1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 28. března 1913.
Praha
4
article
Ha ranni a večerní listy
Ha ranni a večerní listy
předplání se
v Praze v admilnistraei
na Beri ieta
a dvojí donáškou
na rlina : . . . 1 K e
vo niialkáck-
na měalo. . . a K a
Pošton i
rí.:: : : ke
a mě drojí zás llko
n:: E
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
5
article
Bulhaři v Čataldži.
Bulhaři v Čataldži.
Bulharská telegrafní agentura nena-
dělala za nynější války mnoho řečí. Jako
by se jí ani netýkaly všecky přátelské i ne-
přátelské kombinace, o Bulharsku a jeho
spojencích šířené, všecko posuzování
zlehčování bulharských vítězství, nevydá-
vala skoro ani dementi a nechávala svět
mluvit. Spokojila se vždy tím, že stručným
slohem zaznamenala průběh bitvy anebo
diplomatickou situaci, jakoby se přímo
ostýchala nad velkolepým dílem národního
sjednocení, pomsty nad starým nepřítelem
a vyčištění evropského vzduchu, které
bulharské zbraně provedly. Měla při tom
jenom to štěstí, že současně vyšlo vždy z
turecké strany pitvorné a směšné vypra-
vování, které stavělo věci přímo na hlavu,
a že každý, kdo četl obě zprávy, mohl míti
jenom ten dojem, že bulharský národ vede
své záležitosti s takovou železnou pevno-
stí, jako je připravoval v míru, a že i ve
štěstí ukazuje opravdové vlastnosti ná-
roda velkého. S tímtéž klidem a rozvahou,
se kterými se Bulhaři svého času rozhodli
přijmouti sprostředkování velmocí, poně-
vadž dávali míru přednost před dalšími
obětmi na lidech, kteří jsou a budou vždy
nejdražším národním statkem, s tímtéž
klídem rozhodli se obnoviti válku, jakmile
nabyli přesvědčení, že velmoci nemají do-
sti moci a snad ani ne dobré vůle, aby jim
to, co jim nabízejí, také mohli dáti. A se
stejným klidem přijímali i dále sprostřed-
kovací návrhy velmocí, připravovali však
při tom i rozhodný útok na Drinopol, po-
něvadž věděli, že jenom síla nového faktu
může nepřitele zbaviti poslední naděje v
intriky spřátelených velmocí. Evropský
areopag opravdu nevzbuzoval důvěru.
Bulhar
Bulharsko
Drinopol
6
article
Jakmile šlo o nátlak na Černou Horu, byl
hned pohotově, aby jednotlivé velmoci po-
věřil k násilné akci, ale když jeho společ-
ná nota k Turecku měla býti svého času
podepřena ruskou akcí ve třech armén-
ských vilajetech, bylo po svornosti, a na
její trosky okamžitě se vyhoupla číhající
mladoturecká strana a sehrála tam svůj
operetní převrat. Od té chvíle bylo Bul-
narsku a jeho srbským spojencům zřejmo,
že delinitivní úprava balkánských záleži-
tostí může býti ukončena jenom těmi pro-
středky, kterými byla tak slavně zahájena.
Nebylo možno jinak, a jsou o tom jistě
nitru přesvědčení i ti, kdo teď najednou
projevují tolik litosti nad zbytečnými prý
obětmi na životech a zdraví: nové tisíce
balkánských Slovanů musily ještě před pu-
šky a děla, aby se historie naplnila a aby
jejich národové konec konců měli to skvě-
lé zadostiučinění, že nepřijali svůj osudz
ruky cizí, nýbrž poctivě si ho celý ukovali
na macedonských a thráckých bojištích
ovroubili řadami posvátných hrobů.
S morální posilou, které nelze ani od-
hadnouti, obrací se nyní bulharská armáda
k poslední turecké linii, dobývá zpátky
svých posic a snad chystá se i zde k roz-
hodnému útoku, při kterém nebude už
jako posud cítiti v zádech nepřátelskou
pevnost. Je slyšet, jak bije poslední hodina
celého evropského Turecka. Dobré rady.
