2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
28. března 1913. Číslo 84.
4
article
Pinkasa říš. posl. p. prof. Funk prohlásil, že
pojedná jen o malém finančním plánu a rozhovor
o politické siluaci vnitřní i zahraniční že ponechá
schůzi příští, kterou svolati hodlá, pokud možno.
ještě před jarním sejřtím se říšské rady. Bude-li
finanění plán uskutečněn, uspořádá ve svém vo-
lebním okresu řadu informativních schůzí, aby
voliči byli o něm a jeho důsledcích zevrubně po-
učeni. Potom uvedl příčiny, jež vedly k malému
Hinančnímu plánu a pojednal obšírně zejménao
otázce sanace zemských financi.
Nastíniv příčiny, jež vedly k tomu, že hospo-
dářství zemská ocitla se ve kritické situaci, pro-
bral podrobně vývoj otázky sanace financí zem-
ských. Vylíčiv principy údělů, jež poskytnuty zá-
konem o přímých daních osobních z r. 1896 a zá-
konem o zvýšení daně lihové z r. 1901, pojednal
zevrubně o anketě, jež svolána v únoru 1908
jejímž předmělem byla otázka sanace financí zem-
ských, dále o finaněním plánu Korytowského z r.
1908 a plánu Biliňského z r. 1910 a zásadách obou
těchto plánů pro sanaci zemských financi, o plánu
finančním Mayerově, jenž tvořil základ pro po-
rady finančního výboru, letos konané, a o zása-
dách, na nichž spočívá elaborát výboru finančního.
Funk
Mayerův
5
article
Zejména zevrubně dotkl se otázky závíslosti údělů
od osvobození od přirážek autonomních a pro-
hlásil oproti roztrušovaným zprávám o změnách zá-
sad. finaněním výborem usnesených, s důrazem.
že jakékoliv změny přijatých zás ad.
jež přivoditi by mohly, že by úděly
zemím byly vázány předchozím usne-
sením sněmů, že přirážky autonomn
v těch kterých zemich vybirány ne-
budou, musilo by dle názoru jeho roz-
hodně přivésti celou českou delegaci
na stanovisko nejrozhodnějšího od-
poru proti plánu finančnímu vůbee.
Potom přešel ku proponovaným změnám osob-
ní daně z příjmu. Uvedl jich výhodné i nevýhodné
stránky a pojednal zejména zevrubně o otázce zvý-
šení existeněního minima, jež různými
návrhy proponováno na obnosy 1600 K, 2000 a 2400
korun. Otevřeně doznává, že pro zvýšení takové
vysloviti se nemůže a že zneužívá se otázky této
způsobem demagodickým. Principem, na němž o-
svobození existenčního minima spočívá, jest, že
má daně býti prosto to, čeho třeba k úhradě ne-
zbytných potřeb. Stanovení přesné ciferní výše a
jakékoliv jest vždy libovolné, ano nedá se přesně
provésti. Zejména bylo by nutno — mělo-li by
poněkud docileno býti správného přiblížení se zá-
sadě — odstupňování výše dle poměrů místních.
Obtíže zde vznikající nejlépe illustruje návrh finan-
čního ministra francouzského Caillauxa, jenž nebyl
uskutečněn. Mimo to bylo by nutno rozeznávati
mezi přijmem založeným, přijmem, plynoucím z ka-
pitálu, a nezaloženým přijmem — z práce a pří-
jmem osob svobodných a ženatých. Provésti ta-
kováto diferencování v zákoně možným není.
6
article
Proponuje-li se obnos jako osvobozený, jeni
sloužiti má k úhradě nutných potřeb, nesmí
i to býti puštěno se zřetele, že daň sama jeví se
jako náhrada výdajů, jež působí státu udržování
určitých institucí, jež ukojiti mají určité nezbytné
potřeby jednotlivce a jež takto vlastní silou uhra-
diti by nemohl (na př. výdajů na udržování bez-
pečnosti, spravedlnosti, komunikací a p.). Mimo ty-
to příčiny všeobecné mluví proti zvýšení existeně-
ního miníma příští specifické příčiny naše. Účelem
reformy jest zvýšení příjmů státních za účelem do-
sažení úhrady na částečnou sanaci zemských fi-
nancí a na služební pragmatiku. Zvýšení existeně-
ního minima mělo by v zápětí úbytek (dle statisti-
ky posledně oficiálně uveřejněně dle poměrů r.
1910): Při zvýšení do 1600 K 4,444.903 K, do 2000
kor. 8,620.052 K a do 2400 K 11.515.780 K. Úhra-
da úbytku toho musila by býti opatřena zvýšením
sazeb osobní daně z příjmu neb musilo by se dáti
méně zemím. Zvýšení sazeb v stupních nejnižších
nelze vůbec provésti. Ve vrstvách středních i nej-
vyšších vykazuje nově navržená daň stoupání
značně vyšší než ve státech jiných a nelze zde
na zvýšení další pomýšleti, nehledě ani k tomu,
že zvýšení další v přijmech nejvyšších by také
nebylo přijato panskou sněmovnou, kde určitě
proti zvýšení navrhovanému bude odpor značný.
K Úhr
panská sněmovna
7
article
Přesun takový možným jest vůbec jen ve státech
kapitálově silných. Rakousko státem takovým ne-
ni, jak patrno odtud, že zde jest (dle poměrů .
