ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9790a9d0-8f0d-11dd-aa78-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 70, person 65, org 10, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pondělí 31. března 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 87.
4 article
Maranni avečerní listy přodplácí se V Praze v administraci na měsle. . . . . . 2 K — na čtvrt lata . . . . B K — s dvoji donáškont na měsle. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K essh ve fllálkáche na měslo . . . . . 9 K 80 naměsla. Poštoui na čtvrt lota : . . . 9 K an „dvojí zlskov k eo na měsin. na čtvrt iota: . : . k do Brzký mír? Čm. Ze Sofije, 31. března. (Zvláštní telegram „Národních Listů“.) V dobře zasvěcených kruzích mně prohlásili: „Budeme míti záhy mír. Velmoci jsou ochotny dáti Bulharsku strategické hra- nice, t. j. čáru Midia—Sárosský záliv. Bulharsko se své strany nehodlá klásti nových požadavků. Snad jen Řekovév odpovědi, kterou spojenci mají dáti na jejich poslední prohlášení, budou trvati na tom, aby Turecko jim odstoupilo všechny ostrovy, jakož i severní hraniční čáru v Albanii, o které dnes učiněno te- legrafické sdělení z Londýna. Snad v téže odpovědi Černohorci a Srbové zno- vu se přihlásí o Skader. Skader. Z Berlína, 30. března. (K. k.) „Nordd Allg. Zeitung.“ píše ve svém týdenním pře- hledu mezi jiným: Připojujeme se také na tomto místě k očekávání, jež vyslovil ve své významné řeči státní tajemník Grey dne 25. t. m., že totiž další dobývání Skadru uzná Černá Hora za bezúčelné prolévání krve a že obléhání co nejdříve zastaví. Tím bylo by zabrá- něno opatřením, jež žádná velmoc nechce při- voditi, ale jež mohla by se státi nevyhnutel- nými při trvalém odporu proti vůli Evropy O pevnosti vůle nemělo by býti pochyb. Váž- né důvody mluví proto, že svorná práce vel- mocí zůstane na výši, která projevila se v úterní schůzi dolní sněmovny při vývodech ministerského předsedy Asquitha a státního tajemníka Greye, jež anglický parlament pro- vázel souhlasem.
Řekovév Srba Asquith Grey Praha Bulharsko Sárosský záliv Turecko Albánie Londýn Berlín Grey Evropa Nordd Allgie Zeitung dolní sněmovna
5 article Proti Cerné Hoře.
Proti Cerné Hoře. Z Vídně, 31. března. „Montags- revue“ pouští, stejně jako zdejší tisk vůbec, na Černou Horu stra- šáky. Oznamuje, že Anglie chce se aktiv- ně zúčastniti výpravy proti Černé Hoře, ne- zauechá-li tato obléhání Skadru Nestane-li se tak, velmi záhy objeví se u Ba- ru cizí válečné lodi, které bude na Černé Hoře slyšeti. Demarche velmocí v Cetyni. Z Cetyně, 30. března. (K. k.) [Úřadně.) Dnes odpoledne o 4. hod. oznámili zástup- cové mocností společně, že Porta na zakročení Rakousko-Uherska nařídila veliteli skaderskému. aby dovolil civilnímu obyvatel- stvu opustiti Skader. Zástupcové mocností žádají, aby dovoleno bylo vojenským zahraničním attachcům, kteří prodlévají na Černé Hoře, doručiti Essad pašovi tuto zprá- vu, která jest chifrována a pochází z Porty Ministr zahraničních záležitostí prohlásil, že předloží žádost velmocí ministerské radě pak že odpoví.
Port Cerný hoře Vídeň Anglie Černá hoře Cetyně Rakousko Uhersko
6 article
Bulharské díky čechům. Čm. Ze Sofije, 31. března. (Zvláštní telegr zpr. „N. L.“ „Večerní pošta“ přináši na úvod ním místě článek o českém národě ve kterém mimo jiné praví: „Nezapomeneme že Čechové, ukázavše se nám pomocným mravně i materiálně, věnují nám i svou duši To je největší štěstí, nejvyšší mravní odměna jíž se může dostati národu v době, jakou pro- žívá Bulharsko nyní. Děkujeme Čechům z ce- lého srdce a posíláme bratrský pozdrav celé- mu českému národu, jenž velikost svou pro- jevil svým vřelým nadšením pro úspěch svých bratří na Balkáně. Styky Čechů s námi a zá- sluhy jejich synů mezi námi žijících byly již dosud velikými, dnes však vidouce nekoneč- nou lásku Čechů k nám uprostřed hromu děl. jehožto ozvěna ještě plní Balkán, voláme z celé duše: „Ať žije český národ!“ — Vřele vzpomínají Čechů také ostatní listy. (Některé z nich se dověděly, že prý při radostných ma- nifestacích v Čechách bylo zatčeno 12.000 osob, „více tedy“, podotýká jeden list, „než jsme my dali obětí před Odrinem.)
