3
masthead
22. listopadu 1909. Císlo 322.
4
article
ťakměř veškeren nemovitý majetek = výsledek to
dlouholetého jich střádání.
Dnes panuje v Bosně i Hercegovině v každěn
ohledu úplná jistota a všude jeví se značná podní-
kavost, klerá poroste víc a více.
Osou celého hospodářského života jsou, jak
všude, ústavy peněžní, kterých je zde s do
statek. V samém Sarajevě jest několik větších bank
založených cizím kapitálem, vedle nichž s dobrou
prosporitou pracují i menší ústavy domácí. Jedním
z největších ústavů je „Zemaliska banka“, založení
Nídeňskou bankovní jednotou a rozvětvená po cele
zemi: dále jest zde nová Agrární a kommerciální
barka (ústav uherský), Filiálka Lublaňské úvěrn
banky (založena Živnobankou), Filiálka banky „Uni-
on“ a j. Z domácích ústavů jsou tu Centralna banka
i štedionica, Kreditna banka, Srpska štedionica, Srpska
banka v Mostaru, Srpska kommercialna banka v Brč-
ce a m. j., které však vládnou malými závodními ka-
pitály, takže pro větší obchody valného významu
nemají. Snad již 1. ledna 1910 bude otevřena Filixlk
Rakousko-uherské banky, po níž následovati bude
poštovní spořitelna, kteréžto oba ústavy zajisté při-
spějí k zdokonalení bosenského peněžnictví.
V poslední době byly zraky veřejnosti obráceny
k uherské „Agrárce“, poněvadž tato dostala, resp
teprve dostati má do vínku rozsáhlé výsady v pří-
čině vyvlastňování kmetů. Bohudík, tato věc nen
ještě definitivně vyřízena a tak se snad přece jiným
ústavům podaří, aspoň část oněch výsad na sebe
strhnouti; jak se proslýchá, bude patrně „Unionka?
na vyvlastňování kmetů zůčastněna. Není ovšem vy
loučeno, že na konec vezme vyřízení vyvlastňovac
otázky přece jen do ruky budoucí bosenský sněm
což by bylo vlastně nejmoudřejší.
Živnobanka
Uni
Boseň
Sarajevo
Srpsko
Mostar
Rakousko
Zemalisko banka
lublaňský úvěrn banka
Centralna banka
Kreditna banka
Srpsko banka
Srpsko kommercialna banka
Brč
Unionka
5
article
Vyvlastnění kmetů má pro rozvoj země-
dělský nesmírnou důležitost. Dosud úpí sedlák pod
jhem svého bega, jemuž musí třetinu své sklizně od-
věsti; kromě toho 10% sklizně (nyní v penězích)
musí odvésti vládě, takže za jeho práci a námahu
mu zbývá asi přes polovinu veškerého výtěžku, což
ho zajisté nemůže nadchnouti pro zvýšenou ch t
ku práci. Proto také kmet pracuje jen tolik, co mu
k nejnutnější výživě stačí, nebo nechá pole ležel
ladem a jde raději nádeničit. Vyvlastněním se po-
měry změní. Kmet dostane svůj pozemek a tu jiz
výdělečné snahy jej budeu nutit k činnosti a výnos
jeho polí bude jistě stoupat. Ovšem, nelze na tuto
snahu bosenských sedláků hleděti příliš optimisticky.
neboť málo jich vyniká zvláštní pílí a horlivostí.
Srad u mladších sedláků, kteří přece několik
měsíců chodili do školy, lze doufati v jistou nápravu
K tomu dopomohou i hospodářská družstva, vládou
za příčinou povznešení zemědělství v život uváděná
Krcmě toho vykonávají i zemské hospodářské a vi
nařské stanice kulturní poslání mezi bosensko-her
cegovskými sedláky; ukazujíť ony cesty k moderní
mu využitkování půdy, pěstování dobytka a pod
Konjunktura pro povznesení zemědělství je zde vel
mi příznivá. Kdo viděl ony krásné lány poli v Po
savině, v údolí Bosny, v Krajině (při vojenské dráze)
v kraji sarajevském, kdo viděl tu hojnost luk a rist
vin, dosud tak málo využitkovaných, hledí důvěřivě
do budoucna. I rolnici-kolonisté by zde na-
lezli dobrou půdu k činnosti a naší podnikaví hospo-
dáři by tuto otázku neměli pouštěti se zřetele. Právě
jako před léty v Chorvatsku a ve Slavonii, tak i v
Bosně by se mohli usaditi a založiti vzorná hospodář
ství; od nich by se pak Bosňané rádi učili.