1910) pouze 5214 poplatníků (z celkového počtu
1300.000) s přijmem od 40.000—200.000 K a pouze
498 s příjmem nad 200.000 K a že zde 40.7 proe.
všech příjmů tvoří přijmy úřadnické, jež o kapitál
se neopírají. Jest ostatně typickým, že kapilálově
daleko silnější státy německé mají existenční mi-
nimum nižší než u nás, takže pohybuje se mezi
300—900 mk. a že pouze Anglie, země kapitálově
daleko silnější než Rakousko, má jediná existenční
minimum vyšší než Rakousko (120 liber). Rakou-
ské minimum jest ze všech států evropských mimo
Anglii nejvyšším. Eventualita druhá, dáti méně
zemím, vedla by k tomu, že země musily by zjed-
nati si úhradu vyššími přirážkami, jež musili by
nésti majitelé domů, pozemků, obchodů a živností.
Ti musili by pak něsti úbytek, vznikající osvobo-
zením existenčního minima, v podobě přirážek i
za ty, kdož vůbec přirážkám nepodléhají.
Nehledě k tomu, nesmí se i zapomenouti, že
zvýšení existenčního minima znamenalo by ztrátu
volebního práva do obcí celé řady osob. Konečně
jest i obava, že stanovení značnějšího exist. miní-
ma vedlo by ke snahám umělého zvyšování zákla-
du pro zdanění úřady finaněními, jež dle zkušeno-
sti tím více se zdaří, čím pojem jest vyšší a méně
snadno zjistitelný (tak u živností). Osvobození mě-
lo by v zápětí pak efekt opačný — umělé a ne-
správné zvyšování daní.
S velkou pozorností vyslechnuty byly řečníko-
vy všestranně poučné vývody o řízení ukládacím
a vytýkacím, o omezení účinků kontumačních, o
právech poplatníkových, hlavně pak obšírný vý-
klad o povinném předkládání obchodních knih,
řízení trestním a amnestii.
[Dokoně.
Rakousko
Anglie
8
title
Politický přehled.
9
article
Země české.
Země české.
Redakční tajemství v Olomouci
Nátlak na oba redaktory „Pozora“, jim
mají býti přinuceni, aby ve sporu prof. Judy
s olomouckým klerikálním „Našincem“ vypo-
vídali, byl-li prof. Juda přispěvatelem jich
listu, směřuje k tomu, státi se bezpříkladne
skandální aférou a to zásluhou stanoviska
„Našince“ a jeho chefa i zástupce ve sporu
s prof. Judou, známého klerikálního poslance
dra. Hrubana. Minulého týdne rozepsal se
také po jiných vídeňských listech vídeňský
„Fremdenblatt“ o zásadách redakčního tajem-
ství ve smyslu naprosto odmítavém proti roz-
hodnutí radní komory krajského soudu olo-
mouckého, jímž zrušeno k stížnosti dra. Hru-
bana původní usnesení komory, která oba
redaktory v tomto případě z povinnosti svě-
decké propouštěla. Řečený článek vídeňského
vládního listu přiměl „Našince“ ku prohlá-
šení, kteréž jest ojedinělým dokladem zása-
dové, a vzhledem k původci tohoto prohlá-
šení také právnické hybridnosti — mírně ře-
čeno! Uvedený list ujišťuje totiž nepochybně
pěrem dra. Hrubana, že jest pro red-
akční tajemství a pro doplněn
zákona v tomto smyslu. Už tato zá-
sada, která doznává nutnost redakčního ta-
jemství a dokonce jeho uzákonění a vyslo-
vuje tudíž morální thesi, ale zároveň neuzná-
vá své vlastní přesvědčení o ní, které má býti
pro každého, jenž je chová nepřekročitelným,
byť nepsaným zákonem — podráží dru. Hru-
banovi v tomto případě obě nohy. Ale to
není vše. Dr. Hruban uvádí dále, že v nedávno
odbytém procesu prof. Judy proti „Našinci
profesor
Juda
Hruban
doktor
Olomouc
10
article
dr. Herben, red. Času“, vypověděl bez obalu,
že prof. Juda jest častým dopisovatelem „Ča-
sn“ a že inkriminovanou lokálku také asi ne-
pochybně psal. Z toho dedukuje dr. Hruban
takto: „Jestliže vedl dr. Hruban redaktory
„Pozora“ za svědky v téže záležitosti dopi-
sovatelství Judova, domníval se, že i oni bu-
dou podobně vypovídati, aniž by považoval
výpověď svou za porušení redakčního tajem-
ství jako dr. Herben.“ K tomu ovšem možno
dedati, že byla-li u dra. Hrubana skutečně
takováto domněnka, mohl ji býti zproštěn co
nejdůkladněji odporem obou redaktorů, který
přece provokoval usnesení komory a začež
jsou nyní stíháni pokutami a pohrůžkou vě-
zením, nebudou-li vypovídati, t. j. nezruší-l
svého povinného redakčního tajemství. Uzna-
jí-li organisace pokrokových žurnalistů výpo-
věď dra. Herbena,“ píše dr. Hruban dále, „za
porušení redakčního tajemství a bude-li d
Herben za to vyloučen z pokrokových žurna-
listických organisací, pak doufáme, že dr
Hruban upustí od vymáhání svědectví na
ostatních pokrokových redaktorech, do jichž
listů prot. K. Juda pravidelně psával.“
To jsou veru zásady, které patří do mu-
sea logických rarit. Dr. Hruban upouští od
porušení redakčního tajemství obou redakto-
rů „Pozora“, jestliže je prohlásí pokrokové
organisace skutečně za zrušení tajemství do-
datečným odsouzením dra. Herbena, k němuž
dojíti nemůže, aspoň nikoli formou drem. Hru-
banem žádanou, poněvadž dr. Herben nen
organisovaným žurnalistou. Než dr. Hruban
má po ruce resoluční prohlášeni
všech českých organisací žurna-
listických, že výpověď redaktoru
doktor
Herben
profesor
Juda
Čo
Hruban
Judův
11
article
„Pozora“ by byla porušením re-
dakčního tajemství, zná tedy úsudel
o nejvlastnějším, aktuálním případu, o který
běží a to by mu mělo stačiti. A kdyby mu ne-
stačily české korporace žurnalistické, obě če-
ské i moravská, může mu býti poslouženo
usnesením vídeňské „Concordie“, která právě
v případě olomouckém vyslovila se na praž-
ský podnět co nejrozhodněji pro oba redakto-
ry „Pozora“, uvedené drem. Hrubanem v kon-
flikt s nejsvrchovanějším zákonem stavu
povolání, v němž bohdá zvítězí. Ostatně sdil
názor českých žurnalistů o nedotknutelnost
redakčního tajemství žurnalisté všech národ-
ností, jak vysvítá z příslušného usnesení Mezi-
národního Svazu na posledním římském jeho
sjezdu. Dr. Hruban by jednal jenom ve vlast-
ním prospěchu, kdyby upustil od svého, stav
žurnalistický tak těžce poškozujícího návrhu
na svědecké vyslechnutí redaktorů „Pozora“
Sapienti satl
Liberecký protest proti německé právnické
fakultě pražské.
