ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 971634b0-661a-11dc-90da-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 50, person 76, work 1, org 3
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 30. července 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 203.
4 article
Na raaní a odpol. Iisty O přílohami (.Naněný Obzor“ ve středu a „ Literární Hlidka v pátek) přodplácí se: Praze v zdninistrai na měsí .. . . . 2 K — k 6K — ns čtvrt leta . . . . s dvojí čonáškou K 50 na měsiq .. . . . 7K 50h ve alislkácha 9 K30b no měsíc . . . . . Poštout na měste ne stsrieleta . . . . ke s drojí zlsllkeu na nliíe ři
Iista Praha
5 article Našinci na Moravě trhají pouta „Smiřovaček“.
Našinci na Moravě trhají pouta „Smiřovaček“. Podle názorů středověkých mohli alchy- misté vyrobit cestou chemickou človíčka — »homuncula«, který na povel jich kouzeln formule k životu procitl a všeliké lidské práce mistru svému otrocky konal, však jediným neopatrným dotekem neb prokletím rázem opět v bezvládnou, mrtvou hmotu se shroutil. Podobným novodobým »homun- culem« politickým, podobným lichým a umělým tvorem žijícím na pohled, v pravdě však neživotným, byl od samého počátku svého věru permanentní ten vyrovnávací výbor sněmu moravského, vyvolaný do života úsvitem roku 1897 z pohnutek nahodilých, zevnějších a nikoliv hluboce, upřímněa opravdově cítěných.
Morava
6 article
Tehda všemi vládními listy zaznívalo heslo, že by nejlepším darem jubilejním pro panovníka byl smír národův. Hesla toho uznal za dobré použiti vůdce Staročechů dr Žáček na sněmu moravském dne 17. ledna 1897 volaje na konci skvělé své řeči adresní k Něm- cům, aby podali Čechům moravským konečně již ruky ke smíru. Vůči tomuto appellu ne dleli ovšem Němci ze školy Chlumeckého ani na okamžik, aby teprve před vysokými kruhy vídeňskými okázali a zaskvěli se svojí loyalitou a smířlivostí: a tak vznikl skor rázem, ke všeobecnému překvapení světa a za svrchované pochvaly officiosův ten per- manentní vyrovnávací výbor moravský, jenž měl ubrousiti nejtvrdší hranoly sporů a protiv dokázati div separátního smíru lidu našeho na Moravě s úhlavními jeho nepřátelia škůdci půlstoletými, bez ohledu na per- manentní jejich vražednou válku proti ná- rodu našemu v království českém a ve Slezsku. Pro tuto nepřirozenost a nepravdu od samého početí nesliboval si nikdo u nás výsledků dobrých od celé vyrovnávací té stinohry na Moravě, hleděno na ni skepticky jako na lichý přelud, jako na vetchého homuncula německo-centralistických a vlád- ních alchymistův, s nímž našinci na konec dovedou účelně a vtipně — zatočit. Leč zatím, během času ta alchymistická hračka s homunculem »smiřovaček« stávala se váž- nější a vážnější, až počínala přibírat tvář- nosti věru neveselě.