Kmet
Bosňan
Bosna
Chorvatsko
Slavonie
Boseň
6
article
Chci zde vzpomenouti osadníků německých ve
Mindhorstu a Rudolístálu (kraj banjalucký), ktef
před lety přišli do Bosny skoro bez groše a nyní
mají slušná hospodářství, za než by se žádný náš
rolník nemusil styděti. A rozpínavost jich po Bosně
roste. — Nač tedy nechat padnouti slovanskou půdu
do rukou gormánských? Znám zde několik případů
kde i naši krajané se koupí zdejších pozemků obo-
hatili, doufejme, že počel jich není ještě vyčerpán
neboť pozemků bude časem ke koupi dosti. — Tal
na př. zemskou vládou zřízené hospodářské stanice
přejdou časem do rukou jednotlivců; právě nyní
jedná se o pronájem hospodářství v Livně. — Takově
hospodářské stanice budou v rukou jednotlivce da-
leko vynosnějšími, než v rukou vlády, kde sebe
menší záležitost musí proběhnouti řadou kanceláří
než dojde svého vyřízení. A konečně žádný úřadní
nemůže míti takový zájem na rozkvětu státního ho-
spodářství, jako vlastník sám.
Bosna
Tal
Livno
7
article
Iercegovina nemá sice tak pěkných polí jak
Dosna, nicméně vzhledem k teplé poloze daří se zd
výborně tabák i víno.
I ve vinařství již nyní možno pozoroval
pokrok. Tak se nedávno utvořilo v Trebinji vinařské
družstvo, které si vzalo za účel, zvelebiti hercegov-
ské vinařství; snaha tato nepotká se s nezdarem
neboť předně půdy k zakládání vinic je dosti a z
druhé ani o odbyt není nouze. — Konečně dobrou
zárukou je bodrý lid hercegovský, rychleji chápajíc
a bystřejším důmyslem vynikající, než pohodlný lid
bosenský.
Za zmínku stojí přečelná pastviska na kop
cích bosenských, která jsou jen z malé části využit-
kována a na nichž by se dala zavésti četná alpská
hospodářství. Dnes pase se na nich hovězí neb sko-
pový dobytek, zvláště k vůli porážce; o nějakém
zvláštním využitkování mléka (na tvaroh, sýr, má-
sla o pod.) nemůže býti ani řeči, a máslo nutno do-
vážeti. Pouze v Travníku (na Vlašičí) a v Baňaluce
(klášter trapistů) vyrábí se něco sýra.
— 678 —
Trebinje
Travník
8
article
Kapitán pohlédl naň úkosem, nedůvěřivš, polo iro-
nicky, jak bylo u něho zvykem. Náhle zavzlykal, slzy ne-
uroniv, krátce, tajeně.
Zakryl to dělaným, hlasitým, silným zakašláním.
Stávalo se to asi často, poněvadž se tak rychle opanoval.
Řekl něco cosi peprně kavalírského . .
Mrtvoly i poranění snešeni na trávník klášternía
kolona odešla z blázince. Zamířila nyní k ústí ulice
Engracia na Calle del Cosso. Z dáli již viděti bylo, že
místo ono plno je překážek. Ale lidé si oddechli. Biti
se venku! Jíti ku předu a bojovati s vojáky ! Za při-
kopy a před náspem z dlažby, hlíny a pytlů čihali
obránci. Mihaly se tam jejich okrouhlé, rudé čapky.
tvarem podobné komolému kuželi. Ve středu náměstí
viděti bylo batterii pevnostních děl, vysoko pozvednutou,
jleny obrácenou v černé ústi ulice.
