ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 971ba0e0-8f0d-11dd-bee4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 53, person 98, org 5, work 6
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 28. března 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 84.
4 article Ha ranni a večerní listy
Ha ranni a večerní listy předplání se v Praze v admilnistraei na Beri ieta a dvojí donáškou na rlina : . . . 1 K e vo niialkáck- na měalo. . . a K a Pošton i rí.:: : : ke a mě drojí zás llko n:: E Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Bulhaři v Čataldži.
Bulhaři v Čataldži. Bulharská telegrafní agentura nena- dělala za nynější války mnoho řečí. Jako by se jí ani netýkaly všecky přátelské i ne- přátelské kombinace, o Bulharsku a jeho spojencích šířené, všecko posuzování zlehčování bulharských vítězství, nevydá- vala skoro ani dementi a nechávala svět mluvit. Spokojila se vždy tím, že stručným slohem zaznamenala průběh bitvy anebo diplomatickou situaci, jakoby se přímo ostýchala nad velkolepým dílem národního sjednocení, pomsty nad starým nepřítelem a vyčištění evropského vzduchu, které bulharské zbraně provedly. Měla při tom jenom to štěstí, že současně vyšlo vždy z turecké strany pitvorné a směšné vypra- vování, které stavělo věci přímo na hlavu, a že každý, kdo četl obě zprávy, mohl míti jenom ten dojem, že bulharský národ vede své záležitosti s takovou železnou pevno- stí, jako je připravoval v míru, a že i ve štěstí ukazuje opravdové vlastnosti ná- roda velkého. S tímtéž klidem a rozvahou, se kterými se Bulhaři svého času rozhodli přijmouti sprostředkování velmocí, poně- vadž dávali míru přednost před dalšími obětmi na lidech, kteří jsou a budou vždy nejdražším národním statkem, s tímtéž klídem rozhodli se obnoviti válku, jakmile nabyli přesvědčení, že velmoci nemají do- sti moci a snad ani ne dobré vůle, aby jim to, co jim nabízejí, také mohli dáti. A se stejným klidem přijímali i dále sprostřed- kovací návrhy velmocí, připravovali však při tom i rozhodný útok na Drinopol, po- něvadž věděli, že jenom síla nového faktu může nepřitele zbaviti poslední naděje v intriky spřátelených velmocí. Evropský areopag opravdu nevzbuzoval důvěru.
Bulhar Bulharsko Drinopol
6 article
Jakmile šlo o nátlak na Černou Horu, byl hned pohotově, aby jednotlivé velmoci po- věřil k násilné akci, ale když jeho společ- ná nota k Turecku měla býti svého času podepřena ruskou akcí ve třech armén- ských vilajetech, bylo po svornosti, a na její trosky okamžitě se vyhoupla číhající mladoturecká strana a sehrála tam svůj operetní převrat. Od té chvíle bylo Bul- narsku a jeho srbským spojencům zřejmo, že delinitivní úprava balkánských záleži- tostí může býti ukončena jenom těmi pro- středky, kterými byla tak slavně zahájena. Nebylo možno jinak, a jsou o tom jistě nitru přesvědčení i ti, kdo teď najednou projevují tolik litosti nad zbytečnými prý obětmi na životech a zdraví: nové tisíce balkánských Slovanů musily ještě před pu- šky a děla, aby se historie naplnila a aby jejich národové konec konců měli to skvě- lé zadostiučinění, že nepřijali svůj osudz ruky cizí, nýbrž poctivě si ho celý ukovali na macedonských a thráckých bojištích ovroubili řadami posvátných hrobů. S morální posilou, které nelze ani od- hadnouti, obrací se nyní bulharská armáda k poslední turecké linii, dobývá zpátky svých posic a snad chystá se i zde k roz- hodnému útoku, při kterém nebude už jako posud cítiti v zádech nepřátelskou pevnost. Je slyšet, jak bije poslední hodina celého evropského Turecka. Dobré rady.