Čecho Němec Německo Morava Slezsko
7 article
Za dvě léta, do února 1899, již bylo z celého dosavadního průběhu té vyrovnací akce zřejmo a patrno, že Němci provádějí s našinci jen nedůstojnou, falešnou hru, že na skutečné vyrovnání s národem naším na základě poctivé rovnoprávnosti a spravedl- nosti ani ve snách nepomýšlejí. Při zahájen smiřovací akce r. 1897 nebylo o ja zy kovych nařízeních Badenových ani řeči a Němci neučinili v té příčině nižádné výhrady. Avšak najednou ve schůzi 11. června 1898 vytasili se Němci ve vý- boru vyrovnacím s tímto justamentem: »Má-i výbor pracovati nejen formalně, nýbrž i věcně, musejí býti dříve zrušena jazy kov nařízení pro Moravu; to jest ne- zbytná podmínka nás Němcův. Jen na hrob jazykových nařízení lze zjednati vhodnou půdu pro dohodu obou národností.« To mohlo našim věru stačit, aby zvedli se od stolu konferenčního a více k němu se nevrátili. Než česká trpělivost snese více. Naši zůstali i po této impertinenci německ při stavu a tkali dále, až teprve 18. únor 1899 dr. Pražák si v plném sněmu po- stýskal, že »ve vyrovnávacím výboru všechna práce jest mařena německým vytáčkami, že čeští poslanci vstoupil do výboru toho v důvěře a naději, že bude ve smiřovací akci postupováno oprav- dově, ale že dožili se bolestného zklamání od strany německé«. Německý poslanec dr. Fux snažil se očistiti Němce, řka: »Dokud
Němec Badenův Němcův doktor Pražák Fux Morava
8 article
pohana jazykových nařízení ne- bude s Němců sňata, nemůže býti řeči o smíru. Němci neupustí od tohoto poža- davku a teprve po jeho splnění budou dis- ponováni ke smířlivosti. Separátního smíru s Čechy moravskými Němci moravští nikdy neuzav rou.« — Dr. Žáček odpovídal Fuxovi ve form břitce a rázně, vyzývaje Němce, aby přece pověděli, jakáže křivda a újma děje se jejich lidu jazykovými naří- zeními Badenovými, zavádějícími rovné právo obou zemských jazyků, tedy německého jako českého ve státní správě Moravy. Jakým právem může na- jednou strana německá tvrditi, že vstoupila ve vyjednávání o smír česko-německý s vý- hradou mentální, že dříve musejí padnou jazyková nařízení a musí nadejít změna sy- stému vládního, jaké si žádá německé sou- ručenství. O takových podmínkách nebylo při početí smiřovací akce s její strany ani hlesnuto. — Avšak myslíte, že našinci po této ně meckě felonii se tedy konečně zvedli od stolu konferenčního? Nikoliv ! Vyrovnávací výbor obnovil zase svou činnost, jako by se jakživo nechumelilo. Než nastojte: jedva že zavřeny dvěře sněmu moravského, jakouže to cihlu smetl líbezní ti miliusové němečtí na hlavy našich důvěřivých poslanců moravských? O svát- cích svatodušních 21. května 189 vytasili se němečtí obstrukčníc se svým pověstným velkoněmeckým programem, ve kterém požadovali »ku zajištění své německé národnosti«, co možná nejráznější parcellování Moravy dle národ nosti, rozdělení všech úřadů státních jako samosprávných a školských, rozdělení sněmu moravského a národní kurie s právem veta při změně zemského řádu, volebního obecního řádu, jakož i ve všech zále- žitostech, které se týkají důležitého národ- ního zájmu, tak aby proti tomuto vetu kurie nemohl sněm učiniti žádného usnesení plat- ného. —
Němec doktor Žáček Fux Badenův Čechy Morava
9 article
I volby sněmovních poslanců měly se díti zcela odděleně pro obě národnosti a to v ten neslýchaný způsob, »že počet po- slanců, který se zvoliti má tou kterou ná- rodností, napřed se ustanoví(!!), na celou zemi rozdělí a provede se roz dělením volebních okresů i voličů dle národ- nosti tak, aby Češí a Němci volili úplně od- děleně!« Co do práv jazyků zemských ve správě státní měla sice čeština ve vnějším styku úřadů se stranami až na německé enklavy slezské býti rovnoprávna s němčinou avšak jednání státních úřadů na vzájem, jakož i celá vnitřní služba úřadní díti se má výhradně po německu a do německých okresů mají býti za úřadníky dosazováni jen Němci. Pod dojmem této rány německé vzchopil se dne 17. června 1899 klub českých po- slanců k ráznému protestu, v němž prohla- šoval doslovně: »Svatodušní program ně mecké levice jest čirou negací rovnopráv- nosti a rovnocennosti a proto zcela nezpůso- bilý k docílení národnostního smíru. Pro- gram ten nepřichází vstříc potřebám zemía národů rakouských, nýbrž protirakou- skému radikalismu Němcův . . . . Proto varujeme před tím, aby program ten, zalo- žený v samém bezpráví a v samé znásilňování slovanských ná- rodů, sloužiti měl třeba i jen za podně k nějakému vyjednávání . . . . a proto jeví se potřeba pro klub, aby zji- štěno bylo, zda-li němečtí čle- nové vyrovnávacího výboru sve národnostní a politické poža- davky stotožňují s programem
