ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 9774c5c0-8ea6-11dc-a091-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 81 celkem · entity: person 153, place 84, org 35, work 11
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ S
3 masthead
22. listopadu 1909. Císlo 322.
4 article
ťakměř veškeren nemovitý majetek = výsledek to dlouholetého jich střádání. Dnes panuje v Bosně i Hercegovině v každěn ohledu úplná jistota a všude jeví se značná podní- kavost, klerá poroste víc a více. Osou celého hospodářského života jsou, jak všude, ústavy peněžní, kterých je zde s do statek. V samém Sarajevě jest několik větších bank založených cizím kapitálem, vedle nichž s dobrou prosporitou pracují i menší ústavy domácí. Jedním z největších ústavů je „Zemaliska banka“, založení Nídeňskou bankovní jednotou a rozvětvená po cele zemi: dále jest zde nová Agrární a kommerciální barka (ústav uherský), Filiálka Lublaňské úvěrn banky (založena Živnobankou), Filiálka banky „Uni- on“ a j. Z domácích ústavů jsou tu Centralna banka i štedionica, Kreditna banka, Srpska štedionica, Srpska banka v Mostaru, Srpska kommercialna banka v Brč- ce a m. j., které však vládnou malými závodními ka- pitály, takže pro větší obchody valného významu nemají. Snad již 1. ledna 1910 bude otevřena Filixlk Rakousko-uherské banky, po níž následovati bude poštovní spořitelna, kteréžto oba ústavy zajisté při- spějí k zdokonalení bosenského peněžnictví. V poslední době byly zraky veřejnosti obráceny k uherské „Agrárce“, poněvadž tato dostala, resp teprve dostati má do vínku rozsáhlé výsady v pří- čině vyvlastňování kmetů. Bohudík, tato věc nen ještě definitivně vyřízena a tak se snad přece jiným ústavům podaří, aspoň část oněch výsad na sebe strhnouti; jak se proslýchá, bude patrně „Unionka? na vyvlastňování kmetů zůčastněna. Není ovšem vy loučeno, že na konec vezme vyřízení vyvlastňovac otázky přece jen do ruky budoucí bosenský sněm což by bylo vlastně nejmoudřejší.
Živnobanka Uni Boseň Sarajevo Srpsko Mostar Rakousko Zemalisko banka lublaňský úvěrn banka Centralna banka Kreditna banka Srpsko banka Srpsko kommercialna banka Brč Unionka
5 article
Vyvlastnění kmetů má pro rozvoj země- dělský nesmírnou důležitost. Dosud úpí sedlák pod jhem svého bega, jemuž musí třetinu své sklizně od- věsti; kromě toho 10% sklizně (nyní v penězích) musí odvésti vládě, takže za jeho práci a námahu mu zbývá asi přes polovinu veškerého výtěžku, což ho zajisté nemůže nadchnouti pro zvýšenou ch t ku práci. Proto také kmet pracuje jen tolik, co mu k nejnutnější výživě stačí, nebo nechá pole ležel ladem a jde raději nádeničit. Vyvlastněním se po- měry změní. Kmet dostane svůj pozemek a tu jiz výdělečné snahy jej budeu nutit k činnosti a výnos jeho polí bude jistě stoupat. Ovšem, nelze na tuto snahu bosenských sedláků hleděti příliš optimisticky. neboť málo jich vyniká zvláštní pílí a horlivostí. Srad u mladších sedláků, kteří přece několik měsíců chodili do školy, lze doufati v jistou nápravu K tomu dopomohou i hospodářská družstva, vládou za příčinou povznešení zemědělství v život uváděná Krcmě toho vykonávají i zemské hospodářské a vi nařské stanice kulturní poslání mezi bosensko-her cegovskými sedláky; ukazujíť ony cesty k moderní mu využitkování půdy, pěstování dobytka a pod Konjunktura pro povznesení zemědělství je zde vel mi příznivá. Kdo viděl ony krásné lány poli v Po savině, v údolí Bosny, v Krajině (při vojenské dráze) v kraji sarajevském, kdo viděl tu hojnost luk a rist vin, dosud tak málo využitkovaných, hledí důvěřivě do budoucna. I rolnici-kolonisté by zde na- lezli dobrou půdu k činnosti a naší podnikaví hospo- dáři by tuto otázku neměli pouštěti se zřetele. Právě jako před léty v Chorvatsku a ve Slavonii, tak i v Bosně by se mohli usaditi a založiti vzorná hospodář ství; od nich by se pak Bosňané rádi učili.