Čecho Bulharsko Balkán Čechy
7 article
Z Bělehradu, 30. března. (Z úřadního srb- ského pramene.) Telegramem, podepsaným nejváženějšími poslanci skupštiny všech stran, bylo generálu Stepanovíči, veliteli srbského vojska před Drinopolí, srdečně blahopřáno k vynikající účasti srbského vojska při dobyti Drinopole a k hrdinskému chování se srbské- ho vojska. Z Berlína, 30. března. (K. k.) „Norddeut- sche Allgemeine Zeitung“ píše ve své týdenní hlídce: Okolnost, že Drinopol nebyla vydána, nýbrž teprve po dlouhém, hrdinném odporu bez poškození turecké vojenské cti padla do rukou početně silnějšího nepřítele, usnadňuje Portě přijati podmínky míru, jak je stanovily velmoci. Kolektivním zakročením velmocí Cařihradě budou tyto podmínky sděleny současně vysloveno přání, aby bylo zastaveno nepřátelství. Statistíka od Drinopole. Ze Sofije, 29. března. (K. k.) Dle prvních zpráv, došlých z hlavního stanu, činí ztráty bulharské v bojích ve dnech 24.—26. března při dobytí Drinopole asi na 11.000 mrtvých a raněných. Srbové ztratili 1200 mrtvých raněných. Asi 60.000 Turků s 833 důstojníky. mezi nimi 13 generálů, bylo zajato. Válečná kořist činí: 650 děl různého kalibru, 58 kulo- metů, 10 praporů, jeden upoutaný balon značné množství zbraní a nábojů pro pěchotu dělostřelectvo, mnoho povozů, jakož i jine předměty, jichž bylo třeba k hájení pevnosti Cařihradské zprávy.
Stepanovíč Srba Turek Bělehrad Drinopol Berlín Cařihrad Sofijá Allgemeine Zeitung
8 article
Z Caříhradu, 30. března. (K. k.) Oficiáln válečná zpráva praví: Před Bulajrem se včera nic neudálo. Dle dalších zpráv došlo včera západně od Bujuk-Čekmedže k velkému boji jenž skončil porážkou nepřítele. Na bojišt zanechal nepřítel asi 1000 mrtvých. Naše vj- sko ukořistilo mnoho pušek a válečného ma- teriálu. Z Cařihradu, 30. března. (K. k.) Přiby sem další transport raněných od Čataldže Časopisy oznamují, že přibyli sem také bul harští zajatci, mezi nimi dva důstojníci. Z Cařihradu, 30. března. (K. k.) Prodlou- žení koncese francouzské majákové společ- nosti na dalších 5 let pokládá se za hotovou událost. Společnost poskytne Portě zálohu 500.000 liber. Z Cařihradu, 30. března. (K. k.) „Tanin“ odmítá nové požadavky Bulharska a prohla- šuje, že vydání čáry Karagač—Lule Burgas— Viza jest otevřením volné cesty nepříteli na Cařihrad. Máme-li býti stráži mořských úžin musí přístup k nim býti úplně v naší moci Z Cařihradu, 30. března. (K. k.) Dle věro- hodných soukromých zpráv trvaly boje zá- padně od Bujuk-Čekmedže odpoledne dále Turecké vojsko pronásleduje Bulhary- Z Cařihradu, 30. března. (K. k.) Zprávy o demísi kabinetu jsou nepravdivy. Z Cařihradu, 30. března. (K. k.) Některé časopisy oznamují, že ministerská rada se usnesla zamitnouti požadavek, aby pohra- niční čarou stala se linie Saros-Midia. Z Caříhradu, 30. března. (K. k.) Nedošly dosud autentické zprávy o usneseních mini- sterské rady — oznámených také několika zdejšími listy — týkajících se nových bulhar- ských požadavků, jež dosud nebyly Portě ofi- ciálně sděleny. Z informované, kabinelu blíz- ké strany se však proslýchá, že včerejší mi- nisterská rada se usnesla, zamítnouti poža- davky, aby rozhraničující čarou byla linie Midia-Saros a aby placena byla válečná ná- hrada.
