Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

17. května 1907. Císlo 135

4 article

luje, že zatím svou demisi odkládá; vyžádají-li si však užší volby v příští čtvrtek ještě nějakou novou ministerskou oběť (běží zvláště o dra. Derschattu), pak podá dimissi neodvolatelně. V Praze, 16. května. (Dr. Lueget o vý- sledku voleb.) V rozmluvě se zástupci ví- deňského tisku dr. Lueger vyznal, že výsle- dek voleb jej překvapil nad očekávání. Ježto kře- stanští sociálové mohou i v užších volbách ob- držeti ještě nějaký mandát, vstoupili by do nové sněnevny v imposantním počtu 60 poslanců. Avšak křesťanští sociálové si netají, že právě takového úspěchu dosáhli též hlavní jich odpůr- ci, socialisté. Socialisté budou tedy míti tak značný vliv na vládní rozhodnutí. V dalším roz- hovoru dr. Lueger pravil, že sílu t. zv. mě- šťanských stran sílně přeceňoval. Nebyl bych se nadál — pravil — že tyto strany budou tak říkaje zničeny. Jest štěstí pro křesťanské so- ciály, že jsou strana smíšená; zastupujíť také značnou skupinu dělnickou. Jen proto jsou prý antisemité s to, čeliti tak důkladně sociálným demokratům. Na poslední dotaz, přijmou-li kře- sťenští sociálové jeden nebo dva portefouilly v ministerstvě, dr. Lueger odvětil: Dokud me slovo co platí, naše strana zůstane neodvislá.

Lueget doktor Lueger Praha

5 article

Není vždy dobře, má-li strana ministry; doká- zaly to právě nynější volby. Ubezpečovati něco do budoucna není však radno; může nastati kombinace, že strana křesťansko-sociální shledá nutným, vyslati jednoho neb snad i více svých členů do kabinelu. V Prazo, 16. května. (Nový spor uher- sko-chorvatský.) Košutova předloha, kte- rou se maďarština slanoví úřadním jazykem pro železniční službu na státních drahách uherských také na území království chorvatského, narazila přirozeně na odpor chorvatských poslanců na říšském sněmě uherském. Chorvaté hájí zásadu, že na území chorvatském státním jazykem jest pouze chorvatština neboli srbština a že jazyka srbsko-chorvatského jsou tam povinni užívatii společní uhersko-chorvatšti úřadníci. Na dnešek ohlášena nová uhersko-chorvatská konference v Pešti, jíž se účastnili ministři Wekerle, Košut, Josipovič, pak chorvastký bán hr. Pejačevič a výkonný výbor srbsko-chorvatské koalice. O nynějším stavu tohoto nového sporu uher- sko-chorvatského sděluje uher. tisk. kancelář- Vládní kruhy uherské chovají se k chorvat- ským požadavkům odmítavě. Poukazuje se na to, že vládní předloha poskytuje chorvatské- mu jazyku výhodu, které dosud neměl, že totiž čřadníci, kteří přicházejí do styku s obecen- stvem, budou v Chorvatsku povinni vykázati se náležitou znalostí chorvatského jazyka, čehož Hosud nebylo. Mimo to se Chorvatům slibuje, že 30 jich příslušníků obdrží státní nadaci, aby mohli vstoupiti do železničního kurs a zaujíti pak úřadnická místa v Chorvatsku.

Košutův Chorvat Wekerle Košut Josipovič Pejačevič Pešť Chorvatsko

6 article

Uherská vláda jest proti stálému útočení chor vatské koalice na ministra Josipoviče. Uherský kabinet nevidí příčiny, aby svého chor vatského člena nechal padnouti. Chorvatům mělo by prý býti známo, že Josipovič v lůně kabinetu háji horlivě chorvatských zájmů; ale není s to, aby se stotožňoval s každým přáním chor- vatských krajních stran. Z Celovce, 15. kvělna. (Volby v Koru- tansku.) Včerejší říšské volby vzbudily v cele zemi ohromnou sensaci. Ti, kdo s dábelským úmyslem ohtěli zničiti politicky korutanské Slo- vince, zejmena němečtí nacionálové, dožili veli- kého zklamání. Všech deset mandátů korutan- ských chtěli pro sebe získati, dostali jich však při první volbě všeho všudz dva! Zápasu vo- lebního zúčastnily se na všech místech čtyři strany: němečtí nacionálové, něm. křesť. sociá- lové, sociální demokraté a Slovinci. V lavant- ské dolině vybráli něm. křesť. sociálové, rožná dolina připadla Slovincům, nejzatvrzelejší něme- cká nacionální bašta, Bělák, padla za podpory Slovinců v ruce sociálních demokratů. V ostat- ních krajích přišli něm nacionálové v užší volbu se soc. demokraty a křesť. sociály. V těchto pak rozhodnou hlasy Slovinců. V okolí Celovce zvolen bude dle všeho soc. demokrat, v horní rožné dolině a Milštátu pak křesf. soeiálové s pomocí Slovinců. Slovinský kandidát Gra- fenauer obdržel 1709 hlasů absolutní většiny.

