Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

23. listopadu 1909. Císlo 323

4 article

ském, neboť strana agrární si solva byla vědoma onoho velkého významu na Moravě, rozuměj v politice zemské, kdy bu mohla ve Vídní a v zemi samé zajistiti bezpečně přesvědčení, že Morava má majoritu svobodomyslnou, neho vzbuditi dojem, že je tomu opáčně a tak se- slabiti věc pokrokovou a prospěti klerikálnímu režimu na Moravě, který beztoho trpce se pociťuje a chráněn je ještě byrokracil a úřady zemskými se zemským hejtmanem br. Serenvem v čele. A ťo agrární stran si sotva uvědomila. Zabazardovala ve velikém oka- mžiku politickém, sklon ku klerikaliemu byl silnější, než hrdá páteř! V klubu poslanců agrárních zavládly tři proudy Jeden, který je a byl schopen přinésti i nejkrutější oběti ve jměnu věci svobodomyslné, druhý, hrdý. nezlomný, sebevědomý, neuznávající disciplinua podřízenost programovou, hrdý na jednu, však uhý- bavý na stranu druhou. A třetí proud nerozhodny Osobní ohledy! Politickémui diváku na Moravi neušla zajisté celá řada bitev, které se odehrály.

Morava Vídeň

5 article

Směr šel proti směru, ale nikdy nebylo odvahy vy- konati řez, třeba amputací, jen aby nebylo víc škody posléze, snad za měsíc, za dva! K těžkým bojům, které vedeny nerozhodně, neválečnicky, spíše opatrnicky a s olověnými vojáky, přidružila se ne- šťastná situace. Je a bývá to družka věrná v ne- štěstí a bídě politické. Agrárníci vydupali meliorační svaz a — Vaca nasadil do něho klerikály. Agrárníci měli ukázati svobodomyslnou převahu na sněmu moravském a zvolili s klerikály svého druhého pří- sedícího. Agrárníci se postavili proti Koudelovým financím a dnes strčen hr. Serenyem jich členovi referát tenťo, který lámati musí vaz každé politick straně, z kteréžto příčiny posl. Šrámek si vynuti aby dr. Koudela ho v zájmu rozvoje katolické strany národní složil a — oželil (je jisto, že má přístup do- brý pokyn do úřadovny páně Vacovy!). Agrárníc odstavili vliv Vacův.

Vaca Koudelův Šrámek doktor Koudela Vacův Agrárníc

6 article

Reorganisační výbor měl síranu věsti až do sjezdu důvěrníků a sjezd měl vyřknouti svoje mi- nění, Ale posl. Staněk ze Želetavy složil pre- sidentskou funkci a nechal bitvu nazdař bůh — uprostřed seče, kdy nutno vydržet, zahodil meč Vnitřní krise v agrární straně není malá. Chaos. tma a bezradnost! Ti, kteříž sledují cíl konservativní politiky (je to prostě klerikální politika!), nestarají se více o to, aby strana se zvedla, začala ucelovat Nezáleží jim na tom! Jsou dnas Staročechy — mají na zřeteli něco jiného. Klerikální a staročeské listy je obhajují s pekelnou radosti! Za těchto těžkých dob došlo ke zrušení sekretariátu, kterýž byl centrá- lou strany. Již tím je řečeno mnoho. Dnes možno říci s určitostí, že dojde k roz- dvojení strany. Tí, kteříž zůstanou věrni po- krokovým a svobodomyslným zásadám, půjdou s kří- dlem red. K. Sonntaga. Je to dnes jedině pol. ticky silný člověk ve straně a dnes již je znát di nespokojenosti v okresích, že jeho směr má budoue- nost a že za ním půjde celý živel nespokojený, který bude a musí tvořit stranu novou, třeba s nej většími překážkami, ale vážnou z nehazard- ní. Snad příští týdny potvrdí již naš míněnill

Staněk K Sonntag Želetava

7 article U Björnsonova smrtelnéha lože

U Björnsonova smrtelnéha lože Marná námaha lékařův Již nadělní kodaňský »National Tidendee přinesl z Paříže telegram, že sťav Björnsonův jest na nejvýš krilický. Lékaří pokoušeli se sie od několika dnův již sily Björnsonovy vzpružit vstřikováním sílicích prostředkův, ale výsledek byl stále týž: slIy mljely den za dne m. Lékaře znepokojovalo mimo rostouei slabosti tě- lesné zmatení ducha básníkova, které nadešlo již od několika dnův a jež se zvláště jeho bezprostředního okolí holestně dotýkalo. Jednou tázal se umírající ošetřovatelky svojí: »Kdo jsem vlastně?« a zasmál se, když odpověděla: »Björnstjerne Björnson.« Účast zvláště skandinavského světa jest ohromná. Dnem i noci tázány redakce listo skandinsvských a kodaňských po nových te- legramech pařížských. Poslední hovory umírajícího. Jako přímo mohutný ličen jest zápas nor- ského Iva se smrti. Když minulé středy ohlášen byl již bezprostřední jeho skon, tělo basníkovo obstálo ještě na celé dny v boji. I horečka na čan povohila. Bezvládně na polštářích spočívaje slavný básník dřimal ne- nstále a chvilemi však spavý stav přecházel ve skutečné bezvědomí. Chvílemi vracel se však jas ducha jeho, chvílemi ale umírající pronášel slova blouzněni, jež dovolovala však přece na- hlédnouti v duši básníka i státníka. Z politiekých problemů vlast své zabýval se umtrajíeí obzvláště o táz ko