Přib Bulhar Caříhrad Bujuk Bulharsko Lule Burgas
9 article
Radko Dimitrijev.
Dimitrijev
10 article
Z Vídně, 31. března. „Montagsrevue“ sdě- luje, že Dimitrijev v Petrohradě zvěděti chtěl mínění ruské stran vojenské smlouvy, kterou balkánské státy chtějí uzavříti v ten rozum. že, jakkoliv by jejich armády byly samostat- né, přece by, kdyby se ukázala potřeba, jed naly jako vojenský celek.
Dimitrijev Vídeň Petrohrad
11 article
Lodní demonstrace na pobřeží černohorskémí Z Malty, 31. března. Z rozkazu britské admirality dva křižáky odpluly ke Korfu. Do- staly rozkaz, aby se zúčastnili lodní demon- strace na pobřeží černohorském. Aléra františkána Palíče. Z Cetyně, 29. března. (K. k.) [Úřadně. Bývalý ministr zahraničních záležitostí, voj- voda Vukotič a člen nejvyššího soudu, Bakič odjeli dnes do Dakové jako členové smíšené komise, která — dle dohody Rakousko-Uher- ska s Černou Horou — vyšetří záležitos obracení na jinou víru a zastřelení františká- na Paliče. Spalajkovič v Bělehradě. Z Bělehradu, 30. března. (K. k.) Příby sem srbský vyslanec v Sofiji Spalajkovič. Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Audience hr. Stürgkha — zasedání českéh sněmu. Z Vídně, 31. března Ministerský předseda hr. Stürgkh byl včera císařem na zámku schönbrunnském přijat ve dlouhém a zvlášt- ním slyšení, ve kterém referoval o vniterní si- tuaci vůbec a jednání česko-německén zvláště. „Montagsrevue“ oznamuje, že místodržiteh kníže Thun s ministerským předse- dou konal rozpravy, které věnovány byly krátkému zasedání sněmu zemského jenž zabýval by se pouze platy učitel- skýmí a že naděje, že dojde k tomuto zase- dání, nejsou nepříznivy. Doufá se, že tato sesse s omezeným programem stane se mostem k zasedání dlouhému, které by vy- plněno bylo úkoly vyrovnávacími.
Korf Palíč Vukotič Bakič Daková Stürgkh Thun Malta Cetyně Rakousko Uhry Bělehrad Vídeň
12 article
Rumunsko a Rakousko. Z Vídně, 31. března. „Montagsrevue“ sdě- luje, že smýšlení v Rumunsku je proti Ra- kousku krajně roztrpčené: Rumunsko míní že bylo Rakouskem klamáno. Záhy však se ukáže, že rakouský kabinet zasadil se o po- stoupení Drinopole Bulharsku, by toto splnit mohlo snáze oprávněné požadavky rumunské. Pohříchu však rakouská monarchie již utrpěla velké škody obchodně-politické, poněvadž rumunští obchodníci objednávky své svěřil firmám německým.
Rumunsko Rakousko Vídeň Bulharsko
13 article Prine Konstantín do Soluna.
Prine Konstantín do Soluna. Z Athén, 30. března. (Agence d'Athénes. Časopisy oznamují, že král Konstantin ode- béře se druhý den po pohřbu svého otce do Soluna, kde zůstane až do uzavření míru.
Athénes Konstantin Atény Soluna
14 article Pátý dreadnought italský.
Pátý dreadnought italský. Ze Spezie, 30. března. (K. k.) Dnes spu- štěn byl na vodu pátý dreadnought „Andre Doria“ za přítomnosti královských manželů. vévody Abruzzského, ministrů, představených uřadů a velkého množství obecenstva. President Poincaré. Z Montpellieru, 30. března. (K. k.) Presi- dent Poincaré přibyl sem dnes dopoledne průvodu ministerského předsedy a ministr práce. Obyvatelstvo uspořádalo presidentovl jakož i ministrům, srdečné uvítání.