Josipovič Chorvat Gr Celovec Bělák

7 article

Sociální demokrat Riese v Běláku 1437 hlasů většiny. S nadšenou radostí přijata zpráva z kraje velikovského. Slovinec Eller sd or- fer přijde v užší volbu s něm. nacionálem Nagelem. Způsobili ji sociální demokraté. Půjdou-li v užší volbě soc. demokraté se Slo- vinci, jak se očekává, jest vítězství grebinského starosty Ellersdorfra zajištěno. To se očekává tím spíše, poněvadž jsou soc. demokraté v dvou okresích odvislí od Slovinců. Korutanští Slovinci, kteří byli považováni již již za poll- ticky mrtvé, budou tedy míti pak dva mandáty. Potěšení nad tím vládnoucí jest tím větší, pp- něvadž Slovinci vlastní silou bez cizí pomoei v boji čestně obstáli. Mezi Slovinci vládne ohromné nadšení. Podali překvapující důkaz své schopnosti o národní uvědomělosti. Něme- cko-nacionální strana dožila dnes v Korutanech porážky, o které se ji nikdy ani nezdálo. — Veliká práce, probouzení Korutanců, při- náší ovoce. Největších zásluh o dílo to dobyl si předák a vůdce Slovinců korutanských, dr Janko Breje, advokát v Celovci, jenž je duší celé akce a na němž vděčně spočine oko kaž dého upřímného přítele Slovineů. Na zdarl

Ries Eller Nagel Ellersdorfr Slovinec Janko Brej Slovine Bělák Nout Korutany Celovec

8 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. května. Kdo pracuje k rozpuštění Hosudarstvenné dumy Na sjezdu sociálních demokratů v Londýně, jejž navštívilo 330 soudruhů z Ruska, člen Hosudarstvenné dumy Alexinský prohlásil, že »dumy již není třeba a že poslanci socialisté budou se v ní chovati tak, aby přivodili její rozpuštění«. Zprávy z Ruska. Trest smrti v Rusku nezrušen a polní soudy neodstraněny a levým stranám Hosudar- stvenné dumy v té příčině nevyhověno, avšak polním soudům po poslední debatě v dumě dán pokyn, aby ortely smrti zaměňovaly žalářem trestaneckou robotou. Trestání na hrdle tedy za- staveno. Bohužel měkčí praxe vlády neúčinkuje na změkčení srdcí terroristů. V Libavě tři vedrali se do bytu Maklakova, vytáhli jej na dvůr a zastřelili třemi výstřely do hrudi a do života. Ve fellinském újezdé terroristé zmučili a pak zavraždili 76letého starce Wachtera. V Estonsku oloupivše zastřelili nájemce Senga a jeho ženu, že volala o pomoc. V Rize zastřelen továrenský mistr, v Jurjevě policejní pristav. Ve fridrichstadském újezdě v posledním témdni terroristé zavraždili hospodáře, jejž měli v podezřeni, že mnozí na jeho udání sedi v žaláři; kromě toho učinili tř vražedné útoky a přes tucet loupeží. Hromadné vypalování selských usedlostí děje se v sudžanském a ščigrov ském újezdě kurské gubernie. V prvém jich vy páleno 180. Činí to terroristé z politické msty. V Bělebeji ufimské gubernie spáchán zhovadilá vražda. Ubita žena sekerou do spánku a tři její děti, 17., 11- a 8leté, uškrceny oprátkou. V Petrohradě student Baruch Jochel- sohn odsouzen na osm let za to, že přináleže k revoluční organisaci a přechovával u sebe třaskaviny.

Maklakov Wachter Seng Jochel Praha Londýn Rusko Estonsko Petrohrad

9 article

Kdo je nespokojen projsktem samosprávy království polského? Židé jsou jim nespokojeni. Židé příliš při vykli myšlence, že budou státem v ruském státě a chtějí to také v samosprávném království pol ském. Polákům přednášejí asi podobné poža davky, jako nám v Čěchách a na Moravě Němci Židé v Polsku chtějí, aby jejich žargon byl ve školách židovských vyučovacím jazykem, ano. aby byl i úřadním jazykem židovské samo- správy. Naproti židovským požadavkům Poláci vy jadrují své stanovisko takto: Za žádnou cenu nepřiznáme Židům práva ani na polskou zemi, ani na společné v ní ho- spodaření. Hospodáři polské země jsme my, ona přináleží nám. Židé nás marně ujišťují, že pěti- stoleté bydlení s námi na polské zemi srovnalo je s námi v právech na tuto zemi. My naproti tomu pravíme, že Židé jako národ ani po právu dávnosti, ani po jakémkoli jiném právu nemohou rozpořizovati majetkem naším. Exterri- toriální židovská autonomie byla by návratem k středním věkům. Ona odporuje základům de- mokratického státu. Jen v středních věkách, když země byla osobním majetkem knížete nebo krále, kníže nebo král mohl podle svého uzdání darovati samosprávu každé zvláštní skupině Každé středověké město bylo spojením samo- správ národností a náboženství, mezi kterými žádného pojítka nebylo. Toho nebývá, když ma- jitelem země jeví se národ. Národ svou zemi náruživě střeže a nemiluje kompaňonů, s ním konkurujích, a za nie se s nimi nerozdělí o svou zemi, o svou vlasť. A jak pak máme uznati ja- zykové právo židovského žargonu? Ještě před 40 lety Židé v Polsku uznávali polštinu za svů jazyk.

