2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
31. března 1913. Číslo 87.
4
article
přesunut, neboť podle původního plánu vy-
rovnacího měly do vyrovnání pojaty býti je-
nom záležitosti kompetenci zemského sněmu
podřízené a sice do první etapy úprava zem-
ského zřízení, jazyková otázka samosprávných
úřadů, zemské zřízení a ohraničení okresů,
oprava zemského volebního řádu a minoritní
školy do druhé etapy. Kdyby prý býval tento
pracovní pořádek dodržen, dnes už bylo by
docíleno v projednání opravy zemského zři-
zení rozhodnutí. Prohlášení předsedy mini-
sterstva, že zevní řeč úřadní státních úřadů v
styku se stranami zůstavuje se dohodě mezi
českými a německými stranami, a že pro styk
s centrálními úřady vídeňskými a úřady vo-
jenskými zůstává v platnosti veskrze vnitřn
úřadn řeč německá, že vnitřní úřadní jazyk
český zůstane celkem omezen na jednojazyč-
né české úřady, že vrchní zemský soud, místo-
držitelství a finanční ředitelství prohlašují se
za úřady smíšené, kdežto otázka jazyků při
prvních instancích pražských a pražském ma-
gistrátu zůstává prozatím neřešenou — bylo
od Čechů hned na místě odmítnut
jako nepříjatelné. Ale také Němci byli
zklamáni, poněvadž vnitřní úřadní čeština
svémocně zavedená byla uznána a dvojjazyč-
nost úřadů první instance v Praze, jakož i při
magistrátu dána ve psí — dí dr. Turnwald.
i dodává, že vyrovnací jednání od října 1911
neučinilo pokroku a že není žádné vyhlidky.
že by vzhledem k odmítavému jednání Čechů
opětně mohlo býti zahájeno. V posledních
dnech byl učiněn s německé strany návrh.
Čecho
Němec
doktor
Turnwald
Praha
5
article
aby oprava zemského zřízení byla z prvního
vyrovnacího souboru vyňata a společně s uči-
telskými platy na sněmu projednána. Návrh
tento mohl prý býti doporučen opravdovější-
mu uvažování, ač ovšem jest vázán podmín-
kami: 1. aby oprava zemského zřízení, pro-
jednávaná až dosud v komitétu referentů.
schválena byla v národně-politické perma-
nentní komisi, 2. že by také pro úpra-
vu učitelských platů musilo být
provedeno sanování zemských fi-
nanci. Zdali bude lze první z těchto pod-
mínek získati Čechy bez současnéh
řešení jazykové otázky při stát-
ních úřadech, a zdali Němci svoli
k druhé podmince bez záruk ne-
rušeného chodu vyrovnacích jed-
nání, budiž zůstaveno úvaze. Bylo by co
nejvýše na čase, dí dr. Turnwald, aby
se jednou už dospělo k rozhodnu-
tí a učiněn byl konec nesnesitel-
nému stavu „nemožnosti ani ží
ani umřít“.
Čecho
Němec
doktor
Turnwald
6
article
Poslední slovo „N. Fr. Presse“
Poslední slovo „N. Fr. Presse“
Ve svém obvyklém nedělním článku
vyrovnání v Čechách stěžuje si „N. Fr. Presse
na úplný prý nedostatek „smírných disposicí
v táboře českém, což Češi prý dokazují od-
mítnutím posledního „vysoce loyálního návr-
hu“ německého, jehož přijetím by se prý bylo
dostalo míru v zemi mocného povzbuzení. Ví-
deňský list svádí tuto náladu Čechů na před-
volební ovzduší a dodává, že v úterý, až se
sejdou opětně čeští a němečtí zástupcovéa
nestane-li se rozhodnutí o německém návrhu,
bude to skutečně posledním slo-
vemvevyrovnání, táhnoucím se již čtyři
léta. Nepochybně prý se vláda vynasnaží, aby
vyrovnací jednání před opětným sestoupením
říšské rady uvedla v proud, ale jestliže prý
Češi tohoto týdne odeprou Němcům nejmenš
výměr vyrovnání a nedopomohou-lí Němcůmk
zajištěným právům menšiny v Čechách, potom
prý nelze nic lepšího očekávati ani v šesté
a sedmé serii vyrovnací.
Zajímavo jest, že „N. Fr. Presse“ doda-
tečně se přiznává, že vládní komisař pro če-
chy v jejím božíhodovém čísle slibovaný byl
skutečně pokusným balonem vlastní její vý-
roby, neboť mluví dnes o své „úvaze, že by se
vládě mohlo v případě úplného selhání zem-
ské správy viděti, aby dosadila vládní komi-
sařství v Čechách“. Úvaha tato byla prý přijata
na české straně se všeobecným protestem
proti takovému protiústavnímu opatření, ale
žádnému českému politikovi a českémau listu
Čech
Čecho
Němec
Čechy
7
article
Hudba.
Hudba.
