1
masthead
26. září 1908.
5
article
Dementi dra. Tavěara.
Z Vídně, 25. září. »Zeit« dostal tento
telegram posl. dra. Tavčara z Lublaně
»Tvrzení některých listů, jako bych byl v obecní
radě prohlásil, že Němci budou v Lublani ru-
kojmím pro případ, že by se Slovincům něco
stalo v Celji, Pluji a Mariboru, jest napro-
stou smyšlenko u.«
Persekuce slovinského tisku.
Z Lublaně, 25. září. Persekuce slovinskéh
tisku zdejšího byla oficiálně oznámena. Zemský
president bar. Sehwsrz povolal dnes k sobě
zástupce zdejších denníků a sdělil jim, že
všechny noviny budou bez mil osti
konfiskovány, jestliže budou i na dále
kritisovati jednání vojska ve známé kritické
noci s neděle na pondělek. Bar. Schwarz ohlási
také redaktorům, že po případě uvalí na ně
preventivní vazbu a zahájí subjek
tivní řízení, jestliže jeho žádosti nevyhoví
Počátek byl dnes již učiněn.
»Slovinský Národe byl zkonfiskován
pro kritiku známého šlváčského vystoupení mi-
nistra Prada proti Slovincům.
Z Lublaně, 25. září. V dómě konalo s
dnes requiem za oběti srážky s vojskem. Uspo-
řádaly je ženy slovinské a zúčnstnilo se ho pře-
četné obecenstvo. — »Slovenec« oznamujs
z Celje, že tam byl včera přepaden Němci Slo-
vinec, který byl tak dlouho bit, až pozbyl vě
domí.
Také štyrskohradecké kondolence.
Ze Št. Hradce, 25. září. Obecní rada při-
jala v dnešní schůzi pilný návrh, podaný členy
německonacionálního klubu obecní rady, ve
kterém se vyslovuje bolestné politování a hlu-
boké rozhořčení nad výtržnostmi v Lublani
vyslovuje se očekávání, že vláda zjedná nejen
německým obyvatelům v Lublani úplné zados
učinění, nýbrž že se též postará o ochranu
bezpečnosti osobní a majetku Němců v Ra
kousku.
Tavčar
Němec
Slovinec
Sehwsrz
Schwarz
St
Vídeň
Lublaň
Maribor
Počátky
Celje
Hradec
Zeit
obecní rada
6
title
Resignace a konflikt
ředitele vinohradského divadla
7
article
F. A. Šuberta.
F. A. Šuberta.
Zaznamenali jsme v ranním listě včerejším
proslý fakt: resignaci pana F. A. Šuberl
na místo ředitele městského di-
vadla vinohradského. Zpráva vzbudila
značný rozruch v celé veřejnosti, rozruch tím
větší, když v odpoledním listě bylo možno sdě-
liti již i přičiny, jež — dle vylíčení od-
stupujíeího ředitele — k resignae
jej přiměly.
Aféra měla však nejen v kruzích obecen-
stva, nýbrž i v kruzích všeho personálu
vinohradského divadla takovo
ozvěnu, že — neznámo na či podnět —
svolána do Národního domu v hodinách od
poledních schůze, jejíž průběh sdělujeme níže
a jejíž tenor zachycujeme v následujícím
záhlaví:
Personál vínohradského divadla
solidárním s ředitelem Šubertem.
O 3 hodině odpolední shromáždil se ve
škeren divadelní personál v zimním sále vino
hradského Národního domu, aby se prohlási
solidárním s ředitelem Šubertem, jemuž pro
jevovány srdečné ovace.
Zpráva, že ze správní rady vydán
zákaz zůčastnění se schůze po
trestem propuštění, naplnil všech n
účastníky nevoli a roztrpčením,
které se v průběhu schůze stále stupňo-
valo proti členům správní rady.
Sehůzi zahájil p. Charvát, načež zvolen
předsedou p. Dlobrovolný a do předsedni
ctva zásťupcové všech odborů personálu.
Pan Hurt pravil, že je nejen právem,
ale i povinností promluviti k celému personálu.
Šubert
Šuberl
Charvát
Dlobrovolný
Hurt
národní dom
8
article
»Předpokládáme všichni, že mlavíme k lidem
poctivým, nikoli ke zrádeům. Kdo tedy s námi
poctivě nesmýšli, nechť raději odejde! (Souhlas
Pořádáním této schůze nečiníme nic nezákon-
ného, neboť my máme právo i povinnosť radit
se o vnitřních divadelních poměrech. My ne-
máme práva, plésti se do soukro-
mých poměrů ředitele Šuberta
oproti správnímu výboru, ale nutno
přece uvážiti příčiny, z jakých se stalo, že ř-
ditel Šubert lak náhle odstoupil
Když jsme dnes přišli k řediteli Šubertovi.
nalezli jsme ho rozrušeného. Řskl nám, že
způsob, jakým byl napaden ve vý
boru, nedovede si nikdo ani před
staviti. Zdálo se mu, že ani živ neodejde
ze schůze správní rady. Jde o 200 korun,
které ředitel Šubert ve Vídní dal »Komenskémue
a kleré mu ve správní radě zazlívalil
Hlasy: Kdo to byl? Jmenovat!
