2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
27. března 1913. číslo 83.
4
article
litické s vládou, chtěla-li by něco z vod-
ních staveb uskutečníti. Každé takové jednání
mělo by se pak svěřovati zasvěceným od-
borníkům, poslancům. Pak teprve bylo b
možno úspěšně uskutečniti naše hospodářské po-
třeby lépe než dnes, kdy se to ponechává „ho-
spodářské politice“ vlády. Nutno znáti vodohospo-
dářské potřeby, aby se pro ně dalo pracovati sou-
stavně“. — Tak zní resultát „Času“. Kdo všímal si
otázky vodocestné za posledních let, musí se za-
mysliti nad těmíto řádkami, a po přečtení celého
článku uvažuje: „Což není určitého programu vodo-
hospodářského pro království České, když po desi-
tiletí se již řada úřadů státních i zemských — ně-
kolik set českých techniků — úpravou
českých řek zabývá? Nejsou v prvé řadě pouze ú-
řady ty povolány k řešení úkolů vodohospodář-
ských, jako vyvolení k tomu činitelé a nejsou re-
sultáty jejich směrodatné pro kruhy zákonodárná
odborné i neodborné? Ne-li, tedy dává písatel „Ča-
su“ divné vysvědčení českým technikům. Což po-
slanec-netechnik, ale zkušený národohospodář
bystrý politik, nemůže hájiti národohospodářské
zájmy národa a vidí-li je v úpravě řek, tedy nesmí
tyto-vymáhatí u vlády, třeba byl k tomu kvalifi-
kován a splnomocněn svými klubovními kolegy?
Čo
5
article
Nejedná se „Času“, resp. pisateli článku o zanesení
sváru do řad těch českých poslanců, kteří v práe
vidí své poslání?
Takové intriky budou marnými, jelikož — jak
správně uvádí „Čas“ referáty pisatelem nenávidě-
ného — nevíme z jakých příčin — poslance Ma-
štálky, byly s uspokojením vzaty v Jednot-
ném klubu na vědomí a všichni pánové lnž. Hráský
Neuman, Maštálka, posl. Udržal, předseda vodo-
cestného výboru a jiní svorně v různých výborech
pracují a jistě svorně dále pracovati budouí
Jest nesporno, že novela vodoceslná není do-
konalou, na to již bylo poukázáno z řad poslaneů
všech politických stran českých, a hledá se ná-
prava — poněvadž předloha dosud není zákonem
Avšak věcně usuzováno, přiznati se musí, že zna-
mená mnoho, zejména pro hospodářský rozvo
krajů polabských — ovšem spolupříčiněním také
netechníka dra. Ulrycha a jiných, a nelze též za-
příti, že novela řeší věc tak, jak si jí pisatel v
„Času“ řešenu míti představuje. Obsahuje totiž nove-
la to, „co z celkového programu soustavného vodní-
ho hospodářství v Čechách vláda chtěla by usku-
Večniti“ — citujeme z jeho stylisace — a mohl
bychom mít provedenu v 15 letech část z velkého
vodohospodářského programu: splavnění a regu-
laci Labe z Mělníka do Kolina s meliorací přilé-
hajících pozemků a splavnění Vltavy z Prahy ke
Hráská Neuman
Maštálek
Udržal
Ulrych
Ma
Čechy
Mělník
Kolina
Vltava
Praha
6
article
Štěchovícům a jiné. Hospodářský význam toho
nikdo upříti nemůže. O řešení důležitých a dosud
nerozhodnutých způsobů úpravy některých řel
pomocí přehrad retensních či užitkových autor
článku se nezmiňuje, ač by bylo prospělo věci vi-
ce, kdyby konstatoval, že dosud není jed-
notného názoru a nelze tedy, je-li novela po
této stránce neúplnou, poslancům dávatí viny
jelikož bude nutno vyčkati rozhodnutí příslušných
kruhů technických, otázkou tou s
zabývajících, které za účelem docílení jed-
nolného řešení bude nutno v jednu vodohocpodář-
skou komisí sloučiti. Pokud jsme inicrmováni
ovšem tato okolnost nemusí být překážkou uzá-
konění novely, neboť záležitosti tohoto druhu roz-
hodnou si samy příslušné úřady a interesenti
není tu rozhodujícím přirozeně názor poslance,
neodborníka i odborníka. Litujeme, že z příčin
taktických v zájmu věci, o níž se jedná, nemožno
veřejně vyvraceti i útoky na poslance dra. Kra-
máře a Fiedlera ohledně nepochopení důležitosti
využití síly proudů Svatojanských a studie splav-
něrí a zužitkování vodních sil Vltavy i její příto-
ků v trati z Prahy do Budějovic. Jen tolik uvádí-
me, že příslušné projekty byly teprve před ro-
kem vypracovány, teprve jimi důležitost a cena
síly vodní Vltavy expositurou vodocestnou byla
prokázána, jak ve spolku arch. a inž. jsme sly-
šeli. Úřadně dosud projekty ty pro-
jednány nebyly a staré projekty na úpra-
vu Vltavy bez ohledu na vodní síly doka-
zují nemožnost provedení takového způsobu úpra-
vy Vltavy.
