Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zenaědělstvi

3

—Průnysl

4

Finančnictví

5

Příloha „Národních Listů“ k čísln 323. ze dne 23. listopadu 1909.

6 title

Rakousko na mezinárodní výstavě v Buenos-

Rakousko Buenos

7 article Telegrafické zprávy.

Telegrafické zprávy. Airesu.

8 article

Z Vídně, 22. listopadu. (K. k.) Dne 20 l. m. v minislerstvu veřejných prací ustavila se sa předsednictvi odb. šéfa hr. Wickenburga ko- míse pro účast Rakouska na mezinárodní vý- itavě v Buenos-Airesu roku 1910. Dostala znač- nou státní subvenci na uspořádání rakouského oddělení ve výstavě. Za ministerstvo obchodu dostavil se do ustavující schůze odb. šéf Riedl, který prohlásil, že ministr obchodu klade nej- větší důraz na to, aby účast Rakouska na vý- stavě podala obraz rakouského průmyslu. To je prý tím nutnější nyní, kdy Rakousko snaží se navázati obchodní styky s Argentinou a zříditi tam svoji lodní dopravu, neboť průmyslová vý- konnost Rakouska je v Argentině velmi málo známa. V Argentině mají vyhlídku na odbyt pouze výrobky, jež vyhovují nejobvyklejším po- žadavkům. Je proto třeba, aby při připouštění vystavovatelů bylo postupováno velmi přesně a vše méněcenné bylo vyloučeno. Omezení výroby. Z Vídně, 22. lisiopadu. (»N. Fr. Pr. «) R- kouské továrny na lokomotivy vzhledem k tomu, že neobdržely od ministerstva určitých údajů vzhledem k objednávkám lokomotiv na r. 1910. byly nuceny značně obmeziti výrobu a započiti propouštěním dělníků. Uherská otázka bankovní. Z Vídně, 22. listopadu. (N. Fr. Pr.) Jednání o otázce bankovní a ve spojení s ní placením hotovými bude započato 25. listopadu v Pešti Referenti rakouského finančního ministerstva ode- berou se do Pešti, kde budou konferovati s refe- renty uherského finačního ministerstva.

Riedl Vídeň Rakousko Buenos Argentina Francie Pešť

9 article

Vídeňský lrh na hovězí dobytek. 22. listo padu. Z Víduě, 22. listopadu. Přihnáno bylo 4973 kusů z loho 3997 kusů z Uher, 293 z Haliče a 68 z jiných zemí rakouských. Dle druhu bylo: 2981 volů, 700 býků, 863 krav a 429 buvolů. Dle kvality bylo 2783 kusů dobytka krmného, 859 pastevního 13u1 kusů slabého skotu. Prvějších obou druhů bylo — 940, tohoto — 330 kusů než minulý týden. Arciprima zboží placen dráže o K 1.—, baličské o K 1—2, ostatní a býci, buvoly a slabý skot, jež šli loudavě na odbyt, platil ledva jako minulý týden. Je muoho zásob z pře- dešlého týdne. Znamenali: krmní voli uherští 48— 96, také — K. balicu 72 100, také až — K. němečtí 68 a 106 K, arciprima 128—114 K, pastevní dobytek — k K, býci a krávy — — K. buvoli — — K slabý skot 30—60 K za 100 kg živé váhy. Na zejtřejší trh vepřového dobytka je přiblášeno asi 8500 tučných a 7000 masných prasat. st. Z Pešti, 22. listopadu. (Zvl. telegr. Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 5000 q o 5 hal. levněji. Platila za 50 kilogr.: pšenice tisské 77 kg K 14.574, peštská 77 5 kg K 14.35. budinská 76 kg K 14.20, stolno-bělehradská 77 kg K 14.35; žito (— 5 h) K 9.75 980; oves K 7.40—7.65; kukuřice 7.40; ječmen K 7 10 až 7 20. Termi nový obchod byl klidný, ale bez odbyln. K večeru znamensla: pseníce na duben K 1401, na květen K 13.83, na říjen 1910 11 73; žito na duben K 10. 13, na říjen K 8.95; oves na duben 7 53; kuku řiee na květen K 6.74; řepka na srpen K 13.45 Sádlo smlouváno po K 180.— Padá snl h.

Platil Sádlo Uhry Halič Pešť K 1 kg žít

10 article Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.)

Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yerku, 22. listop. Penělní burre Závěrečné smýšlení peněžní bursy slabé. Obrat akelí 1,290.000 (690 000 Union Paellle 201.— (202.50). Kanada Paelle 1762 (177.75). Steel commons 88.25 (89 75). Baltimore and Ohle 1161/2 61161/2. Káva. 22. listop. 20. listop Rlo faír člu. 7 . . . . . 8.50 8.50 na listopad . . . . . . 6.40 6 45 na leden . . . . . . . 6.40 6.45 Cukr. 22. listop. 20. listop Cukr (Falr Mune.) . . . 3.92 3.92 Tuky Western Stenm . . 13.70 13.75 Tuky známka Wllesx . . 14.10 14 10 Pšenlce. Z Nového Yorku, 22. listopadu. Obilní burs t Smýšlení obilní bursy ustálené. 22. listop. 20. listop pohotová nová sklizeň . . 125.50 125.50 na prosinee nová sklizeň. 117.75 116.— na květen nová sklizeň . 113% 112 25 Kukuřice. 22. listop. 20. listop na prosinec . . . . . . 71.— na kreten . . . . . . . 69.75 na červenee . . . . . . Tetrolej 22. listop. 20. listor rafinovaný, kesonový . . 10 45 10.45 rafnovaný Standaré Whlte 8 05 8.95 Kovy. 29. listopadu 20. listopadu Měď. . . . . 13.25 13.60 13.25 13.50 Čin . . . . . 21.40 31.60 31.15 31.20 Železe čls. 2.. 18.50 19.— 18.50 19.— Bavlna. Z Nov. Yorku, 22. listopadu. (Bavlnářsků bursa.) Bursa zahájena byla napravidelně, v průběhu vzpru- žily ji pak nepatrné zásilky pro vnitrozemí a inter Yenční koupě a skončila psvně. 22. listop. 20. listop. 19. listoe pohotová . . . . 14.85 14.70 14. 80 na prosinee . . . 14.52 14.37 14.50 na leden. . . . . 14.72 14.55 14.69 na březen . . . . 14.99 14.82 14.93 na květen . . . . 14.05 14.97 15.0 Závěrečné smýšlení pevné. Z Nov. Orleanu, 22 listopadu. Na prosínee 14.64 (14.491, na leden 14. 33 (14.66,. obchod