Björnsonův Björnson Paříž National Tidendee

8 article

jazykovou. Starý bojovník ozval se v něm »Napsal jsem článek, jenž mus býti heslem. Pošlete ho novinám. Jest tam v zásuvce.« V jedné chvíli jas- ného ducha mluvil jako věštac o životu a smrti. »Rozumím tomu nyní, jaká trhlina zeje mezi myšlenkami života a mezi myšlen- kami smrti. Mám pocit, jakoby tyto musily s »k náboženství« upinati.« Přes to ale neprojevil přání, aby byl k němu povolán kněz. Grandiosní obrazy vyvstávaly v duchu hasnoucím, jako rozvrhy k velikým dramatům Kdysi pravil též: »Dnes v noci chtěli, abych přešel do jiného člověka, abych se zaměníl v bohatého amerického spisovatele. Mnoho bych tu vydělal. Ale mám změniti jméno svoje ? T nemohu, to by bylo nečestné, nikdy bych toho nemohl zodpovídati vůči dětem svým !« Tak zalétal duch jeho do dálek a vracel se přece stále k těm, kteří u jeho lože dleli. O Francii mluvil srdečně, Jest mu zemi intelektuálního osvicení. A potom opět zdolávala ho bolest, prsa se křečovitě svírala, trpěl nesmírně i přál si, aby smrt nadešla.

Francie

9 article

Ukazoval k čelu prstem a děl: »Zde to velice bolí!« Jednou zvolal bolestí rozrušen něme- cky: »Což mám opravdu dvakrát zemřiti ?e A zatím co stařičký velduch tak v hotelu »Wagram« mocně se smrtí se bil, tam dole v zahradé Tuilerií hrály si děti v sluneční zár jasného listopadového dne, rej a život rušné ulice Rivoli valil se dále lomozným proudem svým. Telegramy, listy, květiny donášeny ne- ustále do domu umírajíelho. Spolek pro blaho Norska poslal umírajícímu zlatou medalli. S básníkem nemohlo to již býti sděleno, aby se nerozčiliI. Jednou si přál Björnson viděti Alfred Dreyfusn. Posal spěchal ihned na boulevard v Malesherbes, kde Dreyfus bydlI. Ale Dreyfue nepřišel k loži jeho. Poslední zprávy od lože umírajícího zněly: »Žádná horečka! Žádná komplikace. Ale tak sláb, tak sláb . . « Rozhover s lékařem Björusonovým. Norský lékař dr. Mathiesen, kterýž byl po 20 let domácím lékařem Björnsonovým jenž se v pátek z Paříže do Kristianie vrátil, vyprávěl o chorobě Björnsonově a tehdejším jeho stavu redaktoru »Aftenpostenu«: Norští lékaři zrazovali básnika od jeho pařižské cesty, ale marně. Björnson jel a zpočátku dobřeto dopadalo. Björnson spal i v Paříži jako doma málo v noci a více za dne. Ale nähle pozbyí chuti. Od počátku října, kdy dokončil kantátu, jež s hudbou Sindigovou má býti v prosinei provedena, Björnson nezabýval se již pracemi skutečně literárními. Psal však článek o nor- ském sporu jazykovém — čtvrt hodiny denně- déle nemohl tužky udržeti. 6. listopadu vidě dr. Mathiesen naposled péro v rukou Björn- sonových; básník podpis oval

Björnson Dreyfusn Dreyfus Rozhover Björusonův doktor Mathiesen Björnsonův Björn Rivoli Norsko Malesherbes Paříž Kristiania Aftenposten

10 article

závěť svojl.

11 article

V době, kdy psal poslední kantátu svou, tute jinou závěť, závěť uměleckého ducha svého, Björn- son byl velice rozmrzelý a netrpělivý, nedařilo se mu nalézti rýmu a práce nepostupovala tak rychle, jako jindy. O své poslední drama a jeho přijelí interesoval se Björnson velice. Úspěch jeho velm ho těšil, ale byl nespokojen s pojstím díla. »Ne- má to býti veselohra?« opakoval častěji. Pouze od dam dostával listy, děkující za vážný a hluboký podklad kusu, jemuž ony porozuměly. Tyto listy ho zkonejšily. Björnson oddával se velikým nadějím v pří- číně účinků franeouzské léčby. »Za měsíc mne uzdraví!« říkal a oči mu nadějí jen zářily. Ale po příjezdu do Paříže eítil se zklamán. Lékuř užili u něho jen obvyklého elektrického léčen a chtěli s vlastní léčbou teprve později započiti. V pokoji v hotelu »Wagram« umtstény elektro- vody k složitým aparátům léčebným. »Nekoranovaný král severu.« Skandinavské listy věnovaly chorobě Björn sonově denně články. Jistota, že ztratí v krátké době velkého básníka i politika, ovládala všecky mysli. Ostatní otázky ustoupily do pozadí.

