1
masthead
Ročník XXXXVIII.
3
masthead
V Praze, v sobotu 26. záři 1903.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. 1lst
přel , lácí sn
v Praze v adminlstrae
1 něajt
ntvrt leta . . . . s K —
s dvojí dorášken
na měste . . . . . 7 o
na čtvrt lata
ve allalkách: 2 K 20
za něitc .
Poštan:
n čtvrt iia. . . . 9 F oo
s droji zlsiniaa
k i
ri eia
a pi
Praha
6
article
Německá obstrukce na sněmu
království českého.
Německá obstrukce na sněmu
království českého.
Způsobem nejvyzývavějším ohlásil
Němci na včerejšek pokračování své obstrukce.
Na galerii přivedli si svých lidí, co jen mohli
Obecenstvo, dychtivé na obstrukční hluk, počtem
nevídaným ucházelo se o vstup na galerii. Byla
přeplněna, jako snad nikdy dosud; obecenstvo
které se nedostalo do vnitř, tísnilo se na chod-
bách. Divácí však byli zklamáni! Před sezením
sněmu vyhledali totiž vůdcové německé obstrukce
dr. Pergelt, dr. Schreiner a Iro nejv
maršálka prince Lobkovice, předložili mu
své interpelace a návrhy a vyzvali jej, aby
přesně dle jednacího řádu dal před
přechodem k jednacímu pořadu člsti vše, co
dle jejich názoru se na začátku sezení čísti má.
Nejv. maršálek postavil se na stano-
visko značně jiné, než jaké zaujal předevčirem
vyhověl požadavku Němiců.
Situační ráz schůze tím se změnii
úplně.
Drahnou dobu před sezením sněmu pro
slýehalo se v kuloárecb, že Něme
vstoupí sborem do zasedací síně; ku pověsti té
přidružilo se podezření, že úmysly jejich jsou
povážlivé. Poslanci čeští mimo to usuzovali, že
methoda předsednictva zůstane stejná jako byla
minule, i obsadili již o 111. hodin
jek tribunu předsednickou, tak
zpravodajskou. U presidia stáli s jedné
strany poslanci dr. Šubrt, dr. Zimmer, Mert,
Filip, Novotný, dr. Dvořák, Kotlant, Tůma.
Němec
doktor
Pergelt
Schreiner
Lobkovic
Nout
Šubrt
Zimmer
Merta
Novotná
Dvořák
Kotlant
Tůma
7
article
Slavík a jiní, na druhé straně Laub, Kubr, Jan
Dvořák, Klofáč; seznam tento nenl ovšem úplný,
a nelze jej doplniti, neboť kol jmenovaných
poslanců seskupila se záhy valná vělšina lido-
vých poslanců českých vůbec. Teprve po chvil
trousili se Němci po různu; nepřišli ko
porativně. Kratičká chvilka stačila, aby
z obou napjatých táborů padaly rozčilené od-
půrčí poznámky.
Nejv maršálek dlouho nepřich á zel
Příčinou jeho nepřítomnosti ve chvili
pro schůzi ustanovené bylo — zákuli s n
jednání, které vedli pohlaváři ně-
mečt1. Němci pokusili se několikrát o zahájení
vyjednávacích rozprav s poslanci českými, zá-
stupcové čeští však prohlásili, že nemají, o čem
by vyjednávali. Ministr Fiedler informován byl
z klubu svobodomyslného, ministr Prášek ze
svazu českých poslanců v ten smysl, že ústup
českých poslanců sněmovních je vyloučen. P-
slanci čeští nedali tedy souhlas k tomu, co se
včera ve sněmovně dálo na předsednictví; postup
presidia nebyl proveden s jejich svolením. Děl
se však — dle bezpečných zpráv — na zá
kladě dohody mezí nejv. maršálkem a Němci.
Se vší určitostí se pravilo, že Němei pro-
hlásili, že upustí od obstrukee,
budou-li přečteny došlé spisy a budou-li pro-
jednány žádosti o dovolenou, z jich středu
podané.
Nejv. maršálek prohlásil hned Němcům, že
neuzná jejich tvrzení a výklady, jakoby včerejší
jeho postup nebyl býval správným a výsledky
předvčerejší schůze neplatny.
Slavík
Laub
Kubr
Dvořák
Klofáč
Němec
Nejv
Fiedler
Prášek
Němei
8
article
Rovněž ze své moci předsednické rozhodl,
že na pořad příští schůze, jež konati se bude
až ve středu, dá předměty včerejší schůze
— zbude-li některý neprojednán — a pak návrh
dra Körnera o volební opravě, návrh dra. Bach-
manna o změně zřízení zemského a návrh dra
Viškovského o volební opravě.