[+ Marguerite Sylv a.) Mme. M. Sylvu
člena Komické opery pařížské, na cestě k nám
předcházely zprávy o jejích skvělých úspěších na
scénách německých. Včerejší první vystoupen
franoouzské pěvkyně v Národním divadle zprávy
ty nejen potvrdilo, ale všechno očekávání naše
předstihlo. Stáli jsme tu tváří v tvář operní pěv-
kyni, která dle osvědčených vzorů nekopíruje, ale
sama skutečně ze sebe, ze svého nitra tvoří
V obligátně studenou a fádní naši domácí repro-
dukci Bizetovy „Carmen“ vnesla Margueritte Syl-
va život, rušnost a vášeň. Orgán její — vlastním
svým karakterem mezzosoprán — má, pravda, do-
bu mladistvé svěžesti již za sebou. Ale za to im-
ponuje svým rozpjetím, silou zvukovou a drama-
tickou vehemencí a výrazností. A obdivuhodným
je pěvecké umění, které projevuje se v ovládáno
tohoto hlasu. Bylo rozkoší poslouchat, jak fran-
couzská pěvkyně plyně a výrazně zpivá recitativy
jak krásně frasuje a jak umí modulovat hlas dle
potřeby dramatického výrazu. Dramaticky je jej
Carmen plod promyšleného a procítěného pojetí
a vypracování postavy. Pojetí titulní postavy v B-
zetově opeře paní Marguerite Sylvou upamatovalo
mne na slova, kterými Nictzsche glossoval ve
svém klavírním výtahu „Habaneru“: „svůdná, po-
hrávající si, zlobná, démonická, nezkrotná“. a
žádal-li tento velký ctitel Bizetovy opery pro
Bizetův
Carmen
Margueritte
+ Marguerita Sylva a
paní Marguerita Sylva
8
article
Carmen „skutečnou čarodějku“, mme. M. S. splňu-
je i toto přání dokonale. Její čarodějství leží v je-
jím dramatickém temperamentu, v síle expono-
vané vášně a v jejím umění pěveckém. Z celého
dramaticky výborného výkonu zvláště mne uchvá-
til zpěv Carmeny, vykládající si karty. Zde uho-
dila pěvkyně na úchvatný výraz fatalismu, jaký
jsem tu dosud nikdy nepostřehl. Vedle tak zna-
menitého hosta, který zahrnut byl spontanními
neutuchajícími projevy nadšeného potlesku, bylo
postavení p. Dury, jemuž poprvé svěřen don Jost
ovšem velmi nesnadné. Vedle ucelené a dramati-
cky tak strhující postavy Carmeny její milovníl
vyhlížel nejen v lásce příliš začátečnicky. Přes to
rád uznávám, že p. Dura partii, jež hlasově dobře
mu leží, spolehlivě ovládal a také herecké stránce
věnoval potřebnou pozornost. Měl jsem dojem, ž
nenapadlo — dí „N. Fr. Pr.“ — kterak by s
měly jinak opatřiti finanční závazky nejbo-
hatší země rakouské, jsou-li její pokladny
prázdny. „N. Fr. Presse“ špatně četla a chce-li
slyšeti modus, jakými prostředky by se měly
hraditi finanční závazky země za trvání zem-
ského výboru, jest odpověď prajednoduchá
týmiž prostředky, jakými by to učinil vládní
komisař. Sama „N. Fr. Pr.“ mluvila o veliko-
nocích o tom, jemu že by vláda povolila zem-
ské přirážky o 10 proc. větší, jež zemskému
výboru už odepřela tolikrát, co kvartálů čítá
německá obstrukce. Prý — z konstitučních
rozpaků. Podle toho by ústavní svědomi
vlády bylo strašně široké, jednou by vláda
cedila konstituční komáry, ale po druhé by
bez nesnází ztrávila protikonstituční mon-
strum.
Carmen
Carmit
Jost
Sam
Francie
9
article
„N. Fr. Presse“ maluje i včera finančn
situaci země barvami co nejčernějšími a zvlá-
ště zdůrazňuje okolnost, že jsou marny naděje
zavčasného ještě získání zemských údělů z
nových daní, neboť finanční plán stane sev
nejpříznivějším případě zákonem až v čer-
venci, kdežto kritickým měsícem pro zemské
finance jest květen. Vláda byla by ochotna
zemi ještě jednou vypomoci s podmínkou
brzkého potom vyrovnání a to nikoli z pro-
středků státních, nýbrž přátelským prostřed-
kováním u bank. „Kamkoli však v „českých
Čechách“ — di „N. Fr. Presse“ — „nastrčíme
ucho, ať do tábora mladočeského, ať do ag-
rárního, nikde neslyšíme poctivý hlas mírua
katastrofa, která zemi hrozí, zdá
se, že nemá pro české politiky nie
hrozivého.
Jak se zdá, zpytuje „N. F. Presse“ naše
svědomí. Může být ujištěna, je naprosto klid-
no. K zemské katastrofě dojde aneb nedojde
V případě katastrofálním ani nejpřísnější
soudce celého procesu našeho s Němci ne-
najde na Češích nejmenší viny, jeho úsudek
bude zníti takto: Jednalo se o monstrosní
pokus politického vydírání, ale pokus ten po
čtyřletém houževnatém trvání a opakován
s německé strany, byl konečně zmařen na-
prosto korektním a bezvadným jednáním če-
ského tábora. Očekávání „Neue F. Presse“
že vůči konsekventnímu zlému německému
Němec
Čech
Neue
Čechy
10
article
Dětřichovi Češi připadnou roli hodného Fry-
dolina konečně na chut, bude zklamáno, to
vše. A co se týče hrůzy ze zemské katastrofy
nemáme důvodů, chápati se z ní většího po-
dílu, než jaký na nás připadá podle národ-
nostního klíče. Naší velikou morální oporou
při tom jest však, že my Češi této kata-
strofy strůjci nejsme, nýbrž že
isme se snažili prodloužiti jeji
lhůtu na kraj nejzazších možno-
stí. Ujišťujeme pak „N. F. Presse“, že jako
nezávidíme Němcům postavení, do něhož za-
bředli v zemské politice, za nic na světě ne-
chtěli bychom se octnouti v jich kůži, až do-
sáhnou jimi tak dychtivě kýžené zemské ka-
tastrofy hospodářské, tohoto skvěléh
prý vítězství německé obstrukce
Výmluvné resoluce německého učitelstva.
JJihochebská skupina chebského učitel
ského Vereinu usnesla se na resoluci, nej
hlubšího rozhořčení nad tím, že hanebné ho-
spodářské bídě stavu přes všechny prosby
obětavé snahy jednotlivců nebyla učiněna je-
ště zákonem přítrž. „Litujeme a s rozhodnost
odmítáme,“ praví resoluce, „že svobodomyslní
zástupci lidu na naše výkřiky o pomoc nemaj
než laciná napomenutí k umírně-
nosti. Rostoucí nedůvěrou na-
plňuje nás kolísavé, neupřímné
chování jisté části našich něme-
ckých zástupců v této životn
naší otázce. Jsme tohoto nedů-
stojného jednání syti a žádáme.
aby naší na dál nesnesitelné bídě
byla učiněna přitrž nedvojsmysl-
ným rozhodným postupem co nej-
rychleji a sice vysunutím z komplexu vy
rovnacích záležitostí.