„Byli to dr. Pečírka a dr. Miřičkal“
(Bouřlivý nepokoj).
Nastává okamžik, kdy jest nám rozho
nouti. Budto budeme mlčet (Bouřlivý
odpor. Hlasy: Nebudeme!), anebo budem
jednat a to solidárně! (Pochvala. Illas-
Až budeme mít ředitele Šuberta, budeme hrát
Dřive nikoli! Bouřlivý souhlas.) Šubert je po-
vahy kulantní, má svoji divadelní historii a jest
neobyčejně pilným a pracovilým.
Rečník končí otázkou, co se má státi a
odpovídá: my chceme ředitele Su-
berta udržet! Jde jen o kroky, jakými to
docilit a o tom uvažujte! (Pochvala.)
Pan Menšík doporučuje, aby při-
tomní složili 200 korun, které maj
býti poslány do Vídně „Komensk-
mu“ se žádostí, aby obnos, ředite-
lem Šubertem darovaný, byl vrá-
cen správnímu výboru vinohe ad
ského di'vadla. Dále žádá satisfak
pro ředitele Šuberta v tom smyslu, aby správní
výbor prohlásil jej za samostatného a ne-
obmezeného ředitele! (Hlučná pochvala.
Šubert
Pečírka
doktor
Miřičkal
Menšík
Vídeň
Šubert
9
article
Potom teprve nostoupíme své povinnosti.
Pan Novák sděluje, že bylo mu ozná
meno, že bude každý propuštěn, kdo se této
schůze zúčastní. (Hlučný odpor.) Pan Char-
vát podotýká, že zákaz ten vydal před-
seda správní rady.
Návrh p. Menšíka na sebrání 200 Ke
zaslání Komonskému“ do Vtdně bvl iedno-
myslně přijat. Spolu vysloveno přání, ab
diplom byl vydán personálu divadla.
Sl. Reisová míní, že věc by se dala
zjednodušit tím, že by se obnos odevzdal přimo
správnímu výboru divadla. (Odpor.)
Pan Brůha, tajemník strany eociálně-
demokratické pravil, že případ řed. Šuberta jes
pobuřujícím a proto jest pochopitelno, že vy-
stupujete solidárně. Se ředitelem Šubertem bylo
nakládáno způsobem, u slušných lidí neobvyk-
lým. „Jest i ve vašem zájmu, abyste s největš
rozhodností útok správního výboru odrazili!
(Hlučný souhlas.) Dovedete si představit, jak
by správní výbor jednal s vámi, když tak dovedl
jednnti s ředitelem! Věc není událostí jen vče-
rejška. Poměry ty mají značné pozadí, patrně
mají původ již od doby, kdy ředitel Šubert na-
stoupil. Zavinili poměry ty pánové, kteří nesne-
sou, aby v popředí divadla stál člověk benevo-
lentní. Takoví pánové myslí, že když po 15 let
devedli prodávat maso, že rozumí také divadlu.
Tote mínění jest zlo, které nás v každém kroku
doprovází. Řediteli Šubertovi podařilo se pro
věsti to, co Národní divadlo provést nechtělo
t. j. sehrát pohostinské hry ve Vídni. Bylo vidět.
že to je čin velkolepý. On chtěl povznést pro
spěch vinobradského divadla. Efekt, jaký byl
ve Vídni dosažen, byl nad každý finanění
úspčeh. Tedy o 200 K spolku Komenského jde.