O tom ovšem se nevědělo, když o pů
dvanácté hodině před polednem se nejv. mar-
šálek objevil v zasedací sini. Proto bylo ne-
pochopitelno, zaráželo, ba rozčilovalo a odcizo-
valo, když princ Ferd. Lobkovie
vstoupiv ke stolci předsednickému, všemožn
se namahal, aby poslanci čeští, kteřl
k vůli němu obsadili obě tribuny, předsednickou
i zpravodajskou, opustili své posi cle
aby usedli na svých mistech. Dlouho
trvalo, než je k tomu přiměl; několikráte s-
stoupil dolů, přemlouval, chlácholil, poblzel
opělně žádal české poslance, aby odešli na svá
místa. Němci dopustili se dráždivé vyzývavosti,
když při tom na české poslance pokřikovali
dolů ! dolů! Posl. Klofáč zůstal na svém místě
před stolcem maršálkovým, nechtěje se hnouti.
Německý povyk proti němu přilival oleje do
ohně. Konečně se dru. Škardovi podařilo přimě
posl. Klofáče k ústupu.
Sněmovní síní ozývaly se zatím pořád pře-
střelky hlučných sporů mezi poslanci český mia
německými.
Konečně, krátce před dvanáctou, zaháji
nejvyšší maršálek sezení a dal číst interpelace.
Körner
Bach
Viškovský
Ferd
Němec
Posl
Klofáč
Škarda
9
article
Bylo tieho, za chvilku se poslanci začali zne-
náhlá vytrácet ze zasedací síně, která před za
hájením schůze a při něm byla plná. Čteny
byly téměř veskrze dolazy a návrhy německé
Byly to obstrukční kusy, na rychlo
sehnané a slepené. Jich četba frvala pře
půl druhé hodiny.
Dvě německá podání měla význam situačně
politický: protesty německých stran občanských
proti předvčerejšímu postupu nejvyššího mar
šálka.
Dr. Škarda a kníže Jiři Lobkovic, bývaly
maršálek, ohlásili proti protestům odvety z
blučného pollesku sněmovní pravice. Budou po
dány v přišti schůzi sněmu.
Po půl druhé hodině odpolední byly ob
strukční interpelace německé přečteny, i došl
na obstrukční žádost německého radikála Petrs
o čtrnáctidenní dovolenou. Dle jednacího řádu
musí o ní rozhodnouti sněm po provedené
debatě.
Technickou obstrukci zaháji
známý německý buřič i šprýmař poslane
Glöckner. O tomto zástupci němsckého ná-
roda se ve sněmovně vážně nesmýšlí; skutečně
provádívá p. Glöckner pseudoparlamentní vý-
kony, po nichž vážní poslanci nikdy netouží.
Posl. Glöekner mluvil proti udělení dovolené
svému kolegovi Petersovi — půl druhé hodiny.
hovoře o všem možném i nemožném, páté přet
deváté. Někdy snad vtipně — aspoň posluchači
kterých zástupce obchodní komory liberecké mě
zejména z počátku množství veliké, smáli se
občas z plna hrdla — někdy však urážlivé
proti Čechům. Žádost o dovolenou německo-rad-
kálního inženýra z Marianských Lázní, doved
na př. několikrát uvěsti v souvislost s pražskou
atérou rourovou.
Lobkovic
Glöckner
Posl
Peters
Čecho
10
article
Poslanci, odsouzení německou obstruke
k nečinnosti, uvažovali v kuloárech o tendenei
německé obstrukce, a zkušený český politik pro-
hodil, kterak se zdá, že německá obstrukce se
seslabuje, ba že snad se bude už jenom —
hrát. Jiní však oproti tomu zdůraznili, že Něme
zabrali do své obstrukční sítě na prvém místé
předlohu zemského výboru, jejímž vyřízením zemo
oslaviti chce vladařské jubileum panovníkovo
Když p. Glöekner kol 3. hod. odpol. domluvil
nastala desetiminutová přestávka, německou ob
strukcí odhlasovaná, a pak se o dovolené posl
Peterse dle německého obstrukčního návrhu hlaso
valo dle jmen. Hlasování ukázalo, že poslan
čeští jsou na svých místech; nepřítomnost ně
kterého lidového poslance českého byla výjimkou
Konservativních velkostatkářů však chybělo ná
padně mnoho.