Dětřich
Čech
Fry
N F
Němec
chebský učitel ský Verein
11
article
mme. Marguerite Sylva svým temperamentem i na
naše domácí síly blahodárně působila. Vidělo s
na jevišti i v hledišti aspoň částečně, jak vypadá
„Carmen“ na románských scénách.
aš.
+ Koncert Smíchovského pěveckého sdružení
»šestnáctka« koná se již dnes v pondělí ve
velké dvoraně Národního domu na Smíchov
přesně o 8. hod. večerní za spoluúčinkován
České Filharmonie.
+ První souborné provedení symfonických
básní Fibichových. XV. koncert Pražského orche-
strálního sdružení, na den 14. dubna o půl 8. hod-
večerní ve Smetanově síni Obecního domu usta-
novený, bude významnou událostí konce hudebn
sezony nynější, maje na pořadu symfonické básně
Fibichovy, jež dosud souborně provedeny nebyly
Pořad bude chronologicky. Othello (1873), Záboj
Slávoj a Luděk (1873), Toman a lesní panna (1874)
Bouře (1880). Vesna (1881) a V podvečer (1893)
Diletantský orchestr P. O. S. osvěděiv výkonnost
svou provedením velmi obtížné Mahlerovy V. sym-
fonie, věnuje provedení symfonických básní Fibi-
chových za dirigentství O. Ostrčila všemožnou
péči; poněvadž pěstuje umění hudební s vylouče-
ním cílů zištných, určil výtěžek koncertu Bolza-
novu samostatnému sirotčinci učitelskému.
+ Lídový koncert Zpěváckého spolku praž-
ských typodrafů konati se bude v neděli 6. dubna
t. r. o 3. hod. odpol. v Konviktě s přednáškou
O počáteích českého zpěvu sborového a písní.
Marguerita Sylva
Carmen
Fibichův
Záboj Slávoj
Luděk
P O
Mahlerův
V sy
O Ostrčil
Smíchov
Smetanův
Konvikt
smíchovský pěvecký sdružený
Český filharmonie
obecní dom
symfonický báseň
Othello
Toman a lesní panna
12
article
Pořad bude sestávati ze sborů a písní od A. Je-
lena, Horáka, Fr. Škroupa, Tomáška, Vogla, Mar-
tinovského, Slavíka, Worla a Vašáka. Spoluúčin-
kují slč. Marie Vondruškova, absolventka pěvecké
školy Pivodovy, kol. Hynek Jindra, Bedř. Stud-
ničný a Jaroslav Holovský. Sbory řídí p. Karel
Nejtek, sbormistr spolku. Vstupné v předprodeji
20 h. u pokladny 30 h.
+ Anglický klub v Praze pořádá ve prospěch
Meilbekova fondu dnes 31. března o 8. hod. več
v přednáškovém sále Obecního domu velký kon-
cert, na němž bude účinkovati sl. L. Slukovova
(klavír) a sl. J. Nessyova (harfa). Na programut
1. Chopin: a) Larghetto z klavírního koncertu
f-mol; b) Etude f-mol op. 10. 2. Saint-Saens: Fan-
tasie pro harfu. 3. Skrjabin: Nocturno pro levou
ruku; Ljapunov: op. 11. Zvony. 4. Trneček: Rha-
psodie pro harfu. 5. Liszt: Petrarkův sonet: Po-
loněza E-dur. Křesla 3 K. sedadla 2 K, k stání
1 K. Vstupenky lze obdržeti v Anglickém klubu
denně mezi 2—7 hod. več., u firmy p. F. Topiče
Ferdinandova tř. a u vrátného na radnici staro-
městské.
+ Koncert virtuosa na housle Henri Mar-
teaua koná se dnes v pondělí o 1/,8. hod. večer
Vstupenky v hud. závodě Em. Wetzlera a veče
u pokladny.
Škroup
Tomášek
Vogl
Worla
Vašák
Vondruškův
Pivodův
Hynek Jindra
Bedř
Holovský
Nejtek
L Slukovův
J Nessyův
Skrjabin
Trneček
Liszt
Petrarkův
Ferdinandův
Henri Mara
Wetzler
Francie
Mar
Praha
SaintSaens
Meilbekov fond
Fana
h . + anglický klub
13
title
Oslava narozenin Jana Amosa
Jan Ámos
14
article
Komenského.
Komenského.
Paedagogické museum Komenského pořádá
každoročně v březnu důstojnou oslavu J. A. Ko-
menského, učitele národů, a snaží se tak vytvořiti
trvalou ínstituci kulturní, z níž by oslavy Komen-
ského byly řízeny a rozšiřovány. Také letošní o-
slava konána ve formě slavnostní schůze ve velké
zasedací síni radnice staroměstské, květinamia
poprsím Komenského vyzdobené, za přehojné úča-
sti učitelstva škol obecných, měšťanských, vyso-
kých i odborných. Mezi přítomnými zvláště pozo-
rováni byli: rektor university prof. dr. F. Vejdov-
ský, děkan filosof. fakulty prof. dr. R. Novák.
zemští inspektoři dv. rada Wenig a vl. rada
Bílý, zástupce měst. rady král. hl. města Prahy řed.
K. Bolina, vl. rada řed. Šimek. řed. Vojta, inspekto-
ři školní Podhajský. Rosický. Halaburt, Libický.
univ. prof. dr. Čáda. Drtina, řed. dr. Jos. Pražák.
dr. Volf, vl. rada Šafránek, dr. K. Hikl, dr. G. Ti-
chý, zástupci všech učitelských organisací a j. v.