Němec Němcův
10 article
svatodušním. Z výsledku toho zjištění odvodí čeští členove vyrovnacího výboru patřičné důsledky.« — Nuže, dle tohoto usnesení skutečně pan dr. Žáček dne 25. července 1899 ve výboru vyrovnacím interpelloval pány věci po té pří čině. A jakou dostal od nich od- pověd? Ve jmenu klubu německých po slanců dr.Fux prohlásil mu výslovně »Ano, členové německého klub sněmovního upřímně uznávaj ve všech kusech svatodušní pro- gram všemi německými stranam stanovený a pevně při něm trvajíl« Po této odpovědi dr. Žáček uznal situ- aci českých členů výboru za velmi nesnad- nou, vůči níž musí, než zúčastní se dalšího jednání, vyžádati sobě rozhodnutí svého sně movního klubu. Nuže, nyní mohlo se ko- nečně za to míti, že klub věren své nedávné chrabré resoluci, učiní ztoho furi ant- ského prohlášení Němců své patřične důsledky. Možno-liž déle vyjednávati o smín s odpůrcem trvajícím pevně na programu, založeném v samém bezpráví a v saměm znásilnování slovanských národů ?l Ale co praví historie zatím ? »Klub se usnesl, že vyrovnávací výbor má ve svýc pracích pokračovat.« — — Od tohoto usnesení z léta roku 1899 pojal nás strach z toho moravského homun- cula, počali jsme se báti o osud národa na- šeho na Moravě, počaly se nám ty tajné moravské punktace stávati příšernými. A zla předtucha naše byla utvrzena, když dne 2. července t. r. na sněmě moravském po- slanec německý d' Elvert poodhalil prostořečně závoj z celého tajemství a my postihli, j ak celé jednání děje se nejen na podnětu, ale přímo již na šikme ploše onoho svatodušního pro- gramu velkoněmeckého, a jak naši vyjednávači již v celé řadě důležitostí osudných povolují stanovisku a požadavku něme- ckému, takže neschází již mnoho, aby podvolili se skoro všem bodům svatodušního programu
doktor Žáček Němec Elvert Morava
11 article
Němcův. Ať nám pan dr. Žáček popře, může-li, že není tomu tak! A přece nechce ani nyní ještě z výborp vyrovnávacího odejít, přece i nyní ještě chce toho homuncula ně- meckého před vlastním lidem naším hájita za užitečného tvora vydávat. Avšak nepoda- řilo se mu na štěsti, aby s bludem svým zvítězil u veřejnosti české. Zdravý rozum cit lidu našeho nedal se zmásti. Důkazem toho odezvy z šírých kruhů vlastene- ckého lidu našeho, důkazem toho především páteční resoluce volebního vý- boru lidové naší strany morav ské, která odmítá Žáčkovu obranu smiřovaček s politováním jako nesprávný, malomyslný projev, který neodpovídá skutečnému postavení lidu moravskéhoa může neblaze oslabiti posici českých členů ve vyrovnávacím výboru proti Němeům, na to vyzývá ku svolání klubu poslaneckého, jemuž by se předložila lido- vou stranou žádost za přerušen veškerého smiřovacího jednání. A nevyhoví-li klub žádosti té? Pak nech lidoví poslanci sami vystoup z klubu i ze stálého výboru vy rovnacího a tak znemožní pokračován ve smiřovačkách, které ukázaly se být pouhým německým poutem na rodního a politického našeh rozvoje.«
Němcův doktor Žáček Žáčkův Něme
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 29. července. (K situa ci. Vídeňský dopisovatel krakovského »Czasu« vy kládá nynější bezvětři ve vnitřní politice rakouské povahou prací, jimiž se bude obírati říšská rada v podzimním zasedání. »Kdyby se říšská rada měla zabývati některou ze sporných otázek vnitř- ních — píše zpravodaj — třebas i otázkou vý znamu dosti podřízeného, slyšeli bychom jiste už nyní z orgánů různých stran potřebné k tomu předehry. Vláda však si na další ještě dobu ne- přeje, aby se v parlamentě projednávaly sporne otázky národnostní, ty otázky pak, které při- pravuje pro letošní podzim a pro rok 1902. jeví se spornými pouze na venek. Vyrovnání s Uhrami a obchodní smlouvy stojí daleko mim obvyklé u nás domácí spory; iniciativa v těchto otázkách náleží svou povahou vládě a poněvadž vláda nezaujala dosud patrného stanovisku v těchto otázkách, proto není také vhodného podnětu k publicistické diskussi o nich. Vláda. jak tvrdí zasvěcenci, má prozatím ideál velice blízký: přeje si, aby jí říšská rada na podzim schválila rozpočty na r. 1901 a 1902. Byl by to ovšem úspěch značné ceny, neboť celý příšt rok mohl by se věnovati jen vyrovnání s Uhrami a obchodním smlouvám s cizími státy. Mimoto hladké vyřízení vnitřních potřeb dodalo by Ra kousku vážnosti a významu v Uhrách a mělo by vliv na příznivé rozřešení otázky vyrovnací«.
