ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 96ff1830-8f0d-11dd-83c0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 37, person 29, work 1, org 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 27. března 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 83.
4 article
Na ranni avečerni listy předpláci s V Praze v admninístra na čtvrt Teta : . . . d K — a dvojí donác ško na maěsle, na čtvrt ieta : : . : vo niiálká ok ne měslo. . . . . 9 K no Poštoni a rteienh : : : : dvojí zásllrko Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Pád Drinopole a mírová akce.
Pád Drinopole a mírová akce. Ještě než balkánští spojenci byli s to dohodnouti se o tom, jak odpověděti na ob- novený prostředkující mírový návrh velmo- cí, rozhodly vítězné zbraně bulharské s pomocnými sbory srbskými o konečném pádu Turky zoufale hájené, složité pevno- sti drinopolské. Válečníci bulharští vedli si tentokráte mnohem opatrněji, než když. na první prostředkování se takřka bez vý- hrad shodli o příměří s Turky před Ča- taldží a napotom po měsíce musili snášeti úskoky a průtahy turecké, až konečně ne- zbylo, než obnoviti válku. Tentokráte sice v návrzích velmocí byla Drinopol mlčky pojata do území, Bulharům pohraniční čá- rou, jdoucí z Enosu na pobřeží Egejského moře k Midii na pobřeží Černého moře, nabídnutého, ale vojevůdcové bulharští, právem nedůvěřující takovému nepřímému opatření, jež fakticky ponechávalo Drino- pol v moci tureckého velitele Šukri paši — rozhodli se rázem přetíti řetěz budoucích možných piklů a zápletek, a rozhodnutí to jest a zůstane všestranně neodvolatelné.
Turek Bulhar Drinopol egejský moře Černý moře
6 article
Tento postup Bulharů sám o sobě jest dokladem, že tak zvaná společná usnesení velevyslaneckých konferencí již značně po- zbyla účinnosti, a jest tudíž pochopitelno, že v mezinárodní situaci společenství zájmů velmocenských znenáhla úplně mizí, ustu- pujíc zájmům určitě vysloveným a energi- cky hájeným. Takovéto rozpoznání bylo také asi hlavní příčinou, proč Černohorci tak houževnatě usilovali o to, přivoditi pád Skadru na Adriatickém moři a dostati jej do vlastních rukou, ať už společné usnesení velmocí o něm rozhodlo jakkoliv. Jest lho- stejno, bylo-li rozpoznání Černohorců správné čili nic, to se však nedá popříti, že jejich postavení před Skadrem diploma- ticky o to bylo nevýhodnější než postavení Bulharů před Drinopolí, že tuto skutečně hájili jen a jedině Turci, kdežto o Skadar se zajímaly zvláště ještě dvě trojspolkové velmoci, jež usnesení konference o jeho přičlenění k autonomní Albánii dovedly dá- ti určitý konkrétní význam a smysl.
Bulhar Černohorec Turek Skadar Albánie
7 article
Proto právě jest těžko v té chvíli před- bíhatí konečnému rozuzlení otázky skader- ské, jež navázaná uměle na otázku Dakové a na okolnosti rázu náboženského, zvláště pokud se týče případu katolického mnicha Paliče a evropského vyšetřování o něm na přání Černé Hory zavedeného, hro- zí se státi stejným bludištěm, v jakém se octlo vyvedení civilního obyvatelstva ze Skadru, na kterýž požadavek Černá Hora, dovolávajíc se bezvýsledně neutrality, sa- ma sice přistoupila, ale jemuž vyhověti se nyní zdráhá velitel tamní turecké posádky! Rovněž není zapotřebí diviti se příliš tomu, že diplomacie dovede udržovati v popředí záležitosti zdánlivě málo významné, aby měla stále pohotově záminky, zahájiti, ob- noviti nebo pokračovati v akci diplomati- cké; to jsou právě pomůcky, dobře známé všem diplomatům! Na této straně balkánského bojiště ne- jsou zkrátka věci ještě náležitě jasnéa zralé, proto by ani nebylo radno, promlou- vati o nich v souvislosti s pádem Drinopole.
