1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 31. března 1913.
Praha
4
article
Maranni avečerní listy
přodplácí se
V Praze v administraci
na měsle. . . . . . 2 K —
na čtvrt lata . . . . B K —
s dvoji donáškont
na měsle. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K essh
ve fllálkáche
na měslo . . . . . 9 K 80
naměsla. Poštoui
na čtvrt lota : . . . 9 K an
„dvojí zlskov k eo
na měsin.
na čtvrt iota: . : . k do
Brzký mír?
Čm. Ze Sofije, 31. března. (Zvláštní
telegram „Národních Listů“.) V dobře
zasvěcených kruzích mně prohlásili:
„Budeme míti záhy mír. Velmoci jsou
ochotny dáti Bulharsku strategické hra-
nice, t. j. čáru Midia—Sárosský záliv.
Bulharsko se své strany nehodlá klásti
nových požadavků. Snad jen Řekovév
odpovědi, kterou spojenci mají dáti na
jejich poslední prohlášení, budou trvati
na tom, aby Turecko jim odstoupilo
všechny ostrovy, jakož i severní hraniční
čáru v Albanii, o které dnes učiněno te-
legrafické sdělení z Londýna. Snad v
téže odpovědi Černohorci a Srbové zno-
vu se přihlásí o Skader.
Skader.
Z Berlína, 30. března. (K. k.) „Nordd
Allg. Zeitung.“ píše ve svém týdenním pře-
hledu mezi jiným: Připojujeme se také na
tomto místě k očekávání, jež vyslovil ve své
významné řeči státní tajemník Grey dne 25.
t. m., že totiž další dobývání Skadru uzná
Černá Hora za bezúčelné prolévání krve a že
obléhání co nejdříve zastaví. Tím bylo by zabrá-
něno opatřením, jež žádná velmoc nechce při-
voditi, ale jež mohla by se státi nevyhnutel-
nými při trvalém odporu proti vůli Evropy
O pevnosti vůle nemělo by býti pochyb. Váž-
né důvody mluví proto, že svorná práce vel-
mocí zůstane na výši, která projevila se v
úterní schůzi dolní sněmovny při vývodech
ministerského předsedy Asquitha a státního
tajemníka Greye, jež anglický parlament pro-
vázel souhlasem.
Řekovév
Srba
Asquith
Grey
Praha
Bulharsko
Sárosský záliv
Turecko
Albánie
Londýn
Berlín
Grey
Evropa
Nordd Allgie
Zeitung
dolní sněmovna
5
article
Proti Cerné Hoře.
Proti Cerné Hoře.
Z Vídně, 31. března. „Montags-
revue“ pouští, stejně jako zdejší
tisk vůbec, na Černou Horu stra-
šáky. Oznamuje, že Anglie chce se aktiv-
ně zúčastniti výpravy proti Černé Hoře, ne-
zauechá-li tato obléhání Skadru
Nestane-li se tak, velmi záhy objeví se u Ba-
ru cizí válečné lodi, které bude na
Černé Hoře slyšeti.
Demarche velmocí v Cetyni.
Z Cetyně, 30. března. (K. k.) [Úřadně.)
Dnes odpoledne o 4. hod. oznámili zástup-
cové mocností společně, že Porta
na zakročení Rakousko-Uherska
nařídila veliteli skaderskému.
aby dovolil civilnímu obyvatel-
stvu opustiti Skader. Zástupcové
mocností žádají, aby dovoleno bylo vojenským
zahraničním attachcům, kteří prodlévají na
Černé Hoře, doručiti Essad pašovi tuto zprá-
vu, která jest chifrována a pochází z Porty
Ministr zahraničních záležitostí prohlásil, že
předloží žádost velmocí ministerské radě
pak že odpoví.
Port
Cerný hoře
Vídeň
Anglie
Černá hoře
Cetyně
Rakousko
Uhersko
6
article
Bulharské díky čechům.