Björn Björnson Paříž Wagram Nekoranovaný král

12 article

»Björnsonova smrt,« psal »Politiken«, »od- straní hranice seveřanských národů: od Julsk až po Severní mys i po jezero Ladoga všechno má jeden jen cit: zmírající velduch nabídl se- veru mír! Žije, byl často zde na severu signá- lem k boji — ve smrti své pojí protivy v soulad opět a i někdejší nejprudší protivníci neodpírají mu hold svůj jednomyslný !« Ano i arcikonser- vativní listy švědské, jež ho nedávno pro jeho boj pro odtržení Norska od Švédska zuřivě po tíraly, chválí dnes zvláště v reakcionářském list svém »Nya Dagligt Allehonda« du- ševní sílu a mladistvý oheň, které si Björnson zachoval až po vysoký věk svůj. V Dánsku těšil se Björnson velikým sym patilm. Dánsko bylo jeho první láskou pro mírný rys v povaze svého lidu. »Selské povídky« Björnsonovy došly právě v Dánsku prvního roz- hodného uznání. V Dánsku měl též nejvěrnější přátele svoje. Dnes tím více pak uznává jedno- myslně dánský tisk, že Björnson byl duševním vládcem čili »nekorunovaným králem severu«

Björnsonův Björnson Norsko Švédsko Dánsko

13 title

Politické zprávy zahraničné.

14 article

V Praze, 22. listopadu.

Praha

15 article

Německo jako pán vojenské situsge. Berlínský dopisovatel „Ruského Slova“ po dává telegrafickou zprávu o své rozmluvě s hr Rewentlowem, známým německým publicistou ideologem německého militarismu a švakrem kancléře Bethmana-Holwega. Rozmluva se tý kala nedávného článku „Petrohradských Vědo mostí“, jehož tresť byla v této rubrice podána a jehož se dotekl také náš úvodní článek dne 20. t. m. Autorem článku byl kníže Svjatopolk Mirský, osoba soukromá, jak bylo na ruské stra- ně úradně konstatováno za tim účelem, aby to v Němeích vzali na vědomí a nepokládali my- šlenky jeho o nutnosti války s Německem za ma- jetek osob, které jsou v Rusku při vládě. Ačkoli to ví, hr. Rewentlow přes to tvrdí, že článek kn. Svjatopolka Mirského velice přiostřil rusko-německý poměr zesílil u Němců dojem, který v nich vzbudila carova návštéva v Raceonigi. Němci si netají, že nejsou u svých sousedův oblíbeni a že každé podobné slovo, jako pronesl kn. Svjatopolk Mir- ský, dává novou sytou potravu rusofobským ten- dencím kolem dokola Německa. Hr. Rewentlov vyslovil domněnku, že „kormutlivá příhoda“ ne- obešla se bez vlivu Anglie, jejímž nášeptům pod- dává se Izvolský. Hr. Rewentlow líčí pak vojenskou situae Německa jako dominující. Německu není se báti ani Ruska, ani jeho spojenců dohromady.

Rewentlow Holweg Svjatopolk Mirský Svjatopolka Mirský Němec Německo Bethman Rusko Svjatopolk Mira Hradec Anglie

16 article

Nyní je Německu jasno, proč Rusové na kvap opevňují Petrohrad a zakazuj uveřejňovati zprávy o přemísťování vojsk. Ně- mecko si války nepřeje, ale neleká se jí. Jeho armáda i loďstvo jsou ve stkvělém stavu a ho- tovy každý okamžik k boji. Na souši Německ není se báti spojených sil Ruska a Francie. Hrozha, že Anglie svým loďstvem Německo od- řízne od Severního moře, nemá pro Německ žádného významu. Německo může pohodlně vy držeti válku třeba mnohaletou. Slovem, Něme- cko se již eíti pánem světové situace a protože tím pánem už je, není mu třeba, aby se teprve o dosažení rozhodující převahy snažílo. Na tom už ničeho nezmění žádná světová koalice. Sebevědomí toto má p. K. H. Wolí také Uvidíme, co mu řeknou v Petrohradě, Londýno a Paříži. Mylné podezření berlinské vlády na Izvol ského, že článek knížete Svjatopolka Mirského byl napsán a uveřejněn s jeho souhlasem, vzbu- dilo v Berlíně přání, aby Izvols ký padl a tím aby dáno bylo Německu zadostuči- nění. Avšak v ruských diplomatických kru- zích petrohradských pokládají postavení Izvol ského za „dosti pevné“. Upevnilo se v Raceonigi. V Berlíně píšou, že rakousko- uherské vyslanectví v Petrohradě podporuje ně- meckou akci ke svržení lzvolského, avšak v Pe- trohradě ujištují, že mezi rakousko-uherským vyslancem a Izvolským je tak bezvadný poměr,

