Načítám náhled…
Chunky — 44 celkem
· entity: place 45, person 83, work 8, org 13
1
masthead
Ročník XXXXIX
2
masthead
V Praze, v pondělí 4. října 1909.
Praha
3
masthead
Číslo 274.
4
article
Na ranní a večerní liaty
předpláci se
V Praze v administraci:
na měsle. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou-
K 54
na měsic. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve fliálkácha
na měsle. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měslc.
na čtvrt ieta : . . . 9 K onk
s dvojí zásilkou
na měsle
na čtvrt iota . . . . 11 K e
Praha
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Zákon Koliskův-Axmannův nebude potvrzen.
Z Vídně, 4. října. V zejtřejší schůzi dolno
rakouského sněmu vytkne místodržitel hr. Kiel-
mansegg stanoviskovlády kznámému
návrhu Koliska a Axmanna. Stan
se tak přípisem ministra vyučování hrab
Stürgkha. Vyjednáváno v posledních dnech
o té věci mezi bar. Bienerthem, hr. Stürgkhem
a drem. Schreinerem na straně jedné a před
sednictvem dolnorakouského sněmu: princem
Liechtensteinem a drem. Luegrem, ke kterým
přibrán byl také ještě dr. Gessmann. V zaha-
jovací schůzi nynějšího zasedání dolnorakou
ského sněmu podali, jak povědomo, předsedové
jednotlivých stran dr. Lueger, Freudethala
Hofbauer pilný návrh, kterým vyzváno
předsednictvo sněmovní, aby nalebalo na vládu,
aby návrh Axmannův-Koliskův předložila k sankci,
nebo, neučiní-li tak, aby zemský sněm povědě
důvody, pro které osnovu tu panovníkovi ku po-
tvrzení předložiti nemůže. Tenkráte podolkl
jsme, že zajisté pravdu měl dr. Lueger, pravil li,
že vláda jest povinna, sděliti sněmu dolnora-
kouskému svoje odhodlání. Návrh Koliskův
Axmannův, jak se technicky pravi, žije již déle
Koliskův
Axmannův
Kolisek
Axmann
Stürgkh
Bienerth
Schreiner
Liechtenstein
Gessmann
doktor
Lueger
Freudethal Hofbauer
Koliskův Axmannův
Vídeň
Kiel
6
article
Za tu dobu nejen mohla, nýbrž měla vy-
učovací správa nepokrytě prohlásiti, že dílo t
žádná vláda rakouská ve smyslu platných zá-
konů, jak ústavních tak školských, sehválitia
panovnikovi k sankci předložiti nemůže. Možno
býti skutečně zvědavým, jak vyjádře n
hr. Stürgkha dopadne. Jedna věc jest
toliko jistou. Vyučovací správa nemůže sněm
dolnorakouský a celou rakouskou veřejnost o tom
v pochybách nechati, že takový návrh, jakým
jest návrh Koliskův-Axmannův, příčí se platným
zákonům a že, jako nemohl býli dříve potvrzen,
nemůže býli potvrzen také nyní. Vládní odpověd
— jak se ujišťuje — bude velmi dlouhá. Bude
míli stať retrospektivní a bude míti také část
prospektivní. Vláda uznala zapotřebí vyhověti
výzvě, kterou vzneslo na ni přes 150 členů
dolnorakouského sněmu a kterou vznesla na ni
strana křestansko-sociální, o kterou se vláda nej-
více oplrá.
5 let
Stürgkh
Koliskův
Axmannův
7
article
Cisařovy jmeniny.
Z Vídně, 4. října. (K. k.) V den jmenin
císařových konaly se v chrámech residenčního městn
dopoledne slavné bohoslužby, kterých se zúčastnili
státní, zemští a městští úřadové, školní mládež a
četné obecenstvo. Také posádka residenčního města
která neměla službu, shromáždila se ve chrámě.
Slavnostních bohoslužeb ve votivním chrámu, které
sloužil polní vikář biskup Bělopotocky, zúčast-
nili se: pan arcivěvoda Rainer, generální inspektoři
vojska generál pěchoty sv. p. Albori a pol. zbrojm
Fiedler. generál pěchoty Parman, velitel námöř-
nictva admirál hr. Montecuccoli, generál jízdy
ryt. Brudermann, sborový velitel generál jízdy
šl. Wersbach, čelní generálově, ministr země-
brany pol. podmaršálek Georgi, městský velitel
atd. V 11 hod. dopoledne sloužil světící biskup dr.
