ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 971d87b0-7731-11dc-af2c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 27, person 110, org 6, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
9 ddleveeni
3 masthead
V Praze, v sobotu 26. záři 1903.
Praha
4 masthead
Číslo 266.
5 article
Na ranní a odpol. 1lst přel , lácí sn v Praze v adminlstrae 1 něajt ntvrt leta . . . . s K — s dvojí dorášken na měste . . . . . 7 o na čtvrt lata ve allalkách: 2 K 20 za něitc . Poštan: n čtvrt iia. . . . 9 F oo s droji zlsiniaa k i ri eia a pi
Praha
6 article Německá obstrukce na sněmu království českého.
Německá obstrukce na sněmu království českého. Způsobem nejvyzývavějším ohlásil Němci na včerejšek pokračování své obstrukce. Na galerii přivedli si svých lidí, co jen mohli Obecenstvo, dychtivé na obstrukční hluk, počtem nevídaným ucházelo se o vstup na galerii. Byla přeplněna, jako snad nikdy dosud; obecenstvo které se nedostalo do vnitř, tísnilo se na chod- bách. Divácí však byli zklamáni! Před sezením sněmu vyhledali totiž vůdcové německé obstrukce dr. Pergelt, dr. Schreiner a Iro nejv maršálka prince Lobkovice, předložili mu své interpelace a návrhy a vyzvali jej, aby přesně dle jednacího řádu dal před přechodem k jednacímu pořadu člsti vše, co dle jejich názoru se na začátku sezení čísti má. Nejv. maršálek postavil se na stano- visko značně jiné, než jaké zaujal předevčirem vyhověl požadavku Němiců. Situační ráz schůze tím se změnii úplně. Drahnou dobu před sezením sněmu pro slýehalo se v kuloárecb, že Něme vstoupí sborem do zasedací síně; ku pověsti té přidružilo se podezření, že úmysly jejich jsou povážlivé. Poslanci čeští mimo to usuzovali, že methoda předsednictva zůstane stejná jako byla minule, i obsadili již o 111. hodin jek tribunu předsednickou, tak zpravodajskou. U presidia stáli s jedné strany poslanci dr. Šubrt, dr. Zimmer, Mert, Filip, Novotný, dr. Dvořák, Kotlant, Tůma.
Němec doktor Pergelt Schreiner Lobkovic Nout Šubrt Zimmer Merta Novotná Dvořák Kotlant Tůma
7 article
Slavík a jiní, na druhé straně Laub, Kubr, Jan Dvořák, Klofáč; seznam tento nenl ovšem úplný, a nelze jej doplniti, neboť kol jmenovaných poslanců seskupila se záhy valná vělšina lido- vých poslanců českých vůbec. Teprve po chvil trousili se Němci po různu; nepřišli ko porativně. Kratičká chvilka stačila, aby z obou napjatých táborů padaly rozčilené od- půrčí poznámky. Nejv maršálek dlouho nepřich á zel Příčinou jeho nepřítomnosti ve chvili pro schůzi ustanovené bylo — zákuli s n jednání, které vedli pohlaváři ně- mečt1. Němci pokusili se několikrát o zahájení vyjednávacích rozprav s poslanci českými, zá- stupcové čeští však prohlásili, že nemají, o čem by vyjednávali. Ministr Fiedler informován byl z klubu svobodomyslného, ministr Prášek ze svazu českých poslanců v ten smysl, že ústup českých poslanců sněmovních je vyloučen. P- slanci čeští nedali tedy souhlas k tomu, co se včera ve sněmovně dálo na předsednictví; postup presidia nebyl proveden s jejich svolením. Děl se však — dle bezpečných zpráv — na zá kladě dohody mezí nejv. maršálkem a Němci. Se vší určitostí se pravilo, že Němei pro- hlásili, že upustí od obstrukee, budou-li přečteny došlé spisy a budou-li pro- jednány žádosti o dovolenou, z jich středu podané. Nejv. maršálek prohlásil hned Němcům, že neuzná jejich tvrzení a výklady, jakoby včerejší jeho postup nebyl býval správným a výsledky předvčerejší schůze neplatny.