Prvý pluk polský pod Chlopickým utvořil sraženou
kolonu, jako ulitý nárazník a ostrým krokem vyrazil.
Jemu v palách byl čirnáctý pluk francouzský pod plukov-
níkem Henrioltem. Oba pluky tyto vrazily celou massou
svou v náměstí Cosso jako dvě ohromné stoupy, vše
Udeřily na zvýšenou batterii a zdrtily její dělo-
střelce. Batterie umikla. Tu však se všech stran, ze
všech oken a nepozorovatelných děr v obrovských domech
protáhlého náměstí sypaly se na ně kule. Stály tu po-
supné, vysokostěnné budovy jako divadlo, úřady munici-
pální a nade všemi soudní budova a obydlí kdysi ve
XIV. věku nejvyššího soudce »justizy«, strážce svobod
národní unie Kastilců a Arragonců proti vládě Petrův
Ukrutných. Naproti ulici Engracia ústi proti ústí byla
slepá a úzká ulička Arco de Cíneja. O nékolik kroků
drticí.
Cossa
Petrův
Calle del Cossa
ústit ulice
protáhlý náměstí
Engracie
svoboda národní unie Kastilce
Arragonce
polo iro
Arco jít Cíneja
9
article
V ohledu hospodářském dá se v Dosně i Herce-
fovině vykonati mnoho, záleží jen na tom, by se
řešení té otázky ujali schopní a vytrvalí pracovníci
I průmys! bosenský bude stoupat s rozkvě-
tem zemědělství. Jest cela řada průmyslových oborů,
které s rolnictvím úzce souvisí, na př. výrob
hospodářských strojů. Zdejší sedláci použí-
vají dosud zastaralých, praprimitivních rádel, vlá-
čidla jsou počítána k zvláštnostem a secí stroje jsou
věcí úplně neznámou. Mlátičky a čističe možno vi-
děti jen v zemských hospodářských stanicích:v
Bosně se mlácení děje ještě prastarým způsobem, že
se v kole honí koně tak dlouho, až zrní z klasů vy-
padá. Čističem je tu pouze vítr. — Rozmachem pol
ního hospodářství vzroste poptávka po strojích, takže
se vyplatí, zříditi zde továrnu, která by kryla pe-
třebu země.
Dále hledí obor mlynářský lepší budoucno-
sti vstříc. Dosud se obilí vyváželo, přicházejíc zpět
zejména z Uher, v podobě mouky. V tom ohledu na-
stane již letos náprava. V Sarajevě započne již
tomto roce činnost družstevní parní mlýn a myslím
že mu v brzku budou následovati i jiné.
Průmysl cukrovarnický i lihovarni-
cký jistě nezůstane omezen na pouhé 2 továrny
které již stávají, nýbrž, a to zejména v kraji baňa-
luckém, bude toto odvětví průmyslové se zdarem
pěstováno.
Z Bosny se dnes vyváží mnoho švesťek, kte-
ré se teprve v cizině konservují; proč by se
výroba ta nemohla díti na místě? Tou myšlenkou
se právě zabývá sarajevský obchodní spolek, který
pomýšlí zříditi továrnu na konservování švestek. P -
dobná — ovšem německá — továrna jest v Brčce
— Kromě toho jest v Posavině několik menších su-
šáren, které však nemají velkého významu.
Uhry
Sarajevo
Bosna
10
article
Jiná odvětví průmyslová by se zde též dalas
zdarem pěstovati, na př. průmysl mydlářský, dřevař-
ský (zvláště nábytek), textilní a m. j. — Jest přire-
zeno, že vedle velkoprůmyslu přibude zde časem
celá řada živností, jelikož potřeba jich již dnes
stoupa.
Velkou Ludouenost má obor slavitelský, jakož
i živnosti s tím oborem spojené (zámečnictví, tru-
hlářství, malířství atd.). Již dnes jeví se zvláště ve
městech stavební horečka a velké stavitelské firmy
i pouzí zedničtí mistři mají plno práce, že se jin
ani pracovních sii nedostává.
