o obchodě s děvčaty-
Referent zevrubně odůvodnil všechny tyto ná
vrty.
Pein Vay
doktor
Fest
Schreiber
Galovich
Butle
Arnold
Pattad
Lederer
Ofner
Augusta Rosenbergová
Gärtnen
Vídeň
Belgie
Německo
Francie
Řecko
Nizozemsko
Norsko
Rakousko
Uhersko
Papa
Pešť
Praha
Madrid
ministerstvo vni
poslanecký sněmovna
svaz uher
10
article
Protestní tábor srbských studentů.
Z Bělehradu, 5. října. Studentstvo vysoké
školy chystá veliký protestní tábor
na čtvrtek za příčinou výročí annexe
Bosny a Hercegoviny před pomníkem
knížete Michaela. Na tábor pozvány byly všechny
strany a četné spolky.
Z Pelrohradu, 5. října. (K. k.) „Petrohirad
ská telegrafní agentura“ sděluje: Podle telegra
mu, který došel z Livadie, dostalo milost 9 ob-
žalovaných, mezi nimiž nalézá se člen druhé
dumy Pianych, kleří byli 28. července vojen
ským soudem v Kursku odsouzeni k smrti pro
revoluční hnutí v Čigri.
Jubileum Františkánů.
Z Říma, 5. řijna. (K. k.) Za příčinou
700letého jubilea založení řádu františkánského
vydal Svatý otec apošťolský líst, ve kterém se
velebí zásluhy řádu a prohlašuje se, že titul
»fratres minores« nenáleží pouze Minoritům řá-
dové observance, nýbrž též konventuálům a ka
pucínům. List stanoví, žej minorité řádové obser
vance od nynějška se budou nazývati Minoritě
sdružení Lva XIII. a stanoví pravidla, výsady
odpustky, které jsou společny skupinám Fran-
tiškánů a Terciářů.
Protl výminečnému stavu ve Španělsku.
Z Madridu, 4. října. (K. k.) Vůdcové libe
rální a republikánské strany podali předsedov
ministerstva Maurovi společnou nótu, ve ktere
žádají, aby byly ihned obnoveny ústavní záruky
pro provineii barcelonskou a geronskou.
Michael
Maur
Bělehrad
Bosna
Hercegovina
Kursk
Řím
Španělsko
Madrid
sdružený Lev XIII
Fran
11
article
Spanělové v Marokku
Z Berlína, 5. října. „Berl. Tagblattu“ oznamuj
z Madridu: Rozechvění v obyvatelstvu
nad nepříznivými zprávami z Melilly
po vílězoslavném jásotu v posledních dnech jest ne-
obyčejně veliké. Rozšiřeny jsou různé zprávy
a pověsti o marocké výpravě, její účelnosti a jejím
rozšíření. Také klidní pohtikové myslí, že dojde
k válce s Mulejem Hafidem. Včera rozší
řeny byly pověsli, že vláda vrátila zvláštnímu vysla-
nectvu marockému průvodní listy. Zpráva ta dochá-
zela víry. Došly telegramy z Tangeru, podle kterých
ve Fezu rozčilení roste. Vláda všechny tyto
pověsti vyvrací, opětně ujišťujíc, že Španělsko zít
chce s Marokkem v míru, protože události v Rif
nemohou zkaliti mír se sultánem. Vzhledem nu
vnitřní situaci marockou jest prý pravděpod ob-
ným, že by sultán měl úmysly válečné.
Mluva jeho vyslance jest však srdečná a střízlivá.
Z Londýna, 5. října. „Daily Telegraph“ ozna-
muje z Madridu: V diplomatických kruzích soudí, že
španělská vláda jenom stěží odvrátt
válku s Marokkem. Kahylové dostáva
ustavičně posily, o kterých se myslí
že je posílá sultán Mulej Halid.
Berl
Mulej Hafid
Maroko
Berlín
Madrid
Melilla
Tanger
Španělsko
Londýn
Daily Telegraph
13
article
biti parlamentní zmatky. Strana naše má
nyní stanovisko nesmírně těžké.
Musíme jako majorita míti program, jenž může
býti uskutečněn. Program náš záleží ze
dvou přesně ohraničených částí.