Marschall slavnou mši v chrámu štěpánském. Te
Deum zapěl kardinál kníže-arcibiskup dr Gruscha
Mši byli přílomni: ministři hr. Aehrenthal, bar.
Burian, sv. p. Bienerth, s členy kabinetu, pre-
sident nejvyšší účtárny sv p. Gautsch, místo-
držitel hr. Kielmannsegg. zemský maršálek
princ Liechtenstein, president správního soudu
markýz Bacquehem, president nejvyšší společné
účtárny sv. pán Plener, president nejvyššího sou-
du šl. Ruber, policejní president Brzesow s ky
starosta dr. Lueger, president poslanecké sněmov-
ny dr. Paltai, četní světští a duchovní hodno-
stové ald.
Z Pešli, 4. října. (K. k. uh.) Za příčinou panov-
níkových jmenin jsou všechny veřejné a komitátn
budovy ozdobeny prapory. O 10. hodině dopoledne
Cisařův
Bělopotocka
Rainer
Albori
Fiedler
Parman
Montecuccoli
Brudermann
George
doktor
Marschall
Aehrenthal
Burian
Bienerth
Gautsch
Liechtenstein
Bacquehem
Plener
Brzesow
Lueger
Paltai
Vídeň
T Deum
8
article
Eonala se v korunovačním chrámě slavnosíní Boho-
služba, jíž se zúčastnili všichni zd: meškající miní-
stři a státní tajemníci, přednostové úřadů, generalita
členové obou sněmoven sněmu říšského a četní vě-
řící.
Nová budova učitelského ústavu ve Štyrském
Hradci.
Ze Štyrského Hradce, 4. října. (K. k. h
Včera dopoledne byla zde místodržitelem hrab.
Claryem slavnostně otevřena nová, nejmodernějším
požadavkům vyhovující budova c. k. ústavu
ke vzdělání učitelů a učitelek.
Rozsudek v záhřebském pročesu.
Ze Záhřeba, 4. ríjna. (Uh. tel. kor. kanc.) Roz-
sudek v záhřebském procesu pro velezrádu bude vy
hlášen zejtra.
Štyrský Hradec
Záhřeb
Bohoslužba
9
article
Chorvatský bán v Pešt.
Z Pošti, 4. října. (Uh. tel. kor. kanc.) Bán bar
Rauch, který sem přibyl, byl dnes přítomen boho-
službám v kostele sv. Matyáše. Bude dnes konfero-
vati o chorvatských záležitostech s ministerským
předstdcu drem. Wekerlem, ministrem Josipovichem
a státním sekretářem Szterenyem.
Banket měsla Sarajeva na počest maďarskýchi hostů
Ze Sarajeva, 4. října. (K. k.) Včera večer uspo-
řádalo město Sarajevo na počest pešťské obecní ra-
dy ve slavnostně vyzdobené lázeňské síni v Ilidz
banket, kterého se zůčastnil civilní adlatus náčel-
níka zemské vlády bar. Benko, jakož i přednostové
úřadů občanských a vojenských. Jako první provolal
starosta sarajevský Essad effendi Kulovič po
vzletně řeči třikráte slávu císaři, což přítomní přijali
s nadšeným „Živio“ a „Eljen“, zatím co hudba za-
hála hymnu národů rakouských. Na to vyslovil sta-
rosta Kulovič opětně upřímně potěšení města Sa-
rajeva nad návštěvou zástupců metropole uherské
Starosta pozvedl pohár na zdar a velikost hlavního
a sídelního města Pešti, ozdoby a pýchy celého moc-
rářství. Když mu byl odpověděl vrchní starosta Fu-
lepp, ujal se slova civilní adlatus náčelníka zem-
ské vlády bar. Benko. Jménem bosensko-hercegov-
ské vlády zemské a přítomných zástupců občanskýel
a vojenských úřadů uvítal zástupce hlavního měsla
uherského co nejsrdečněji. Odborový přednosta dr
šl. Feichtinger pravil pak maďarsky: Za svého
zdejšího krátkého pobytu budele, vysoce clění pá-
nově, míti příležitost, spatřiti kulturní práci, kter
za posledních tří desetiletí byla v Bosně a Hercego
vině vykonána.