Polák Němec Žid Čěchy Morava Polsko

10 article

K otázce autonomie království polského. Samo »Novoje Vremja« začíná se smiřovati s myšlenkou o darování království polskému samosprávy. Aby samospráva nebyla pouhou for málností, list navrhuje, aby z království polského bylo vyvedeno všechno ruské vojsko, jež tam leží posádkami, a položeno do středních guberni ruských. Gubernie tyto by tím získaly ročně 3119 mill. rublů, jež nyní docházejí do Polska na vydržování sedmi armádních sborů (mez nimi dva jízdné). Podobně by dle »Nov. Vre- mene« bylo z Polska do Ruska převedene všechno úřadnictvo ruské národnosti a do Polsk by posláni byli všichni úřadníci národnosti polské. kteří nyní působí v ruských guberniích, kde Po- láci tvoři 40% všeho státního úřadnictva. Tittoni o italské zahraniční politice. Řeč italského ministra zabraničních záleži- tosti, pronesená předevčírem v debatě o rozpočtu zahraničního ministerstva, byla již předem oče kávána s jistým napjetím. Čekalo se zejmena jaké stanovisko zaujme Tittoni k anglickému návrhu na obmezení zbrojení, jenž se má pro- jednávati na haagské konferenci a který Ně- mecko tak příkře odmítlo. Tittoni zhostil s svého úkolu velice obratně, možno říci, že řeč jeho uspokojila na všech stranách, ačkoli i tente moment jest pro poměr Italie k trojspolku dost příznačný.

Tittoni Polsko Rusko Novoj Vremja

11 article

Poukázav na kontinuitu italské zahraničn politiky, dokazoval, že mezi sehůzem v Rapallu, Athenách a Gaetě nen žádné protivy a žádněho odporu nýbrž jen harmonie a v celku jeví se jak resumé důstojné politiky míru. Kníže Bül ov byl v Rapallu radostně uvitán jako zástupce spojeně mocnosti, s níž Italii pojí tak mnohé svazky a stejnou radost měl italský národ ze schůze v Gaetě, za níž projevil své sympatie dávno spřátelenému britskému ná- rodu a vděčnost vůči králi Eduardu, jenž při přijetí vévody Abrškého nalezl vřelá slos pro Ilalii a savojský dům. Zůstává tedy stará formule: Neochvějná věrnost vůč trojspolku a upřímné přátelst k Anglii a Francii. Slova tato, na všechny strany krásná, ne- mají ovšem právě proto žádného významu v rozhodném okamžiku bude nutno voliti mez »neochvějnou věrností« a »upřímným přátelstvíme Tittoni dále doznává, že proti trojspolku ozývaj se v Italii hlasy, ale odbývá je jako hlasy »jisté kategorie nezodpovědných lidíe. Pokud se týče pomčru k Rakousku, kon- statuje, že byl stále intímnější a nyní jes výtečný. Odmitá výtku radikálních poslanců kteří v té okolnosti, že se baron Achrentha nepředstaví králi Viktoru Emanuelovi v Římě nýbrž na jeho letním sídle, vidí neuznávání jednoty italského státu, poukazuje na oficiáln

Eduard Abršký Achrenth Viktor Emanuel Rapallo Gaeta Anglie Francie Rakousko Řím

12 article

návštěvu arcivévody Rainera v Římé a na to. že již spojenecká smlouva takovéto uznání před pokládá. Zmiňuje se o cestě italského krále do Athen, prohlašuje za bezpodstatné do- mněnky o možných teritoriálních nárocích Italie na Kretě nebo n Balkáně. Italská politika jest úplně nezištna a spočívá na integritě otomanské říše a úplné dohodě s Rakousko- Uherskem a Ruskem i všemi ostatními, jež podepsaly berlínskou smlouvu. Odsuzuje dále řádění čet v Makedonii a bratrovražedné boje křesťanských národů na Balkáně. Konečně přechází k haagské konferenci anglickému návrhu na obmezení zbrojení. Bězi o to, je-li možno nalézti praktickou formuli, jež by dovolovala obmeziti zbrojení, aniž by poškodila zájmy některého státu nebo uvedla někoho ve stav inferiority, takže by všichni mohli tuto formuli přijati. Německo a Rakousko- Uhersko prohlásily, že to nepokládají za možné a proto se také nezúčastní diskuse, aby se ně- jak nezavázaly a zachovaly si úplnou volnos jednání. Tittoni sám souhlasí se šlechetnýmí úmysly angliekého návrhu, ale také s reser vami, jež učinilo Německo a Rakousko Uhersko. Mezi stanoviskem knižete Bülowa barona Aehrenthala a jeho nen prý rozdílu, jediná diference zá leží v methodě. Oni se raději nezúčastní diskuse a budou očekávati její výsledky, on však soudi, že Italie se diskuse může zů častniti, při tom však si má vyhraditi stejnou volnost zkoumání a ocenění výsledků. Přes ná- mitky posl. Romussia a Brunialta tvrdí, žev tomto stanovisku není odporu. Jak viděti, vytočil se Tittoni z choulostiv otázky velmi obratně, zde podařilo se mu na- lézti opravdu rovnováhu mezi »neochvějnou věrností« a »upřímným přátelstvim«, ale kolik je případů, kdy je takové balancování vůbe možno?