Kmet Bosňan Bosna Chorvatsko Slavonie Boseň
6 article
Chci zde vzpomenouti osadníků německých ve Mindhorstu a Rudolístálu (kraj banjalucký), ktef před lety přišli do Bosny skoro bez groše a nyní mají slušná hospodářství, za než by se žádný náš rolník nemusil styděti. A rozpínavost jich po Bosně roste. — Nač tedy nechat padnouti slovanskou půdu do rukou gormánských? Znám zde několik případů kde i naši krajané se koupí zdejších pozemků obo- hatili, doufejme, že počel jich není ještě vyčerpán neboť pozemků bude časem ke koupi dosti. — Tal na př. zemskou vládou zřízené hospodářské stanice přejdou časem do rukou jednotlivců; právě nyní jedná se o pronájem hospodářství v Livně. — Takově hospodářské stanice budou v rukou jednotlivce da- leko vynosnějšími, než v rukou vlády, kde sebe menší záležitost musí proběhnouti řadou kanceláří než dojde svého vyřízení. A konečně žádný úřadní nemůže míti takový zájem na rozkvětu státního ho- spodářství, jako vlastník sám.
Bosna Tal Livno
7 article
Iercegovina nemá sice tak pěkných polí jak Dosna, nicméně vzhledem k teplé poloze daří se zd výborně tabák i víno. I ve vinařství již nyní možno pozoroval pokrok. Tak se nedávno utvořilo v Trebinji vinařské družstvo, které si vzalo za účel, zvelebiti hercegov- ské vinařství; snaha tato nepotká se s nezdarem neboť předně půdy k zakládání vinic je dosti a z druhé ani o odbyt není nouze. — Konečně dobrou zárukou je bodrý lid hercegovský, rychleji chápajíc a bystřejším důmyslem vynikající, než pohodlný lid bosenský. Za zmínku stojí přečelná pastviska na kop cích bosenských, která jsou jen z malé části využit- kována a na nichž by se dala zavésti četná alpská hospodářství. Dnes pase se na nich hovězí neb sko- pový dobytek, zvláště k vůli porážce; o nějakém zvláštním využitkování mléka (na tvaroh, sýr, má- sla o pod.) nemůže býti ani řeči, a máslo nutno do- vážeti. Pouze v Travníku (na Vlašičí) a v Baňaluce (klášter trapistů) vyrábí se něco sýra. — 678 —
Trebinje Travník
8 article
Kapitán pohlédl naň úkosem, nedůvěřivš, polo iro- nicky, jak bylo u něho zvykem. Náhle zavzlykal, slzy ne- uroniv, krátce, tajeně. Zakryl to dělaným, hlasitým, silným zakašláním. Stávalo se to asi často, poněvadž se tak rychle opanoval. Řekl něco cosi peprně kavalírského . . Mrtvoly i poranění snešeni na trávník klášternía kolona odešla z blázince. Zamířila nyní k ústí ulice Engracia na Calle del Cosso. Z dáli již viděti bylo, že místo ono plno je překážek. Ale lidé si oddechli. Biti se venku! Jíti ku předu a bojovati s vojáky ! Za při- kopy a před náspem z dlažby, hlíny a pytlů čihali obránci. Mihaly se tam jejich okrouhlé, rudé čapky. tvarem podobné komolému kuželi. Ve středu náměstí viděti bylo batterii pevnostních děl, vysoko pozvednutou, jleny obrácenou v černé ústi ulice. Prvý pluk polský pod Chlopickým utvořil sraženou kolonu, jako ulitý nárazník a ostrým krokem vyrazil. Jemu v palách byl čirnáctý pluk francouzský pod plukov- níkem Henrioltem. Oba pluky tyto vrazily celou massou svou v náměstí Cosso jako dvě ohromné stoupy, vše Udeřily na zvýšenou batterii a zdrtily její dělo- střelce. Batterie umikla. Tu však se všech stran, ze všech oken a nepozorovatelných děr v obrovských domech protáhlého náměstí sypaly se na ně kule. Stály tu po- supné, vysokostěnné budovy jako divadlo, úřady munici- pální a nade všemi soudní budova a obydlí kdysi ve XIV. věku nejvyššího soudce »justizy«, strážce svobod národní unie Kastilců a Arragonců proti vládě Petrův Ukrutných. Naproti ulici Engracia ústi proti ústí byla slepá a úzká ulička Arco de Cíneja. O nékolik kroků drticí.