Slavík Laub Kubr Dvořák Klofáč Němec Nejv Fiedler Prášek Němei
8 article
Rovněž ze své moci předsednické rozhodl, že na pořad příští schůze, jež konati se bude až ve středu, dá předměty včerejší schůze — zbude-li některý neprojednán — a pak návrh dra Körnera o volební opravě, návrh dra. Bach- manna o změně zřízení zemského a návrh dra Viškovského o volební opravě. O tom ovšem se nevědělo, když o pů dvanácté hodině před polednem se nejv. mar- šálek objevil v zasedací sini. Proto bylo ne- pochopitelno, zaráželo, ba rozčilovalo a odcizo- valo, když princ Ferd. Lobkovie vstoupiv ke stolci předsednickému, všemožn se namahal, aby poslanci čeští, kteřl k vůli němu obsadili obě tribuny, předsednickou i zpravodajskou, opustili své posi cle aby usedli na svých mistech. Dlouho trvalo, než je k tomu přiměl; několikráte s- stoupil dolů, přemlouval, chlácholil, poblzel opělně žádal české poslance, aby odešli na svá místa. Němci dopustili se dráždivé vyzývavosti, když při tom na české poslance pokřikovali dolů ! dolů! Posl. Klofáč zůstal na svém místě před stolcem maršálkovým, nechtěje se hnouti. Německý povyk proti němu přilival oleje do ohně. Konečně se dru. Škardovi podařilo přimě posl. Klofáče k ústupu. Sněmovní síní ozývaly se zatím pořád pře- střelky hlučných sporů mezi poslanci český mia německými. Konečně, krátce před dvanáctou, zaháji nejvyšší maršálek sezení a dal číst interpelace.
Körner Bach Viškovský Ferd Němec Posl Klofáč Škarda
9 article
Bylo tieho, za chvilku se poslanci začali zne- náhlá vytrácet ze zasedací síně, která před za hájením schůze a při něm byla plná. Čteny byly téměř veskrze dolazy a návrhy německé Byly to obstrukční kusy, na rychlo sehnané a slepené. Jich četba frvala pře půl druhé hodiny. Dvě německá podání měla význam situačně politický: protesty německých stran občanských proti předvčerejšímu postupu nejvyššího mar šálka. Dr. Škarda a kníže Jiři Lobkovic, bývaly maršálek, ohlásili proti protestům odvety z blučného pollesku sněmovní pravice. Budou po dány v přišti schůzi sněmu. Po půl druhé hodině odpolední byly ob strukční interpelace německé přečteny, i došl na obstrukční žádost německého radikála Petrs o čtrnáctidenní dovolenou. Dle jednacího řádu musí o ní rozhodnouti sněm po provedené debatě. Technickou obstrukci zaháji známý německý buřič i šprýmař poslane Glöckner. O tomto zástupci němsckého ná- roda se ve sněmovně vážně nesmýšlí; skutečně provádívá p. Glöckner pseudoparlamentní vý- kony, po nichž vážní poslanci nikdy netouží. Posl. Glöekner mluvil proti udělení dovolené svému kolegovi Petersovi — půl druhé hodiny. hovoře o všem možném i nemožném, páté přet deváté. Někdy snad vtipně — aspoň posluchači kterých zástupce obchodní komory liberecké mě zejména z počátku množství veliké, smáli se občas z plna hrdla — někdy však urážlivé proti Čechům. Žádost o dovolenou německo-rad- kálního inženýra z Marianských Lázní, doved na př. několikrát uvěsti v souvislost s pražskou atérou rourovou.
Lobkovic Glöckner Posl Peters Čecho
10 article
Poslanci, odsouzení německou obstruke k nečinnosti, uvažovali v kuloárech o tendenei německé obstrukce, a zkušený český politik pro- hodil, kterak se zdá, že německá obstrukce se seslabuje, ba že snad se bude už jenom — hrát. Jiní však oproti tomu zdůraznili, že Něme zabrali do své obstrukční sítě na prvém místé předlohu zemského výboru, jejímž vyřízením zemo oslaviti chce vladařské jubileum panovníkovo Když p. Glöekner kol 3. hod. odpol. domluvil nastala desetiminutová přestávka, německou ob strukcí odhlasovaná, a pak se o dovolené posl Peterse dle německého obstrukčního návrhu hlaso valo dle jmen. Hlasování ukázalo, že poslan čeští jsou na svých místech; nepřítomnost ně kterého lidového poslance českého byla výjimkou Konservativních velkostatkářů však chybělo ná padně mnoho. Dovolená byla povolena 122 hlasy proti 52 Tyto číslice promluvily zřetelnou řečí ke všem kdož znají parlamentní techniku českého sněmu Ukázalo se, že protiobstrukčních hlasů je právě tolik, kolik jich je dle dosavadní praxe ne- zbytně třeba, by sněm byl způsobilý platně se usnášeti a že úbytek jediného hlasu proti- obstrukčního znamená nezpůsobilost sněmu platně se usnášeti, jakmile obstruující Němci př hlasování vyjdou. Nebezpečí bylo tím větší ježto při prvním jmenném hlasování hlasoval s většinou také někteří velkostatkáři ústaváčt. Když vyřízena byla dovolená posl. Petrsa. projednávala se opět obstrukční žádost něme ckého posl. Kellera o 14denní dovolenou. Co do formy byl obstrukční postup německý ovšem stejný jako poprvé.