Rus Wolit Izvol Svjatopolka Mirský Izvols Německo Petrohrad Rusko Francie Anglie severní moře Londýno Paříž Berlín Německ

17 article

že je zhola vyloučena možnost, aby intriky proti lzvolskému byly odtud podporovány. Sebevražda Německa Oficiosní »Tribuna« píše, že snahy »Berl. Tagblattu« o zlepšení německo-italských styků nedocházejí v Německu žádnéh ohlasu. Ano »Volkswirtsch. Korr.« vyzývá vládu německou dokonce, aby Italii vyloučila z troj spolku, poněvadž prý se jím podporuje rozmach Italie na úkor Německa. »Tribuna« dodává, že Německo, poslechne-li rady této, spách sebevraždu. Jakým způsobem míněna jes tato obalená výhrůžka, jest jasno. K vypovězení Wegelina. Švýcarský, ale v Mülhúsách léta již usedl občan Wegelin, zapletený, jak známo, do afér vypiskané německé hymny v předním hotelu můlhúském, opustil již toto město, když kroky švýcarské proti jeho vypovězení u německé vlády zůstaly marny. Ústavní krize v Anglii. Nastávající týden, kdy se má v horní sně movně anglické rozhodovat o rozpočtu liberáln vlády, nazván byl »historickým týdnem«. Sku- tečně Anglie ocitá se před politickými událostmi největšího dosahu. Nová epocha kyne říši britské. Londýnské listy hledí vstříe nejbližším dnům s rostoucím rozechvěním. Pobouřeně píše libe- rální »Daily Chroniele«. Prohlašuje, že lordi vypověděli válku representativnímu principu S neslýchanou smělostí podnikají útok na dů stojnost a moc dolní sněmovny. Bez kontroly národních financl byla by dolní sněmovna malo mocná a bezvýznamná. Odr. 1688 tato kon- trola nebyla nikdy uváděna v pochybnost. Dům lordů má technické právo zamítnouti penéžní předlohu, ale toho práva, podobně jako vet králova, nebylo nikdy použito. Konservativní státnici od druhého Pitta až k Salisburymu uznali, že neobmezená nejvyšší kontrola dolní sněmovny nad financemi je perozlučitelná o volné ústavy anglické. Nynější čin lordů je revoluční a bude míti též revoluční následky.

Berl Italia Wegelin Salisbury Německo Anglie Odrava Daily Chroniele dolní sněmovna

18 article

Jestli nároky Jordů obdrží souhlas národa, přejde středisko politické moci na horní sně- movnu, což by znamenalo konec representativní moci Anglie. Každá další vláda by ostaln u vesla jen tak dlouho, pokud by to lordi do- volili. Odpovědi na Lansdownův odmitavý návr může být jen válka na život a smrt! »Westminster Gazette« praví, že by žádnt společnost politických mužů nepřevzala hodnost vlády, kdyby representativní komora prováděl suverenní panství nad touto vládou. Následkem toho vznikla by oligarchie zmírněná příležilost- nými plebiseity. »Times« ovšem píše jiným to- nem. Shledává chování horní sněmovny skrom- ným a demokratickým. Těž »Daily Telegraphe vyslovuje se umírněně a báji horní sněmovnu. že nechce jiti přes vůli národa, ale chce mu dáti příležitost vysloviti se o situaci. O lordu Lansdownovi, jenž hraje nejpřednější rol v řadách oposice a jenž bude míti rozhodujíe vliv na očekávané události politické, oznamuje se, že tento vůdce konservativců pochází z ro- diny, založené nešlechticem Paltym, lékařem, dobrodruhem a národním hospodářem. Lans- downové ještě před 20 léty byli rodem rozbodně liberálním. Je to jedna z těch rodin, kterým whigskou revolucí, jež vypudila Stuartovce ze zeme a parlamentu dala rozhodujíeí postavení v ústavě byla dána neslýchaná moc. Toto postavení pri vilegované, jež se během doby nesosililo, pře všechny neúspěchy udržuje se na značné výši Je to viděti též na skvělé dráze lorda Lan downa. Palác této rodiny a krásné letní sídl Boward-Park byly na počátku 19. století středi skem politického a společenského života whigů Též za vlády liberálů udržel se lesk tohoto stře diska. Teprve otázka irské homerule odloučila lorda Lansdowna od liberálů. Dle různých projevů anglických listůje anglický politický život hádankou. Zo všec

Jorda Lansdownův Lansdown Lana Anglie Westminster Gazette horní sněmovna Daily Telegraphe Bowardpark