Paella 1762 rlo Cukr Falr Mun Bursa Nový Yerk Kanada Baltimore Nový York York 22 listopad Steel common 88.25 Union Paellle 201 61161 / 2 Cukr Wllesx 14 10 Pšenlka rafnovaný Standarý Whlte 13.60 čin 31.60 14.37 14.69 na březen 14.97

11 article Nové nákladové tarify buštěhradské dráhy.

Nové nákladové tarify buštěhradské dráhy. V době všeobecného zvyšování železničnícll l- rifů, v kterémž hnutí stojí, jak známo, v popředí právě naše státní dráhy, přispišily si ovšem i naše zbývající soukromé dráhy a zvýšily i ony dosa vadní své tarify. Mezi nimi jest to buštěhradská dráha (s hlav fratí Praha—Cheb), jež první ze soukromých dra našich vydala svůj zvýšený taril nákladový, jení nabude platnosti právě tak jako zvýšené tarify stát- ních drah a jižní dráhy, dnem 1. ledna 1910. Používajíc svého koncesního práva, nezvýšila však buštěhradská dráha nové své sazby vesměs na úroveň nových, zvýšených sazeb drah státních. nýbrž zavedla v některých třídách i o něco ni žš sazby než dráhy státní. V celku možno říci, že nově sazby Bušiěhradské dráhy na obyčejné a snížené zboží spěšně (rychlo- zboží), pak sazby tříd A, B. C, zvl. tarifu 1., 2. a 3. jsou stejny, sazby tříd! a II. (a zboží objemného) však nižší než nové sazby státních drah, což z následujícího porovnání vyplývá (v h za 100 ke- Vzdálenost zvláštní ti.

Praha Cheb

12 article

II.BC 12 v km. buštěhradské dosavadní 58 36 33 36 34 nové . . 61 43 35 43 38 státní nové. . . . . 73 43 35 43 38 buštěhradské dosavadní 108 64 49 60 54 nově . . 114 74 55 74 59 státní nové; . . . .130) 74 55 74 59 buštěhradské dosavadní 208 116 73 102 74 nové . . 220 126 81 122 s6 Istátní nové. . . . . 236 126 81 122 a Technícké uspořádání nového farifu buštěhrad ské dráhy jest co do obsahu i formy obdobné ba skoro stejné jako v nových tarifech státních drah Dosavadní ustanovení, že v relacích, státním drahámi soutěžených, platí i v místní dopravě bu štěhrudské dráhy nižší sazby státních drah, pojal i do nového tarifu. Deklasifikace některých předmětů prove- dena v novém tarfu b. dr. zcela tak jako v nových tarifech stát. drah. Budou tudíž napříště u buštěhrad- ské dráhy tyto předměty do nižších tříd deklasili- kovány: ambaláže: B (do 5 tun)—B (do 10 tun) až C (od 10 tun), len (curový) — B—; skelne střepy A—B—; seno a sláma, dřiví pol H—18, H—9a) b), brikety z dřevěnéhe uhlí, brambory a řízky: — — zvl. tarif 3. uhlí — — výj tarií 1.; malta, dlažební ká- men, čekankové kořeny a řízky, čerst- vé — — zvl. tarif 3. (při zaplacení za nalož. váhu. vozu); košikářské zboží — — B; hospod. stroje A—B—; tovární sůl II. — A—C sůlkvaření 11.—II. — výj. tarií XII.; dobytě sůl a kameny z dobytčí soli A—A — zvl tarif 3. Stanični tarity (třidní sazby, vypočítaně pr určité stanice) jsou zavedeny pro tyto stanice: Cho- dov, Dalvice. Cheb. Frant. Lázně, Kraslice, Kadan Prunéřov, Karl. Vary, Chomutov, Kralupy, Nove Sedlo, Ostrov, Praha (Bubna), Praha (Smíchov), P ha státní nádraží, Rakovník, Reitzenhain, Smečno Šternberk, Tršnice. Výprty. Žatec.