Černá Hora
Turecko
7
article
NARO
NARO
kterých má londýnská konference vyslanců
tak nazbyt, mohou teď po případě zmoci
proti opětně vítězným spojencům ještě mé-
ně, než v lednu proti Turecku. Mezi notami
a skutky velmocí leží však v této válce
neznámý prostor, který ještě ani jednou
žádná z nich nepřekročila, a nepřekroč
nyní tím méně, čím více se Rusko a Ra-
kousko sblížily v otázce albánské. Bulhaři
zůstanou na břehu Mramorového moře
Postaví se za tento požadavek s celou do-
savadní klidnou, imponující silou a vynutí
ho, poněvadž nemají proti sobě nic rovno-
cenného, nýbrž jenom poraženého nepřítele
a neutrální velmoci, jejichž veřejné mínění
už definitivně zaujali mocným dojmem své-
ho vzestupu. Týmiž klidnými slovy, kterými
nám bulharská agentura ohlásila už tolik
vítězství a naposled divoké scény při do-
bytí Drinopole, oznámí nám už brzy defi-
nitivní bulharské požadavky, za nimiž
půjde bulharská armáda i za Čataldži s tou-
též neodvratnou silou, s jakou postoupila
až tam.
Bulhar
Čataldža
Nara
Turecko
Rusko
Drinopol
8
article
Drinopolští zajatci a kořist. — Zajati
pašové.
Drinopolští zajatci a kořist. — Zajati
pašové.
čm. Ze Sofije, 27. března. (Zvláštní
telegram „Národních Listů“.) Předběžná
statistika válečné kořísti v Drinopoli je:
51.000 zajatých vojáků, 1220 důstojníků,z
nichž 18 generálů, 64 Němců, 18 Rumunů
6 Belgičanů, dále 600 děl a 54.000 ručníc
Šukri paša bude zde bydleti v hotelu
společně s Javerem pašou. Dojem drinopol-
ského úspěchu v obecenstvu i v politických
kruzích stále se prohlubuje. Pomalu začíná
se chápat, jak velkým skutkem válečným
je dobytí, za nedobytnou prohlašované a
nad Port Artur stavené pevnosti, ani ne
v celých 48 hodinách. Zde ke statečnosti
bulharského vojína přídružila se i metodič-
nost a soustavnost připravy a disposic
vlastnosti, nepřiliš rozvinuté ve slovan-
ských národech.
Vítězný postup Bulharů.
Ze Sotije, 27. března. (Ag. tel. bulg.
Bulharský předvoj u Čataldže podnikl dne
opět útok na turecké vojsko a zahnalje
za Caracu. Město čataldže je v rukou
Bulharů.
Účast srbského vojska pod Drinopolí.
Z Bělehradu, 27. března. (K. k.) Úřadně
oznamují: Dle autentíckých zpráv z Drino-
pole, vyslal Šukri paša svého pobočníka
k veliteli 20. pěšího pluku srbského s přáním
by vyjednával s velitelem srbské armády.
generálem Stepanovičem, o vzdání
pevnosti. Tento však odmíti nabídku, poně-
vadž nebyl vrchním velitelem oblehac
armády a vyrozuměl o tom gen. I v ano v
který prohlásil, že sám chce vyjednávati.
Stepanovič odkázal proto posla Šukri paše
na Ivanova.
Srbské vojsko mělo na bojíeh
slavný podil. Timocká divíze obsa-
dila po vzdání se tureckého vojska všecky
tvrze severozápadní sekce; dunaj s ká
divíze obsadila všechny přední posice na
karagačském mostě, kde rovněž vzdalo se
jí turecké vojsko.
Zprávy konstatují mimořádnou
odvahu a vytrvalost obou spo-
jených armád, jež se znameni tě
Němec
Rumun
Belgičan
Javer
Artur stavený
Bulhar
Čataldža
Šukri
Stepanovič
Ivanov
Drinopoli
Bělehrad
Drina
Port
Sofij
Sotij
9
article
navzájem podporovaly a doplno-
Čataldžské boje.
Z Caříhradu, 27. března. Boje na se-
verním křídle čáry čataldžské tr vajt
dále. Výsledek bitvy té rozhodne nad
mírem.
Hlasy o pádu Drinopole.
Sl-k. Z Bělehradu, 27. března. (Zvláštní
telegram „N. L.“) Vládní „Samouprava
píše: Padla Dřinopol, první furecká residence
v Evropě. Turecko je nyní bez města, pro něž
vznikla lednová mladoturecká revoluce. Dnes
je Mladoturkům ulehčena likvidace celé vál-
ky. K pádu Drinopole mohl se přídružit už
pád Skadru, kdyby mu nebyla přispěla na
pomoc Hamidije se svými tajnými i zjevnými
přátely, ale přes to přese jen potvrzuje se
národní přísloví: „Dlouhá nemoc — jistá
smrt.