Praha Uhry
13 article
Avšak sám vládě příznivý dopisovatel » Czasue má tak rychlé a hladké vyřizeni dvou rozpočtů za nemožné. Říšská rada může se sejiti po čátkem října; bude však odročena v době sně movních voleb v Čechách, takže v nejlepším případě, i kdyby zůstala pohromadě až do vánoe pracovala by asi sedm neděl. Za tak krátkou dobu dva rozpočty nemohou býti projednány v výboru i v plenu a vláda bude asi spokojena budou-li rozpočly vyřízeny do přišíích velikonocí V Praze, 29. července. (Nacionálov a Všeněmci.) Bratrovražedný boj, jenžse za nynějších psích dnů rozzuřil mezi německým nacionály, vedenými p. Pradem, a Všeněmei jimž veli bývalý rytíř ze Světlé, má pozadl ve- lice prosaické: osobní ješitnost. Až do letošních říšských voleb obě strany měly v Čechách spo- lečnou organisaci. Ale ctižádostivému p. Pradov bylo za těžko, podříditi se vždy nápadnějšímu velení Schönerera a Wolfa, nad něž nad oba duševně velice předčí a odtud vznikly osobnt různice, které na loňském chomutovském sjezdu přivedlyk odloučení obou stran. Nacionálové při tom pochodili dosti špatně: většina jich při vrženců přešla do tábora radikálních Všeněmeů, tak že pod bezprostředním velením Pradovým zůstal vlastně jen Liberec. Proto hledal si Prade náhradu v táboře starých pokrokovců a dle
Schönerer Wolf Pradová Čechy Praha Liberec
14 article
»Pester Lloydu« z části ji také nalezl. Uži staré nespokojenosti pokrokovců s pražským ve- dením, které se dosud houževnatě drží židů bez nichž by němectví v Praze, v Plzni a Bu dějovicích už dávno bylo pochováno a vyda heslo, že hlavním štábem Němců z Čech má se státi Liberec. Také společný odpor proti Vše- němcům vedl četně pokrokovce do tábora Pra- dova. Prolo si troufá p. Prade postaviti své kan- didáty v 23 okresích, ač jeho strana měla n sněmu dosud jen 11 poslanců. Zásadného roz dílu mezi nacionály a Všeněmci není; poněvadž však k volbám jest nezbylně třeba hesla, nale- zeno v názorech na rozdělení Čech. Prade je pro dělení, Všeněmci jsou proti. Ale v příštím sněmu otázka dělení země sotva se dostane na jednací pořad; má tedy zatím jen význam dok- trinářský. Ve skutečnosti při nastávajícím voleb nim zápase v německých okresích v Čechách půjde o to, mají-li býti Němci v Čechách ko- mandováni z Liberce nebo ze zám k světelského. Němečtí pokrokovci a jich štáb v pražském kasině do počtu se již vůbe neberou. Soudíť se, že kromě obchodních komo (liberecké a chebské) uhájí jen několik mandátů pro staré pány, proti nimž z úcty ostatní strany nepostaví protikandidátů. V drobném prodejii ranni čálo o sol5 . . . za 9h odpoledni . . . . na zk Ve slialkéeh ns venkově- ranní čtslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 5 Tnserát rlatí se hetevě nepřeš. Přečplacení a inrerty přijtmá něminl- sirace v Mazianské ulici č. a. Tas nacházelí se též redskee tiskárna n expeňies „ Názodnich L. istů“. Bakopisy se nerrae-ji
Lloyd Němec Prade Praha Plzeň Čechy Liberec Mazianský ulice Názodnich L . istus
15 article