Čm. Ze Sofije, 31. března. (Zvláštní telegr
zpr. „N. L.“ „Večerní pošta“ přináši na úvod
ním místě článek o českém národě
ve kterém mimo jiné praví: „Nezapomeneme
že Čechové, ukázavše se nám pomocným
mravně i materiálně, věnují nám i svou duši
To je největší štěstí, nejvyšší mravní odměna
jíž se může dostati národu v době, jakou pro-
žívá Bulharsko nyní. Děkujeme Čechům z ce-
lého srdce a posíláme bratrský pozdrav celé-
mu českému národu, jenž velikost svou pro-
jevil svým vřelým nadšením pro úspěch svých
bratří na Balkáně. Styky Čechů s námi a zá-
sluhy jejich synů mezi námi žijících byly již
dosud velikými, dnes však vidouce nekoneč-
nou lásku Čechů k nám uprostřed hromu děl.
jehožto ozvěna ještě plní Balkán, voláme
z celé duše: „Ať žije český národ!“ — Vřele
vzpomínají Čechů také ostatní listy. (Některé
z nich se dověděly, že prý při radostných ma-
nifestacích v Čechách bylo zatčeno 12.000
osob, „více tedy“, podotýká jeden list, „než
jsme my dali obětí před Odrinem.)
Čecho
Bulharsko
Balkán
Čechy
7
article
Z Bělehradu, 30. března. (Z úřadního srb-
ského pramene.) Telegramem, podepsaným
nejváženějšími poslanci skupštiny všech stran,
bylo generálu Stepanovíči, veliteli srbského
vojska před Drinopolí, srdečně blahopřáno
k vynikající účasti srbského vojska při dobyti
Drinopole a k hrdinskému chování se srbské-
ho vojska.
Z Berlína, 30. března. (K. k.) „Norddeut-
sche Allgemeine Zeitung“ píše ve své týdenní
hlídce: Okolnost, že Drinopol nebyla vydána,
nýbrž teprve po dlouhém, hrdinném odporu
bez poškození turecké vojenské cti padla do
rukou početně silnějšího nepřítele, usnadňuje
Portě přijati podmínky míru, jak je stanovily
velmoci. Kolektivním zakročením velmocí
Cařihradě budou tyto podmínky sděleny
současně vysloveno přání, aby bylo zastaveno
nepřátelství.
Statistíka od Drinopole.
Ze Sofije, 29. března. (K. k.) Dle prvních
zpráv, došlých z hlavního stanu, činí ztráty
bulharské v bojích ve dnech 24.—26. března
při dobytí Drinopole asi na 11.000 mrtvých
a raněných. Srbové ztratili 1200 mrtvých
raněných. Asi 60.000 Turků s 833 důstojníky.
mezi nimi 13 generálů, bylo zajato. Válečná
kořist činí: 650 děl různého kalibru, 58 kulo-
metů, 10 praporů, jeden upoutaný balon
značné množství zbraní a nábojů pro pěchotu
dělostřelectvo, mnoho povozů, jakož i jine
předměty, jichž bylo třeba k hájení pevnosti
Cařihradské zprávy.
Stepanovíč
Srba
Turek
Bělehrad
Drinopol
Berlín
Cařihrad
Sofijá
Allgemeine Zeitung
8
article
Z Caříhradu, 30. března. (K. k.) Oficiáln
válečná zpráva praví: Před Bulajrem se včera
nic neudálo. Dle dalších zpráv došlo včera
západně od Bujuk-Čekmedže k velkému boji
jenž skončil porážkou nepřítele. Na bojišt
zanechal nepřítel asi 1000 mrtvých. Naše vj-
sko ukořistilo mnoho pušek a válečného ma-
teriálu.
Z Cařihradu, 30. března. (K. k.) Přiby
sem další transport raněných od Čataldže
Časopisy oznamují, že přibyli sem také bul
harští zajatci, mezi nimi dva důstojníci.
Z Cařihradu, 30. března. (K. k.) Prodlou-
žení koncese francouzské majákové společ-
nosti na dalších 5 let pokládá se za hotovou
událost. Společnost poskytne Portě zálohu
500.000 liber.
Z Cařihradu, 30. března. (K. k.) „Tanin“
odmítá nové požadavky Bulharska a prohla-
šuje, že vydání čáry Karagač—Lule Burgas—
Viza jest otevřením volné cesty nepříteli na
Cařihrad. Máme-li býti stráži mořských úžin
musí přístup k nim býti úplně v naší moci
Z Cařihradu, 30. března. (K. k.) Dle věro-
hodných soukromých zpráv trvaly boje zá-
padně od Bujuk-Čekmedže odpoledne dále
Turecké vojsko pronásleduje Bulhary-
Z Cařihradu, 30. března. (K. k.) Zprávy
o demísi kabinetu jsou nepravdivy.
Z Cařihradu, 30. března. (K. k.) Některé
časopisy oznamují, že ministerská rada se
usnesla zamitnouti požadavek, aby pohra-
niční čarou stala se linie Saros-Midia.
