1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 27. března 1913.
Praha
4
article
Na ranni avečerni listy
předpláci s
V Praze v admninístra
na čtvrt Teta : . . . d K —
a dvojí donác ško
na maěsle,
na čtvrt ieta : : . :
vo niiálká ok
ne měslo. . . . . 9 K no
Poštoni
a rteienh : : : :
dvojí zásllrko
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
5
article
Pád Drinopole a mírová akce.
Pád Drinopole a mírová akce.
Ještě než balkánští spojenci byli s to
dohodnouti se o tom, jak odpověděti na ob-
novený prostředkující mírový návrh velmo-
cí, rozhodly vítězné zbraně bulharské s
pomocnými sbory srbskými o konečném
pádu Turky zoufale hájené, složité pevno-
sti drinopolské. Válečníci bulharští vedli
si tentokráte mnohem opatrněji, než když.
na první prostředkování se takřka bez vý-
hrad shodli o příměří s Turky před Ča-
taldží a napotom po měsíce musili snášeti
úskoky a průtahy turecké, až konečně ne-
zbylo, než obnoviti válku. Tentokráte sice
v návrzích velmocí byla Drinopol mlčky
pojata do území, Bulharům pohraniční čá-
rou, jdoucí z Enosu na pobřeží Egejského
moře k Midii na pobřeží Černého moře,
nabídnutého, ale vojevůdcové bulharští,
právem nedůvěřující takovému nepřímému
opatření, jež fakticky ponechávalo Drino-
pol v moci tureckého velitele Šukri paši —
rozhodli se rázem přetíti řetěz budoucích
možných piklů a zápletek, a rozhodnutí to
jest a zůstane všestranně neodvolatelné.
Turek
Bulhar
Drinopol
egejský moře
Černý moře
6
article
Tento postup Bulharů sám o sobě jest
dokladem, že tak zvaná společná usnesení
velevyslaneckých konferencí již značně po-
zbyla účinnosti, a jest tudíž pochopitelno,
že v mezinárodní situaci společenství zájmů
velmocenských znenáhla úplně mizí, ustu-
pujíc zájmům určitě vysloveným a energi-
cky hájeným. Takovéto rozpoznání bylo
také asi hlavní příčinou, proč Černohorci
tak houževnatě usilovali o to, přivoditi pád
Skadru na Adriatickém moři a dostati jej
do vlastních rukou, ať už společné usnesení
velmocí o něm rozhodlo jakkoliv. Jest lho-
stejno, bylo-li rozpoznání Černohorců
správné čili nic, to se však nedá popříti,
že jejich postavení před Skadrem diploma-
ticky o to bylo nevýhodnější než postavení
Bulharů před Drinopolí, že tuto skutečně
hájili jen a jedině Turci, kdežto o Skadar
se zajímaly zvláště ještě dvě trojspolkové
velmoci, jež usnesení konference o jeho
přičlenění k autonomní Albánii dovedly dá-
ti určitý konkrétní význam a smysl.
Bulhar
Černohorec
Turek
Skadar
Albánie
7
article
Proto právě jest těžko v té chvíli před-
bíhatí konečnému rozuzlení otázky skader-
ské, jež navázaná uměle na otázku Dakové
a na okolnosti rázu náboženského, zvláště
pokud se týče případu katolického mnicha
Paliče a evropského vyšetřování o
něm na přání Černé Hory zavedeného, hro-
zí se státi stejným bludištěm, v jakém se
octlo vyvedení civilního obyvatelstva ze
Skadru, na kterýž požadavek Černá Hora,
dovolávajíc se bezvýsledně neutrality, sa-
ma sice přistoupila, ale jemuž vyhověti se
nyní zdráhá velitel tamní turecké posádky!
Rovněž není zapotřebí diviti se příliš tomu,
že diplomacie dovede udržovati v popředí
záležitosti zdánlivě málo významné, aby
měla stále pohotově záminky, zahájiti, ob-
noviti nebo pokračovati v akci diplomati-
cké; to jsou právě pomůcky, dobře známé
všem diplomatům!
Na této straně balkánského bojiště ne-
jsou zkrátka věci ještě náležitě jasnéa
zralé, proto by ani nebylo radno, promlou-
vati o nich v souvislosti s pádem Drinopole.