Hruban
doktor
Concordie
národní svaz
12
article
Profesorský sbor německé právnické fakult
v Praze navrhl před nedávnem vrchního finan
čního radu finanční prokuratury Frant. Meisla za
řádného profesova finan ní vědy na téže fakultě.
Proti tomu uveřejnila »Relchenberger Zaitung-
velmi ostrý článek, dovozující, že je to první pří-
pad, že řádným profesorem jmenován někdo bez
habilitace. Dr. Meisl je prý před ode odem n
odpočínek a s právnickou fakultou neměl jakživ
žádných styků, vyjma že býval členem zkušební
komise, a to u studentů velmi neoblíbeným. Na-
psal prý jenom pojednání o příjmové dani v Prusku
a přeložil svazek z finan ní vědy Knizlovy do
němčiny. V článku činí se narážka na vyznání
dra. Meisla a vyslovuje se i pechyb nost o jeho
německé národnosti. Ať vrý se nedělají žádné
precedence, kteréž by prý se mohly těžce vy-
mstíti na universitách a vědě vůbec, píše v libe-
reckém listě vědec, který pro stolici nastávají
cího německého profesora citi jistě více povolání
než ho připouští panu vrch. finančnímu radovi.
František
Meisl
doktor
Praha
právnický fakulta
13
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Úpadek slovinského vyučování v Korutanech
Slovincům vede se nejhůře v Korutanech
Počet obyvatelů, hlásících se ke slovinskému
jazyku, klesl již hluboko pod 100.000 a
tento zbytek taje jako sníh na jarním slunci
Soustavně vedená germanisace má tu namí-
řeno hlavně na školní mládež a snaží se zne-
možniti jí, aby se ve škole seznámila s literár-
ním jazykem slovinským. Dítě naučí se ve
škole čísti a psáti jen německy a tím je pro
ně slovinský časopis, slovinská kniha navždy
uzavřena. V celém Korutansku jsou již jen
asi tři čistě slovinské školy. Všechny ostatní
národní školy na území slovinském jsou
„utrakvistické“ t. j. vyučují v nich učitelé
Němci německy, ale pro žáky slovinské jsou
povinnými tři mimořádné hodiny týdně,v
nichž se má vyučovati jazyku slovinskému.
Hodiny tyto jsou položeny na odpoledne po
řádném vyučování a žáci slovinští je poklá-
dají za trest, který se musí odseděti ve škole
když ostatní spolužáci mají již prázdno.
v těchto hodinách vyučuje učitel německy
děti se ničemu nemohou naučiti, poněvad
učitel Němec slovinsky neumí. I pro učitel
jsou tyto mimořádné hodiny trýzní a hled
se jich zbaviti, jak může. V poslední době při-
šli takoví učitelé na chytrý nápad. Napíší na
tabuli německy: „Žádám, aby můj syn nena-
vštěvoval slovinskou hodinu,“ poručí dětem.
aby to doma jako úlohu čistě opsaly a daly po-
depsat otci. Dítě přinese podepsanou úlohu
učitel je za to sprostí návštěvy slovinské ho-
diny. V takových školách děti neumějí číst
už ani slovinský katechismus a nenančí-li je
katecheta sám čísti, vyjdou z utrakvistické
školy, neumějíce ani číst ani psát slovinsky.
Němec
RakouskoUhersko
Korutany
Korutansko
14
article
Haličská volební reforma.