Z Caříhradu, 30. března. (K. k.) Nedošly
dosud autentické zprávy o usneseních mini-
sterské rady — oznámených také několika
zdejšími listy — týkajících se nových bulhar-
ských požadavků, jež dosud nebyly Portě ofi-
ciálně sděleny. Z informované, kabinelu blíz-
ké strany se však proslýchá, že včerejší mi-
nisterská rada se usnesla, zamítnouti poža-
davky, aby rozhraničující čarou byla linie
Midia-Saros a aby placena byla válečná ná-
hrada.
Přib
Bulhar
Caříhrad
Bujuk
Bulharsko
Lule Burgas
9
article
Radko Dimitrijev.
Dimitrijev
10
article
Z Vídně, 31. března. „Montagsrevue“ sdě-
luje, že Dimitrijev v Petrohradě zvěděti chtěl
mínění ruské stran vojenské smlouvy, kterou
balkánské státy chtějí uzavříti v ten rozum.
že, jakkoliv by jejich armády byly samostat-
né, přece by, kdyby se ukázala potřeba, jed
naly jako vojenský celek.
Dimitrijev
Vídeň
Petrohrad
11
article
Lodní demonstrace na pobřeží černohorskémí
Z Malty, 31. března. Z rozkazu britské
admirality dva křižáky odpluly ke Korfu. Do-
staly rozkaz, aby se zúčastnili lodní demon-
strace na pobřeží černohorském.
Aléra františkána Palíče.
Z Cetyně, 29. března. (K. k.) [Úřadně.
Bývalý ministr zahraničních záležitostí, voj-
voda Vukotič a člen nejvyššího soudu, Bakič
odjeli dnes do Dakové jako členové smíšené
komise, která — dle dohody Rakousko-Uher-
ska s Černou Horou — vyšetří záležitos
obracení na jinou víru a zastřelení františká-
na Paliče.
Spalajkovič v Bělehradě.
Z Bělehradu, 30. března. (K. k.) Příby
sem srbský vyslanec v Sofiji Spalajkovič.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Audience hr. Stürgkha — zasedání českéh
sněmu.
Z Vídně, 31. března Ministerský předseda
hr. Stürgkh byl včera císařem na zámku
schönbrunnském přijat ve dlouhém a zvlášt-
ním slyšení, ve kterém referoval o vniterní si-
tuaci vůbec a jednání česko-německén
zvláště.
„Montagsrevue“ oznamuje, že místodržiteh
kníže Thun s ministerským předse-
dou konal rozpravy, které věnovány byly
krátkému zasedání sněmu zemského
jenž zabýval by se pouze platy učitel-
skýmí a že naděje, že dojde k tomuto zase-
dání, nejsou nepříznivy. Doufá se, že
tato sesse s omezeným programem stane se
mostem k zasedání dlouhému, které by vy-
plněno bylo úkoly vyrovnávacími.
Korf
Palíč
Vukotič
Bakič
Daková
Stürgkh
Thun
Malta
Cetyně
Rakousko
Uhry
Bělehrad
Vídeň
12
article
Rumunsko a Rakousko.
Z Vídně, 31. března. „Montagsrevue“ sdě-
luje, že smýšlení v Rumunsku je proti Ra-
kousku krajně roztrpčené: Rumunsko míní
že bylo Rakouskem klamáno. Záhy však se
ukáže, že rakouský kabinet zasadil se o po-
stoupení Drinopole Bulharsku, by toto splnit
mohlo snáze oprávněné požadavky rumunské.
Pohříchu však rakouská monarchie již utrpěla
velké škody obchodně-politické, poněvadž
rumunští obchodníci objednávky své svěřil
firmám německým.
Rumunsko
Rakousko
Vídeň
Bulharsko
13
article
Prine Konstantín do Soluna.
Prine Konstantín do Soluna.
Z Athén, 30. března. (Agence d'Athénes.
Časopisy oznamují, že král Konstantin ode-
béře se druhý den po pohřbu svého otce do
Soluna, kde zůstane až do uzavření míru.
Athénes
Konstantin
Atény
Soluna
14
article
Pátý dreadnought italský.
Pátý dreadnought italský.
Ze Spezie, 30. března. (K. k.) Dnes spu-
štěn byl na vodu pátý dreadnought „Andre
Doria“ za přítomnosti královských manželů.
vévody Abruzzského, ministrů, představených
uřadů a velkého množství obecenstva.
President Poincaré.
Z Montpellieru, 30. března. (K. k.) Presi-
dent Poincaré přibyl sem dnes dopoledne
průvodu ministerského předsedy a ministr
práce. Obyvatelstvo uspořádalo presidentovl
jakož i ministrům, srdečné uvítání.