V Praze, 29. července. (Pražské so- kolské slavnosti) zanechaly po sobě mnohem hlubší sled, než se dalo předem oče- kávati. Zejmena ruské a polské listy dosud se zabývají významem pražských červnových dnů. Některé ruské listy, jako »Petr. Vědomosti« a »Rossija«, mají pochybnosti, byl-li gen. Rittich oprávněn napsati svůj známý list českému ná- rodu; »Rossija« při tom poznamenává, že Rusko, které kulturně i hospodářsky ještě pokulhává z západními Slovany, samo se musí nejdříve po- vznésti kulturně a hospodářsky, než může na- bídnouti svou pomoc jiným. V některých polských listech zapředen hovor o tom, bylo-li správno, že se polšti Soko- lové zúčastnili slavností pražských. P. Stu- dnicky vytiskl o tom v krakovské »Nové Reformě« obšírný list, v němž dovozuje, že pražské slavnosti byly manifestací franko-ruskou a franko-slovanskou, a při takových manifesta- cích není prý místa pro Poláky. »Nová Ref.« zahájila o té věci rozhovor a v čísle ze dne 27. t. m. přihlásil se ke slovu dr. Roman Si- chrava z Nov. Sače, jenž hájí rozhodně pol- skou návštěvu v Praze, kde se Poláci mohli seznámiti s mnohými společenskými institucemi, jichž mají nezbytně sami také zapotřebí. Polá- kům nedostává se středního stavu, jenž by mohl býti spojovacím článkem mezi všemocnou šlech- tou a bezprávným chlopem. Průmyslové a bo- haté Čechy — piše dr. Sichrava — mají však vzdělaný a vlastenecký střední stav, mají do- vedné dělníky, mají sebevědomé rolníky. Proto mají kvetoucí a bohatá města, továrny a není tam víděti ve špinavých chalupách tolik hlado- vých tváří, jako v Haliči. Ovšem jest to plod dlouholetě práce. Intelligence, sestávající hlavně z lékařů, advokátů, novinářů a vynikajících měšťanů, zorganisovala massy řemeslnické a rol- nické.
Petr Rittich Polák doktor Roman Sač Sichrava Praha Rusko Nová Ref Čechy Halič Rossija
16 article
Postavivši si za program povznesení prů- myslu, zlepšení stavu rolnického, pomoc řemesl- nictvu, reformu zákonů v továrnách a všeubecné hlasovací právo, skupila k této národní a hospo- dářské práci všechny vrstvy společenské. Setb ta přinesla hojnou žeň, již možno pozorovati na každém poli. A české Sokolstvo — pokra- čuje dr. Sichrava — jest věrným obrazem české společnosti. Vidíme v jeho řadách úřadníky ve- řejné i soukromé, lidi se vzděláním akademickým i novináře vedle měšťana, řemeslníka, dělníka rolníka. Všechno směřuje k jednomu cíli, všechno se snaží o hospodářské a politické povznesení národa bez ohledu na stav, majetek a stupeň vzdělání. Má-li náš polský Sokol způsobiti ná- rodní obrození, musíme podobně, jako učinili Čechové, přivábiti k sobě všechny vrstvy mě- šťanské, dělnické i chlopské. To jsme viděli u Čechů, tomu jsme se u nich naučili, v tom jsme povinni jich následovati; pak můžeme také sníti o tom, že se v blahobytu a politickém uvě- domění vyrovnáme Čechům. Kdybychom nebyli v Praze získali nie jiného, už to by byl veliký zisk z naší vyjíždky do Prahy, tak že by všechny, třeba i oprávněné politické rekriminace musily ustoupiti daleko do pozadí«.