Rauch
svatý . Matyáš
Josipovich
Sztereny
Benka
Feichtinger
Sarajevo
Pešť
Boseň
úřad občanský a vojenský
flepp
10
article
Musím však poukázati na okolnost, která zvlášt
v nás Uhřích vyvolává blaživě pocity, to je okolnost,
že uherský genius má na naší 30 roků poctivě
konané práci stěžejný cílevědomý podil. Uherský se-
nius Dyl řízen ideály, které též v našich srdcích hlu-
boko utkvěly. Jsou to blaho a kulturní pokrok oby-
vatelů Bosny a Hercezoviny, zemí, jimž se dostalo
účastenství na dobrodiní pokojného rozvoje. Právě
profo, vysoce ctění pánové, poněvadž jsme ideály tě-
mito proniknuti, sleduje zemská vláda vaši návštěvu
s velkým potěšením a kladu si za čest uvítati vás
vysoce ctění pánové, jměnem zemské vlády co nej-
srdečněji a prosím, abyste mně dovolili, bych své
sarajevské přátele jejich mateřským jazykem vyzval
aby pozvedli pohár na váš zdar.
Rusové a Němci v Charbině.
Z Berlina, 4 řijna. »Local-Anzeigru«
telegrafují z Petrohradu: Přihodou v Charbině
zaměstnává se ruský tisk ustavičně. Z Charbině
se také současně sděluje, že tam zahájens
strany Rusů ostrý boykot německého zboží.
Vypovídání z Pruska.
Z Katovic, 4. října. Z Katovic vypovězen byi
rakouský příslušník a hotelier. Za důvod vypovězen
uvodeno, že nozachovává živnostenský řád a slečnám
Rus
Němec
Bosna
Berlín
Petrohrad
Prusko
Katovice
Charbina
LocalAnzeigra
12
article
v buffetu málo dopřává času k odpočinku. Dle zprá-
vy „Katowitzer Ztgu.“ předsednictvo Východní mar-
ky zasazuje se u vlády o to, aby hotelier — spolel-
livý Němec — zůstal v Katovicích a vypovídací roz-
kaz aby byl zrušen.
Hrozíci generální stávka ve Francii.
Z Pařiže, 4. října. (K. k.) V Armentieresu
konali zástupcové 17 syndikátů tkalcovských
dělníků schůzi a usnesli se, aby na příští neděl
byla svolána schůze všech tkaleovských dělníků
do Lille, kde má se hlasovati o olázce gene-
rální stávky. Tentokrát jsou tím větší obavy.
že vypukne generální stávka, poněvadž zmíněné
syndikáty společně postupují se syndikáty čer
venými.
Zmařený atentát na severoamerického
presidenta.
Z Berlína, 4. řijna. Útočník na presidenta
Tafta náleží do řad anarchistů a mě
vykonati rozsudek nad Taftem
ježto president v poslední době pronáledoval
anarchisty.
Z Berlína, 4. října. K atentátu na presi-
denta Spojených států severoamerických Talta
se sděluje: Útočník jmenuje se Artur Wright.
Byl pozorován, jak několik kroků od automo-
bilu, do kterého vstoupiti chtěl Taft, sehovával
revolver do fotografického přístroje, chtěje zdán-
livě presidenta fotografovati.
Sensační výrok kanadského guvernéra.
Z Londýna, 4. října. Z Nového Yorku sdě-
luje se sensační řeč guvernéra kanadského
Greye, na banketě kanadského klubu v Calgary
pronešená. President Grey pravil: »O hro-
žení Anglie Německem není tvrzením,
které jest rozšiřováno k účelům politickým,
nýbrž jest skutečným nebezpečím
a může dojíti záhy k válce, ve ktere
Kanada bude musiti přispěti zemi mateřské.«
Němec
Taft
Wright
Grey
Katovice
Francie
Lille
Berlín
spojený stát
Londýn
Nový York
Calgary
Grey
Anglie
Německo
Katowitzer Ztg
východní mara
13
article
Španělové v Marokku.
Z Madridu, 3. října. (K. k.) Infant C ar
los z Bourbonu odcestoval večer do Me-
lilly. Král a královna, jakož i všichni členové
rodiny královské, ministři a členové šlechty.
dostavili se na nádraží s ním se rozloučit. Ve
lice četně shromážděné obecenstvo uspořádalo
infantu nadšené ovace.
Z Melilly, 3. října. (K. k.) Na hoře Lixi
bylo zpozorováno 1500 Maurů. Soudl se, že
značné oddlly Beni Buriagelů sesílily haru
Ráno a odpolednebyly četné skupiny Mauro
na hoře Lixli střelbou z děl rozplýleny.
Z Madridu, 3. října (K. k.) Předseda mi-
nisterstva Maura opouštěje královský paláe,
kdež s králem vyřídil běžné záležitosti, prohlá-
sil, že vláda musí co možno nej-
dříve ukončiti kampaň v Marok ku
a že vyšle tam všecky nutné po-
sily, aby se cíle toho dosáhlo.