19 article

táborů hlaholi válečné pokřiky, ale nikdo nevl jak se tento boj povede. V situaci, nastalé od- mítavým stanoviskem lordů k rozpočtu, nena- stala dosud změna. Třebaže dolní sněmovna s sejde 23. t. m., nelze očekávati, že si uvědomí jednání lordů dříve, nežli bude resoluce Lans- downova skutečné přijata. Jak známo, byly pro onu noc, kdy bude rozpočet zamitnut, ohlášeny velké projevy lidu. Budou konána shromáždění liberální strany, aby se uvažovalo o postupu ve vážné chvíli. O finančních následeích odmítnutí rozpočtu o krocích vlády pro tu chvíli zamýslených, není dosud nic známo. Podle posledních zpráv londýnských je prý liberální strana nakloněna, ještě v poslední chvíli podati návrh, dle něhož volhy v celé zemi mají být provedeny v jednom dni. Zároveň má býti ješté uskutečněn zákon o zavedení prineipu užších voleb. Tim má býti znemožněno, aby menšina zastupovala některý okres. To jsou rozumná rozhodnuti. Ale v nynějším zmatku se též vyskytují podivuhodné zjevy. Tak lord Skipwith prohlásil ve své sehůzi v hrabství Worcestru: »Budou-li liberálové opě zvoleni, pak nepozvedne se ani prst proti ůtoku cizinců na naše břehy. Podáme jim ruku na přivítanou, ale pro obranu země ne- uděláme ani krok.« Mladý tory sotva se dočká vpádu cizinců, i kdyby dosáhl věku Abraha- mova.

Skipwith dolní sněmovna

20 article

Reforma trestního řízení francouzského. V ministerské radě 20. t. m. konané v pa- láci elysejském byl podepsán dekret, jímž se stanoví komise pro vyšetření škod v řl- zení trestním a zároveň se svěřuje téte komisi nejrychlejší vypracování potřebných ná- vrhů nových zákonů. Presidentem komise je ministr spravedlnosti Barthou, místopředsedy Cruppi a Ribot, mezi členy jsou nejpřed- nější zástupci soudních dvorů a vyšetřující soudci. jakož i vynikající advokáti. Dekret je asi prvním následkem přehmatů soudního flzení při procesu pl. Steinheilo ve.

Cruppi Ribot

21 article

Nový vyslanee. Španělský velvyslanec Perez Cavallero ode- vzdal králi své odvolaci listiny Bitva v Persii s odpůrci šachovými Dle zprávy anglických novin z Teheranu bylo vládní vojsko, táhnoucí do Ardebilu, na- padeno v Zinianu obyvalelstvem ústavě nepřejí- eím, jež se opevnilo v horách. Po 1 Ihodin- ném prudkém boji, v němž padlo celkem 5 mužů a 4 byli zraněni, zvítězilo vládní vojsk a zajalo 400 nepřátel. Řecko bez groše Hlavní pokladník atbénské státní pokladny, Kologeris, po celé týdny hlásí se již nemocným. Jeho zástupce přerušil výplaty a prohtásil kaž- dému, kdo peníze chtěl, že státní po- kladny jsou úplně prázdny. Od zář mnoho státních úřadníků neobdrželo žádných plutů. Rovněž tak důstojníci. Události v Marokku. Ton listů, poslaných maghzenem represen- tantům sultánovým v Tangeru o různých rekla- macích cizích legacl, prozrazuje, že Mulej Hafid pokračuje ve své vyzývavé politice protievropské. Sultán povolal četné důstojníky a poddůstojníky turecké k výcviku avého mužstva. Z Melilly se oznamuje, že vyjednávánís zástupci Rifů o mír bylo zatím přerušeno. Gen. Marina jim oznámil, že nutno vyčkat přichodu zbývajících delegátů, kteří předstírají, že se opo- zdili pro spatný stav cest. Na milionový dar Ústřední Matici školské přispěli: Sbor dobrovolných hasičů v Kostelci n.I. K 12.07, př posvícenské záhavé vybráno moládenei

Perez Cavallero Ton Persie Ardebil Ihodin Řecko Maroko Tanger Kostelec můj . I . K Mulej Hafid anglický novina

22 article Dramatické umění.