Tvadí-li se, že průmysl dojde v Bosně značného
rozkvětu, neděje se tak bez důvodu, neboť Bosna
má veškeré podmínky, které jsou ke zdárnému vý-
voji průmyslu nezbytny: uhlí, dříví, železo a lacinou
sílu vodní. Kromě toho komunikační prostředky ne-
jsou právě nepříznivy a na jejich zdokonalení se
stále pracuje. Význam bosenského obchodu i prů-
myslu zajisté stoupne, bude-li dostavena trať do Mi-
trovce, čímž docíleno bude spojení se Soluní; jes
jen na čase, aby projekt ten byl v brzku uskutečněn
Ovšem rozmach hospodářský nenaslane přes
noc, nýbrž bude to trvati hozkou řadu let a půjde
se ku předu hodně pomalu, ale jisto je, že jednou
bude Bosna počítána k zemím průmyslem i zeměděl-
stvím bohatým. I ti nejstřízlivější posuzovatelé ho-
spodářské budoucnosti Bosny se oddávají krásným
illusím, že práce zde vykonaná nebude klidit ne-
úrodu.
Rychlý pokrok závisí též od vzdělání maléh
lidu a je na bosenské vládě, by školství obec
nému věnovala v budoucnu více péče a více peněz.
než dosud: to prospěje blahobytu země více, než vy-
hazování milionů na stavbu vojenských baráků.
Boseň
Soluň
Bosna
11
article
Právě zřízená obchodní a živnostenská komora
Spolek průmyslníků, obchodníků a živnostníků bu-
dou hospodářskou otázku patrně s větším porozumě-
ním pěstovati, než se tak dělo dosud u bosenske
vlády a proto naděje v lepší budoucnost nejsou právě
neoprávněnými.
Ke konci chci poukázat na jednu okolnost, pro
naše národní hospodářství velice důležitou — jes
to tlačení se německého a maďarského obchodu, prů-
myslu i kapitálu do Bosny. Bosna i Hercegovina
jsou země slovanské a proto by se mělo cízímu pří
livu zabrániti.
Naši národohospodářští činitelé by se měli tět
otázky uchopit a hleděti, by náš vývoz na jih stou-
pal, by i český obchod a průmysl se stal v Bosn
důležitým faktorem a by i český kapitál došl
zde dobrého využitkování. Nejsme přece hospodářsk
tak slahými, abychom se kroku onoho musili báti.
Bosna
Hercegovina
spolek průmyslník
12
article
Kdyby se na př. český kapitál zúčastnil na založen
většího peněžního ústavu, jakou konkurenci by mohl
dělati kapitálu neslovanskému. Zdejší domácí ústav
vládnou malým jměním (největší akc. kapitál jes
750.000 K), takže jsou nuceny omezovati se na men-
ší obchody; Zemská banka, Unionka, Agrárka, Uher-
ská společnost, jsou ústavy cizí, což není nikomu
tajemstvím; zbývá tedy „Lublaňská úvěrní banka“
a s tou by se nový ústav mohl zcela dobře snášel
„Úvěrní v mnohých oborech bankovních nepracuje
a nemá oddělení pro zboží. Byl-li by nový ústáv na
zdravém podkladu zbudován a zabýval-li by se vše-
mi bankovními obory, zařídil moderní oddělení pr
zboží, zahájil rozsáhlou činnost na poli agrárním
průmyslovém a hlavní věc, v jeho čelo postaveni byl
dobří, energičtí odborníci, byla by prosperita jeh
zajištěna. Že by takový ústav byl bosenskými Slo-
vany podporován, je patrno již ze sympatie zdejš
„Srpske Riječi“ pro banku lublaňskou. Dotyčný č
sopis stězuje si na příliv cizího kapitálu do Bosny
Srpske
Uhry
Bosna
zemský banka
Unionka
Agrárk
úvěrní banka
14
article
na pravo táhla se hlavní tepna města po druhé straně
Cosso — ulice svatého Gilia. Táhla se vedle kostela
téhož jména, zůstavujíe po pravé ruce kathedrálu del Seo,
po levé chrám Nuestra Seňora del Pilar a přímo ústil
na most.