M. Z Kolína nad Rýnem, 4. října. (Zvl
telegr. »N. L.«) »Kölnische Zeitung« obdržela
tento telegram z Madridu: Ve vládních kru-
zích se ujišťuje, že vláda nepřestane na posilách
pro marockou výpravu, o kterých se předevči-
rem usnesla. Koncem příštího téhodne
budou do Marokka vypraveny další
silné oddlly vojska, aby Kabylové
v rifském územi dříve byli docela povaleni.
než jim ku pomoci přispějou jiné
marocké kmeny, jež na sultánů
pokyn se polem sbírajl, aby špa-
nělský postup zarazily a Španěly
vůbec z rifského území zahnaly.
Tuto obecnou maroekou výpravu chce španělská
vláda předejíti a vysláním velkých vojenských
Španěl
Bourbon
Maur
Beň
Kabyl
Maroko
Madrid
Melilla
Kolín nad Rýn
Lixi
Mauro
Kölnische Zeitung
14
article
dání
oddilů zmařiti. Po skončené válce má pak
v Severní Africe zůstati španěl
ská posádka 30.000 mužů. — Po já-
sotu minulých dnů propukla ve Španělsku no v
nespokojenost následkem nového
nepříznivého obratu na severo-
africkém bojišti a tato nespokojenost
nabývá zase velkých rozměrů. Lid považuje
nedávné zprávy o španělském vílězství za
vylhané. V Barceloně udály se nov
projevy a nepokoje.
Španělská dementi.
Z Madridu, 3. října. (K. k.) Ministr vnitr
vyvrací zprávu, že státní radě byla podána žá-
dost o rehabilitaci bývalého infanta Alfons
Orleanského. Ministr vyvrací dále tvrzení »Corres-
pondencia de Espaňa«, že marocké poselstvo
v Madridě nyní meškající, muselo náhle odce
stovati.
Orleanský
Espaňa
severní Afrika
Španělsko
Barcelona
Madrid
Lido
15
article
Uherská krise.
Uherská krise.
(Pův. dopis „Nár. Listů“.) .
Zdá se, že tentokráte ani tak obratní fai
seuři jako maďarští politikové nedovedou repa-
rovati neudržitelnou situaci, v níž se země na-
lézá. Oficiálně a definitivně byl ohlášen nejer
pád ministerstva, nýbrž i konec koalice. Osoby
jimž záleželo nejvíce na tom, aby se koalice
udržela stůj co stůj, jako Wekerle a Košut
snaží se nyní o rozřešení krise každý zvlášt
Základem projektu Wekerlova jest, jak známo
utvořiti vládu výhradně ze sedmašedesátníků
s nacionálními ústupky, které by jí zjednaly
jistou popularitu u Maďarů, začež by vyřídil
vše, co dvůr žádá. Jediným temným bodem to-
hoto návrhu jest otázka volební reformy vzhle-
dem k tomu, že sedmašedesátníci nechtějí úplne
všeobecné volební právo a že císař se své strany
na něm absolutně trvá. Obtíž spočívá ještě
v tom, že císař nechce učiniti žádných nacionál-
ních ústupků.
Košut
Wekerlův
Maďar
16
article
Návrh Košutův bylo by tedy lze spíše usku-
tečniti proto, že nežádá žádných koncesí a zava-
zuje se zavésti všeobecné hlasovací právo, snad
dokonce i úplné. Malou obtíž působí otázka ban-
kovní, poněvadž chee, aby mohl učiniti prohlá-
šení, ktoré by uspokojilo krajní živly v jeh
straně v této otázce. Velkou obtiž by však pů-
sobilo v této kombinaci, že maďarská strana ne-
odvislosti chce si zabezpečiti výsledek příštích
voleb a císař ovšem nežádá všeobecné hlaso
vací právo proto, aby se jím upevnil režim stra
ny neodvislosti, pokud nekapituluje ve všeck
přijatelných bodech.
Na každý způsob strana sedmašedesátníko
se definitvně vzdala každé nové kombinaee
s neodvislými a snaží se nyní o soustředění
všech maďarských živlů sedmašedesátnických.