Drinopol
Bělehrad
Evropa
Turecko
Caříhrad
10
article
Z Cetyně, 27. března. (K. k.) Dobytí
Drinopole učinilo v celé zemi hluboký do-
jem. Hned po sdělení této zprávy proudilo
veškeré obyvatelstvo k bulharskěmů vysla-
nectví, kde došlo k nadšenému pro-
jevu sympatit. členové královské ro-
diny, mínistři a ostatní hodnostové, jakož
i členové diplomatického sboru dostavili se
na vyslanectví s blahopřáním. Král Nikola
zaslal králi bulharskému blahopřejný tele-
gram a rovněž i černohorský ministerský
předseda bulharskému. Také starosta ce-
tyňský blahopřál telegraficky starostoví so-
fijské mu.
Ze Sofije, 26. března. (K. k.) »Mire
nazývá dobytí Drinopole novým tri-
umíem balkánského svazu, vzdává
velkou chválu udatnosti obléhacího vojska a
praví, že dobytí Drinopole vyvrací tvrzení
jakoby bulharská armáda byla unavena.
Z Bělehradu, 27. března. Pád Drinopol
posuzuje se zde hlavně se zřetele lidskosti.
Byla totiž skončena muka vojska obléhacího.
Po několik neděl dojížděly vlaky nemocných
srbských vojáků, kterým omrzly ruce a noby.
takže oblěhání Drinopole vyžádalo si víc obet
než celá válka. Po stránce politické čeká s
od pádu Drinopole, že jím urychleno bud
jednání mírové a usnadní se rozhraničení srb-
sko-bulharského úizemí
Nikola
Cetyně
Drinopol
Bělehrad
královský ro
Mir
11
article
Džavid paša ještě vyjednává.
Džavid paša ještě vyjednává.
Z Bělehradu, 27. lezna. (K. k.) Zpráva.
že Džavíd paša už se vzdal, jes
předčasna. Vyjednává se ještě. Džavid
nabídl vzdání se vojska a vydání, zbraní pod
podmínkou, že sám podrží svojí šavli a ž
důstojnikům budou jejich šavle vydány po
uzavření příměří. Hlavní stan za krátko
přijal návrh Džavida paše. Tento
však v posledním okamžiku z měni! sv
stanovisko a protahuje vyjedná-
vání.
Rakouské starosti se Skadrem.
Z Vídně, 27. března. Rakouská vláda,
sdělují večerní noviny, podnikla akci, by
vymohla na Portě rozkaz pro Esada pašu,
by povolil volný odchod veškerému civil-
nímu obyvatelstvu ze Skadru. Večerní »Reichs-
post« ohlašuje, nepovoli-li Černá Hora ná-
tlaku velmoci, že vymůže na nich Rakousko
plnou moc k speciální akci, kterou by pro-
vedlo společně s Italií proti Černé Hoře. —
Snad je tu přání otcem myšlenky.
Džavíd
Italia
Bělehrad
Vídeň
Rakousko
Černá hoře
12
article
Tři vlaky s ranžnýmí Srby od Drinopole.
Tři vlaky s ranžnýmí Srby od Drinopole.
Sl-k. Z Bělehradu, 27. března. [Zvláštní
telegram „N. L.“) Do zdejšího ministerstva
vojenství přišla právě telegrafická zpráva, že
tři vlaky s raněnými Srby — počtem jeden
tisíc — vypraveny z Drinopole a dojedou nej-
spíše zejtra do Bělehradu.
Líché zprávy o rozdělení osvobozených zemí.
Sl-k. Z Bělehradu, 27. března. (Zvláštní
telegram „N. L.“) Cizí dopisovatelé telegrafo-
vali včera, že mezi srbskou a bulharskou vlá-
dou dosažena dohoda o rozdělení osvoboze-
ných zemí. Tyto zprávy jsou nepravdivy: o ně-
jaké dohodě mezi vládami vůbec se dosud
nejednalo.
Okamžitá vzdorovitost Turků.
M. Z Cařihradu, 27. března. (Zvl. tel. „Nár.
Listů“.) Pád Drinopole — dle „Taninu“ —
nepřiměje prý Portu k míru a nebude působiti
na záležitost válečné náhrady a přístup Bul-
harů k Marmarskému přímoří. Event. nové
bulharské podmínky budou prohlášeny Tu-
reckem i velmocemi za nepřijatelné.
