Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

4. října 1909. Číslo 274.

4 article

strany. Ve straně neodvislosti bude učiněn návrh, aby se říšský sněm na tak dlouho odročil, než krise bude rozřešena. Z Pešti, 4. října. František Košut usiluje nyní po přání koruny vymoci hladké odročení poslanecké sněmovny, která koná zejtra zase schůzi. K redakto- ru orgánu strany neodvislosti „Budapost“ vyslovil se Kašut: „Poměry se nejspíše utváří zase tak, že bude nutno překonati obrovské potíže. Skupina Justhova pořád ještě hrozí, že bude dán na jed- nací pořad návrh bankovního výboru, kterým se sněmovna usnáší, že zříditi se má samostatná bank r. 1911. Po Košulově audienci. Z Pešti, 4. října. (K. k.) »Uher. tel. kor kanc.« sděluje: Dnes dopoledne vybledali četní politikové, mezi jinými také Ludvík Hollo, pre- sidenta poslanecké sněmovny šl. Justha, aby se s ním poradili o siluaci. V 11 hodin konala se ministerská rada. O půl 1. hodině měli u Fran- tiška Košuta poradu místopředsedové strany ne- odvislosti a dostalo se jim tu zpráv o výsledku Košu tova slyšení u panovníka.

Košut Justhův Košulův Hollo Justh Koša Pešť Uhry poslanecký sněmovna

5 article Ku poslání prof. Hráského na Černé Hoře.

Ku poslání prof. Hráského na Černé Hoře. Poslanec profesor Hráský vrátil se právě z Černé Hory, kamž povolán byl knížetem černohorským, aby mu podal návrhy na hospodářské povznesení země zejména využitím sil vodních a melioracemi po- zemkovými. Ku přání knížete zabýval se především po- vodím řeky Zety. Území toto liší se podstatně oe krajin, jež turista navštivivší Cetyň, pohledem jakožto kamennou poušť seznává. Údoli řeky Zety počíná u jezera Skaderského nadmořskou výškou pouze 12 m a proniká do nitra země na 60 km. dělky, majíc šířky až 13 km. konči pod Bogetiči nadmořskou výškou 75 m. Zde rostou a zrají ještě fiky, ale odlud vy- stupují strmé, kamenité stráně na 1200 m. nad- mořské výše a tvoří přirozenou přehradu proti nikšičskému poli (650 m.). Na úpatí těchto strání vyvěrá Zeta ze ska jako mohutná řeka a její nevyužité proudy za- rývají se hluboko do náplavů údolních na 10 až 30 m. hloubky. Tím zapadají i spodní vody hluboko a půda, jinak velmi úrodná, trpí ne- dostatkem vláhy, jenž zvětšuje se ještě suchem a vedry dlouho trvajicími a osudnými vší snaze zeměděleově. Na Zetě lze snadno získati stálou vodní sílu asi 3000 HP a vedle toho využiti její zů- rodňující vody pro zavlažování celého údolí. Z hydroelektrické centrály u Bogetič bude možno průmyslové závody, elektrickou železnici a čerpací stanice pro vyšší polohy závlahové hnací silou opatřiti a městům Nikšiči, Danilo- gradu a Podgorici elektrické osvětlení zjednati.

profesor Hráský Hráská Zet Černá hoře Černá Hora Nikšič Danila Podgorica km HP

6 article

Druhou části podniků melioračních v po- vodí Zety jest závlaha Nikšičského pole a od- vodnění slatin Krupac a Slano zvaných. Třetí úlohou sem spadající jest snížení je- zera Skaderského asi o 3 m., čímž by se na 10.000 ha úrodné půdy pro Černou Horu zl- skalo a zdravotní poměry zbahněné krajiny této by značného zlepšení doznaly. Technicky není úloha tato nesnadna, jdeť jenom o prohloubení řečiště Bojany z jezera vytékající s do moře ústící na délku asi 4 km., ale Turecko, ačkoli by samo z prací těchto jak na získaných po- zemeích, tak z uprůplavnění Bojany hlavní užitek mělo, vedi si dosud odmitavě. Profesor Hráský o všech těchto podnicích s knížetem černohorským v několika konferencfeh dopodrobna pojednal. Kníže pak pověřil jej vypracováním návrhů a opatřením nabídek od českých firem. Prof. Hráský byl knížetema oficialnými osobnostmi co nejvlidněji uvitán také tisk černohorský jakož i občanstvo tamější provázeli s vřelými sympatiemi počátek nezištne jeho činnosti.

Zet Bojan Hráská Kníže profesor Turecko Krupac ha km

7 article Sjezd chmelařů a interessentů chmelařských v Brně.

Sjezd chmelařů a interessentů chmelařských v Brně. (Pův. zpráva „N. L. 9

Brno

8 article

Z Brna, 2. řijna. Dnes konal se v zasedací síni zemědělské rady moravské sjezd cbmelařů a interessentů chmelařských pořádaný společně s Českou hosp. společností pr markrabství moravské a Zemským chmelařským spol kem. Sjezd tento tvoří část zemědělského lýdn u příležitosti V. říšské výstavy ječmene a chmele v Brně letos pořádané. Zastoupena byla valná část okresů moravských. Za presidenta Rozkošného zahájil sjez cís. r. Máša. Předsedou zvolen byl posl. Bureš. Posl. Dostál jménem zemského spolku chmela ského v Tršicích poděkoval Hospodářské společnost i Zemědělské radě, že všímá si chmelařství. Je doká- záno, že na Moravě daří se dobrý chmel, takže pi- vovárníci json spokojeni. Moravské chmelařství po- stiženo je velkou krisí. Pro vzmach chmelařství do poručil zřízení chmelařské školy v Tršicích, kterou doporučuje též Zemědělská rada. Prof. St5hr doporučoval především usnadnění obchodu s chmelem; mimo jině je třeba organisace zpráv o cenách a řádné statistiky. V Německu po- chopili její význam a proto obchodují snáze. Chmel je plodina světová a chmelaři musí míti přehle mezinárodního trhu. Pěstitel musí míti vědomos o osevných plochách, o starých zásobách, o spotřeb v pivovarech. Druhon potřebou je ochrana prot falšování. Zemský spolek chmelařský chystá znám- kovnu, která má tomu zabrániti.