Černá Hora Turecko
7 article NARO
NARO kterých má londýnská konference vyslanců tak nazbyt, mohou teď po případě zmoci proti opětně vítězným spojencům ještě mé- ně, než v lednu proti Turecku. Mezi notami a skutky velmocí leží však v této válce neznámý prostor, který ještě ani jednou žádná z nich nepřekročila, a nepřekroč nyní tím méně, čím více se Rusko a Ra- kousko sblížily v otázce albánské. Bulhaři zůstanou na břehu Mramorového moře Postaví se za tento požadavek s celou do- savadní klidnou, imponující silou a vynutí ho, poněvadž nemají proti sobě nic rovno- cenného, nýbrž jenom poraženého nepřítele a neutrální velmoci, jejichž veřejné mínění už definitivně zaujali mocným dojmem své- ho vzestupu. Týmiž klidnými slovy, kterými nám bulharská agentura ohlásila už tolik vítězství a naposled divoké scény při do- bytí Drinopole, oznámí nám už brzy defi- nitivní bulharské požadavky, za nimiž půjde bulharská armáda i za Čataldži s tou- též neodvratnou silou, s jakou postoupila až tam.
Bulhar Čataldža Nara Turecko Rusko Drinopol
8 article Drinopolští zajatci a kořist. — Zajati pašové.
Drinopolští zajatci a kořist. — Zajati pašové. čm. Ze Sofije, 27. března. (Zvláštní telegram „Národních Listů“.) Předběžná statistika válečné kořísti v Drinopoli je: 51.000 zajatých vojáků, 1220 důstojníků,z nichž 18 generálů, 64 Němců, 18 Rumunů 6 Belgičanů, dále 600 děl a 54.000 ručníc Šukri paša bude zde bydleti v hotelu společně s Javerem pašou. Dojem drinopol- ského úspěchu v obecenstvu i v politických kruzích stále se prohlubuje. Pomalu začíná se chápat, jak velkým skutkem válečným je dobytí, za nedobytnou prohlašované a nad Port Artur stavené pevnosti, ani ne v celých 48 hodinách. Zde ke statečnosti bulharského vojína přídružila se i metodič- nost a soustavnost připravy a disposic vlastnosti, nepřiliš rozvinuté ve slovan- ských národech. Vítězný postup Bulharů. Ze Sotije, 27. března. (Ag. tel. bulg. Bulharský předvoj u Čataldže podnikl dne opět útok na turecké vojsko a zahnalje za Caracu. Město čataldže je v rukou Bulharů. Účast srbského vojska pod Drinopolí. Z Bělehradu, 27. března. (K. k.) Úřadně oznamují: Dle autentíckých zpráv z Drino- pole, vyslal Šukri paša svého pobočníka k veliteli 20. pěšího pluku srbského s přáním by vyjednával s velitelem srbské armády. generálem Stepanovičem, o vzdání pevnosti. Tento však odmíti nabídku, poně- vadž nebyl vrchním velitelem oblehac armády a vyrozuměl o tom gen. I v ano v který prohlásil, že sám chce vyjednávati. Stepanovič odkázal proto posla Šukri paše na Ivanova. Srbské vojsko mělo na bojíeh slavný podil. Timocká divíze obsa- dila po vzdání se tureckého vojska všecky tvrze severozápadní sekce; dunaj s ká divíze obsadila všechny přední posice na karagačském mostě, kde rovněž vzdalo se jí turecké vojsko. Zprávy konstatují mimořádnou odvahu a vytrvalost obou spo- jených armád, jež se znameni tě
Němec Rumun Belgičan Javer Artur stavený Bulhar Čataldža Šukri Stepanovič Ivanov Drinopoli Bělehrad Drina Port Sofij Sotij
9 article
navzájem podporovaly a doplno- Čataldžské boje. Z Caříhradu, 27. března. Boje na se- verním křídle čáry čataldžské tr vajt dále. Výsledek bitvy té rozhodne nad mírem. Hlasy o pádu Drinopole. Sl-k. Z Bělehradu, 27. března. (Zvláštní telegram „N. L.“) Vládní „Samouprava píše: Padla Dřinopol, první furecká residence v Evropě. Turecko je nyní bez města, pro něž vznikla lednová mladoturecká revoluce. Dnes je Mladoturkům ulehčena likvidace celé vál- ky. K pádu Drinopole mohl se přídružit už pád Skadru, kdyby mu nebyla přispěla na pomoc Hamidije se svými tajnými i zjevnými přátely, ale přes to přese jen potvrzuje se národní přísloví: „Dlouhá nemoc — jistá smrt.