Novák
Char
Menšík
Reisová
Brůha
Šubert
Komenský
Vtdno
Vídeň
národní divadlo
10
article
Kolik však pánové sami berou tantiemy a divi-
dendy. Ředitel Šubert čekal od správního vý-
boru projev uznání za velkolepý úspěch vino-
hradského divadla ve Vídni. Místo toho však by
osloven dotazem, jaký finanění výsledek přináší
(Hlas: Ať žije vlastenec dr. Mirička!) Ředite
Šubert odvolával se na svěďectví pp. Hoberln
a Štecha, jak divadlo prospívalo (Hlasy: Štec
proti němu nejvíce brojí!), ale na t
se novzal zřetel. Řeklo se, že Šubert podniki
costu do Vídně proto, aby sám sobě dělal re-
klamu. Pan dr. Pečírka, jako chef policejních
lékařů, musí ovšem znát umění (Smích) a te
sdělil, že to byly zbytečně zabité dny, které ře-
ditel s personálem ve Vídni strávil. Pak doslo
na 200 K, které ředitel Šubert o své újmě da
roval spolku „Komenský“ ve Vídni. Jménem
celého správního výboru bylo mu vytkouto, že
to neměl o své újmě činit, že se měl dříve vý-
boru zoptat. A výbor nebyl by to povolil, poně-
vadž to stonovy nedovolují. A to se děje v době
kdy se počínají provalovati tisícové aféry! Před
měsícem se dávalo „Drama čtyř chudých stění
a celý personál divadla pro ředitele Šuborta
manifestoval. To se dotklo tajemníka Štecha
(Veselost) a marně so ředitel Šubert omlouval,
že to byl projev spontanní. Faktum jest, že pan
Štech aspiruje na místo ředitele a myslím, že
p. Čelanský také není spokojen s mistem, kamž
byl dobrotou Šuberta povolán. Tak je zřejmo
že Čelanský má také kus viny s tajemníkem
Štechem. Výbor divadla nedoplatil na vídeňskou
výpravu praníe, naopak dosáhl 500 K přebytku
Mimo to ředitel Šubert prohlásil, že i těch 200
korun na „Komenského“ hradí ze své lapoy.
Hlas
doktor
Miriček
Ředite Šubert
Hoberln
Štech
Štec
Šubert
Pečírka
Komenský
Čelanský
Vídeň
11
article
Takové poměry jsou neudržitelné a vy jsto těmi
kteří tyto poměry můžete změnit. Chcete si dát
líbit to, co se stalo Šubertovi? (Bouřlivé
volání: Nikoli!) Řeklo se, že kdo přijde do
dnešní schůze, bude okamžitě propuštěn. Ten
člověk, který to řekl, znujímá ve vinohradském
divadle postavení, které mu nenáleží. Jen ať tu
vyhrůžku provede! Tolik moci nemá celý správ
ní výbor divadla a pak jest tu ještě veřejnost
která má také právo promluvit! Nyní se mááte
rozhodnout: buď si vše dáte líbit, anebo zů-
stanete mimo divadlo po tak dloubo, dokud se
nevrátí Šubertl
Řečník nabádá k solidaritě nejen v záleži
tosti ředitele, ale i mezi sebou navzájem: Bu
de-li někdo z této akce dotčen, pak jest vaší po-
vinností za ním slátil
Doporučuje vyslání deputace k členům
správního výboru se sdělením: personál divadla
je se ředitelem Šubertem solidárním a do te
doby, dokud mu nebude zjednána satisfakce ve-
řejná, aby se svého místa opět mohl ujati, do
té doby celý personál svá místa nenastoupí!(Sou
hlas.) Pánové volili k vystrnadění Šuberta ne-
vhodnou dobu. Veřejnost jest s vámi!
Návrhy p. Brůhy byly jednomy sl ně
sehváleny.
Jeden člen divadla upozorňuje, že dle slu
žebního řádu hráti se musí.
Šubert
Brůha
12
article
Pan Jiříkovský nabádá k rozvaze
upozorňuje, že rozhodnutí nelze dostci dnes
Doporučuje, aby správnímu výboru byla depu
tací tlumočena žádust, aby do 48 bodin záleži
tost se ředitelom projednal. (Odpor.) Kdyby
v této lhůtě odpověď nedošla, pak by se mohlo
rozhodnout o stávce. (Odpor. Hlasy: Proč máme
tak dlouhe čekat?) Dále doporučoval, aby depu
tace požádala reprosentanty obce, aby rada
městská řízení divadla převzala do svých rukou
S právnického stanoviska podal vysvětlen
p. dr. Kalabis a pravil, že dle smluv je pe
sonál povinon hráti. Promlouvaje o instrukcich
pravil, že jsou velmi příkré, skutečný ka
zeňský řád.
Na to byla zvolena deputace a sice: za o-
chestr p. Ilradecký, za činohru p. Zelenka a sl
Šíblová, za operu p. Benýško a sl. Ronská, z
operetu p. Menšík, za sbor pp. Vaněček, a Rein
stein, za technický porsonál p. Zach, za bale
sl. Hermannová, za ostatní personál p. Heyduk
Deputace vzdálila se po 5. hod.
odpolední
Slova ujal se pak p. Šorm, jenž promilou
val o poměrech v divadle a prohlásil, že jednou
konečně je nutno říci o Čelanském pravdu
celé veřejnosti. Dovozuje, že sám nic nedělá,
všecky zkoušky provádějí jiní, on jen že si na
čechrává u pultu vlasy. Po dalších výtkách ka
pelnikovi žádá řečník zástupce obou dělnických
stran, aby působily k tomu, „by herectvo nebylo
utlačováno těmi vydřiduchy kapitalistickými, ne-
nasytnými bařtipány“.