Fiedler
Praha
Budějovice
Vltava
7
article
Vysvětlují zároveň, proč kruhy odborn
až do vypracování — expositurou vodocestnou —
nových projektů s využitím vodních sil. považova-
ly provedení kanalisace Vltavy do Budějovic z
ideální, z ohledu rentability neproveditelný pro-
jekt. Teprve as rok tomu, co změnily se názory.
Konstatovati ,proto musíme, že autor článku
„Čase“ buď následkem úplné neinformovanosti,
Vltava
Budějovice
8
article
Teď přestalo pršet. Vyjasnilo se na
chvíli. Tam v dálce za Bezdrevem začínají
se v pročištěném vzduchu rýsovat modrá pás-
ma hor. Vidíš hřeben Kleti, rozeznáš mýtiny
Malého Chumu a ještě víc v pravo, tak nějak
dobrácky kulafoučký, jak jej Neruda líčí
Prostých motivech, vyrůstá Boubín.
Nutno pomýšlet na návrat.
Jdu alejí starých dubů, dnes ještě ho-
lých, rozsochatých. Dnes poprvé se usadiliv
jejich korunách špačci. Větve jsou jimi jakoby
orůžencovány; čiřikají ze sterých hrdel;a
když se zvednou, zafrčí to nad hlavou jako
aeroplan. Teď však, s rostoucím šerem.
umlkli... či odlétli někam do rákosí? Kdo
ví? Ticho padá na krajinu spolu se sou-
mrakem.
Poslední racek prolétl kolem mne, za-
hvízdnul tím svým nenapodobitelným pípa-
vým hlasem. Kdesí ozvala se čírka. Ne da-
leko, na louce, přihlásil se bažant drsným.
hrdelním voláním. Zajíc přeběhl mi přes ce-
stu a hned za ním houf srnek; jen jejich bílé
zadky lze rozeznat v náhlém soumraku.
Pojednou položil se přede mnou stín stro-
mu a vedle něho můj stín. Vyšel měsíc.
Stojím opět u rybníku. Sešel jsem po
schůdkách tak, aby se mi hladina rozestřela
těsně u nohou, abych s ní důvěrněji splynul.
Měsíc letí mezi mraky, které opět zaplavily
oblohu, tone v nich a znovu se vynořuje, od-
vážný plavec oblačného oceánu. Vzpomínám
si, že jsem kdysi stál na stejném místě, v
stejnou chvíli. Ale tehdy zněl mi na blízku
smích milované bytosti a já cítil teplo její
ruky ve své. Dnes jsem tu sám a sám. A je
to tak dobře. Neboť právě vědomím, že jsem
sám, stávám se více a hlouběji sebou samým.
A ty, černá vodo i tmavá obloho, dobrou
noc a na shledanou! Napřesrok vrátím se
k vám a shledávám vás stejnými, přes všecku
vaší ohromnost a mohutnost. Ale já, člověk.
nepatrný vůči vám, vrátím se lepší a silnější
Neruda
Kleť
9
article
O. T.
neb následkem stranické zaslepenosti, křivdí výše
uvedeným poslancům.
Jsme rádi, že i oposiční kruhy pochopují zne-
náhla důležitost, ano nutnost společné práce ná-
rodohospodářské všech klubů poslaneckých. Jes
pro stranu svobodomyslnou zadostiučiněním, že
uznáno konečně, že za nynější stav vodocestné
mizerie nenesou zodpovědnost pouze poslanci ná-
rodní strany svobodomyslné, ale celá česká dele-
gace, a v prvé řadě státní neurovnané poměry
politické i hospodářské. Pravíť „Čas“ doslovně-
„Když však finance státní počaly býti nepří-
znívé, česká delegace musila vždy naléha-
věji vymáhati povolení staveb vodních, určených
pro I. období, na něž již obnosy byly povole-
ny. Po krisi anekční úplně zaražen ruch sta-
vební, nebyloť finančních hotovostí pro tytot-
čely. Neutěšený finanční stav říše vedl ku po-
chybnostem konečně, je-li vůbec možno usku-
tečniti obsáhlý program vodocestný a znova oživí
a posílil neoprávněné pochybnosti, budou-li s
průplavy vypláceti. Výsledkem těchto pochybno-
stí byla vodocestná novela, podaná hrabětem
Stürgkhem před vánocemi 1911.
„Čas“ velá po realní politice hospodářsk
na tomto poli nás vždy najde; nejsme strana, kte-
rá pouze kritisuje, ale strana práce.
Stürgkh
Vánoce
10
title
Politický přehled.
11
article
Země české.
Země české.
Řešení finanční krise zemské císařským
nařízením?!