Palič
Skadr
Černá Hora
Drinopol
8
article
Pád Drinopole neobyčejně usnadní pro-
středkující úkol velmocí, pokud se týče
příštích hranic mezi vítězným Bulharskem
a poraženým Tureckem, ovšem že hranici
tu bude tvořiti linie, více hovící požadav-
kům Bulharska a poskytující mu i část
pobřeží Marmarského moře, již mu návrh
velmocí, jak známo, odepírá, a to patrně
z obavy, aby Bulharsko nedosáhlo vlivu na
evropské pobřeží Dardanel.
Této eventualitě dá se asi sotva přede-
jíti, zejména potvrdí-li se, že bulharské
vojsko současně vítězně bojovalo i s ture-
ckým vojskem, tvořícím poslední naději hy-
noucí říše osmanské, u Čataldže, ač vojsko
to nebylo s to dosud nic učiniti na prospěch
zatím dobyté Drinopole. Pádem Drinopole,
jakož i zajetím zbytků východní turecké
armády vojskem srbským, značně se uvol-
nily síly balkánských spojenců a není vy-
loučeno, že přejdou záhy k útoku i na linii
čataldžské. Bylyť i posavadní síly bulhar-
ské před Čataldží tak mohutné, že Turci
záhy ustáli od pokusů, postoupiti v před.
a že ještě než proveden byl obrovský útok
na Drinopol, v tureckém hlavním táboře
již se obávali útoku i na opevnění u ča-
taldže
To vše jest s to, uspíšiti snahu velmocí
aby uzavřen byl co nejdříve mír. vyme-
zením hranic evropského Turecka,
kdežto by všecky ostatní záležitosti, jako
vytčení hranic řecko-albánských, rozhod-
nutí o ostrovech v Egejském moři, věc
finanční a j., zůstaveny byly — podrob-
nému vyjednávání s velmocemi.
Drinopol
Bulharsko
Turecko
Dardanely
Turec
9
article
Z velmocí ovšem v prvé řadě zasahují
do věcí balkánských ony dvě, jež i v minu-
losti jevívaly o Balkán největší zájem, ao
nichž se nyní takřka nepřetržitě mluví, kdy-
koliv se naskytne v toku událostí nějaká
nová nesnáz či sporná okolnost. I za po-
savadního velmocenského společného po-
stupu vystupují Rakousko-Uhersko a Ru-
sko čím dále tím znatelněji do popředí,
konečný pád Drinopole, bohdá, zasáhne
konejšivě i do oněch kruhů, o nichž se až
moderni turze-
M( otaré tvrze a redula-
Zemní 6atterie a zákopy.
Měritko 11 100.000.
1em. 16m
Balkán
Rakousko
Uhersko
Drinopol
10
article
dosud k malé potěše obyvatelstva zdálo,
že dávají přednost řinčení zbraní před bla-
hodárnou prací míru. A to byl zajisté vše-
stranně vítaný účinek pádu Drinopolel
O pádu Drinopole došly tyto po-
drobné zprávy:
čm. Ze Sofije, 26. března. [Zvláštní
telegram „Národnich Listů“.) Událostia
ještě více zprávy se řítily včera i dnes,
takže se zdálo již v ranních hodinách
že kapitulace Š ukripaše a úplný pád
Odrinu jsou věcí hotovou.
Dopoledne došly tyto zprávy:
Dosud je dobyt východní sekto
a část jižníhozodrinských pev-
ností. Na ostatní 27 km dlouhé
čáře klade Šukri paša ještě
zoufalý odpor. Naše vojska mohou
však napadat nyní západní a sever-
ní pevnosti v týle a jejich úplné
zdolání je otázkou několika hodin. O tom
se neklame ani sám turecký velitel, jak
dokazuje zničení všech skladišt
nábojů, hlavního arsenálua
a také jedné nemocnice. Do
odpolednejecelý Odrin ípevnosti
i město) v rukounašich. Šukri paša
snad se nevzdá formálně a přinutí nás.
abychom dobývali opevnění za opevně-
Událostius
Drinopol
km
12
title
K pádu Drinopole.
Drinopol
14
article
nopol. zmocnili se Bulhaři východních pevností. Za svítání včerci-
šího dne obsadili již celou čáru východních tvrzí a v prvních hodinách
dopoledních po prudkém a krvavém útoku vtrhli do města. Šukri paša
Maricou a Tundžou, ale byl do-
ustoupil do západních pevností mer
vzdáti.
nucen zde o 2. hodině odpolední se
ním a zajímali pluk za plukem. Koneč-
ný osud jeho však je zpeče-
těn.