Jednu část tvoří naše státo právní ide-
ály a snahy, jejichž uskutečnění zdá se nyní
nemožným. Je však mým přesvědčením, že
dnešní generace, jestliže se tím spokojí, aby
byly uskutečněny ony části programu našeho
které uskutečniti dnešní situace
umožňuje, zcela vyhovuje svým závazkům
vůči vlasti a národu. Jsem pevně přesvědčen,
že je možno uskutečniti náš pro-
gram národohospodářský, ačkoliv
nemohu určiti přesně dobu, kdy se to může
státi. V tomto případě musí býti nastoupen
cesta ke správnému národohospodářskému roz-
voji, jehož hlavní podminkou je
samostatná banka, jejíž zřízen
nemůže býti již dlouho odkládáno.
Druhý bod hospodářské samostatnosti tvoř
samostatné území celní. Časem musí
jistě nastati připad, že panovník uzná za nulné,
aby země samostatnými zřízeními byla učiněna
schopnou vyhověti požadavkům na ni kladeným.
14
article
Pohříchu není to nyni ještě pře-
svědčením Jeho Veličenstva, což
však nijak nezmenšuje možnost provésti náš
program. Předložil jsem Jeho Veličenstvu ná-
vrhy nejen ve příčině definitivního rozřešení
nýbrž též ve příčině rozřešení zat lm-
ního. Neprovedeme-li volební opravu my, pro-
vedou ji naši odpůrci a že je tento úmysl, je
patrno z okolnosti, že v Rakousku žádají nas
největší nepřátelé jistou volební opravu pro Uhry
Avšak v posledním slyšení nepodařilo s
mi dosíci souhlasu Jeho Veličen
stva ani k rozřešení definitiv ní-
mu, ani k zatímním u. Za těchto okolno-
sti nepovažuji za vhodno, aby členové strany
svou parlamentní činností eventuálně usiloval
nějak působiti na rozhodnutí Jeho Veličenstva.
Ministr konečně prohlašuje, že musí konstato-
vati, že krise dosud není rozřešen
a že je málo naděje, že krise bud
rozřešena dle přání strany.
Rakousko
Uhry
16
article
Slrana lidová vyčkává.
Z Pešti, 4. října. (K. k.) Uh. tel kor. kane
sděluje: Lidová strana konala dnes večer
čelně navštivenou konferenci, ve které bylo
usneseno, zaujati zatím stanovisko vyčkávavé.
Hlasy o usnesení strany Košutovy.
Z Pešti, 5. října. (K. k.) Pojednávaje o vče-
rejší konferenci strany Košutovy „P este
Lloyd“ píše: Timto usnesením strany Košu-
tovy nebylo ještě mnoho zkaženo. Ještě zbývá
možnost, aby sněmovna poslanecká na dobu
krise se odročila, vyřídivši napřed své domác
záležitosti. „Budapest“ píše: František Ko
šut prohlásil se zvláštním důrazem, že situace
nynější nemůže potrvati. „A z Ujság“ ozna
muje, že ve straně ústavní neschvaluje usnesení
konference strany Košutovy ani dr. Wekerle,
ani hrabě Andrassy. „Pesti Hirlap“ pravíi
Ve všech oborech vidíme osudné následky umě-
lého průtahu krise. Hodnoty uherské klesají. Ho-
spodářský vývoj je ve všech oborech odsouzen
k stagnaci. „A lkotmany“ píše: Košut přece
jistě ve své poslední audienci slyšel, že hospo-
dářský program není uskutečnitelný. Proč hlásá
nyní svě subjektivní přesvědčení, kdežto jes
jeho povinností jako vůdce strany, aby mluvi
o politických možnostech?
Košutův
Lloyd
Koša
ko
doktor
Wekerle
Andrassy
Hirlap
Košut
Pešť
Budapest
17
article
Posl. Jiří Nagy (str. neodvisl.) naproti
tomu navrhuje, aby na jednací pořad schůze
páteční bylo dáno rokování o zprávě vý-
boru bankovního. Shledává podivným,
že sněmovna poslanecká koná sice schůze, že
však nemá býti dovoleno politisovati. (Živý sou-
hlas na lavieích strany lidové.) Kdyby byla po-
slanecká sněmovna už přijala usnesení výboru
bankovního, a kdyby Košut byl s tím šel ku
králi, byl by zajisté panovník vůči přáním ma-
jority osvědčil větší ochotu. Řečník je předsedou
přerušen a napomenut, aby za debaty se o ko-
runě nezmiňoval a aby mluvil k věci.