Palič Skadr Černá Hora Drinopol
8 article
Pád Drinopole neobyčejně usnadní pro- středkující úkol velmocí, pokud se týče příštích hranic mezi vítězným Bulharskem a poraženým Tureckem, ovšem že hranici tu bude tvořiti linie, více hovící požadav- kům Bulharska a poskytující mu i část pobřeží Marmarského moře, již mu návrh velmocí, jak známo, odepírá, a to patrně z obavy, aby Bulharsko nedosáhlo vlivu na evropské pobřeží Dardanel. Této eventualitě dá se asi sotva přede- jíti, zejména potvrdí-li se, že bulharské vojsko současně vítězně bojovalo i s ture- ckým vojskem, tvořícím poslední naději hy- noucí říše osmanské, u Čataldže, ač vojsko to nebylo s to dosud nic učiniti na prospěch zatím dobyté Drinopole. Pádem Drinopole, jakož i zajetím zbytků východní turecké armády vojskem srbským, značně se uvol- nily síly balkánských spojenců a není vy- loučeno, že přejdou záhy k útoku i na linii čataldžské. Bylyť i posavadní síly bulhar- ské před Čataldží tak mohutné, že Turci záhy ustáli od pokusů, postoupiti v před. a že ještě než proveden byl obrovský útok na Drinopol, v tureckém hlavním táboře již se obávali útoku i na opevnění u ča- taldže To vše jest s to, uspíšiti snahu velmocí aby uzavřen byl co nejdříve mír. vyme- zením hranic evropského Turecka, kdežto by všecky ostatní záležitosti, jako vytčení hranic řecko-albánských, rozhod- nutí o ostrovech v Egejském moři, věc finanční a j., zůstaveny byly — podrob- nému vyjednávání s velmocemi.
Drinopol Bulharsko Turecko Dardanely Turec
9 article
Z velmocí ovšem v prvé řadě zasahují do věcí balkánských ony dvě, jež i v minu- losti jevívaly o Balkán největší zájem, ao nichž se nyní takřka nepřetržitě mluví, kdy- koliv se naskytne v toku událostí nějaká nová nesnáz či sporná okolnost. I za po- savadního velmocenského společného po- stupu vystupují Rakousko-Uhersko a Ru- sko čím dále tím znatelněji do popředí, konečný pád Drinopole, bohdá, zasáhne konejšivě i do oněch kruhů, o nichž se až moderni turze- M( otaré tvrze a redula- Zemní 6atterie a zákopy. Měritko 11 100.000. 1em. 16m
Balkán Rakousko Uhersko Drinopol
10 article
dosud k malé potěše obyvatelstva zdálo, že dávají přednost řinčení zbraní před bla- hodárnou prací míru. A to byl zajisté vše- stranně vítaný účinek pádu Drinopolel O pádu Drinopole došly tyto po- drobné zprávy: čm. Ze Sofije, 26. března. [Zvláštní telegram „Národnich Listů“.) Událostia ještě více zprávy se řítily včera i dnes, takže se zdálo již v ranních hodinách že kapitulace Š ukripaše a úplný pád Odrinu jsou věcí hotovou. Dopoledne došly tyto zprávy: Dosud je dobyt východní sekto a část jižníhozodrinských pev- ností. Na ostatní 27 km dlouhé čáře klade Šukri paša ještě zoufalý odpor. Naše vojska mohou však napadat nyní západní a sever- ní pevnosti v týle a jejich úplné zdolání je otázkou několika hodin. O tom se neklame ani sám turecký velitel, jak dokazuje zničení všech skladišt nábojů, hlavního arsenálua a také jedné nemocnice. Do odpolednejecelý Odrin ípevnosti i město) v rukounašich. Šukri paša snad se nevzdá formálně a přinutí nás. abychom dobývali opevnění za opevně-
Událostius Drinopol km
11 title
NÍi
12 title
K pádu Drinopole.