O 1/46. hod. odpol. deputace se vrá-
tila a mluvčí p. Zelenka oznámil, že byl
u p. nám. Bureše a řed. Kafky, kteří sdělili,
že vylíčení připadu ve veřejnosti nezakládá s
na pravdě a pravili, že veškerému členstvu do-
stane se zejtra ráno náležitého vysvětlení. (Odpor.
Jiříkovský
doktor
Kalabis
Zelenka
Šíblová
Menšík
Vaněček
Rein
Zach
Heyduk
Šorm
Čelanský
Bureš
Kafka
13
article
Příčinou všeho nebylo těch 200 K, které dal
Šubert „Komenskému“, nýbrž že ředitel nen
kompotentním nakládat s jměním Družstva.
Řečník sděluje, že starostův náměstek p. Bílek
zavítal do schůze, aby podal vysvětlení.
Pan náměstek BIlek pravil, že vyhověl
přání, aby se dostavil do schůze a objasnil si-
tuaci. Především upozorňuje, že nebyl v one
schůzi správní rady, v níž ředitel oznámil svor
resignaci. Podle soukromých informací ví, že
důvodem k resignaci nebyla skolnost výtek.
„Promlouvám k vám jako náměstek st
rosty. Vy jste volali po druhé činohře a obee
vinohradská vystavěla divadlo. K p. Šubertov
měli jsme důvěru a věděli jsme, že jeho povo-
lánim za ředitele jsme nejlépe pochodili. A v
vás pak jsme viděli výkvět herectva. Proto od
nás neočekávejte, že bychom k vám měli ně-
jakou nepřízeň nebo k řediteli. Ale žádám vás
abyste neodsuzovali bez slyšení druhé strany
nýbrž abyste smírným způsobem věc hleděl
vyřídit.“ (Hlučný odpor.) Radí, aby se shro
máždění v rozhodnutí svém neukvapovalo. Nám
záleží na shodě. (Nepokoj)
Pan dr. Kalabis stručně rekapituluje
řeči, na schůzi pronesené a prohlásil, že perso
nál divadla má na mysli zájem divadla a nesle
duje osobní cíle. Ukončil prohlášením, že trvalá
náprava může se státi jen tehdy, když městská
rada sama bude řídit divadlo.
Šubert
Komenský
Bílek
doktor
Kalabis
14
article
(V zadu ozývají se hlasy: Štech sem jd
s Čelanským! Bouřlivý odpori Ohlušující písko
a bušení židlemi. Volání: Hanba!)
Předseda praví: Schůze je důvěrná
vy můžete rozhodnouti, zda ty pány sem při
pustite či nikoli. (Bouřlivé volání: Ven s nimi
Ať odejdou nebo je vyhodíme!)
Za velkého rozruchu ujal se slova tajem-
ník divadla p. V. Štech. Pravil: Nepřicházím
vyjednávat, ani vás k něčenu nutit, nebo vám
něco vysvětlovat, vždyť sám e celé věci
nic nevm. Předseda správní rady ozná
mil mně včera, že dneškem budu zaslupovati ře
ditele Šuberta a odpověděl jsem: „Prosím,ja
to vykonám.“ Tázal jsem se p. Heberla, ce se
vlastně stalo a on mně odvětil, že jednání bylo
důvěrné. To je vše, co vím. Nyní přicházím
sem proto, abych se dověděl, zda se bude
hrátčinikoli. (Hlučné volání: Nebudel)
Tím je poslání mé skončeno a já vám přej
dobrou zábavu! Ještě něco. Táži se, zda pan
kapelník Čelanský může zde setrvat? (Bouř-
livé volání: Nikoli!)
Kapelník p. Čelanský zůstal a t
nastala bouře odporu, nevole, pí
skání.
Pan Hurt praví, že všichni čeští hore
musí být obci vinohradské vděčni za to, že p
stavila divadlo. Abychom dokázali neobmeze
nou úctu k obci, navrhuji, aby pro dne
šek se hrálo. (Illučný odpor.
Pan M. Bilek žádá herce, aby konal
svoji povannost
Slova ujal se p. kapelník Čelanský
(Hlučný povyk a pískot): Já nikdy neukázal, ž
jsem se stavěl proti personálu. Upozorňuji, že
věc s ředitelem Š., jak zná poměry, bude vy
řízena v jeho prospěch. Jestli se stalo nedoroz-
umění, ručím za to, že to je pouze přechodní.
jako všechna nedorozumění u divadel. Mluvín
ve prospěch váš i ředitele! (Bouřlivý odpor
Hlas: Vy jste obvinil ředitele Šuberta, že zpro
nevěřil poníze!) Čelanský: Já nic takového
neřekl!