Sedmašedesátníci uznávají, že ztratili mnoho
drahého času a že by byli mohli přitáhnou
umírněné živly strany neodvislosti, kdežto nyní.
kdy okolnosti tlačí k rychlému rozřešení, neni
fuse těchto živlů posud hotova. Proto také ne-
odvislí snaží se uspíšiti rozřešení, neboť mohou
císaří nabídnouti záruku provedení toho, co sli-
bují, kdežto sedmašedesátníci posud neprovedli
ani přípravné práce, aby se mohli ujati vlády
zahájiti soustředěnými silami boj proti osma
čtyřicátníkům. S druhé strany však se sedma-
šedesátníci utěšují, že mnoho neztratili čekáním,
neboť nyní, jak praví, jsou různé živly i s Ti-
szou příznivější myšlence fuse, kdežto ještě
v létě nechtěl o ní Tisza ani slyšeti.
Jsou tím klidnější, poněvadž pevně věři,
že císař nesvěří vládu Košutovi, jestliže se svou
Košutův
Košut
Tisza
17
article
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě . . za 8h
večerni . . . . . . . za 4h
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerní
. . . . . . . . 5h
Inseráty
plati se hotově napřad.
Předplacení a inserty příjímá
administrace v Marianské ul., s.
Tam nacházeji se tál
redakce, tiskárna a expedice
„Národnich Listů“
Rukopiny se novracejl.
18
article
stranou nekapituluje na celé čáře. Panovník
neučiní případných koncesí, leč ministerstvu ze
strany sedmašedesátníků. Také se praví v těchto
kruzích, že vůdce strany neodvislosti nebyl po-
volán do Vídně, aby byl vyslechnut, nýbrž aby
výslovně prohlásil, zdali přijímá program We-
kerlův nebo ne a je-li s to, prosaditi jeho při-
jetí u své strany, jinak že má se řešení díti ve
prospěch fuse stran sedmašedesátnických.
Jest pouze jistý rozpor v názorech u těchto
živlů, pokud se týče osoby příštího minister-
ského předsedy z této fuse. Kdežto v kruzích
bývalé koalice je nálada pro Wekerla, jsou jiní
přesvědčeni, že ministerským předsedou bude
Lukács, jenž jest u císaře persona grata. Císak
byl prý velmi nemile dotčen přijetím, jakého se
v létě dostalo Lukácsovi v Pešti a chce mu zjed-
nati zadostučinění tím, že jej jmenuje chefem
nového kabinelu.
Pokud se týče většiny v nových volbách,
jsou všichni ve straně sedmašedesátníků pře-
svědčeni, že jí dosáhnou a to tím spíše, že pa-
nují velké osobní rozpory mezi vůdcem strany
neodvislosti a předsedou parlamentu Justhem.
Tento nenávidí vůdce strany neodvislosti na
smrt, poněvadž na Nový rok řekl, že jeho ná-
stupcem v řízení strany bude hrabě Apponyi.
Justh vyskočil rozzuřen se svého místa, ale před
četnými přítomnými se opanoval a usedl opět
beze slova. Od té doby však se stal zapřisáhlým
nepřítelem vůdce strany i hraběte Apponye.
Lukács
Justh
Apponyi
Appony
Vídeň
Pešť
19
article
Národnosti pohlížeji s klidem na vývoj
krise. Dnes, říkají, chápe císař i celý svět, že
není jiného východiska ze slepé uličky, do které
se uherská krise dostala, leč všeobecné, rovné
hlasovací právo a pád režimu jednostranně ma-
darského, jenž bude následkem spravedlivé vo-
lební opravy. Všem jest patrno, že režim tento
je založen na systému lži. Maďarské strany ne-
budou moci císaře dlouho klamati. Brzy se vy-
skytnou nové podobné krise. Wekerle i Justh
mohou slibovati věčný mír, vyhoví-li se jejich
požadavkům, ale nejsou pány situace, kterou
pomohli učiniti neudržítelnou. Budou nuceni žá-
dati nové koncese a proto jsou národnosti pře-
svědčeny, že den konečného účtování není da-
leko. Sám Tisza jest v zásadě osmačtyřicátní-
kem a liší se od Justha jedině formou. Proto
řekl právem nedávno baron Banffy osmačtyři-
cátníkům: „Sedmašedesátníci klamali císaře,
osmačtyřicátníci klamali národ. Chcete-li se nyní
dostati k moci, musíte klamati i císaře i národ.
Justh
Banff
Tisza
20
article
Zmalek v novinách.