Nout Peters Němec Keller
11 article
Němci samozřejmě byli proti dovolené mluvil pak za ně německý radikál Wüst. Pro váděje obstrukci důkladně, jal se p. Wüst prostě čísti — — rozpočtovou zprávu pro sném, knihu stastránkovou. Čeští poslanci hlučně a ostře proti tomu prolestovali a nejv. maršálek upo- zornil posl. Wüsta, že jednací řád nepřipouští by poslanec četl svou řeč. Posl. Wůst odvola se ve smyslu jednacího řádu ke sněmovně pro její rozhodnutí vyžádal si desetiminutovou přestávku a jmenné hlasování. Výsledek byl ne- přiznivý protiobstrukční většině: měla pouze 111 hlasů. Němci se hlasování nezůča stnili. Nejvyšší maršálek prohlásil pak sněmovnu za nezpůsobilou ku platnému usná- šení a odročil sezení na 7. hodin večerní. Hlučným potleskem přijali čeští po- slanci tuto vyhlášku. Zároveň však vyslovili při- slušným způsobem nejostřejší nelibost konserva- tivním velkostatkářům, jichž při hlasování chy- běl počet veliký, za jich netečnost k postaven většiny a její politické vážnosti Rozmrzeli odeházeli, učinivše opatření, by při večerní schůzi byla přítomnost poslaneů lidových co možná úplná. Posl. dr. Podlipný nadhodil v kruhu přále vysoce zajímavou olázku nového výkladu jedna cího řádu v ten smysl, že jeho předpis o deseti minutových přestávkách před hlasováním týče se jen věcí spletitých a rozsáhlých, nikoli jedno duchých a proslých, jakou je žádost poslance o dovolenou. Hlásil se v pravý čas ke slovu. by toto své přesvědčení předložil sněmovně, než nejv. maršálek přehlédl, že dr. Podlipný se k slovu hlásí a zavedl hned hlasování, jehož vý- sledek pak znamenal okamžitý úspěch německé obstrukce.
Němec Wüst Posl doktor Podlipná
12 article
Večer zazářila slň zasedací v záplavé elek trických světel, ale za chvili brodili se v n němečtí poslanci kalem politické nestoudnosti bahnem politického puchu němectví v české zemi. O tom svědčil stejně nicotný, jako nabu- břelý protest dra. Pergelta proti nejv. muršál kovi, o tom doklad podával každý nízký jejich výkrik. Večer provedlo se hlasování o návrhu Wüstově, odpoledne skončivšl konstatováním nezpůsobilosti schůze ku platným usnesením. Večer hlasovalo 121 poslanců, nejv. maršálek počital k nim sebe mezi přitomné (dřivější mar- šálek sebe nepočítával) a bouřlivým, dlouhe trvajícím potleskem odměněn byl výrok jeho, že sněm je způsobilý ku platnému jednání. Naprosto nepochopitelno a neomluvitelno je, že konservativních velkostalk řů přisla na večerní schůzi pouze menšina. Tento politicky nepřístojný zjev nutno odsouditi nejostřeji. Poněvadž posl. Wüst nehlasoval, žádal někteří čeští poslanci, by mu maršálek slovo nedával, ježto p. Wüst prý nemůže býti počí- tán mezi přítomné.