Rozkošný Máša Bureš Posl Stanislav Chmel Brno Tršice Morava Německo zemědělský rada moravský sjezd cbmelař Český hospodářský . společnost pr

9 article

Prostředky k technickému zdokonalení chmelat ství rozvrhl řečník na dva oddíly. Na první místo postavil osobní technickou doko- nalost jednotlivce, na druhé společný postup a spo- lečnou ochranu povolanými činiteli. Ve Vídni i Praze jsou výzkumné stanice, na Moravě jich ne- máme. Plocha osevu chmelného je na Moravé nepa- trná; přes to však bylo by vhodno, aby při výzkumn stanici v Brně zřízeno bylo oddělení pro chmel. Je třeba vědeckých studií o moravském chmeli. Řečník souhlasí též se založením chmelařské škory, jež by musila býti zřízena v kraji chmelařském. Zemský chmelařský spolek vede si číle a pokrok za dobu jeho trvání je patrný. Také dobrý a levný odborový list je nutný. Dále je třeba výstav chmelařských. V Belgii kladli chme- lhři do výstav velké naděje, které neměly velkého výsledku, ale to nás nesmí odstrašiti, neboť výstavý nezmění poměry do rána. Tvoří však dobrému vy stavenému výrohku dobré jméno, a pro výrobce mai také význam výchovný. Promloviv o zemědělských předpokladech zdaru chmelnic, poukázal řečník na důležitost náležitého výběru chmele. Renomované kraje zamezují vývoz řízků, aby se jinde nedocllilo jich kvality — a ti, kdož z krajů těch pobírali řízky, mají mnohdy zkušenosti trpké. V dalším oddilu pojednal o křížení chmele, doporu- čuje studium tohoto oboru, a pak o vedení chmelnic. Naše vedení není vždy vzorné a bezvadné. V Anglii následkem lepšího vedení zlepšila se i výnosnost chmelnie.

Vídeň Praha Morava Brno Belgie Anglie

10 article

Připomenuv chemické složení chmele, zdůrazníl p. přednášející nutnost účelného hnojení chmelea udržování chmelnice ve vzorném stavu vůbec, načež pojedna! o zdokonalování sklizně. Obchodníci si ně- kdy stěžují na špatné třídění a obírání. Obtíže spo čívají v práci akkordní, na kterou dozor je těžký. Při výběru nutno dbáti na největší obsah lu- pulinu. Cení se aroma, které připomíná vůní sena lesního jebličí; za méně cenné se považuje aroma ovocné. Spatné aroma je, které připomíná na starý sýr. Čím jemnější aroma, tím volněji dlužno si po- činati při sušení. Zdravá barva lupulinu je světle- zeleno zlatá. Hnojením možno na tuto kvalitu půso- biti, a ježto je spojena i s výsledky kvantitativními, má velkou důležitost. Bez hnoje chlévského se obe- jdeme. Velká většina pokusů ukázala, že pomoe umělých hnojiv dusíkatých, drasla a kyseliny fosfo- rečné, tedy nejednostranným hnojením docíleno bylo výborné sklizně. Jednostranné hnojení tvoří bledé zelené hlávky, které maji málo lupulinu. Nejlépe je kombinovati strojená hnojiva s živinami. Pro Moravu měli bychom se přidržeti (místo kainitu) 40proc. soli a síranu draselnatého. Kde chtějí použíti kainitu. musí tak činiti jenom na jaře. Kapitolou o sušení chmele skončil prof. Stöhr svoji přednášku ; zejména poukázal na patent Smetanův, Baurův, Graubnerův

profesor Stöhr Smetanův Baurův Graubnerův Morava

11 article

Dr. Jan Třebický, velkoobchodník z Prahy pravil, že mezi agrárníky vždycky hledí se na obchod skeplicky a že pokud šlo o návrhy atd., vždycky agrárníci stáli proti obchodu. Je tedy třeba obhájiti obchod. Souručenství obchodníka s producentem j zdravé, nebot jest potřeba společných cest. Ve sku- tečnosti však proti obchodu nebyli jen agrární nýbrž i theorie. Přes to však nelze popírati, že hod- nota statků není jen z práce. Práce sprostředkovatel- ská jest také tvůrčí a hospodářsky produktivní. Ob chodníci spojují dva světy a tím se uplatňují. Žijeme v hospodářství světovém a s tohoto hlediska celko- vého musíme také řešiti krisi chmelné produkce.

doktor Třebický Praha

12 article

Moravské chmelařství je v rámci předlitavského chmelařství jen luxusem, přes to však má svůj vý- znam. Krisi chmelařství zavinila nadvýroba. Odstra- niti ji můžeme jen vývozem a export přivodí obchod- ník. Pro to výroba a obchod musí jíti společnými cestami. Po zajímavých výkladech konstatoval řečník, že v Čechách sklidí se jedna desetina veškeré sklizně v Předlitavsku. Loni producenti dostali za chme 20 mil., letos dostanou 36 mil. K. Za 25 let ustálila se průměrná cena na 250 K za žatecký chmel. Pří- činy nadprodukce leží v producentech a v povaze sedláka, který dělá to, co vidí u druhých. Vzrůst chmelnic je obrovský. V Čechách je 17.280 ha půdy chmelné. Také v Haliči a ve Štyrsku vzrůst je velký. při plné úrodě v Předlitavsku sklidíme 340.000 centů, potřebujeme 130.000 q. rozdíl 200.000 a nepotřebu- jeme, toto množství musí se vyvézti za hranice. Jediný obvod žatecký stačí opatřiti celé Pře lilavsko. Ostatní se musí exportovati. Anglie a Ně- mecko mimo Bavorsko zmenšily produkci. Vzrůst chmelařství je veliký na Volyňsku v Rusku; tak Amerika vzrostla a vzala nám trh v Anglii. Sláde nechtějí chmel loňský; proto pydá na váhu jen le- tošní úroda. Konservování chmele zvýšilo zásoby.