Slavnostní schůze zahájena nádherným zpěvem
Pěveckého sdružení pražských učitelů (řízením
prof. J. Spilky). Zapěn krásný Förstrův sbor „Sva-
tý Václave“. Když dozněly poslední tony veleb-
ného a jimavého zpěvu, ujal se slova přední ná
znalec Komenského prof. dr. J. V. Novák a před-
nášel o J. A. Komenském nové zprávy dle
vlastních jeho vzpomínek, zaznamenaných v zápis-
cích, které nalezeny byly prof. J. Kvačalouv
Petrohradě.
Komenský
ko
Komen ský
profesor
doktor
F Vejdov
R Novák
Wenig
K Bolina
Šimek
Vojta
Podhajský
Rosický
Halaburt
Libický
Čáda
Drtina
Jos
Pražák
Volf
K Hikl
J Spilka
Václav
J V Novák
J Kvačalouv
Praha
Sv
Petrohrad
Paedagogický muzeum Komenský
město . rada král
rada Šafránka
sdružený pražský učitel
15
article
Řečník zmiňuje se o útocích prof. Sam. Mare-
siema proti chialismu Komenského. Polemika Ko-
menského byla umírněná, ale nová odpověď Ma
resiemova byla tak příkrá, že Komenský, když
soudní žaloba byla marná, musil ustati mezi prae
svých spisů Janua rerum a Triertium catholicum
aby napsal odpověď: „Continuatio Admonitionii
fraternae de temporando charitatis zelo“. Začátel
tohoto spisu, v němž Komenský vzpomíná působe-
ní svého v cizině na základě své korespoadence
a vlastních zápisů, nalezl prof. Kvačala ve veře.
né knihovně petrohradské. Vzpomínky počínaji
odchodem z vlasti a končí r. 1658. Povzbuzen ne-
obyčejně velikým a všeobecným uznáním, jehot
se dostalo Bráně jazyků a Dialektice, chystal Ko-
menský Janua rerum, o kteréžto knize zvěděvv
Anglii Sam. Hartlib, vyžádal si její náčrt, dal je
otisknouti, poněvadž po něm byla u učenců veliká
poptávka a zval Komenského do Anglie. Tam se
Komenský r. 1641 z Lešna vydal a zvěděl, že povo-
lán je vlastně parlamentem následkem řeči dra.
Gaudentia, který doporučoval v parlamentě snahy
Komenského a apoštola míru Duraea. Leč vzpou-
rou v Irsku další jednání s Komenským přerušeno.
profesor
Sam
Komenský
Kvačal
Gaudentius
Durae
Mar
ko
Anglie
Lešno
Irsko
Komenský
16
article
Nyní zván byl Komenský lákavými sliby Rosigno-
lem, sekretářem kardinála Richelieua, do Francie
ale odešel do Švědska.
V Leydeně konferoval theosof Komenský
filosofem Descartem a vybízel filosofa, aby své
zásady vydal. Descartes pobízel Komenského, aby
pospíšil se svými úmysly, dodávaje: „Já za filo-
sofii nepokročím, bude tedy u mne pouze část
toho, co ty podáš v celku.“ V Brémách nabízeli
Komenskému řízení škol. Ve Švédsku představen
byl Komenský královně Kristině, byl zvolen re-
formátorem školství celé říše. V rozmluvě s krá-
lovnou Kristinou Komenský dožadoval se ochrany
pro své souvěrce. Do Lešna se vrátil r. 1648. Po-
choval tu za krátko chot i přítele, biskupa Fabri-
cia. Když Bratři zvěděli, že jsou z míru westfál-
ského vyloučeni, svolali synod do Lešna, kde
uvažováno o tom, má-li se konsistoř bratrská ro-
zejíti a již neordinovati, ponechávajíc každého
člena Bohu a svědomí. Ustanoveno od řádů dvěmu
stoletími osvědčených neodstupovati. Osud církve
se nechal na rozhodnutí Bohu.
Komenský
Richelieu
Descartes
Fabri
bůh
Francie
Brémy
Švédsko
Lešno
královna Kristin
17
article
Řečník líči dále poutavě pobyt Komenskéh
v Uhrách a jeho jednání s knížetem Zikmundem.
Knižete Zikmunda s Jindřiškou Falekou, dcerou
„zimního“ krále Fridricha, oddával Komenský, ale
radost jeho brzo se obrátila v žalost, neboť mladá
kněžna brzy zemřela. Komenský v Uhrách rhdil.
aby k zapuzení ztrnulosti školské zavedeny byly
divadelní hry a sám potřebné hry s velikým u-
spěchem sestavil.
Vrátil se do Lešna, kde nabízeno mu opětně
biskupství české církve, jež konečně přijal. Zatím
došla Komenského nabídka z Amsterodamu, aby
tam převzal profesuru. Nabidli mu náklad na kni-
hy, aby totiž u nich zůstal, až by všechny jeho spi-
sy byly vydány. — Tím významné a pro poznání
Komenského důležité vlastní poznámky Komenské-
ho, prof. drem. Novákem poutavě, velmi důkladně
přednesené a objasněné a tu jen ve zcela struč-
ném výtahu podané, skončeny. Přednáška prof. dr
Nováka odměněna bouřlivým potleskem.
Když dozněla pochvala, zapěl učitelský sbot
úchvatný sbor od H. Pally „Má krásná vlasti“
velmi zdařilá, krásná a důstojná oslava Komen-
ského skončena.
Zikmund
Faleka
Fridrich
Komenský
profesor
doktor
Novák
H Palla
Uhry
Lešno
Amsterodam
18
title
Sjezd českých stavitelů ze zem
koruny svatováclavské v Brně.
Brno
20
article
Při jednotlivých referátech a debatách přijaty
byly tyto resoluce-
21
article
Resoluce 1.
Resoluce 1.