Haličský tisk, polský i ruský, zabýváz
nyní otázkou, je-li naděje, že smluvená mezi
většinou polských stran a Ukrajinci dohoda
o změně volebního řádu bude také schválen
sněmem. Dosavadní zemské zřízení haličské
připouští každou změnu tohoto zřízení jen za
přítomnosti tři čtvrtin všech poslanců kvalí-
tikovanou většinou hlasů. Protí polsko-ukra-
jinské dohodě jsou však všechny strany
frakce, které jsou nespokojeny s místodrži-
telem drem. Bobrzyňským a které bu-
douve sněmu hlasovati proti dohodě, po pří-
padě se vynasnaží zmařiti provedení odcho-
dem ze sněmovny, aby tím porazily také ne-
oblíbeného místodržítele. Nynější haličský
sněm má 161 člena — 149 poslanců a 12 viri-
listů. Ke zmaru jednání o změně zemského
zřízení stačilo by tedy, kdyby ze sněmu ode-
slo více než 40 členů. Proti dohodě vyslovil
se dosud odštěpenci ze strany konservativné
t. zv. centrum, které má ve sněmu asi 16 hla
sů, národní demokraté s 10 hlasy a část
Starorusů z frakce dra. Dudykeviče — nyní
asi 3 hlasy. Odchod těchto poslanců ze sně-
mu by nestačil učiniti jej nekompetentním
ku projednání zemského zřízení. Jest však
známo, že četní konservativci ze strany po-
dolské, ač veřejně proti dohodě nevystupují
jsou s ní nespokojeni a mohlo by se státi, že
v kritický okamžik mnozí z nich by ve sně-
mě scházeli. Odtud hrozí haličské volebn
reformě největší nebezpečí.
15
article
Nový státní tajemník uherský.
Státním tajemníkem v uherském mini-
sterstvě osvěty byl jmenován dosavadní rad
u správního soudu, Alexandr Benedek.
Místo bylo uprázdněno od té doby, co přede-
šlý státní tajemník Béla Jankovich byl jme-
nován ministrem osvěty za odstouplého hr.
Jana Zichyho. Za ministra Zichyho a tajem-
níka Jankoviche stalo se v Uhrách poprvé.
že v čele ministerstva osvěty stáli dva kato-
líci, kdežto jinak je zvykem, že vždy jeden
z nich je katolík, druhý evangelík. Tomuto
zvyku se nyní zase vyhovuje, poněvadž Be-
nedek je protestant. Nový státní tajemník
Benedek politicky dosud nikdy nevystupoval
Nyní bude prý se ucházetí o mandát, uprázd-
něný úmrtím poslance Benyovszkého.
Benedek
Jankovich
Zichy
Benyovszký
Uhry
16
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Rusové proti politice Sazonova
Petrohradské listy uveřejňují resoluci
přijatou po návrhu Brjančininova na 4. slo-
vanském mectingu:
Zprávy zahraničného tisku o solidárnosti
ruské diplomacie se státy trojspolkovými, jež
chtějí zmenšití výsledky vítězství balkánských
spojenců, naplňují ruská srdce ne-
smírnou hořkostí. Účastenství Ruska
při tom, jak se z Albanie dělá nová Makedo-
nie, z Egejských ostrovů nová Kréta, ze Ska-
dru a Silistrie nový Elsas, nesrovnáv
se s důstojností Ruska jakožto
slovanského státu; podporování pak
Turecka, veřejně se hlásícího ke trojspolku
odporuje reálným zájmům Ruska
Rusko musí, dokud ještě k tomu čas, rozhod-
ným slovem připamatovati, že mír může být
jen při té podmínce, bude-li balkánským spo-
jencům přiznána úplná nezávislost od nátlaku
těch, kterým se jejich úspěchy mohou nelíbiti
Silný a velkoduchý jest ruský ná-
roda Evropa věz, že on bratřím Slo-
vanům ublížiti nedál
„Novoje Vremja“ o odstoupení hr. Thurna
Valsassíny.
Rakousko-uherský velevyslanec v Petro-
hradě dal ruské vládě ujištění, že Rakousko-
Uhersko nemá žádných agressivných úmyslů
naproti svým jižním sousedům. Na základě
toho ujíštění ruská diplomacie souhlasila, aby
rozpuštěni byli záložníci, zůstavší pod pra-
pory 1. ledna. Stejně hr. Thurn Valsassin
ubezpečil ruskou vládu, že Rakousko-Uher-
sko nechová agressivných úmyslů naproti
Černé Hoře. Následkem toho do formuleo
vzájemné demobilisaci nebylo pojato nic o
Černé Hoře, a ruská diplomacie byla nucena
teprve dodatečně tuto mezeru vyplniti, což
se stalo formou velmi mírnou. Ruská vlád
uveřejnila ústní ujištění, jež jí dal rak. -uher-
ský velevyslanec, myslíc, že rakousko-uherské
vládě nezbude nic jiného, leč přiznati správ-
nost slov, řečených hr. Thurnem Valsassinou
Rus
St
Thurn
Thurn Valsassin
Rusko
Albánie
nový Kréta
Silistrie
Turecko
Evropa
Petrahradit
Rakousko
Uhersko
Uhry
Černá hoře
Novoj Vremja
17
article
Ale rakouští diplomaté jsou z jiného těsta.
než rušti, pokládajíce se nejprve za díplomaty
a teprve potom za gentlemeny. Proto z uve-
řejněného ujištění, daného rakouským vele-
vyslancem, nic dobrého nevyšlo. Rusko při-
stoupilo k rozpuštění všech záložníků, kteří
měli býti puštěni na dovolenou 1. ledna, ale
Rakousko se rozhodlo pustiti domů pouze
třetinu jich a při tom jen v těch sborech,
které jsou rozpoloženy nejblíže ruské hra-
níci. Ale i tu propustilo pouze pěchotu, v jí-
zdě pak a dělostřelbě dáno to na vůli veli-
telům pluků a baterií. Jinými slovy, rakou-
ská jízda a dělostřelba zůstaly na míře vá-
lečné bez ohledu na dohodu s Ruskem. A tate
částečná demobilisace nařízena ještě jen na
severu, na jihu nie.