Čechy Předlitavsko Halič Anglie Bavorsko Rusko cent

13 article

Letos mohl státi 500 K. kdyby nebylo konservování loňských velikých úrod. Nadprodukce vyvěrá také z té okolnosti, že výroba piva nevzrůstá, nýbrž sta- nula na dosavadním vývoji. Řečník vyslovil se proti přepjatým agitacím abstinentským, načež pra vil, že výrobě piva je na újmu přílišné zdanění piva V Rusku daří se pivovarství dobře, neboť se tam bude omezovati pití kořalky. Poněvadž volyň- ský chmel nestačí poptávce, máme naději, že tan budeme vyvážeti chmel český. Jak dosíci odbytu pro přebytek 200.000 q českého chmele? Roku 1901 dosáhl jeho vývoz 203.000 q Německo svou bavor- skou produkci zápasí s námi o primát na Balkáně v Americe, v Rusku atd. My do Ruska vyvážíme sládky a Němci chmel. V zápasu s Němci jsme v ne- výhodě, pokud jde o kvalitu. S nedostatečnou péčí se podává náš jinak dobrý chmel na trhu. Zápasíme se vzorky, které se vyznačují přesností. Náš expori není organisován ani vládou podporován. Náš vý- vozce nemá ochrany v konsulátech, nikdy se na nás nebere ohled, ba často je nutno, aby náš vývozce hledal záštity u konsulátu cizího. To je stará vada naše a strannický postup vídeňských vlád. Vizme poměry v Bulharsku, kterému jsme nejbližší. Vláda bulharská určila na chmel 50 franků cla a rakousko- uherská vláda neučinila nic na ochranu našeho chmelařství.

Němec Rusko Německo Balkán Amerika Bulharsko

14 article

Řečník nepojí velkých nadějí k výstavám, po- kud omezují se na užší kruh; cizozemští pivovarnici znají zvláště Žatec a to z dlouhodobého vývozu. Rečník nedoporučuje zřízení zvláštní moravské známky chmele, doporučuje však, aby se Morava připojila ke známce české, aby se všemožně starala o vzrost odbytu. Provenienční zákon řečník neschvaluje, neboť podporoval by vze- stup ceny chmele žateckého na úkor ostatních obvodů.. Všecek chmel ať jde do ciziny pod známkou chmele české- ho Východisko z krise bude snažší, když producen bude lépe rozuměti trhu a celě produkci. Promluviv o obtížích při sestavení statistiky sklizně, neboť u nás statistiky nemáme, cizí státy pak neřeknou pravdy, skončil řečník výzvou, aby upraveny byly cesty pro společný postup a aby od- straněna byla nevraživost slavovská Debaty zúčastnili se prof. Stöhr. JUDr. Třebický a iiní

profesor Stöhr JUDr Třebický Morava

15 article Kancelářští oficianti a pomocnici

Kancelářští oficianti a pomocnici Řadu let bojují kancelářští oficianti a pomocníci aby konečně definitivně byla rozluštěna palčivá otáz- ka jich služebních poměrů. Však bezdůvodný odpo vojenské správy, známá polovičatost všech rakou- ských vlád pří řešení každé sociální otázky a známy zákon o certifikatistech z roku 1872 jsou největším překážkamí konečné úpravy služebních a platových poměrů této nejhůře postavené a vždy macešsky od- bývané kategorie služebníků státních. Kancelářští ofícianti a pomocníci všech obor trpí a strádají více než všechno ostatní úřadnictvo a služebnictvo státní a stojí jak podle služebního po- měru svěho, tak i dle platů svých v nejposlednějších řadách. Jako nepomohlo nařízení veškerého ministerstva z roku 1902, tak pomoci nemohly ani tři hubenéa nedokonalé opravy téhož nařízení, ač dosti rychle za sebou následovaly. Nepomohly proto, poněvadž ne- bylo sáhnuto ke kořenu zla, až na dno té bídy a pro- tože na kancelářské oficianty a pomocníky pohliz zaměstnavatelé i směrodatní činitelé pořád nevlíd- ným a nelaskavým zrakem, jako před rokem 1902. Pohlíží se na ně tak, jako na síly výpomocné nikoliv potřebné. A přece dobře se ví, jaká práce, jaké povinnosti spočívají na bedrách jejich a že činnost jejich a vý- konnost v úřadech státních jest nepostrádatelnou.

16 article

Kruh jejich povinosti stále se rozšiřuje a krok za kro- kem všemi možnými výnosy a předpisy ukládá se jim co jen možno, aby pomalu uvalena byla na ně všechna manipulační práce úřadnická. Zaměstnavalel dol te ví, že v nich má dobrou a zdatnou řadu přičin- livých a pilných pracovníků, kteří dlouholetou praxí, zkouškou i bez zkoušek osvojili s dokonalou znalost všech prací úřadníchl Bohužel, ve stejném poměru k ukládaným povin- nostem nedává jim toho, co jim v přední řadě patří totiž práva úřadnická, úřadnický charakter, pevné jisté postavení a dnešním drahotním poměrům při- měřený plat Proto také kanc. oficianti a pomocníci jsou ne- spokojeni a nespokojenost jejich roste.