Štech
Čelanský
V Štech
Šubert
Heberla
Hurt
M Bilek
15
article
Pan lajemník Štech upozorňuje, že č
kvapi a do pěti ninut že musí býti rozhodnuto
zda se bude hrát či nikolí.
P. Jiříkovský doporučuje, aby se dnes
hrálo. Tolikéž p. Hurt a p. Charvát. Pan
Menšík: My jsme ti, kteří drží divadlo! Hráti
nebudeml
Po 1/47. hod. večerní konečně došlo ke hla-
sováni. Návrh, aby se večer hrálo, propadl a vel
kou většinou usneslo se shromážděni, večer ne
hráti. Měla se dávati opereta „Jarní vánek“
Pan Čelanský na odehodu zvolal: Jestli jste
dobře rozhodli, nevím !
Výsledek hlasování byl přijat s bouřlivou
pochvalou.
Andiatur et altera pars.
Z kruhů blízkých výboru druž-
stva Městského divadla vinohradského se nán
sděluje, že mezi nimi podaná demise ře-
ditele Šubrla nikterak nepřekva
pila! Byla očekávána prý již delší dobu, ne-
boť během posledních měsíců utvořilo se mez
výborem družstva a ředitelem Šubrtem napjeti.
jež stále vzrůstalo. Napjetí toto mělo půvo
v neutěšeném finančním stavu divadla a ředitel
Šubrtovi kladeno zvláště za vinu, že přes pů-
vodní projekt, aby divadlo vinohradské byl
divadlem pouze činoherním, prosadil zde operu.
která arci finanční etat mladého uměleckého
ústavu silně zatížíla,
Ředilel Šubrt nesl velmi těžce, když pře
nějakým časem jeho ředitelská právomoc byl
silně omezena tím, že první kapelník orchestru
vinohradského divadla mistr Čelanský byl
jmenován chefem opery a vyhražena mu ti
úplná samostatnost ve vedení opery, ve volbě
repertoiru, obsazování úloh atd. Druhá příčina
jeho nespokojenosti vyplynula z toho, když
i přímý vliv na hospodářskou stránku divadla
mu byl odňat a správa hospodářská svěřena
dvěma členům výboru družstva.
Štech
P Jiříkovský
Hurt
Charvát
Menšík
Čelanský
Šubrt
divadlo vinohradský
vinohradský divadlo
16
article
Taková jest — dle souhlasných informací,
jichž se nám dostalo se strany Vinohradského
divadla — vlastní podstata dnešn
krise. Bezprostřední příčina konfliktu, nasta-
lého při čtvrteční večerní schůzi výboru, vylí
čena nám byla týmiž osobnostmí poněkud jinak,
než jak ji ličí ředitel Šubrt. Před cestou do
Vídně usnesl se výbor družstva na tom, aby
vídeňské pohostinské hry pod žádnou pod-
minkou nebyly prodlužovány. Výprava sam
byla ovšem passivní, přes to však usneslse
výbor, že po skončených hrách vídeňských dá
určitou peněžitou sumu na účely »Komenského«
ve Vídni.
Řediteli Šubrtovi po jeho návratu čtvrteč-
ním vytýkáno ostře zvláště to, že pře
určitý zákaz družstva přidal ve Vídni
ještě jeden večer a že v odporu proti záměrům
družstva sám osobně odevzdal příspěvek z »bene-
fičního představení« (200 K) škole »Komen-
ského«. Výbor družstva tedy, jak zřejmo,
v otázce té zaujal stanovisko, že ředuite
Šubrt překročil svoji kompete ne
a porusil disciplinu.
Ředitel Šubrt dostavil se včera, ačkoli
prohlásil, že tak již neučiní, opětné do divadla
a podal tam osobně plsemnou de-
misi. Vedením divadelní správy pověřen do
difinitivního vyřízení konfliktu tajemník divadla
Václav Štech, kteréžto opatření prohlašují
členové družstva za zcela mechanicke,
neboť tajemník dle smlouvy své jest pov-
nen zastupovati ředitele po dob
jeho dovolené, nemoci, nebo vůbec nepřítom
nosti.
Šubrt
Komenský
Komen ský
Štech
Vídeň
vinohradský divadlo
17
article
Prohlášení správního výboru vlno-
hradskéko divadla.