A B A C tarita František Karl Bubna Cheb Vara Chomutov Kralupy nov Sedlo Praha Smíchov Rakovník Reitzenhain Smečno Šternberk Tršnice Žatec Kadan Prunéřov 64 49 60 54 Istátní polo H H — 9 a A — B

13 article

Výjimečných tariíů jest nově 20 (dosu 12) a jsou označeny řimskými číslicemi I.—XX. jak bylo řečeno, jsou co do obsahu i formy úplně přizpůsobeny novým tarifům stát. drah. Výj. tarif I. platí na uhlí hnědé i kamenn a jest oproti dosavadnímu nezměněn. Výj. tarif Il. platí na všechny hmoty ke stavbě cest (ILa, II.b) a na některé taxativně vyjmenované předměty dosavad platného nej- nižaího výj. tarilu II. c. k. stát. drah (HI.e II.d) jako kůru, drenážní trubky, sníh, zemi, střepy krmnou řepu, rašelínu, kameny pol. S—5la, cihly a j. Výjimečný tento tarií platí ze všech a d v šech stanic hlavní sítě b. dr. (s výlukou míst dráhy Krupá—Kolešovice). Výj. tarif III. (rovněž ve 4 odděleních: a, c. d) platí na zboží tarifních tříd I., II. při 5000 kg tříd I., II. a A při 10.000 kg a to rovněž ze všec a do všech stanic b. dr Výj. tarif IV. (v 5 odd.: a, b, c, d. e) pl t pro všechny stanice hlavní sítě na dopravu ž ivý ck zvířat: koní, mezků, hovězího a vepřového do bytka, ovcí, koz a dobytka chovného při zaplacen dovozného dle naložitelné plochy (Ladefläche) po- užilého vagonu. (Sazby udány jsou v h za i m podlahové plochy).

doktor Výj Ilo Krupá Kolešovice kg

14 article

Výj. tarif V. má 2 oddělení: odd a) platí na sádru, pálené vápne, cement a hydrau- lické vápno a to jen ze stanic Kladno, Praha (Smíchov), Perštcin a Schmiedeberg do všech stami hlavní sítě (mimo m. dr. Krupá—Kolešovice): odn b) platí na sádru, pálené vápno, vápenný popel prach a vápennou zemi, jsou-li určeny tyto před- měty ke hnojení. Tento výj. tarif (odd. b) plnt rovněž jen ze stanic Kladno, Praha (Smíchov), Per- štein a Schmiedeberg do všech stanic hlavní sítě avšak platnost jeho vázána jest na obvyklé podmín- ky (stvrzení příslušných korporací na př. zeměděl- ské rady), jimiž se má prokázati požadované upo- třebení ke hncjení v Rakousku. Výjim, tarif VI. platí a) na čerstvou cu- krovku, b) na čerstvé odpadky a řízky z c- krovky. Sazby tohoto výjim. tarifu doznaly zejmén v dopravě blízké, jež jest tu ovšem směrodatnou, pod- statného zvýšení Na př.: na 20 km: ad a) dosud 15 h, nově 18h ad b) dosud 9 h. nově 13 h: na 35 km: ad a) dosu 21 h. nově 24 h; ad b) dosud 12 h. nově 16 h. Tento výjim. tarií platí rovněž všeobecně, pe veškeré stanice hlavní sítě. Výjim. tarif VII. obsahuje sazby na cuk a to v odd. a) na surový cukr, v odd. b) na ra- finovaný cukr. Sazby na surový cukr platí — tak, jak tom bude napříště i u c. k. stát. drah — jen na nezda- něný surový cukr, v tuzemsku dopravovaný. Tarit tento jest tarif staniční, totiž na do pravu jen z těchto několika stanic obmezený: Kadaně—Prunéřova, Chomutova, Prahy (Bu ben), Prahy (Smíchova), Ruzyně, Žatce a Zá- kolan. Poměr starých a nových sazeb tohoto výjim. ta rifu jest tento (v h za 100 kg): VIl vII dosud nově dosud nově 38 37 so 25 km 35 kn 50 km 100 km

doktor Kladno Praha Smíchov Perštcin Krupá Kolešovice Rakousko Kadaň Prunéřov Chomutov Ruzyně Žatec Zá km kg

15 article O vývoji slovenského peněžnictv v Uhrách.

O vývoji slovenského peněžnictv v Uhrách. Na členské schůzi Českoslovan ské jednoty, konané v sobotu dne 20. listopad večer ve dvoraně » Merkuru« přednášel »O vý vo slovenského peněžnietví v Uhrách p Pilát. O Slovensku u nás je všeebecně rozšířen názo že je zemí chudou; o některých krajích to však ne- platl. V zemědělství Slovácí velmi pokročili, peněž- nictví však silně je dosud zanedbáno. Je to násled tohe, že rozmach nastalý v letech 1860—1870 v z- kládání záložen, spořitelen, cukrovarů a pod. v čes- kých zemích nezasáhl i Slovensko. Do r. 1885 měl Slováci 6 peněžních ústavů. Čilý ruch v tomto oboru vykazuje letošní rok. Český kapitál je však velm málo zúčastněný na nových podnicích. Akciovýc bank působí dnes 38, penéžních ústavů s 15 filial kami působí na 50 místech. Akciový kapitál obnás 8.380.000 K, vklady 42 milionů. Nejen morální po- vinnost, ale pud sebezachování musí nás vésti k tomu. aby národ českoslovanský poslavil se co nejdříve na vlastní nohy. (Souhlas.) Na to jednatel p. inž. Rotnagl promluvii o činnosti Jednoty českoslovanské, jež má za cíl kul- turní a hospodářskou jednotu československou. Je však posud u nás malé pochopení pro Slovensko. Cesta vedoucí k elli záleží v prvé řadě ve vzá- jemném poznání a to dociluje se výročními schůz- kami. K šíření idee shody československé slouží »če- sko-slovenská korrespondence«, již jednota vydržuje nákladem 2000 K ročně, pak revue »Naše Slovensko«, dále přednášky a zakládání odborů. Z jara bude v Topičově salonu uspořádána výstavka maleb a vý- šivek slováckých, 8. května 1910 jarní slavnost. Zří- zena informační kancelář o letních bytech. V časo pisech slováckých třeba buditi zájem o nás a zaklá- dali knihovny. Důležitá je výchova dorostu řemesl- nického a rolnického i podpora studentů-Slováků. Le- tos jich jednota podporovala 40 nákladem 5000 K.