Drinopol Bělehrad Evropa Turecko Caříhrad
10 article
Z Cetyně, 27. března. (K. k.) Dobytí Drinopole učinilo v celé zemi hluboký do- jem. Hned po sdělení této zprávy proudilo veškeré obyvatelstvo k bulharskěmů vysla- nectví, kde došlo k nadšenému pro- jevu sympatit. členové královské ro- diny, mínistři a ostatní hodnostové, jakož i členové diplomatického sboru dostavili se na vyslanectví s blahopřáním. Král Nikola zaslal králi bulharskému blahopřejný tele- gram a rovněž i černohorský ministerský předseda bulharskému. Také starosta ce- tyňský blahopřál telegraficky starostoví so- fijské mu. Ze Sofije, 26. března. (K. k.) »Mire nazývá dobytí Drinopole novým tri- umíem balkánského svazu, vzdává velkou chválu udatnosti obléhacího vojska a praví, že dobytí Drinopole vyvrací tvrzení jakoby bulharská armáda byla unavena. Z Bělehradu, 27. března. Pád Drinopol posuzuje se zde hlavně se zřetele lidskosti. Byla totiž skončena muka vojska obléhacího. Po několik neděl dojížděly vlaky nemocných srbských vojáků, kterým omrzly ruce a noby. takže oblěhání Drinopole vyžádalo si víc obet než celá válka. Po stránce politické čeká s od pádu Drinopole, že jím urychleno bud jednání mírové a usnadní se rozhraničení srb- sko-bulharského úizemí
Nikola Cetyně Drinopol Bělehrad královský ro Mir
11 article Džavid paša ještě vyjednává.
Džavid paša ještě vyjednává. Z Bělehradu, 27. lezna. (K. k.) Zpráva. že Džavíd paša už se vzdal, jes předčasna. Vyjednává se ještě. Džavid nabídl vzdání se vojska a vydání, zbraní pod podmínkou, že sám podrží svojí šavli a ž důstojnikům budou jejich šavle vydány po uzavření příměří. Hlavní stan za krátko přijal návrh Džavida paše. Tento však v posledním okamžiku z měni! sv stanovisko a protahuje vyjedná- vání. Rakouské starosti se Skadrem. Z Vídně, 27. března. Rakouská vláda, sdělují večerní noviny, podnikla akci, by vymohla na Portě rozkaz pro Esada pašu, by povolil volný odchod veškerému civil- nímu obyvatelstvu ze Skadru. Večerní »Reichs- post« ohlašuje, nepovoli-li Černá Hora ná- tlaku velmoci, že vymůže na nich Rakousko plnou moc k speciální akci, kterou by pro- vedlo společně s Italií proti Černé Hoře. — Snad je tu přání otcem myšlenky.
Džavíd Italia Bělehrad Vídeň Rakousko Černá hoře
12 article Tři vlaky s ranžnýmí Srby od Drinopole.
Tři vlaky s ranžnýmí Srby od Drinopole. Sl-k. Z Bělehradu, 27. března. [Zvláštní telegram „N. L.“) Do zdejšího ministerstva vojenství přišla právě telegrafická zpráva, že tři vlaky s raněnými Srby — počtem jeden tisíc — vypraveny z Drinopole a dojedou nej- spíše zejtra do Bělehradu. Líché zprávy o rozdělení osvobozených zemí. Sl-k. Z Bělehradu, 27. března. (Zvláštní telegram „N. L.“) Cizí dopisovatelé telegrafo- vali včera, že mezi srbskou a bulharskou vlá- dou dosažena dohoda o rozdělení osvoboze- ných zemí. Tyto zprávy jsou nepravdivy: o ně- jaké dohodě mezi vládami vůbec se dosud nejednalo. Okamžitá vzdorovitost Turků. M. Z Cařihradu, 27. března. (Zvl. tel. „Nár. Listů“.) Pád Drinopole — dle „Taninu“ — nepřiměje prý Portu k míru a nebude působiti na záležitost válečné náhrady a přístup Bul- harů k Marmarskému přímoří. Event. nové bulharské podmínky budou prohlášeny Tu- reckem i velmocemi za nepřijatelné.