Dramatické umění. Vinohradské dívadlo. „Z1ý duch Lum p civagabundus“ aneb: „Ludrácký trojlístek“ Kouzelná fraška ve s dějstvích. Napsal J. N. Nestroy Přeložil 3. N. Štěpánek. Text nově upravil K. Hašle Poprvé 20. listopadu, režií A. Charváta. Vídefiskému komikovi a fraškáři Joh. Nep Nestroyovi, který od druhé třetiny minulého století počínaje po celé desetiletí ovládal až ku po- divu vytrvale všechny německé scény, věnuje něme- cká literární historie a soustavná snaha po retro- spektivě divadelní, jak ji se vším respektem zvlášt v posledních letech začala pěstovati i přední literární divadla v Německu, mnoho pozornosti, snad i př háněné. Silná tradice právě na těchto německých scénách a nade všechnu pochyhnost vydatný a svou dobou originální fond parodistického vtipu i zdravé karikatury odůvodňují pietu, s jakou na příklad ber- línský ensembl Reinhardtův před několika lety se vrátil k nověmu nastudování nejpopulárnější Ne- stroyovy frašky „Zlý duch Lumpaciva ga- bundus“, učiniv z ní sensaci scénického vtipua smyslu pro nestárnoucí kvality frašky, která ve svém genru znamená téměř pratyp a platila za vzor ne- sčetným pozdějším nápodobitelům. Týž „Lumpaci- vagabundus“ prvou dobou také české scény ovládal jako pravý nezmar, a podobně jako v dušičkových dnech kdysi Raupachův „Mlynář a jeho dítě“, tal nevázaný „Lumpacivagabundus“ Nestroyův měl pr poslední dny masopustní od dob prozatímnosti a aré- ny na hradbách až do února 1900 (!) i na scéně král. zemského a českého Nár. divadla svoje vydr- žené domácí právo. Obdobný důvod staré tradice stačil snad i správě vinohradského divadla pro po- kus s novým nastudováním frašky

Nestroy N Štěpánek K Hašl A Charvát Reinhardtův Raupachův Mlynář Lumpacivagabundus Nestroyův Německo Lumpac vinohradský divadlo kouzelný fraška

23 article

Přes svoje úctyhodné stáří veselá a nevybíravá parodie na plačtivé a romantícké sentimentality Ri- mundovy nezírácí na své účinnosti — alespoň pro ty diváky, kteří devedcu přijíti na chuť tomuto dru- hu zboží. Nová textová úprava Hašlerova osvěžil starodávný děj a vložila do textu i špetku popěvků tak trochu kabaretního stylu, které bezpochyby zvýší přítazlivost staré frašky. Ale to je při vší benevo- lenci jediné, co lze uvésti na prospěch zastaralé věci jejíž nové studování na Vinohradech znamená je- den z největších a nejprázdnějších luxusů, jakýsi jen tento ústav mohl dovoliti. Režie i hlavní tři před stavitelé komického živlu — trojlistek truhlářského ševcovského a krejčovskéhio tovaryše, kdysi tak po pulární — jakoby to přímo cltili, jak stará veleš v svém rozkladu potřebuje záplat a silných dávek ko- řemí. Nešetřili časovými vtipy, při nichž nezapome- nuto ani na Zeppelina a Cooka, na severní točnu pražskou policii, ale všechno to bylo málo platno budíc veselost pouze u tě části diváků, která tvo věrný kádr anekdotářských večírků a dovedes s chutí záviděníhodnou smáti i vtipům staletým.

Ri Hašlerův Zeppelin Cook

24 article Hudba.

Hudba. + Česká Filharmenie na Smíchově. Zejtra v středu o 8. hod. večerní koná se v Narodním domě na Stalchově populární koncert za řízení pana Jane Elsnice. Na programu jsou skladby od Rozkošného Kičky, Sindioga, Čajkovského, Masseneta a j. Vstu penky po 60 nal., rodinný lístek po 1 K 60 hal (3 osoby) prodávají se od 7. hodiny večerní u po- kladny. +Sukova suita »Pohádkas, jež v nedělním sym- fonickém koncestu v Plodmnové burse docílila velké úspěchu, opskována bude v zejtřejším koncertu v Ná- rodním domě na Král. Vinohradech. + Chrudim. V sále tělocvičné jednoty Soko v Chrudimii uspořádán bude v neděli dne 28. listo padu o půl 8. hod. večerní koncert tria profesor pražské konservaloře J. Bašlaře. Účinkují pp. : prok J. Baštař (housle). Fr. Pour (cello) a PhČ. V. Štěpan (klavír). Ze vzácné orhoty k umělcům spoluúčinknje koncertní pěvkyně pl. Marie Musilová. Předprode lístků obstará papírnický závod pana Joseža Schůtz v Chrudimi. + Klatovy. (Smetanův koncert.) Pěvecký spole »Šumavan« v Klatovech pořádá na paměť 25. výroči úmrtí Bedřicha Smetany, tvůrce české budby, v ne- děli dne 28. listopadu ve velkém sále na radnie král. města Klatov Smetanův koncert. S obzvláštní ochotou spoluúčinkují: pl. Anno še Faltysová, slč Lud. Nekolova, stč. Mařka Taliebova a plzeňské trin komorní, pp. Norbert Kubáť, PhC. Lumir Sychra Jan Talich Začátek o 8. bod. večerní. + Z Berouna. V sobotu dne 27. t. m. koná s koncert v sále »u tří kornn« za lask účinkování sl G Maroldovy, operní pěvkyně, slě. L. Markovy virtuosky na klavír a pana Jos. Procházky, virtuosn na housle, žáka p. prol. Bašlaře. Začátek o 8. ho večerní. Čistý výnos ve prospěch škol. knihoven.