Dovolená byla povolena 122 hlasy proti 52
Tyto číslice promluvily zřetelnou řečí ke všem
kdož znají parlamentní techniku českého sněmu
Ukázalo se, že protiobstrukčních hlasů je právě
tolik, kolik jich je dle dosavadní praxe ne-
zbytně třeba, by sněm byl způsobilý platně se
usnášeti a že úbytek jediného hlasu proti-
obstrukčního znamená nezpůsobilost sněmu
platně se usnášeti, jakmile obstruující Němci př
hlasování vyjdou. Nebezpečí bylo tím větší
ježto při prvním jmenném hlasování hlasoval
s většinou také někteří velkostatkáři ústaváčt.
Když vyřízena byla dovolená posl. Petrsa.
projednávala se opět obstrukční žádost něme
ckého posl. Kellera o 14denní dovolenou. Co
do formy byl obstrukční postup německý ovšem
stejný jako poprvé.
Nout
Peters
Němec
Keller
11
article
Němci samozřejmě byli proti dovolené
mluvil pak za ně německý radikál Wüst. Pro
váděje obstrukci důkladně, jal se p. Wüst prostě
čísti — — rozpočtovou zprávu pro sném, knihu
stastránkovou. Čeští poslanci hlučně a ostře
proti tomu prolestovali a nejv. maršálek upo-
zornil posl. Wüsta, že jednací řád nepřipouští
by poslanec četl svou řeč. Posl. Wůst odvola
se ve smyslu jednacího řádu ke sněmovně
pro její rozhodnutí vyžádal si desetiminutovou
přestávku a jmenné hlasování. Výsledek byl ne-
přiznivý protiobstrukční většině: měla pouze
111 hlasů. Němci se hlasování nezůča stnili.
Nejvyšší maršálek prohlásil pak sněmovnu za
nezpůsobilou ku platnému usná-
šení a odročil sezení na 7. hodin
večerní. Hlučným potleskem přijali čeští po-
slanci tuto vyhlášku. Zároveň však vyslovili při-
slušným způsobem nejostřejší nelibost konserva-
tivním velkostatkářům, jichž při hlasování chy-
běl počet veliký, za jich netečnost k postaven
většiny a její politické vážnosti
Rozmrzeli odeházeli, učinivše opatření, by
při večerní schůzi byla přítomnost poslaneů
lidových co možná úplná.
Posl. dr. Podlipný nadhodil v kruhu přále
vysoce zajímavou olázku nového výkladu jedna
cího řádu v ten smysl, že jeho předpis o deseti
minutových přestávkách před hlasováním týče
se jen věcí spletitých a rozsáhlých, nikoli jedno
duchých a proslých, jakou je žádost poslance
o dovolenou. Hlásil se v pravý čas ke slovu.
by toto své přesvědčení předložil sněmovně, než
nejv. maršálek přehlédl, že dr. Podlipný se k
slovu hlásí a zavedl hned hlasování, jehož vý-
sledek pak znamenal okamžitý
úspěch německé obstrukce.
Němec
Wüst
Posl
doktor
Podlipná
12
article
Večer zazářila slň zasedací v záplavé elek
trických světel, ale za chvili brodili se v n
němečtí poslanci kalem politické nestoudnosti
bahnem politického puchu němectví v české
zemi. O tom svědčil stejně nicotný, jako nabu-
břelý protest dra. Pergelta proti nejv. muršál
kovi, o tom doklad podával každý nízký jejich
výkrik.
Večer provedlo se hlasování o návrhu
Wüstově, odpoledne skončivšl konstatováním
nezpůsobilosti schůze ku platným usnesením.
Večer hlasovalo 121 poslanců, nejv. maršálek
počital k nim sebe mezi přitomné (dřivější mar-
šálek sebe nepočítával) a bouřlivým, dlouhe
trvajícím potleskem odměněn byl výrok jeho,
že sněm je způsobilý ku platnému jednání.
Naprosto nepochopitelno a neomluvitelno
je, že konservativních velkostalk řů přisla na
večerní schůzi pouze menšina. Tento politicky
nepřístojný zjev nutno odsouditi nejostřeji.
Poněvadž posl. Wüst nehlasoval, žádal
někteří čeští poslanci, by mu maršálek slovo
nedával, ježto p. Wüst prý nemůže býti počí-
tán mezi přítomné.
Wüstův
Wüst
13
article
Leč maršálek mu slovo udělil přece. V tom
okamžiku vešli do sálu němočti poslanci, dosud
mimo síň meškavší, a s řevem, že schůze je
nezákonná, spustili obstrukci lomoznou. Někter
tloukli pěstmi do stoleů, jiní mlátili posuvnými
jich prkny, opět jiní hvlzdali, pískali na
píšťalky, krátce bouřili a běsnili ze všech sil.