Správní výbor zaslal všem listům tute
ofieiální zprávu:
»K resignaci p. ředitele F. A. Šuberta
sděluje správní výbor Městského divadla Král
Vinohradů, že udání a vysvětlení pana
ředitele F. A. Šuberta o příčinách jeho
odchodu z Městského divadla Král. Vinohrade
nezakládají se na pravdě. Zvláste
však není pravda, že správní výbor odepřel při-
spěvek spolku »Komenskému« ve Vídni. Věcné
a podrobné vysvětlení bude oznámeno zejtř
šími denními listy.«
Nehrálo se!
Jak na schůzi usneseno, dodrženo: ne-
hrálo se večer v Městském divadle
vinohradském. Rozehod účastníků schůze.
hloučky jejich, debatující v okolí budovy diva-
delní a konečně návěšíl, oznamující, že večerní
představení se nepořádá, slákaly před divadl
vinohradské množství obecenstva. O 7. hodin
večerní vzrostl zástup asi na 2000 hlav. V tu
dobu sešel se správní výbor d-
vadla ke schůzi, na níž usnesen krátký
projev (viz Prohlášeni) a konstatováno, že prý
byl postup správního výboru korektním dle usta-
novení slanov. Členové vyslovili podivení,že
ředitel Šubert mohl být prý tak popudlivým.
Po 7. hod. večerní ubíral se velký zástup.
sejména divadelního personálu, do Palackého
třídy k domu č. 81, kde bydlí řed. Šubrt, aby
mu uspořádal ovace. Řed. Šubrt nebyl však
doma. Na zpáteční cestě setkal se zástup s k-
čárem, v němž seděl řed. Šubrt. Za velkého
jásotu byli koně vypřažení a personá! divadla
ředitele odvezl domů. Řed. Šubrt za tento projev
poděkoval a slibil, že i kdyby ředitelem nebyl
přece nepřestane starati se o dramatické umění
Potom se zástup rozešel.
Šubert
Palacký
Šubrt
Vídeň
městský divadlo Královský vinohrad
městský divadlo Královský
spolek » Komenský
18
article
Projev z kruhů mimodivadelních.
Místní organisace strany státoprávně- pokro
kové na Král. Vinohradech, pojednavši ve schůz
25. t. m. o událostech v divadle vinohradském
usnesla se na tomto projevu: Vyslovujeme vřel
dik p. řed. Šubrtovi za skvělé provedení umě
lecké výpravy do Vídně i za výtečné služby,
jež tím české věci ve Vídni i českému umění
prokázal.
Litujeme, že výpravou zavdán byl neprá
vem podnět ke krisi ve vinobradském divadle,
jmenovitě pak věnováním 200 K » Komenskémue
ve Vídní, a k resignaci p. ředitele Šubrta.
Žadáme jako občané vinohradští, aby v di-
vadle našem rozhodovaly toliko umělecké vlivy
a ohledy, a veškerému personálu vyslovujeme
sympathie s jejich stavovskými a společenským
požadavky. Akci členstva divadla vinohradského
ve směru těchto zásad budeme podporovati.
Projev veškerého personálu vlno-
hradského divadla.
České veřej nostil
Na obranu umělecké cti své v zájmu měst-
ského divadla Kr. Vinobradů a umění českého
vůbec sáhli jsme k jedinému krajnímu pro
slředku, který nám zbyl.
Po velikém uměleckém úspěchu, jakéh
dobyla vinohradská činobra ve Vídni zásluhou
neúmornou pili ředitele Šubrta a skromným
přičinéním naším, dostalo se přednímu repre
sentantu dramalického umění našeho místo dik
výtek a předhůzek z malicherného hmotného
ohledu — pro dar škole Komenského — z vý
těžku představení vídeňských. Z tohoto a patrně
i z jiných podnětů nesouvisících s uměním as
zájmy divadla — došlo k tomu, že pan ředitel
Šubrt byl donucen svůj úřad prostě složiti.
Veškerý personál divadla pociťoval velm
těžce po drahnou již dobu, že umělecké síly
členstva i snahy řed. Šubrta kříženy jsou zájmy
cizími.
Král
Šubrt
Komenský
Vídeň
ský divadlo Králové
19
article
Postavení členstva v ohledu uměleckém
jeho postavení smluvní k družstvu nikterak ne
odpovídá uměleckým snahám a nutné záruce
existenční, čímž se zdaru ústavu ubližuje.
To vše propuklo dnes — a přinuceni jsme
přes těžké podmínky k tomuto boji v pevné
víře, že dostane se nám podpory od celé ve
řejnosti, zvlástě českého obecenstva, které mělo
přiležitost dobré naše snahy s činností naší po
souditi a z řad druhů v povolání.
Apslojeme na český lid, aby herectvu če-
skému — tak dlouho zanedbávanému, podřize-
nému a existenčně porobenému — v prvním
tomto téžkém boji poskytl plně svých sympathi
Bližší vysvětlení svého postavení podám
české veřejnosti v přištích dnech.