Elsnic Rozkošný Kička Sindiog Čajkovský Massenet Sukův Pohádkas Král J Bašlař J Baštař František Pour Phč V Štěpan Musilová Joseža Smetanův Šumavan Smetan Anna Faltysová Nekolův Taliebův Norbert Kubáť Lumir Sychra Talich G Maroldův L Markov Jos Procházka Český Filharmenie Smíchov Stalchov Ná Chrudim Klatovy Beroun rodní dům Narodní dům

25 article Různé zprávy.

Různé zprávy. Travičský atentát na důstojníky. Z Vídně, 22. listopaďu. Generální štáb zaháj dnes důležité pátrání. Týká se vypátrání písemných a zejména kartografických prací bývalých žáků vá lečné školy. Pomocí těchto prací má býti učiněno srovnání s písmem, které jest na osudném cirkuláři Toto srovnání jest tim doležitější, že dnes na polici odborní znalcí písma učinili důležité dobirozdání. p několika hodinách vyšetřovatelé prohlásili, že písme patrně pochází z ruky některého vojáka, který jes zvyklý na kartografické práce. Písmo jest strojené a tím pro grafologické zkoumání nedostatečnou opo rou. Není-li však úplně změněno, pak bude možn přece srovnáváním najíti nově momenty. Také byly daktyloskopicky vyšetřovány karto- nové obálky, ve kterých byly pilulky, naplněné cynn kalim. Třebaže jest jisto, ze na obálkách jsou otisk prstů jak odesílatele, tak i adresáta, přece se douf že na různých obálkách budou některé stopy totožné které bude možno srovnati s údaji v daktyloskopi ckém albu. Ovšem při tom se také připouští, že p chatel sotva patří k oněm lidem, jejichž daktylosko- pické snímky jsou v policejním albu.

Vídeň

26 article

Včera přihlásil se na policejním ředitelství muž jenž sdělil, že v Londýně existuje drogistická firma „Charles Francis“, která se zabývá výrobou pilulel proti mužské slabosti a inseruje zvláště v anglickýe listech, takže se zdá, že zasílatel pilulek umí angli cky a čte anglické noviny, kdež jméno „Charle Prancis““ calezl. V dchodě s generálním štábem rozeslal bezpeě nostní úrad dnes dopoledne všem plukům linie a z měbrany oběžník, v němž se aféra krátce vyličuj a jest připojena fotografická reprodukce listu, dál vyobrazení krabiček, v nichž byly zaslány pílulky i obraz pilulek. Celkem bylo rozesláno 2000 tako- vých oběžníků, Dle mínění, panujícího ve vojenských kruzíc ukazují všechny známky na to, že pachatel je pří- slušníkem armády, jenž byl zklamán ve svých aspi racích. Jistý vysoký důstojník generálního štábu. jenž zaujímá zvláštní postavení v ministerstvu vo- jenství, obdržel v těchto dnech výhrůžný list, psaný změněným písmem; policie byla o tom uvědo Pátráním omezuje se stále určitěji okruh, němž sluší pachatele hledati. Obchod, v němž byly koupeny obálky, nalézá se v Mariahilf a tamtéž j poštovní úřad, z něhož byly dopisy s jedem od slány. V Mariahilí jsou také skoro veškeré ústavy gererálního štábu. Z toho se soudí, že pachatel sluší hledati v Mariahilí a z různých známek lzes domnívati, že pachatel nejen znal dobře poměry generálním štábu a zvláště v kursu, jehož absolvent byli posledně povýšeni, nýbrž i že měl s tímto ku- sem styky a byl na něm nějak interesován. měna.

Charles Francis Charle Prancis Londýn Mariahilfy

27 article

Nebezpečné pilulky, které byly důstojníkům za- slány, nalézaly se v malé krabičce z hnědého dře věného papíru s žilkováním, napodobujícím příro- zené dřevo. Krabička, jaké dříve bývaly v trafikách na specialitní zapalky, asi 31/2 cm dlouhá a 2 e široká, stačila právě na dvě kapsle. Na dně posu- nutelné části vyražena značka „Vienne“ a vedle j podělný proužek vymazán. Je však také možno, že zde byla vytržena malá přilepená gumová šňůrk jaká byla v krabičkách na zápalky. Dle výroku o borníků jsou krabičky starým vídeňským výrobkem jenž se již nevyrábí, ale spolu s novým zbožím s ještě rozesílá. Krabička byla zalepena červeným hedvábným papírem a tento obal jeví dle záhybů zumových skvrn malou pečlivost, nebo — což j pravděpodobnější — malou obratnost v takové práci Pastilky se smrtícím práškem konečně byly zhoto- veny kapslovým strojem, jaký bývá ve všech lékár nách a drogeriích, měly velikost dvouhalérů, al nebyly také tak přesně stlačeny, jak je dělá o- borník. Dále se sděluje, že dle výroku odborníků jsou oplatkové kapsle ze Schmidtovy továrny v Norim- berku. Z Vídně, 22. listopadu. Říšské ministerstvo vo- jenství vypsalo odměnu 2000 K tomu, kdo podá zprá vu, která povede k dopadení pachatele v záhadne aféře důstojnické. Dnes přihlásili se čtyři dalš důstojníci, kteří rovněž dostali v dopise syankal stejným způsobem, jako ostatní. Tři pocházejí z Ha- liče a jeden z Čech. Pozoruhodno je, že patří k tému ročníku, jako všichni ostatní důstojníci, kteří pilulky destali a také jako zemřelý setník Mader. Nejsou však setníky, nýbrž nadporučíky,