Vídeňští officiosové nyní volají, že h
Thurn Valsassina neměl práva zavazovati ra-
kouskou vládu k něčemu, k čemu nebyl zmoe-
něn. Jest otázku, proč si Rakousko vydržuje
v Petrohradě velevyslance, kterého prohlá-
šení nejsou pro jeho vládu závazna? Pro ru-
skou vládu není nejmenší pochybnosti, že
slovo, dané vyslancem, mělo býti dodrženo
jeho vládou! Nastává nyní otázka, najde-li se
po tom v Evropě ještě některá diplomacie-
která bude rakousko-uherského vyslance při-
jímati za skutečné představitele rakousko-
uherské monarchie? Případ je největším di-
plomatickým skandálem. Bývají případy, že
obyvatelstvo hrubě uráží cizí představitele
zvláště se to děje v Rakousko-Uhersku; al
v daném případě důstojenství rakousko-uher-
ského velevyslance v Petrohradě poníženo sa-
mou rakousko-uherskou vládou. Nám jes
osobní kariera hr. Thurna Valsassiny lhostej
na; ale Rusko si musí pro věčné časy zapa
matovati pravidlo, že slavné závazky, přijí-
mané rakousko-uherskými vyslanci, rakou
sko-uherskou vládu k ničemu nezavazují.
Thurn
Thurn Valsassina
Rusko
Rakousko
Petrohrad
Evropa
Uhersko
18
article
Míša Vujíč.
Míša Vujíč.
Pro nával jiného denního materiálu nebyle
nám dosud možno upozorniti na velikou ztrátu
kterou srbský národ utrpěl úmrtím dra. Miši Vu-
jiče, znamenitého státníka, národního hospodáře
učence, profesora, filosofa.
Narodil se roku 1853 v Irigu na Sremu. V ji-
nožských letech přešel do Srbska, zde byl přijat
za státního chovance. Roku 1879 byl ustanove
za gymnasialního učitele v Bělehradě a roku 1890
za doventa tamější vysoké školy. Roku 1887 byl
jmenován řádným profesorem národního hospodář-
ství a vědy finanční. Téhož roku povolán za mi-
nistra financí. V úřadě tomto hned. jak přišel, tal
výborně se osvědčil, že si zachoval jména nejlep-
šího finančního ministra srbského i potom, když
kabinety radikálné strany, k níž se Miša Vujič
vždycky věrně hlásil, padaly. Srbské finance za
Milana a Alexandra byly v hrozném stavu. Když
už bylo nejhůř, králové vždycky si vzpomněli na
Vujíč
Mišo Vujič
Milan
Alexandr
Irig
Srem
Srbsko
Bělehrad
19
article
Mišu Vujíče a volali ho do vlády, aby státní
finance vysekal. Ale protože s ním nebylo řečio
tom, aby se zpronevěřil své straně, upadal do
nemilosti a po nějakém čase zase mu nabízeli mi-
nisterství financí. Protože poslední Obrenovičové
jako finančníka pokládali ho za všemohoucího
nepostrádatelného, Miša Vujič ušel velikým pro-
následováním, kterými stižena byla strana ra-
dikálná-
V letech 90. Miša Vujič takořka každou chvíl
byl povoláván za ministra financí a hned zas
propouštěn a pensionován. Nebyl-li ministrem
vracel se na kathedru profesorskou. Za krále
Petra r. 1903 byl jmenován vyslancem ve Vídni
r. 190 6 za vyslance v Berlině, r. 1909 za vyslance
v Římě. Tento úřad zastával do poslední doby.
ačkoli již r. 1911, kdy ho pisatel této vzpomínky
v Římě navštívil, zdraví jeho bylo silně podlo-
meno. Z Říma odjel se léčit na Rěku, kde bydle
v chorvatské části města Šušaku. Tu jej stihla
smrt. Věrná manželka šla za nim i na věčnost
učinivši svému životu konec střelnou ranou.
Mišo Vujič
Petro
Vídeň
Berlín
Řím
Rěko
20
article
Sepsal trojdílnou »Politickou ekonomii«, jež
je chloubou srbské vědy. Zvláštní spis vydal
socialných otázkách ve starém Římě: Neobyčejnou
cenu má jeho studie o Jiří Križaniči jakožto ná-
rodním hospodáři. Juraj Križanič, rodem Chorvat
a povoláním katolický kněz, byl zakladatelem pan-
slavismu. Narodil se r. 1617 v Karlovci a kdyžv
zralých letech viděl hrozný úpadek jižního i zá-
padního Slovanstva, šel do Ruska, aby je získal
pro osvobození a sjednocení Slovanstva: ale ne-
došed porozumění, byl vyhnán na Sibiř, kde žii
15 let a psal slovanskou gramatiku a jiná dila
svým zvláštním církevněslovansko-rusko-chorvat-
ským jazykem. O této veliké tragické osobnost
Miša Vujič napsal studii, kterou dokázal, že Jiř
Križanič v politické ekonomii předčil všecky sobě
současné pracovníky na tomto poli, co jich bylo
v západní Evropě.
Miši Vujiče vždycky bude vzpomínáno v srb
ském návodě.
Ku přestupování Albanců na víru pravo-
slavnou.