Cossa Petrův Calle del Cossa ústit ulice protáhlý náměstí Engracie svoboda národní unie Kastilce Arragonce polo iro Arco jít Cíneja
9 article
V ohledu hospodářském dá se v Dosně i Herce- fovině vykonati mnoho, záleží jen na tom, by se řešení té otázky ujali schopní a vytrvalí pracovníci I průmys! bosenský bude stoupat s rozkvě- tem zemědělství. Jest cela řada průmyslových oborů, které s rolnictvím úzce souvisí, na př. výrob hospodářských strojů. Zdejší sedláci použí- vají dosud zastaralých, praprimitivních rádel, vlá- čidla jsou počítána k zvláštnostem a secí stroje jsou věcí úplně neznámou. Mlátičky a čističe možno vi- děti jen v zemských hospodářských stanicích:v Bosně se mlácení děje ještě prastarým způsobem, že se v kole honí koně tak dlouho, až zrní z klasů vy- padá. Čističem je tu pouze vítr. — Rozmachem pol ního hospodářství vzroste poptávka po strojích, takže se vyplatí, zříditi zde továrnu, která by kryla pe- třebu země. Dále hledí obor mlynářský lepší budoucno- sti vstříc. Dosud se obilí vyváželo, přicházejíc zpět zejména z Uher, v podobě mouky. V tom ohledu na- stane již letos náprava. V Sarajevě započne již tomto roce činnost družstevní parní mlýn a myslím že mu v brzku budou následovati i jiné. Průmysl cukrovarnický i lihovarni- cký jistě nezůstane omezen na pouhé 2 továrny které již stávají, nýbrž, a to zejména v kraji baňa- luckém, bude toto odvětví průmyslové se zdarem pěstováno. Z Bosny se dnes vyváží mnoho švesťek, kte- ré se teprve v cizině konservují; proč by se výroba ta nemohla díti na místě? Tou myšlenkou se právě zabývá sarajevský obchodní spolek, který pomýšlí zříditi továrnu na konservování švestek. P - dobná — ovšem německá — továrna jest v Brčce — Kromě toho jest v Posavině několik menších su- šáren, které však nemají velkého významu.
Uhry Sarajevo Bosna
10 article
Jiná odvětví průmyslová by se zde též dalas zdarem pěstovati, na př. průmysl mydlářský, dřevař- ský (zvláště nábytek), textilní a m. j. — Jest přire- zeno, že vedle velkoprůmyslu přibude zde časem celá řada živností, jelikož potřeba jich již dnes stoupa. Velkou Ludouenost má obor slavitelský, jakož i živnosti s tím oborem spojené (zámečnictví, tru- hlářství, malířství atd.). Již dnes jeví se zvláště ve městech stavební horečka a velké stavitelské firmy i pouzí zedničtí mistři mají plno práce, že se jin ani pracovních sii nedostává. Tvadí-li se, že průmysl dojde v Bosně značného rozkvětu, neděje se tak bez důvodu, neboť Bosna má veškeré podmínky, které jsou ke zdárnému vý- voji průmyslu nezbytny: uhlí, dříví, železo a lacinou sílu vodní. Kromě toho komunikační prostředky ne- jsou právě nepříznivy a na jejich zdokonalení se stále pracuje. Význam bosenského obchodu i prů- myslu zajisté stoupne, bude-li dostavena trať do Mi- trovce, čímž docíleno bude spojení se Soluní; jes jen na čase, aby projekt ten byl v brzku uskutečněn Ovšem rozmach hospodářský nenaslane přes noc, nýbrž bude to trvati hozkou řadu let a půjde se ku předu hodně pomalu, ale jisto je, že jednou bude Bosna počítána k zemím průmyslem i zeměděl- stvím bohatým. I ti nejstřízlivější posuzovatelé ho- spodářské budoucnosti Bosny se oddávají krásným illusím, že práce zde vykonaná nebude klidit ne- úrodu. Rychlý pokrok závisí též od vzdělání maléh lidu a je na bosenské vládě, by školství obec nému věnovala v budoucnu více péče a více peněz. než dosud: to prospěje blahobytu země více, než vy- hazování milionů na stavbu vojenských baráků.