Posl. Nagy žádá za přijetí svého návrhu.
Posl
Nagy
Košut
18
article
Rozsudek v procesu záhřebském.
Rozsudek v procesu záhřebském.
Ze Záhřeba, 5. října. (Uh. tel.
kor. kanc.) Dnes ráno o 8 hod. byl
vynesen rozsudek v procesu pro
velezrádu.
Bratří Pribičevičové byli
odsouzeni na 12 let (!) též-
kého žaláře, 18 obžalovaných
bylo osvobozeno, ostatní
odsouzeni do žaláře na 4 až
8 roků.
Po vyhlášení rozsudku čtou se jeho
důvody, což potrvá asi do 1 hod.
odpoledne.
Ze Záhřeba, 5. října. (K. k. uh.) Přes
všechny poplašné zprávy, že je v pohotovosti
obrovský počet četnictva a že byla učiněna
zvláštní opatření, není to v městě naprosto nie
pozorovati. Před soudní budovou, jakož i uvniit
budovy té naskytá se obvyklý obraz. V soudní
sini je přitomno totéž obecenstvo, které obyčejné
navštěvovalo líčení procesu tohoto. O 8. hodině
vstoupil do síně senát. Předseda uděluje veliteli
vězení rozkaz, aby předvedl ony obžalované,
kteří nejsou diseiplinárně potrestání a upozor-
ňuje obecenstvo, aby se chovalo klidně. Veli-
tel vězení oznamuje: »Všichni
obžalovaní prohlásili, že se ne-
chtějí dostaviti.«
Předseda: »Dle § 265. trestního řádu měl
bych právo dáti obžalované moci předvésti.
Nechci to však učiniti.«
Když byl předseda konstatoval, že jsou
všichni obžalovaní zastoupeni svými obhájei,
přikročuje ko člení rozsudku Dle něho byli
uznáni vinnými a odsouzeni ve
smyslu § 18. trestního zákona tito obža-
lovaní:
Adam a Valerian Priblčevičové
na 12 let těžkého žaláře, Pero
Bekič na 8 roků, Joko Oreščanin
na 7 let, Vaso Cukač na 5 let, Gajo
Živkovič na 5 let. Petr Petrovič na
7 let, Radovan Malobabič na 5 let,
Jiří Jovanovič na 5 let, Milan Bar-
čevič na 6 let, Mikuláš Rebraca na
5 let.
Pribičevičová
Adam
Priblčevičová
Vasa Cukač
Živkovič
Petrovič
Malobabič
Jovanovič
bar
Rebraco
Záhřeb
Joko Oreščanin
19
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 5. řijna. (K. k) »Wiener Zeitunge
zděluje: Cisař svolil rozhodantím ze dne 24.
září t. r., aby mimořádný vyslanec a splnomoe-
něný ministr u královského bulharského dvora
Duglas hr. Thurn a Valsássina by
z nynějšího svého úřadu odvolán a aby mu
při tom bylo oznámeno Nejvyšší uznání za jeh
výtečné služby.
Císař jmenoval rozhodnutím ze dne 24
září t. r. mimořádného vyslance a splnomocně
ného ministra dra. Karla svob. p. Giskru
mimořádným vyslancem a splno
mocněným ministrem u králov-
ského bulharského dvora. — Ministn
spravedlnosti přeložil notáře v Nové Kdyni Jaro-
slava Pirchana do Pelhřimova.
Ze sjezdu ženských spolků rakouských.
Z Opavy, 5. října. Na zdejším sjezdu žen-
ských spolků rakouských referovala pí. Wa
niczková z Opavy o dosazení komise ku
propagandě pro snahy Svazu ženského a navrhla,
aby z každého města, z každé korunní země
vyslána byla jedna delegátka, z Vídně pak ně
kolik dolegátek do propagační komise.
Slečna Trunzov a z Olomouce namitla.
Wiener Zeitunge
Cisař
Thurn
Valsássin
Karel svobodník
Pirchan
Trunzov
Vídeň
Nová Kdyně
Pelhřimov
Opava
Olomouc
20
article
Cisařovy jmeniny.