Srba Turek Port Drinopol Bělehrad Cařihrad
13 article
Nová nota Černé Hoře. Z Berlína, 27. března. Velmoci se usjed- notily na podání nové noty Černé Hoře, což stane se pravděpodobně ještě dnes. V ni radí se Černé Hoře, aby upustila od oble- žení Skadru. Velmoci doufají, že král Mikuláš této rady poslechne. Caříhrad před novou politickou krísí. Z Cařihradu, 27. března. Do pozdníh večera nebyla vydána žádná oficiální zpráva o pádu Drinopolu. Stejně však oby- vatelstvo Cařihradu dovědělo se o katastroke oklikou přes Solun. Mezi obyvatelstvem nezpůsobila tato zpráva ku podivu hlub- šího dojmu. Mohamedáni přij ali ji lhostejně, prohlašujíce, že Allah tomu chtěl. V politických kruzích však jeví se velké rozčilení. Včera konala se celá řada důvěrných schůzí, na které jednalo se o sl- tuaci, Jsou obavy, že Cařihrad je v před- večer nové politické krise. Liberální liga útočí prudce na Mladoturky a vytýká jim. že mohla uzavřít před pádem Drinopole mír za podmínek mnohem příznívějších. Mlado- turky činí liga zodpovědny za celou kata- strofu. Rumunsko-bulharský konflik. Z Petrohradu, 27. března. „Rěč“ dovídá se: Ze soukromého rozhovoru vyslanců se Sa- zonovem vyšlo na jevo, že město Dersten nejspíše zůstane Bulharsku, tvrze jeho však připadnou Rumunsku, které dostane také větší pásmo pobřežní než Bulharsko původně dávalo, nikoli však Balčík, který Rumunsko míti chtělo. (Viz poslední zprávy.)
Mikuláš Mlada Balčík Černá hoře Berlín Cařihrad Drinopol Rumunsko Petrohrad Bulharsko Soluna
14 article Pracovní výbor finanční komise sněmovní
Pracovní výbor finanční komise sněmovní měl věera kratiškou schůzi, nejkratší ze všech jež dosud konal. Kratičké trvání schůze té vy- světluje se nepřítomností zpravodaje dra. Preisse. který se omluvil, ježto mu nebylo možno do schů- ze přijíti. Ve schůzí zamítnut byl návrh posl. dra. So- botky, aby finanční komise obnovila svůj poža- davek, aby zaveden byl samosprávný kolek zem- ský. Za rovnosti hlasů pak rozhodl předseda posl. dr. Pazderka pro druhý návrh posl. dra. Sobotky. aby finanční komise znova žádala o zavedení sa- v drobném prodeji ranní čislo o sobě . . zalh Vo fliálkách na venkov, reset. : . . : : : e Inseráty platí se hoto vě napřed Předplacení a insorty přijin dmlstrace v ariansk Tam nacházejí se tá redakcss skárnů, a srpo odice Rakopiay se novranai
doktor Preiss Pazderka Sobotka
15 article
mostatné zemské dávky pozůstalostní, kterýao finančně-politický projekt vláda zamitá. Pražská sněmovní korespondence vydala o včerejší schůzi zprávy dvě: oficiální a neoficiální. Obě uveřejňujemei Devítičlenný subkomitét perm. komise
17 article
konal dne 27. března o 3. hod. odpol. schůzi za předsednictví posl. dra. Pazderky, za přítom- nosti vicepresidenta zemského finančního ředitel- stvi ryt. Tersche jako zástupce vlády a rady z. v. dra. Pilaře jako zástupce zem. výboru. — Omluven byl posl. dr. Herrma nn. O schůzi byla vydána tato oficiální zpráva: V poradě skončena byla rozprava o vládním vyjádření k usneseným daňovým předlohám. Vše- obecně vysloveno bylo přání po brzkém skončení prací subkomitětu a usneseno zrevidovati v příští schůzi číselné údaje o úhradé na základě změně- ných poměrů od roku loňského.