doktor Sichrava Čecho Praha
17 article
Pisateli nezdají se však ani politiké ná- mitky proti účastenství Poláků na pražském sjezdě dosti oprávněnými. Poláci pohlížejí na přatelství česko-ruské nesprávně. České sympatie k Rusům a Francouzům jsou přímý následek útisku se strany rakouských Němců, opírajících se o celou německou říši. Vzhledem k tomu byli i Čechové nuceni opříti se o mocný národ, a hledí se opříti s jedné strany o Rusy, s druhé strany o Francouze. »Rusofilská politika česká nejde však tak daleko, jako si představují ně- kteří Poláci, aby si Čechové přáli, státi se ruskou gubernií. Proto neprolévali po celé věky svou krev, proto neodrodili svůj jazyk, literaturu a umění, aby je utopili v moři ruském. Tak naivně se na Čechy pohlížeti nesmí. Čechové prostě miní, že německé moře hrozí jim vyhla- zením, ale v jednotě s ostatním Slovanstvem, které také chce zachovati svou národní indivi-
Polák Francouz Němec Čecho Rus Čechy
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z města Wagnerova. Několik dojmů. Sděluje J. Boleška. Dvojím způsobem docházíme požitku umě- leckého. Buď přichází umění k nám, volajíe »Zde jsem, zaplať a máš mne!« nebo nutí nás, abychom sli my za ním. První způsob, jehož pravidelnost podmíněna je praktickou potřebou v denním shonu všedního života, prost je onoho povznášejícího pocitu, vzbouzeného v nás způso- bem druhým: poutí k umění. Kolikrátekoli bud převzatý závazek neb svobodné rozhodnutí při měly mne k pouti podobné, nikdy pocitu onoho nezskusil jsem v té míře, jako r. 1888, kdy po- prvé touha hnala mne přes hranice do klidného, svou mírně zvlněnou romantikou pro sebe sym paticky zlaďujícího města franského, kteréje Mekkou každému, kdo souvisí nějak s moderním hnutím uměleckým. Již potřeba seznat s jeviště »Parsifala«, díla to, jež bohda přes odpor tupých tvůreů zákonů v berlinském parlamentě říšském nebude proti odkazu svého tvůrce vytrženo ze svého světa a uvolněno obchodní spekulaci diva- delního polosvěta, nemůže býti ukojena jinak, než návštěvou Bayreuthu. Ale přitažlivost, kterou i ostatní velká díla německého reformátora osvěd- čuji právě v tomto uměleckém chrámě, ad absur dum přivádí domněnku, že by ztrátou privileje na »Parsifala« padl snad Bayreuth. Jeť jeho myšlenka dnes vžita v celém světě, o čemž nej sádnější důkaz podává fakt, že hlavní kontingen návštěv nictva vysílá sem Francie, Anglie a Ame- ika, že tedy proti úmyslu a snad i proti očeká- vání zakladatele svého »divadlo na pahrbku« pro- něnilo se z národního na nejmezinárodnější umě- seké závodiště. A to nejen v hledišti. Pohled
Wagnerův J Boleška Parsifal Mekka Bayreuth Francie Anglie
19 article
do seznamu účinkujících pouči nás, že sice ně mecká města dodávají hlavní mízu beyreuthskému jevišti, před jinými Hanover, Karlsruhe, Výman a Brunšvík — jen blízký Mnichov není zastoupen. poněvadž ve vyslavěném znovu divadle prine regentském současně s Bayreuthem konkuruje prováděním děl Wagnerových — ale nechybí tu Nový York, Antverpy, Štokholm, Kristianie aže v celkovém počtu 280 sil, pokud z Německ jsou rekrutovány, vypátrali jsme také nějaké procento Čechů, bude ještě vytčeno. Poukazem na mezinárodnost Bayreuthu zod- povídáme nepřímo otázku, sluší-li jeho návštěvu doporučiti českým kruhům, které zvláště letos. kdy ve svém stánku umění viděly klást větší váhu také na výtvarnickou činnost divadla, po stránee té právě nejdokonalejší jeviště Wagnerovo stu dovat jevily více vůle, než se jim dostávalo mož nosti. Jen s velikým úsilím bylo lze při ohrom ném návalu letošním opatřiti si vstup. Jeť letošní — čtrnáctá — kampaň