Veškerý personál
Městského divadla na Král. Vinohradech
Král
20
article
Dr. Miřička sděluje s námi, že neby
pověřen dalším vedením divadla, nýbrž že úko
ten dle stanov připadá výhradně tajemnikovi v
Štech o vi
JUDr. Václav hrabě z Kaunie
šedesátníkem.
Upřímný, vlastenecký šlechtic český a nedávny
velkodušný dárce studentstvu českému na Moravě
pan JUDr. Václav hr. z Kaunic dovršuje dneš-
ním dnem šedesátý rok svého života! Jestlize
kdy byla příležitost, projeviti mu upřímnou oddanos
české veřejnosti, je to dnes, kdy stanul na prah
věku, jenž dovoluje každému jednotlivci přehližel
minulé dny svého živola. Václav z Kaunic může uči-
niti tak s blahým uspokojením, že šest dekád lidského
věku nevyžil bezůčelně, tak na prázdno, jako, bo
hužel, veliká část a snad jen dle jména „česke
šlechty“l
Vracíme-li se ve stručných a letmých jenom
vzpomínkách do mladých dnů jeho živola, shledá
váme jej za vedení uvědomělého vlastence a spiso
vatele, dnes již zvěčnělého našeho druha redakčního
prof. Ferdinanda Schulze, který byl mu vycho
vatelem a vlastenecké matky jeho Eleonory hr. Kau
nicově, známé vlastenky z doby Dobrovského, Ša-
faříka a Palackého.
Štech
JUDr
Václav hrabě
Václav
Kaunic
profesor
Schulz
Eleonora
Dobrovský
Palacký
Morava
21
article
Přilnuv od mládí svého upřímnou láskou k če
skému národu, sledoval hr. Kaunic nejen jeho du
ševní, nýbrž i politický život a poznal, jakých křive
a bezpráví národu našemu jest trpěti. Nebylo tudí
divu, že dosáhnuv hodnosti akademické na univer
sitě pražské, účastnil se politického ruchu po lelecl
osmdesátých, aby stal se upřímným zaslancem práv
českého národa. Ač zvolen do zemského sněmuz
skupinu velkoslatku, aby větší měl volnost v jed-
nání dle politického svého smýšlení, kandidoval jako
lidový poslanec a to za město Slané. Zvolen byv n
program národní slrany svobodomyslné, ke které
hrdě se hlásil v dobách nejprudších její zápasů, také
v říšské radě náležel k čelným její členům s zd
bozpočtukráte ujal se slova na obhájení zájmů ná-
roda českého.
I dnes, ač těměř již po deset let, přejav správu
fideikomisních statků, vzdálen je ruchu politického
sloduje se živým zájmem běhy a osudy všech udá-
lostí. A právě letos na jaře nanovo projevil svoji
upřímnou oddanost národu českému velkolepým
svým darem, jímž položil pevný základ ke zřízení
ústavu na Moravě, kterýž jako Hlávkova kolej
Praze umožniti má nemajetnému studentstvu české
techniky a příští české university v Brně studium
vzdělání na těchto ústavech
Dojista, že celá česká veřejnost dnešního dne
s upřímným blahopřáním pozdravi jeho šedesá tku
Z Brna se sděluje: Česká kurie moravskéh
zemského sněmu zaslala dru. Václavu hr. Kaunicovi
ve Slavkově k jeho dnešním 60. narozeninám srdeš-
ný blahopřejný telegram, v němž tlumočí mu záro-
veň nejvřelejší díky za jeho velkodušný dar českému
studentstvu v Brně.
Hlávkův
Václav
Kaunic
Slaný
Praha
Brno
Slavkov
český národ
ústav na Morava
22
article
Velké protičeské násilnost
Velké protičeské násilnost
v Liberci.
(Zvl. telef. zpr. »N L-)
V pozdních hodinách nočních se
nám telefonuje: „V Liberci vypukly
dnes velké bouře protičeské a to
takové, jakých již od dávných dob
Čechové liberečtí nepamatují. Ně-
mecká luza vytloukla v Národním
domě všechna okna, vnikla do re-
stauračních místností, rozbila
vyházela nábytek na ulici, ukradla
velikou besední tabuli, načež táhla
k českým domům, ve kterých vy-
tloukla okna. Ukradla také mnoho
českých firem a nosila je v průvodu.
Policie byla naprosto nečinná. Na
telefonickou žádost, učiněnou Čechy
libereckými na policii odpověděno
z magistrátu, že ten nemá nikoho
k disposici. Zejtra bude prý v bou-
řích protičeských pokračováno a
bude prý vytlnčeno vše, co dnes
pominuto. Očekávají se zejtra mno-
hem větší demoustrace. Čechové
stěžovali si telefonicky u místo-
držitele.