Rainer Tittoni Aehrenthal Římý Balkán Rakousko Uhersko Rusko Makedonie Německo Rakousko Uhersko

13 article Jindřicha Bočka nový pokus útěku z vězení.

Jindřicha Bočka nový pokus útěku z vězení. Nepokojného a neklidného hosta mají právě v vězení přestupkového soudu na Ovocném trhu. Jest to Jindřich Boček, někdejší osmiletý strávník a obyvatel trestníce na Pankráci, kterému jednou p- dařil se útěk z věznice a včera jen nahodilé prozra- zení jeho plánu znemožnilo mu docilení svobody Boček je velmi nebezpečný nejen majetku, ale i životu lidskému. Neštítí a nehrozí se žádných po- můcek a překážek k docílení svého úmyslu. Dopa- dení jeho před 9 lety bylo spojeno s velikým nebez- pečím. Tenkráte policie zvěděla, že pro krádež a lou- pež hledaný Boček odjel drahou do Berouna. Detekti vové jeli za ním, přistihi ho, ale musili svésti zarpu tilý poj se střílejícím zlosynem, aby se ho zmocnili Za vše dostal Boček osm let těžkého žaláře. Doku byl ještě ve vazbě u trestního soudu, urazil dozorce vězňů a proto byl odsouzen do tuhého vězení na měsíc. Když pak Boček odpykal osmiletý žalář na

Boček Dop Pankrác Beroun Doka

14 article

Pankráci, byl dopraven k přestupkovému soudu na Ovocném trhu, aby odbyl tento trest V novém sídle byl Boček tři neděle, když se mu ještě se třemi jinými spoluvězni podařilo z vězen utéci. Vyškolený kriminálník poznal velmi záhy,že z takové kobky zmizeti není žádnou zvláštní doved ností, a jakmile si zajistil spolupůsobení tří jiných přikročil k dílu. Dal jedním spoluvězněm napsati mo- ták a objednal touto cestou kus drátu, kterého použil jako paklíče Jednoduchý erární zastaralý zámek v du bových dveřích zaskřípěl a v nejbližší chvíli — za krásného, světého dopolodne — čtyři vězňové z desíti se rozloučili se separací. Dostali se na nádvoří soudní budovy, kde se nalézají úřadovny schovacího úřadu (se 114 mil. korun deposit) a odtud spěchali průjezdem kolem soudní dražebny do Celetné ulice. V noci stojí zde voják na stráži, ve dne je průchod úplně volný — pro obecenstvo a, jak se ukázalo, i pro vězně.

Boček Pankrác Celetná ulice

15 article

Po chvilce dozorce vězňů zpozoroval, že se mu ptáčkové z klece rozlítali. Telefonováno policii po uprchlících zahájeno pátrání. Jeden byl chyce na Starém městě, druhý v Brandýse n. L., třetí v Olo mouci, jen Boček nebyl k nalezení. A ten právě vzb- zoval nejětší obavy, aby něco zlého neprovedl. P měsíci byl i Boček chycen. V Nuslích se vloupal do hostince a náhodou byl zpozorován. Boček se poslavi hostinskému na odpor a ten byl ještě šťasten, že vy- vázl se zdravou kůží. Na pokřik okradeného sběhlí se sousedé a pronásledovali Bočka, který ulíkal na vyšehradské hradby. Aby stihatelům unikl, seskoči s hradeb a poranil se na noze tak, že nemohl dále. Mezitím přikvapil policista, který Bočka spoutal a

Boček Ola Nusle

16 article

v Eezpečném průvodu byl dopraven do bezpečnosl ního oddělení. Dopustil se sice zločinu krádeže, lou peže a nebezpečného vyhrožování, ale nedostal se k trestnímu soudu do vazby z toho důvedu, že ne odpykal ještě celý tre- u přestupkového soudu. A tak byl Boček dodán na Ovocný trh „na Generál“, kde dostal za útěk disciplinárni trest: 10 tmavých komů- rek, 10 postů, 10 tvrdých lůžek. Mimo to byl na nohtu spoután silným řetězem, aby útěk z vězení nemohl opakovati. Poněvadž měl u přestupkového soudu o- pykati pouze osm dnů trestu, zůstaly mu dva posty, dvě tvrdá lůžka a dvě tmavé komůrky pro trest další. Nového příhytku pod novoměstskou věži Boček velice se obával a proto zosnovoval nový útěk. Při- pravoval se k němu dosti otevřeně, neboť ostatních pět spoluvězňů o tom vědělo. Trestník Ludvík Žil plán jeho prozadil. Napsal moták se sdělením: „Ráno čekat u kamen, Boček chce utéci!“ Moták vyhodil na nádvoří, kde ho nalezl dozorce věznů p. Chra- mosta. Týž s vrchním dozorcem p. Fričem už čtyři noci bděl, neboť tušili, že jim chce Boček provést překvapení a motákové sdělení jim potvrdilo, že B - ček něco připravuje V podvečer volal Boček z cely, že kyblík teče. Dozorci považovali to za lest, a obávali se, že jim ublíží. V tu dobu dostavila se do soudní budovy v- jenská stráž, celkem čtyři pěšáci se závodčím, a tu požádali dozorci za intervenci. Vojáci nasadili bodáky na ručnice a doprovázeli dozorce do cely. Tímto opa- třením zabránilo se Bočkovi provedení násilněho činu Dozorci zjistili, že nádoba noteče a tím nabyli pře svědčení, že Boček měl černé zámysly. Nyní šlo o to aby byl opatřen dozor u kamen, kudy dle motákového sdělení chtěl Boček utéci. Cela, v níž Boček seděl, zahřívá se kamny, do nichž se přikládá z nádvoří.