Andr Doria abruzzský Poincaré Spezia Montpellier
15 article Z Tripolska.
Z Tripolska. Z Tripole, 29. března. [„Agenzia Stefani“. Všechno vojsko divie geherála Lequia sou- středilo se v Yefírenu, odkud postupuje prot Sintonu. Zásobování vojska lze dobře prová- děti, protože silnice mohou používati vojenské automobily. V pevnosti yeffrenské bylo nale- zeno mnoho válečného materiálu. Obchodv Yeffrenu nabývá zvolna svého obvykléh rázu.
Stefan Tripolsko Tripol Yefíren Sinton
16 article
Bulharsko-srbský poměr a my PPůvodní dopis „Národních Listů“.) 25. března 1913. Není dne, aby se ať už v bělehradském neb so- fijském tisku nevyskytly řádky, jež nemíle zará- žejí čtenáře-přátelé slovanského jihu, stále ještě opojené radostnými zprávami o slavných vítěz stvích spojeneckých armád balkánských. Jakoby byly zapomenuty monumentální manifestace bra- trství, při nichž hymny čtyř národů slévaly sev jediný, vítězný hymnus a při nichž odpřísáhnute bylo věčné přátelství a spojenectví a zapomenuíy staré vzájemné křivdy a chyby. Teď stále obje- vují se sem tam urážlivé poznámky, přemrštěné zprávy o přehmatech vojenských úřadů v Make- donii, zbytečné vzpomínky na černou minulost — a všechno to pokoutní, prodejné listy vynášejí na svět s podlou horlivostí, zapomínajíce, že tím slou- ží zájmům nepřátel svobodného Balkánu. V Bě- lehradě hrají v tom ohledu prim „Mali Zurnal“a „Večerne Novosti“, v Sofiji opět „Večerna Pošta a „Reč“. Listy ty přímo závodí v podrývání čtyř- spolku, tohoto památného díla balkánské dipl - macie.
svobodný Balkán
17 article
Bylo by zbytečné šířiti se o vzniku srbsko- bulharského nepřátelství. Ta smutná stránka dějin bratrských národů jihoslovanských je v různých váriacích všem známa. Osudnou válku z r. 1885 nechtěl národ ni srbský, ni bulharský, nýbr chtěl ji pouze a pouze král Milan, jenž v sílícím Bulharsku viděl vážné nebezpečí pro svou zemi a chtěl. je proto zavčas oslabiti. Je těž známo, že v tom měly prsty i cizí ruce a to ruce, jež nebyly Srbům nikdy přátelské. Král Milan vehnal Srb- sko do války a prohrál ji. Prohráli Srbové proto že válka nebyla u nich populární, nebyla válkou národní. Bulhaři pak vyhráli, poněvadž hájili své rodné krby, poněvadž jim byl nasazen na prsa Válka měla zlé následky. Na Slivnici uražen bylo srbské sebevědomí a národní hrdost, až dosu ničím nedotčené, od herojského osvobození dor 1885 a zášť proti vítězným Bulharům tak podně- covaným i vysmívaným zakořenila se hlubokov srdci šumadije, živena a rozněcována hrstkou fanatických propagátorů srbsko-bulharského anta- gonismu. Práci jejich se bohužel dařilo. Ale vyskytli se i lídé zozumní, již uznali, že je to v zájmu obou národů, aby žily v přátelství. Znovu vzkříšena byla idea srbsko-bulharské koa- lice. Pravím, vzkříšena, neboť je to idea ne nová.