Z Pešti, 4. října. Ve zdejších novinách
a politických kruzích jest nevylíčitelný
zmatek. Jedny noviny oznamují, že Košut se
vrátil v sobotu jako designovaný minister-
ský předseda, druhé zase, že nemůže být
žádné řeči ani o jmenování Košutově, ani
o jmenování Wekerlově, poněvadž koruna ne-
chce ani toho, ani onoho, ba nechce prý We-
kerla dosaditi znova v úřad ani v tom připadě,
kdyby převzal vládu beze všech podmínek a vý-
hrad. Třetí skupina novin oznamuje, že již ve
dnech nejblíže příštích jmenován bude kabi-
net ůřadnický, v jehožto čele se nalézati
bude Tassilo Festetics, který provede
volební řád na základě elaborátu Kristoffova,
potom rozpusti říšský sněm a vykoná volby
nové.
Opětné odročení říšského sněmu
Z Pešti, 4. října. Porada strany neodvis-
losti svolaná na 10. hodinu dopolední odložena
na 1 hodinu s poledne, poněvadž ministři byli
při slavnostních bohoslužbách za příčinou jmenin
elsařových. Dnes zasedají všechny politické
Košut
Košutův
Pešť
24
article
psací stůt dubový, žlutě leštěný s 19
zásuvkami a zelenou plotnou . .
kredene dubová, žlutě natřená, se dvě-
ma dvířkami . . . . . . . . .
prádelník dubový, žlutě leštěný
šatník (almara) dubová, žlutě leštěný
2 postele dubové, žluté leštěné . ..
1 postel z měkkého dříví, žlutě natřená
umývadlo z měkkého dřeva s voskovým
plátnem a zelenou zácionou ..
čtyřhranný stůl z měkkého dřeva s jed-
nou zásuvkou, vrchní deska z vosko-
vého plátna (. . . . . .
podloublý stůl dubový, žlutě leštěný
se zásuvkou . . . . . ..
elažér s 8 přihrádkami z třešňovéhio
dřeva . . . . . . .
dětská postýlka dubová, žlutě leštěná
stůl z měkkého dřeva, černě leštěný .
balzac (pohovka) z měkkého dřeva, vy
čalouněný péry a žíněmi, potažený
červeno-bíle květovanou vlněnou
látkou, starý
nástěnné zrcadlo v žlutém rámci .
skříň (chiffonier) dubová, žlutě leštěná
pohovka s povlakem z pruhovaného rež-
ného plátna
pult ku psaní z měkkého dřeva, černě
natřený
skříň (almer) z měkkého dřeva, černě
nalfená
5 židli dubových, se slaměnými sedátky
(staré) .
8 říms na záclony, zlatě zdobených,
starých
kytara, černě hlazená, bez strun . .
kolfbka se slamníkem
dvoje nástěnné hodiny mosazné
25
article
Nábytek v úhrnné odhadní ceně zl
za zl. 115. 57.
Nábytek v úhrnné odhadní ceně zl
za zl. 115. 57.
2. Satstvo a prádlo.
Plášť z černého sukna, s dlouhým lím-
cem . . . . . . . . . . .
sebské paletot z černého sukna, staré
zimník z hnědého sukna s kožešinovým
limcem s modře pruhovanou vlněnou
podšívkou . . . . . . . . . .
kabát z modrého sukna s černou orle-
ánovou podšívkou . . . . . ..
kabát s hedváhnou podšívkou . ..
kabát z černého sukna a s toutéž pod-
šívkou . . . . . . . . . ..
župan ze šedě vlněné látky . . . .
jiný župan s podšívkou černo červeně
pruhovanou . . . . . . . . .
kabát obyčejný . . . . . . . . .
kabát s podšívkou z červeného kažmí-
ru, obnošený. . . . . . . ..
kabát z hnědého sukna s podšívkou
z červeného kažmíru . . . . . .
kabát z černého sukna s černými por-
tami, dle uherského vzoru . . ..
4 páry různých barevných kalhot, obno-
šené . . . . . . . . . . . .
vesta ze šedé vlněné lálky. . . ..
pár šedých vlněných punčoch . ..
2 páry nepromokavých bot . . . .
5 párů obnošených bol a pár trepek .
pár polobotek . . . . . . . . .
prošívaná pokrývka . . . . . ..
přehoz na pohovku, červeno bíle pru-
hovaný, s černými třasněmi .
2 koberce, zeleně a šedě pruhovaně,
10 loket . . . . . . . .
koberec červeně a černě pruhovaný,8
loket . . .
4 koberce, černé a zelené, obyčejné,
10 loket .
předložka k posteli, uherská
kazajka s podšívkou z bílého poloplátna
vestovní brašna s koženou vložkou .
kožená tobolka . . . . . .
27
article
Celkem prádlo a šalstvo . ..
1.12
3. Nezařaděné předměly.
2 porcelánové košlky na chléb . .
lavoir a 2 konvice kameninové . ..