Boček Ludvík Frič Dozorec

17 article

Dozorce požádal policii o poskytnutí ochrany, al ta byla odepřena. Teprve na požádání tajemníkap. Hejtmánka, který až do 10 hod. v noci u přeslupko- vého soudu úřadoval, byli do budovy zemského soudu vysláni tři policisté. Včora po 6. hod. ranní, když stráž vojenská Byl z budovy odvolána, začal působit Boček v celi. Pře- trhi nejdříve siiná řetězová poula a maje nohy uvolněné, vytrhl z kavalce železo, kterým proboural kamna a pronikl až k otvoru, kudy se dostal ke dvířkám na nádvoří. Zde policisté pozorovali, že dviřka se otvírají. Jeden policista vytáhl šavli a vstrčil ji do otvoru pootevřených dveří. Z vnitřku ozval sevýkřik a potom vše utichlo. Dva dozorci s poli- cisty, kteří měli v rukou revolvery, vnikli potom do celi, kde otázali se: „Kdo to učinil?“ Přihlásil se Boček, který byl šavlí policisty bodnut do nohy a značné krvácel. Zraněný Boček polom ovšem nebyl podexřelý z útěku, ale přece byl požádán trestní soud, aby svolil k převezení Bočka od prestupkového soudu Tota svolení dáno bylo teprve na důtklivou žádost přednosty okresního soudu p. rady Šramla. Boček byl vložen do košatinky a dopraven k trestnímu sou- du. Oddechli si spoluvězňové, kteží se v jeho společ- nosti necítili bezpečnými a oddechli si také dozorci kteří po několik noci oka nezamhouřili

Hejtmánek Boček Šraml

18 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Kde pak je prof. Rauchberg? Pražské kasino nemůže se svého »užšího Richtra« ani nabažiti a dosud stále neví, kam se štěstím. Německé vítězoslávy hlavní podstata jest ovšem jenom škodolibost, aspoň ta skvrna po něme- ckých prstech na českém rázu nikoli Prahy, nikoli Nového města, ale druhého volebního okresu se Němcům přece povedla. Že nikoli jejich vlastní zásluhou, nýbrž zásluhou voličstv českého, kteréž volilo rozstěpeno na č tyri tábory, to bylo už tuto ukázáno. Ostatně i jinak byl druhý okres už svým vymezením k této blamáži přímo předurčen při každé sehe menší české nesvornosti voličské, jeho tvar nemohl Němcům lépe posloužiti, ani kdyby byl býval schválně objednán. V obvodu svatojindřišském bylo r. 1900 napočteno 6957 Čechů, ve svato- petrském 9929, úhrnem 16 886 Čechů, Něme napočteno v prvním obvodu 2947, v druhém 1689, celkem tedy 4636! Při české lhostejnosti vůči volebnímu účastenství a notorické nezorga- nisovanosti volební nelze se diviti, že německé nebezpečí nebylo ani tušeno, natož aby bylo bývalo proti němu něco podniknuto, přes to, že německá populační kvola ve volebním okresu tom sama sebou o něm mluvila. Jásá-li tedy včerejší »Bohemia«, že skutečnost užší kandi- datury Alexandra Richtra v domněle (!) české Praze je takovým významným důkazem život pražského Němectva, že nikdo nesmí v budoue- nosti se ani opovážít, o jeho existenci pochy- bovat, napsala »Bohemia« kvetoucí nesmysl. K důkazu existence Němců v Praze nebyl přece zapotřebí všeobecného práva volebního, ten důkaz podalo přece sčítání lidu, i konečné

Rauchberg Richter Němec Čecho Nout Praha Bohemia

19 article

vi jaká odhalení a lehtivé sensace, Autor mohl chlít se zavděčiti tomuto vkusu, a mohl se při tom hájiti heslem pravdy, ale byl by zradil pravdu vyšší, umě- leckou. Neboť pohlavnost není hlavní problém živola farského, ani jiného ani katolického Ilavní problém zní: poctivý, upřímný poměr člověka k ideálu, jejž předslavuje dávno od svého vzniku fara. Že je vtělení toho ideálu tak těžké, to plyne z problému jiněho, daného poměrem materialismu k idealismu. Víme, že nebylo horšího znetvoření farského ideálu, než ve věku ronesančním a protireformačním, v dobách te- dy, kdy vládl duch mažerialistický. A to je přednosti a pokrokovým znakem naší doby, že praktickému materialismu šlape na paty a odnímá mu právo chlu- biti ce idealismem, kde ho zcela postrádá. Není třeba tendence, právě naopak. Nelze uvalovali vinu na ně- koho, když se zná pravda o člověku, jak je malomoc- ným dítětem poměrů. A poměry jsou záležitostí celé společnosti. Kdo je vinen na př. v povídce Baarově? Něklerý jednollávec? Farář? Kaplan? panička? Žádný z nich, Vinno je ono X společenské, které ukládá knězi na- před vysokou ideálnost a pak jej nutí, aby se na faře staral o živobytí a hospodářství, při čemž se bez po- moci ženské ruky sotva nějak může obejíti. Přivede-li si kněz do hospodářství matku nebo hospodáře muž- ského, není poměr duchovnosti k hmotnosti nijak ještě vyřízen. Jsou maminky také někdy sice ideální a du- chovní, ale většinou jsou smyslu velmi praktického a jejich názor o dobrém faráři je velmi často velice vzdálen od jakéhokoli ideálu. Nemilují výdajů na kmihy, nemilují neposlušnosti a zápalu pro živet ne- všední, nechtějí křřížovou cestu pastýřů, ule chtějí, aby se syn měl dobře a ony s ním.