K řadě velikonočních interviewů zbývá
dodati ještě názor vrchního ředitele Zemské
banky král. Českého dra. Karla Mattuše o vý-
chodišti z neblahého stavu zemských financí
sdělený zpravodaji „Nár. Politiky“. Popřev
s největší rozhodností a číselnými doklady
domněnku, že by mobilita Zemské banky byl
ohrožena zálohami zemi poskytnutými a ozna-
čiv náhled, že by mohl během letošního roku
nastati takový rozvrat finanční až k nemož-
nosti země, dostáti platebním svým povinno-
stem za nemyslitelný, ne-li za výplod horeč-
naté fantasie, rozhovořil se pan vrchní ředi-
tel o povinnosti státní správy v čas pečovat
o sanaci zemských financí. Ústavní cestou ne-
lze nápravu zjednati i nezbude než nastou-
piti cestu mimoústavní, „na kterou mocná
jest jakousi vyšší mocí (vis major) zatlačen
a na níž blaho země české a spojené s ním
nerozlučně blaho celého státu vnucuje mu
prostředky absolutní moci.“ I nezbude tudíž
podle dra. Mattuše, než císařským naří-
zením opatřiti zemi vše, co nemohoucnost
sněmu poskytnouti nemůže. Nebylo-li lze
z ohledů ústavních povoliti zemskému výboru
zvýšení zemských přirážek o 10 procent, cí-
sařským nařízením bude prý snadno zvýšiti
je třeba i o dvacet procent a zavésti dokonce
i dávky jiné, zvláště takové, které již byly
v platnosti. Na konec prohlásil dr. K. Mattuš
českoněmecké vyrovnání za nezbytnou státní
nutnost, jež se provésti musí. Snáze provede
se bez obstrukce, poněvadž prý Čechove
dávno prohlédli, že německým požadavkům
v jistých důležitostech zemských oprávněným
je nutno vyhověti, ovšem s podmínkou, že
také národním potřebám českým, dávno ná-
ležitě odůvodněným také s druhé strany bude
učiněno za dost.
Mattuš
K Mattuš
Čechov
12
article
Z Moravy.
Morava
13
article
Dne 25. března 1913.
(Ještě sjezd mor. lidové strany. — V -
leba. Novák poraženi Havlíkem.)
Schůze důvěrníků moravské lidové strany
nedá dosud klídně spáti různým orgánům a orgá-
nečkům tak zv. lidovopokrokové strany. Že je mezi
nimi také orgán „klíčového“ poslance dra. Fische-
ra, rozumí se samo sebou. Vyčítají, kdo na sjezdu
byl, kolik účastníků. Bylo prý jich málo. Ovšem,
páni nevědí, kdo byl zván a tedy, kdo mohl přijít
a kdo nemohl. Že nebyli zváni kandidáti strany
lidovopokrokové la dr. Perek — pro něhož se
bude dnes orgán posl. Flschera také rvát — toje
jisto. Pání z lidovopokrokové strany snaží se při-
rozeně snížit význam důvěrnické schůze moravské
lidové strany, aby se zapomenulo na ten jejich
velkolepý (7) sjezd. jejž měli dne 15. prosince
1912. Tenkráte to byl sjezd lidovopokrokové
strany — vlastně dvou stran, bývalé lidové a bý-
valé pokrokové. Na ten siezd dostal pozvání, kd
chtěl — přes 20 agrárních důvěrníků na něm bylo
Byli tam poslanci strany, redaktoři všech stran,
p. posl. Votruba přivedl svoje voliče z předměstí
brněnských a také brněnští věrní prolesoři
ostatní přišli — a celý sjezd ten měl ohromnou
účast (l) — 130 osobli Celou hodinu se muselo
čekat, až se sešli účastníci. To je tedy ten veliký
rozdíl mezi důvěrnickou schůzí mor. lid. strany
a sjezdem strany lidovopokrokové, která je vlád-
kyní Moravy a dovede udupat každého, kdo na
ni nepřísahá. Kdo tak velkolepé sjezdy má, ten
měl by býti potichu o schůzích stran jiných.
V leba
Novák
Havlík
doktor
Perek
Votruba
Morava
moravský lidový strana
14
article
Pan dr. Veleba ze Znojma dostal ve skupině
znojemské kvinde. Je to trochu divná věc, vždyt
znojemský jeho orgán umí nějak bít do Mlado-
čechů a dra. Bulína. Byl by si to zasloužil, aby
dostal mandát za to. Také býv. poslanec Novák.
kterého prý strana už jednou prohlásila na útoky
mladočeského tisku za kandidáta v těto skupině.
dostal kvinde. Také on dělal dru. Stránskému do-
bré služby a „Nár. Listům“ chodil spílat až do
orgánu dra. Perka do Prostějova. Nevěděli jsme
věru, že máme tak veliký vliv v lidovopokrokově
straně, že ona na naše články jmenuje kandidáty.
Nyní je prohlášen za kandidáta naduč. Havlík
Dobře je to zařízeno. Strana je hezká u učitel-
stva — a voličové budou dělat, co budou sam
chtlt.
doktor
Veleba
Bulín
Novák
Stránský
Perk
Havlík
Znojmo
Mlada
Prostějov
15
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Vítěz čí poražený?