3 konvice na čaj, hlíněné . . ..
plivátko z bílého plechu . . . .
krabička s různými drobnostmi . . .
pakfonové zrcádko . . . . . . .
malé toaletní mosazné hodinky . . .
kostra deštníku s rukojetí ze slonoviny
1.20
3.22
30
article
mlýnek a dvě kávové konvice
bmoždýř s paličkou, mosazný . . .
2 žehličky a 4 želízka . . . . .
4 plechové pánve
5 kusů kuchyňských: pekáč, plech na
vdolky, 2 kastroly, 1 pánev email.
sekýrka a 2 nože . ..
22 kusů kuchyňského nádobí z bílého
plechu
7 plechových tácků, slánka, prkénko
na kuchání, kleště, vál . . ..
konev . . . . . . . . . . . .
2 nádobky na tabák . . . . . . .
4 svícny mosazné . . . . . . . .
2 malé obrázky a 4 rámečky . .
8.07
4.06
1.— 1.06
3.01
—.18 —.19
—.15 —.38
—.12 —.48
—.C6 — .20
celkem 11.05 20 4
Následuje obšírný seznam knih. Odhadce
uvedi každou zvlášť v inventáři, ocenil jia
tento nekonečný seznam opakuje se v protokole
o dražbě pozůstalosti Karla Havlička. Přes 500
děl obsahovala knihovna Haviičkova, nečítaje
v to brožury a drobné tiskopisy. Jest pozoru-
hodno, že v Havličkově bibliotěce nalezaly se
gramatiky veškerých slovanských národů, dále
nejrůznější slovníky, zvláště pak hojně byla za-
stoupena literatura ruská. Podrobný tento se-
znam knih bude uveřejněn v ča sopise Muse
král. českého.
Po seznamu knih následuje v inventáři od-
stavec: Dluhy, který však neobsahuje žád-
ných položek. Notář, klerý inventář sestavoval
uvedl, že při zjišťování pozůstalosti nijaké dluhy
Karla Havlíčka nebyly oznámeny.
U porovnání obou obširných spisů, inven-
táře a dražebního protokolu, vysvitá, že pozů-
stalost Karla Havlička obnášela :
odhadní cena vydraženo
zalízení bylu . . . 69 zl. 20 kr. 115 zl. 57 ki-
56 zl. 57 kr
šatstvo a prádlo . . 48 zl. 30 kr.
ostatní předměty. . 11 zl. 05 kr. 20 zl. 41 kr-
436 zl. 03 k
knihy . . . . . 108 zl. 34 kr.
1.40
1.48
2.01
3.37
2.03
Havliček
Haviičkův
Musa král
C 6
39
article
vence 1858. Z čistého výtěžku notář zakoupi
6 losů státních z roku 1860 po 100 zl.
Jistina »Pro památku Havlíčkovu«, o níž
v pozůstalostních spisech vícekrát se zmínka
činí, po úmrtí Zdeňky Havličkovy byla odevzdána
»Svatoboru« a zřízen z ní »Fond Karl
Havl!čka« pro podporu nuzných spisovatelův.
Dle výroční zprávy »Svatobora« za rok 1908
má tento fond jmění 78 000 K, jež jsou ulo-
ženy v cenných papírech. Na holovosti bylo
14 K 78 hal. Za rok 1908 bylo z tohoto fondu
vydáno podpor v obnosu 3150 korun.
Ke konci podotýkám, že v pozůstalostních
spisech Karla Havlíčka nik de nenalézá se zmlnka
o tom, že Frant. Jaroš vyhověl vyzvání pozůsta
lostního soudu, aby vysvětlil záležitost kauee
Havličkových »Národních Novin« v obnosu
3000 zl. Kauci tuto vypůjčil si Karel Havlíček
od hraběte Deyma, jemuž ji později po Frant.
Jarošovi vrátil. Dle spisů ponechal si Jaroš tento
obnos.
František Jaroš, pokrývač, člen širšího
užšího výboru na Novém městě pražském o
3. října 1848 do 27. září 1850; obecní starš
ve 3. sboru na Novém městě od 27. září 1850
do 11. dubna 1861; zemřel 9. ledna 1900
v Novém městě u Vídně.
Pozůstalostní fascikl Karla Havlíčka Borov-
ského po řadu dosítiletí byl ve sklepní listovně
okresního soudu na Novém městě pražském
dle předpisů mají býti spisy po 50 letech (až na
listinu o odevzdání pozůstalosti) dopraveny do
papírny. Jest záhodno, aby museum král. če-
ského o tento fascikl požádalo k trvalému jeho
uchování ve sbírkách musejních
Havlíčkův
Karl Havlíčkův
Havlíček
František
Jaroš
Havličkový
Kauc
Deym
Svatobor
Nový město
Vídeň
Borov
muzeum král
národní novina
43
article
Jindy a nyní.