Baarův

20 article

Chtějjí, aby se jim stala hmotná odměna za jejich oběti na studie atd. A i nejlepěí maminky nelrvají věčně, nýbrž ze- mrou a o faráře, vlastně o faru nastane nyní tuhý dravý boj. A zvítězí, kdo je silněji nadlán bezohled- nosti a dravěími pudy. V Baarově povídce zvítězila Teréza. Ze služky se probila všemi odpory až na panovnici fary. Kteruk se to stalo, z jakých podmínek zevních i vnitřních, jak se vyvijí tento typ farského živola, to vylíčiti měla úkolem „Farská panička“ Úkolu tomu dostála dobrým svým uměním popisně- psychologickým. Ani na pohlavnost není zapemenuto ale autor dobrým právem nepřipuslil za nulné, aby jí propadli všichni. Aby i tato stránka silně vynikla. k tomu byl by tu musil býti román, zabírající živoh nikoli individuální, ale třídní. Kdyby ličil v témže díle život na farách celého jistého okolí, došlo by nutně také na vládu života pohlavního. Ale že tate stránka ani tu by nebyla hlavní věcí díla, toho důkaz máme v pomyslu, co by nastalo, kdyby paní švakrová Plachá byla zvítězila nad Terézkou. Problém pohlav- nosti by byl odpadl zcela, a přece by byly nastaly věci mnohem horší, než za vlády Terezčiny. A dát míso faráře, milovného knih a květin, prostého ho- spodáře-hmotaře, nestála by povídka ani za čtení. Na to je škoda umění, kde jedinou kořistí jesl smutně faktum. Vbk * Jules Barbey d'Aurevilly: Ženntj kněz. Román. Přel. Arnošt Procházka, Symposion 33. 1906. Cena K B.60.

Baarův Teréza Plachá Terezčin Jules Barbey Procházka Symposion d ' Aurevilly

21 article

U jisté části čtenářstva je titul „Ženatý kněz? na závadu, poněvadž očekává věci, jež hoví zvěda- vosti jenom neušlechtilé. Ale to se zklame. Romár ďAurevillův je dílo zcela vážné a sleduje přísně cíle jenom umělecké. Titul je bolestná ironie. Obecenstvo samo v životě prakticky materialistické, je v poža- davcích na svého kněne katolického tak přísně ideali- stické, že mu naprosto nemůže odpustiti, když jde důsledně za svou poznanou pravdou, a když se v dů- sledc.ch toho ožení. „Ženatý kněz“ je fantastickému davu pověrečnému čímsi ohavným, dábelským. Na- proti tomu davu bludně idealistickému stojí kněz, jejž zamilované studium chemické uvedlo k vědeckému poznání. On je materialista filosofický, v praktickém životě je vznešený humanista a idoalista. On tedyi kněz, a jeho lid se octli vinou vzdělání a vývoje v poměru protichůdců. Je to příběh tragický, sám svým pomyslem jímavý, v provedení hotovém úchvat- ný. V jasném svělle realistickém by působil příliš drsně a křiklavě. Autor zahalil děj ve chmurnou poesii oné mystiky, která prodlužuje kořeny lidsk příčinnosti v děs neproniknutelné záhadnosti přírod- ních tajemství, jež tak znamenitě umí ličili ono umění, jež spojuje v práci mechanismus silné obraz- nosti s vypočitavostí, jejímž materiálem jsou tajemné vzlahy mezi zákony živola fysického a psychického.

22 article

V románě d'Aurevilleově působ, onen děs, jímž tak znamenitě vládl E. A. Poe. Ale nad to jest to román povahy ryze francouzské. Francouzský je vzlet lásky k vědě chemické, francouzský je prohlém „ženatého kněze“ a jeho poměr k pověrečnému lidu, francouzský je ráz živlu šlechtického a i sám sloh díla, plný skrytých myšlenkových vztahů, barevných odstínů a jemných ironií. A francouzský je také osvětný zá- pal bojovníka proti starým, temným předsudkům, jež překážejí duchu volnosti, aby člověk žil prostě lidsky. Dosti příčin, proč si vážiti překladu takového románu.