Drinopol
14 article
nopol. zmocnili se Bulhaři východních pevností. Za svítání včerci- šího dne obsadili již celou čáru východních tvrzí a v prvních hodinách dopoledních po prudkém a krvavém útoku vtrhli do města. Šukri paša Maricou a Tundžou, ale byl do- ustoupil do západních pevností mer vzdáti. nucen zde o 2. hodině odpolední se ním a zajímali pluk za plukem. Koneč- ný osud jeho však je zpeče- těn. Velitelem obléhací armády bulharské je, jak známo, generál Ivanov. bývalý ministr války. Velitelem východníh sektoru je generál V azov, bratr národ- ního básníka Ivana Vazova. Útok na Odrin byl rozhod- nut v posledních dnech. Vláda se mu vzpírala s ohledem na veliké oběti a majíc krom toho vyhlídku, že se dosta- ne k pevnosti cestou míru; na konec všal ustoupila naléhání generálů. Nedlouho po této depeší došla tat úřadní zvěst: Ze Sofije, 26. března. („Ag. Telegr. Bulg.“) Bulhaři dobyli Drinopole. Šukri paša vzdal se o 2. hod. odpol. generálu Iva- novu. Z Bělehradu, 26. března. (K. k.) Zpráva o dobytí Drinopole vyvolala zde všeobecné. radostné nadšení. Ze Sofije, 26. března. Dle zpráv došlých v poledne jest již cel á VIII. divise rnna
Bulhar Ivanov Vazov Iva Drinopol Bělehrad Šukri paša Marica
15 title
Behen neeelých s bodin po zahájcní vleobecneho dtoka na pr
16 article
v Drinopolí. š ukri paša kladl odpor do posledního okamžiku na jedné ze západníeh tvrzí. Ze Sofije, 26. března. Soukromé zprávy »Večerné Pošty« ze Svilna ličí po- slední boje bulharského vojska před Drino- polí a vtrhnutí vítězných pluků za zvuků hudby do hořícího města, ve kterém na mnohých místech bylo ještě pleněno. Pev- nost byla dobyta po tuhém zápase, zaháje- ném v úterý po 4. hod. ranní asi třihodi- novou palbou z děl. Bulharské vojsko vtrhlo do vnějších postavení a použilo jich jako opory pro další postup. Zatím zdařilo s bulharskému a srbskému vojsku vtrhnout do západních a jižních sektorů. Prvý útok byl odražen, ale druhý zdařil se. Ztráty na bul- harské straně jsou veliké, nebot Turci se zoufale bránili. Ze Soiije, 26. března. („Ag. Telegr. Bulg.“) Dobytl Drinopole bylo v městěo- známeno 21 dělovými výstřely a přijato vel- mi nadšeně. Obrovský dav lidí pohybuje se ulicemi města, u všech kostelů vyzvánějí. Generál Ivanov sdělil gener a- lissimovi Savovu telegraficky žesemuŠukripašashlavním štá- bem vzdali. Generál Ivanov ustanovil velitele města a chefa posádky, jenž učiní nutná opatření k zachování pořádku. Zej- tra bude slaviti generál Ivano V drobném prodejís ranní číslo o sobě . . sa s k Ve gllálkách na venkovět- raerislo . . . . . . . 1g e Inoeráty platí se hotové napřed dnso asirty přijtee Tam nnoházsjí so v rer redako iskárp řpedlee Bukopiay ae novrnoe
Turek Ivanov Savův Ivana Drina Drinopol Večerný Pošta
17 article
svůj vjezd do Drinopole. V celé ze- mi budou se konati zejtra bohoslužby za pokoj duší padlých vojínů a na oslavu ví- tězství. Král Ferdinand odjel s následníkem Borisem a princem Cyrilem do Drinopole. Mp. Gešov zaslal generalissimu Sa- vovu telegram, v němž blahopřeje jemu udatné armádě ke skvělému úspěchu v Dri- nopoli, který důstojně korunuje vítězné ta- žení Bulharska. V telegrafické odpovědi poděkoval Savov za blahopřání a podotýká, že každý, od prostého vojáka až po gene- rála se přičinil, aby splnil úkol, jenž mu byl dán králem a vládou. Tak splnila armá- da zbraní a vláda politikou svou povinnost ke koruně a vlasti. Ze Sofije, 26. března. K dobytí Drinopole se dále oznamuje: Když přeřezány byly drá- těné překážky mezi jednotlivými pevnostmi, hnali Bulhaři před sebou stáda dobytka, aby podkopy explodovaly. Většina tvrzí vzata byla bodákovým útokem. Na severozá- padní straně bojováno bylo velm rozhořčeně, zejména Srby, kteří docí- lili velkých úspěchů, vtrhnuvše na nejvíce opevněná místa. Váleční dopísovatelé do Drinopole. Ze Sofije, 26. března. (K. k.) Hlavní stan zmocňuje válečného dopiso- vatele z každého státu, aby se odebral k Drinopoli. Váleční zpravo- daji odjedou s vojenskými zmocněnci zvlášt- ním vlakem do Svilna (Mustafypašel. Ze Sofije, 26. března. (K. k.) Tři zpravo- daji místo jednoho z každé země dostali po- volení, aby se odebrali do Drinopole. Hlavní stan odebral se v poledne z Dimotiky do Dri- nopole. V říšské dumě ruské. Z Petrohradu, 26. března. (Spb. Ag.) Za dnešní schůze říšské dumy byl předsedovi odevzdán telegram Spb. Ag. o dobytí Drino- pole. Zpráva ta rychle se rozšířila ve sně- movně a byla všude radostně u vi-