RakouskoUhersko
16
article
Ačkoli londýnská vyslanecká konference
již rozhodla osud Skadru ve smyslu přání ra-
kouské diplomacie a Černohorci na zakro-
čení vyslanců zastavili bombardování města.
vídeňské starorakouské klerikální a vojenské
kruhy nejsou dosud spokojeny. Jich mluvčí
„Reichspost“, vytýká hr. Berchtoldovi, že n
záchranu Skadru pro příští Albanii obětoval
„ryze albanské“ Dakovo a Černá Hora ne-
upustila od útoků na Skader ze strachu před
Rakouskem, nýbrž na radu Ruska. Smí-li prý
se to prohlašovati za diplomatické vítězstv
rakouské?
Hr. Berchtold za nynější balkánské vál-
ky opravdu na růžích ustláno neměl a vítěz-
stvím se chlubiti nemůže. Porážky neutrpěl
však u Skadru a Dákova, nýbrž na pobřeží
Adrie. Jeho postavení v čele ministerstva
vnějších věcí prohlašuje „Budap. Tagbl.“ z
neobyčejně trapné. Válku vésti nemá, ale
trvalý mír také nesmí uzavříti. Nesmí ukazo-
vati zaťatou pěst, ale také nesmí nabídnouti
ruku, podávající hospodářské ústupky, aby
hospodářským ziskem nahradil škody, způso-
bené politikou. Srbsko touží po přístavě na
Adrii, poněvadž je tam žene sobecká třídn
politika rakousko-uherských velkoagrárníků.
kteří proti vývozu srbských hospodářských
plodin zřídili čínskou zeď. Nic nebylo snaz-
šího, než vyhověti hospodářským potřebám
Srbska a učiniti si z něho přítele. Ale naši
velkoagrárníci položili proti tomu své mocné
veto a zvrátili všechen politický rozum. Proto
Srbsko nesmí dostati také přístav na Adrii,
aby nemohlo obeplouti rakousko-uherskou
čínskou zeď, ač rakouskému průmyslu přímé
spojení s balkánskými státy po moři bylo by
velice výhodno. Tam na pobřeží Adrie hrabě
Berchtold utrpěl skutečně porážku, kterou
draze zaplatí rakouský průmysl.
Reichspost
Berchtold
Dákův
Adrie
Albánie
Rakousko
Rusko
Hradec
Srbsko
17
article
Jinak bylo u Skadru a Dakova. Jest zná-
mo, že vídeňské klerikálně-bojovné listy
zrovna s pěnou u úst štvaly proti neposluš-
nému Srbsku a Černé Hoře, a hrozily, že
Rakousko, nevyhoví-li mu ihned londýnská
vyslanecká konference, samo zjedná na Černé
Hoře platnost svým rozkazům. Ale tyto hroz-
by na hraběte Berchtolda nepůsobily. Nechal
klidně řváti „Reichspost“ s ostatními vídeň-
skými hafaly a diplomaticky vyřizoval zále-
žitost Skadru tak, aby dostál slovu, danému
ruské vládě, že Rakousko nemá nijakých
útočných úmyslů na jihu monarchie. V tét
věci hr. Berchtold dosáhl skutečně diplomati-
ckého vítězství, ať se „Reichspost“ čertí seb
více.
Velkonoční nabídka dra. Lukácse.
Někteří novináři vyhledali v Opatii dra
Luácse a vytiskli ve velkonočních číslech ob-
sah své rozmluvy s ním. Zajímavý je v ní je-
den odstavec. Dr. Lukács pravil: „Jest
známo, že jest třeba rozřešiti ještě celou řadu
otázek, úzce souvislých s volební reformou.
Nové rozdělení volebních okres
jest jeden z nejobtížnějších problemů a já
doufám, že oposice konečně se přesvědčí, že
při řešení této otázky nesmí se skvíti svou
nepřítomností, poněvadž je-li který obor, v
kterém opravdu běží o uhájení nadvlády Ma-
darstva, je to tato otázka. Zde je třeba sou-
činnosti všech pravých Maďarů, kteří maj
srdce na pravém místě.“
O součinnosti oposice s drem. Lukácsem
v této choulostivé otázce možno sice pochy-
bovati, neboť oposice shledá asi pro sebe vý-
hodnějším, když všechno odium z nového dě-
lení volebních okresů ponechá vládní straně
Ale jedno je jisto, že hrabata Apponyi, An-
drássy, Károlyí i s Frt. Košutem udělí rád
své požehnání sebe nehoráznějšímu zákonu.
jejž v této pro Maďarstvo tak životní otázce
odhlasuje vládní strana s drem. Lukácsem
hr. Tiszou.
Skadr
Berchtold
Lukács
Luács
doktor
Maďar
Košut
Černá hoře
Rakousko
Ma
Apponyi
19
article
Mezí ruskými stranamí.
Mezí ruskými stranamí.
Akce krajní pravíce, namířená proti dumě
v prvé chvíli selhala, ale neúmorní zpátečníci
cíticí za sebou vlivné pozadí, neustali ve své pod-
kopné práci. Puriškevič organisuje petici, dokazu-
jící nebezpečnost třeti dumy a nutnost zaměnitj
zemským soborem. Plán krajní pravice došei
zvláštního ohlasu ve straně jim nejbližší, u na-
cionalistů. Nacionalisté rázem postavili se na obra-
nu dumy a chtějí dumě zabezpečit pevnou většinu
spojením s okťabristy. Tento návrh by odpovída
plánům oficiosní „Rossije“, vyloženým při zahájen
IV. dumy; uskutečnit by se mohl jen tak, že b
okťabristé šli více na pravo, poněvadž nelze čekat.