Milan Srba Srb Bulhar Válek Bulharsko
18 article
Už znamenitý Obrenovič, kníže Michael III., půl roku před svým zavražděním na návrh nejlepšího státníka sřbského v XIX. století, ministorskéh předsedy Garašanina, vyjednávaž s předáky ne- osvobozeného Bulharska o utvoření jakéhosi srb- sko-bulharského „saveza“, jehož úkolem by bylo osvoboditi Bulharsko a vytvořiti jakousi společnou říši srbsko-bulharskou pod žezlem Obrenovičů Byla dokonce podepsána již i jakási smlouva. Kni- že Michael III. pustil se do vyjednávání i Řeckem, ale vrahova ruka překazila veškery jehe plány, jež pak na dlouho upadly do zapomenutí Teprv zesnulý Milovan Milovanovič, do léta minu- lého roku ministerský předseda, odvážil se pokra- čovati po stopách knížete Michaela. Milovanovie potřeboval k tomu hodnou dávku odvahy, energie i trpělivosti. Od r. 1885 nahromadily se v cest k sblížení obou sousedů překážky přímo nepřeko- natelné. Milovanovic, jehož geniálnost diploma- cká teprve teď se oceňuje, nelekl se ničeho. N j dříve získal pro svou ideu bulharského minister ského předsedu Iv. E. Gešova. Půdu k tomu při pravil mu dr. Spalajkovié, srbský vyslanec v S fiji. Po Gešovu získán byl i Venizelos a dílo Milo- vanovičovo bylo již na polo hotovo. Sám strůjce balkánského čtyřspolku sice zemřel, ale byl tu již Gešov a Venizelos, již upřímně přesvědčeni jeho potřebě, pracovali na jeho upevnění. V po- slední už téměř době získán byl i car pro iden balkánského čtyřspolku. Svou bystrozrakostí rozhledem politickým, jímž se car bulharský vy- znamenává, pochopil význam čtyřspolku a posta vil se ochotně v jeho čelo. nůž.
Michael Obrenovič Milovan Milovanovič Milovanův Iva E Gešův doktor Spalajkovié Gešův Venizelos Gešov Bulharsko Řecko Milavanovičovo
19 article
V drobném prodejli ranmi číslo o vobě . . za sh vočerni . . . . sa 4h Ve fliálkách na venkové ranní čislo.. . . . 10 t večerni . . . . . . . 5b lnaerát plaší se hotové napřed. Předplneeni a inserty přilima administrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji su téš rednkce, sískárna a sxpedic „Národních Listů“ Eukopisy se nevracei
20 article
První úkol čtyřspolku je vlastně již vykonán Turci jsou poraženi a jen vlivem různých okolno- stí, jež se vymykají spojencům z rukou, je zne- možněno úplné vyhnání jich z Evropy. Je to však vše, co měl čtyřspolek vykonati? Jedna válka. válka krvavá, boje o osvobození porobených bra- tří blíží se ke konci. Ale pak nastane nová válka a nově boje, boje o povznesení hospodářské i kul- turní. I k této válce třeba je, aby si spo- jenci podali ruce, aby sami malí a teď i značně vysílení, rychleji mohli se pevně postaviti na noby a odolati silnému nátlaku vnějšímu. A proto je to přímo zrada, pak-li se mohou vyskytnouti i domácí lidé, štvoucí a podrývajíeí trvání čtyř- spolku. Sloupy čtyřspolku beze sporu jsou Bulhařii Srbové. Řekové padají nejméně na váhu. Bude sice škoda, odtrhnou-li se, ale konečně bez nieh se slovanská království balkánská obejdou. Ale Bulhaři i Srbové, pak-li chtějí počítati s budouc- ností, nesmějí křísiti stará nepřátelství. Říká se ovšem, že všechny ony žurnály, jež v Sofiji av Bělehradě štvou, jsou většinou kompromitované listy, o nichž se ví, že čerpají své zprávy z ne- čistých pramenů. Věřím tomu, poněvadž žurnály ony znám. Vím však současně též, že právě ony listy jsou nejvíce rozšířeny a že mají také velký vliv na massu, jež přijímá všechny jejich otravné lži jako evangelium. Vliv ten lze již dnes cititi.