Tersch Pilař doktor Herrma NN
18 article Příští sehůze ve čtvrtek dne 3. dubn o 3. hod. odpel
Příští sehůze ve čtvrtek dne 3. dubn o 3. hod. odpel (Neoficlální zpráv a.) Devítičlenný užší výbor permanentní komise finanční konal 27. března schůzi, v níž bylo pokra- čováno v rozpravě o vládním prohlášení k navr- ženým daňovým projektům. Vyjádření vlády o al- ternativní zákonné osnově o zvýšení hudebného bylo vzato bez debaty na vědomí. Posl. dr. Sobotka navrhl opětné proveden debaty o zavedení zemského kolku při po- dáních u autonomních úřadů v ten smysl, aby po- dání, která jsou již opatřena státním kolkem, po- drobena byla 50 proc. zemské přírážce. Zástupce vlády vicepresident ryt. Terseh upozorňuje, že vláda již loni vyslovila se p roti této zemské dávce, která by vedla k mnohým ne- dorozuměním a obsahuje dvojnásobné zdanění téže Jménem německých poslanců vyslovil se proti návrhu posl. dra. Sobotky posl. dr. Hackel, zejména také proto, že návrh takový byl již zamítnut plenem finanční komise. Úkolem subkomitétu jest vypracovati co nejdřive odpověd školské komisi, a vedle toho může se eventuálně zabývati pouze vyjádřením ministerstva financí. Posl. dr. hr. Deym uznává rovněž, že je ne- zbytno dospěti brzy ku positivnímu výsledku, dlužno však uvážiti, že loni stanovený výsledek neodpovídá dnes již skutečnosti a že je tudíž nutna revise. Předseda posl. dr. P azderka podotýká, že, vynesl-li by samosprávný kolek pouze 45.000 K nestálo by za to, zaváděti o věci této dlouhou de- batu. Posl. Blažek soudí rovněž, že práce sub- komitétu mají býti brzy skončeny. Potom byl návrh na nové projednávání auto- nomního kolku z amítnut. Schválen byl návrh, aby vládě bylo znovu předloženo usnesení finanční komise o vla s tni pozůstalostní dávce, proti níž vlá d zaujímá zamítavé stanovisko. V přížtí schůzi, která je ve čtvrtek 3. dubna
Posl doktor Sobotka Hackel Deym Blažek Sobotka
20 article
o 3. hod. odpol., předloží zpravodnj posl. de. Preiss vypracovanou již odpověď na vládne prohlášení, jakož i souhrn usnesení subkomitétu.
Preiss
21 article Posl. prof. dr. Funk o malém a velkém finančním plánu.
Posl. prof. dr. Funk o malém a velkém finančním plánu. Velký zájem, jevící se o malý finanční plán. projednávaný právě finančním výborem poslane- cké sněmovny říšské rady a o jeho důsledky, l zvláště na střední kruhy obchodní a živnostenské, přiměl také místní organisaci národní strany svo- bodomyslné a Občanský klub na Malé straně, že svolaly společně veřejnou schůzi a pozvali člena této komise říš. poslance p. prof. dra. Funka. aby svým malostranským voličům o malém fi- nančním plánu promluvil a podal o něm potřebná vysvětlení. Schůzi, která konala se ve středu dne 26. t. m. večer ve velké dvoraně pivovaru „U sv. Tomáše“, jež byla velice četně navštivena, zaháji po 8. hodině předseda místní organisace i Občan- ského klubu přísedící zemského výboru p. dr. Lad. Pinkas a uvítal srdečně všechny přitomné, ze- jména p. posl. dra. Fun ka. Předsedou schůze zvolen p. dr. Pink a s, mí- stopředsedou p. Matějo vský a zapiso vatelem p. ševěík. Po úvodním slově p. předsedy dra.
Posl profesor doktor Funk Tomáš Lada Pinkas Pink organizace národní strana
22 title
FEUILLETON.
23 article Literární vzájemnost československá.