že by nacionalisté šli na levo. Mezi pravými okfa-
bristy jest ochota jít v tom směru. Ale toto hnut
nelze podle slov orgánu Gučkova „Golosa Moskvy
považovat směrodatné pro celou frakcí okťabristů
která stále více se sbližuje s náladou veřejnosti,
v níž roste zřejmá nespokoienost se stávajícími
poměry. „Vývoj politického mínění povede okfa-
bristy a nacionalisty různými směry a není třeba
předpokládat, že jich cesty se v budoucnosti se-
jdou.“ Čtvrtou třeba prý spasit spíše od vnitřní
ochablosti a nedělností, než od spiknutí krajní pra-
vice.
Gučkův
Moskva
20
article
Změna ve varšavském generál-gubernátorství
Změna ve varšavském generál-gubernátorství
Nynější generál-gubernátor varšavský Skallou
proslulý přítel německých osadníků v Polsku, silně
protežovaný carevnou-vdovou, nepohodl se s mi-
nistrem vnitra Maklakovem pro návrh o sesílen
právomoci gubernáterské na úkor generál-guber-
nátorské moci, která má být rozdělena na dvě
sféry — politickou a vojenskou. Z toho se soudí
že Skallon záhy odstoupí. Na jeho místo v oboru
politickém prý přijde viceministr vnitra Charuzin
a v oboru vojenském generál Rennenkampí, ny-
nější velitel vojenského obvodu vilenského.
Kritická sítuace nové vlády francouzské.
Ministerstvo Barthouovo, sotva se usta-
vilo, setkává se s obtížemi, které přímo ohro-
žují jeho existenci. Mezi členy nové vlády
bylo sice dosaženo úplné dohody v otázce
tříleté služební doby i v otázce volební opra-
vy na základě kompromisním, ale radikální
strana, která v otázce tříleté vojenské služ-
by posud úplně nepřistoupila na vládní před-
lohu a pokud jde o volební opravu, trvá na
zásadě většiny bez kompromisu ve smyslu za-
stoupení menšin, je pobouřena, že někteří její
členové vstoupili bez výhrady do vlády a při-
jali její program. Již při čtení vládního pro-
gramu v úterý ve sněmovně dávali radiká-
lové svou nespokojenost na jevo, ale tleskali
Maklakov
Charuzin
Rennenkampí
Polsko
21
article
živě, když radikál Boullon ostře vytýkal ra-
dikálním ministrům, že opustili stranu. Bar-
thou odpověděl, ale jeho obranná řeč byl
přijata s pochvalou jen ve středu a na pravici,
před hlasováním pak 180 poslanců demon-
strativně odešlo. Při hlasování pak, jak již
sděleno, vyslovilo se 225 poslanců pro vládu
a 164 proti ní, ale asi 180 poslanců se zdrželo
hlasování, takže vládní většina není nikteral
pevnou pro všechny případy. Schůze byla
pak skončena za velkého rozčílení a v couloi-
rech došlo ke vzrušujícím výjevům mezi radi-
kálními ministry a jinými členy radikáln
strany.
Po schůzi sněmovny svolal ministerský
předseda Barthou členy kabinetu ku poradě.
která trvala přes hodinu. Radikální ministř
chtěli prý k vůli disciplině ve straně hned
vystoupiti z kabinetu, Barthou však je pře-
mluvil, aby své rozhodnutí odložili.
V příští schůzi sněmovny dojde ke hlaso-
vání o interpelaci, týkající se složení kabi-
netu. Vyzní-li hlasování proti vládě, podá ka
binet ihned demisi.
Z Paříže, 26. března. (K. k.) Jaurčs píše
v „Humanité“: Nechť vláda nechá rychle pad-
nout zákon o 3leté době služební, který je
stejně jako ministerstvo už jenom mrtvolou.
Boullon
Paříž
Humanitý
22
article
Nechť se národní obrana organisuje prostřed
ky lidové síly a nechť nabídne všem národůn
smírčí soud, přátelství a svornost.
„Ta Joannina epese“.
V Dedeagači, v březnu 1913.
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
Řekové oslavovali pád Janiny. Přišla zpráva
že se Janina vzdala s pětatřicetitisícovou armádou
že pět pašů odevzdalo své meče řeckému nástupei
trůnu, a Dedeagač oblékl se va sváteční roucho
Hostince, kavárny i obchody byly pozavírány
vysvátkovaní Dedeagačané nahrnuli se do nového
velkého chrámu, v němž za přítomnosti metropo
litovy měla býti odzpívána slavnostní „evchologie
za veliké vítězství řeckých zbraní.