Wüstův Wüst
13 article
Leč maršálek mu slovo udělil přece. V tom okamžiku vešli do sálu němočti poslanci, dosud mimo síň meškavší, a s řevem, že schůze je nezákonná, spustili obstrukci lomoznou. Někter tloukli pěstmi do stoleů, jiní mlátili posuvnými jich prkny, opět jiní hvlzdali, pískali na píšťalky, krátce bouřili a běsnili ze všech sil. Pojednou udál se zjev, dosud ve sněmu království českého nevidaný a neslýchaný: němečtí poslanci zanotovali vel ko- německou »Wacht am Rhein« nikým nerušeni zazpívali ji sborem celou. Když skončili, zaburácel sálem ironic ký potlesk poslanců českých. Vše bylo vzru- šeno největší měrou, vše bylo na- pjato k prasknutl. Kdo česky clul, ale také ti, kdož cíti rakousky, elementárně za. chváceni byli přesvědčením, že Něm e písn! »Wacht am Rhein« dopustil se nejdrzejší provokace, jakou jen mohli smyslit, že spáchali nejhanli vější urážku všemu, co není velkoněmecké »Wacht am Rhein« byla první a je nesmaza- telnou illustrací pseudostátnického projevu, který
Německo Wacht be Rhein Wacht be Rhein
14 article
na prospěch německé obstrukce dnes vydal ústaváčtí velkostatkáři. Na nejvyšší stupeň rozčilil se maršálek prine Lobkovic. Vzehopiv se k zvýšené energii, zařídi rázem vše, co náleží k závěru schůze, za řva vého zpěvu německého vyhlásil přišti schůci její pořad jednací a prudce skončil schůzi. Místodržitel království českého hr Coudenhove odposlouchal velkoněmeckou »Wacho am Rhein«, aniž bnul brvou: nenašel an jediného slova, kterým by byl od soudil nestoudnou prušáckou pro vokaci na zákonodárné půdě če- ské. Tak mlčením svým dovrši demonstrativní ostudu němec k levice. Nejvyšší maršálek prine Lobkovic ukončit schůzi, pravil k poslancům, stojícím u presidia »Písní ,Wacht am Rhein“ vzkypěla ve mně žluč « Tím vysvětlil své jednání. Poslanci všech stran českých stejně byl vzrušeni Zástupcové jejich sešli se hned po večerní schůzi ke společné poradě o odvetě na všeněmeckou demonstraci. Usnesli se vyslat k místodrži telovi deputaci, aby mu nejdůrazně tlumočila rozhořčení všech poslanců českých.
Lobkovic Coudenhove Wacho be Rhein Wacht be Rhein
15 article
Bouřlivé seény před zahájením sehůze. U vládního stolu místodržitel hr. Couden hove a místočrž. rada Kosina Nejv. maršálek zemský princ Ferd. Lobkovi vešel v 11 hod. 30 min. do zasedací síně a vyzva poslance, aby zaujali svá místa. (Hluk.) Nejv. maršálek zemský (zvoní): Prosím pány poslance, aby zaujali svá místal Posl. Woli; Pánově, kteří stojí na tribuně, mus dolů, dole státi musí býti přece dovoleno Posl. Pacher: Prosím, aby bylc postaráno o t aby nahoře stojící pánové se odebrali na svá místa platonickým vyzváním nám není zpomoženo Posl. dr. Šubrt (obrácen k německým poslan- cům): Půjdete-li vy, půjdeme takél Poslanec Klofáč: Na vás jest řada! vy jste vče dělali kraval! Dejte nám čestno slovo, že se vzdálíte, pakk půjdeme také! (Odpor u německých poslanců.) Posl. Wolf: Přístup k presidiu musí býti volný Posl. Lipka: Presidium vykliditi! Posl. Wůst: Až oni půjdou dolů, my půjdemo také na svá mísla Posl. Wolí: Když jsme byli dole násilím ohrože- váni, tu nebylo vyklizováno. Já nepůjdu! Chci sly šeti všecko Jsem přece poslancem. Jděle, ji nepůjdu Posl. dr. Zimmer: Vždyť sem jindy nechodilte! Posl. Wolí: Já nepůjdu, včera nebylo absolutni nic slyšeti z toho, o co se jednalo a bylo odhilaso- váno. Za blózny považoval se nedáme. Posl. dr. Zimmer: Nehrejte komedii! O to se vám nejednál Posl. lro: Při zabarikádovaném presidiu nen jednání možné, to je nucené presidium. (Velký hluk