Pojednou udál se zjev, dosud ve sněmu
království českého nevidaný a neslýchaný:
němečtí poslanci zanotovali vel ko-
německou »Wacht am Rhein«
nikým nerušeni zazpívali ji sborem celou.
Když skončili, zaburácel sálem ironic ký
potlesk poslanců českých. Vše bylo vzru-
šeno největší měrou, vše bylo na-
pjato k prasknutl. Kdo česky clul, ale
také ti, kdož cíti rakousky, elementárně za.
chváceni byli přesvědčením, že Něm e
písn! »Wacht am Rhein« dopustil
se nejdrzejší provokace, jakou
jen mohli smyslit, že spáchali nejhanli
vější urážku všemu, co není velkoněmecké
»Wacht am Rhein« byla první a je nesmaza-
telnou illustrací pseudostátnického projevu, který
Německo
Wacht be Rhein
Wacht be Rhein
14
article
na prospěch německé obstrukce dnes vydal
ústaváčtí velkostatkáři.
Na nejvyšší stupeň rozčilil se maršálek prine
Lobkovic. Vzehopiv se k zvýšené energii, zařídi
rázem vše, co náleží k závěru schůze, za řva
vého zpěvu německého vyhlásil přišti schůci
její pořad jednací a prudce skončil schůzi.
Místodržitel království českého hr
Coudenhove odposlouchal velkoněmeckou »Wacho
am Rhein«, aniž bnul brvou: nenašel an
jediného slova, kterým by byl od
soudil nestoudnou prušáckou pro
vokaci na zákonodárné půdě če-
ské. Tak mlčením svým dovrši
demonstrativní ostudu němec k
levice.
Nejvyšší maršálek prine Lobkovic ukončit
schůzi, pravil k poslancům, stojícím u presidia
»Písní ,Wacht am Rhein“ vzkypěla ve mně
žluč « Tím vysvětlil své jednání.
Poslanci všech stran českých stejně byl
vzrušeni Zástupcové jejich sešli se hned po
večerní schůzi ke společné poradě o odvetě na
všeněmeckou demonstraci. Usnesli se vyslat
k místodrži telovi deputaci, aby mu nejdůrazně
tlumočila rozhořčení všech poslanců českých.
Lobkovic
Coudenhove
Wacho be Rhein
Wacht be Rhein
15
article
Bouřlivé seény před zahájením
sehůze.
U vládního stolu místodržitel hr. Couden
hove a místočrž. rada Kosina
Nejv. maršálek zemský princ Ferd. Lobkovi
vešel v 11 hod. 30 min. do zasedací síně a vyzva
poslance, aby zaujali svá místa. (Hluk.)
Nejv. maršálek zemský (zvoní): Prosím pány
poslance, aby zaujali svá místal
Posl. Woli; Pánově, kteří stojí na tribuně, mus
dolů, dole státi musí býti přece dovoleno
Posl. Pacher: Prosím, aby bylc postaráno o t
aby nahoře stojící pánové se odebrali na svá místa
platonickým vyzváním nám není zpomoženo
Posl. dr. Šubrt (obrácen k německým poslan-
cům): Půjdete-li vy, půjdeme takél
Poslanec Klofáč: Na vás jest řada! vy
jste vče dělali kraval! Dejte nám čestno
slovo, že se vzdálíte, pakk půjdeme také! (Odpor u
německých poslanců.)
Posl. Wolf: Přístup k presidiu musí býti volný
Posl. Lipka: Presidium vykliditi!
Posl. Wůst: Až oni půjdou dolů, my půjdemo
také na svá mísla
Posl. Wolí: Když jsme byli dole násilím ohrože-
váni, tu nebylo vyklizováno. Já nepůjdu! Chci sly
šeti všecko Jsem přece poslancem. Jděle, ji nepůjdu
Posl. dr. Zimmer: Vždyť sem jindy nechodilte!
Posl. Wolí: Já nepůjdu, včera nebylo absolutni
nic slyšeti z toho, o co se jednalo a bylo odhilaso-
váno. Za blózny považoval se nedáme.
Posl. dr. Zimmer: Nehrejte komedii! O to se
vám nejednál
Posl. lro: Při zabarikádovaném presidiu nen
jednání možné, to je nucené presidium. (Velký hluk
Kosina Nejv
Ferd
Posl
doktor
Šubrt
Klofáč
Wolf
Zimmer
Woli
Pánov
16
article
Posl. dr. Zimmer: Dejte čestné slovo, my pů
jdeme také pryč
Posl. Mert: Proč se nechcete zaručiti čestným
slovem?