Pilát Slovák Ing Topičův Uhry Slovensko

16 article

Československé styky hospodářské a obchodní jsou dosud v zárodku. Po stránce politické nesmí jednota pracovati, avšak jednotlivci musí se zasaditi, aby otázka českoslavenská stala se říšskou. (Potlesk.) Při následující pak debatě doporučoval psn pro- kurista Fryštatský založení Českoslovanské jed- noty ve Vídni, pan komerční rada a obecní starší Urban přeje si, aby jednota věnovala co největší ztetel praktické působnosti. Pan Bürgermelster doporučuje českým obchodníkům jnserci v sloven- ských listech, Potom doslovem předsedovým schůze skončena. Z trhů peněžních, 22. listopadu. (Pův zpr. » N. L. Praha. Na onesní burse převládala pohnntá nálada a z hodnot dividendových brány opět z trhu při větších obratech akcie Pražské úvěrní banky K 660.50 a K 660.75 proti ofic. záznamu K 660.50 Dalšího přiskoku vykazovaly opět akcie Západo- českých továren kaolin. a šamot., které obchodovány za K 558.— až K 568.—, zlskaly dnes K 36.—, nebol znamenány K 565.— proti sobotnímu zeznsmu K 529.—. Dále podáváno za akcie : České průmyslov banky K 420.—, Hospodářské úvěrní banky K 430.— Pražské úvěrní banky- K 661.—, »Merkurn«, směn. akciové společnosti K 628.—, České banky »Unone K 249.—, Zajišťovací banky K 214.25 (+ 1.25). Živnostenské banky K 247.—, Akciové továrny na vyrábění uměl. bnojiv a lučebnin v Kolíně K 393.— Kolinské továrny na kávové náhražky K 825.— Podolské cementárny K 189.—, České spol. pro prů- mysl cukerní K 212.—, Pivovaru v Čes. Budějovicíeh K 1175.—, První české rafinerie v Modřanech 365.—. strojírny Daňkovy K 425.—, strojírny Ruston 835.—.

Urban Bürgermelster N L Kolinský Daňkův Ruston Vídeň Praha Kolín Modřany úvěrní banka hospodářský úvěrní banka pražský úvěrní banka Český banka Český společenský

17 article

První česko-moravské strojírny K 1110.—, Elektrot akc. spol. dříve Kolben a spol. K 396.—, Pražské železářské společnosti K 2625.—, První české skciové továrny orientálských cukrovinek K 225.— pentze. Videň. V očekávání rozhodujíeích obrato v politické krisi v obou polovinách říše a následkem nedostatku podnětů z cizích trhů byla spekulac velmi zdrželivá, jenom hodnoty, které souvis s pozemkovým úvěrním ústavem byly poněkud pro- dávěny následkem choroby guvernéra ryt. Taussiga Tak bodenkreditky klesly o 19 K, zbrojovky o 10 K akcie státní dráhy o 3 K. Také baňské papíry byly slabšl, nuproti tomu v ostatních oborech bylo klidno Lepši byly magnesitové a Škodovy, jakož i turerk losy. Na polední burse byl obchod velmi skrovný. Kreditky následkem pešťských a berlinských nákupů stouply. Ve šraňku zapadočeské kaolinové, magnesi- tové, severní dráhy, lesové měly poptávku. Tr k ukládání upevněný. Soukromé diskonto nezměněno. Na eskomptním trhu peníze nezměněny 31a9%. Dům Živnostenské banky v Brně. (Z Brna, dne 22.istopadu. Pův, zpráva »Nár. Listů«.) Živnostenská banka koupila právě pro své účely dům, ve kterém dosud najaly má místnosti její zdejší filiálka. Jeto velký moderní dům na Velkém náměstí.

Taussig Lepš Škodův Brno Velký náměstí Elektrot akciový . společenský dům živnostenský banka

18 article

O silnaci průmyslu cemenlu ocilla se v Uěchto dnech současně v celé řadě časopisů předlilavských i říšskoněmeckých zpráva stejného obsahu a to pessi- mistická. Situace cementářského průmyslu líčí se v ní jako těžká, ano hrozivá, ba kritická, a majite- lům podniků cementářských nebo akcií továren na cement předpovídají se veliké ztrály. Tak na př uvádí se, opolské sdružení cementáren, objímající továten, počítající svůj odbyt na 69.000 vagonů ročně. mělo r. 1908 ještě 2,513.000 mk čistého zisku, pro- dávavši na podzim r. 1907 tunu o 180 kg na stanic dodací po 5—6 markách, kdežto nyní jsou ceny z stanic továrních stanoveny asi na 3 mky. 20 fen. a při objednávkách hromadných je vagon ještě až i o 100 mk levnější, což při odbytu opolského sdru- žení (60.000 vagonů znamená úbytek přijmů o mil. mk. Za takových poměrů bude řada německých továren musit zastaviti výrobu. Předlitavský průmysl cemenlářský utrpěl prý velice založením nových pod- nikův a protože kartely budou záhy vypověděny. hrozí mu soutěž dovozem z Německa. Vládni