Plukovník Chtopicki sformoval svoji pošramocenou
kolonu za střelby celého Cossa a zmýlen položením ulice
Arco de Cineja, vrhl se do ní místo do ulice sv. Gilia.
A v tomto koutě, jako všude v celém městě změněny
byly domy v nedobytné tvrze. Vojáci klesali na rozcesti
Cossa u vchodu v uličku a v její zavřené nitro. Řitily
se na ně stěny, zůmyslně s hůry vypáčené a shozené
s výše čtvrtého poschodí, opálené trámce, ještě dýmající
jak pochodně, piana, skříně, spižírny i ruční granáty.
Sám Chlopicki, těžce raněný, klesl na bojišti. Odtud ho
vojáci vynesli v bezpečl.
Tu již se snášela noc nad rozvířené město.
Klášter Františkánů, dobytý útokem polského od-
dílu, kromě věže, odkud usazení tam Španělé neustále
metali na mimojdoucí vojsko ruční granáty, měl sloužiti
za shromaždiště, za nemocnici i za místo odpočinku. Na
dobyté ulici Sant Engracia hořel oheň vedle ohně již od
soumraku. Stráže byly hustě rozestaveny a bděly nade
všemi dobytými místy. Cedro oeil se pod sloupovím
kláštera, jež ústilo v zahrady. Tu u zdí stály dlouhé
široké lavice z tesaného kamene. Vojáci natáhli na těchto
místech mnišské siesty své znavené údy.
Ve městě stále ještě vřelo. Ve čtvrti u řeky za ná-
městím Cosso, ve východní části kolem university i na
západě v okolí paláce svaté inkvisice slyšeti bylo hluk
práce, údery kladiv, trhání půdy a odvěkých zdí. Ale vo-
jáci francouzští a polšti, slyšíco ton noční hluk při zbro-
Cossa
Gilius
Chtopický
Španěl
dobytý ulice
Santa Engracie
Stráž
Arco jít Cineja
svatá inkvizice slyšet
18
article
Bohuslav Hausner,
Bohuslav Hausner,
optik e. k. oční kliniky
v Praze,
Ferdinandova tř., „ Platýz“.
a s nadšením vítá banku lublaňskou,
která přináší
kapitál od „bratří slovenských“. Zde by
se měla při-
ložiti ruka k dílu, by tím i náš národohospodářský
živel nabyl vlivu na vývoj průmyslu
obchodu ne
jen v Bosně, ale “ na celém Balkáně.
Hausner
Ferdinandův
Platýz
Praha
Boseň
Balkán
19
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Vzduchoplavba.
se Výstavu Bleriotova aeroplan
navštívili dnes dopoledne starosta král. hlav. města
Prahy dr. K Groš a náměstkové pp. Seifert a Kasa-
lický, kteří se živým zájmem přístroj prohlíželi
věnovali pozornost příslušnému výkladu. Dále navštl
vili výslavu správce presidia poštovního ředitelství
J. Kalandra, dr. Bedřich kníže Lobkowicz a j. v.
** Nový výškový rekord Paulha
nův, jenž v Mourmelonu se vznesl do výše (oficiáln
změřené) 360 m i bezprostředně následující neoficiální
rekord Lathamův, který vystoupil dokonce 410 m v-
soko, činí vhodnou zmínku o posud zaznamenaných
rekordech výškových. Jsou to od meelingn v RRemešia
29. srpna v Řemeši Latham (Antoinelte) 155
29. srpna v Remeši Farman
Bleriotův
Groš
Seifert
Kasa
J Kalandra
doktor
Lobkowicz
Lathamův
Farman
Praha
Remeš
Řemeš Latham
20
article
(Farman) 110
29. srpna v Remeši Paulhan (Voisin)
17. září v Berlíně O. Wright (Wright) 172
19. září v Brescii Rougier (Volsin) 198
18. října v Paříži hr. Lambert (Wright)
1. listop. v Brooklandu Paulhan (Farman) 23
2 , v Antverpách Rougier (Voisin) 270
19. „ v Chalonsu Paulhan (Farman) 360
19. . v Chslonsu Latham (Antoinette) 410
** Německý rekod aviatícký t. j. r
kord německého aviatika na německém strojí docilený
má Grade, který v Bremách se svým jednoplošaíken
létal 54 min. 30 vleř.