Boseň Soluň Bosna
11 article
Právě zřízená obchodní a živnostenská komora Spolek průmyslníků, obchodníků a živnostníků bu- dou hospodářskou otázku patrně s větším porozumě- ním pěstovati, než se tak dělo dosud u bosenske vlády a proto naděje v lepší budoucnost nejsou právě neoprávněnými. Ke konci chci poukázat na jednu okolnost, pro naše národní hospodářství velice důležitou — jes to tlačení se německého a maďarského obchodu, prů- myslu i kapitálu do Bosny. Bosna i Hercegovina jsou země slovanské a proto by se mělo cízímu pří livu zabrániti. Naši národohospodářští činitelé by se měli tět otázky uchopit a hleděti, by náš vývoz na jih stou- pal, by i český obchod a průmysl se stal v Bosn důležitým faktorem a by i český kapitál došl zde dobrého využitkování. Nejsme přece hospodářsk tak slahými, abychom se kroku onoho musili báti.
Bosna Hercegovina spolek průmyslník
12 article
Kdyby se na př. český kapitál zúčastnil na založen většího peněžního ústavu, jakou konkurenci by mohl dělati kapitálu neslovanskému. Zdejší domácí ústav vládnou malým jměním (největší akc. kapitál jes 750.000 K), takže jsou nuceny omezovati se na men- ší obchody; Zemská banka, Unionka, Agrárka, Uher- ská společnost, jsou ústavy cizí, což není nikomu tajemstvím; zbývá tedy „Lublaňská úvěrní banka“ a s tou by se nový ústav mohl zcela dobře snášel „Úvěrní v mnohých oborech bankovních nepracuje a nemá oddělení pro zboží. Byl-li by nový ústáv na zdravém podkladu zbudován a zabýval-li by se vše- mi bankovními obory, zařídil moderní oddělení pr zboží, zahájil rozsáhlou činnost na poli agrárním průmyslovém a hlavní věc, v jeho čelo postaveni byl dobří, energičtí odborníci, byla by prosperita jeh zajištěna. Že by takový ústav byl bosenskými Slo- vany podporován, je patrno již ze sympatie zdejš „Srpske Riječi“ pro banku lublaňskou. Dotyčný č sopis stězuje si na příliv cizího kapitálu do Bosny
Srpske Uhry Bosna zemský banka Unionka Agrárk úvěrní banka
14 article
na pravo táhla se hlavní tepna města po druhé straně Cosso — ulice svatého Gilia. Táhla se vedle kostela téhož jména, zůstavujíe po pravé ruce kathedrálu del Seo, po levé chrám Nuestra Seňora del Pilar a přímo ústil na most. Plukovník Chtopicki sformoval svoji pošramocenou kolonu za střelby celého Cossa a zmýlen položením ulice Arco de Cineja, vrhl se do ní místo do ulice sv. Gilia. A v tomto koutě, jako všude v celém městě změněny byly domy v nedobytné tvrze. Vojáci klesali na rozcesti Cossa u vchodu v uličku a v její zavřené nitro. Řitily se na ně stěny, zůmyslně s hůry vypáčené a shozené s výše čtvrtého poschodí, opálené trámce, ještě dýmající jak pochodně, piana, skříně, spižírny i ruční granáty. Sám Chlopicki, těžce raněný, klesl na bojišti. Odtud ho vojáci vynesli v bezpečl. Tu již se snášela noc nad rozvířené město. Klášter Františkánů, dobytý útokem polského od- dílu, kromě věže, odkud usazení tam Španělé neustále metali na mimojdoucí vojsko ruční granáty, měl sloužiti za shromaždiště, za nemocnici i za místo odpočinku. Na dobyté ulici Sant Engracia hořel oheň vedle ohně již od soumraku. Stráže byly hustě rozestaveny a bděly nade všemi dobytými místy. Cedro oeil se pod sloupovím kláštera, jež ústilo v zahrady. Tu u zdí stály dlouhé široké lavice z tesaného kamene. Vojáci natáhli na těchto místech mnišské siesty své znavené údy. Ve městě stále ještě vřelo. Ve čtvrti u řeky za ná- městím Cosso, ve východní části kolem university i na západě v okolí paláce svaté inkvisice slyšeti bylo hluk práce, údery kladiv, trhání půdy a odvěkých zdí. Ale vo- jáci francouzští a polšti, slyšíco ton noční hluk při zbro-
Cossa Gilius Chtopický Španěl dobytý ulice Santa Engracie Stráž Arco jít Cineja svatá inkvizice slyšet
18 article Bohuslav Hausner,
Bohuslav Hausner, optik e. k. oční kliniky v Praze, Ferdinandova tř., „ Platýz“. a s nadšením vítá banku lublaňskou, která přináší kapitál od „bratří slovenských“. Zde by se měla při- ložiti ruka k dílu, by tím i náš národohospodářský živel nabyl vlivu na vývoj průmyslu obchodu ne jen v Bosně, ale “ na celém Balkáně.