Čecho
Liberec
Čechy
národní dům
N L
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Deputace českých poslanců u míst -
držitele. Jak na jiném místě sdělujeme, vyhle-
dala ješte včera v noci společná deputace zá-
stupců všech českých stran místodržitele hrah..
Coudenhova, by jej vyzvala k odvetě za něme-
ckou demonstraci, provedenou ve sněmě písní
„Wacht am Rhein“. Mistodržitel pro-
hlásil deputaci: nemůžeme snésti, by na
sněmě českém se zpívala „Wacht am Rhein“.
Dále prohlásil místodržitel, že sdílí vše, co
prohlásil maršálek princ Lobko-
— O „další reorganisaci národní strany
svobodomyslně, spajením oné části mladočeské
strany, která jde s drem. Kramářem, se stranou
prof. Masaryka, pojednává pardubická „Osvěta
Lidu“ dále přes ostré odmítnutí, jehož se jí do-
stalo od orgánu i dra. Kramáře „Dnu“ i dra.
Masaryka „Času“. Hlavním bodem opory k dal-
ším „glossám jest pardubickému orgánu sou-
hlasná úvaha mladoboleslavského listu, poklá-
daného za orgán dra. V. Škardy. Ačkoli „Mlado-
boleslavské Listy“ pardubický článek o další
reorganisaci „vřele uvítaly“, přece jenom ne-
souhlasí pardubičtí reorganisátoři s mladobole-
slavskými vývody. Tak jako prý „Den“ mysli,
že spojení tomu přokáží, že se strana Masary-
kova přeceňuje, tak míní i „Osvěta Lidu“, že
„Mladočeší přeceňují význam své reorganisac
a domnivají se, že jim patří budoucnost, nechtě-
jíce si přiznati, že strana jejich je v stále
postupujícim rozkladu a úpadku.
Coudenhove
Lobko
profesor
Masaryk
V Škarda
Mlada
Masar
Wacht be Rhein
24
article
Zvláště zdrcující jest pardubická kritika o „bo-
lestné kapitole“ politiky reorganisovaného mla-
dočešství. „Podívejte se na mladočeskou politiku
na řišské radě, píše „O. L.“, „a hledejte v ní
stopy svobodomyslnosti a pokrokovosti! Nena-
dete jich, v alianci s klerikály a ve službách
vládních udusili svou pokrokovost a svobodo-
myslnost na dobro.“ Realistický list, jenž své
straně doporučuje splynutí s částí mladočeské
strany, jdoucí s drem. Kramářem, tedy provozu-
jící právě tuto vídeňskou politiku,
nemohl se svého stanoviska ani najíti neštast-
nější argument, jako tento o „svobodomyslnosti
a pukrokovosti“ oné části mladočeské strany,
se kterou touží splynouti. Leč na štěstí — pardu-
bický list, protože té pokrokové práce ve straně
reorganisovaných Mladočechů „vidí tak úžasně
malounko,“ protože „naprosto nesouhlasí s jejich
bezzásadní positivní politikou“ — „vidí tou-
žebně očekávanou chvíli, kdy dr. Kramář a pro-
fesor Masaryk se sejdou v hodně mlhavé, té-
měř nedozírné dáli.“ Takž tedy nede-
zírná mlhavá dálka! Jednou nemá mladočeská
strana žádnou budoucnost a nachází se v stále
postupujícím úpadku, podruhé pak bude miti
tolik budoucnosti, aby se v mlhavé, nedozírné
dáli setkala a splynula se stranou realistickou.
doktor
Kramář
Masaryk
25
article
Zdá se, že je v pardubických pokrokových ná-
zorech mnoho touhy, ale ještě více mlhy.
— Choromyslná domýšlivost němeoká vy-
zírá z následujících řádek, v „Pilsner Tagblattu“
otištěných: Z Tachova. Ke stavbě dráhy Do-
mažlice-Tachov přibyli sem zase další inženýři.
Jak tomu však již bývá — ačkoli Němci žádal
pro tuto část tratní stavby německé inženýry —
tak lze — jako při podobných věcech — i zde
nejdříve slyšeti a viděti Čecha
Tito Češi hovoří teké v hostine
docela bez ostychu česky i zapom-
nají naprosto, kde jsou, a kolik ně-
meckého kapitálu stavbu dráh
umožnílo. Společnost přihlíží tomuto „tak-
nímu“ chování známým způsobem docela klidna
i dlužno vyčkati, zdali strážcové našeho něme-
ctví v Tachově a okolí také v nacionálním obledu
budou střežiti němectví dráhy bdělým okem.“ T
už je to nejvyšší: umravněný Němec žádá od inž
vic.
Němec
Čecho
Čech
Tachov
Pilsner Tagblatt