17 article

A proto nemohou nic jiného chtíti, než aby zá- konnou úpravou za vlivu parlamentu upraveno bylo služební jejich postavení. Proto také přičiňují se rok za rokem, aby podané návrhy v tomto směr došly konečně uskutečnění. Poslední návrh v tomto směru učiněn byl po bedlivém uvážení. Tímto ná- vrhem měly býti odklizeny největší a nejnebezpeč- nější překážky. Jest to návrh, aby pro kancelář- ské oficianty a pomocníky utvořen by cestou zákonnou zvláštní, samostatný status. Tímto návrhem nebude poškozena žádná kategorie úřadnictva státního; tento návrh nedotýká se ani v nejmenším oněch práv, jichž 12 let u vojska sloužící poddůstojníci zákonem o certifikatistech z r 1872 nabyli. Samostatným statusem utvoří se nová třída státního úřadnictva beze vší škodlivé konku- rence pro cslatní hodnostní třídy státních úřadníků V úzkostlivé péči pak o to, aby poddůstojníkům, cer tifikatem opatřeným, ani ublíženo býti nemohlo, při- pouštějí kancelářští oficianti, aby část míst v tomto novém zvláštním slatusu byla i certifikatistům vy- hražena. Zvláštním samostatným statusem nebéřou tedy kanc. oficianti a pomocníci ani kousek práva státnímu úřadnictvu, ani certifikatistům, ale chtějt jen — vzhledem ke své práci a svým povinnostem — státi s nimi v jedné a to rovnocenné řadě. Tolik žá- dali musí, jinak by sebe sami ponižovali.

18 article

Návrh zákona na samostatný status podán by lelos v parlamentě. Uzavřením parlamentu zmizel ale musí býti a bude také obnoven. V tom směr nechť působí na říšské poslance všech stran. Je-li státní nezbytností uvalovati na poplatnictvo mol nových daní a utahovati berní šroub na míru nej- vyšší, musí také býti státní nezbytností, upraviti slu žební poměry těch nejubožejších mezi ubohými. Kan- celářští olicianli a pomocníci slouží státu, pracují pro stát a vykonávají s plným porozuměním povinnosti své vůči svému zaměstnavateli a přece nejsou stát- ními služebníky, nepožívají jejich práv a na základ svého soukromo-právního poměru jsou takřka z řa těchto vylučováni. Dovede-li stát zákony i předpis nutiti soukromé zaměstnavatele, aby konali svoji po- vinnost vůči svým zaměstnancům, tím větší jes jeho povinnost jednati tak i vůči svým služeb níkům!

19 article Denní zprávy.

Denní zprávy. č si — Nové vyjednáváni o řešení krise českého sněmu se dnes zahajuje vládní intervencí: zá- jezdem ministra krajana dra. Žáčka do Prahy. Má prý působiti na české strany. Snad je při- měti k nějaké povolnosti? V čem mají Čechové povolit? Mají svoliti k německému požadavku. to znamená, mají Češi stejně jako Němci vy sloviti — třeba ve formě sestavení jednacíh pořadu sněmovního — nedělnost českého sně- mu s výjimečnou a mimořádnou dělností jen a toliko pro nepřijatelné Čechům vládní před- lohy ústavní? A tohle má dr. Žáček od Čechů žádati nebo snad vymoci? To je zhola neuvěři- telno, a takový požadavek Žáčkův znamenal by jeho politickou sebevraždu. Těžko tedy věřiti. že by se byl dr. Žáček sám baronu Bienerthovi nabídl ke službě prostředkovací v Praze, X službě, jež za nyějšího stavu poměrů se jeví marnou ještě dříve, než bylo vysloveno pouhé slovo: prostředkování. Také německý minist krajan dr. Schreiner bude prý vyjednávat se svými soukmenovci ve sboru ústavověrného vel- kostatku i občanských poslanců německých. Dal prý se pro činnost tu k disposici ministerskému předsedovi, jak sděluje „Pr. Tagbl.“ Také tato zpráva zní pravděnepodobně, protože dr. Schrei- ner jako zemský poslanec a člen Svazu něme- ckých stran sněmovních, je vázán obstrukčním usnesením tohoto poslaneckého sboru. Bud tedy bude pro další německý postup ve směru dosavadním jako poslanecký jeho účastník,a pak nemůže posloužiti vládě ve smyslu uvolnění sněmu od obstrukční obruče německé, nebo

Nová Čecho Čech Němec Žáček Žáčkův Bienerth doktor Schreiner Schrei Praha X služba

20 article

chce — o čemž však dlužno naprosto pochybo- vati — pracovati pro dělnost sněmu, a pak na- prosto nemůže setrvati na linii, na níž se po- hybuje vedení německé politiky ve sněmě če- ském. Ve Vídni jsou ovšem tak lehkomyslnía tak hluší a slepí vůči skutečným poměrům praž- ským, při tom tak odporně nadutí vůči všemu pražskému, cítíce se nesmírně nadřadění nad situací pražskou — že již již troufají si před- vídati úspěšnost nové akce na úpravu poměro sněmovních, a již předpovidají, že sněm český zasedati bude od 11. do 16. října, t. j. zrovna tak dlouho, aby porokovati mohl jenom a pouze o vládních předlohách, aby se však ničeho ji- ného nemohl ani dotknouti. A o Češích před- pokládají, že si tohleto jho sami přivážou na šíj! Zatím se našel aspoň jeden chladnokrevný po- slanec německý, který vídeňskému redaktorov „Bohemie“ sdělil svůj úsudek: že si od dalšíh vyjednávání o řešení sněmovní krise neslibuje zdárného výsledku. Pán ten však se sprostil všt objektivnosti hned, jak začal mluvit o Češích. Tvrdil totiž, že vše záleží od Čechů, jakož prý desvědčuje zájezd dra. Žáčka do Prahy, i nen prý vyloučen překvapující obrat. Německý poli tik mu nechce věřiti, my rovněž nikoli; musíme však konstatovati, že výsledek vyjednávání zá- leží nikoli na Češích, nýbrž na Němcích. Če- chové nemají, v čem by ustupovali, když žádaj průkaz dělnosti sněmu; chtějí-li Němci, aby — jak řekl dr. Eppinger onchdy — nedělný sněm prodělal vládní předlohy, pak chtějí kon- tradiktorickou nemožnost, a tím je věc u všech legicky myslících lidí prostě odbyta. Čeští po slanci by se nesměli objeviti před voličstvem kdyby položili hlavu na špalek německé zvůle pod vládní sekeru.