Nejv. maršálek zemský pokouší se přiměti česk
poslance k opuštění presidia
Posl. Škarda vyzývá posl. Klofáče, aby usloupi
s presidia.
Posl. Woli (zallačen byv se svého místa posl
Mohlem): To je brachiální násili! Dejte nám svě
slovo, že půjdete na svá mísla, potom půjdeme také
Posl. Stransky: Tak dlouho není žádná schůze
dokud Klofáč nepůjde dolůl
Posl. Posselt: Svěvole, která jest výstřední. My
věichni ostatní jsme ustoupili, jen zrovna on ne. Or
může zdržovati celý sněm
Posl. Mohl: To se račte velice mýlit! My chceni
jednání.
Posl. Kubr: Udělejte míslo, my půjdeme dolů!
Posl. dr. Frengl: Dolů Klofáčil
Posl. lro: Zač nás považujele, že myslíte, ž
musíte chrániti prosidium, My nečiníme presidentov
pranic. Nepotřebujele žádných barikád, žádných za-
cpaných schodů a míst!
Posl. Pacher: My vám nevěříme, že půjdete, an
když nám to slíbite. Dříve musite jíti vy, poton
půjdeme my!
Posl. Lipka: Tedy presidium vykliditi!
Posl. Stransky: My jsme přece také dol
Posl. Lro: My máme jednoho presidenta a n
dvacet. My žádnému nic nečiníme. Máme však toléž
právo zde státi, jako vy!
Posl. dr. Zimmer: Včera jste ukázali, že je třebo
mimořádného opatření
Posl. Klofáč (k přísedícímu zemského výbor
dru. Eppingrovi): Pane doktore, upozorňuji vás na
pověsti o chystaném projevu s vaší strany na galerii
Posl
doktor
Zimmer
Škarda
Klofáč
Posselt
Svěvole
Frengl
Ted
Woli
Mohl
Eppingr
17
article
V drobném p. vuejit
ranni čisle o sob5 . . . za 2
odpoladni
Ve flislkách na venkověi
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpslední . . . . . . . . 4 h
Inserál v
plati ze hotově napfea
Předplacení a jnserty přijíná admlni-
strase v Marianské slicí č.z
Tam nachásejí se též redakee
Uskáraa a sspedice „ Národních Listi“
Eukopisy se nevnaesji.
národní List
18
article
Varujeme vás před tím, něco takového rozhodně si
nedáme líbit
Hlasy s české strany: To by bylo pěkně, to b
mělo dohru na ulici!
Posl. Svehla (k posl. Wolfovi): Jen jděte n
svoje míslol
Posl. Wolí: Jsem také poslancem a mám právo
slyšet, o čem se zde jedná. Včera byla taková vřava,
dála se zde usnesení a my o ničem nevěděli
Posl. Mert: Zaručte se čestným slovem a my
odejdeme.
Posl. dr. Zimmer: To je vlk a jehně!
Hlavy některých poslanců, aby se vzdálil posl
Klofáč, který dosud setrvává na svém místě u tr
buny.
Posl. Kloláč: Já se nedám terorisovat! Ať ode-
jdou oni a pak učiním totéž. (Trvalý hluk.)
Nejv. maršálek zemský: Dovoluji si pány ještě
jednou žídati, aby zujali evá místa, dříve nemohu
zahájiti schůzi
Češti poslanei shodují se na tomí, aby opustili
předsednickou tribunu a odcházejí na svá místa, coz
činí také němečtí poslanci
Posl. Lro: Dostačí přece, stojí-li dva pánové
s vaší strany a dva pánové s naší strany před pre-
sidiem. Presidentovi se nic nestane. Buďte bez sta-
rostil
Návrh posl. Ira byl přijal a před referenlský
stůl postavili se z německých poslanců posl. Schrei-
ter a dr. Bernardin, z českých posl. dr. Šubrt a Mohl
Příslupy k presidiu byly současně obsazeny sněmov-
ními sluhy.
Zahájení sehůze.
Hluk se pak ponenáhlu ztišil a nejvyžší makšá-
lek zemský princ Ferd. Lobkovic zahájil sezen
o 11. hod. 40 min
Tichá obstrukce Němeů. — Čtení
došlých spisů.
Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji schůzía
žádám, aby členy byly podané mi
dotazy.