** Rekord, jenž trval 17 minut, byl vý-
škový rekord Paulhanův, jenž v pátek ráno vzleio
v Mourmelonu do výše 360 m. Ještě se neutišíla po-
chvala, když Laibam startoval, aby rekord ten pře-
konal. Po 10 asinutach byl 410 m. vysoko. Paulha
se odškodnil odpůldne téhož dne cestou do Chalons,
kterou v malém opakoval Lamberlův výlet z Juvisy
do Paříže. Z »nedostatku E lfelovy věže« oblste
chalonsskou kathedrálu a uletěv 60 km., přistál
h adce v Mourmelonu.
** Vítězství kardanu. Kardan vyllačil
u vezů střední síly všude řelězy a šíří se i u vozů
zcela silných. Novým toho důkazem jest Mercedes.
jehož výrobci lpěli houževnatě na řetězu. Zkušeno-
sti, které učinili s kardanem u lebkého modelu (i
ks.), je přiměly dáti kardan nyní i 45koňovému
vezu.
Farman
Paulhan
Voisin
O Wright
Wright
Lambert
Brooklanda Paulhan
Antoinette
Paulhanův
Laibam
Remeš
Berlín
Paříž
Antverpy
Chslonsa Latham
Chalon
Brescia Kurier
Voisin
km
21
article
Atiletiva a sporlovní hry-
** A. F. K. Vršovice komb. v. S. K. Sla-
voj (Žižkov) O: 1. Místo ohlášených zápasů s o-
běma mužstvy nastupují hosté pouze s L.A mužstvem
a to ještě pozdě, takže Vršovičtí, nasyceni čekáním.
pro odchod některých hráčů postavili jen komh. muž.
stvo a match sehrán jako trainingový. Přes to byli
stále v útoku, avšak pro vydatnou obranu hostí ne-
mohli docíliti úspěchu. Naopak hosté získali branku
ze špatného přihrání hráče Vršovic vlastnímu bran-
káři. V polovině odešli hosté bez příčiny a ku pře-
kvapení jak hráčů V., tak i obecenstva, na něž to uči-
nilo trapný dojem. Soudcoval za nesvazového soudce
p. Počta k úplné spokojenosti.
** Z Hrauce hralové. 21. listopadu. S. S.
K. Meteor Vinohrady v. S. K. Hradec Králové 2 :
(2 : O). Hráno na hříšti, které svým sněhovým, pře
decimetr vysokým »příkrovem« ke bře valně způso-
bilé nebylo. Meteor i Hradec s 3 náhradníky. Po vý-
znamenité, jemné chuti, denně dopol. od 9 hod., večer od
51/2 hod., dále speciality: špekové, jemně sekané uzenice, špe-
kové uzenky „cigárka“ a zvliště jemné poláky nabízi
Dušek a Šafránek, Praha 1I., na Pořičí č. 10,
záv. uzenářský, výr. a prod. vešk. jem zboži uzen., výkroj nejjem.
praž. šunek a salámů. Vkusně zařiž jidelna. Zásilky na ven. dobir
679 —
Sl
Počta
S K
Dušek
Šafránek
Vršovice
Žižkov
Hradec Králové
Hradec
Praha 1
Pořičet
Meteor Vinohrady
Meteor
22
article
kopu Hradce nsazuje se M. naehvrlkuoíbranky HIe,
potom střídavé útoky, které oba brankáři zneškou-
ňují. M. maje levou stranu forvardu kompletní, pod-
níká ji většinou útoky, které, ač dobře sehrány, skon
čily skoro vždy v jistých rukou Kačerovského. T
prve 20. min. přináší M. zasloužený úspěch, kter
získán levým křídlem. Následující chvíle vidí Meteo
v převaze, ale obrana Hradce byla vždy na místě
Třicátá minuta plináší M. druhý úspěch, když by
proměněn volný kop levou spojkou, za raku pr. backa
Do konce poločasu, ač M. jest stále v převaze, n
výsledku ničeho nezměněno.