Kosina Nejv Ferd Posl doktor Šubrt Klofáč Wolf Zimmer Woli Pánov
16 article
Posl. dr. Zimmer: Dejte čestné slovo, my pů jdeme také pryč Posl. Mert: Proč se nechcete zaručiti čestným slovem? Nejv. maršálek zemský pokouší se přiměti česk poslance k opuštění presidia Posl. Škarda vyzývá posl. Klofáče, aby usloupi s presidia. Posl. Woli (zallačen byv se svého místa posl Mohlem): To je brachiální násili! Dejte nám svě slovo, že půjdete na svá mísla, potom půjdeme také Posl. Stransky: Tak dlouho není žádná schůze dokud Klofáč nepůjde dolůl Posl. Posselt: Svěvole, která jest výstřední. My věichni ostatní jsme ustoupili, jen zrovna on ne. Or může zdržovati celý sněm Posl. Mohl: To se račte velice mýlit! My chceni jednání. Posl. Kubr: Udělejte míslo, my půjdeme dolů! Posl. dr. Frengl: Dolů Klofáčil Posl. lro: Zač nás považujele, že myslíte, ž musíte chrániti prosidium, My nečiníme presidentov pranic. Nepotřebujele žádných barikád, žádných za- cpaných schodů a míst! Posl. Pacher: My vám nevěříme, že půjdete, an když nám to slíbite. Dříve musite jíti vy, poton půjdeme my! Posl. Lipka: Tedy presidium vykliditi! Posl. Stransky: My jsme přece také dol Posl. Lro: My máme jednoho presidenta a n dvacet. My žádnému nic nečiníme. Máme však toléž právo zde státi, jako vy! Posl. dr. Zimmer: Včera jste ukázali, že je třebo mimořádného opatření Posl. Klofáč (k přísedícímu zemského výbor dru. Eppingrovi): Pane doktore, upozorňuji vás na pověsti o chystaném projevu s vaší strany na galerii
Posl doktor Zimmer Škarda Klofáč Posselt Svěvole Frengl Ted Woli Mohl Eppingr
17 article
V drobném p. vuejit ranni čisle o sob5 . . . za 2 odpoladni Ve flislkách na venkověi ranní číslo. . . . . . . . 10h odpslední . . . . . . . . 4 h Inserál v plati ze hotově napfea Předplacení a jnserty přijíná admlni- strase v Marianské slicí č.z Tam nachásejí se též redakee Uskáraa a sspedice „ Národních Listi“ Eukopisy se nevnaesji.
národní List
18 article
Varujeme vás před tím, něco takového rozhodně si nedáme líbit Hlasy s české strany: To by bylo pěkně, to b mělo dohru na ulici! Posl. Svehla (k posl. Wolfovi): Jen jděte n svoje míslol Posl. Wolí: Jsem také poslancem a mám právo slyšet, o čem se zde jedná. Včera byla taková vřava, dála se zde usnesení a my o ničem nevěděli Posl. Mert: Zaručte se čestným slovem a my odejdeme. Posl. dr. Zimmer: To je vlk a jehně! Hlavy některých poslanců, aby se vzdálil posl Klofáč, který dosud setrvává na svém místě u tr buny. Posl. Kloláč: Já se nedám terorisovat! Ať ode- jdou oni a pak učiním totéž. (Trvalý hluk.) Nejv. maršálek zemský: Dovoluji si pány ještě jednou žídati, aby zujali evá místa, dříve nemohu zahájiti schůzi Češti poslanei shodují se na tomí, aby opustili předsednickou tribunu a odcházejí na svá místa, coz činí také němečtí poslanci Posl. Lro: Dostačí přece, stojí-li dva pánové s vaší strany a dva pánové s naší strany před pre- sidiem. Presidentovi se nic nestane. Buďte bez sta- rostil Návrh posl. Ira byl přijal a před referenlský stůl postavili se z německých poslanců posl. Schrei- ter a dr. Bernardin, z českých posl. dr. Šubrt a Mohl Příslupy k presidiu byly současně obsazeny sněmov- ními sluhy. Zahájení sehůze. Hluk se pak ponenáhlu ztišil a nejvyžší makšá- lek zemský princ Ferd. Lobkovic zahájil sezen o 11. hod. 40 min Tichá obstrukce Němeů. — Čtení došlých spisů. Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji schůzía žádám, aby členy byly podané mi dotazy.