„My, shromážděni na sjezdu českých stavitelů
pořádaném v Brně ve dnech 23. až 26. března
1913, po vyslechnutí referátu a vývodů pana arch
Čeňka Křičky, předsedy Ústředny stavitelů
v Praze, voláme jíž po léta po správedlivé úpravě
zákona o živnostech stavebních, voláme po urov-
nání a upravení zákona o zkouškách stavitelských.
neboť neurovnaností zákonů obou trpí celý inteli-
gentní stav stavitelský, trpí jednotliví jeho členové.
Neupraveností obou zákonů způsobena mož-
nost, že, ač živnost stavitelská jest živnosti kon-
cesovanou, přece stavi v Rakousku, kdo chce,a
staviteli stávají se lidé beze všeho vzdělání.
Zvýšené požadavky doby, nejen v ohledu kon-
struktivním, stavebně ekonomickém, ale i hygle-
nickém, vyžadují vyšší inteligenci stavitelů, a pro-
to domáháme se též úpravy studia stavitelského.
Jakožto příslušníci této říše i jakožto znační
poplatnici žádáme patřičné ochrany a zastání se
strany příslušných úřadů a dovoláváme se práva
i spravedlivého jednání ve věcech našich živno-
stenských.
Žádáme, aby nevšímavost i odkládání vůči o-
znamovaným křiklavým případům neoprávněnéhe
provádění staveb a j. se strany úřadů povolanýck
byla nahražena povinnou péčí a šetřením přísluš-
Noutěšené poměry stavitelů dostoupily do to
míry, že jen za přispění a zákonité povinné ochra-
ny státi se může náprava, aby celý stav tento
jehož důležitost jest prokázána, nejen netrpěl, ne-
strádal, ale aby nebyl zničen
Stavitele a kolegy všechny vyzýváme, aby
přistupovali do našich organisací a stávali se čle-
ny také hospodářských odborů jako Stavitelského
družstva v Praze a Banky stavebních živnosti.
ným.
Křiček
Brno
Praha
Rakousko
22
article
Resoluce 2.
Resoluce 2.
„My na českém sjezdu stavitelů ze zemí ko-
runy svatováclavské shromáždění stavitelé, vy-
slechnuvše referát a vývody p. cís. rady F. D v -
řáka: „Česká stavitelská organisace společenstev.
ní na Moravě a ve Slezsku a zřízení stavitelských
komor“, bereme s politováním na vědomí, že vlast-
ně žádné odborové společenstevní organisace sta-
vitelů na Moravě a ve Slezsku není, naopak že
stavitelé jsou zařaděni do takových společenstev
ve kterých nemohou hájiti ani své potřeby ani svo
zájmy
Takový stav jest neudržitelný a škodlivý, po-
něvadž živnostenský řád 8 106. doporučuje zři-
zování odborových společenstev, přikládaje jim
dle § 114. velký význam pro pěstování ducha po-
spolitého udržování a zvelebování cti stavu, jakož
i podporování humanitních hospodářských a vzdě-
lávacích zájmů členů a příslušníků.
Morava
Slezsko
23
article
Vyzýváme Spolek českých stavitelů na Morave
a ve Slezsku, aby neprodleně zařídil všechny kro-
ky tak, aby společenstvo českých stavitelů pro
Moravu a Slezsko uskutečněno býti mohlo, a žá-
dáme též ctěné úřady, aby snahu o zřízení spo-
lečenstva podporovaly, a aby c. k. ministerstvo
obchodu neprodleně povolení ke zřízení odboro-
vého společenstva českých stavitelů na Moravě
udělilo.
Se zájmem jsme obzvláště my, stavitelé z Čech.
vyslechli zprávu o činnosti Spolku českých sta-
vitelů na Moravě a ve Slezsku, jediné to organi-
sace, kterou čeští stavitelé na Moravě znají. Uzná-
váme snahy jeho o zvelebení stavu stavitelského
a žádáme jej, aby ve své účelné práci pokračoval,
a jame ochotni jej co nejdůrazněji podporovati
vprošuieme si též jeho vzájemné podpory a spolu-
práce při hájení práv a zájmů našeho stavu.
Ohledně zřízení stavitelských komor navrhuje-
me, aby výkonný výbor sjezdový co nejdříve řád
tciských komor buďto sám anebo v součin-
nesti s delegací rakouských stavítelů vypracoval
a tento c. k. vládě ke schválení sněmům rakou-
ým předložil.
Moravus
Slezsko
Morava
Čechy
24
article
Resoluce 3.
„Sjezd českých stavitelů ze zemi koruny sva-
továclavské, konaný v Brně ve dnech 23. až 26.
března 1913, po vyslechnutí referátů a vývodů
pana architekta Františka Hodka, předsedy
Jednoty stavitelů v království Českém, usnáší se
na této resolucii
Vitáme, že protokol 1. zv. lidové ankety, po-
řádané císařskou komisí pro reformu správy, má
býti vydán tiskem, čimž zajisté pro reformu sprá-
vy veřejné poskytnuto bude hojně podnělu a ma-
teriálu, a vznášíme k jmenované komisi apel, aby
v zájmu všestranného projednání jejích návrhů, ze-
jména v kruzích interesentů pokud možno vešker
svá šetření i návrhy co možno ještě ve stadiu pří-
pravném vždy publikoval.
Žádáme dále, aby komise ve smyslu svého pra-
covního programu měrou nejvydatnější věnoval
zřetel vadám naší veřejné správy, zejména správ.
ního řízení, jež by bylo možno opraviti bez velikých
akci zákonodárných nebo pouhou nařízovací moc
vládní.
V zájmu zjednodušení, zkrácení a zlevněn
správního řízení žádáme:
1. Aby pravidlem — zejména ve všech věcech
kde jest přístupna stížnost ke správnímu soudu —
byly pouze dvě instance, a aby ve věcech státní
správy druhou instancí pravidlem byl zemský
úřad politický, správní soud pak nechť jest zmoc
něn rozhodovati ve věci samě.