Literární vzájemnost československá. Bohudík minuly už doby, a doufáme, že minuly nadobro, kdy každý rozhovor Čecha se Slovákem začínal se nebo končil známou výčitkou: „Proč jste se odtrhli?“, která kle- sala již na bezmyšlenkovou, mechanicky opa- kovanou frasi. Dnes asi sotva kdo rozumný bude v tom spatřovati pohromu kulturní národní jednoty, píše-li Slovák tak jak mluví: ruža místo růže, l'udia místo lidé, bociaň mí- sto čáp atd. Dnes ví každý, kdo se poohlédl v národním, slovesném i jazykovém vývoji Slovanstva, že táž vnitřní snaha a touha pří- mo živelní, která za evropského obrození ná- rodů na sklonku století osmnáctého duševně a společensky osvobozovala široké vrstvy li- dové, zároveň odpoutávala i jejich skryté sí- ly, objevovala jejich kmenový svéráz, plat- nost zjednávala zanedbávanému živlu prosto- národnímu, literárně ušlechťovala a pěstovala i bohatou, krásnou lidovou řeč. Dnes každý znatel vývoje slovanského vi, že živý jazyk li- dový jakožto výraz vnitřního obrození nabyl přirozeně vyšší platnosti u Charvatů a Srbů.
Slovák Charvat Srba kulturní národní jednota
24 article
Bulharů i Malorusů, Lužičanů i Slováků. Hlas osvíceného, svobodomyslného Rusa Pypina s počátku let osmdesátých, který prozkoumal všecky literatury slovanské, do- sáhl už platnosti obecné: „Přirozeným způso- bem sílí se v novější době i snahy jednotli- vých nářečí, aby pěstovala vlastní literatury. Pročež působiti proti těmto snahám, třeb se zřetelem k národní jednotě, je neplodným znásilňováním přirozené potřeby dalšího vý- voje: jazyk rodný z dětského věku zajisté je člověku právě tak drahý, jako mu je milý do- mov, a volný rozvoj literatur místních konec konců jen přispěje k rozkvětu literatury zá- kladního jazyka.“ A hlas neméně osvíceného a svobodomyslného Čecha, dra. Edv. Grégra v „Kritické příloze“ k „Národním Listům téměř dvacet let před tím, r. 1864, vyzněl týž rozum: „Nepatříme k oněm. kteří vídí
Bulhar Malorus Lužičan Slovák Rus Pypin Čecho Grégr
25 article
neštěstí Slovanstva aneb aspoň záhubu lite- ratury československé v tom, že Slovácí svým nářečím píší, aniž k oněm, jenž z výsosti če- ské literatury s útrpným úsměškem hledí na samostatné si počínání Slováků v literatuře. My nikterak nepochopujeme, proč by Slováci k tomu neměli míti práva tak dobře, jako každý jiný národ na světě. Jsme přesvědčeni, že by tak nečinili, kdyby toho nevyžadovala potřeba. Řekové psali též v několika dialek- tech, a přece měli jen jednu literaturu. Úchyl- ky orthografické a grammatikální nerozhod- nou nad součinností přirozeně spojeného ná- roda, literatura česká a slovenská nikdy na dvé se nerozpadnou, nýbrž pospolu kráčeti vzájemně se podporovati a doplňovati bu- A odezva toho všeho na Slovensku? Zná- my jsou výroky předních spisovatelů sloven- ských z let šedesátých a sedmdesátých, je- jichž klasobraní naplnilo by řadu stran. Pavel Dobšinský, šťastný sběratel lidových písní pohádek slovenských, tiskem prohlásil už r.
Slovák Řek Pavel Slovensko
26 article
1861: „Slovákům úzkou literární vzájemnost s bratry Čechy přetrhnouti nepřipadlo na mysl jistě nikdy. Slovenští národovci, i ti, kdo slo- vensky píšou, jako štúr, Hurban, nepřestali a nepřestávají ani tu vyšší, společnou nám literaturu pěstovati; každé znamenitější v Če- chách vycházející dílo má u nás četné odbě- ratele... Příchylnost a vzájemnost k té s po- lečné litertuře u nás Slováků ještě nevy- hasla, ani nevyhasíná.“ Josef Viktorin, pilný a obětavý vydavatel předních slovenských děl poetických, r. 1865 vyznal výslovně, že jakkoli tou dobou spisovná slovenština je jediný prostředek, jímž Slovensko lze duševně a společensky probouzeti, přes to „písem- nost slovenská s literaturou českou tvoří na- dále jen jednu literaturu československou.“ Janko Kalinčák, novellista slovenský z nej- svéráznějších, prohlašoval r. 1870 opět a opět: „Co je české, je i naše, a co je slovenské, to je i české... My jsme národ jeden, jemuž vzájemně jest se doplňovati. To jest u nás axioma, které, hledě k literatuře, žádná duše v pochybnost uváděti ani nemůže, aní nesmí. dou.