Kostel byl přeplněn. Jen s největší námahou
a částečnou protekcí prodral jsem se k oltáři, před
nímž v kruhu rozestaveny byly školní děti. Každé
mělo v ruce malý řecký praporeček bílomodrý
křížem. Metropolita seděl již ve svém křeslea
proti němu městští předáci. Řákon podkuřoval
kaditelnicí ozdobenou stuhami řeckými ikony,
zpěváci zpívali nosem, jak už je to u Řeků zvy-
kem. Na jednom sloupu zavěšen byl obraz řeckého
nástupce trůnu Konstantina, ověšený věncem va-
vřínovým.
Joannin
Řek
Janin
Konstantinos
Hostinka
23
article
Když byly církevní obřady skončeny, jeden
Řek, snad učitel, přečetl slavnostní řeč. „Ta Joan
nína epese. —“ „Janina padla!“ Ta slova elek
trisovala. A když ukazuje na obraz princův zvolal
„Ezypnise Paleologos!“ (Vzbudil se Paleolog!), pří-
tomní se už nezdrželi a začali volati „Zitó!“. Voláni
nebylo konce. Cizinci, jenž náhodou zabloudil tohc
dne do chrámu dedeagačského, musílo to divně
zníti v uších.
Z chrámu vyhrnuli se na nádvoří ne věřící
nýbrž manifestanti opojení radostnou zprávou.A
když ještě i metropolita promluvil k davům s bal-
konu, enthusiasmus Řeků vzrůstal. Muži, ženy, děti
všechno to volalo bez ohledu, komu, „Zító!“. Tohc
dne už nikdo nepracoval. Známí se navštěvovali
hostili, povídali.
Řek
Joana
Janin
Zító
Zitó
Ezypnis Paleologo
Paleolog
24
article
Bylo v kostele i několik Bulharů, důstojníl
i vojáků. Mlčeli jáksi. Nebyla to závist, nevěřím
spíše jakási lítost. Oni se tolik už nakrváceli
takové slavné bitvy mají za sebou, nejvíce obět
vynaložili — a Drinopol stále ještě stojí. A Řeci?
Janiny vlastně ani neoblehli, aby se neopozdili
obsazením Soluna. Solun obsadili, ale poražení po-
sádky solunské přenechali Bulharům. Žádné větš
bitvy nesvedli, za to však každou i nejnepatrnějš
srážku se stereotypními údaji: „sedm mrtvých
dvacetpět raněných“ — vynášeli do nebe jako nej-
větší vítězství. A teď jsou pány Janiny a válku
mohou považovati za vítězně skončenou! Jeden Řel
se obrátil ke mně:
„Vidítel Takové vojáky mají Bulhaři, a dosu
nemohou s Drinopoli nic poříditil
Dopálilo mne to:
„Vy si myslíte, že ten váš nový Paleolo
skutečně dobyl Janiny? Vy tomu věříte? Vždyt
Janiny dosud ani neobklíčili, a vzdala se. Pro
se vzdala? Hlad, milý Řeku, ji přinutil ke kapi-
tulaci a ne řecká zbraňí“
Poznalo se to na první pohled, že Bulhary
zpráva o pádu Janíny nezaradovala. A k tom
ještě toho dne přišla i jiná zpráva, že se toti
opolčenci pobili s řeckými vojáky v Soluni. Opol-
čenci osm mrtvých a třicet raněných, Řeků rovně
asi tolik.
„Nevydrželi to, tatíci!“ (opolčencí jsou už stař
vojáci) prohodil jeden důstojník. „Trpěli rozpí-
navostí řeckou dlouho, ale na konec to překypělo
A že není Řeků více mrtvých, mohou děkovati jen
tomu, že naši opolčenci ozbrojení jsou jednorano-
vými berdankami. Jinak by jich bylo pětkráte tolik
Řekové oslavovali pád Janiny. Temné duněn
v dálce svědčilo, že se u Drinopole bojuje! —
V. Sls.
Bulhar
Řek
Janin
V Sls
Drinopol
Soluň
25
article
Z Londýna.
Z Londýna.
V Londýně, v březnu.
(Pův. dopis „N L.“.)
Týdny ubíhají, přichází jaro a do rozřešen
balkánské krise je posud daleko. Londýnská kon
ference velevyslanců nemůže s místa. Odpověc
spojenců vyslance příliš nepřekvapila, ale nepři-
spěla k dobré náladě tohoto vysokého shromáž-
dění. Sir Edvard Grey vyslovil se hned pro nu-
cené prostřednictví. Dle jeho mínění měly by vel-
moci stanoviti prostřednictví bez podmínek. Kníže
Lichnowský na to prostě podotknul, že věc je po-
někud obtížná: jaké účinné prostředky má Evro-
pa po ruce, aby donutila jednu nebo druhou stra-
nu uposlechnouti jejích příkazů? Bylo nutno u-
znati, že akce Evropy by mohla býti jen platoni-
cká. Francouzský velevyslanec navrhnul pak svým
kolegům, sestaviti prostředkovací návrh, jenž by
vyslovoval stanovisko velmocí a přihlížel ku po-
žadavkům spojenců i Turků, při čemž by posuzo-
val věci s vyšžího stanoviska. Návrh míru, takto
formulovaný velmocemi, měl by velké chance, že
by byl spravedlivý pro obě strany. Evropa dala
by účastníkům na srozuměnou, nelíbí-li se jim ty-
to podmínky, že by Turci a spojenci musili sam
převzíti zodpovědnost za případné důsledky od-
mítnutí čestného míru. Konference se jednomysl-
ně připojila k tomuto návrhu. Velmoci se tudíž
dohodnou o notě, dle všeho podobné oné, kterou
již přodložily Turecku v lednu.