2. Aby ve věcech, týkajících se průmyslu
obchodu, zejména ve věcech živnostenských a sta-
vebních byly zákonem stanoveny určitě poměrům
přiměřené, a pokud možno krátké lhůty — jak
ve Francii nebo při udělování práva domovskéh
dle novely z roku 1896 u nás — s tím účinkem
že nevyřízení ve lhůtě určené pokládalo by se z
zamítnutí žádosti i s právem stěžovati si u vyšší
instance.
Hodek
Brno
Francie
25
article
3. Budiž ve všech odborných věcech zásadně
připuštěno zastupování stran — vedle právních zá-
stupců — též odbornými poradci technickými s ná-
rokem náhrady útrat.
4. Za účelem zjednodušení a zlevnění řízen
budiž vhodným způsobem spojeno řízení stavební
živnostenské a vodoprávní, pokud se týká týchi
objektů,
5. Aby odstraněna byla nesrovnalost v příčině
komisionálních poplatků v sídle úřadů a mimo ně
buďtež stanoveny jednotné poplatky komisionáln
bez ohledu na vzdálenost.
6. Pro obor samosprávný zvláště žádáme, aby
stanoveny byly náležité prostředky, aby vyšší
úřady mohly donucovati liknavé obce ke konán
úřadu.
7. Budiž zákonem stanoveno, že táž osoba ne
může spolu rozhodovati ve více instancích.
8. Budiž zákonem vyslovena povinnost c. k
okresních hejtmanství, větších obcí a samospráv-
ných okresů držeti technické úřadníky a zvláště
kvalifikované úřadnictvo k dozoru, k vyšetřován
věcí stavebních a zejména přestupku „krytí“, zvlá-
ště škodícího naší živnosti.
Vůbec pak žádáme, aby vzhledem jednak
tísni všech financí veřejných, jednak vzhledem
k řádnému plnění úkolů veřejné správy, učiněno
bylo u všech veřejných úřadů zásadou, což již
v soukromém podnikání jest pravidlemt co možní
nejméně úřadníků, avšak co nejlépe kvalifikova-
ných a ovšem i přiměřeně honorovaných. Proto
buďtež stanoveny účinné zákonné kattely, aby
protekce při přijimání a povyšování úřadníků po-
[Dokonč.)
kud možno byla vyloučena.
26
article
Ze severovýchodních Čech.
Ze severovýchodních Čech.
V Hradcí Králové, 28. března.
(Pův. dopis „N. L.“)
Velkoelektrárna poříčská působ
ve svém okolí demoralisačně. Je zjevem přímo
úžasným, když najde se český časopis, který přímo
vhání českou obec do náručí německého velko-
kapitálu a při tom dokazuje, že národní zájmy
jsou dobře opatřeny a smlouva s poříčskou velko-
elektrárnou že město Hronov hospodářsky po-
vznáší. V takovém duchu je psán článek křesťan-
sko-sociálního listu hronovského „České Stráže“
Hronovský list má radost z toho, že německá vel-
koelektrárna zdarma vymění svým konsumentůn
motory, světelná tělesa aid., že na svůj náklad
zřídí rozváděcí síf. Je to prý úspěch. Zatím fakt
že společnost dostává rozváděcí siť do svých ru-
kou, znamená úplnou závislost města a konsumen-
tů, neboť, kdo má síť. má všecky podmínky kon-
kurence a je pánem situace. Hronovští ani nepo-
zorují, že úplně propadají v područí velikého ka-
pitálu německého, který, spojen s velkými elektro-
technickými závody z Německa, může v době
přítomné poskytovati značné výhody a podstoupiti
jistých obětí, když se mu dává garancie příštích
velkých zisků. Zvítězí-li proradou města Hronova
pořičská velkoelektrárna a bude-li roztříštěna
slibná akce východočeských měst, znamená to po-
hromu pro český průmysl elektrotechnický, kte-
rému bude zabráněn vstup do tohoto obvodu, je-
likož poříčská elektrárna vyhražuje si vliv na in-
stalací v místech, kam bude proud dodávati. Dne
napjal německý velkokapitál své síly v Hronově.
Čechy
Hradce Králové
Hronov
Německo
Český Stráž
27
article
Obstojí-li Hronov, dovede-li okamžité výhody obě-
tovati pro společnou věc, pak jest úsilí německého
podniku otřeseno. Zapomene-li se Hronov, budou
důsledky dalekosáhlé. Jak společnost pracuje,
mohli bychom vyprávěti zajímavé věci. V Králové
Dvoře nabízí jistý továrník městu elektrický prou
ze své elektrárny, ale má již prý dohodu s pořič-
skou velkoelektrárnou, která by mu později proud
dodávala levněji, než sám vyrábět může. O tom s
ovšem nemluví. Slovem, německý podnik mus
získat české konsumenty stůj co stůj, neboť jinal
nemá existeněních podmínek. Proto ta nezřízená
demoralisačně působící agitace v českých městech
V Hradci Králové bylo obsazeno míst
městského důchodního, jimž zvolen p. dr
šebek, tajemník semilský. Realisté protežovali své-
ho člověka, důchodenského kontrolora p. Kašpara
Podivné stanoviska zaujala Zemská jednota samo-
správného úřadnictva, která ve zvláštním projevu
vybízela zastupitelstvo, aby „misto důchodního
uděleno bylo p. Kašparovi, a dána mu, jako do-
mácímu uchazeči, přednost před jinými žadateli
Ba Jednota tvrdila, že „zastupitelstvo má nejen
právo, ale i mravni povinnost uprázdněné místo
p. K. uděliti“. Okolnost, že p. K. neměl zákonité
kvalifikace, a že o míslo ucházeli se kvalifikovaní
žadatelé (asi 15), vesměs členové Jednoty, působil
taková agitace pro jednotlivce velmi trapně. Jed-
nota měla by si počínat opatrněji a měřit stejným
loktem všem svým členům. Správnější bylo žádat
aby místo bylo obsazeno nejkvalifikovanějším ža-
datelem.