Turek Srba Řek Bulhar Evropa Bělehrad
21 article
Znovu se ozývají po ulicích sofijských i u kavá- renských stolů rozhovory plné nedůvěry k sou- sedům-spojencům, ozývají se nadávky a urážky Ale nejen v sofijských ulicích a u kavárenských stelů, nýbrž i ve vojenských táborech, i na před- ních posicích drinopolských nevědí dnes ni Srbo- vé, ni Bulhaři, proti komu mají míti větší zášt a vztek: zda proti Turkům nebo proli sobě. a to je ovšem smutnél Je nutné a je též možná náprava. Bis dat. quí cito datí Můžeme i my Češi mnoho v tom ohledu prospěti. Veliké sbírky peněžní a přečet- né expedice lékařské dokázaly, že jsme byli na svém místě, když naší jižní bratří bili se za svo- bodu a čest svého jména. Buďme i teď na svém místě, kdy hrozí nebezpečí, že nedávno krví zpe- četěné přátelství škodlivými intrikami neujd zkáze. Náš tisk těší se na slovanském Balkáně neomezené úctě. Nuže, nechť účinkuje na schla- zení probouzejících se nepřátelských vášní! Jsou tu dále naši předáci, jak političtí, tak kulturní jejichž vliv je tu na Balkáně rovněž nesporný. T opět nechť přijdou sem do Sofije nebo Bělehradu. necht promluví na příslušných místech několik uklidňujících, rozvážných slov a uvidíme, že po- stáaí jejich nebudou bez užitku. Počátak byl s učiněn. Třeba tedy pokračovati. Najdou se všude ochotní lidé, jež je přijmou s otevřenou náruče a již budou z jejich příchodu čerpati nové mravní síly k zachování onoho, co pracně bělehradská sofijská diplomacie minulého roku zbudovala. v
Srba Bulhar Čech Balkán Bělehrad
22 article
Bělehradě najdou učence i politika Stojan Nova- koviče, zde opět Iv. Gešova, tyto nejpevnější slou- py srbsko-bulharského přátelství, již se nikterak netají svými sympthiemi a svou důvěrou k našim předním lidem. A čím dříve, tím lěpe. Intriky ciní neutuchají. Upustilo-li oficiální Rusko od své do- savadní úlohy přítele Balkánu slovanského, vy- trvejme my. Vždyť je to v zájmu veškerého Sl - vanstva, aby přátelský poměr srbsko-bulharský VI. Sí. byl i pro budoucnosť zachování
Iva Bělehrad Rusko Balkán Stojan Nova
23 title
Politický přehled.
24 title
Země české.
25 article Posl. dr. Turnwald lituje.
Posl. dr. Turnwald lituje. V libereckých listech uveřejňuje zemský posl. dr.Turnwald článek, v němž osvědčuje, že dnes zajisté všeobecně za velkou politickou chybu uznává, že němečtí zemští poslanci na podnět hr. Clam-Martinice připustili, a b otázka uživání jazyků ve státní ch úřadech v Čechách byla pojata d rámce vyrovnacího jednání. Tim byl prý rámec německo-českého vyrovnání
Posl doktor Turnwald Martinic Čechy
26 article
Díky srbské skupštiny. Sl-k. Z Bělehradu, 31. března. (Zvl. tlgr zpráva „N. L.“) Některá česká města vyslo- vila národní skupštině obdiv nad nezištnou pomocí srbského vojska při dobytí Drinopole Předsednictvo v poděkovacích telegramech ujišťuje český národ, že Srbsko chápe vý- znanný úkol českého národa ve Slovanstvu a ujišťuje, že Srbsko nikdy nezapomene, co proň Čechové učinili v době této války. Srbská skupština. Sl-k. Z Bělehradu, 31. března. (Zvl. tlgr zpr. „N. L.“) Srbská národní skupština bude svolána během příštího týdne patrně ve čtvrtek. Svolání hledí se s velikým napětin vstříc.
Čecho Bělehrad Drinopol Srbsko
27 article
Po pádu Drinopole.
Drinopol
28 article
Z Paříže, 29. března. (K. k.) Poslanci Me- simy, bývalý ministr vojenství, a Benazet zpravodaj o vojenském rozpočtu, odjeli do Drinopole, aby studovali účinek francouz- ských obléhacích děl. Ze Solije, 29. března. (K. k.) „Mir“ pro- hlašuje, že pád Drinopole neodstraňuje všecky překážky k uzavření míru, neboť hlavní pře- kážkou nebyl odpor obležené turecké posád- ky, nýbrž váhavý a Turecko povzbuzující po- stup Evropy. Kdyby Evropa skutečně přála si míru, musila by turecké illuse rozptýliti. Ji- nak nezbude nic jiného, než opětně chopiti se zbraní. Z Bělehradu, 30. března. [K. k.) Oproti zahraničním pověstem konstatuje se z auten- tické srbské strany, že srbská armáda měla při posledních útocích na Drinopol 900 mrtvých a více než 3000 raněných.
Paříž Drinopol Solija Mira Turecko Evropa Bělehrad
29 article Dramatické umění.