Ferdinand Boris Cyril Gešov Savov Bulhar Srba Drinopol Bulharsko Dolna Dri Petrohrad Drina Aga
18 article
tán a. Posl. kn. Guelovani, jenž právě mluvil, požádán byl posl. Krupenským, aby postoupil mu místo na řečnické tribuně, načež posl. Krupenský vstoupil na tribunu a oznámil dumě, že Drinopol padl. Sdělení toto přijali poslanci a obecenstvo na gale- riich dlouhotrvající hlučnou pochvalou.
Posl Guelovani Krupenský Drinopol
20 article Vodocestná politika.
Vodocestná politika. Ve velikonočnim úvodnlku „Času“ rozebrána vodocestní politika česká způsobem, který buditi má dojem klidné věcné kritiky, a zjednávati půdu pro společné řešení národohospodářských záležito- stí českých. Jak již u „Času“ jinak nemožno, ne- mohí bohužel pisatel zapříti svou strannickosta „okrášlil“ svůj článek řadou osobních útoků a ne- chutných narážek na poslance dra. Kramáře, Maštálku a dra. Fledlera, což ovšem divně se vy- jímá při apelu ku spolupráci. „Přáli bychom si“, praví ke konci článku pi- satel v „Čase“, „aby hospodářské potřeby naše sblížily poslance všech stran ke společné práci. Vodocestná novela dává takovou možnost spolu- práce. Novela jest vlastně novou předlohou vodo- hospodářskou, takže třeba, aby se sešli všichní zá- jemníci, členové vodocestného výboru i odborníú- řadníci a posoudili ji, jak vyhovuje našim vodo- hospodářským potřebám. Bylo by nutno vypracovat podrobný program soustavného vodního hospodářství v Čechách.z tohoto programu pojalo by se do novely to, co no- vela má řešiti a tento podrobný program musel by býti směrodatný a závazný pro každé jednání po-
Maštálek Čechy
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Z Hluboké.) Ležím pod stromy. vyhří- vám se na slunci jako ještěrka. Před chvílt probudil jsem se ze spánku, ale ani na oka- mžik nejsem uveden v rozpaky nezvyklým okolím. Leckdy, v cizíně, v hotelovém pokoji. při probuzení, zmocnil se mne neklid a snad i jistý pocit úzkosti: tak nevlídný zdál se mi cizí nábytek, nezvykle vymalované stěnya na nich zavěšené obrazy. Ale zde, v mechu. pod borovicemi, není neklidu a není úzkosti. Větve, v jarním slunci do zlatova ozářené. vinou se, kroutí a klikatí jako bronzoví hadi. Koruny, podobny ohromným vějířům, vanou sem a tam, vanou v pravo, vanou v levo. Ja- koby to nějaký obr ovíval neviditelnou prin- ceznu. Ale jsou vlastně nad mou hlavou? Te se mi zdá, že jsou hluboko, hluboko pode mnou, že jsou to, jakoby podivuhodné, ne- smírně zelenavé lekníny, plovoucí na modré hladině propastného azuru. Jak jsem malý, já, který tu ležím na roze- střeném plášti, proti těm výškám, proti těm hloubkám! Jak rádo by mne to zelenavé okol zaklelo do své moci, uspalo mne ve svém klidu a míru. Jak rádo by ze mne učinilo stej- ně vegetující bytost jako jsou ty zdejší stro- my, jak šťastno by bylo, kdybych utkvěl ve stejné nehybnosti jako mech pode mnou. Pří- roda jedná se mnou jako žena. Vábí a svádí, úlisným hlasem šeptá: „Usni v mém náručí já budu nad tebou bdít.“ A když se nedám svést jejím vábením, ukazuje mi ohromnost svých sil, nekonečnost své moci, chce mne zastrašit, bázní podmanit. Před chvíli říkala mi „miláčku“; teď volá na mne: „červe.“ Ale ne, nejsem ani jedním, ani druhým, Jsem člo- věk, jsem myslíci, cítící tvor. Podivuji se pří- rodě, ano, svým způsobem ji miluji,, ale má láska není dost slepá, abych nerozeznal, že to, co mi podává, jsou pouta.