Čech Čecho Němec Eppinger Vídeň Praha Bohemia

21 article

— Třetí konference předsedů klubů sně- movních? V budově zemského výboru proslý chalo se dnes, že nejv. maršálek vrátí se zejtr z Tachova z návštěvy knižete Alfreda Win disehgrätze, u něhož byl honebním hostem Hned zejtra prý zahájí nejv. maršálek konfe rence se zástupci stran a na čtvrtek prý svolá třetí konferenci předsedů sněmovních klubů — O udavačství něměckých soudců na Mo- ravě a jejich úsilí udržeti němčinu jako vnitřn úřadní řeč, svědčí následující případ: C. k. okr. soud v Mor. Krumlově žádal v trestní věci če- s ky projednávané okresní soud v U. v král. českém za výslech svědka německým přípi sem. Po provedeném výslechu vrátil soud do- žádaný spisy českým připisem. Soudce v Mor.

Win Tachov Morava Krumlov okresní soud v U

22 article

Krumlově Rössel předložil po skončeném řízení spisy svému přednostovi, kterýž německým při pisem vrátil je soudu dožádanému, aby je vrátil přípisem německým. Odvolával se na to, že jazyková nařízení byla odvolána a moravsko- slezský vrchní zemský soud nařídil německou korrespondenci soudům s jinými úřady a vyzval presidia, aby každému pokusu nařízení to obe jíti co nejpřísněji se čelilo. Soud v U. spisy vrá- til opětně českým přípisem, odvolávaje se na to že vyřízení srovnává se se zákonem, jejž cito- val, a že není žádného zákona ani platného na- řízení, které přikazuje užívání němčiny jako úřadní řeči a které vylučuje češtinu. Moravsko- krumlovský soud na to učinil oznámení na prae sidium a praesidium vrchního zemského soudu prostřednictvím praesidia kr. soudu vydalo sou du dožádaněmu toto poučení: Nařízení ze dne 14. října 1899 z. z. č. 59 stanovilo v bodu 2. že do zákonného upravení užívání zemských ja- zyků jest třeba říditi se těmi ustanoveními a zá- sadami, které platily do platnosti minist. naří- zení ze dne 5. dubna 1897 z. z. č. 12. Z toho, že v platnosti výslovně ponechány zásady až do r. 1897 plativší, jest zřejmo, že v oněch zása- dách zahrnuto jest též bez odporu obvyklé uží- vání (unangefochten geübte Anwendung den

Krumlův

23 article

deutschen Sprache) německé řeči ve styku úřad- ním s úřady mimo zemi a proto se má nyní korespondovati s úřady německy. — Po stup zvolený soudem dožádaným jest neslučitel ný s oněmi zásadami. — Jak vidno, má také vrchní soud markrabství moravského o úřadní němčině názory, jež odporují zákonu. Kdy ko- nečně jazykové zmatky budou správně a zá- konně vyřízeny? — Karel Lier mrtev. Dnes ráno zemřel na Smí- chově vynikající český dramatický herec pan Karel Lier ve věku 60 let. — Úmrtí. Z Plzně se nám píše: V neděli odpo- ledne konal se zde za obrovské účasti pohřeb želez- ničního lékaře pana MUDra. Vojtěcha Rozmar který zemřel v pátek ve stáří 59 let. Zesnulý účast- nil se po celý svůj život horlivě národně kulturn práce. — Česká veřejnost ztrácí v něm pracovníka nehlučného, ale nadšeného a poctivého. Zvláště Ústřední matice školská utrpěla jeho úmrtím značnou ztrátu. Po celou dobu svého působení v Plzni tedy skoro 15 let neunavně pořádal sbírky ve prospěch Matice a odvedl jí tak mnoho tisíc. Byl z těch, na ateré se tak brzy nezapomene. — Ko slavnostnímu uložení pozůstatků Její Jas nosli paní Vllemíny kněžny z Anerspergů roz. hra- běnky Kinské z Chýnice a Telova bude v úterý dne 5. října vypraven ze severozapadního nádraží pr smuteční hosty zvláštní vlak o 7.26 hod. ráno, jent příbude do Žleb o 10.29 bod. — Odkazy zesnulého pana Františka Portík V kanceláři pana dra. Pospíšila byla dnes dopoledne otevřena poslední vůle zesnulého obecního staršího pana Františka Portíka, v níž Ústřední Matíci škol ské odkázal 6000 K. Dále na chudé ve Iarnosti sv Štěpána 200 K.