Poe d ' Aurevilleov

23 article

Vbk. * Stjepan Miletié: Hrabě Paližna. Drama o pěti jednáních. Z chorvátštiny přeložil Josef Záruba Nákl. vlastním. V komisi „Unie“ v Praze. 1907 Jakožto dílo slovanského umění má „lirabě P- ližna“ mnoho zajímavých stránek, má i hodnoty vyšší, mravní. Ubírá se k cíli svému vážně a oprav- dově, plno vzletu ve vůli a u vědomí zodpověd- nosti. I dramatická forma má přednosti. Autor nestá tolik o zevní efekty a sensačnost. Měl vědomi, že drama národní má býti ukazatelem národního živola. jeho zrcadlem filosofickým a kritikou. Proto sáhl do veřejného života, aby ukázal, jak nezdravě to v něm chodí a kde jsou toho příčiny. Škoda jen, že samo jádro dramatické nebylo nalezeno v těch vztazích ži- vota veřejného a jeho chybách, nýbrž v pobočné ro- mantice děje milostně románového, Stránku divadelní by také bylo třeba pro skutečné provozování napřed přiostřiti, což by poznal autor sám nejlépe zkou- škami. Hůře je s texlem českým. Snaha překladatelova uváděti k nám ukázky mladého umění chorvaského jest jistě chvály hodna, jeho obětavost jest hodna uznání a podpory, ale nic naplat, uškodilo by se mu kdyby se mu neřeklo zcela upřímně, že to takhle nejde. Jeho text je tak nečeský, že by se muselo cel drama přepracovati, mělo-li by přijíti na jeviště. Dueh

Stjepan Miletié Paližn Záruba Praha Pližn

24 article

toho slohu ani není, jak se zdá, slovanský, nýbr jiný. Osobm zájmena se kladou dle pravidel jakoby německých. Baron praví (str. 7.): „Já se divím Va- šemu ptaní. Já chci a budu pracovati.“ — „Já chci bych jako hotový atd. — Já se honosím svým šlech- tictvím — Snad se mám já cítití povýšeným —“ atd Hrabě odpovidá: „Já Vám nerozumím.“ „Vidím, že Vy byste celý svět chtěl proměniti.“ „Já se Tob divim. Ty myslíš na všechno.“ Atd. Jiná rčení: Otřá- vám se před všemi hrubostmi (1). On se velmi pro- měnil (m. změnil). Protivné jsou poznámky hercůmi „Dojde napřed“ (1) m. jde kupředu, popojde vpřed Dále:"Ve městě nebyli, může býti, že se zatou- lali m. snad se zatoulali. Mimo toho. Pakliže. Čest jest jenom pro mne (1D). Když vedou zraněného Julia. praví otce hrabě: Doufám, že to nebude tak velik zlo m. že to není tak zlé. Vojislavovo vypravován o Juliově neštěstí je nemožné jak v originále tak překladě. Dále se praví: To byl dle Boha panský oběd (D. Baron: Energická to hospodyně. Pinterovič? To také Bůh dobře vi (11) m. Ví Bůh, že jest. nebo: „Přisám bůh, to jest. — Slovesa „chtiti“ se užívá nečesky: „Ano, já chci tančiti, třeba že se chce mé třesoucí srdce tomu vzpírati.“ Uplašeně m plaše at. Vbk.

Baron Vidím Protivná Julio Vojislavův Juliův D Baron bůh Virginie

25 article

* Popelka Bilisnová Do panského stavu Humoristická povídka. Nákladem Pavla Körbra v Praze. Popelka Bilianová, známá česká spisovatelka, jejíž povídky vynikají nejen populárním slohem, ale zvláštní rázovitosti, vytvořila tu knihu, zajímavou knihu, jejímuž humoru sotva kdo odolá. Děj v ní jest originální. Prostý zahradník Kráčmera vyhraje veli kou sumu peněz na los a tofo neočekávané štěstí způsobí veliký rozvrat vi celé rodině Kráčmerově Nastává překotný přechod »do panského stavu«, je hož detaily jsou přímo neodolatelně komickými.

Pavel Körbr Bilianová Kráčmer Kráčmerův Praha

26 article

* Anna braběnka Potocká: Paměti z let 1794—1820. Ze 7. vydání francouzského pře- ložil Jiří Staněk. S podobiznou spisovatelky. (Levne osvětové knihovny sv. 3.) Nákladem K. St. Sokola v Praze. Paměti tyto, které při prvním vydání svém vyvolaly zájem i kruhů nejširších, vynikají i tím, že psány jsou s pocitem vroucí lásky autorčiny k ujař- mené vlasti její, nešťastnému Polsku. Hraběnka Po- tocká sledovala s porozuměním nejširším všechny politické události doby Napoleonovy, doby v niž svítaly Polákům nové červánky svobody. Cítite z každé řádky naděje, potom trpce sklamané. A Po- tocká končí ve svých pamětech krátce po tom, když Napoleon zavezen na Sv. Helenu . . . Nejsou t pouhé memoiry — čtete tu i kus té velké, hrozné tragedie Polskyl * J. M. Slavičinský: U Křápalů. Valašská povídka. Druhé vydání (Slezské kroniky ročn. XVIII. svazek I.) Cena 1 K. Nákladem R. Prombergra Olomouci. »U Křúpalů« jest povídka idylická. Nen v ní žádné té násilnosti, jako jest v oblibě u mno bých spisovatelů našich. Není v ní žádných nepři rozeností, vše čle se jako skutečný, věrně do posled ních odstínů malovaný obrázek valašského života Cítíme se mile dojati po dočtení knihy Jinak vše svědčí o tom, že J. M. Slavíčinský prostudoval Valašsko a lid jeho důkladně a svě domitě a co hlavního: že jej také miluje a cí s ním,