Slovák Hurban Viktorin Janko Kalinčák Čechy Slovensko
27 article
Historie česká náleží k nejskvělejším historiím moderního světa; pro nás Slováky je však tím významnější, že i my jsme spolučiniteli vzdě- lanosti české, a duch náš slovenský v české literatuře od staletí skládal plody své dušev- ní, které i každému Čechovi chloubou jsou před širokým světem... Nežádáme u Čechů pomoci, ale bereme a čerpáme z jejich zřídla právem spoluvlastnictví. Není Čecha, jenž by mohl říci, že literatura jeho není zárovei vlastnictvím našim.“ A tak bylo by lze ci- tovati dál a dále výroky předních mužů, do- bře uvážené, zásadní, programové, nikoli snad chvilkové projevy novinářské nebo parádní frase slavnostníchi řečníků. Dnes, po stoletém vývoji, slovenština v literatuře i v životě je Slovákův odkaz ideál- ní i reální. Sládkovičův „Dětvan“, ballady a písně Sama Chalupky a Janka Krále, Bottův „Já- nošik“, Kalinčákovy genry starozemanské.
Slovák Čecho Slovákův Sládkovičův Dětvan Chalupek Janko Král Bottův Kalinčákův
28 article
Hviezdoslavův „Ežo Vlkolinský“, Kukučinovy lidové črty a Laskomerského lidový humor (abychom jmenovali jen zjevy nejcharakteri- stíčtějši) jsou netoliko vrcholy domácího slo- vesného umění, nýbrž veškerým pojetím, lát- kou, duší i formou jsou tak originální a své. že by pozbyly barvy a vůně, šťávy a pelu. kdyby k nim bylo užito bývalo výrazových prostředků jiných. To je tak typické bohat- ství citů a představ, světového názoru i rá- zovitého proslovení, že celistvý obraz duše slovanské zůstal by kusý, kdyby v něm chy- běla tato složka slovenská. A nejinak v životě skutečném, v potře- bách denních, v těžkém, nerovném boji o exi- stenci. Dnes, kdy Slovensko zbaveno je tak- řka veškerých podmínek svéprávného bytí, kdy národního života jeho nezná a neuznává ani stát, ani církev, ani úřad, ani škola, kdy zákon a moc hmotná, obchod, průmysl a živ- nost, komunikace a styk občanský, věda umění, kdy, slovem, všecko od slabikáře až po hraničního strážníka má jediný účel: ničiti všeliký rozvoj nemaďarských národností, ba vyhlazovati je z kořene — slovenština, živá, bohatá, samorostlá a krásná řeč lidová, je
Hviezdoslavův Vlkolinský Kukučinův Slovensko Laskomerský lidový humor
29 article
první a poslední jeho zbraní kulturní a exi- stenční. Heslo, které zejména v posledních le- tech mnohonásobnou ozvěnou zaznívá zpod Karpat: „Za tú našu slovenčinu!“, je symbo- lický úhrn všeho, čeho život Slovákovi nedo- přál. Slovenština, omezená už jen na rodinný krb a na slovo psané a tištěné, je jeho jedi- ným sněmem a kancelářem, školou a kazatel- nou, světem duševním a mravním. Ona jedíná spájí sedláka a dělníka s měšťanem a pánem v národní a sociální solidaritu, ona knihou časopísem slučuje lidové vrstvy domácí s vy- stěhovalci zaoceánskými a s inteligencí roz- metanou po všech dílech světa. Kdo by rušil tento poslední svazek, přetínal by Slovensku poslední společný nery životni.