V druhé polovici jest Hradec asi 10 min v pře
vaze a několik pěkných rau Neumanových brankál
M. odvrací. Následuje střidavá hra, při níž mnoh
vyložených chancí před samým goalem pro kluzký
terain neproměněno. Ke konci hry zase M. nabýv
převahy, ale pěkné umění Kačerovského zabraňuje
jakémukoliv úspěchu. Svazový soudce p. E. Fišer s
nedostavil. Soudce, člen Hradce Králové, slabý. Za
pase m tímto ukončil S. K. Hradec Králové sezonu.
** 74: 13 jest scoře A. F. K. Kolina v podzimn
sezoně, kterou ukončil v neděli.
** Hockev. A. C. Sparta v. A. F. K. Union
3:9 (1: 1). U Sparty vynikl Fallýn. Celek však slabý
Za Union scorovalo pravé křídlo pětkrát. Aubrech
třkrát, centrbalí jednou. Za Spartu scorovalo lev
křídlo, Skřivan a Faltýn.
HI
Neumanův
E Fišer
K Hradec Král
A F K Kolin
A C
Skřivan
Faltýn
Hradec
Hradec Králové
Sparta
Fallýn
26
article
Dne 14. listopadu 1909: Brabencová Anna
manželka účetního, 48 roků, 331—II. Zachariášova
Zdeňka, dcera kováře, 11/2 měs., 492—III. Pokorn
Marie, dcera dělníka, 3 měs., 89—IV. Švarc Franti-
šek, syn holiče, 161/2 měs., 110—IV. Adámek Vladi
mír, 7 měs., 657—VII. Snopek Václav, vrchní hasie
45 roků, 389—VII. — U Milosrdných bratř
Frauenholz Josef, kočí, 48 roků. Procházka Václav
cihlář, 58 roků. — U Milosrdných sester
Chroust Václav, konduktor, 43 roky. — V měst.
ském chudobinci: Miesl Václav, učitel šermu
74 roky. — Ve všeohečné nemocnici: Čtvrt-
níková Josefa, manželka čalouníka, 25 roků. Šimen
František, žebrák, 84 roky. Štetanik Václav. drožkár
Dne 15. listopadu 1909: Janský Jan, pe
kařský mistr, 45 roků, 128—II. Šticha Josef, domov-
ník, 58 roků, 1410—II. Weileder Ondřej, sběratel
72 roky. 748—II. Řízková Františka, manželka ko-
čího, 28 roků, 607—VIII. — V městském chu-
dobinci: Richter Karel, nádenník, 81 rok.
Ve všeobecné nemocnici: Berner Lespold.
skladník, 37 roků. Frčhlichová Karla, manželka děl-
níka, 31 rok. Krejčík Antonín, nádenník, 40 toků
Kukačkova Marie, služka, 24 roky. Mareš František
vdovec, 59 roků. Novotný Antonín, dělník, 36 roků
Dne 16. listopadu 1909: Klempererová
Karla, soukromnice, 74 roky, 487—I. Vodičková Al
bina, soukromnice, 78 roků, 249—III. IIlaváč Karel
syn zřízence elektrické dráhy, 6 měs., 225—VIl
Tenglerova Barbora, dcera dělníka, 1 rok, 492—VIl
Valeš Havel, cukrářský mistr, 571/4 roku, 80—VrIi
—U Milosrdných sester: Mrázek Karel.
dělník, 43 roky. — U Milosrdných bratři
Chloupek Josef, obuvnický pomocník, 17 roků. —
Ve vojenské nemocnicf č. 11: Hlaváček Jan
pěšák c. a k. pl č. 102, 23 roky. — Ve všeobe-
né nemocnici: Hireš Štěpán, malíř porculánu
19 roků. Klika Josef, krejčí, 43 roky. Rejmanová
Anna, posluhovačka, 58 roků.