Lier Mudra Vojtěch rozmar Kinská Portík Pospíšil svatý Štěpán 200 Plzeň Chýnice Matica Vllemína kněžna Anersperg

24 article

— Z Národní strany svobodomyslné Ženská orga nisace národní strany svobodomyslné má dnes o 6 hodině ve velkém sále Měšťanské besedy pražské schůzi s přednáškou spisovatelky pí. Bož. Víkov- Kunětické. Příslušníci strany nechť dostaví se na tuto schůzi v počtu největším. Vstup volný. — Na oslavu jmenin císaře a krále celebrovány byly péčí rady král. hlav. města Prahy dnes o 9. b. ranní slavné služby boží a Tedeum v hlav. farním chrámu u Panny Marie před Týnem vdp. Msgrem. Thdrem. Ed. Knoblochem za četné asistence. Boho službám přítomni byli: za prosidium rady městské pan starosta dr. Karel Groš a náměstkové pp. dr- Antonín Štych a poslanec Josef Jirousek; městský radní a obecní starší Cetlovský, Cízler, Fatka, vrch. ředitol ústavu chudých Fr. Hubáček, Kozel, Náhlov- ský, cís. rada Reinwart, Siřiště, Skrčený, Šerci a. Trnka dále senior magistr. dr. Pavel Růžička, praes. radové Boháček a Borůvka, koncipista dr. Sum, školni in- spektoři pp. Michl a Qoaisser, zástupcové úřadů ze- měpanských, sborů profesorských a učitelstva, otcové chudých, důstojnictvo všech tří c. k. vys. ozbroj. sborů měšťanských v čele s majorem pp. Balatkou, Havličkem, setníky Prokešem, Beranem a Müllerem. Při službách božích provedena byla řízením ředitele kůru týnského pana Jandy Horákova slavnostní mše do C-dur č. 4 sbory a orkestrem chrámu týnského. Z usnesení rady městské odebrala se po slavnostní mši deputace vedená p. starostou drem. Grošem, se stávající z náměstků dra. Ant Štycha a posl. Jirousk a měst. radních a obecních starších Náhlovského. dra. Lad. Pinkasa, Seiferta a JUDra. Jana Vlčka k místodržiteli, aby přednesla blahopřáním k císařo- vým jmeninám. Taktéž deputace c. k. priv. ozbro sborů měšťanských byla místodržitelem ve slyšení přijala.

Bož Marie Knobloch Boho doktor Groš Štych Jirousek Cízler Fatka Hubáček Reinwart Siřiště Šerec Trnka magistr Pavel Růžička Boháček Borůvka Sum Michl Qoaisser Balatka Havličk Prokeš Beran Müller Janda Horákův Pinkasa Seifert JUDr Vlček Praha Francie Náhlov Cdur

25 article

— Vyplácení výslužného pensistům u berníei úřadů v Karlíné a na Král. Vinohradech děje se způ sobem, který zasluhuje veřejné výtky a musí býti ihned řádně upraven. Není horšího pocitu než bez- ohlednost, ba někdy i brulálnost, na kterou narazí muž ve službách veřejných sestárlý, nebo vdova po úřadníku nebo učiteli, když v prvních dnech měsíc přicházejí na berní úřad, kde skrovné výslužné má jim býti vyplaceno a když musí tam státí celé hodiny jako prosebníci, kterým se dostává nějaké milosti nebo almužny. A jsou mezi pensisty i lidé nemocní, stářím sklíčení, kteří zasluhojí mimořádného ohledu. V Karjíně panuje v prvních dnech měsíce u berního úřadu úžasný zmatek, zaviněný nepraktickým novým abecedním řádem, dle kterého se pense vyplácejí Nejeden pensista, který se dostaví o 9. hodině, musí čekati až do odpoledních hodin, než jeho jméno je vyvoláno, než dostane se na řadu. Na Král. Vino hradech od té doby, co vrchní správce berního úřadu p. Linbart odešel na odpočinek, panuje každého druhého dne v měsíci v pravém slova smyslu pa- nika. Dne 2. října byli jsme svědky, jak jedna dáma, byvši návalem přitlačena k oknu, toto vymáčkla, jiná byla stižena mdlobou i musila rychle vyvedena byt z dusné místnosti. Na některých pensistech i šaty byly roztrhány. Již několikráte žádáno bylo za nápravu, také u c. k. finančního ředitelství, ale marně. A přece pomoc by byla zcela snadná, kdyby pense vypláceny byly dle určitě stanoveného řádu a postupu a kdyb počet úřadnictva byl rozmnožen. Neví-li si nynější pan cbef kanceláře rady a pomoci, nechť zeptá n svého předchůdce, který mu dobře poradí. Humanit káže, aby vyličeným nepřístojnostem učiněna byl přítrž.

Král Linbart

26 article

— Odpověď Vídni. Odboru spolku »Ko- menský« ve Vídni pro Prahu a okoli Ječná ul. 14, odvedeny následující dary: 12 K ze svatby p. Rudolfa Vinasa se slč A. Vlnasovou, 101 K 10 h p. Al. Bergmannem sbírka na ústředních jatkách pražských a 30 K měsíční příspěvek matič- ního stolu »u Fleků«. Za členy přistoupili: a měs. příspěvkem 1 K 20 h spolek »Vzájemnost« v Žižkově, s 12 K ročně p. F Kukla v Talici. gub. permská společnost čtvrtečních filkářů »u Bumbriíčka«, s BK 60 h pp. V. Jrásko, R. Tylš, R.. Gasser, K, Schober, K. Matějíček, V. Pačes, J. Hahn a B. Vejrostek, s 1 K 20 h pp. B. Šára, F. Habal, K Jansa, M. Čapka, B. Blažek, V. Bernášek, A. Zeman, A. Zousal, dr. K. Pánek, V. Sobolík. inž. K. Kulíř, R. Matolín, A. Kučera, J. Chlumecký, J. Smrkovský. A. Pařík. K. Stibral a pí. F. Blažková. Stav čienů 471. V šem dárcům vzdává výbor nejsrdečnějš — Tisíc korun vybráno bylo za jediný rok pr Národní jednolu severočeskou vlasteneckou společno- stí v restauraci »U Vostrovských«. U příležitosti ode- vzdání V. diplomu zakládajícího, členství N. J. S společnosti této uspořádán bude. při volném vstupu přátelský večírek za laskavého účinkování Kroužku pražského Hlaholu zejtra v úterý dne 5. t. m. v re- stuuraci »U Vostrovských« v Praze II., Palackéh ulice. Zveme srdečně všechny příznivce českých menšin k přátelské této oslavě. — Spolek úřadniciva časopisů českých v Prane převzaí do rozprodeje losy České loterie; lz je obdržeti po 1 koruně u kolegy Ferd. Randla, úřad- níka »Nár. Poliliky« v Praze II., Václavské nám. 19.