Dramatické umění. (Z pařížské divadelní kroniky.) Max Maurey ředitel intimního divadla Grand-Guignol, repre- sentuje v Paříži největší úchylku od tradičního stylu, udržovaného v nejpřísnější podobě na Co- médie frangaise, a přece jeho zdánlivý naturalis- mus, jevíci se jak ve výběru her, tak ve způsobu scénického podání i konečně v mimické a slovní reprodukci, není než obdobou staré divadelní tra- dice. Uchyluje se od ni ovšem tím, že chce působií bezprostředně na náladu diváka, zaujmout jeho smysly dějem reprodukovaným tak, aby se vžil do něho jako do skutečnosti. To je princip zdánlivě naprosto nesrovnatelný s tím, co poskytuje Co- médie frangaise, kladoucí především důraz na umé- lecký způsob podání, stylisaci hry, předpokládajíe u diváka touhu, obdivovat se této reprodukci umě- leckého díla právě jako reprodukci a prožívat te- dy ne bezprostřední náladu z děje plynouci, ale umělecký požitek, vyvolaný dokonalým způsobem podání. Ale prostředky, kterými Maurey dosahuje svého účelu, jsou tytéž, jako u starého podán francouzské scény. Na malém jevišti jeho divaděl. ka, jež nemá žádné mašinerie, žádných hlubokých prospektů a prostranného zákulisí, nelze pomýšleti na nějakou komplikovanou výpravu, imitující sku- tečnost. Bezprostředního dojmu dociluje režie jen úžasně obratným těžením z velmi jednoduchých scénických prostředků, a pak dokonalou hrou onsemblu. I tato hra sama jak v mimice, tak v přednesu, překročuje značně meze, vylíčené poža- davky klasického podání francouzského divadla V podstaté jich však neruší, přizpůsobuje je jen svému účelu. Stylisuje značně jak mimický, tak slovní rythmus a přízvuk, třeba že, úměrně obsahu svých her, těží mnohom bohatěji z forem denníh
Maurea Paříž GrandGuignol
30 article (Viz poslední zprávy.)
(Viz poslední zprávy.) života. Reálný, bezprostřední dojem vyvolává n imitací skutečnosti, ale opět znamenitě vypozoro- vanými účinnými detnily, virtuosní souhrou, která vystihuje drobnými prostředky velmi živě vniterný vztah mezi osobami na jevišti. Krátké kusy o mnohých a vynikajících autorů, jichž má do set k disposici, řídí se týmž principem. Jsou to vesel i tragické scény z všedního života, dramatisované události současné, problémy, zajímající právě dea- ní tisk, ale přes tuto aktuálnost, která vábí vnějši- mi prostředky pozornost veřejnosti, je cíl hry zpra- vidla hlubší, děj je vyhrocen ve všelidské théma. obnažené, přesně a jasně analysované, a při tom podávané někdy až s naivní prostotou. V progra- mu, jenž právě nyní vyplňuje několika aktovkam večery, jsou thématícké hry přímo typické pro ten- to druh aktuálního, a přece ideově hluboce zalo- ženého umění. „Štěstí“ od P. Vebera je na pohle prostý výstřižek z všedního žívota malého člověka Mnž, malý úřadník, žena, předčasně uvadlá, bez věna, všední život ve dvou, bez radosti, bez vzru- šení, v němž muž je zoufalý, že nemá naděje n úspěch, a žena nešťastná, že muž není spokojen tím krotkým živořením, jež je jejich údělem až do smrti. Přichází přítel, sehrát partii domina, ale nezabrání všední domácí různici, v níž jako mi- mochodem všichni tři definují svůj názor na „ště- stí“. Co je štěstí? filosofuje přítel šosák: „bý šťasten“. „Po ničem netoužit“, praví prostá žena.