Andr Doria
abruzzský
Poincaré
Spezia
Montpellier
15
article
Z Tripolska.
Z Tripolska.
Z Tripole, 29. března. [„Agenzia Stefani“.
Všechno vojsko divie geherála Lequia sou-
středilo se v Yefírenu, odkud postupuje prot
Sintonu. Zásobování vojska lze dobře prová-
děti, protože silnice mohou používati vojenské
automobily. V pevnosti yeffrenské bylo nale-
zeno mnoho válečného materiálu. Obchodv
Yeffrenu nabývá zvolna svého obvykléh
rázu.
Stefan
Tripolsko
Tripol
Yefíren
Sinton
16
article
Bulharsko-srbský poměr a my
PPůvodní dopis „Národních Listů“.)
25. března 1913.
Není dne, aby se ať už v bělehradském neb so-
fijském tisku nevyskytly řádky, jež nemíle zará-
žejí čtenáře-přátelé slovanského jihu, stále ještě
opojené radostnými zprávami o slavných vítěz
stvích spojeneckých armád balkánských. Jakoby
byly zapomenuty monumentální manifestace bra-
trství, při nichž hymny čtyř národů slévaly sev
jediný, vítězný hymnus a při nichž odpřísáhnute
bylo věčné přátelství a spojenectví a zapomenuíy
staré vzájemné křivdy a chyby. Teď stále obje-
vují se sem tam urážlivé poznámky, přemrštěné
zprávy o přehmatech vojenských úřadů v Make-
donii, zbytečné vzpomínky na černou minulost —
a všechno to pokoutní, prodejné listy vynášejí na
svět s podlou horlivostí, zapomínajíce, že tím slou-
ží zájmům nepřátel svobodného Balkánu. V Bě-
lehradě hrají v tom ohledu prim „Mali Zurnal“a
„Večerne Novosti“, v Sofiji opět „Večerna Pošta
a „Reč“. Listy ty přímo závodí v podrývání čtyř-
spolku, tohoto památného díla balkánské dipl -
macie.
svobodný Balkán
17
article
Bylo by zbytečné šířiti se o vzniku srbsko-
bulharského nepřátelství. Ta smutná stránka dějin
bratrských národů jihoslovanských je v různých
váriacích všem známa. Osudnou válku z r. 1885
nechtěl národ ni srbský, ni bulharský, nýbr
chtěl ji pouze a pouze král Milan, jenž v sílícím
Bulharsku viděl vážné nebezpečí pro svou zemi
a chtěl. je proto zavčas oslabiti. Je těž známo, že
v tom měly prsty i cizí ruce a to ruce, jež nebyly
Srbům nikdy přátelské. Král Milan vehnal Srb-
sko do války a prohrál ji. Prohráli Srbové proto
že válka nebyla u nich populární, nebyla válkou
národní. Bulhaři pak vyhráli, poněvadž hájili své
rodné krby, poněvadž jim byl nasazen na prsa
Válka měla zlé následky. Na Slivnici uražen
bylo srbské sebevědomí a národní hrdost, až dosu
ničím nedotčené, od herojského osvobození dor
1885 a zášť proti vítězným Bulharům tak podně-
covaným i vysmívaným zakořenila se hlubokov
srdci šumadije, živena a rozněcována hrstkou
fanatických propagátorů srbsko-bulharského anta-
gonismu. Práci jejich se bohužel dařilo.
Ale vyskytli se i lídé zozumní, již uznali, že
je to v zájmu obou národů, aby žily v přátelství.
Znovu vzkříšena byla idea srbsko-bulharské koa-
lice. Pravím, vzkříšena, neboť je to idea ne nová.