Německo kg

19 article

»Fremdenblati« odsuzuje založení cementáren v Při- moří, jichž původcové prý tvrdili, že jejich podniky budou pracovati pro vývoz. Ale tato předpověď se neosvědčila a závody vrhají prý své výrobky da vnitrozemí a silačily ceny tak, že se cemení prodáva za babku. Mimo to je cementařský průmysi zklamán tím, že nepokročila lelos olázka regulací řek a jich splavňování, protože jen rosmnožení spotřeby m že pomocí cementářskému průmyslu z tisně. Proto uvádí se, že do Předlitavska bylo letos dovezeno 339.209 metr. ctů, porllandského cementu (o 115.62! q vlce než loni) v ceně 1.426.778 K (o 485 621 K větší než leni), kdežto vývoz přediitavského cementu se zmen- šil, ježto do 1. září vyvezeno bylo 311.489 (0 198.229 méně) metr. ctů, portlandského cementu a 118.855 metr. ctů (o 25.067 méně) románského cementu. — Tato pobuřujicí kampaň německé žurnalistiky činí dojem, že se ji provuzuje natlak ve prospěch utvo- ření nového knstelu cementáren a že při té příleží- tosti se putají střetají dvě bankovní skupiny, při cementářském průmyslu silně zúčastněné, t. j. na jedné straně Banka pro země rakouské, s níž pra- cuje permooská cemenfárna a s ní řada jiných zá- vodů, na druhé strané železářský kartel, jemuž ná- leží králodvorská cementárna. Mimo to se očekává také akce Anglobanky a úvěrního ústavu, jež také jsou v oboru cementáren zúčastněny.

Předlitavsko Anglobanka

20 article

Z německého trhu železářskéllo. Na včerejší burse důsseldoríské byly předsevzaty tyto změny záznamů: zrcadelné železo 62—64 mk. (proti 60—64 mk. minule, Thomasovo železo z Lucem- burku 49—52 mk. (proti 49—51 mk.), lucemburské železo pudlované 46—18 (45—47), luc. litinové sur železo č. 3 51—52 (proti 50—52), německé litinové žel. č. 1 59—61 (58—60) mk., litinové železo č. 58—60 (57—59), něm. hematit 661—63 (60—62). plávkové železo tyčové 104—108 (102—108), hrubý plech 110—115 (103—115), kotlový plech 120—125 (118—125) mk. — Tržní situace něm. sva z oceláren v poslední době opět zklidněla. Odbyt v prvé polovici listopadu vykazoval opět pokles Reditelstvo pochybuje, že by odbyt v listopadu prosinci dosáhl 400.000 t. proti 422.000 t. v říjnu. který již byl o 18.000 t. nižší než v září. Trh železa je klidný při pevném smýšlení. — Jak uvád „Rhein.-vestí. Ztg.“ ve své měsíční zprávě o rýn- skovesťřálském trhu železářském, udržel se přes značnější zdrželivost, jež se opět objevila. až do nynějška důvěřivější nálada jak ve výroh- ních, tak obchodních kruzích. Hutím umožňuje do- statečný stav zakázek, sahající až do kence března hleděli vstříc vývoji trhu s větším klidem. Ceny s následkem toho mohly dodnes udržeti. Specifikace docházejí nyní sice také pomaleji, ale stačí ještě pr normální zaměstnanost. Další vývoj trhu závisí zvláště nn peněžním trhu a okolnosti, do jaké míry bude moci velkoebchod odbirati své obsáhlé koupě Při trvale vysoké míře úrokové není vvloručeno váz

Thomasův Luc Rhein

21 article

nuli v uzavírání objednávek. Nejbližší budoucnos trhu zůstává ovšem zatím ještě nevyjasněna, — Sdružení rýnskovestiálskýeh váleo ven obručového železa usneslo se ceny zatím po- nechati beze změny a zadržetí zalím prodej na druhě čtvrtletí 1910, aby se především vyčkal další vývo situace tržní. Zaměstnanost označena při dostateč- ném docházení specifikaci za uspokojívou. Společenstevní pivovar v Plzni konal v neděli 21. t. m. valnou hromadu za předsednictví vicepre- sidenta vl. r. dra. Karla Vogla, který věnoval vře- lou vzpomínku zemřelému presidentu, c. r. dr. L Fritschovi. Po delší debatě přijaty návrhy správní rady a to. aby z čistého zisku 479.778 K bylo pli- kázáno 22.921 K fondu reservnímu, podily spole- české aby zúročeny byly 5%, správní radě přikázána tantiema 21.775 K, podílníkům aby se vyplatilo dále ješte 50 K na každý podil a zbytek 11..581 K převedl na nový účet. Celkem činí tedy dividenda na 1 podíl 150—7.5%. Odbyt piva v minulém roce vykázal pokles asi o 8000 hl. Hrubý výnos činí 722.870 K. Při volbách zvolen za presidenta Bruno Everth, kom. r. v Drážďanech, za I. vicepresidenta vI. r. dr. Vegel a 2. vícepres. k. r. Gustav Levit. Po delší debatě příjat ještě návrli správní rady na úpravu platů presidenta a obou vicepresidentů. Snahy o změnu zákonných předpisů o obchod obilním. Vídeňská plodinová bursa odevzdala ví- deňskému magistrátu pamětní spis o cenách obilí.