Velitelem obléhací armády bulharské
je, jak známo, generál Ivanov. bývalý
ministr války. Velitelem východníh
sektoru je generál V azov, bratr národ-
ního básníka Ivana Vazova.
Útok na Odrin byl rozhod-
nut v posledních dnech. Vláda
se mu vzpírala s ohledem na veliké oběti
a majíc krom toho vyhlídku, že se dosta-
ne k pevnosti cestou míru; na konec všal
ustoupila naléhání generálů.
Nedlouho po této depeší došla tat
úřadní zvěst:
Ze Sofije, 26. března. („Ag.
Telegr. Bulg.“) Bulhaři dobyli
Drinopole.
Šukri paša vzdal se o 2.
hod. odpol. generálu Iva-
novu.
Z Bělehradu, 26. března. (K. k.) Zpráva
o dobytí Drinopole vyvolala zde všeobecné.
radostné nadšení.
Ze Sofije, 26. března. Dle zpráv došlých
v poledne jest již cel á VIII. divise
rnna
Bulhar
Ivanov
Vazov
Iva
Drinopol
Bělehrad
Šukri paša Marica
15
title
Behen neeelých s bodin po zahájcní vleobecneho dtoka na pr
16
article
v Drinopolí. š ukri paša kladl odpor do
posledního okamžiku na jedné ze západníeh
tvrzí.
Ze Sofije, 26. března. Soukromé zprávy
»Večerné Pošty« ze Svilna ličí po-
slední boje bulharského vojska před Drino-
polí a vtrhnutí vítězných pluků za zvuků
hudby do hořícího města, ve kterém na
mnohých místech bylo ještě pleněno. Pev-
nost byla dobyta po tuhém zápase, zaháje-
ném v úterý po 4. hod. ranní asi třihodi-
novou palbou z děl. Bulharské vojsko vtrhlo
do vnějších postavení a použilo jich jako
opory pro další postup. Zatím zdařilo s
bulharskému a srbskému vojsku vtrhnout do
západních a jižních sektorů. Prvý útok byl
odražen, ale druhý zdařil se. Ztráty na bul-
harské straně jsou veliké, nebot Turci se
zoufale bránili.
Ze Soiije, 26. března. („Ag. Telegr.
Bulg.“) Dobytl Drinopole bylo v městěo-
známeno 21 dělovými výstřely a přijato vel-
mi nadšeně. Obrovský dav lidí pohybuje se
ulicemi města, u všech kostelů vyzvánějí.
Generál Ivanov sdělil gener a-
lissimovi Savovu telegraficky
žesemuŠukripašashlavním štá-
bem vzdali. Generál Ivanov ustanovil
velitele města a chefa posádky, jenž učiní
nutná opatření k zachování pořádku. Zej-
tra bude slaviti generál Ivano
V drobném prodejís
ranní číslo o sobě . . sa s k
Ve gllálkách na venkovět-
raerislo . . . . . . . 1g e
Inoeráty
platí se hotové napřed
dnso asirty přijtee
Tam nnoházsjí so v rer
redako iskárp řpedlee
Bukopiay ae novrnoe
Turek
Ivanov
Savův
Ivana
Drina
Drinopol
Večerný Pošta
17
article
svůj vjezd do Drinopole. V celé ze-
mi budou se konati zejtra bohoslužby za
pokoj duší padlých vojínů a na oslavu ví-
tězství.
Král Ferdinand odjel s následníkem
Borisem a princem Cyrilem do Drinopole.
Mp. Gešov zaslal generalissimu Sa-
vovu telegram, v němž blahopřeje jemu
udatné armádě ke skvělému úspěchu v Dri-
nopoli, který důstojně korunuje vítězné ta-
žení Bulharska. V telegrafické odpovědi
poděkoval Savov za blahopřání a podotýká,
že každý, od prostého vojáka až po gene-
rála se přičinil, aby splnil úkol, jenž mu
byl dán králem a vládou. Tak splnila armá-
da zbraní a vláda politikou svou povinnost
ke koruně a vlasti.