Milan
Srba
Srb
Bulhar
Válek
Bulharsko
18
article
Už znamenitý Obrenovič, kníže Michael III., půl
roku před svým zavražděním na návrh nejlepšího
státníka sřbského v XIX. století, ministorskéh
předsedy Garašanina, vyjednávaž s předáky ne-
osvobozeného Bulharska o utvoření jakéhosi srb-
sko-bulharského „saveza“, jehož úkolem by bylo
osvoboditi Bulharsko a vytvořiti jakousi společnou
říši srbsko-bulharskou pod žezlem Obrenovičů
Byla dokonce podepsána již i jakási smlouva. Kni-
že Michael III. pustil se do vyjednávání i
Řeckem, ale vrahova ruka překazila veškery jehe
plány, jež pak na dlouho upadly do zapomenutí
Teprv zesnulý Milovan Milovanovič, do léta minu-
lého roku ministerský předseda, odvážil se pokra-
čovati po stopách knížete Michaela. Milovanovie
potřeboval k tomu hodnou dávku odvahy, energie
i trpělivosti. Od r. 1885 nahromadily se v cest
k sblížení obou sousedů překážky přímo nepřeko-
natelné. Milovanovic, jehož geniálnost diploma-
cká teprve teď se oceňuje, nelekl se ničeho. N j
dříve získal pro svou ideu bulharského minister
ského předsedu Iv. E. Gešova. Půdu k tomu při
pravil mu dr. Spalajkovié, srbský vyslanec v S
fiji. Po Gešovu získán byl i Venizelos a dílo Milo-
vanovičovo bylo již na polo hotovo. Sám strůjce
balkánského čtyřspolku sice zemřel, ale byl tu
již Gešov a Venizelos, již upřímně přesvědčeni
jeho potřebě, pracovali na jeho upevnění. V po-
slední už téměř době získán byl i car pro iden
balkánského čtyřspolku. Svou bystrozrakostí
rozhledem politickým, jímž se car bulharský vy-
znamenává, pochopil význam čtyřspolku a posta
vil se ochotně v jeho čelo.
nůž.
Michael
Obrenovič
Milovan Milovanovič
Milovanův
Iva
E Gešův
doktor
Spalajkovié
Gešův
Venizelos
Gešov
Bulharsko
Řecko
Milavanovičovo
19
article
V drobném prodejli
ranmi číslo o vobě . . za sh
vočerni
. . . . sa 4h
Ve fliálkách na venkové
ranní čislo.. . . . 10 t
večerni .
. . . . . . 5b
lnaerát
plaší se hotové napřed.
Předplneeni a inserty přilima
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji su téš
rednkce, sískárna a sxpedic
„Národních Listů“
Eukopisy se nevracei
20
article
První úkol čtyřspolku je vlastně již vykonán
Turci jsou poraženi a jen vlivem různých okolno-
stí, jež se vymykají spojencům z rukou, je zne-
možněno úplné vyhnání jich z Evropy. Je to však
vše, co měl čtyřspolek vykonati? Jedna válka.
válka krvavá, boje o osvobození porobených bra-
tří blíží se ke konci. Ale pak nastane nová válka
a nově boje, boje o povznesení hospodářské i kul-
turní. I k této válce třeba je, aby si spo-
jenci podali ruce, aby sami malí a teď i značně
vysílení, rychleji mohli se pevně postaviti na noby
a odolati silnému nátlaku vnějšímu. A proto je
to přímo zrada, pak-li se mohou vyskytnouti i
domácí lidé, štvoucí a podrývajíeí trvání čtyř-
spolku.
Sloupy čtyřspolku beze sporu jsou Bulhařii
Srbové. Řekové padají nejméně na váhu. Bude
sice škoda, odtrhnou-li se, ale konečně bez nieh
se slovanská království balkánská obejdou. Ale
Bulhaři i Srbové, pak-li chtějí počítati s budouc-
ností, nesmějí křísiti stará nepřátelství. Říká se
ovšem, že všechny ony žurnály, jež v Sofiji av
Bělehradě štvou, jsou většinou kompromitované
listy, o nichž se ví, že čerpají své zprávy z ne-
čistých pramenů. Věřím tomu, poněvadž žurnály
ony znám. Vím však současně též, že právě ony
listy jsou nejvíce rozšířeny a že mají také velký
vliv na massu, jež přijímá všechny jejich otravné
lži jako evangelium. Vliv ten lze již dnes cititi.
Turek
Srba
Řek
Bulhar
Evropa
Bělehrad
21
article
Znovu se ozývají po ulicích sofijských i u kavá-
renských stolů rozhovory plné nedůvěry k sou-
sedům-spojencům, ozývají se nadávky a urážky
Ale nejen v sofijských ulicích a u kavárenských
stelů, nýbrž i ve vojenských táborech, i na před-
ních posicích drinopolských nevědí dnes ni Srbo-
vé, ni Bulhaři, proti komu mají míti větší zášt
a vztek: zda proti Turkům nebo proli sobě. a
to je ovšem smutnél
Je nutné a je též možná náprava. Bis dat.