22 article
Já se však vpoutat nedám. Nepřišel jsem ku přírodě jako staří romantikové, abych ní zapomněl na svůj lidský bol a lidské štěstí Chci si obojí uchovat, ano chci je stupňovat. chci je hlouběji cítit, byť i za cenu nového utrpení. Nejsem z těch, kteří při svitu měsíce chtějí zahladit vlastní bolest. Ani z těch. kteří by šuměním lesa chtěli ohlušit vlastní trýzeň. Má bytost je neustálý zápas a se vzdorem i odbojem stavím se i k té svůdné mílence, jakou příroda dovede být. Zde, právě zde, pod haluzemi padesáti- letého lesa, u břehů lesklých, nekonečných vodních ploch, účtuji nejbytostněji se sebou samým. Po čtyři léta přicházím na sklonu zimy, na začátku jara, sem, do jihočeské kra- jiny, a vždy vracím se očištěn, posilněn, více sebou samým. Slunné dny usmívaly se tu nade mnou, ekvinokční vánice bily a bičovaly mne do tváří. A teď, když se na vše rozpomínám. zdá se mi, že chvíle nepohody přinesly mi větší vnitřní bohatství než hodiny slunečného blaha. Uváděly mé nitro ve větší napětí,v dramatičtější vztah ku přírodě.
23 article
Jak, v takových vichřicích jsou krásné ty rybníky, roztroušené po celé rovině na míle a míle cesty! Hřebec, zdivočelý přemírou své síly, netrpělivě tančící na nervosních no- hou a posléze vybočující v cval, v úprk — má něco z krásy těchto vodních ploch, když se nad nimi rozvichří a rozřičí jarní vítr. Jak to zahourá ve větvích stromů na hrázi, jak to zaburácí nad vodou, před chvíli jen lehce zkrabatěnou! Bílé hřebinky pěny naskočí a teď kutálí se, valí a řítí vlna za vlnou, ne- stvůrný a velkolepý vodní živel úpí, hrozí, řve, bouří a ječí. Ječ a burácej ty velký ne- tvore, hřímej a vyhrožuj, ty tekutý hněve Země! Jak jsme si blízcí, ty i já, my oba, v nichž se odráží drama všeho míru. Ale přes to, jak jsme si vzdáleni! Neboť přes všechnu tvou velkolepost a sílu, narazí tvé vlny na pevné hráze, jejich bílé hřebínky sletí, tvá cválající dravost je zotročena dílem lidských
Hřebec
24 article
rukou, je jimi determinována. Ale drama me duše nemá hrází, ani břehů, nezná determi- nismu, je svobodou sobě samému, mimo zá- kon, mimo pouta. Já, člověk, tak nepatrný proti tvým gigantickým údům, jsem pán a tys otrok, jsem svoboda a tys galeje. Ale hřímejte, burácejte, vy oba rybníky, ty. Munický, i ty. Bezdreve! Mám divokou radost z vaší divoké síly. Jak jste oba krásní, když se rozhněváte, a zas jak každý z vás je jiný ve své vzteklé vášnil První, Munický, zapuštěný do břehů, ja- koby opentlených koketními stromy parku bažantnic, nad nimiž vyrůstá střecha lovčího zámečku, tak zcela vybudovaného ve stylu XVIII. století, ve stylu galantních dobrodruž- ství — Munický rybník připomíná mi ženu, jak svým okolím tak i svou podstatou. Je to ženský živel mezi rybníky. Zahledíš se naň, je-li klidno a ticho, a jaký sladký mír zdá se to spát pod jeho hladinou! Nic než průzrač- nost, oddanost, bezelstnost. Stíny rákosu