Srba
Turek
Port
Drinopol
Bělehrad
Cařihrad
13
article
Nová nota Černé Hoře.
Z Berlína, 27. března. Velmoci se usjed-
notily na podání nové noty Černé Hoře, což
stane se pravděpodobně ještě dnes. V ni
radí se Černé Hoře, aby upustila od oble-
žení Skadru. Velmoci doufají, že král Mikuláš
této rady poslechne.
Caříhrad před novou politickou krísí.
Z Cařihradu, 27. března. Do pozdníh
večera nebyla vydána žádná oficiální zpráva
o pádu Drinopolu. Stejně však oby-
vatelstvo Cařihradu dovědělo se o katastroke
oklikou přes Solun. Mezi obyvatelstvem
nezpůsobila tato zpráva ku podivu hlub-
šího dojmu. Mohamedáni přij ali ji
lhostejně, prohlašujíce, že Allah tomu
chtěl. V politických kruzích však jeví
se velké rozčilení. Včera konala se celá řada
důvěrných schůzí, na které jednalo se o sl-
tuaci, Jsou obavy, že Cařihrad je v před-
večer nové politické krise. Liberální liga
útočí prudce na Mladoturky a vytýká jim.
že mohla uzavřít před pádem Drinopole mír
za podmínek mnohem příznívějších. Mlado-
turky činí liga zodpovědny za celou kata-
strofu.
Rumunsko-bulharský konflik.
Z Petrohradu, 27. března. „Rěč“ dovídá
se: Ze soukromého rozhovoru vyslanců se Sa-
zonovem vyšlo na jevo, že město Dersten
nejspíše zůstane Bulharsku, tvrze jeho však
připadnou Rumunsku, které dostane také
větší pásmo pobřežní než Bulharsko původně
dávalo, nikoli však Balčík, který Rumunsko
míti chtělo.
(Viz poslední zprávy.)
Mikuláš
Mlada
Balčík
Černá hoře
Berlín
Cařihrad
Drinopol
Rumunsko
Petrohrad
Bulharsko
Soluna
14
article
Pracovní výbor finanční
komise sněmovní
Pracovní výbor finanční
komise sněmovní
měl věera kratiškou schůzi, nejkratší ze všech
jež dosud konal. Kratičké trvání schůze té vy-
světluje se nepřítomností zpravodaje dra. Preisse.
který se omluvil, ježto mu nebylo možno do schů-
ze přijíti.
Ve schůzí zamítnut byl návrh posl. dra. So-
botky, aby finanční komise obnovila svůj poža-
davek, aby zaveden byl samosprávný kolek zem-
ský. Za rovnosti hlasů pak rozhodl předseda posl.
dr. Pazderka pro druhý návrh posl. dra. Sobotky.
aby finanční komise znova žádala o zavedení sa-
v drobném prodeji
ranní čislo o sobě . . zalh
Vo fliálkách na venkov,
reset. : . . : : : e
Inseráty
platí se hoto vě napřed
Předplacení a insorty přijin
dmlstrace v ariansk
Tam nacházejí se tá
redakcss skárnů, a srpo odice
Rakopiay se novranai
doktor
Preiss
Pazderka
Sobotka
15
article
mostatné zemské dávky pozůstalostní, kterýao
finančně-politický projekt vláda zamitá.
Pražská sněmovní korespondence vydala o
včerejší schůzi zprávy dvě: oficiální a neoficiální.
Obě uveřejňujemei
Devítičlenný subkomitét perm. komise
17
article
konal dne 27. března o 3. hod. odpol. schůzi za
předsednictví posl. dra. Pazderky, za přítom-
nosti vicepresidenta zemského finančního ředitel-
stvi ryt. Tersche jako zástupce vlády a rady
z. v. dra. Pilaře jako zástupce zem. výboru. —
Omluven byl posl. dr. Herrma nn.
O schůzi byla vydána tato oficiální zpráva:
V poradě skončena byla rozprava o vládním
vyjádření k usneseným daňovým předlohám. Vše-
obecně vysloveno bylo přání po brzkém skončení
prací subkomitětu a usneseno zrevidovati v příští
schůzi číselné údaje o úhradé na základě změně-
ných poměrů od roku loňského.