Posl Wolf doktor Zimmer Klofáč Ir Bernardin Šubrt Ferd Lobkovic Merta Svehl
19 article
Posl. Maly a soudr. poduli dolaz o porušováni jazykové rovnoprávnosti ve všeobecné nemocniciv Praze a na klinikách, v této umistěných. Posl. Lössl a soudr. podalí dolaz k místodržiteli o provokativním zavádění vnitřní české úřadní řeči v t. zv. německých juzykových územích. Interpelanti poukazují na známou aféru berního asistenta Pavilk z Kolina, jenž byl přidělen bernímu úřadu v Karl. Varech, kterému předkládal české kvitance a žádají, aby se stalo opatření, by se takové případy neopako- Posl. dr Bachmann a soudr. podali dotaz k m- stodržiteli v těže záležilosti. Posl. Grössl, Reillerer a soudr. podali dotaz k místodržiteli o oblěžování cikány v Šumavě Posl. dr. Eppinger a soudr. podali dotaz k místo- držiteli o označování tříd, ulic a náměstí v Praze předměstích Posl. Ingrlsch a soudr. podali dotaz k místo- držiteli ve prospěch zavedení německé dopravní a služební řeči při železničním úřadě v Marianských Lázních a nahražení českých úřadníků německými Posl. Ingrisch a soudr. podali dotaz k nejv. zem- skému maršálkovi v záležitosti doplnění místodržitel- ského nařízení o zabránění úrazům při hospodár- ských strojích. Posl. Stransky a soudr. podali dotaz o překrou- cení pravdy o národnostních poměrech v Praze v řeči starosty dra. Groše, jenž v jedné řeči prohlásil Prahu za čístě české město. Posl. Iro a soudr. podali dolaz k místodržiteli v záložitosti poškozování ruchu cizineckého v Praze drzým chováním jednollivých pražských úřadníků elektrických drah král. hl. města Prahy.
Posl Lössl Pavilk Kolin Bachmann Grössl Reillerer Cikán doktor Eppinger Groš Mala Praha Šumava a náměstí Praha předměstí
20 article
Posl. Stransky a soudr. podali dotaz o schvalo- vání násilností městským zastupitelstvem pražským projovem sympatií k událostem lublaňským, Posl. Reilterer a soudr. poukazují v dolazu k ml- stodržiteli na nepřístojnosti, spojeně s přesazováním učitelských osob na okecných a měšťanských školách na jiné školy Posl. Reilfereř a soudr. podali k míslodržiteli dotaz o událoslech v Kašperských Horách a Sušici. Posl. dr. Schreiner a soudr. podali dotaz k mí- stodržiteli o systematických pokusech vtisknouti soud- nímu okresu mimoňskému ráz dvojjazyčnosti Posl. Choc a soudr. podali dotaz k místodržiteli po zadržení výstavního přídavku učitelským silám na státních úslavech středních a vysokých. Posl. Stransky a soudr. podali k nejv. zemskému maršálkovi dotaz o neutěšeném postavení učitelek ručních prací v Čechách; posl. dr. Schreiner a soudr v záležitosti vybudování hospodářského školství. Německé protesty proti porušení jednaciho řádu Posl. dr Roller a soudr. podali k nejv. zemskému maršálkovi dolaz o porušení jednacího řádu. V do- tazu se praví, že české časopisy přinesly zprávu, že většina sněmu již před schůzí, konancu dne 24. t. m. rozhodla, že člení došlých spisů a oslatních věcl může býti odloženo na konec schůze a ihned se pře- jíti může k jednacímu pořadu. Nejv. maršálek zemský sdilel toto přesvědčení a choval se podle toho. Tente
Posl doktor Schreiner Choc Roller kašperský hora Sušice Čechy