P Veber
31 article
„To co nám život odpírá“, praví zlostně muž, vzpomíná na kamaráda, jenž odešel do ciziny nabyl tam milionů. Kamarád přichází jako na za- volanou, manželé těší se již, že jim pomůže z nou- ze, ale dovídají se od něho, že, jak nabyl, tak po- zbyl. Je ruinován, nemá nic, závidí příteli jeho skromné postavení úřadníka. A přitel, zapomínaje na své mrzutosti, zve jej soucitně k snídani, sdíl s ním jeho zármutek. Pochopí, oč je Sťastnějšív
32 article
své skrovné domácnosti, jejiž půvab mu ruinovaný milionář velebí, a opravuje svůj názor na štěsti Abychom byli šfastní, stačí, najít nešťastnějšího než jsme sami. Thema je rozvinuto tak jednoduše jak jen možno. Ale ten stručný dialog, prostě se hraný, stačí, aby způsobil živý dojem. Druhá veselá hra nemá valného reálního pod kladu ze života: je to čístě jen théma groteskn podané: Les ficelles, autor G. Giacosa; pozad loutkového divadla a na něm figurky — hrané ži- vými osobami — mající na krku a na rukou pro- vázky, jdoucí do sufit. Figurky baví se hovoren o tom, jsou-li skuteční lidé uvázáni na provázcích jež je řídí, čili nic. Jeden za druhým ujišťují,ž je tomu tak — samy jsou ovšem přesvědčeny že ony jednají volně dle své vůle a takových nitek nemají. A když konečně rozhodly, že lidé jednaj jen dle svých vášní, jimiž jsou uvázáni jako na nit- kách, objeví se v sufitách ruka, odvádějící za pro- vázky jednu ligurku po druhé. A každá z nich vlečena mocí, jí neznámou, tvrdí ostatním, že o- chází z vlastní vůle za svými záležitostmi.
G Giacosa Les ficelle
33 article
Tragické hry nynějšího repertoiru Gran Guignolu jsou, jako vždy, aktuality. Jedna ze starát zásoby, záhuba lodi „Titanicu“, druhá zeela nová „Černý půlměsíc“, z bulharských zákopů před č taldží. „S. O. S.“, jak sluje první hra od Ch Müllera a M. Levela podle signálu neštěstí bez drátové telegrafie, spokojuje se vystižením nálad lidské duše v zoufalém nebezpečí smrti: je témě nepochopitelno, jak na těch několika čtverečných metrech mělkého jeviště je možno udělat jedno- duchou dekorací salonek transatlantického parníku s barem, s ochozem na boku lodí a ještě výhle- dem skrz okrouhlá okénka na mořskou linu s kouskem oblohy. Nudná hra v karty, trochu roz- ruchu z objevení velryby, novinky z bursy vystíhuji dostatečně život na lodi a charakter několika ce- stujících první třídy. Krátký vášnivý dialogí mezi mladou ženou a jejím milencem, končící dosta- veníčkem v kabině vedle salonku, vyvolává napjetí.
Titanik S O Ch Müller M Level Grana Guignol
34 article
Jeviště se otřese násilným pohybem a pak počina řada drobných výjevů, jež virtuosně stupňují po- čátečný zvědavý nepokoj v neklid, úzkost, zoulal- ství, zuřivost a tupou resignaci. Hra stará se jen o několik typických figur, gentlemana, jenž změní se ve vzteklého surovce, směšného zbabělce, ener- gického muže, vzorně disciplinované důstojníky — režie skládá úchvatně klamný dojem opravdové hrůzy jen z řady nepatrných drobnosti, jež připra- vují dějovou polntu, kdy muž pochopí nevěru své ženy, zatají kapitánovi její přítomnost v kabině salonku, až čluny se ženami odplují a nechá ji pak s milencem samotnu. Žena zapřísahá milence, aby ji zachránil, ale i v něm probudí se zvíře, zbaví s jí a prchá na palubu, když trosky strojů zatarasí mu východ. Nálada, ač na situaci založená a detally života vyvolaná, je dána především kresbou po- vah a zcelena všemí těmi prostředky v jeden, vel- mi mocný dojem. „Černý půlměsíc“ od J. Laillera je dějov mnohem prostší. Hlídka v bulharském příkopuu Čataldže zadržela před dvěma dny tureckého sbě- ha. Důstojníci podezřívají jej, že je špehoun. Mlčí, ale když má být zastřelen dozná: úmyslně se na- kazil cholerou a přišel nakazit bulharské vojsko. Jeho strážce padá v křečích na zem, ten, který ho zajal, patrně podlehne též. Důstojníci jsou rychle rozhodnuti: zastřelí sběha a plukovník poručí po- ručíkovi odvěst hlídku stranou a zastřelit ji, aby nešířila nákazu. Do epilogu mezi plukovníkem a kapitánem o mučennících v boji za bytí národa padá rána, a důstojníci mlčky vzdávají poctu mrtvému.
J Lailler Hlídek Čataldža