Lichnowský
Turek
Londýn
Evropa
Turec
Turecko
Edvard Grey
26
article
Bude trvati ještě několik dní, než se nová
nota velmocí zrediguje a odešle, potom spojencia
Turci odpovědí na přání Evropy v kratší neb
delší lhůtě, a tak se v nejlepším případě dosta-
neme do polovice dubna. Do té doby Skadar ne-
pochybně padne do rukou Černohorcům a Srbům
a přes úsilí mocností se situace zhorší. Balkánšti
národové již dokázali, že se nebojí Evropy: do-
rostli skoro přes noc a naše stará diplomacie
nimi nemůže už nakládati jako s neposednými ho-
chy a hroziti jim metlou. V Sofiji a v Bělehradě
se dobře ví, že černým bodem není v nynějším
okamžiku již balkánská válka, nýbrž otázk
Skadru, Je známo, že uvolnění napětí mezí Ru-
skem a Rakouskem je spíše zdánlivé než skuteč-
né. V sobotu se očekávala odpověď Rakouska na
návrh Ruska, dle něhož má Dakova připadnouti
Srbům. Za tento ústupek, učiněný slovanskému
citu, bylo Rusko ochotno svoliti, aby Skadar při-
padl definitivně Albánii. Rakousko však odmítl
ponechati Dakovou Srbům a tím stává se otázk
Skadru hrozivější než kdy jindy.
Srba
Evropa
Skadar
Bělehrad
Rakousko
Rusko
Albánie
27
article
Dojem, způsobený ve Francii poněkud příkrým
prohlášením Asquithovým o závazeích Anglie vů-
či Francii, nebyl tak velký, jak bylo možno seo-
bávati. Veřejné mínění francouzské osvědčile
chladnokrevnost a rozvahu, hodnou veškeré chvá-
ly. Je to tím pozoruhodnější, že některé radikáln
orgány, jako „Westminster Gazette“ neváhaly pro-
vázeti slova ministerského předsedy neobratnými
a nesprávnými poznámkami.
Francouzský tisk se nepodráždil opravdu má-
lo přátelskou mluvou „Westminster Gazette“ a ne-
přikládal přílišného významu jejím výrokům. Prá-
vem se vzpomnělo, že nynější vláda nemá oficiál-
ního orgánu. Radikální listy ovšem sympatisují
kabinetem, jejž jejich strana podporuje, ale ča-
sto také se pokoušejí diktovati mu, jak se má
zachovati, což Asquithovi a jeho kolegům není
příliš příjemno. Pacifisté a nonconíormisté školy
„Daily News“ nepomínou žádné příležitosti, ab
dávali lekci vládě a povídali jí pravdy někdy ne-
milé. Naprostá nezávislost charakterisuje poměn
mezi ministerstvem a orgány, které se mylně na-
zývají vládními. Proto není správno přikládati o-
ficiální význam článkům „Westminster Gazette“
„Chronicle“ a „Daily News o
Ředitelé těchto listů jsou ovšem v přátelských
styeích s vlivnými členy vlády a provádějí značný
vliv na řízení vnitřních záležitostí, ale v zahra-
niční politice velmi často určují vládě postup, kte-
rý by si přáli, aby zahájila, a popřeje-li minister-
ský předseda někdy sluchu jejich radám i učiní
jim nějské ústupky, jsou to jen volební manevry
jež mají uklidniti krajní živly.
Asquithův
Asquith
Francie
Anglie
Prat
Westminster Gazette
Daily News
28
article
Pacifistická a germanofilská kampaň, ktero
jisté radikální orgány provádějí, pochopí se snad-
no, ví-li se, že hlavními akcionáři těchto firem
jsou židě německého původu, kteří mají velké
průmyslové zájmy, a pro něž je mír nezbytnou
podmínkou úspěchu. Jiní radikální průmyslníci.
skutečně angličtí, přejí si rovněž zabrániti válee
stůj co stčj, a nelze jim vytýkati, hájí-li své o-
sobní zájmy, ale nesluší pokládati za oficiální slo-
va velmi pochopitelné projevy zvláštních zájmů.
jistě oprávněných, k nimž však vláda nemůže miti
stejný zřetel jako ke všeobecným zájmům ná-
J. Coudurier de Chassaigne.
roda.
Mezinárodní kongres pro těles-
nou výchovu v Paříži.
(Od našeho zvláštního zpravodaje.)
V Paříží, 22. března 1913.
Jako při posledním mezinárodním kongresu
také tentokráte nejvíc času zabraly praktické
ukázky různých soustav a směrů v tělesné výchově
mládeže i dospělých. Konaly se většinou v rozsáh-
lém zimním velodromu poblíž Eiffelovy věže.