Kašpar
Hronov
Králové Dvůr
Hradec Králové
Jednota
28
article
Město Jaroměř bude stavět novou bu
dovu pro dívčí školy. V poslední schůzi za-
stupitelstva rozhodnuto schváliti výpůjčku 500.00
korun od Všeobecného pensijního ústavu na 51/%
Stavba zahájena bude ještě letos. Konkurs byl ji
vynsán. Jaroměř stará se svědomitě o své školství
což jí slouží ke cti.
Loni byl projektován v Hradci Králové po-
radní sjezd přátel turistiky a zástupcí
okrašlovacích spolků ze severovýchodních Čech
Ale ku poradě tehdy nedošlo, a nebyla tedy do-
jednána otázka povznesení návštěvy cizinců v na-
šem kraji. Je žádoucno, aby se tak stalo letos
pokud možno nejdříve, a aby tato porada byla
obeslána zástupci všech měst severovýchodoče-
ských. Je nutno společně postupovati a olázku
turistiky řešit pokud možno nejsoustavněji. Jde
to, aby se akce lokálně příliš netříštila a aby re-
klamní stránka obstarávána byla hospodárně, spo-
lehlivě, dále aby informační služba byla co nejspo-
lehlivější. — Blíží se také doba 50, výročí války
rakousko-pruské, a tu je třeba, aby pro návštěv-
níky bylo opatřeno vše, co by přehled usnadňo-
valo a pobyt zpříjemňovalo v obvodu celého
bojiště.
Jaroměř
Hradec Králové
Čechy
všeobecný penzijní ústav
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Doplňovací volba do zemského sněmu.
Ve včerejší schůzi klubu české majority ob-
chodní a živnostenské komory pražské usne-
seno jednomyslně při doplňovací volbě po-
slance do sněmu král. Českého, na den 3. dub-
na ustanovené, voliti zat. předsedu komory
pana dra. Františka Malinského, továr-
níka v Ronově, bytem na Smíchově, poslan-
cem za zesnulého Josefa Krejčíka. Volba ko-
nati se bude v komitétní síni komorní o 3. hod.
odpolední a konči odevzdáním lístků hlasova-
cích o 4. hod.
— Pro kandídaturu dra. Bulína. Z Tře-
bíče se nám oznamuje: Tady konala se včera
porada zástupců městské skupiny Jihlava.
Třebíč, Hrotovice, Náměšť a Rosíce, ve které
schválena byla kandidatura dra. Bulin
a sice, což je pro politiku dra. Stránského
rozhodně zajímavé, také zástupci městské
rady ve Hrotovicích, které dosud platily z
baštu lidověpokrokovou.
— Nový výbor Spojeného družstva
městského divadla Král. Vinohradů. Při vče-
rejší volbě, konané ve valné hromadě Spo-
jeného družstva vinohradského dívadla, byli
zvoleni do výboru na tři leta pp.: starosta
Alois Bureš 72 hlasy, JUDr. Evžen Eiselt
48 hl., JUDr. Karel Marek 73 hl. a stavebn
rada Rosenberg 72 hlasy; na dvě leta pp.
Boh. Beneš, hotelier 74 hl. a Boh. Holeček,
stav. 74 hlasy; na rok pak p. JUDr. Joseí
Štolba, c. k. notář.
— Projevy uznání poslanci dvor. r. Hráskému.
Inženýrská komora ve Vídni a spolek úřadně
oprávněných civ. techniků zemí alpských (v
Štyrském Hradci) podaly poslanci dvor. radovi
Hráskému díkůvzdání za činnost, jíž ku povzne-
sení stavu technického neunavně vyvíjí. Kl ub
c. k. státních úřadníků v Pardubicích
projevil mu z usnesení valné hromady diky za
vzácnou obětavost, s níž v minulém správním
roce ujímal se otázek státního úřadnictva vůbec
a pardubického zvláště.
Malinský
Krejčík
Bulín
Stránský
Bureš
JUDr
Eiselt
Karel Marek
Rosenberg
Beneš
Holeček
Štolba
Hráský
Klement
Ronov
Smíchov
Jihlava
Třebíč
Hrotovice
Náměšť
spojený družstvo
Vídeň
Štyrský Hradec
Pardubice
městský divadlo Královský
30
article
— Jmenování. Moravsko-slezský vrchní zem-
ský soud jmenoval auskultanty pro obvod mor.-
slezského vrchního soudu: auskultanta dra. Bedr.
Pernitzu ve Vídni a právní praktikanty Ant.
Homolu, dra. Jana Strossa, Josefa Maška,
Jaroslava Matouška. Rudolfa Winklera,
Josefa Jurku, dra. Josefa Bochdalka, Ja-
roslava Rypáčka, Františka Tošnara, Fer-
dinanda Kohna. Antonina Daněčka, Karla
Funtička, dra. Karla Krejčího, Františka
Břečku, dra. Ottona Zajíčka, Karla Teplí-
čka, Jana Kurze, Josefa Heinze, Vladimíra
Sedláčka a Josefa Michala a advokátního
koncipistu dra. Theodora Reppa. Zemským škol-
ním inspektorům Antonínu Krondlovi v Brně
a Frant. Slameczkovi v Opavě propůjčen ti-
tul a charakter dvorních radů s prominutím po-
platků. — Soukromý docent soudce dr. Jaroslav
Kallab jmenován byl mimořádným profesorem
rakouského trestního práva a trestního řízení na
české universitě v Praze.