kla- dou se měkce na zrcadlící se hladinu, tak vyhlazenou, že benátské zrcadlo v rukou na- voněné krasavice nemůže být hladčí. Tmav hradby stromů odrážejí se tu tak jemňounce, tak jakoby tušovými tóny lehounce načrtnuté, napověděné — hebká linie koholu, kterým umná ženská ruka podmalovává si obočí, ne- může být něžnější. Vodní slípky tkvějí jako nepohnuté černé skvrny na této stříbrné plo- še, jen třasořítka poskakuje neklidně po bře- hu, jediný neklid v blaženém odevzdání se Ale stačí první zavanutí větru a jak se změní tato odpočívající vodní krasavicel A zafičí-li to ostřeji, jak pojednou v klidném oku vody zasvitne to nenávistí, zahoří vzte- kem. Vlny se naježí, navrší, sezelenají žlučí, jakoby to po nich tisíce bazilišků ubihalo. A na ráz je vše nervositou, hystericky bije se voda s vodou, zakusuje se zuřívě do břehů a zase metrovými jazyky se po nich plazí.
Bezdrev
26 article
S bohem klide a odevzdanosti! Teď se to
27 article
vše kolem dokola lstně vaří a zmítá, soptí vře — v ženské bytosti, v jejím slastném mí- ru, probudila se lítice. Za to druhý rybník, Bezdrev, je každým coulem muž. Je několikrát tak velký jako jeho družka, je nedohledný, jeho vody roz- lévají se až tam daleko pod dýmající zlívské komíny. Je to rozlohou nejrozsáhlejší schwar- zenberský rybník a málokdy shledáš jej plně napuštěný vodou. I letos protáhly se jeho břehy širokými písčinami, se zbytky rákosu, s oblázky porostlými mechem, a jinde černají se velká bahniska, v nichž mokvají ospalé vodní stružky. Neshlížejí se tudíž v jeho hla- dině koketní strůmky. Lesy jsou od břehů pří- liš vzdáleny než aby vrhaly sem svůj stín a nejsou to také pěstované parky, nýbrž všeli- jak naježené, zádumčivé lesíky, s bízarrním Vraním Ostrovem v pozadí. Tak se tu před tebou rozkládá tato vodní spousta, nějak pohodlně, široce rozložená, nikdy ne zcela klidná, ale také nikdy ne bouřlivě hysterická.
Bezdrev
28 article
Jakoby to před tebou ležel velikán, kterého lze nesnadně vyrušit z jeho sebevědomého klidu, jakoby tu byl před tebou nějaký Ilia Muromec, ale Ilja Muromec sestárlý, navrá- tivší se po letech výbojů a dobrodružství za svou pec, a teď — široká ruská povaha — dívá se na tebe jasným zrakem veselým svou silou. Jak tu tak leží před tebou, s bradou do písku zabořenou, čechrá se mu ve větru vous a jeho jednotlivé chomáčky fichounce vanou ke břehu, v klidných, pravidelných, harmonických vlnkách... Teď vítr silněji za- svištěl a spustil se déšť. Ale ani to velikána nevyruší z jeho zápecí. Brada se trochu vzdula, vlnky se o něco více načeřily. Ale právě jen o tolik, že stěží rozdíl rozeznáš. A co také by se náš mohutný Ilja staral o tro- chu větru? Dívá se na tebe stále vesele ten stařičký hrdina Bezdrev a v jeho blízkosti je ti nějak dobře, jako u dobrého, starého člo- věka, který mnoho prožil, mnoho zkusila dovedl si zachovat mládlí.
Ilius Muromec Muromec Ilja Bezdrev