doktor Vogl L Fritsch Bruna Everth Vegel Levit Plzeň Drážďany

22 article

Poukázala v něm na nerovnost obchodu, tím vznik- lou, že v Uhrách je dovolen obchod terminový, který v Předlitavsku je zákonem ze dne 4. dubna 1903 zakázán. Při tom není rozhodnuto, smí-li předlilav- ský obchodník podníkati zajišťovací a úhradní ob- chod na burse pešťské: nedostatek předpisů v tomto oboru se těžce pociťuje. Vídeňská plodinová burs žádá, by zaveden byl obchodně právní dodávkuvý obchod obilní, a doporučuje, aby se tak stalo způ- sobem nařizovacím. Nesnesitelnou nazývá plodinová bursa vídeňská různost pravidal pro bursu pešťskou a vídeňskou; dlužno tedy působili k nápravě v tomto oboru a jmenovilě vzbuditi rozhodnutí o terminovém obchodu na burse pešťské. Pražská bursa na osadní zboží. Dnes konati Pude třetí bursovní den. Do akčního komitétu dále přistoupili: pp. Hugo Eckert, chef firmy Petzl a Brůža a Alfréd Sass, zástupce „Adriatiky“, zasí- latelská akc. společnost v Terstu. K výsledku procesu proti Standard Oil Comp. kterýmž spolkový krajský soud nařídil rozpuštění trustu jakožto nezákonné korporace (srovn telegr v nedělním čísle), sděluje „B. T.“: Standard Oil Co podá proti tomuto rozsudku odvolání k nejvyš šímu spolkovému soudu. Jestliže i tento soud roz- sudek potvrdí, provede prý společnost jen někter organisační změny v tom směru, aby vnitin tuhá organisace podniku nebyla na venek tak zjev nou jako nyní. Tím by se ovšem na hospodářskén složení podníku a vlivu společnosti na světový ob chod petrolejový nic nezměnilo.

Hugo Eckert Brůža Sass Adriatika Uhry Předlitavsko Terst Petzl

23 article

Saskočeská továrna na portlandský cemenl sd luje, že vzhledem k málo utěšené situaci trhu ce- mentového nutno za r. 1909 počítati s menším výtěžkem. Za léta 1907 a 1908 placena divíden 12 procent. Dopravní příjmy slátních a postálněných dral činily v měsíci říjnn za dopravu 9,213.600 osuk 11,808.300 K a za dopravo 9,753.500 tun zboži 44,481.800 K, dobromady 56,290.100 K, o 174.652 méně než loni za říjen. Od 1. ledna do 31. října do- pravily státní dráhy předlitavské 94,227.700 osob a při- jaly za dopravu tu 129 898 K, pak 75.970.500 tun zboží, začež přijaly 380,999.200 K, dohromady 510,897 500 K, o 6.882.904 K více, než za loňské sou dobí. Poloúřadní zpráva konstatuje, že letošní říjnov doprava osob byla vůči loňskému říjnu značně větší což se vysvětluje příznivým počasím letošního října Mimo to byla na starých tratích státních drah po- zorována větší doprava dělnictva. Doprava zboží se letos zmenšila, což poloúřadně se vysvětluje menš dopravou řepy, jakož i skrovnějším dopravným z uhli, železo, dřevo a lib. Prodejní družsivo řezníků, uzenářů a obchodníků se sídlem v Praze (zapsané společenstvo s obmeze- ným ručením), uspořádá svůj XXXVIII. prodej zboží v pondělí 29. listopadu o 4. hod. odpoledne v holelu »Central« v Praze. Na prodej bude asi 7000 hově- zích koží, 9000 teletin, 5000 zaječin. 200 srnčin a 100 kozin. Konkurs uvalen byl zemským soudem v Praz na jmení Matildy Vorzimrové, modistky v Praze Vodičkova ulice č. 17. Konkursní komisař rada zem- ského soudu Rohn Správce podslaty JÚDr. Vilém Anderle, advokát v Praze. Lhůty 29. listopadu, 2 a 29. prosince.

Vorzimrová Anderle Praha Vodičkův ulice Central

24 article Trhy peněžní.

Trhy peněžní. Vídeňská bursa. x. Z Vídně, 22. listopadu. (Telefgr. »Nár. Listů Po burse. Kreditky 668.25 po —.—, uherské kre- ditky 780.—, angiobanka 311.—, bankovní jednota 539 75, unionka 576.—, länderbanka 494.50, státn dráha 740.—, jižní dráha 126.—, polabská dráha —..—, severozán. dráha —..—, turecké tabákov 359.—, rýmavsko muráňské 665.25, alpinky 723.25 po —.—, květnová renta 95.35, uherská korunová 92. 50. turecké losy 225.50, marky za hotové 117.86, ultim 117.75. Smýšlení pevné. x Z Vidně, 22. listopadu. (Telfgr. »Nár. Listů«. Devisv. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.60 198.80, Bukurešť na krátké lhůly 95.25, 95.40, Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německu žek na kzálké jhůty za 100 mk. 117.821/2, 118.021/8, Německ za delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 241.121/2, 241.421/2, Londýn na delší ih —.—, —.—, Nový York za 100 dollarů —.— —.—. Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.07 1e. 95.2212, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. Ih. za 100 rublů 254 25. 255.25. Pelrohrad delší lhůta —.—, —.—, Paříž šek na krátké lh. za 100 Ir. 95.671/a, 95 871/2, Paříž delšl —, Curych a Basilej šek a krátké lh. 95.35, 95.50, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké lh. 95.35, 95.50, na delší lh. —.—