— Obecní volby v Pisku. Jak se po volbách
ve III. a II. sboru již dalo očekávatí, byli též v so-
botu dne 29. března 1913 zvoleni do obecního za-
stupitelstva kandidáti strany radniční, po většině
stoupenci národní strany svobodomyslné. Ze 155
oprávněných voličů dostavilo se k volbě 115
byli zvoleni pánové: Julius Bergauer, lékárník,
83 hlasy, MÚDr. František Bláha, lékař, 83 hl.,
Methoděj Brandejs, c. k. okresní soudce, 84 hl.,
Vladimír Cafourek, majitel mlýna, 104 hl., Jo-
sef Čadek. c. k. rada zem. soudu. Adolf Hahn,
továrník, 75 hl., Josef Jaroš, gymn. profesor,
109 hl., Matěj Lis, profesor reálky, 101 hl., Jan
Matzner, školní rada v. v., 67 hl., Václav
Špírhanzl, stavitel a dosavadní starosta, 88
hl., Julius špitz, továrnik, 68 hl., JUDr. Ant.
Antonín
Homola
Strossa
Mašek
Matoušek
Winkler
Jurek
Bochdalek
Rypáček
Tošnar
Kohn
Antoninus Daněček
Funtiček
Krejčí
Břečka
Otton Zajíček
Teplý
Kurz
Josef Heinz
Sedláček
Michalus
Reppa
Krondl
František
doktor
Kallab
Julius Bergauer
Bláha
Brandejs
Cafourek
Hahn
Jaroš
Matěj Lisa
Matzner
Špírhanzl
Julius špitz
JUDr
Vídeň
Fery
Brno
Opava
Praha
Pisco
31
article
Štěpán, advokát, 88 hl. — Z bývalé oposice
zbyl tedy v zastupitelstvu jediný člen.
Schůze obecního zastupitelstva v Dejvicíe
konati se bude dne 2. dubna 1913 o půl 4. hodině
odpol. v místnostech obecné školy v Dejvicích
„u Bruskyo
— Pražský sbor doktorů lékařství koná dne
o 1/45. hod. odpol. v zasedací síni lékařské ko-
mory pro království České [Praha-II., Vladislavská
ul. 14. II. p.) valnou hromadu s tímto pořadem
jednání: Sdělení praesidiální, sdělení zprávy vý-
roční a účetní za rok 1912, volné návrhy. Potom
koná se valná hromada vdovské a sirotěí
společnosti téhož sboru doktorů lékařství
v téže místnosti s tímto pořadem jednání: sdělení
výroční a účetní zprávy za r. 1912, sdělení o prů-
běhu jednání o změně stanov. volné návrhy.
— Svaz osvětový s Přirodovědeckým klubem
a Českou botanickou společností v Praze pořádá
dnes v ponděli o 71/4 hod. večerní v Zoologickém
ústavě u Karlova (proti nalezinci blíže kostela)
přednášku pana dra. Jos. Woldřicka, doc. tech.
»Geologie artézských studnic a jejich hospodářský
význam« s průvodem světelných obrazů. Vstupné
20 hal., dělníci a studující 10 hal. Šatna zdarma.
— Česká Matíce technická konala včera
XVIII. valnou hromadu na radnici staroměstské.
Valnou hromadu zahájil předseda profesor Fr. No-
votný uvítáním přitomných členů a vzpomenul ze-
mřelých členů v minulém správním roce, zejména
zakladatele a prvého předsedy České Matice tech-
nické prof. J. Šolína. Památku zesnulých uctili
přítomní povstáním. Dle jednatelské zprávy byly
rozeslány členům jakožto podíl knižní za správní
rok 1912 spisy: vládního rady Jarolímka Základy
geometrie polohy díl II., J. M. rektora Nováka
Stroje na proud stejnosměrný, proi. dra. Felbera
Reálné základy všeobecné mechaniky díl I. a dv.
Štěpán
docent
profesor
J Šolín
Jarolímek
Novák
Felber
Dejvice
Vladislavský ulice
Praha
Francie
království Český [ PrahaII
Přirodovědecký klub
ústav u Karlov
Český Matit
Český Matica technický
32
article
Velflíka Stavitelství mostní díl III., sešit
3. Mimo to vydány jakožto učebnice pro poslu-
chače vysokých škol spisy: prof. Procházky Vy-
brané stati z deskriptivní geometrie a prof. No-
votného Geodesie nižší II. díl ve třetím vydání.
Dle zprávy pokladní vyžadovala nakladatelská
činnost České Matice technické za rok 1912 znač-
nou částku K 24.353.47, následkem čehož vysky-
tuje se za rok 1912 schodek 7578 K na jmění vý-
dajném, který ovšem jest kryt knižní zásobou. O
založení Matice r. 1896 obnáší náklad na spisy
značný obnos 254.461 K. tedy čtvrt milionu korun.
Příspěvky členů činných za rok 1912 činí 8915 K.-
členů zakládajících 400 K, dary 259 K. úroky 4304
K. Za knihy strženo 5331 K. Česká Matice tech-
nická čítá členů činných 1090, zakládajících 85.
čestných 3. Pro dobu nejblíže příští chystají se
spisy: Architektura střech barokových, Naukao
stavebních hmotách. Regulátory parní, Perspekti-
va lineárná, Železnice, Názvosloví technické aj.
Po schválení zprávy jednatelské, revisorů účtů.
pokladní a rozpočtu na rok 1913 vykonány byly
doplňovací volby do výboru a zvoleni byli pánové:
prof. J. Potřík, přednosta odb. K. Kordina, stav.
rada A. Kožíšek, vrchní stav. rada dr. techn. V
Weingärtner, prof. K. Špaček, prof. B. Živna, prof.
J. Zvoníček, prof. F. Červený, dvorní rada proí.
J. V. Hráský, dvorní rada dr. techn. A. Pravda
prof. J. Jedlička. Po návrhu p. cís. rady dra, techn.
E. Baziky tlumočen valnou hromadou dík výboru
za obětovnou práci v minulém správním roce. Před-
seda prof. Novotný ukončil valnou hromadu do-
Procházka
profesor
J Potřík
K Kordina
A Kožíšek
doktor
technický
J Zvoníček
F Červená
Hráská
A Pravda
J Jedlička
E Bazika
Novotná
Perspeket