quí cito datí Můžeme i my Češi mnoho v tom
ohledu prospěti. Veliké sbírky peněžní a přečet-
né expedice lékařské dokázaly, že jsme byli na
svém místě, když naší jižní bratří bili se za svo-
bodu a čest svého jména. Buďme i teď na svém
místě, kdy hrozí nebezpečí, že nedávno krví zpe-
četěné přátelství škodlivými intrikami neujd
zkáze. Náš tisk těší se na slovanském Balkáně
neomezené úctě. Nuže, nechť účinkuje na schla-
zení probouzejících se nepřátelských vášní! Jsou
tu dále naši předáci, jak političtí, tak kulturní
jejichž vliv je tu na Balkáně rovněž nesporný. T
opět nechť přijdou sem do Sofije nebo Bělehradu.
necht promluví na příslušných místech několik
uklidňujících, rozvážných slov a uvidíme, že po-
stáaí jejich nebudou bez užitku. Počátak byl s
učiněn. Třeba tedy pokračovati. Najdou se všude
ochotní lidé, jež je přijmou s otevřenou náruče
a již budou z jejich příchodu čerpati nové mravní
síly k zachování onoho, co pracně bělehradská
sofijská diplomacie minulého roku zbudovala. v
Srba
Bulhar
Čech
Balkán
Bělehrad
22
article
Bělehradě najdou učence i politika Stojan Nova-
koviče, zde opět Iv. Gešova, tyto nejpevnější slou-
py srbsko-bulharského přátelství, již se nikterak
netají svými sympthiemi a svou důvěrou k našim
předním lidem. A čím dříve, tím lěpe. Intriky ciní
neutuchají. Upustilo-li oficiální Rusko od své do-
savadní úlohy přítele Balkánu slovanského, vy-
trvejme my. Vždyť je to v zájmu veškerého Sl -
vanstva, aby přátelský poměr srbsko-bulharský
VI. Sí.
byl i pro budoucnosť zachování
Iva
Bělehrad
Rusko
Balkán
Stojan Nova
23
title
Politický přehled.
25
article
Posl. dr. Turnwald lituje.
Posl. dr. Turnwald lituje.
V libereckých listech uveřejňuje zemský
posl. dr.Turnwald článek, v němž osvědčuje, že
dnes zajisté všeobecně za velkou politickou
chybu uznává, že němečtí zemští poslanci na
podnět hr. Clam-Martinice připustili, a b
otázka uživání jazyků ve státní ch
úřadech v Čechách byla pojata d
rámce vyrovnacího jednání. Tim
byl prý rámec německo-českého vyrovnání
Posl
doktor
Turnwald
Martinic
Čechy
26
article
Díky srbské skupštiny.
Sl-k. Z Bělehradu, 31. března. (Zvl. tlgr
zpráva „N. L.“) Některá česká města vyslo-
vila národní skupštině obdiv nad nezištnou
pomocí srbského vojska při dobytí Drinopole
Předsednictvo v poděkovacích telegramech
ujišťuje český národ, že Srbsko chápe vý-
znanný úkol českého národa ve Slovanstvu
a ujišťuje, že Srbsko nikdy nezapomene, co
proň Čechové učinili v době této války.
Srbská skupština.
Sl-k. Z Bělehradu, 31. března. (Zvl. tlgr
zpr. „N. L.“) Srbská národní skupština bude
svolána během příštího týdne patrně ve
čtvrtek. Svolání hledí se s velikým napětin
vstříc.
Čecho
Bělehrad
Drinopol
Srbsko
27
article
Po pádu Drinopole.
Drinopol
28
article
Z Paříže, 29. března. (K. k.) Poslanci Me-
simy, bývalý ministr vojenství, a Benazet
zpravodaj o vojenském rozpočtu, odjeli do
Drinopole, aby studovali účinek francouz-
ských obléhacích děl.
Ze Solije, 29. března. (K. k.) „Mir“ pro-
hlašuje, že pád Drinopole neodstraňuje všecky
překážky k uzavření míru, neboť hlavní pře-
kážkou nebyl odpor obležené turecké posád-
ky, nýbrž váhavý a Turecko povzbuzující po-
stup Evropy. Kdyby Evropa skutečně přála si
míru, musila by turecké illuse rozptýliti. Ji-
nak nezbude nic jiného, než opětně chopiti se
zbraní.
Z Bělehradu, 30. března. [K. k.) Oproti
zahraničním pověstem konstatuje se z auten-
tické srbské strany, že srbská armáda měla
při posledních útocích na Drinopol 900
mrtvých a více než 3000 raněných.