22 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 25. září 1908. H. (Noblessa.) Přitel, který mnohož v cizíeh krajích, poznal různé kultury a mravy a s jistou ironickou blahovolnosti pohlíží n svět, vyslovil mi své podivení nad drsností na šeho veřejného života. »S jakou vervou dovedete se prát!« pravil. »Všechny zbraně jsou dovoleny proti člověku, jenž má to neštěslí, že je jiného smýšlení. Mále právo přivléci ho na pranýř neb popraviti. můžete mu upřiti vše, poctivost, talent i jeho českou duši. Dobře mu tak, proč je jiného ná- zoru nežli vy. Každý odpůrce je hlupák ničema, nelze připustiti, že by měl jedinou dobrou vlastnost.« »Nedivte se, máme ještě impulsivnost trochu primitivní, teprve se vyvijející společnosti.« »Rivalové našich veřejných bojů, ať se potírají na schůzích neb v polemikách, vrhají se na sebe jako pomalení. Dáváte přednost rvačce před eleganci souboje, kde dva gentle- mani vymění pozdrav nežli skřiži zbraně.« Strannická předpojatost příliš často s zvrhá v zášt. Je to zjevné nejen v politickýeh melách, jež nikde nepřispívají k zjemnění mravů, ale zejmena ve sporech povznešeného kulturního světa, v bojích literárních, vědeckých a umě- leckých směrů, stran i klik. Tomuto rozvášnění, jež na jedné straně se projevuje v střeštěném obdivování a na druhé náruživým, záštiplným nepřátelstvím, propadá bohužel i kritik, jenž by
Přitel Praha povznešený kulturní svět
23 article
právě měl čněti nad těmi vřavami s hlávou jasně a klidně vztýčenou. Nejdivočejší fanatismus vládne v malýeh sektách a v malých stranách. Tam vyskytuje se to hysterické zbožňování idolů, těch bonzů a dalaj lamů církve a ty posedlé kletby, vrhiané na hlavy nevěřících. Není úcty ani k úsobě ani k práci odpůrcově. Každá diskuse, i když byla rozjiskřena nárazem ideí, zvrhne se v mali chernou hašteřivost, v ohavný povyk urážek pomluv. Nedivím se příteli, že shledává u nás nedostatek noblesy. Kdysi dostali se do sporu dva znameniu kritikové francouzští. Zmiňuji se o věci, poně- vadž je velmi poučným obrazem ušlechtilost mysli a mravů, jakou lze shledati jen u lid urozené a rafinované kultury. Byla to polemika, kterou pro zásadní otázky svých slanovisek kri- tických svedli Brunetiěre a Anatole France. Re presentovali dva ostře proti sobě stojící směry Učený a trochu těžkopádný Brunetiěre ve vážné »Revue des Deux Mondes« zastával tradici přlsné kritiky objektivní, kdežto graciesní causerist literárni, Anatole France, ve svých duchaplnýel rozpravách estetických v »Tempsu« uváděl do kriliky nový živel umělecké sensitivnosti, by subjektivním až do rozmarnosti a cele impre sionistou. Jak zdvořile si dva mistři péra dovedli řiei své mínění! Jaká noblesa byla v tom utkán dvou superiorních inteligencí, dvou silných ta- lentů ! Anatole France zahrnuje svého soupeře licho- tivými projevy vážnosti. »Mám ve vysoké úctě mocně kritické instrukce p. Brunetičra. Obdivuj solidnost jeho muteriálu, velikost jeho plánu,«
Franc Anatol Franca Anatol Franca Deux Monde
24 article
píše Anatole France, jenž si nestěžuje, že Brune- tiěre poněkud nevrle se pustil s nim do hádky. »naopak se těší z této počestné hádky, v níž mu vše lichoti: zásluha odpůreova, přisnost výtek v nichž se skrývá mnoho shovívavosti, velikos zájmů, uvedených na přetřes, neboť nejde o nio menšího, nežli o intelektuální budoueno st Francie.« Anatole France hájí se vtipně a se subtilní ele- gancí latinského ducha proti přísným a tvrdým obviněním Brunetiěrovým, který vyvstal jako chmurný moralista, jako puritánský askéta prot jasné volnosti a lehkosti Anatola France, za ní tušil frivolnost a revoluci. »Pokusím se o obranu,« píše Anatole France jejž neopouští ani v boji jeho usměvavá elegance »ale především vzdám hold statečnosti svého sou- peře. Pan Brunetiére je bojovný kritik vzácné chra- brosti. Má v polemice školu Napoleonovu a velkýeh vojevůdeů, kteří vědí, že vítěznou obranou může být jen útok a že dát se napadnout, zna- mená již poloviční porážku.« Lehká ironie činí zdvořilost hibitého zápasníka ještě roztomilejší nic neubírá pádnosti jeho šermiřských výpadů. Vážně potírá Brunetiérovu snahu podříditi vědu morálce, logicky vyvrací jeho systémy a se vzletnou výmluvnosti hájí své názory myslitele a umělce. Taková diskuse, vedená jen v čisté a vy soké oblasti inteligence, takové střelnutí ide je krásným pohledem kulturním a důkazem no- blesy slaré, vžité civilisace. se