Brabencová
Anna
Adámek Vlad
Snopek
Josef
Václav cihlář
Chroust
Václav
Štich
Ondřej
František
Richter
Karel
Krejčík
Kukačkův
Marie
Mareš
František vdovec
Antonín
I Vodičková
bin
Tenglerův
Barbora
Valeš Havel
Mrázek
Chloupek
Jan pěšák
Pokorn Marie
Švarc František
Šimen František
Zachariášův Zdeňka
Miesl Václav
Janský Jan
Berner Lespold
Hireš Štěpán
28
article
56 hra v předpí
(4. čivrtka.)
Rozmilá rodina.
Veselohra o třech dějstvích. Dánsky napsal Gustav
Esman. Přeložil R. Nosek. Režisér Gustav Schmoranz
Osoby: Friis, velkoobchodník, ředitel paroplavebaí
společnosti, Jakub Seifert. Eliška, Emilie, Ida, Jakub,
jeho děti, Růžena Noskova, Hanna Benontová, Ann
Sedláčkova, Rudolí Deyl. Randall, vicskonsul, muž
Eliščin, Emil Focht. Baron Claas z Lejonstamů.
muž Emili, Richard Schlaghamer. Waldemar Ny
ström, námořní důstojník, synovec Friisův Frant
Matějovský. Hrabě Mogenhjelm, Karel Hašler. Š.
Schildpatt, Eugen Viesner Ludwig, velkoobchednik.
Karel Mušek. Tbomsen, účetní, Florentin Steinsberg-
Andersen, sloužící u Friisových, Rudolf Kafka. Sluha
ve Friisové úřadovně, František Gerlics ý.
Děje se v domácnosti Friisově a v jeho úřadovně
v Kodani.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 9. bod
Zkrocení zlé ženy.
V úterý 23. listopadu.
57. hra v předpl
(1. čtvrika.)
Esman
R Nosek
Schmoranz
Seifert
Eliška
Emilie
Ida
Jakub
Noskův
Hanna Benontová
Sedláčkův
Deyl
Randall
Eliščin
Focht
Baron
Emit
Schlaghamer
Waldemar Na
Friisův
Matějovský
Mogenhjelm
Hašler
Š Schildpatt
Viesner
Ludwig
Karel muška
Steinsberg
Andersen
Friisový
Kafka
František Gerlics
Dánsko
Lejonstam
Kodaň
29
article
Městské divadlo Kr. Vinohradů.
Městské divadlo Kr. Vinohradů.
V pondělí 22. listopadu.
Začátek o 7. hod
Mimo předplacení
Čivrtá pohostinská hra komorního pěvce Fran Navála
Nápoj lásky
Komická opera o 2 jednaních od Felice Romaní-ho
Přeložil F. Veverka Hudbu složil G Donizetti. Di i-
gent Bedřich Holeček. Režisér Adolf Dobrovolný.
Po prvním jednání delší přestávka.
Konec o 9. hod. več.
Fran
Felice Romaný
F Veverka
Donizetti
Holeček
Dobrovolná
městský divadlo Králové . vinohrad
30
article
Lldové divadlo „Uranla“ v Praze-VIl.
Lldové divadlo „Uranla“ v Praze-VIl.
V zahradě I. pražského měšt. pivovaru.
V pondělí 22. listopadu.
Začátek o 1/48. hod
186. hra dělnictva organisací sociálně-demokratick ých
v Praze-VII.
Spodničky.
Veselohra o 3 dějstvích od Josefa Skružného. Režisé
B. Kovář.
Konec o 1/411. hod. več.
Skružný
Praha
Lldová divadlo
Uranl
Režisé B