Paříž
Drinopol
Solija
Mira
Turecko
Evropa
Bělehrad
29
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
(Z pařížské divadelní kroniky.) Max Maurey
ředitel intimního divadla Grand-Guignol, repre-
sentuje v Paříži největší úchylku od tradičního
stylu, udržovaného v nejpřísnější podobě na Co-
médie frangaise, a přece jeho zdánlivý naturalis-
mus, jevíci se jak ve výběru her, tak ve způsobu
scénického podání i konečně v mimické a slovní
reprodukci, není než obdobou staré divadelní tra-
dice. Uchyluje se od ni ovšem tím, že chce působií
bezprostředně na náladu diváka, zaujmout jeho
smysly dějem reprodukovaným tak, aby se vžil do
něho jako do skutečnosti. To je princip zdánlivě
naprosto nesrovnatelný s tím, co poskytuje Co-
médie frangaise, kladoucí především důraz na umé-
lecký způsob podání, stylisaci hry, předpokládajíe
u diváka touhu, obdivovat se této reprodukci umě-
leckého díla právě jako reprodukci a prožívat te-
dy ne bezprostřední náladu z děje plynouci, ale
umělecký požitek, vyvolaný dokonalým způsobem
podání. Ale prostředky, kterými Maurey dosahuje
svého účelu, jsou tytéž, jako u starého podán
francouzské scény. Na malém jevišti jeho divaděl.
ka, jež nemá žádné mašinerie, žádných hlubokých
prospektů a prostranného zákulisí, nelze pomýšleti
na nějakou komplikovanou výpravu, imitující sku-
tečnost. Bezprostředního dojmu dociluje režie jen
úžasně obratným těžením z velmi jednoduchých
scénických prostředků, a pak dokonalou hrou
onsemblu. I tato hra sama jak v mimice, tak v
přednesu, překročuje značně meze, vylíčené poža-
davky klasického podání francouzského divadla
V podstaté jich však neruší, přizpůsobuje je jen
svému účelu. Stylisuje značně jak mimický, tak
slovní rythmus a přízvuk, třeba že, úměrně obsahu
svých her, těží mnohom bohatěji z forem denníh
Maurea
Paříž
GrandGuignol
30
article
(Viz poslední zprávy.)
(Viz poslední zprávy.)
života. Reálný, bezprostřední dojem vyvolává n
imitací skutečnosti, ale opět znamenitě vypozoro-
vanými účinnými detnily, virtuosní souhrou, která
vystihuje drobnými prostředky velmi živě vniterný
vztah mezi osobami na jevišti. Krátké kusy o
mnohých a vynikajících autorů, jichž má do set
k disposici, řídí se týmž principem. Jsou to vesel
i tragické scény z všedního života, dramatisované
události současné, problémy, zajímající právě dea-
ní tisk, ale přes tuto aktuálnost, která vábí vnějši-
mi prostředky pozornost veřejnosti, je cíl hry zpra-
vidla hlubší, děj je vyhrocen ve všelidské théma.
obnažené, přesně a jasně analysované, a při tom
podávané někdy až s naivní prostotou. V progra-
mu, jenž právě nyní vyplňuje několika aktovkam
večery, jsou thématícké hry přímo typické pro ten-
to druh aktuálního, a přece ideově hluboce zalo-
ženého umění. „Štěstí“ od P. Vebera je na pohle
prostý výstřižek z všedního žívota malého člověka
Mnž, malý úřadník, žena, předčasně uvadlá, bez
věna, všední život ve dvou, bez radosti, bez vzru-
šení, v němž muž je zoufalý, že nemá naděje n
úspěch, a žena nešťastná, že muž není spokojen
tím krotkým živořením, jež je jejich údělem až do
smrti. Přichází přítel, sehrát partii domina, ale
nezabrání všední domácí různici, v níž jako mi-
mochodem všichni tři definují svůj názor na „ště-
stí“. Co je štěstí? filosofuje přítel šosák: „bý
šťasten“. „Po ničem netoužit“, praví prostá žena.
P Veber
31
article
„To co nám život odpírá“, praví zlostně muž,
vzpomíná na kamaráda, jenž odešel do ciziny
nabyl tam milionů. Kamarád přichází jako na za-
volanou, manželé těší se již, že jim pomůže z nou-
ze, ale dovídají se od něho, že, jak nabyl, tak po-
zbyl. Je ruinován, nemá nic, závidí příteli jeho
skromné postavení úřadníka. A přitel, zapomínaje
na své mrzutosti, zve jej soucitně k snídani, sdíl
s ním jeho zármutek. Pochopí, oč je Sťastnějšív
32
article
své skrovné domácnosti, jejiž půvab mu ruinovaný
milionář velebí, a opravuje svůj názor na štěsti
Abychom byli šfastní, stačí, najít nešťastnějšího
než jsme sami. Thema je rozvinuto tak jednoduše
jak jen možno. Ale ten stručný dialog, prostě se
hraný, stačí, aby způsobil živý dojem.