Franc Brun Brunetiěrův Brunetiére Napoleonův Francie
25 article
Bohužel je ještě daleko u nás k téte ušlechtilosti. Tón pokoutních žurnálů, napadají cích čest, vlekoucích dobré jméno blálem polu posměchu a klevet, zaznivá přiliš ostře do ve řejnosti a často poznáváme hnus ze zákeřnictví snonymních dopisů. Není obrany proti této se surovělosti, není léku proti této chorobě. Ale někdy setkáme se s drsností i tam. kde bychom předpokládati mohli jisté i nejinteli- gentnější porozumění pro noblesu. Takové zvláštní překvapení způsobil nám list prof. dra. J. Fr o návštěvě paní Julietty Adamové v Praze a o česko-francouzských stycích v »Čase«. Česko francouzské manifestace, jak se provozuj se slavnostní okázalostí mezi Prahou i Paříži. mezi Sokoly a gymnasty nelěší se velké přízn orgánu našich reformátorů, umravňovatelů puritánů. Tam prof J. Fr. poblíží na všechny ty projevy českofrancouzského přátelství s »ůsmě vem evropsky vychovaného člověka« a jiný Evropan z »Času« připojuje k jeho úsměru přísné pokárání. Ale úsměv »evropsky vychovaného« profe sora je krutější. Jeho odsuzující pohrdavou po výšenost eíti »eleganiní Pařížan« i všichni ti, kleři lak lehkomyslně tančí česko-francouzskou farandolu před vážnými a starostlivými zraky Evropanů z »Času«.
profesor doktor Adamová Evropan Pařížan Francie Praha Paříž Sokol
26 article
Nelibě nesou přísní kritikově i to, žese prokazovaly v Praze srdečné pozornosti paní Juhettě Adamové. Co píší o této clihodné dámě. nenasvědčuje o nějakém zvláštním evropském vy chování. Pan profesor vzbuzuje domnění, že za celý svůj život nevyšel z ovzduší školních ška- men a lam asi jeho »evropské vychování« ne- nabylo zvláštní jemnosti a proto s takovou hru- bou neomalenosti se zmiňuje o bezvýznamnosti pI. Adamové. Je nám dobře známo, že pan Adamová skončila již svou roli, kterou hrála za ášlen doby Gambettovy. Spullerovy a Rancovy, a že jeji vášnivá zaujatost pro »revauche« a její protiněmectví ji zavedlo mezi nacionalisty. Tato stará dáma, která kdysi jako vydavatelka »Nou- velle Revue« měla velký vliv, je dosud známa a ctěna, nejen mezi frankofilskými nadšenciv Praze, ale též ve všech inteligentních kruzích v Paříži a v žádné pařižské nejčervenější re- dakci, v žádné krčmě v latinské čtvrti by s nenašel Francouz, jenž by o staré vlastence spisovatelce pí. Adamové psal takovým tonem, jako profesor »Času« s evropským vychováním.
Adamová Gambettův Spullerův Rancův Francouz Praha Paříž
27 article
Nepřeháněli jsme nijak důležitost návštěvy paní Adamově. Přijali jsme ji zdvořile, jak nám kázal prostý cit slušnosti a s úctou k její velké minulosti francouzské vlastenky a republikánky. Jsme také bezpečni, že ve Francii si z nás ne- budou tropit šašky za to, že jsme byli zdvořil k paní Adamové, ale že by tam skoprněli, kdyby poznali, jak o této ženě se vyslovuje pan profesor s evropským vychováním. Výtkyz těchto kruhů adresované francouzsko českým stykům jsou vždy opakováním stejných klepů. Uznáváme, že se staly směšností a přehmaty z přilišného nadšení neb neznalostí poměrů. Ale celá ta francouzsku-česká propaganda, provozo- vaná od několika let, přes to, že se jí mnozí zúčastnili jen malicherným pošklebováním z dálky, má své výsledky morální i praktické. Není již projevem citů, ale racionalní, přesnou nutnostl. Bylo mnoho věcného vykonáno a bude se pokračovat, bez ohledu, jest-li »Patrie« tluče na buben, nebo »Čas« se evropsky usmívá. Mla to oboje asi stejnou důležitost.
Adamová Adamov Francie Patria
28 article
na sloue