Z Pešti, 4. října. (Uh. tel. kor. kanc.) Pa
novníkovy jmeniny byly oslavovány současně
s jubileem 25. výročí otevření královské uhersk
opery, za kteroužto příčinou bylo v opeře uspo
řádáno slavnostní představení. Za prvního jed
nání opery »Bánkbán« byla místa, týkající s
panovníka, provázena nadšeným provoláváním
»Eljen«.
Z úřadního věstníku uherského.
Z Pešti, 4. října. (K. k.) Úřadní list uve-
řejňuje propůjčení velkokříže řádu Františka
Josefa místopředsedovi královské kurie dru. Ge-
zovi Bernáthovi.
Cisařův
František Josef
doktor
Bernáth
Pešť
21
article
Spiklenec v Zimním paláci.
Z Pešti, 5. října. »Lloydu« telegrafuj
z Petrohradu: Tajná policie před několika
dny zatkla v zimním paláci člověka. Věc se
úplně tají. V paláci tom konají se přípravy pro
návrat earské rodiny. V bytě dvorního truhláře
Michalova, při práci zde zaměstnaného, vyko-
nána prohlidka. Nejstarší syn zatčen a na-
lezeny u něho četné kompromitující listya
listiny.
Lloyd
Pešť
Petrohrad
Michalov
22
article
Zpráva ministra Košula o jeho audienci
Z Pešti, 4. října. (K. k.) Uher. tel. kor
kanc. sděluje: Autentický text řeči, kterou pro
nesl ministr obchodu Košut v dnešní konfe-
renci strany neodvislosti zní: O svém slyšen
u Jeho Veličenstva chci se vysloviti jenom
stručně, protože dle měho mínění panovník se
dosud nerozhodl pevně o způsobu, jakým má
býti krise rozřešena. Jedno však je jisté, že
se staví veliké překážky proti zř
zení vlády ze strany neodvislosti.
Ani choutka po moci, ani jiné insinuace nejsou
příčinou naší snahy po uplatnění naší majority
usilujeme o to z té příčiny, protože po odstou
pení parlamentní vlády mohou vésti k řešen
kabinetní krise jenom dvě cesty: buďto —
to byla by nejpřirozenější cesta — převezme
majorita správu záležitosti, nebo, jestliže koruna
není stejných názorů s majoritou, pověří mino-
ritu správou záležitostí. V tomto případě může
si minorita rozpuštěním parla mentu
a vypsáním nových voleb eventuálne
opatřiti vělšinu. Podaří-li se jí to a vrátí lise
dřivější menšina do sněmovny jako většina, jest
přirozeno, že může svému právu zjednati plat
nost. Avšak vláda, jež podala de
misi, nemůže nikterak zůstat
delší dobu v úřadě, nemá-li tím způso
Košula
Uher
Košut
Pešť
23
article
Schůze uherského říšského sněmu.
Z Pešti, 5. řijna. Předseda š l. Ju sth
zahajuje schůzi o čtvrt na 11. hod. a sděluje
že místopředsedové Rakovszky a Návaj, jakož
i zapisovatelé Raisz, hr. Thorotzkai a Szmre
csanyi se vzdali svých míst. Sdělení předsedovo
bylo vzato na vědomí bez poznámky. Předseda
dále sděluje, že ministr spravedlnosti dr. Gün
ther, jmenovaný presidentem královské kurie, se
vzdal mandátu poslaneckého. Na to předseda
navrhuje, aby sněmovna posla-
necká vzhledem na hluboký ná-
rodní smutek zejtra a pozejtř
nekonala schůze a příští schůze aby se
konala v pátek dne 8. t. m. o 11 hod. dopol
s jednacím pořadem: volba čtyř členů poradního
sboru pro otázky vystěhovalecké.
Raisz
Gün
Pešť
Rakovszky
Návaj
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— „Pro německé požadavky.“ Dle „Bohe-
mie“ konala se 1. října v Mimoni valná hromada
tamější místní skupiny Volksratu a usnesla se
na vysoce významném projevu politickém. Pře-
devším poděkovala německým poslancům za
osvěděenou statečnost a pak prohlásila svůj
souhlas „s tím, že před splněním našich ná-
rodních požadavků nesmějí se v zemské sně-
movně konati nižádné porady jakéhokoli dru-
hu.“ Tento příkaz mimoňských státníků bohužel
již porušily všecky německé strany, zúčastnivše
se dvou konferencí předsedů klubů sněmovních,
aniž dříve byly splněny německé požadavky.