Križanič
Chorvat
Mišo Vujič
Jiř
Miša
Albanec
Řím
Karlovec
Rusko
Sibiř
Evropa
21
article
Vídeň a Berlín byly ten týden vyděšeny
zprávou, že 400 Albanců katoliků přestoupilo na
pravoslaví. Noviny hned udeřily na poplach, že
Černohorci násilím donucují Albance katolíky i
mohamedány, aby přijali pravoslaví. Z toho vidno,
jak špatně jsou ve Vídni i v Berlíně obeznámeni
s národopisnými poměry v Starém Srbsku. Tam
pod škraboškou katoliků a mohamedánů skrývá
se ne na sta, nýbrž na tisíce a desítky tisíc Srbů,
kteří tou škraboškou zachránili hrdla i statek
sobě i svým rodinám. Jméno Srb bylo Turkům
nejvíce nenáviděným proto, že se Srbů nejvíce
báli. Proto mnozí i toto jméno chovali v tajnosti
a zevně sluli Albanci. Nyní konečně nadešla dáv-
no ždaná chvíle osvobození, kdy škrabošku mo-
hou odvrhnouti a veřejně se přiznati k národnímu
jménu i k víře, které jim vždycky byly drahé. v
tom jim brániti nikdo nesmí, a kdo by bránil, sám
by se dopouštěl na nich nasilí hrubšího, než bylo
turecké, neboť by se podobal tomu, kdo vrhá na-
zpět do ohně lidi, utíkající z hořícího domu.
Přestupování na pravoslaví bude se nyní
osvobozených krajích díti pořád častěji a velmoe
teprve pozdě se přesvědčí, jaká je ve skutečnosti
ethnická i ethická povaha obyvatelstva severní
Albanie, již mermomocí trhají od Černohorců
Samy tyto návraty ku pravoslaví podávají důkaz
že obyvatelstvo severní Albanie přeje si býti při-
pojeno k Černé Hoře a chce se s ní sjednotit
nejen politicky, nýbrž i duchovně.
Černohorec
Srba
Srb
Turek
Albanec
Vídeň
Berlín
Srbsko
Albánie
Albanec
22
article
„Glas Crnogorea“ odmitá „indignaci berlinské-
ho tisku proti násilnému obracení katolických
Albanců“, o níž jej uvědomila vídeňská „K. k.
Píše: Tuto prostou klevetu odmítáme a indig
nací ještě větší, litujíce, že berlinské noviny
uvěřily kalným pramenům v těchto osudných ho
dinách Černé Hory, v níž nebylo náboženské sná-
šelivosti ani v dobách, kdy jí vládla theokracie
Pravda je, že hned po okupaci Peči a Djakovie
přicházeli k našim úřadům vojenským i občanským
katolici i mohamedáni, oznamujíce, že si přejí pře-
stoupiti na pravoslaví, ale naše úřady jim t
zrazovaly, radice, aby počkali, až budou po
měry spořádány. Avžak hnutí to se přece šířilo
mezi lidem, který není s to, aby pochopil, pro
se mu zabraňuje vrátiti se k víř
svých předků, zvláště když až do nynějšk
zachoval slu sebe doma některé ob-
řadv té víry
Jak známo, Černá Hora učinila o tom ozná-
mení katolickému arcibiskupu Mídiovi v Prizrenu
jenž s dovolením černohorských úřadů minulé ne-
děle přišel do Djakovice, vyslechl přání lidu
podle svého úřadu učinil pokus, aby je příměl
setrvání ve víře katolické. Když všecko bylo mar-
no, ani černohorské úřady nemohly déle zbraňo-
vati, neboť by z toho vzešla Černé Hoře velik
hanba.
Nutno tedy konstatovati a prohlásiti, že Čern
Hora se chovala zeela správně a bezvadně, a jes
jisto, že se stejně zachová i v budoucnosti, t
ještě mnohem vice zakuklených Srbů odhodlás
veřejně přiznati ke svému pravému národním
jménu a víře.
Glas Crnogoreo
Čern
Srba
Černá Hora
Peč
Djakovica
23
article
Pro konec války.
24
article
V jisté části ruské veřejnosti, která dosud ror-
hodně stála na straně balkánských Slovanů, jevíse
nepokoj, že válka posud se nekončí. „Russkoje
Slovo“ připomíná balkánským státům, že by v bo-
jovném zápalu neměly zapomínat na brzkou nut.
nost, uzavřít mír, poněvadž trpělivost těch států
které zadržují vzplanutí evropské války o balkán-
skou kořist, nemůže být do krajností napínána
„Ruskému Slovu“ zdá se přijatelnou i mezinárodní
nota o podmínkách míru, kde se navrhuje částečné
převzetí tureckých dluhů. Jestliže by se turecké
dluhy rozdělily v poměru, odpovídajícím počtu oby-
vatelstva dobytých území, připadlo by na balkán-
ské státy 20 proc. tureckého dluhu čili 203 mil.
rublů; bude-li vzat za základ poměr dobytého úze-
mí, připadlo by na vítězné státy balkánské 71e
proc. tureckého dluhu, čili 76 mil. Dnešní zadluže-
nost Bulharska, Srbska, Černé Hory a Řecka čin
354 mil., zvýšila by se tedy na 930 mil. rublů, čil
o 9 proc. Balkánské státy prý by mohly přijati tyte
návrhy, poněvadž pokračování ve válce bude mno-
hem dražší a na Turecku náhrad nelze získat. Ji-
nak prý v mezinárodní notě třeba vidět porážku
rakouské diplomacie, která žádala, aby dobytá ú-
zemí byla rozdělena na základě smlouvy o míru.
tedy jaksi pod mezinárodním dohledem, kdežto no
ta se spokojuje tím, že o rozdělení se dohodnou sa-
mi válčící spojenci.
Bulharsko
Srbsko
Černá Hora
Řecko
Turecko
Slovan
25
article
Byrokratické zcestí.