Jindy a nyní.
X Reveň (rebarbora) výživou a lékem. V po-
slední době často se hovoří o užitku reveně (rebar
bory) a náš Zevloun neopomenul také věnovatijí
pozornost. České vydání Mathiolova Herbáře 1590
líčí obšírně výhodu a zdravotu téže byliny: Výborný
a neznamenitější tento kořen takměř všudy jest zná-
mý pro mnché a prospěšné jeho užívání. Rhabarba-
rum iako bv řekl kořen z barbarské krajiny. Přináší
se z Indie a z Persie. Jakož Perští kupci oznamují,
místo své má a nejvíce roste na některých vysokých
horách skalnatých. Země tam červená a blatná. Pru-
tem neroste vysoko. Má hojně listí, dvou pídí dlou-
hého a úzkého zpočátku, vždy čím dále se rozšiřují-
cího, oblého a k zemi skloněného. Kořen bývá dvou-
i tří dlaní zdýli, a nemá jednostejné vždy tlustosti.
Když nejvýš vyroste, bývá jako člověčí stehno. Ze-
vnitř jest barvy černé ryšavosti, vnitř pak žlutý, pl-
ný žilek červených, vodnatosti zluté a brunátné,
kteráž svou lepkostí k rukám velmi lne, jako pry-
skyřice. Když pak kořen vykopají, rozkrajují jej na
kusy a rozkládají pořád na prkno, každý den několi-
krát je obracujíce. Nebo kdyby se brzo zavěsil, ta
šťáva z něho by vykapala a protož za tři neb čtyři
dni zanechávají ho na prkně, až by šťáva vnitř za-
huštěná vykapati nemohla. Po čtyřech dnech teprve
prostrkují je na nit a pověšují ve stínu, však aby
vitr mohl prospívati, ale slunce nemá ho docházeti.
Zevloun
Mathiolův
Indie
Persie
X reveň
44
article
Tak vyschne ve dvou měsících a teprv je kupcům
prodávají. Obyvatelé té krajiny čerstvý kořen i s li-
stím velmi lacino prodávají. Nebo plný koš aneb ká-
ru, dávají ho za tak mnoho stříbra, co by u nás mo-
hlo státi za půl tolaru. Neb ho v lékařství neužívají,
než tlukou je na prášek a tím své modly a rytiny
podkuřují. Falšuje se od šejdířův rhabarborum, což
apatékářům znáti náleží, aby pravé od falešného
rozeznati uměli. Rhabarborum jest lehké a bezpečné
lékařství mladým i starým lidem, každého času i vě-
ku. Vyčistuje a posiluje žaludku, jater, sleziny, vše-
liká zacpání otvírá, léčí všecky nedostatky, od za-
cpání pocházející, jakož jsou žloutenice, bledost, vod-
natelnost, počáteční, dlouhé a shnilé zimnice, vyhání
stolicemi zbytečnou a zapálenou žluč, choleru anel
horkokrevnost, lépavé šlemy a flegmu anebo vodno-
krevnost, čistí krev a bolesti ukrocuje. Tluče se na
prach a pije s některou vodou pálenou, s kozí sy-
rovátkou, s jíchou bylinnou aneb s polévkou od
masa. Obává-li se kdo otekliny, boule aneb vředu
v žaludku aneb na jatrách, má každého dne zlluče-
ného rhabarborum ztěží půl čtvrta na půl lotu ře-
ckého vína posypati a na čtitrobu (lačný žaludek)
jísti. Suší se neb praží na uhlí, jest užitečné proli
všelikým flusům neb tokům a plynutím života, zvlá-
ště proti červené nemoci. Pečené aneb usušené dává
se těm, kteříž krví odchurkují a z vysoka upadli, proti
červům v břiše. Každého dne ráno kousek rhabarbo-
rum a mastyxu s cukrem smíchati a zžvejkati, dává
volně dýchání, otevírá zacpání hlavy, posiluje mozku
a smyslův, zahřívá žaludek. Trvati a chovati se mů-
že za 3 neb 4 leta, i děle bez porušení, když by ho
do vody nakladl, aneb v prosu, aneb v kamejkovém
a v chmelíkovém semenu choval aneb voskem a ter-
Č. Zíbrt,
pentýnem oblil
Zíbrt