Vinasa A Vlnasův Bergmann Kukla V Jrásko R Tylš Gasser Schober K Matějíček V Pačes J Hahn Vejrostek B Šára F Habal Jansa M Čapek B Blažek V Bernášek A Zeman A Zousal doktor K Pánek V Sobolík Ing K Kulíř R Matolín A Kučera J Chlumecký J Smrkovský A Pařík K Stibral F Blažková Vostrovský Ferd Randl Vídeň Praha Žižkov Palackéh ulice Václavský já odbor spolek » ko BK 60 h národní jednol Hlahol

27 article

— Správní výbor koná schůzi v úterý dne 5. t. m v 7. hod. večer »u Bubeníčků« — Operována byla paní Bobková v okresní ne- mocnici vinohradské, ovšem paní Jo sefina Bob ková, choť knížeeího a obvodního lékaře z Dolních Beřkovic, nikoli paní Amalie Bobková, člen opery Národního divadla, rovněž choť lékaře ale pražského. Naše operní pěvkyně paní Amalie Bobková je úplně zdráva a svěží, jak zjevno bylo při včerejším operním představení v Národním divadle k nemale radosti jeji hojných přátel a ctitelů jejího pěveckého umění. — O umělocko-výchovných kurzech docházejí z řad obecenstva dotazy, jsou-li kursy ty přistupny i neučitelům. Pořadatelstvo odpovídá: Toliko ob souběžné kursy prof. Spilky, jeden pro učitele, druhý pro učitelký (theorie, intonace a praktick evičení sluchu, zpívání z listu) jsou vybrazeny učitelstvu. Kursu páně Šaldova (úvod do studi uměn výtvarných) a kursů pánů dra. Branbergra (umělá píseň, její historický vývoj a hudební po- dání) a dra. Zicha (lidová píseň česká po stránce hudebně-esthetické) možno se zúčastniti také inter esentům z kruhů neučitelských. Předběžné přiblášky přijímá uměleckosvýchovná sekce při Jednotě Komen- ského, Veleslavínova ul., č. 96—I. — Nadace. Při nadaci Jana Vokoun pro studující c. k. české reálky na Král Vinohradech uprázdněno jest místo nadacn dík.

Bubeníček Bobková Bob profesor Spilka Šaldův Zich Vokoun Dolní Beřkovice Veleslavínův ulice Královský Vinohrady národní divadlo Jednota Komenský

28 article

s ročním požitkem 120 K pro nem ajetného a mrav ného studujícího této reálky, který s prospěchem studuje, jest národnosti české a přísiuší právem do- movským na Král. Vinobrady, neb kdyby nebylo příslušníka města Král. Vinohradů, pro studujícího, jehož rodičové na Král. Vinohradech bydlí neb do své smrti bydleli. Žádosti podány buďtež mě st- skému úřadu na Král. Vinohradech včetně do soboty dne 16. října 1909 v ho- dinách úřadních a buďte doloženy vysvědče- ním chudoby neb nemajetnosti, posledním vysvěd- čením školním a průkazem o právu domovském. — Ka vraždě v Sobědruhách. Z Teplic se sděluje: Jak známo, byla v Sobědruhách před něja- kou dobou objevena pod kuželníkem mrtvola hostin- ského Ant. Geiera, jenž byl od r. 1907 pohřešován. Pro podezření, že muže svého zavraždila a na ozna- čeném místě mrtvolu jeho zakopala, byla zatčena vdova po něm. S počátku zapírala a teprve nyní se k činu přiznala. Dle jejího udání odešel jeji muž kritického večera z domu, vrátil se však za nzdlouho a choval se k ní způsobem, urážejícím mravnost.

Král Geier Vinohrady Sobědruhy Teplice

29 article

Když nechtěla žádosti mužové vyhověti, hodil tento po ní lahví. Uchopila pak sekeru a udeřila jej do hlavy. Muž se skácel a ona uprchla do vedlejšího pokoje. Když se vrátila, seznala, že muž jest mrtev. Ze strachu zahrabala mrtvolu vedle kuželníku. Jsou-li yto údaje pravdivé, zjistí se soudním vyšelřováním. — Vylovená mrtvola. U Helmovských mlýnů byla dnes dopoledne z Vltavy vylovena mrtvola asi 30leté ženy, která ležela ve vodě 2 dni. Po lékařském ohledání byla utonulá žena odvezena do ústavu pro soudní pitvu. — Přednášky. O pátém světovém kon- gresu esperantistů vBarceloně přednášeti bude ve spolkových místnostech české společnosti esperantistů v Praze (restaurant Kolář, Celetná ulice) dne 5. října o 8. hodině večerní, účastník kongresu, místopředseda společnosti účetní rada p. K. B. Biskup.

Biskup Vltava Praha Celetná ulice Helmovský mlýn

30 article Různé zprávy.