Druhá veselá hra nemá valného reálního pod
kladu ze života: je to čístě jen théma groteskn
podané: Les ficelles, autor G. Giacosa; pozad
loutkového divadla a na něm figurky — hrané ži-
vými osobami — mající na krku a na rukou pro-
vázky, jdoucí do sufit. Figurky baví se hovoren
o tom, jsou-li skuteční lidé uvázáni na provázcích
jež je řídí, čili nic. Jeden za druhým ujišťují,ž
je tomu tak — samy jsou ovšem přesvědčeny
že ony jednají volně dle své vůle a takových nitek
nemají. A když konečně rozhodly, že lidé jednaj
jen dle svých vášní, jimiž jsou uvázáni jako na nit-
kách, objeví se v sufitách ruka, odvádějící za pro-
vázky jednu ligurku po druhé. A každá z nich
vlečena mocí, jí neznámou, tvrdí ostatním, že o-
chází z vlastní vůle za svými záležitostmi.
G Giacosa
Les ficelle
33
article
Tragické hry nynějšího repertoiru Gran
Guignolu jsou, jako vždy, aktuality. Jedna ze starát
zásoby, záhuba lodi „Titanicu“, druhá zeela nová
„Černý půlměsíc“, z bulharských zákopů před č
taldží. „S. O. S.“, jak sluje první hra od Ch
Müllera a M. Levela podle signálu neštěstí bez
drátové telegrafie, spokojuje se vystižením nálad
lidské duše v zoufalém nebezpečí smrti: je témě
nepochopitelno, jak na těch několika čtverečných
metrech mělkého jeviště je možno udělat jedno-
duchou dekorací salonek transatlantického parníku
s barem, s ochozem na boku lodí a ještě výhle-
dem skrz okrouhlá okénka na mořskou linu
s kouskem oblohy. Nudná hra v karty, trochu roz-
ruchu z objevení velryby, novinky z bursy vystíhuji
dostatečně život na lodi a charakter několika ce-
stujících první třídy. Krátký vášnivý dialogí mezi
mladou ženou a jejím milencem, končící dosta-
veníčkem v kabině vedle salonku, vyvolává napjetí.
Titanik
S O
Ch Müller
M Level
Grana Guignol
34
article
Jeviště se otřese násilným pohybem a pak počina
řada drobných výjevů, jež virtuosně stupňují po-
čátečný zvědavý nepokoj v neklid, úzkost, zoulal-
ství, zuřivost a tupou resignaci. Hra stará se jen
o několik typických figur, gentlemana, jenž změní
se ve vzteklého surovce, směšného zbabělce, ener-
gického muže, vzorně disciplinované důstojníky —
režie skládá úchvatně klamný dojem opravdové
hrůzy jen z řady nepatrných drobnosti, jež připra-
vují dějovou polntu, kdy muž pochopí nevěru své
ženy, zatají kapitánovi její přítomnost v kabině
salonku, až čluny se ženami odplují a nechá ji pak
s milencem samotnu. Žena zapřísahá milence, aby
ji zachránil, ale i v něm probudí se zvíře, zbaví s
jí a prchá na palubu, když trosky strojů zatarasí
mu východ. Nálada, ač na situaci založená a detally
života vyvolaná, je dána především kresbou po-
vah a zcelena všemí těmi prostředky v jeden, vel-
mi mocný dojem.
„Černý půlměsíc“ od J. Laillera je dějov
mnohem prostší. Hlídka v bulharském příkopuu
Čataldže zadržela před dvěma dny tureckého sbě-
ha. Důstojníci podezřívají jej, že je špehoun. Mlčí,
ale když má být zastřelen dozná: úmyslně se na-
kazil cholerou a přišel nakazit bulharské vojsko.
Jeho strážce padá v křečích na zem, ten, který ho
zajal, patrně podlehne též. Důstojníci jsou rychle
rozhodnuti: zastřelí sběha a plukovník poručí po-
ručíkovi odvěst hlídku stranou a zastřelit ji, aby
nešířila nákazu. Do epilogu mezi plukovníkem a
kapitánem o mučennících v boji za bytí národa
padá rána, a důstojníci mlčky vzdávají poctu
mrtvému.
J Lailler
Hlídek
Čataldža