Ze Sofije, 26. března. K dobytí Drinopole
se dále oznamuje: Když přeřezány byly drá-
těné překážky mezi jednotlivými pevnostmi,
hnali Bulhaři před sebou stáda dobytka, aby
podkopy explodovaly. Většina tvrzí vzata
byla bodákovým útokem. Na severozá-
padní straně bojováno bylo velm
rozhořčeně, zejména Srby, kteří docí-
lili velkých úspěchů, vtrhnuvše na nejvíce
opevněná místa.
Váleční dopísovatelé do Drinopole.
Ze Sofije, 26. března. (K. k.) Hlavní
stan zmocňuje válečného dopiso-
vatele z každého státu, aby se
odebral k Drinopoli. Váleční zpravo-
daji odjedou s vojenskými zmocněnci zvlášt-
ním vlakem do Svilna (Mustafypašel.
Ze Sofije, 26. března. (K. k.) Tři zpravo-
daji místo jednoho z každé země dostali po-
volení, aby se odebrali do Drinopole. Hlavní
stan odebral se v poledne z Dimotiky do Dri-
nopole.
V říšské dumě ruské.
Z Petrohradu, 26. března. (Spb. Ag.) Za
dnešní schůze říšské dumy byl předsedovi
odevzdán telegram Spb. Ag. o dobytí Drino-
pole. Zpráva ta rychle se rozšířila ve sně-
movně a byla všude radostně u vi-
Ferdinand
Boris
Cyril
Gešov
Savov
Bulhar
Srba
Drinopol
Bulharsko
Dolna
Dri
Petrohrad
Drina
Aga
18
article
tán a.
Posl. kn. Guelovani, jenž právě
mluvil, požádán byl posl. Krupenským, aby
postoupil mu místo na řečnické tribuně,
načež posl. Krupenský vstoupil na tribunu
a oznámil dumě, že Drinopol padl. Sdělení
toto přijali poslanci a obecenstvo na gale-
riich dlouhotrvající hlučnou pochvalou.
Posl
Guelovani
Krupenský
Drinopol
20
article
Vodocestná politika.
Vodocestná politika.
Ve velikonočnim úvodnlku „Času“ rozebrána
vodocestní politika česká způsobem, který buditi
má dojem klidné věcné kritiky, a zjednávati půdu
pro společné řešení národohospodářských záležito-
stí českých. Jak již u „Času“ jinak nemožno, ne-
mohí bohužel pisatel zapříti svou strannickosta
„okrášlil“ svůj článek řadou osobních útoků a ne-
chutných narážek na poslance dra. Kramáře,
Maštálku a dra. Fledlera, což ovšem divně se vy-
jímá při apelu ku spolupráci.
„Přáli bychom si“, praví ke konci článku pi-
satel v „Čase“, „aby hospodářské potřeby naše
sblížily poslance všech stran ke společné práci.
Vodocestná novela dává takovou možnost spolu-
práce. Novela jest vlastně novou předlohou vodo-
hospodářskou, takže třeba, aby se sešli všichní zá-
jemníci, členové vodocestného výboru i odborníú-
řadníci a posoudili ji, jak vyhovuje našim vodo-
hospodářským potřebám.
Bylo by nutno vypracovat podrobný program
soustavného vodního hospodářství v Čechách.z
tohoto programu pojalo by se do novely to, co no-
vela má řešiti a tento podrobný program musel by
býti směrodatný a závazný pro každé jednání po-
Maštálek
Čechy
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Z Hluboké.) Ležím pod stromy. vyhří-
vám se na slunci jako ještěrka. Před chvílt
probudil jsem se ze spánku, ale ani na oka-
mžik nejsem uveden v rozpaky nezvyklým
okolím. Leckdy, v cizíně, v hotelovém pokoji.
při probuzení, zmocnil se mne neklid a snad
i jistý pocit úzkosti: tak nevlídný zdál se mi
cizí nábytek, nezvykle vymalované stěnya
na nich zavěšené obrazy. Ale zde, v mechu.
pod borovicemi, není neklidu a není úzkosti.
Větve, v jarním slunci do zlatova ozářené.
vinou se, kroutí a klikatí jako bronzoví hadi.
Koruny, podobny ohromným vějířům, vanou
sem a tam, vanou v pravo, vanou v levo. Ja-
koby to nějaký obr ovíval neviditelnou prin-
ceznu. Ale jsou vlastně nad mou hlavou? Te
se mi zdá, že jsou hluboko, hluboko pode
mnou, že jsou to, jakoby podivuhodné, ne-
smírně zelenavé lekníny, plovoucí na modré
hladině propastného azuru.