Posl
Wolf
doktor
Zimmer
Klofáč
Ir
Bernardin
Šubrt
Ferd
Lobkovic
Merta
Svehl
19
article
Posl. Maly a soudr. poduli dolaz o porušováni
jazykové rovnoprávnosti ve všeobecné nemocniciv
Praze a na klinikách, v této umistěných.
Posl. Lössl a soudr. podalí dolaz k místodržiteli
o provokativním zavádění vnitřní české úřadní řeči
v t. zv. německých juzykových územích. Interpelanti
poukazují na známou aféru berního asistenta Pavilk
z Kolina, jenž byl přidělen bernímu úřadu v Karl.
Varech, kterému předkládal české kvitance a žádají,
aby se stalo opatření, by se takové případy neopako-
Posl. dr Bachmann a soudr. podali dotaz k m-
stodržiteli v těže záležilosti.
Posl. Grössl, Reillerer a soudr. podali dotaz k
místodržiteli o oblěžování cikány v Šumavě
Posl. dr. Eppinger a soudr. podali dotaz k místo-
držiteli o označování tříd, ulic a náměstí v Praze
předměstích
Posl. Ingrlsch a soudr. podali dotaz k místo-
držiteli ve prospěch zavedení německé dopravní a
služební řeči při železničním úřadě v Marianských
Lázních a nahražení českých úřadníků německými
Posl. Ingrisch a soudr. podali dotaz k nejv. zem-
skému maršálkovi v záležitosti doplnění místodržitel-
ského nařízení o zabránění úrazům při hospodár-
ských strojích.
Posl. Stransky a soudr. podali dotaz o překrou-
cení pravdy o národnostních poměrech v Praze v řeči
starosty dra. Groše, jenž v jedné řeči prohlásil Prahu
za čístě české město.
Posl. Iro a soudr. podali dolaz k místodržiteli
v záložitosti poškozování ruchu cizineckého v Praze
drzým chováním jednollivých pražských úřadníků
elektrických drah král. hl. města Prahy.
Posl
Lössl
Pavilk
Kolin
Bachmann
Grössl
Reillerer
Cikán
doktor
Eppinger
Groš
Mala
Praha
Šumava
a náměstí
Praha předměstí
20
article
Posl. Stransky a soudr. podali dotaz o schvalo-
vání násilností městským zastupitelstvem pražským
projovem sympatií k událostem lublaňským,
Posl. Reilterer a soudr. poukazují v dolazu k ml-
stodržiteli na nepřístojnosti, spojeně s přesazováním
učitelských osob na okecných a měšťanských školách
na jiné školy
Posl. Reilfereř a soudr. podali k míslodržiteli
dotaz o událoslech v Kašperských Horách a Sušici.
Posl. dr. Schreiner a soudr. podali dotaz k mí-
stodržiteli o systematických pokusech vtisknouti soud-
nímu okresu mimoňskému ráz dvojjazyčnosti
Posl. Choc a soudr. podali dotaz k místodržiteli
po zadržení výstavního přídavku učitelským silám
na státních úslavech středních a vysokých.
Posl. Stransky a soudr. podali k nejv. zemskému
maršálkovi dotaz o neutěšeném postavení učitelek
ručních prací v Čechách; posl. dr. Schreiner a soudr
v záležitosti vybudování hospodářského školství.
Německé protesty proti porušení
jednaciho řádu
Posl. dr Roller a soudr. podali k nejv. zemskému
maršálkovi dolaz o porušení jednacího řádu. V do-
tazu se praví, že české časopisy přinesly zprávu, že
většina sněmu již před schůzí, konancu dne 24. t. m.
rozhodla, že člení došlých spisů a oslatních věcl
může býti odloženo na konec schůze a ihned se pře-
jíti může k jednacímu pořadu. Nejv. maršálek zemský
sdilel toto přesvědčení a choval se podle toho. Tente
Posl
doktor
Schreiner
Choc
Roller
kašperský hora
Sušice
Čechy
22
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, 25. září 1908.
H. (Noblessa.) Přitel, který mnohož
v cizíeh krajích, poznal různé kultury a mravy
a s jistou ironickou blahovolnosti pohlíží n
svět, vyslovil mi své podivení nad drsností na
šeho veřejného života.
»S jakou vervou dovedete se prát!« pravil.
»Všechny zbraně jsou dovoleny proti člověku,
jenž má to neštěslí, že je jiného smýšlení.