Hausner Ferdinandův Platýz Praha Boseň Balkán
19 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Vzduchoplavba. se Výstavu Bleriotova aeroplan navštívili dnes dopoledne starosta král. hlav. města Prahy dr. K Groš a náměstkové pp. Seifert a Kasa- lický, kteří se živým zájmem přístroj prohlíželi věnovali pozornost příslušnému výkladu. Dále navštl vili výslavu správce presidia poštovního ředitelství J. Kalandra, dr. Bedřich kníže Lobkowicz a j. v. ** Nový výškový rekord Paulha nův, jenž v Mourmelonu se vznesl do výše (oficiáln změřené) 360 m i bezprostředně následující neoficiální rekord Lathamův, který vystoupil dokonce 410 m v- soko, činí vhodnou zmínku o posud zaznamenaných rekordech výškových. Jsou to od meelingn v RRemešia 29. srpna v Řemeši Latham (Antoinelte) 155 29. srpna v Remeši Farman
Bleriotův Groš Seifert Kasa J Kalandra doktor Lobkowicz Lathamův Farman Praha Remeš Řemeš Latham
20 article
(Farman) 110 29. srpna v Remeši Paulhan (Voisin) 17. září v Berlíně O. Wright (Wright) 172 19. září v Brescii Rougier (Volsin) 198 18. října v Paříži hr. Lambert (Wright) 1. listop. v Brooklandu Paulhan (Farman) 23 2 , v Antverpách Rougier (Voisin) 270 19. „ v Chalonsu Paulhan (Farman) 360 19. . v Chslonsu Latham (Antoinette) 410 ** Německý rekod aviatícký t. j. r kord německého aviatika na německém strojí docilený má Grade, který v Bremách se svým jednoplošaíken létal 54 min. 30 vleř. ** Rekord, jenž trval 17 minut, byl vý- škový rekord Paulhanův, jenž v pátek ráno vzleio v Mourmelonu do výše 360 m. Ještě se neutišíla po- chvala, když Laibam startoval, aby rekord ten pře- konal. Po 10 asinutach byl 410 m. vysoko. Paulha se odškodnil odpůldne téhož dne cestou do Chalons, kterou v malém opakoval Lamberlův výlet z Juvisy do Paříže. Z »nedostatku E lfelovy věže« oblste chalonsskou kathedrálu a uletěv 60 km., přistál h adce v Mourmelonu. ** Vítězství kardanu. Kardan vyllačil u vezů střední síly všude řelězy a šíří se i u vozů zcela silných. Novým toho důkazem jest Mercedes. jehož výrobci lpěli houževnatě na řetězu. Zkušeno- sti, které učinili s kardanem u lebkého modelu (i ks.), je přiměly dáti kardan nyní i 45koňovému vezu.