Inu, mimoňští přece jim poděkovali za „stramme
Haltung“. Nechať! — Čte-li starší občan, který
dávno již chodil do české obecné školy, nyní
citovaný projev mimoňské moudrosti politické,
maně si vzpomene na mravoučnou perlu, která
se v poslední čtvrtině minulého století skvěla
v tehdejší čítance pro III. tř. obec. škol. Byla
to povídka, jak jeden chlapec se koupal v řece
a neuměje plovat, octl se v nebezpečí, že utone;
byl však zachráněn. Kolega nešťastníka toho,
vida hrůzyplnou tu událost, řekl moudře: „ne-
půjdu do vody, pokud se plovati nenaučím.“
Zkušení paedagogové však záhy rozpoznali, z
Mimoň
Volksra
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Za Karlem Lierem . ..
Skromná vzpomínka přítelova.
Před čtyřmi dny zdráv, svěží a vesel, pln
humoru a života — dnes po všem .
Odešel na vždy a ani s bohem nám nedal
Neměl tušení, co ho čeká a s ním nikdo ani
ve snu by se byl nenadál, že náš starý, ale
stále stejně bodrý, stále týž po léta vzhledem
ani letorou se neměníci Lier je na prahu
smrti — —
Zemřel skromný, hodný muž, herec tělem
i duší, umělec dobrého zrna, školou života
i jeviště co nejlépe vyhraněného. Člověk jemný
dobrého, upřímného charakteru, společník hle-
daný, milý a vzácný ..
Tak rádi jsme ho vídali v naší společnosti
tak rádi jsme s ním poseděli a pobesedovali
A když přišel mezi nás, chmury prchaly s lebek
i s hrudi, zavládla veselá nálada, v niž primem
ozýval se sonorní, sympatický jeho bas, a ten
nenucený, upřímný smích, kterým dovedl roz
veseliti i nejmrzutějšího škarohlída.
Lier
26
article
Neměl na růžích ustláno — —
Život jeho byl boj a štvaní a do přístavu
v nějž doufal a jenž byl jeho ideálem, nikdy
se nedostal a nikdy trvale v něm nezakotvil
Snad hrou osudu a náhody, snad z jiných příčin
čistě vnitřních a soukromých. Národní divadlo
zlatá kaple nad Vltavou, byla jeho nadějí —
jeho souhrnem a ideálem — ale nedostal se do
ní, třeba že byl kvalhifikován, výtečně kvalifiko-
ván. »Herec musí mít štěstí — anebo mu patř
drzé čelo — to zmůže vle než talent, indivi-
dualita —«, říkával někdy, potřásaje hlavou
»Já nemám ani prvé — a to druhé — tomu
jsem se vůbec nenaučil — — Nu, nechme toho
— už je pozdě. Dopoledne jsem se tam ne
dostal — — k večeru mne už nepotřebujou
nebudou hledat — —«
Lier díval se v posledních letech na život
s takovou zvláštní, do ostra vyhraněnou filosoíi
životní, jež nikomu neublížila, když ji tak ně
kdy uplatňoval ve společnosti, ale která prozra-
zovala, jak byl v životě sklamán ve svých snech.
vidinách a ideálech a jakou má lítost — hlu-
boce, v tajném koutku srdce ukrytou, ale tím
větší a plnou sehnané trpkosti
Řikával: »Největší neštěstí pro člověka.
který chce dělat karieru, je upřímnost. Jinak
myslit a jinak mluvit kdo dovede, tomu daři
se stokrát lépe, než člověku, který vždy říká.
co si myslí. — — Jim teď ty syrečky na před-
městí a mohl jsem dávno jíst pečeně v Praze
Lier
Jim
Praha
národní divadlo
zlatý kaple nad Vltava
27
article
Ale, co, houby . . . Někdy ta pečeně je připá-
lená a někdy ne právě z nejčerstvějšího masa.
A huba zavře se stejně po syrečku jako po
pečeni. — —« Zasmál se, zapálil čerstvý dout.
ník, odkašlal si —— ale v tom smíchu bývale
obyčejně něco, co hořelo, co tak divně působilo
na okolí.