Našemu způsobu cvičení nejbližší bylo cvičení
francouzských gymnastů. Nebylo právě skvěle re-
presentováno osmdesáti gymnasty, jichž nesouměr-
ný výcvik a nahodile volená cvíčení naprosto ne-
snesla srovnání s oběma representanty gymnastiky
švédské, zejména třicetičlenným družstvem švéd-
ským ze Štokholmu a družstvy mužů a dívek. dán-
ských, jež byla v každém ohledu na výši doko-
nalosti. Prováděli svá prostná evičení nejjedno-
dušším způsobem — ve formě cvičební hodiny, jež
přes svou jednoduchost co chvíli budila bouře po-
chvaly. Není to řečeno na úkor naší gymnastiky
jest jen litovati, že nebyla pro toto kolbáště lépe
opatřena.
J Coudurier Chassaigne
Eiffelův
Paříž
29
article
Nezmiňujeme se ve svém stručném referátě
o četných zajímavých produkcích dalších, jež bud
slepě jdou cestou švédské gymnastiky, neb odchy
lují se jen v podřízených věcech a konečně o těch
kdož dřívější směr svůj s větším neb menším ště-
stím snaží se spojiti s výhodami gymnastiky švéd-
ské. K těmto posledním patří také o produkelh
proslavené francouzské vojenské tělocvičné školy
v Joinville de Point, jejíž některá původní cví-
čení přičiněním náčelníka Sokolstva, br. Jlndř. Va-
níčka splynula s tělocvikem naším.
Radikálnějším reformátorem tělesné výchovy
nezasvěceným ukázal se námořní poručík Hébert
jehož cvičení pod jménem přirozené výchovy v-
volala nejvíce pozornosti. Vychází od pozorování
že každý tvor, v přírodě volně žijící, dospěje jed-
noduchými výkony přirozenými k neobyčejné doko-
nalosti tělesné a hlásá tudíž právě jako skauting
návrat k přírodě ve formě, odpovídající nynějším
poměrům sociálním. Odtud také zájem, jejž pro-
jevil o exposicí obrazů ze života českých skautů
v táborech. Cvičení jeho záležejí postupně v po-
chodu, běhu, šplhu a ručkování, cvíčení rovno-
váhy, skoku, zvedání těžkých těles, házení, v
cvičeních upolnických a plování, jež při veřejné
produkci nahraženo bylo omýváním. Cvičení jsou
stejná pro mládež i dospělé, ženy i muže, zvy-
šuje se jen stupeň nesnadnosti.
Hébert
Joinville jít point
Virginie
30
article
Velmi mnoho krásného a ušlechtilého přinesly
produkce pařížského profesora Dunenyho (method
pohybů spojitých a zaokrouhlených]. Spojujíc lad-
ně vymoženosti tělocviku s elegancí tance, použí-
vajíc účelně rytmu i melodie, uplatňuje tato me-
thoda nejmodernější vymoženosti fysiologie cvičení
tělesných a jest jako stvořena, aby obrodila tělo-
cvik žen, dívek i dětí. Stále ještě vidím šedivého
profesora, jak chápe se svých houslí, aby společně
s violoncellem a klavírem doprovázel mozartov-
skými melodiemi své graciesní žákyně. Značně
předstíhl svého čilého následovníka J. Daleroze
jenž se tu produkoval se svými žákyněmi z drá-
ždanského Hellerau a Ženevy. Těmto nejvíc bli-
žila se produkce divek, cvíčících v přírodě v ře-
ckých řízách dle vzoru Duncanové pod názvem
„Femina Sport“. Za to kallisthenická gymnastika.
již propagovalo třicet anglických dívek a děti
utrpěla naprosté fiasko. Také vystoupení turin-
ských dívek dra. Montia trpělo nevhodnostt
cviků.
Duncan
Ženeva
profesor Duneny
Femina sport
31
article
Pěkné výkony, většinou ze švédské gymnasti-
ky, podali žáci a žačky škol z. Paříže a Clichy.
někteří propagátoři průpravy vojenské a vojáci
Brulého a Hebertovi v plování, skocích do vody
zachraňování.
Přestávajíce na výpočtu nejdůležitějších mo-
mentů kongresu, s radostí konstatujeme neoby-
čejný zájem o tělesnou výchovu zdejších vyso-
kých kruhů úřadních i vojenských i širší veřej-
nosti, jejž nynější pohnuté doby jen zvyšovaly.
Byly to zejména časopisy francouzské, jež nepře-
staly na pouhých referátech a oslavných frázích,
ale přinášely denně články odborníků a poctivě
snažily se proniknouti podstatu všeho, co se na
kongresu mluvilo a dělo, aby svému národu zí-
skaly tak zkušeností cenných a trvalých.
Ant. B. Svojsík.
Na stupňované utiskování českého žinlu v D-
nich Rakousich odpovi český národ zvýšenou pod-
porou spolku „Komenský“ ve Vídni, který pečuje
o české školy pro české děti dolnorakouské.
Clichy
Brulé
Hebert
B Svojsík
Komenský
Paříž
Vídeň