Jak jsem malý, já, který tu ležím na roze-
střeném plášti, proti těm výškám, proti těm
hloubkám! Jak rádo by mne to zelenavé okol
zaklelo do své moci, uspalo mne ve svém
klidu a míru. Jak rádo by ze mne učinilo stej-
ně vegetující bytost jako jsou ty zdejší stro-
my, jak šťastno by bylo, kdybych utkvěl ve
stejné nehybnosti jako mech pode mnou. Pří-
roda jedná se mnou jako žena. Vábí a svádí,
úlisným hlasem šeptá: „Usni v mém náručí
já budu nad tebou bdít.“ A když se nedám
svést jejím vábením, ukazuje mi ohromnost
svých sil, nekonečnost své moci, chce mne
zastrašit, bázní podmanit. Před chvíli říkala
mi „miláčku“; teď volá na mne: „červe.“ Ale
ne, nejsem ani jedním, ani druhým, Jsem člo-
věk, jsem myslíci, cítící tvor. Podivuji se pří-
rodě, ano, svým způsobem ji miluji,, ale má
láska není dost slepá, abych nerozeznal, že
to, co mi podává, jsou pouta.
22
article
Já se však vpoutat nedám. Nepřišel jsem
ku přírodě jako staří romantikové, abych
ní zapomněl na svůj lidský bol a lidské štěstí
Chci si obojí uchovat, ano chci je stupňovat.
chci je hlouběji cítit, byť i za cenu nového
utrpení. Nejsem z těch, kteří při svitu měsíce
chtějí zahladit vlastní bolest. Ani z těch.
kteří by šuměním lesa chtěli ohlušit vlastní
trýzeň. Má bytost je neustálý zápas a se
vzdorem i odbojem stavím se i k té svůdné
mílence, jakou příroda dovede být.
Zde, právě zde, pod haluzemi padesáti-
letého lesa, u břehů lesklých, nekonečných
vodních ploch, účtuji nejbytostněji se sebou
samým. Po čtyři léta přicházím na sklonu
zimy, na začátku jara, sem, do jihočeské kra-
jiny, a vždy vracím se očištěn, posilněn, více
sebou samým. Slunné dny usmívaly se tu nade
mnou, ekvinokční vánice bily a bičovaly mne
do tváří. A teď, když se na vše rozpomínám.
zdá se mi, že chvíle nepohody přinesly mi
větší vnitřní bohatství než hodiny slunečného
blaha. Uváděly mé nitro ve větší napětí,v
dramatičtější vztah ku přírodě.
23
article
Jak, v takových vichřicích jsou krásné
ty rybníky, roztroušené po celé rovině na
míle a míle cesty! Hřebec, zdivočelý přemírou
své síly, netrpělivě tančící na nervosních no-
hou a posléze vybočující v cval, v úprk —
má něco z krásy těchto vodních ploch, když
se nad nimi rozvichří a rozřičí jarní vítr. Jak
to zahourá ve větvích stromů na hrázi, jak
to zaburácí nad vodou, před chvíli jen lehce
zkrabatěnou! Bílé hřebinky pěny naskočí a
teď kutálí se, valí a řítí vlna za vlnou, ne-
stvůrný a velkolepý vodní živel úpí, hrozí,
řve, bouří a ječí. Ječ a burácej ty velký ne-
tvore, hřímej a vyhrožuj, ty tekutý hněve
Země! Jak jsme si blízcí, ty i já, my oba, v
nichž se odráží drama všeho míru. Ale přes
to, jak jsme si vzdáleni! Neboť přes všechnu
tvou velkolepost a sílu, narazí tvé vlny na
pevné hráze, jejich bílé hřebínky sletí, tvá
cválající dravost je zotročena dílem lidských
Hřebec
24
article
rukou, je jimi determinována. Ale drama me
duše nemá hrází, ani břehů, nezná determi-
nismu, je svobodou sobě samému, mimo zá-
kon, mimo pouta. Já, člověk, tak nepatrný
proti tvým gigantickým údům, jsem pán a tys
otrok, jsem svoboda a tys galeje.