Různé zprávy. Právo vyhladověti V Londýně, nejbohatším městě na světě, zemrou ročně asi dva tucty dět, zen a mužů hladem. Nikdo tomu nebrání, nacpak usnadňuje se ještě jiným, opu- stiti toto slzavé údolí stejně hrozným způsobem. neboť v periodických přehledech, které statisticky do- kládají velikost a nádheru svělové metropole, se ten- to nejtemnější bod vždycky přechází mlčením. Po- něvadž se tato dískretnost zachovává také v úřadních statistikách, mohlo by se souditi, že právo, zemřit hladem, je mlčky uznaným lidským právem brit- ských státních příslušníků. To však by byl omyl, Devět suffrageitek, které nyní soustředují boj z volební právo žen proti osobě ministerského před- sedy a nedávno v Birminghamu dokonce používaly seker a pivních lahví jako zbraní, bylo odsouzeno do vězení a pokusily se znemožniti výkon trestu tím, že dle ruského vzoru odmítly přijati jakoukoli potra- vu. Velká většina kapitulovala hned, jakmile jim by la ukázána žaludeční pumpa, jenom u jedné, mrs Lec, repomohly žádně domluvy. Krmili ji tedy ná- silím

Lec Londýn Birmingham

31 article

Nejprve svázali jí liliové ručky na zádech, pak jí strčili do růžových rtíků rouru a takto do ní vpra- vili, čeho oylo třeba k zachování jejího drahého ž- vota. Odporná procedura, jejíž brutalita však spadá výhradně na uvězněnou, kterou nebylo možno jinak zkrotiti — jak tvrdí vláda. Správa věznice měla by dle úsudku vlády bez násilného krmení pouze volbu, buď nechat remitentní dámu vyhladověti a tím na sebe uvaliti zodpovědnost za její sebevraždu, neboi propustiti na svobodu a tím učiniti rozsudek illu- sorním Tyto důvody však samy o sobě ještě nepřesvěd- čují veškerou veřejnost, že bylo nutno sáhnouti k ná- silí proti vězněné. Člověk nevyhladoví za den a ne- dovede ani ze zlomyslnosti zemříti hladem za čtyři- advacet hodin. Když jednou surový vévoda Jan Za- háňský dal sedm počestných radních svého města Hlohova vrhnouti do věže, trvalo celý týden, než ubožáky, o jejichž utrpení se zachovala vlastnoruční zpráva, stihla přisouzená smrt hladem. Snad byli lide tehdy celkem silnější než dnes, ač lze pochybovati že ubozi hlohovšti radní byli robustnější, než uvěz- něné suffragettky. Vytýká se, že se mohlo klidne počkati, zdali po několika dnecli nebude v paní Lee- ové chuť k jídlu větší, než její zatvrzelost.

Jan Lea Hlohov

32 article

Jeví se tu opět kontrast, který lze často pozo- rovati při pohledu do zákulisí anglického živola: na venek petlemanství, uvnitř barbiarství. Na ulici za- týkají se bojovnice za volební právo žen v rukavi- čkách a nakládá se s nimi ostentalivně rytířsky, vě- zení však se jim proměňuje v mučírnu a to ještěz liberální vlády. Oposiční tisk, jenž tyto výtky pronáší, pozname- nává kousavě, že snad nyní vláda vybídne obocní úřady, aby v chudinských okresích, svěřenýchi jejick péči, byli příště nevinní stejně pečlivě chráněni před nedobrovolnou smrtí hladem, jako odsouzení ve vě- zeních před dobrovolnou. To jde bez svěrací kazajky a bez žaludeční pumpyl = Věno londýnských telefonistek. Londýnské telefonní centrály ztrácejí každoročně mnoho úřad- nic, jež se provdají. Poněvadž každá londýnská te- lefonistka má několik tisíc kolegyň, není štastným nevěstám těžko, sehnati v kruhu těchto soucitných duší pěknou výbavu. Po celý rok kolují v telefcn ních centrálách londýnských subsktipění listiny pro zasnoubené. Příspěvek šesti pencí na osobu vynes již obnos několik tisíc korun a zřídka se stává, že by se některá telefonistka příspěvku vyhnula, po- něvadž ví, že by pak sama neměla nároku na při- spění svých kolegyň. Také ministerstvo pošt dávalo posud každé telelonistce, která se vdávala, dvojí mě- siční gáží jako svatební dar, nyní však se vyslovuje proti tomu odpor, poněvadž mnoho londýnských dlvek vstupuje do telefonní služby jen proto, aby se mohly co nejdříve vdůti.

33 article

= Potupený vojenský prapor francouzský. Z Pa- říže, 4. října. (K. k.) Z Maconu se různým časopi- sům oznamuje: Trubač 5. setniny 234, pluku zálohy v opilosti se přiznal, že to byl on, který prapor plu- kovní hodil do záchodu. = Zavraždil manželku. Z Kolina n. R. 3. října. Ve vesnici Leltweileru zabil dělník May svou manželku a pokoušel se pak spáliti její mrtvolu v prádelně. Když se mu to nepodařilo, šel na půdu a oběsil se. = Cholera v Hollandsku. Jak hollandská vláda úřadně sděluje, byly dne 24. září v Hanswertu Lopiku zjištěny dva nové případy cholery. Pro ci- zinu není důvodu k obavám, poněvadž hollandská vláda učinila nutná opatření. = Vzlet bratří Rennerů. Že Štyr ského Hradce, 4. října. (K. k.) Včera odpoledne podnikli bralří Rennerové přes deštivé počasí opětně vzlet, jenž trval 9 minul. Vzducholoď opsala smyčky a oblouky nad slavnostním místem a přistála hladce před balonovou remisou. Městská obec štyrako- hradecká věnovala rodině Rennerově čestný dar 1000 k. = Gordon-Bennelt Cup balonů. Z Cury chu, 3. října. (K. k.) Za krásného počasí dnes odpoledne startovaly balony klzávodu o cenu Gordona- Bennelta. Vítr vál směrem od severozápadu k jihovýchodu. Slar minul bez nehody. V poledne podnikl Parsevalů balon, tisíci diváky hlučně pozdravován, let nad mě- stem. Těž odpoledne vykonal balon tři plavby, z nichá každá trvala půl hodiny. První plavby zúčastnil se spolkový rada dr. Forrer. Balon zůstane zde ješti několik dní a podnikne několik vzletů.

May Renner Štyr Rennerův Gordon doktor Forrer Macon Kolina můj Hradec Bennelt Cup GordonBennelta