bayreuthská zároveň jubi- lejní. Ve dnech 13. až 30. srpna 1876 dožila se tu totiž prvního trojnásobného provedení tetra- logie »Prsten Nibelungův«, jejíž jednotlivé části tvoří »Rýnské zlato«, »Valkýra«, »Siegfried- a »Soumrak bohů« a nemohl proto nevřaděn bý tento první triumfální čin v repertoir. »Parsifale dle svého určení je podstatnou součástkou her slavnostních od r. 1882 a poněvadž zatím vše chna díla mistrova ve zpětném postupu vypra vena byla až po »Tannhäusera« na jeho vzornou scénu, sáhnuto v tomto roce jubilejním posléze k první reformní opeře Wagnerově, k »Zakletému Holanďanu«, jehož premiéra (21. července) byla představením zahajovacím. Oproti létům před chozím vydávány byly však vstupenky předem jen k cyklu všech šesti představení a cizozemšt boháči pospíšili si složit ažiotáží o hodně zvýšený obnos 120 marek, za nějž našinec je zvyklý o
Brunšvík Wagnerův Čecho Nibelungův Parsifal Tannhäuser Holanďan Hanover Karlsruhe Výman Mnichov Bayreuth Nová York Antverpy Kristiania Štokholm Siegfrieda
20 article
sedět v divadle čtvrtku ročního předplacení Mnohonásobně větší (v poměru ke zbylým lístkům pro jednotlivé večery) počet žadatelů musil být odmítnut a nám jen nahodilá protekce zjednala přístupu ke hlavním zkouškám, které ničím ne různí se od vlastních představení, leč že jsou otevřeny — zdarma — »příslušníkům« účinku- jících. Je-li v době her Bayreuth podoben světo- vému lázeňskému městu s čilým mezinárodním životem, po čas zkoušek ukazuje se nám v stadiu příprav k této proměně z klidu polo- zapadlého kouta. Vzlt Bayreuthu slavnostní hry znamenalo by dnes, po čtvrtstoleti, tolik, jako dát vyschnout horkým pramenům v Karlových Varech nebo oloupit Příbram o stříbro ao Svatou Horu. Město, menší než Čes. Budéjo- vice a polohou připomínající poněkud Písek, již od půle června oživeno je novým obyvatelstvem s oholenou tváří hereckou, ktérému pro počátek přizpůsobování se lokálnímu životu činí radost změna, jakou cítíme, oddávajíce se příjemno- stem letního pobytu na venkově. Tři dny před zahájením her nabývá však pravidelný ruch horečné čilosti, obvyklá tvářnost domů nového vzhledu. Hotelier nás upozorňuje, že nájemné z pokoje pěkně zařízeného stoupne ze 4 na 18(l marek. Každý hokynář, kupec, tabáčník vyzbro juje se k prodeji textových knížek a rozborů ovšem nezbytných pohlednic, jejichž výrobcem byl Bayreuth již před 20 lety, tedy dávno před všeobecně rozšířenou posilatelskou horečkou Obuvníci, krejčí a jiní živnostníci vyvěšuji nad pisy, že byli dodavateli »velikého komponisty«
Bayreuth Karlová Vary Příbram Svatá Hora Písek
21 article
Kam se podíváme, všude lákají nás ke koup předměty, vztahující se na Wagnerovo umění V obchodech s prádlem vydíme zástěry a ubrou- sky s vyšívanými citáty z »Parsifala«, v galan- terních závodech drobné předměty, najmě čelno sošky Wagnerovy a Lisztovy jakož i miniatury charakteristických divadelních rekvisit (labutía holubic z »Lohengrina«, kopí a přilb z »Val kýry«, harf z »Tanhäusera«, lodí ze »Zakletého Hollanďana« a pod.). Oblíbený druh zlatnické výroby tvoří zvláště imitace sv. Gralu ve formě ciboria s uměle vypraveným podnosem a rubi- nově červeným skleněným svrškem. Z knihku- peckých výkladů mízí všechny novinky časové a zaujmou tam místo klavírní výtahy, fotografe účinkujících a cenné rytiny, ovšem též celá literatura o Wagnerovi, rok od roku až do ohromnosti se šiříci, se vším, co napsaliv tomto oboru zatvrzeli odpůrci a ironisté dobou překonaní a k mlčení donucení, střizliví rozbor- níci, enthusiasté, fanatičtí šílenci a pod. Kamse oko ohlédne, všude Wagner a Wagner . ..