Mále právo přivléci ho na pranýř neb popraviti.
můžete mu upřiti vše, poctivost, talent i jeho
českou duši. Dobře mu tak, proč je jiného ná-
zoru nežli vy. Každý odpůrce je hlupák
ničema, nelze připustiti, že by měl jedinou
dobrou vlastnost.«
»Nedivte se, máme ještě impulsivnost trochu
primitivní, teprve se vyvijející společnosti.«
»Rivalové našich veřejných bojů, ať se
potírají na schůzích neb v polemikách, vrhají
se na sebe jako pomalení. Dáváte přednost
rvačce před eleganci souboje, kde dva gentle-
mani vymění pozdrav nežli skřiži zbraně.«
Strannická předpojatost příliš často s
zvrhá v zášt. Je to zjevné nejen v politickýeh
melách, jež nikde nepřispívají k zjemnění mravů,
ale zejmena ve sporech povznešeného kulturního
světa, v bojích literárních, vědeckých a umě-
leckých směrů, stran i klik. Tomuto rozvášnění,
jež na jedné straně se projevuje v střeštěném
obdivování a na druhé náruživým, záštiplným
nepřátelstvím, propadá bohužel i kritik, jenž by
Přitel
Praha
povznešený kulturní svět
23
article
právě měl čněti nad těmi vřavami s hlávou
jasně a klidně vztýčenou.
Nejdivočejší fanatismus vládne v malýeh
sektách a v malých stranách. Tam vyskytuje se
to hysterické zbožňování idolů, těch bonzů a
dalaj lamů církve a ty posedlé kletby, vrhiané
na hlavy nevěřících. Není úcty ani k úsobě ani
k práci odpůrcově. Každá diskuse, i když byla
rozjiskřena nárazem ideí, zvrhne se v mali
chernou hašteřivost, v ohavný povyk urážek
pomluv. Nedivím se příteli, že shledává u nás
nedostatek noblesy.
Kdysi dostali se do sporu dva znameniu
kritikové francouzští. Zmiňuji se o věci, poně-
vadž je velmi poučným obrazem ušlechtilost
mysli a mravů, jakou lze shledati jen u lid
urozené a rafinované kultury. Byla to polemika,
kterou pro zásadní otázky svých slanovisek kri-
tických svedli Brunetiěre a Anatole France. Re
presentovali dva ostře proti sobě stojící směry
Učený a trochu těžkopádný Brunetiěre ve vážné
»Revue des Deux Mondes« zastával tradici přlsné
kritiky objektivní, kdežto graciesní causerist
literárni, Anatole France, ve svých duchaplnýel
rozpravách estetických v »Tempsu« uváděl do
kriliky nový živel umělecké sensitivnosti, by
subjektivním až do rozmarnosti a cele impre
sionistou.
Jak zdvořile si dva mistři péra dovedli řiei
své mínění! Jaká noblesa byla v tom utkán
dvou superiorních inteligencí, dvou silných ta-
lentů !
Anatole France zahrnuje svého soupeře licho-
tivými projevy vážnosti. »Mám ve vysoké úctě
mocně kritické instrukce p. Brunetičra. Obdivuj
solidnost jeho muteriálu, velikost jeho plánu,«
Franc
Anatol Franca
Anatol Franca
Deux Monde
24
article
píše Anatole France, jenž si nestěžuje, že Brune-
tiěre poněkud nevrle se pustil s nim do hádky.
»naopak se těší z této počestné hádky, v níž mu
vše lichoti: zásluha odpůreova, přisnost výtek
v nichž se skrývá mnoho shovívavosti, velikos
zájmů, uvedených na přetřes, neboť nejde o nio
menšího, nežli o intelektuální budoueno st Francie.«
Anatole France hájí se vtipně a se subtilní ele-
gancí latinského ducha proti přísným a tvrdým
obviněním Brunetiěrovým, který vyvstal jako
chmurný moralista, jako puritánský askéta prot
jasné volnosti a lehkosti Anatola France, za ní
tušil frivolnost a revoluci.
»Pokusím se o obranu,« píše Anatole France
jejž neopouští ani v boji jeho usměvavá elegance
»ale především vzdám hold statečnosti svého sou-
peře. Pan Brunetiére je bojovný kritik vzácné chra-
brosti. Má v polemice školu Napoleonovu a velkýeh
vojevůdeů, kteří vědí, že vítěznou obranou
může být jen útok a že dát se napadnout, zna-
mená již poloviční porážku.« Lehká ironie činí
zdvořilost hibitého zápasníka ještě roztomilejší
nic neubírá pádnosti jeho šermiřských výpadů.
Vážně potírá Brunetiérovu snahu podříditi vědu
morálce, logicky vyvrací jeho systémy a se
vzletnou výmluvnosti hájí své názory myslitele
a umělce.