Tersch
Pilař
doktor
Herrma NN
18
article
Příští sehůze ve čtvrtek dne 3. dubn
o 3. hod. odpel
Příští sehůze ve čtvrtek dne 3. dubn
o 3. hod. odpel
(Neoficlální zpráv a.)
Devítičlenný užší výbor permanentní komise
finanční konal 27. března schůzi, v níž bylo pokra-
čováno v rozpravě o vládním prohlášení k navr-
ženým daňovým projektům. Vyjádření vlády o al-
ternativní zákonné osnově o zvýšení hudebného
bylo vzato bez debaty na vědomí.
Posl. dr. Sobotka navrhl opětné proveden
debaty o zavedení zemského kolku při po-
dáních u autonomních úřadů v ten smysl, aby po-
dání, která jsou již opatřena státním kolkem, po-
drobena byla 50 proc. zemské přírážce.
Zástupce vlády vicepresident ryt. Terseh
upozorňuje, že vláda již loni vyslovila se p roti
této zemské dávce, která by vedla k mnohým ne-
dorozuměním a obsahuje dvojnásobné zdanění téže
Jménem německých poslanců vyslovil
se proti návrhu posl. dra. Sobotky posl. dr.
Hackel, zejména také proto, že návrh takový
byl již zamítnut plenem finanční komise. Úkolem
subkomitétu jest vypracovati co nejdřive odpověd
školské komisi, a vedle toho může se eventuálně
zabývati pouze vyjádřením ministerstva financí.
Posl. dr. hr. Deym uznává rovněž, že je ne-
zbytno dospěti brzy ku positivnímu výsledku,
dlužno však uvážiti, že loni stanovený výsledek
neodpovídá dnes již skutečnosti a že je tudíž nutna
revise.
Předseda posl. dr. P azderka podotýká, že,
vynesl-li by samosprávný kolek pouze 45.000 K
nestálo by za to, zaváděti o věci této dlouhou de-
batu.
Posl. Blažek soudí rovněž, že práce sub-
komitétu mají býti brzy skončeny.
Potom byl návrh na nové projednávání auto-
nomního kolku z amítnut.
Schválen byl návrh, aby vládě bylo znovu
předloženo usnesení finanční komise o vla s tni
pozůstalostní dávce, proti níž vlá d
zaujímá zamítavé stanovisko.
V přížtí schůzi, která je ve čtvrtek 3. dubna
Posl
doktor
Sobotka
Hackel
Deym
Blažek
Sobotka
20
article
o 3. hod. odpol., předloží zpravodnj posl. de.
Preiss vypracovanou již odpověď na vládne
prohlášení, jakož i souhrn usnesení subkomitétu.
Preiss
21
article
Posl. prof. dr. Funk o malém a
velkém finančním plánu.
Posl. prof. dr. Funk o malém a
velkém finančním plánu.
Velký zájem, jevící se o malý finanční plán.
projednávaný právě finančním výborem poslane-
cké sněmovny říšské rady a o jeho důsledky, l
zvláště na střední kruhy obchodní a živnostenské,
přiměl také místní organisaci národní strany svo-
bodomyslné a Občanský klub na Malé straně, že
svolaly společně veřejnou schůzi a pozvali člena
této komise říš. poslance p. prof. dra. Funka.
aby svým malostranským voličům o malém fi-
nančním plánu promluvil a podal o něm potřebná
vysvětlení. Schůzi, která konala se ve středu dne
26. t. m. večer ve velké dvoraně pivovaru „U sv.
Tomáše“, jež byla velice četně navštivena, zaháji
po 8. hodině předseda místní organisace i Občan-
ského klubu přísedící zemského výboru p. dr. Lad.
Pinkas a uvítal srdečně všechny přitomné, ze-
jména p. posl. dra. Fun ka.
Předsedou schůze zvolen p. dr. Pink a s, mí-
stopředsedou p. Matějo vský a zapiso vatelem
p. ševěík. Po úvodním slově p. předsedy dra.
Posl
profesor
doktor
Funk
Tomáš
Lada
Pinkas
Pink
organizace národní strana
23
article
Literární vzájemnost československá.
Literární vzájemnost československá.