Schmidtův Madera Norim Vídeň Čechy centimetr

28 article

Osm dní za živa pohřbení horníci. Z Lendýna, B2. listopadu. Dle zpráv z Cherr není již pochyby o tom, že aspoň 78 mužů přežil hroznou katastrofu v dolech. Někteří ze zachráně- ných určitě prohlašují, že asi 50 soudruhů prchlod odlehlé části dclu. Byla zahájena ihined další z chranná práce. Poslední zprávy sdělují, že z nejnižších štol je slyšeti klepání. Následkem toho se v záchranných pracích pokračuje s dvojnásobnou rychlostí. 58 z- chráněných mužů jest ošetřováno poblíž dolů lékari Jeden ze záchranců Medott líči události takto V sobotu ve 2 hodiny, když zachránci pronikli 800 stop do štoly, zvolal náhle: „Tiše, slyším něco

Cherr

29 article

A skutečně bylo slyšeti klepání. Skoro omámeni sjt- žděli lidé s lopatami a sekerami ke zdi. Záhy s klepání opět ozvalo, sekery narazily na měkkčí od- por a konečně ukázala se trhlina, kterou bylo vidět zachráněné. „Jest ještě někdo na živu?“ tázali jsme se. „Anol“ ozvalo se několik hlasů. Ihned byla jáma rozšířena a jako příšery zvedali se zachránění hor- níci Brzy se smáli a křičeli radostí jako šílení Zachránci chtěli je odněsti na zádech ze šachty, to- mu se však bránili a prohlašovali, že jsou dosti sil- ni, aby sami ze šachty vyjeli. První otázkou zachráněnýchi horníků bylo, je-l neděle nebo sobota. Myslili, že jsou zasypáni 48 ho- din a zatím byli v dolech plných 8 dnů. Jediný ních umíral. Byl to jistý Francouz, kterému byly ihned uděleny poslední svátosti. Někteří ze zachrá něných sotva již dýchali a nemohli vysílením ani vzíti potravu. Byli zabaleni do přikrývek, aby ostrý vzduch jim neuškodil a potom odneseni domů. Z Nového Yorku, 22. listopadu. („Local Anzei- ger“.) Dle zpráv z Cherry bylo jenom 20 ze 78 n živu nalezených horníků vytaženo nahoru. Ostatních 58 jest zase v nebezpečí života, protože požár znovu nad šachtou vypukl a strojů nelze použíti. Zasypa- ným byla dána potrava a jest naděje, že budou ješt všichní zachránění,

Francouz Nový York Cherry Local Anzei

30 article

= Bar. George de Reuteř, mladší syn nebožtik Bar. Jul. de Reitera, zemřel včera po delší nemoci v Londýně = Hersc zalčen pro nemravnost. Z Berlína; 22. listopadu. Včem zatkla policie herce Hiebera z Styrského Hradce, jenž jest obviněn z podvodu, zlo- činu proti mravopočestnosti a urážky. Hlieber dal rozdati dívkám ve věku 11 až 14 let lístky, v nich sděloval, že se u něho mohou vycvičiti na taneční umělkyně a pod. a žádal honorář 200 marek ve splátkách po 20 a 25 markách. Doznává, že v dvou přípsdech přilákal dívky k nemravným účelům. = Korajské dobrodružství Alice Ronseveltovy. Naproti prohlášení manžela Alice Rooseveltovy, čle- na kongresu Longwortha, prohlašuje berlínská autor- ka knihy „Jak jsem přišla ke korejskému dvoru“, Emma Kroeblová, že případ na hrobech korejských císařů udál se tak, jak jej vylíčila a nejde o žádnou smýšlenku nebo záměnu s jinými osobami. Správ- nost údajů může prý býti potvrzena svědky = Mlha v Paříži. Z Paříže, 22. listopadu Mlha, která zde včera panovala, způsobila mnoho pouličních nehod. při čemž bylo 29 orob více méně těžce zraněno. Čtyři osoby musily býti dopraveny do nemocnice.

Reuteř Jula Reiter Hieber Ronseveltův Rooseveltův Kroeblová Londýn Berlín Styrský Hradec Paříž