Farman Paulhan Voisin O Wright Wright Lambert Brooklanda Paulhan Antoinette Paulhanův Laibam Remeš Berlín Paříž Antverpy Chslonsa Latham Chalon Brescia Kurier Voisin km
21 article
Atiletiva a sporlovní hry- ** A. F. K. Vršovice komb. v. S. K. Sla- voj (Žižkov) O: 1. Místo ohlášených zápasů s o- běma mužstvy nastupují hosté pouze s L.A mužstvem a to ještě pozdě, takže Vršovičtí, nasyceni čekáním. pro odchod některých hráčů postavili jen komh. muž. stvo a match sehrán jako trainingový. Přes to byli stále v útoku, avšak pro vydatnou obranu hostí ne- mohli docíliti úspěchu. Naopak hosté získali branku ze špatného přihrání hráče Vršovic vlastnímu bran- káři. V polovině odešli hosté bez příčiny a ku pře- kvapení jak hráčů V., tak i obecenstva, na něž to uči- nilo trapný dojem. Soudcoval za nesvazového soudce p. Počta k úplné spokojenosti. ** Z Hrauce hralové. 21. listopadu. S. S. K. Meteor Vinohrady v. S. K. Hradec Králové 2 : (2 : O). Hráno na hříšti, které svým sněhovým, pře decimetr vysokým »příkrovem« ke bře valně způso- bilé nebylo. Meteor i Hradec s 3 náhradníky. Po vý- znamenité, jemné chuti, denně dopol. od 9 hod., večer od 51/2 hod., dále speciality: špekové, jemně sekané uzenice, špe- kové uzenky „cigárka“ a zvliště jemné poláky nabízi Dušek a Šafránek, Praha 1I., na Pořičí č. 10, záv. uzenářský, výr. a prod. vešk. jem zboži uzen., výkroj nejjem. praž. šunek a salámů. Vkusně zařiž jidelna. Zásilky na ven. dobir 679 —
Sl Počta S K Dušek Šafránek Vršovice Žižkov Hradec Králové Hradec Praha 1 Pořičet Meteor Vinohrady Meteor
22 article
kopu Hradce nsazuje se M. naehvrlkuoíbranky HIe, potom střídavé útoky, které oba brankáři zneškou- ňují. M. maje levou stranu forvardu kompletní, pod- níká ji většinou útoky, které, ač dobře sehrány, skon čily skoro vždy v jistých rukou Kačerovského. T prve 20. min. přináší M. zasloužený úspěch, kter získán levým křídlem. Následující chvíle vidí Meteo v převaze, ale obrana Hradce byla vždy na místě Třicátá minuta plináší M. druhý úspěch, když by proměněn volný kop levou spojkou, za raku pr. backa Do konce poločasu, ač M. jest stále v převaze, n výsledku ničeho nezměněno. V druhé polovici jest Hradec asi 10 min v pře vaze a několik pěkných rau Neumanových brankál M. odvrací. Následuje střidavá hra, při níž mnoh vyložených chancí před samým goalem pro kluzký terain neproměněno. Ke konci hry zase M. nabýv převahy, ale pěkné umění Kačerovského zabraňuje jakémukoliv úspěchu. Svazový soudce p. E. Fišer s nedostavil. Soudce, člen Hradce Králové, slabý. Za pase m tímto ukončil S. K. Hradec Králové sezonu. ** 74: 13 jest scoře A. F. K. Kolina v podzimn sezoně, kterou ukončil v neděli. ** Hockev. A. C. Sparta v. A. F. K. Union 3:9 (1: 1). U Sparty vynikl Fallýn. Celek však slabý Za Union scorovalo pravé křídlo pětkrát. Aubrech třkrát, centrbalí jednou. Za Spartu scorovalo lev křídlo, Skřivan a Faltýn.
HI Neumanův E Fišer K Hradec Král A F K Kolin A C Skřivan Faltýn Hradec Hradec Králové Sparta Fallýn
26 article
Dne 14. listopadu 1909: Brabencová Anna manželka účetního, 48 roků, 331—II. Zachariášova Zdeňka, dcera kováře, 11/2 měs., 492—III. Pokorn Marie, dcera dělníka, 3 měs., 89—IV. Švarc Franti- šek, syn holiče, 161/2 měs., 110—IV. Adámek Vladi mír, 7 měs., 657—VII. Snopek Václav, vrchní hasie 45 roků, 389—VII. — U Milosrdných bratř Frauenholz Josef, kočí, 48 roků. Procházka Václav cihlář, 58 roků. — U Milosrdných sester Chroust Václav, konduktor, 43 roky. — V měst. ském chudobinci: Miesl Václav, učitel šermu 74 roky. — Ve všeohečné nemocnici: Čtvrt- níková Josefa, manželka čalouníka, 25 roků. Šimen František, žebrák, 84 roky. Štetanik Václav. drožkár Dne 15. listopadu 1909: Janský Jan, pe kařský mistr, 45 roků, 128—II. Šticha Josef, domov- ník, 58 roků, 1410—II. Weileder Ondřej, sběratel 72 roky. 748—II. Řízková Františka, manželka ko- čího, 28 roků, 607—VIII. — V městském chu- dobinci: Richter Karel, nádenník, 81 rok. Ve všeobecné nemocnici: Berner Lespold. skladník, 37 roků. Frčhlichová Karla, manželka děl- níka, 31 rok. Krejčík Antonín, nádenník, 40 toků Kukačkova Marie, služka, 24 roky. Mareš František vdovec, 59 roků. Novotný Antonín, dělník, 36 roků Dne 16. listopadu 1909: Klempererová Karla, soukromnice, 74 roky, 487—I. Vodičková Al bina, soukromnice, 78 roků, 249—III. IIlaváč Karel syn zřízence elektrické dráhy, 6 měs., 225—VIl Tenglerova Barbora, dcera dělníka, 1 rok, 492—VIl Valeš Havel, cukrářský mistr, 571/4 roku, 80—VrIi —U Milosrdných sester: Mrázek Karel. dělník, 43 roky. — U Milosrdných bratři Chloupek Josef, obuvnický pomocník, 17 roků. — Ve vojenské nemocnicf č. 11: Hlaváček Jan pěšák c. a k. pl č. 102, 23 roky. — Ve všeobe- né nemocnici: Hireš Štěpán, malíř porculánu 19 roků. Klika Josef, krejčí, 43 roky. Rejmanová Anna, posluhovačka, 58 roků.