Bohudík minuly už doby, a doufáme, že
minuly nadobro, kdy každý rozhovor Čecha
se Slovákem začínal se nebo končil známou
výčitkou: „Proč jste se odtrhli?“, která kle-
sala již na bezmyšlenkovou, mechanicky opa-
kovanou frasi. Dnes asi sotva kdo rozumný
bude v tom spatřovati pohromu kulturní
národní jednoty, píše-li Slovák tak jak mluví:
ruža místo růže, l'udia místo lidé, bociaň mí-
sto čáp atd. Dnes ví každý, kdo se poohlédl
v národním, slovesném i jazykovém vývoji
Slovanstva, že táž vnitřní snaha a touha pří-
mo živelní, která za evropského obrození ná-
rodů na sklonku století osmnáctého duševně
a společensky osvobozovala široké vrstvy li-
dové, zároveň odpoutávala i jejich skryté sí-
ly, objevovala jejich kmenový svéráz, plat-
nost zjednávala zanedbávanému živlu prosto-
národnímu, literárně ušlechťovala a pěstovala
i bohatou, krásnou lidovou řeč. Dnes každý
znatel vývoje slovanského vi, že živý jazyk li-
dový jakožto výraz vnitřního obrození nabyl
přirozeně vyšší platnosti u Charvatů a Srbů.
Slovák
Charvat
Srba
kulturní národní jednota
24
article
Bulharů i Malorusů, Lužičanů i Slováků.
Hlas osvíceného, svobodomyslného Rusa
Pypina s počátku let osmdesátých, který
prozkoumal všecky literatury slovanské, do-
sáhl už platnosti obecné: „Přirozeným způso-
bem sílí se v novější době i snahy jednotli-
vých nářečí, aby pěstovala vlastní literatury.
Pročež působiti proti těmto snahám, třeb
se zřetelem k národní jednotě, je neplodným
znásilňováním přirozené potřeby dalšího vý-
voje: jazyk rodný z dětského věku zajisté je
člověku právě tak drahý, jako mu je milý do-
mov, a volný rozvoj literatur místních konec
konců jen přispěje k rozkvětu literatury zá-
kladního jazyka.“ A hlas neméně osvíceného
a svobodomyslného Čecha, dra. Edv. Grégra
v „Kritické příloze“ k „Národním Listům
téměř dvacet let před tím, r. 1864, vyzněl
týž rozum: „Nepatříme k oněm. kteří vídí
Bulhar
Malorus
Lužičan
Slovák
Rus
Pypin
Čecho
Grégr
25
article
neštěstí Slovanstva aneb aspoň záhubu lite-
ratury československé v tom, že Slovácí svým
nářečím píší, aniž k oněm, jenž z výsosti če-
ské literatury s útrpným úsměškem hledí na
samostatné si počínání Slováků v literatuře.
My nikterak nepochopujeme, proč by Slováci
k tomu neměli míti práva tak dobře, jako
každý jiný národ na světě. Jsme přesvědčeni,
že by tak nečinili, kdyby toho nevyžadovala
potřeba. Řekové psali též v několika dialek-
tech, a přece měli jen jednu literaturu. Úchyl-
ky orthografické a grammatikální nerozhod-
nou nad součinností přirozeně spojeného ná-
roda, literatura česká a slovenská nikdy na
dvé se nerozpadnou, nýbrž pospolu kráčeti
vzájemně se podporovati a doplňovati bu-
A odezva toho všeho na Slovensku? Zná-
my jsou výroky předních spisovatelů sloven-
ských z let šedesátých a sedmdesátých, je-
jichž klasobraní naplnilo by řadu stran. Pavel
Dobšinský, šťastný sběratel lidových písní
pohádek slovenských, tiskem prohlásil už r.
Slovák
Řek
Pavel
Slovensko
26
article
1861: „Slovákům úzkou literární vzájemnost
s bratry Čechy přetrhnouti nepřipadlo na mysl
jistě nikdy. Slovenští národovci, i ti, kdo slo-
vensky píšou, jako štúr, Hurban, nepřestali
a nepřestávají ani tu vyšší, společnou nám
literaturu pěstovati; každé znamenitější v Če-
chách vycházející dílo má u nás četné odbě-
ratele... Příchylnost a vzájemnost k té s po-
lečné litertuře u nás Slováků ještě nevy-
hasla, ani nevyhasíná.“ Josef Viktorin, pilný
a obětavý vydavatel předních slovenských
děl poetických, r. 1865 vyznal výslovně, že
jakkoli tou dobou spisovná slovenština je
jediný prostředek, jímž Slovensko lze duševně
a společensky probouzeti, přes to „písem-
nost slovenská s literaturou českou tvoří na-
dále jen jednu literaturu československou.“
Janko Kalinčák, novellista slovenský z nej-
svéráznějších, prohlašoval r. 1870 opět a opět:
„Co je české, je i naše, a co je slovenské, to
je i české... My jsme národ jeden, jemuž
vzájemně jest se doplňovati. To jest u nás
axioma, které, hledě k literatuře, žádná duše
v pochybnost uváděti ani nemůže, aní nesmí.
dou.