Nikdy jsme ho neslyšeli pomlouvat kolegu
v povolání neb kritisovati herecký výkon koho
koliv. A kritsoval-li něco, činil tak vždy způ
sobem tak úzkostlivě taktním, aby nikomu ne
ublížil. A když tázán byl a nebylo lze vyhnout
se úsudku, o němž a priori se vědělo, že ne-
může dopadnouti dobře, zakašlai a zavrčel —
»Já tomu nerozumím, neptejte se mne. — —
Stěžovával si, že mladší kolegové v povo-
lání nemají ho rádi — ala sám s nadšením
rád mluvil o mladém herci neb herečce, ktere
měl příležitost vidět hrát a kteři měli talent
»Špatné jsou teď u nás poměry« — žalovával
»Dnes jde každý druhý člověk k divadlu, jed-
nou hraje na předměstí, dá se vyfotografovat —
přijde do nějakého toho »divadelního« listu
kumštýř je hotový. A když se mu člověk nedb
divuje a odváží se někdy na něco upozorniti —
je jeho nepřítel a nepřeje mu slávy . . . I my
komedianti jsme to už daleko dopracovali« — —
Nebožiík sám byl umělcem, dobrým, seri-
osním, nevtíravým a skromným. Čtenáři, kteř
Nebožiík
28
article
sledovali jeho činnost po léta, jistě daji mi za
pravdu. Lier byl umělecká individualita, byí
pilným člověkem, vzdělaným a z duše žil pr
své povolání. V malých prostředeích, v nichž,
bobužel, až do konce života bylo mu dáno
uplatňovati umění, jež tryskalo mu z nitra, pro
divadlo zaníceného, obyčejně a řeknu snad vždy
značně převyšoval své okoli. A to budiž k chvále
jeho řečeno, že po všech těch zklamáních, zvl-
řených nadějích, kdy neúprosný osud krutě
určil mu stále a stále působiti na malých
scénách, při těch občasných depresích dušev-
ních, o nichž okolí jeho dobře vědělo — ne
klesl se své výše a zůstal silnou hereckou
uměleckou individualitou. Sloužil své bohyni v
skromné kapli, nedočkal se radosti, aby stále
mohl ji obětovati ve velkém chrámu — ale
obětoval i v té kapli skromné oběť svou vždy
čestně, poctivě a s pravým uměleckým poroz-
uměním —
Kdo viděl loňského roku ve smíchovském
divadle jeho Shyloka, kdo je spravedlivý
rozumí trochu divadlu, jistě si pomyslil, že heree
druhu takového dávno patřil na velkou scénu .
Nestalo se tak, bohužel, a Lier nedočkal se
toho, več jistě do poslední chvile svého žit
doufal,
Péro povolanější ocení snad jeho uměleckou
činnost i jeho kvality umělecké. Společnost
Lier
29
article
s níž se stýkal, měla ho ráda a ráda vítala ho
ve svém středu. Bylť Lier společníkem, jakých
málo: vtipný, zábavný — jemný a plný taktu.
A když začal vypravovati historky ze svého
života . ..
Rád poseděl si u doušku dobrého vínečka
a tu zapomínal na všecky útrapy životní a bavil
se i vtipem sršel . . . Ještě v úterý, o svatém
Václavě — rozhovořili jsme se mezi jiným
o českých vínech »Francouzské Bordeaux ne-
vyrovná se mělničině Jeho Jasnosti« — s hu-
morem pronášel — »musíme se tam zase
jednou, doktore, podívat«. K Lobkovicům na
Malou stranu, kam občas, dvakrát, třikrát do
roka rád zapadl. —.— »A vypijeme jednu nebo
dvě na zdraví všech, kdož dobře smýšlejí se
zemí českou«, zaimprovisoval si z Dačického,
jenž byl jednou z jeho roli nejlepších. »Bez-
toho to máme teď v Čechách na maděru« —
povzdychl si polo žertem, polo do opravdy. —
»Na zdraví všech, kdož dobře smýšlejí se
zemí českou« — řekl ještě jednou s důrazem.
»I na tvé zdraví, pane Mikuláši« — —
dodal jsem — »třeba ve středu, když seto
hodí« — —
Nehodilo se to. Půjdeme mu na
pohřeb — — Spi sladce, duše poctivá, životem
šívaná . . . Vzpomínka přátel tvých vděčněTi
Dr. Otakar Zuna.
zůstane — —
Lier
svatý Václava
Dačický
Mikuláš
doktor
Zuna
Bordeaux
Čechy
polo žert