Taková diskuse, vedená jen v čisté a vy
soké oblasti inteligence, takové střelnutí ide
je krásným pohledem kulturním a důkazem no-
blesy slaré, vžité civilisace.
se
Franc
Brun
Brunetiěrův
Brunetiére
Napoleonův
Francie
25
article
Bohužel je ještě daleko u nás k téte
ušlechtilosti. Tón pokoutních žurnálů, napadají
cích čest, vlekoucích dobré jméno blálem polu
posměchu a klevet, zaznivá přiliš ostře do ve
řejnosti a často poznáváme hnus ze zákeřnictví
snonymních dopisů. Není obrany proti této se
surovělosti, není léku proti této chorobě.
Ale někdy setkáme se s drsností i tam.
kde bychom předpokládati mohli jisté i nejinteli-
gentnější porozumění pro noblesu. Takové zvláštní
překvapení způsobil nám list prof. dra. J. Fr
o návštěvě paní Julietty Adamové v Praze
a o česko-francouzských stycích v »Čase«.
Česko francouzské manifestace, jak se provozuj
se slavnostní okázalostí mezi Prahou i Paříži.
mezi Sokoly a gymnasty nelěší se velké přízn
orgánu našich reformátorů, umravňovatelů
puritánů. Tam prof J. Fr. poblíží na všechny
ty projevy českofrancouzského přátelství s »ůsmě
vem evropsky vychovaného člověka« a jiný
Evropan z »Času« připojuje k jeho úsměru
přísné pokárání.
Ale úsměv »evropsky vychovaného« profe
sora je krutější. Jeho odsuzující pohrdavou po
výšenost eíti »eleganiní Pařížan« i všichni ti,
kleři lak lehkomyslně tančí česko-francouzskou
farandolu před vážnými a starostlivými zraky
Evropanů z »Času«.
profesor
doktor
Adamová
Evropan
Pařížan
Francie
Praha
Paříž
Sokol
26
article
Nelibě nesou přísní kritikově i to, žese
prokazovaly v Praze srdečné pozornosti paní
Juhettě Adamové. Co píší o této clihodné dámě.
nenasvědčuje o nějakém zvláštním evropském vy
chování. Pan profesor vzbuzuje domnění, že za
celý svůj život nevyšel z ovzduší školních ška-
men a lam asi jeho »evropské vychování« ne-
nabylo zvláštní jemnosti a proto s takovou hru-
bou neomalenosti se zmiňuje o bezvýznamnosti
pI. Adamové. Je nám dobře známo, že pan
Adamová skončila již svou roli, kterou hrála za
ášlen
doby Gambettovy. Spullerovy a Rancovy, a že
jeji vášnivá zaujatost pro »revauche« a její
protiněmectví ji zavedlo mezi nacionalisty. Tato
stará dáma, která kdysi jako vydavatelka »Nou-
velle Revue« měla velký vliv, je dosud známa
a ctěna, nejen mezi frankofilskými nadšenciv
Praze, ale též ve všech inteligentních kruzích
v Paříži a v žádné pařižské nejčervenější re-
dakci, v žádné krčmě v latinské čtvrti by s
nenašel Francouz, jenž by o staré vlastence
spisovatelce pí. Adamové psal takovým tonem,
jako profesor »Času« s evropským vychováním.
Adamová
Gambettův
Spullerův
Rancův
Francouz
Praha
Paříž
27
article
Nepřeháněli jsme nijak důležitost návštěvy paní
Adamově. Přijali jsme ji zdvořile, jak nám
kázal prostý cit slušnosti a s úctou k její velké
minulosti francouzské vlastenky a republikánky.
Jsme také bezpečni, že ve Francii si z nás ne-
budou tropit šašky za to, že jsme byli zdvořil
k paní Adamové, ale že by tam skoprněli,
kdyby poznali, jak o této ženě se vyslovuje pan
profesor s evropským vychováním. Výtkyz
těchto kruhů adresované francouzsko českým
stykům jsou vždy opakováním stejných klepů.
Uznáváme, že se staly směšností a přehmaty z
přilišného nadšení neb neznalostí poměrů. Ale
celá ta francouzsku-česká propaganda, provozo-
vaná od několika let, přes to, že se jí mnozí
zúčastnili jen malicherným pošklebováním z
dálky, má své výsledky morální i praktické.
Není již projevem citů, ale racionalní, přesnou
nutnostl. Bylo mnoho věcného vykonáno a bude
se pokračovat, bez ohledu, jest-li »Patrie« tluče
na buben, nebo »Čas« se evropsky usmívá. Mla
to oboje asi stejnou důležitost.
Adamová
Adamov
Francie
Patria