Slovák
Hurban
Viktorin
Janko Kalinčák
Čechy
Slovensko
27
article
Historie česká náleží k nejskvělejším historiím
moderního světa; pro nás Slováky je však tím
významnější, že i my jsme spolučiniteli vzdě-
lanosti české, a duch náš slovenský v české
literatuře od staletí skládal plody své dušev-
ní, které i každému Čechovi chloubou jsou
před širokým světem... Nežádáme u Čechů
pomoci, ale bereme a čerpáme z jejich zřídla
právem spoluvlastnictví. Není Čecha, jenž by
mohl říci, že literatura jeho není zárovei
vlastnictvím našim.“ A tak bylo by lze ci-
tovati dál a dále výroky předních mužů, do-
bře uvážené, zásadní, programové, nikoli snad
chvilkové projevy novinářské nebo parádní
frase slavnostníchi řečníků.
Dnes, po stoletém vývoji, slovenština v
literatuře i v životě je Slovákův odkaz ideál-
ní i reální.
Sládkovičův „Dětvan“, ballady a písně
Sama Chalupky a Janka Krále, Bottův „Já-
nošik“, Kalinčákovy genry starozemanské.
Slovák
Čecho
Slovákův
Sládkovičův
Dětvan
Chalupek
Janko Král
Bottův
Kalinčákův
28
article
Hviezdoslavův „Ežo Vlkolinský“, Kukučinovy
lidové črty a Laskomerského lidový humor
(abychom jmenovali jen zjevy nejcharakteri-
stíčtějši) jsou netoliko vrcholy domácího slo-
vesného umění, nýbrž veškerým pojetím, lát-
kou, duší i formou jsou tak originální a své.
že by pozbyly barvy a vůně, šťávy a pelu.
kdyby k nim bylo užito bývalo výrazových
prostředků jiných. To je tak typické bohat-
ství citů a představ, světového názoru i rá-
zovitého proslovení, že celistvý obraz duše
slovanské zůstal by kusý, kdyby v něm chy-
běla tato složka slovenská.
A nejinak v životě skutečném, v potře-
bách denních, v těžkém, nerovném boji o exi-
stenci. Dnes, kdy Slovensko zbaveno je tak-
řka veškerých podmínek svéprávného bytí,
kdy národního života jeho nezná a neuznává
ani stát, ani církev, ani úřad, ani škola, kdy
zákon a moc hmotná, obchod, průmysl a živ-
nost, komunikace a styk občanský, věda
umění, kdy, slovem, všecko od slabikáře až
po hraničního strážníka má jediný účel: ničiti
všeliký rozvoj nemaďarských národností, ba
vyhlazovati je z kořene — slovenština, živá,
bohatá, samorostlá a krásná řeč lidová, je
Hviezdoslavův
Vlkolinský
Kukučinův
Slovensko
Laskomerský lidový humor
29
article
první a poslední jeho zbraní kulturní a exi-
stenční. Heslo, které zejména v posledních le-
tech mnohonásobnou ozvěnou zaznívá zpod
Karpat: „Za tú našu slovenčinu!“, je symbo-
lický úhrn všeho, čeho život Slovákovi nedo-
přál. Slovenština, omezená už jen na rodinný
krb a na slovo psané a tištěné, je jeho jedi-
ným sněmem a kancelářem, školou a kazatel-
nou, světem duševním a mravním. Ona jedíná
spájí sedláka a dělníka s měšťanem a pánem
v národní a sociální solidaritu, ona knihou
časopísem slučuje lidové vrstvy domácí s vy-
stěhovalci zaoceánskými a s inteligencí roz-
metanou po všech dílech světa. Kdo by rušil
tento poslední svazek, přetínal by Slovensku
poslední společný nery životni.
Slovák
Karpaty
30
article
To je jedna stránka věci: potřeby domácí.