Ir Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York e . 95.2212 Petrohrad Paříž Curych Basilej

25 article

Závěrečné kursy 22. listop. 20. listo Zástavní listy: 4proc. Hypot. banky kr. českého 97.— 97.— 31/aproc. Hypot. banky kr. českého 89.50 89.25 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 95.10 95 10 4proc. žel. ůp. zem. banky kr. česk. 95.10 95.10 4sproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 99.75 99. 75 4/% zást. listy Měst, spoř. v Praze 97.— 97.— Úsiřední banka čes. spořitelen 4l% 100.— 100.— Berlínská bursa. Z Berlína, 22. listopadu. (K. s.) V 1 hod. 15 m Kreditky 209.—, státní dráha 158.—, lombardy 24.— Smýšlení klidné. Z Berlína, 22. listopadu. (K. k.) Kreditky 210.—— berlínská obchodní 180.— darmštadská banka 136.9 německá banka 247.70, diskonto komand. 197 2 drážďanská banka 158.20. národní banka 127.20 stální dráha 158 10, lombardy 24.10. Kanada 188 40 Ballimore 117.30, dráha Henri 131.—, bochumsk 246 40. dortmundské 92.20, Laúřina huť 193.— Cousolidace —.—, gelsenkirchenské 210 60, harpensk 200.—, Hibernia —.—. Packet. 132.1U. Ltoyd 101.70 dynam trust 172.—. Smýšlení slabě. Z Hamburku, 22. listopadu. (K. k.) Rak. stříbrná renta 98.80, rakouská zlalá renta 98.90, uberská zlati renta 94.75, italská renta 103.50, kreditky 210.— losy z r. 1860 172.—, státní dráha 157. 75, lombard 23.95, stříbro 69 50 zboží, 60.— peníze. Smýšlen klidné. Z Prankfurtu, 22. listopadu. (Telegr. závěr. kursy. Úvěrní akcie 209.—, akcie společnosti státní dráhy

Henri 131 Praha Berlín Kanada Laúřina huť 193 Hamburk Úsiřední banka darmštadský banka německý banka Hibernia Ballimore

26 article

15810. lombardy 24.10 papír. renta —.—, stř- brná renta 99— rak. zlatá renta 99.10, 4 9% rak korun renta 95 05, uherská zlatá renta 94.65, uhen- korunová renta 92 45 Smýšlení volně. Z Frankfurtu, 22. listopadu. (Dodat bursa.) Úvěrn akcie 209.60, státní dráha 158.10, lombardy 24.10. Pařížská bursa. Z Paříže, 22. listopadu. (Počáleční bursa.) 3proe renta 98.97. Smýšlení nepravidelně. Z Pařiže, 22. listopadu. (Tigrm. závěr. kursy.) Sproc. renta 99.05, italská renta 103.95 rakouský pozemk. úvěr. ústav 1197.—, státní dráha —.— lombardy —.—, cheky na Londýn 25 201a. rakou- ská zlata renta 100.25, uherská zlatá renta 98.45. otomanská banka 736.—, tabšková režie 393.— ruské, 1906 102.90, turecké losy 224.—, Rio Tinto 1985.—, španělské exteriery 95.05. — Smýšlení kolísavé. Pražská bursa. V Praze, 22. lisfopadu. Oficišlní záznamy znějír Zástavní listy české hyp. banky 59 Žákladní úpisy české zem, banky 40 Kem. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 4% „ . „ » » (v K) 40 Mel. úpisy . . » (ve zl.) 4 0 „ . . (vK) 4 0 Žel. . . „ Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 4 Dlužní úpisy. Živnost, banky 41/a9 Dlužní úpisy České prům. banky 44/r Dlužaí úpisy Ústřední banky českých spořitelen. Zást. listy Hyp. ústavu Městske spořitelny pražské . Zástavní listy mor. byp. banky kv Kom. dl. dp. mor. zeměd. banky Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořítelny se 41/s hal. zem. bsnky z e 49e Kom. dl. úpisy . Zeleznič. . . . „ 40 Zást. listy Hal. akc. byp. banky 4 1/2 „ Rak. unerské banky 4 0 » Dolnorak. hyp. ústavu 4 „ 31/2

Mel Frankfurt Paříž Londýn Rio Tinto Praha Český průmyslový . banka Městske spořitelna Hal

27 article

Kom. dl ůp. . , 490 „ . . » 3 10p e Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. drah 3 0 Ruská státní půjčka z r. 1906 590 Únorová společná renta (v pap.) 4.29 Dubnová » » (ve stř.) 4.23l. Květnová . » (v pap.) 4% Červencová spol. renla (ve stř.) 4% Rakouská zlatá renta . . . 4% korunová renta. . . 4 % investiční a . . . 3 v/n Česká oskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka .. Moravská eskontní banka. . Pražská úvěrní banka . . .. První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . . Haličská akc. bypoteční banka. Rakousko uberská banka . . . Českomoravská strojírna . .. Daňkova strojlrna . . . . . Rustonova strojírna . . . . El.-tech. akc sp. dř. Kolben a sp. Česká spolenost cukerní .. Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemnická . . Podolská cementárna . . .. Poldina huť . . . . . .. Pražská železářská společnost. První česká rafi. v Modřanech s » tov. orient. cukrov. Západočeské tov. kaol. a šamot.

Daňkův Rustonův Kolben Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Český oskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka živnostenský banka bypoteční banka El Poldin huť Dubnová

28 article Trhy na zboht.