Slovák Karpaty
30 article
To je jedna stránka věci: potřeby domácí. Ale již Pavel Josef -Šafařík r. 1846 vyslovil touhu, aby „literatura slovenská v Uhřích působila zvláštní oddil v celku, nejsouc z ně- ho vyňata, nýbrž v něm, co duha v duze, co kruh ve kruhu, obsažena“. I sami zaklada- telé slovenského jazyka literárního často c- tili potřebu, aby promluvili k širšímu foru, k národu veškerému, tak že teprve úhrn prací jejich slovenských i českých podává ce- lou. individualitu spisovatelskou a pravý vý- znam jejich působnosti. Ludevít Štúr na př. před r. 1844 verše své psal česky, potom slovensky, ale hlavní spis svůj vědecký o pověstech a písních slo- vanských ještě r. 1853 vydal po česku. Mi- chal Miloslav Hadža, snad největší mistr slo- venské poučné prósy, i před t. ř. odlukou po ní psal také jadrnou češtinou. Josef Milo- slav Hurban před r. 1844 pěstoval český ce- stopis, českou novelu, české verše, po roce tom o církevních věcech důsledně psal řečí bible kralické, ale česky napsal i nejobšírnější svou beletrii, román „Gottšalk“ (r. 1861v Hálkových „Slovanských Besedách'): k celé- mu národu mluvil I., VI. a VII. ročníkem alma- nachu „Nitry“, k Slovensku ročníky ostatními.
Pavel Šafařík Hadža Josef Milo Hurban Gottšalk Uhry Hálkův Nitra Slovensko
31 article
Daniel Lichard, Jonáš Záborský, Karel Kuz- mány, Ctiboh Zoch, Jan Kalinčák, Ondřej Radlinský, Josef Viktorin a jiní a jiní po léta střídali psaní české se slovenským podle úče- lu a okolností. Roztrhávati spisovatelů těchta na dvě půle podle jazyka, kterým psali, na- prosto nelze. K závěru stačí snad jen dvojí citát z dvo- jího pera, jež Slovensko i Čechy zároveň řadi ke svým prvním ozdobám šafaříl ve sporech jazykových r. 1846 napsal také toto: „Bylo a jest mé pevné pře- svědčení, že v celém prostoru zemí lidem slovanským obydlených od českého Rudohoří až k městům Bardijovu a Humennému nad ře- kou Laborcí v Uhřich, a napříč od hor Krko- noší až k Dunaji nad městem Komárnem, to- tiž v Čechách, Moravě a v uherském Sloven- sku, panuje jedna a táž řeč slovanská, původ- ně a na ousvitu naší historie dokonale je- diná, nyní však, vplyvem rozmanitých okol- ností v dlouhém prodlení času, na dvě hlavní nářečí, na české s této strany Tater čili v Čechách, v Moravě a rakouském Slezsku, a na slovenské s oné strany Tater čili v severních Uhřích, s mnohými téměř nepo- znale do sebe přecházejícími podřečími, roz- dělená.
Lichard Záborský Kuz Ctiboh Zoch Kalinčák Radlinský Viktorin Čecho Slovensko Bardijovo Humenné Dunaj Komárno Čechy Morava severní Uhry
32 article
A krajan Šafařikův, Jan Kollár, touž do- bou pronesl se mezi jiným: „My Slováci, Če- chové, Moravané, Slezáci a dílem i Lužičané jsme od jakživa tělesnými i duchovními, ná- rodními i nářečními svazky mnohonásobně spolu spojeni. Česká řeč jest dcera slovenčiny. nebo Čechové a Slováci k jedné větví přiná- ležejí na stromu našeho národu... My Slo- vácijsme Čechové, a Čechové jsou Slováci... Ze Slovákův nic nebude, z Če- chův a Moravanův též nic, zůstanou-li co mrvy a zlomky osamotnělí: shluknou-li se ale svorně v jedno tělo, budou-li spolu držeti, spolu působiti: směle odolají všem pohromám a outokům na jejích řeč a národnost se valí- Hesla Šafaříkova a Kollárova s jistou obměnou platí podnes. Dva bratrské literární jazyky, ale jedna literatura, jedna kultura, jeden národ. cím.
Šafařikův Kollár Slovák Moravan Slezák Lužičan Čecho Slovákův Moravanův Kollárův