Nenormální položení uvnitř v Rusku výborně
charakterisovala oposiční řeč posl. Maklakova, na-
mířená proti ministerstvu vnitra, v jehož čele nyní
stojí bratr Maklakova. Poslanec Maklakov řekl, že
obvyklý nyní režim pomocí výjimečných zákonůa
administrativních opatření vede k tomu, že může
kterýkoli občan být zbaven svobody již i pro ne-
pohodlnost svého přesvědčení v očích admínistra-
tivních zřízenců. Takový stav bývá však jen v po-
kořených zemích; ruská byrokracie neměla by stá-
le se dívat na ruského občana jako na cizince. Ale
tak bylo posud a — bojíme se opakovat slova pře-
dešlého ministra vnitra Makarova — tak bude.
Nový ministr vnitra Maklakov příliš jasně ukázal ve
své proslulém interviewu, jak málo se naučil z hi-
storie posledních let. Zvláště jeho censurní projekt
pro denníky vzbudil ani ne tak odpor jako smích
Jak si představuje ministr vnitra techniku moder-
ního časopisu, který tři hodiny před vyjítím měl
by už být dodáván censurní kanceláři a zříkat se
tak nejdůležitějších nových zpráv? I zkušená, třebe
že zlomyslná byrokracie pochopila provinciální
směžnost názorů ministrových a stydí se za něho.
Maklakov
Makarův
Rusko
26
article
To je i pro ruského ministra nebezpečné. K tomu
ještě se zahrocuje jeho poměr k předsedovi mini-
sterstva Kokovcovu a nemůže být pro Maklakova
výhodno ani to, že „oposiční“ mluvčí krajní pravice
Puriškevič a Zamyslovskii vyličují Kokovcova má-
lem jako „žido - masono - kadeta“. Maklakov chce
sesílit pravomoc zubernátorů a to nazývá decen-
tralisací, ale co z toho bude mít Rusko, jestliže bu-
de ještě více sesílena moc takových orgánů, jake
je kurský gubernátor Muratov, který zakázal do-
bročinný koncert ve prospěch chudobných studen-
tů, protože podle authentických slov tohoto hospo-
dáře gubernie: „kdo nemá peněz, ať mezi učené
neleze“. Zdravá politika ruská by měla vést k o-
mezení pravomoci úřadnictva a k sesílení soukromé
iniciativy. To dokazuje i „Golos Moskvy“, orgán
jistě umírněných okťabristů. Obyčejnými vládními
represaliemi prý se jen posiluje oposiční nálada
veřejnosti a oslabuje positivní práce pro obrození
ruského státu a národa.
Rakouský velevyslanec v Petrohradě
neodstoupí.
Maklakov
Muratov
Rusko
Petrohrad
Golos Moskva
27
article
Ke zprávám o odstoupení rakouského velevy-
slance u ruského dvora hr. Thurna-Walsassina sdě-
luje „Rěč“ na základě rozmluvy s rakouským di-
plomatem, že zprávy tyto jsou málo pravdě po-
dobny už proto, že jako nástupce Walsassinova
vzpomínají knížete Hohenloha, kterýž pro svůj sňa-
tek s arcivévodkyní Henriettou nemůže takový ú-
řad zastávat. Co se týká rakouské demobilisace.
vysvětlil to zmíněný diplomat tak, že prý demobili-
sace vůbec není, poněvadž nebylo ani mobilisace,
to jest přihlášení záložníků pod prapory. Rakousko
prý zavolalo jen část vojáků z dovolené, aby zvý-
šilo počet vojáků v setnině do maxima, připuště-
ného v míru.
Italské zprávy o Rusku.
Dopisovatel »Ruského Slova« Perouchin na-
sbíral kytici nejnovějších nesmyslův italských
o ruské historii. Známý historik Mario Mariani,
kterého považují v Italii za znalce ruských věcí,
vyprávěl u příležitosti jubilea Romanovců v »Se-
colu« ruskou historii mezi jiným i takto: »Ruští
carové nosili a posud nosí titul »Gospodar«. —
Lžedimitrij vzal si za ženu Marinu Mniškovu,
manželku Vasilije Šujského. — Ruský národ za
prvého Romanovce byl směsí Tatarů, kozákůva
Finů. — Za prvých Romanovců bylo ruské bar-
barství tak veliké, že mladý car vybíral si za
ženy nejkrásnější dívky z celé země a ženil se
najednou s dvěma nebo s třemi. — Rusi jsou pří-
buzní Turků.« — Se signorem Mariem Marianim
mohli by soutěžiti naši domorodí historikové, kteří
obviňovali Romanovce i z toho, že Ivan Hrozný
byl šílenec.
Thurn
Walsassin
Rěč
Walsassinův
Hohenloha
Henrietta
Mario Marián
Romanovec
Lžedimitrij
Mniškův
Šujský
Tatar
Fina
Rus
Turek
Mariani
Hrozná
Rakousko
Rusko
28
article
Finské věci.
Finské věci.
Snahy o těsnější spojení Finska s Ruskem
pokračují. Jedná se nyní o vypracování osnovy
zákona, týkajícího se celní jednoty Finska s Ru-
skem. Zvláštní porady pod předsednicivím Ko-
kovcova jednaly o tom, aby procesy, týkající se
zločinů protistátních ve Finsku, byly vyřizovány
ruskými soudy. Příslušná osnova zákona bude
předložena dumě. Pod kategorii protistátních zlo-
činů bude započítáno i špehounství. Nerozřešenou
zůstala posud otázka, zda úřadní osoby finské,
které se provinily proti říšským zákonům a příka-
zům crgánů ruské vlády, mají býti souzeny ru-
skými či finskými soudy.