Trhy na zboht. ObílI. Znamená se za 50 kg tranaito: pšenic česká 1909 kg 78—82, 13.65, 14.40, rakouská —.—, —.—, uherská 1903 — kg —.—, —.—, cizá — .— —.—, moravská 1909 —.—, —.—; žito české nové 1909 71—75 kg 10.10, 10.50, uherské 1909 —.— —.—; ječmen výběr 8.85, 8.90, I. jakosti 8.35, 8.40, střední 8.15. 8.20, merkant. 7.80, 7.90; ove prima 1908 —.—, —.—, 1909 7.25, 7.30, oves merkantilní 715, 7.20, kukuřics 1908 8.5u 8.60, kukuřice 1909 7.40, 7.50, cinguantinová 1909 10.25, 10.50; vike v česká —.—, —.—, haličská 0.— 0.—, uherská 0.—, 0.—, pohanka 0.—, prose

kg

29 article

Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito : pše- ničná mouka č. U K 45.50, 46 —, č. 1 44.5], 45.—, č. 2 43 50, 44.—, č. 3 40.50, 41.—, č. 4 38.50, 39.— č. 5 37.—, 38.—, č. 6 34.—, 35.—, č. 7 31.—, 32.— č. 8 18.50, 19.—, Žitná monka č. I. 31.—, 32.—, č. Il. 29.50, 30.50, č. III. 25.50, 26.50, č. IV. 19.50, 20.50, pšeničné otruby jemné 13.40, 13.50, hrubé 13.60, 13.80, otruby žitné 13.60, 13.80, krupice 45.50, 46.— prach 15.—, —.—, tlně —.—. —.— kroupy: č. 30 44.50, 45.50, čís. 2/0 43.50, 44.50. čís. 0 42.50, 43.50. čís. 1 40 50, 41..50, čís. 2 38.50, 39.50, čís. 3 37.50, 38.50, čís. 4 35.50, 36.50, čís. 5 34.50, 35.50, čís. 31.—, 32.—, čís. 8 28.50, 29.50, čls. 9 26.50, 27.50, čís. 101 25.50, 26.50, zlom 27.—, 28.— Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 190 26.—, 26.75, modrý ruský —.— —.—, kmin čes. —.— —.—, holandský 40.50, 41.—, Iněná semena haličsk —.—, —.—, konopná semena haličská 13.50, 14.— konopná semena uherská —.—, jetel červený 1908 56.—, 73.—, červený roku 1909 80.——, 85.—, bíle 1908 46.—, 80.—, bílý 1909 50.—, 87.—, vojtěška česká —.—, —.—, úročník —.—, —.—, thymotée —.—. —.—, růžák 35.—r, 46.—, vojtěška uh. kokotice prostá —.—, —.—, vičenec (ligrus) 14.—, 15.— dvojsečný —.—, —.—, řepka vlhká 1909 —. — —.—, čepka zimní suchá, 1909, —.—, —.—, řepkov pokrutiny 9.—, 9.15.

40 50 kg 38.50 28.50

30 article

Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fasole k ve- ření n 13.50, 14.—, ke krmení 0.—, 0.—, hoby —.— —.—, hrách Viktoria 15.50, 17.50, k vaření žlutý 13.—, 14.—, k vaření zelený 15.—, 17..25, ke krmeni .— —.— čočka 190s 11.—, 18.— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: švestky česk 9.50, 17.—, merkant. bos. —.—, —.—, bos. 110/120 —.— —.— 95/110 —.—, —.—, 80/85 —.—, —.— 70.75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višně 30. — 32.—, třešně —.—, —.—, hrušky 12.—, 30.—, kř- žaly —.—, — .— Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: neliso vané nové 6.—, 6.25, nelisovane 6.——, 6.25, česk U—, 0.—, sláma cepy mlácená 3 25, 3.85, ke krmen —.—, —.—, ke stlaní 2.83, 3.—, cizí —.—, —.— Škrob po 100 kg transito: pšenčný —.—, —.— rýžový —.—, vlhký hramb. škrab —.—, —.—, bram- barový: 1. jakostu 33.50, 34.—, nejjemnější 34. 50 35.—, škrobová moučka 34.50, 35.—.

česk U kg Viktoria

31 article

(Peníze/ Zboš 102.50 102.50

33 article

97.— 98.— 89.50 90. 5 99.— 100.— 95 10 96-10 95 10 96.10 95.10 96.15 95 10 96. 10 95.10 96.10 99 75 100.75 100.75 99.7 100.— 100.30 102.50

34 article

101.5 96.35 B4 .25 94.25 10U.7 96 35 93. 50 93.50 99. 25 93.75 96.25 87.50 87.50 95.25 76.60 101.20 99. 05 95.3

96.35 B

35 article

97.35 95.25 95.25 101 . 7 97 35 100.50 94 50 94.50 99.75 94.75 100 .— 99.10

36 article

98 10 97.25 88.50 88.50 96 25 77.60 101.7 99 20 99.25 95.5 95.30

37 article

95.10 116.75 1 16.95 95.55 95.35 89.15 85.35 249.— 250 — 421.— 422 — 214 25 215.— 430— 431.— 660 50/ -60.7 449.— 247.— 248.— 640.— 644.— 1777 1010 425 — 350.— 335.— 396.— 4.— 215. — 212.— 1225 1175 4090 — 393.— 189 — 131.— 2627 2617 365—— 435.— 225.— 565.—

50 / -60.7

38 article

V. Praze, 22. listopadu.

Praha