Wagnerův Parsifal Lisztův Wagner Val
22 article
Od nádraží k divadlu vede asi 10 minu dlouhá stinná cesta se širokým chodníkem, po- sypaným sytě žlutým pískem. Divadlo samo hraniči vzadu na jehličnatý les, jenž v hodinách odpoledních vydává lahodné ozonové výpary z předu na úpravný, k městu se svažující park Mezi timto a koncem města stojí o samotě malá úhledná villa, jejíž nízké patro obývá první Češka kterou Bayreuth povolal, aby vytvořila tu Wag nerovu postavu, postavu Senty v »Zakletém Hol lanďanu« — sl. Emma Destinnova. Zaří dila si pro bayreuthský séjour českou kuchyn a z okna zamlouvá si nás, jdouci kolem k zkoušce na »Parsifala«, pro pozejtřek, až sval se sebe tihu hlavní zkoušky, abychom ochutnaly její výrobky. Rozumí se, že v mateřštiné hlasitě, k podivu stromořadím se táhnoucího procesí návštěvníků, kteří jistě se domnívali, že slyší činštinu. »Ale nahoře nemluvte mnoho českyl« napomíná nás. »Což furor teutonicu
Češka Senta Destinnův Parsifal Bayreuth
23 article
rozšířil se z Liberce a Chebu až do internacio- nálního Bayreuthu?« ptáme se. »Ne. Ale chcete-li někoho pomlouvat po česku, čiňte to hodně po tichu. Přes tu chvíli bude vám zde někdo rozuměti.« Byli jsme tedy tiší. Ale právě proto snad nepoznali jsme, že k svému království máme jen malý počet kilometrů. Silné dojmy z posvátného díl Vykoupení ostalně předurčují již jistý stupen jakési zamlklosti. V půlhodinném meziaktí zkoušek vynikající postavy hudebního světa, které tu vidíme zevšad se sletší, jsou zajímavým pozorovacím materiálem. Jubilejní rok shro- máždil sem mnohé svědky prvního představení před čtvrt stoletím. I ti, kteří pro stáří nemo- hou vykonávati »službu« na jevišti, neopome- nuli se dostavit aspoň jako diváci. (Na př. slavný pěvec Eugen Gura). Mnohý známý zjev patři již k domácnosti Wagnerova domu » Wahníriedu«. Tak skladatel »Perníkovy chaloupky« Engelbert Humper- dinek, jehož matka byla Češka. S ním čile poblhá okolo divadla jeho žák Siegfried W ag- ner, mezitím co matka tohoto, pl. Cosima, na všechny strany vlídně děkujíc za pozdravy, zvolna kráčí zástupem opřena o rámě proslu- lého klavírního paedagoga Karla Kli nd- wortha, prvního upravovatele klavírního vý- tahu tetralogie. Vedle nich upoutává nejvíce pozornost naši charakteristická, trochu intrikán- sky přiostřelá tvář povahou rozmilého kapelníka berlinského dra. Karla Mueka, dirigenta »Par- sifala«, rozmlouvajícího přátelsky s generálnim ředitelem hudby Felixem Mottlem s Karls- ruhe, dirigentem »Hollanďana«. Bylo od Wagnera pěknou myšlenkou, že zvěčnil v mramorové desce, zasazené v ochoze divadla, zlatým pismem jména všech svých spo- jenců uměleckých z roku 1876. Z nich jen je
Gura Wagnerův Wahníried Perníkův Engelbert Humper Češka Siegfried W Karel Kt Muek Mottl Karls Wagner Liberec Cheb Bayreuth Cosimo