Finsko
Rusko
29
article
Anglícký ministr ve vyšetřování.
Anglícký ministr ve vyšetřování.
Sir Rufus Isaacs attorney general (minist
spravedlnosti), byl dne 25. t. m. vyslechnut ko-
misí anglického parlamentu, která na základě od-
halení v procesu proti „Matinu“ znova vyšetřuje
obvinění, že členové vlády spekulovali s akciemi
společnosti Marconiovy, využivše svých úřadních
informací, že anglické společnosti Marconiově bu-
de zadáno zřízení stanic pro telegrafii bez drátu
v anglických koloniích.
Již v procesu proti „Matinu“ bylo zjištěno, že
sir Rufus Isancs skutečně v době vyjednávání
anglickou Marconiovou společností koupil akcie
americké Marconiovy společnosti, takže záleží pře-
devším na tom, jaký je poměr mezi oběma společ-
nostmi stejného jména a pokud prospěch jedné
znamená i prospěch druhé.
Před parlamentní komisí prohlásil sir Rufu
Isaacs, že jeho bratr Godírey Isaacs, který je ředi-
telem anglické Marconiový společnosti, mu řeki.
že anglická společnost má velký počet akcií ame-
rické společnosti, ale že americká společnost nemá
co činiti s anglickou společností a operace její že
jsou obmezeny na Spojené státy. Při tom připustil
sir Rufus Isaacs, že anglická Marconiova společ-
nost zaručila emíssi 35.000.000 fr. nových akcií
americké společnosti a že vedle amerických ředi-
telů tři ředitelé anglické společnosti jsou zároven
řediteli americké společnosti, aby tam zastupovali
zájmy anglické společnosti.
Rufus Isaacs
Rufus Isancs
Marconiův
Isaacs
Godírea Isaacs
spojený stát
Marconiův
Marconiov bu
30
article
Dále prohlásil attorney general, že dne 17.
dubna koupil 10.000 akcií americké Marconiovy
společnosti po 51 fr. 50 c. a postoupil po 1000 akcil
ministru financi Lloydu Georgeovi a lordu Mur-
rayovi, jenž byl tehdy „chicf whip“ liberální stra-
ny, za cenu, za kterou je koupil. Později prodal
1570 akcií se ziskem, kolísajícím mezi 16 až 36
franky na akcii a zbývá mu ještě 6430 akcií.
Když attorney general skončil, tázal se ho
člen komise kapitán Faber
— Myslite, že bylo opatrné s vaší strany za-
slati do Nového Yorku k banketu, jehož se zúčast-
nili Marconí a váš bratr, telegram a dělati reklamu
Marconiově společnosti
— Nedělal jsem reklamu společnosti. Mu
lelegram byl poclou vynálezce radiotelegrafie.
— Myslíte, že zaslání tohoto telegramu byl
obezřelé?
— Vzhledem na pozdější události je možno.
že to nebylo obezřelé.
— Byl jste jediným členem vlády, jenž zaslal
takový telegram.
— Ano, protože jsem bratrem ředitele spo-
lečnosti.
Kapitán Faber: Na tom právě záleží. Nemy-
slíte, že váš telegram přispěl ke stoupnutí cen
Marconiových akcil?
— Myslím, že je to nemožno.
Kapitán Faber pak přečetl místo finančního
listu, jenž připisuje stoupnutí cen z valné části
onomu telegramu. Sir Rufus Isaacs odpověděl, že
článek je skandální, načež na dotaz kapitána Fa-
bera nabídl předložiti komisi své chekovní a ban-
kovní knížky. Schůze komise byla pak odročena
na 27. t. m. Po siru Rufovi Isaacsovi bude vy-
slechnut také kancléř pokladu Lloyd George.
Konservativní tisk využívá aféry stále proti
liberální vládě Asouithově a věc bude míti dohru
ve sněmovně. Vůdce konservativců Bonar Lav
vzhledem na vyšetřování parlamentní komíse za-
tím odložil svůj ohlášený dotaz na vládu.
Lloyd George
Faber
Rufus Isaacs
Bonar Lava
Mura
Nový York
Nemo
31
article
Třetí slovanský banket.
Třetí slovanský banket.
Petrohrad, 20. března.)
(Pův. dopis „Nár. Listů“)
Včera v útulné dvoraně „Blahorodného so-
brání“ na nároží Něvského prospektu a Mojky
konal se třetí slovanský banket. Slovanské ban-
kety petrohradské těší se veliké pozornosti nejen
doma, ale i daleko za hranicemi a také včerejší
shromáždil četné obecenstvo, takže jednoduše.
ale vkusně vyzdobená dvorana, činící milý dojem
svými měkkými, rudými draperiemi a ztemnělý-
mi gobelíny, sotva stačila návalu hostí. Místnost
sama jest o málo menší nežli velký sál vinohrad-
ského Národního domu a bylo v ní prostřeno na
stolech o pěti dlouhých řadách mimo stůl před-
sednický, neméně než 500 příborů, ale všechno
to nestačilo. Mnozí odcházeli, aniž by nalezli mí-
sta. Pravda, mohl se každý zavčas opatřiti líst-
kem (couvert stál 3 rub. 80 kop.), ale taková lapa-
lie nestojí u Rusa za žač a kašdý z peevtdln pe-
nechá vše až na poslední chvíli. Foradatelstvo
musilo rozlousknouti krušný oříšek, aby některá
) Pro nával neodkladného materiálu opo-
zděno
Mojka
Rus
Petrohrad
národní dom