Ale hřímejte, burácejte, vy oba rybníky,
ty. Munický, i ty. Bezdreve! Mám divokou
radost z vaší divoké síly. Jak jste oba krásní,
když se rozhněváte, a zas jak každý z vás
je jiný ve své vzteklé vášnil
První, Munický, zapuštěný do břehů, ja-
koby opentlených koketními stromy parku
bažantnic, nad nimiž vyrůstá střecha lovčího
zámečku, tak zcela vybudovaného ve stylu
XVIII. století, ve stylu galantních dobrodruž-
ství — Munický rybník připomíná mi ženu,
jak svým okolím tak i svou podstatou. Je to
ženský živel mezi rybníky. Zahledíš se naň,
je-li klidno a ticho, a jaký sladký mír zdá se
to spát pod jeho hladinou! Nic než průzrač-
nost, oddanost, bezelstnost. Stíny rákosu kla-
dou se měkce na zrcadlící se hladinu, tak
vyhlazenou, že benátské zrcadlo v rukou na-
voněné krasavice nemůže být hladčí. Tmav
hradby stromů odrážejí se tu tak jemňounce,
tak jakoby tušovými tóny lehounce načrtnuté,
napověděné — hebká linie koholu, kterým
umná ženská ruka podmalovává si obočí, ne-
může být něžnější. Vodní slípky tkvějí jako
nepohnuté černé skvrny na této stříbrné plo-
še, jen třasořítka poskakuje neklidně po bře-
hu, jediný neklid v blaženém odevzdání se
Ale stačí první zavanutí větru a jak se
změní tato odpočívající vodní krasavicel A
zafičí-li to ostřeji, jak pojednou v klidném
oku vody zasvitne to nenávistí, zahoří vzte-
kem. Vlny se naježí, navrší, sezelenají žlučí,
jakoby to po nich tisíce bazilišků ubihalo.
A na ráz je vše nervositou, hystericky bije
se voda s vodou, zakusuje se zuřívě do břehů
a zase metrovými jazyky se po nich plazí.
Bezdrev
26
article
S bohem klide a odevzdanosti! Teď se to
27
article
vše kolem dokola lstně vaří a zmítá, soptí
vře — v ženské bytosti, v jejím slastném mí-
ru, probudila se lítice.
Za to druhý rybník, Bezdrev, je každým
coulem muž. Je několikrát tak velký jako
jeho družka, je nedohledný, jeho vody roz-
lévají se až tam daleko pod dýmající zlívské
komíny. Je to rozlohou nejrozsáhlejší schwar-
zenberský rybník a málokdy shledáš jej plně
napuštěný vodou. I letos protáhly se jeho
břehy širokými písčinami, se zbytky rákosu,
s oblázky porostlými mechem, a jinde černají
se velká bahniska, v nichž mokvají ospalé
vodní stružky. Neshlížejí se tudíž v jeho hla-
dině koketní strůmky. Lesy jsou od břehů pří-
liš vzdáleny než aby vrhaly sem svůj stín a
nejsou to také pěstované parky, nýbrž všeli-
jak naježené, zádumčivé lesíky, s bízarrním
Vraním Ostrovem v pozadí. Tak se tu před
tebou rozkládá tato vodní spousta, nějak
pohodlně, široce rozložená, nikdy ne zcela
klidná, ale také nikdy ne bouřlivě hysterická.
Bezdrev
28
article
Jakoby to před tebou ležel velikán, kterého
lze nesnadně vyrušit z jeho sebevědomého
klidu, jakoby tu byl před tebou nějaký Ilia
Muromec, ale Ilja Muromec sestárlý, navrá-
tivší se po letech výbojů a dobrodružství za
svou pec, a teď — široká ruská povaha —
dívá se na tebe jasným zrakem veselým svou
silou. Jak tu tak leží před tebou, s bradou
do písku zabořenou, čechrá se mu ve větru
vous a jeho jednotlivé chomáčky fichounce
vanou ke břehu, v klidných, pravidelných,
harmonických vlnkách... Teď vítr silněji za-
svištěl a spustil se déšť. Ale ani to velikána
nevyruší z jeho zápecí. Brada se trochu
vzdula, vlnky se o něco více načeřily. Ale
právě jen o tolik, že stěží rozdíl rozeznáš. A
co také by se náš mohutný Ilja staral o tro-
chu větru? Dívá se na tebe stále vesele ten
stařičký hrdina Bezdrev a v jeho blízkosti je
ti nějak dobře, jako u dobrého, starého člo-
věka, který mnoho prožil, mnoho zkusila
dovedl si zachovat mládlí.
Ilius Muromec
Muromec
Ilja
Bezdrev