Brabencová Anna Adámek Vlad Snopek Josef Václav cihlář Chroust Václav Štich Ondřej František Richter Karel Krejčík Kukačkův Marie Mareš František vdovec Antonín I Vodičková bin Tenglerův Barbora Valeš Havel Mrázek Chloupek Jan pěšák Pokorn Marie Švarc František Šimen František Zachariášův Zdeňka Miesl Václav Janský Jan Berner Lespold Hireš Štěpán
28 article
56 hra v předpí (4. čivrtka.) Rozmilá rodina. Veselohra o třech dějstvích. Dánsky napsal Gustav Esman. Přeložil R. Nosek. Režisér Gustav Schmoranz Osoby: Friis, velkoobchodník, ředitel paroplavebaí společnosti, Jakub Seifert. Eliška, Emilie, Ida, Jakub, jeho děti, Růžena Noskova, Hanna Benontová, Ann Sedláčkova, Rudolí Deyl. Randall, vicskonsul, muž Eliščin, Emil Focht. Baron Claas z Lejonstamů. muž Emili, Richard Schlaghamer. Waldemar Ny ström, námořní důstojník, synovec Friisův Frant Matějovský. Hrabě Mogenhjelm, Karel Hašler. Š. Schildpatt, Eugen Viesner Ludwig, velkoobchednik. Karel Mušek. Tbomsen, účetní, Florentin Steinsberg- Andersen, sloužící u Friisových, Rudolf Kafka. Sluha ve Friisové úřadovně, František Gerlics ý. Děje se v domácnosti Friisově a v jeho úřadovně v Kodani. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec po 9. bod Zkrocení zlé ženy. V úterý 23. listopadu. 57. hra v předpl (1. čtvrika.)
Esman R Nosek Schmoranz Seifert Eliška Emilie Ida Jakub Noskův Hanna Benontová Sedláčkův Deyl Randall Eliščin Focht Baron Emit Schlaghamer Waldemar Na Friisův Matějovský Mogenhjelm Hašler Š Schildpatt Viesner Ludwig Karel muška Steinsberg Andersen Friisový Kafka František Gerlics Dánsko Lejonstam Kodaň
29 article Městské divadlo Kr. Vinohradů.
Městské divadlo Kr. Vinohradů. V pondělí 22. listopadu. Začátek o 7. hod Mimo předplacení Čivrtá pohostinská hra komorního pěvce Fran Navála Nápoj lásky Komická opera o 2 jednaních od Felice Romaní-ho Přeložil F. Veverka Hudbu složil G Donizetti. Di i- gent Bedřich Holeček. Režisér Adolf Dobrovolný. Po prvním jednání delší přestávka. Konec o 9. hod. več.
Fran Felice Romaný F Veverka Donizetti Holeček Dobrovolná městský divadlo Králové . vinohrad
30 article Lldové divadlo „Uranla“ v Praze-VIl.
Lldové divadlo „Uranla“ v Praze-VIl. V zahradě I. pražského měšt. pivovaru. V pondělí 22. listopadu. Začátek o 1/48. hod 186. hra dělnictva organisací sociálně-demokratick ých v Praze-VII. Spodničky. Veselohra o 3 dějstvích od Josefa Skružného. Režisé B. Kovář. Konec o 1/411. hod. več.
Skružný Praha Lldová divadlo Uranl Režisé B