Ale již Pavel Josef -Šafařík r. 1846 vyslovil
touhu, aby „literatura slovenská v Uhřích
působila zvláštní oddil v celku, nejsouc z ně-
ho vyňata, nýbrž v něm, co duha v duze, co
kruh ve kruhu, obsažena“. I sami zaklada-
telé slovenského jazyka literárního často c-
tili potřebu, aby promluvili k širšímu foru,
k národu veškerému, tak že teprve úhrn
prací jejich slovenských i českých podává ce-
lou. individualitu spisovatelskou a pravý vý-
znam jejich působnosti.
Ludevít Štúr na př. před r. 1844 verše
své psal česky, potom slovensky, ale hlavní
spis svůj vědecký o pověstech a písních slo-
vanských ještě r. 1853 vydal po česku. Mi-
chal Miloslav Hadža, snad největší mistr slo-
venské poučné prósy, i před t. ř. odlukou
po ní psal také jadrnou češtinou. Josef Milo-
slav Hurban před r. 1844 pěstoval český ce-
stopis, českou novelu, české verše, po roce
tom o církevních věcech důsledně psal řečí
bible kralické, ale česky napsal i nejobšírnější
svou beletrii, román „Gottšalk“ (r. 1861v
Hálkových „Slovanských Besedách'): k celé-
mu národu mluvil I., VI. a VII. ročníkem alma-
nachu „Nitry“, k Slovensku ročníky ostatními.
Pavel
Šafařík
Hadža
Josef Milo
Hurban
Gottšalk
Uhry
Hálkův
Nitra
Slovensko
31
article
Daniel Lichard, Jonáš Záborský, Karel Kuz-
mány, Ctiboh Zoch, Jan Kalinčák, Ondřej
Radlinský, Josef Viktorin a jiní a jiní po léta
střídali psaní české se slovenským podle úče-
lu a okolností. Roztrhávati spisovatelů těchta
na dvě půle podle jazyka, kterým psali, na-
prosto nelze.
K závěru stačí snad jen dvojí citát z dvo-
jího pera, jež Slovensko i Čechy zároveň řadi
ke svým prvním ozdobám
šafaříl ve sporech jazykových r. 1846
napsal také toto: „Bylo a jest mé pevné pře-
svědčení, že v celém prostoru zemí lidem
slovanským obydlených od českého Rudohoří
až k městům Bardijovu a Humennému nad ře-
kou Laborcí v Uhřich, a napříč od hor Krko-
noší až k Dunaji nad městem Komárnem, to-
tiž v Čechách, Moravě a v uherském Sloven-
sku, panuje jedna a táž řeč slovanská, původ-
ně a na ousvitu naší historie dokonale je-
diná, nyní však, vplyvem rozmanitých okol-
ností v dlouhém prodlení času, na dvě hlavní
nářečí, na české s této strany Tater čili
v Čechách, v Moravě a rakouském Slezsku,
a na slovenské s oné strany Tater čili
v severních Uhřích, s mnohými téměř nepo-
znale do sebe přecházejícími podřečími, roz-
dělená.
Lichard
Záborský
Kuz
Ctiboh Zoch
Kalinčák
Radlinský
Viktorin
Čecho
Slovensko
Bardijovo
Humenné
Dunaj
Komárno
Čechy
Morava
severní Uhry
32
article
A krajan Šafařikův, Jan Kollár, touž do-
bou pronesl se mezi jiným: „My Slováci, Če-
chové, Moravané, Slezáci a dílem i Lužičané
jsme od jakživa tělesnými i duchovními, ná-
rodními i nářečními svazky mnohonásobně
spolu spojeni. Česká řeč jest dcera slovenčiny.
nebo Čechové a Slováci k jedné větví přiná-
ležejí na stromu našeho národu... My Slo-
vácijsme Čechové, a Čechové jsou
Slováci... Ze Slovákův nic nebude, z Če-
chův a Moravanův též nic, zůstanou-li co
mrvy a zlomky osamotnělí: shluknou-li se ale
svorně v jedno tělo, budou-li spolu držeti,
spolu působiti: směle odolají všem pohromám
a outokům na jejích řeč a národnost se valí-
Hesla Šafaříkova a Kollárova s jistou
obměnou platí podnes. Dva bratrské literární
jazyky, ale jedna literatura, jedna kultura,
jeden národ.
cím.
Šafařikův
Kollár
Slovák
Moravan
Slezák
Lužičan
Čecho
Slovákův
Moravanův
Kollárův