Anna braběnka Potocká Staněk Napoleonův Polák Napoleon Helena Slavičinský R Prombergr Praha Polsko Olomouc Valašsko Sokol U Křápaly U Křúpaly

27 article

Z ruské literatury. * 15. dubna hrála se v Odésse poprvé hra I Andrejeva: »Život člověka«. Reakcionáří chtěli před- stavení zmařit a způsobili poplach voláním »hoří« Panika však byla utišena a její původeové zatčeni. Představení pak prošlo až do konce bez závady. »Život člověka« vyšel tiskem v almanacbu nového nakladalelství »Šipovník«, do něhož přispěli ještě Serafinovič povídkou »U propasli« a Kuprin »Bezvě- domím«, kteréžto dvě práce ruská kritika vysoce cení Obšírnou prací přispěl Sergějev Lenskij a Zajcev. — Levoid Andrejev pracuje na nové hře »Hlad«. — N. M. Minskij ukončuje též v Paříži nové drama. — Fedor Sologub vydal nákladem »Šipovníka« velký román »Mělká vášeň« a pracuje na novém polofan- tastickém románu, jehož děj byl čerpán z ruské re voluce. — 16. dubna konal se v Petrohradě vše- ruský sjezd dramatických a hudebních spisovatelů.

Andrejev Reakcionářet Kuprin Bezv Sergějev Lenský Zajcev Levoid Andrejev M Minskij Sologub Paříž Petrohrad

28 article

Jednalo se hlavně o upravení poměrů mezi autory divadly, pak o založení nakladatelství pro práce dra- matické a j. — V Petrohradě hráni byli 14. dubna poprvé Gorkého »Barbaři«. Valného úspěchuse však nedodělali. — V »Sovremennom téatru« petro- hradském byla zajímavá premiéra. Mladý spisovatel Šolom Aš napsal drama »Bůh msty« a sice v židov- ském jargonu. Majitel nevěstince Šepšovic chce smýt se sebe hříchy tím, že úzkostlivě chrání svou dceru Rivhele před propadnutím zkáze. Ale hrozný židovský bůh nechce, aby Šepšovič došel spasení v svém potomstvu. Rivhele jedné májové noci odcház a přichází již nečistá a s nejasnýma očima. Kritik chválí ve hře kompaktnost a úsečnost. V. Atzov praví. že je jakoby jedním rozběhnutím péra napsána. — V petrohradském »Malom téatru« sehrán byl debut A. A. Izmajlova, literárního a dívadelního kritika beiletristy: »Zaslíbení«. Ve hře lze cítit silný vliv Čechovův a to je také asi příčinou toho, že se líbila Stanislav Minařík.

Gorký Šolom Šepšovič V Atzov Izmajlův Čechovův Minařík Petrohrad Aš Šepšovic bůh msta

29 article

* Gorkého »Malva« zpracována na libretto opery Arseněvovy, kteráž — jak ruské listy zpravují — s úspěchem byla sehrána v italské Pise * Reforma autorského práva na Rusi. Ruský mi- nistr spravedlnosti podal ministerské radě návrh zá- kona o autorském právu děl literárních, hudebních uměleckých a fotografických. Poněvadž tato reforma má jistou zajímavost a důležitost i pro naše kruhy literární, uvádíme některé podstatnější části návrhu. Autorské právo má náležeti autorovi po celý čas jeho života, a jeho dědicům během 50 dalších let od jeho smrti. (U nás, jak známo, autorské právo platí pouze 30 let po smrti antorově.) Publikování obsahu nevy daného díla literárního neb pojednání o něm nedo voluje se bez svolení autora. Soukromé dopisy. neurčené pro veřejnost, mohou býti publikovány je s oboustranným přivolením jak jich autora tak i adre- sáta; ochrana ta — jež vztahuje se i ku psaným denníkům — pomíjí po uplynutí 50 let.

Gorký Arseněvův Pisa Malva

30 article

Přepracování povídkové práce v dramatickou neb opačně — není bez svolení autora dovoleno. Rovně tak patisk ruských prací, vydaných mimo Rusko i na tyto vztahuje se ochranná lhůta 50 let od smrt autorovy- Autor díla, vydaného v Rusku, anebo ruský pod- daný, který vydal své dílo za hranicemi, požívá vý- hradního práva překladu jeho do cizích jazyků. jestliže na titulním listě anebo v předmluvě dovolává se ochrany tohoto práva. Výhradní právo překladu náleží auteru během 10 let od doby vydání originálu při podmínce, že autor vydá sám překlad během pět let od doby vydání originálu. — Není-li mezi auto- rem a nakladatelem dojednána lhůta, kdy spis jeho má býti vydán, nakladatel jest povinen publikovati jej nejpozději do pěti let ode dne obdržení rukopisu anebo uzavření smlouvy. Není-li smluven počet vy- dání anebo kolik exemplářů má býti tištěno, nakla dalel má právo na jediné vydání v počtu 1200 výti- sků. Samovolné zkomolení přijatého díla se nakla dateli zakazuje. Autor v každém případě může podniknouti nov vydání po uplynutí 5 let ode dne ustoupení o práva k vydání; kromě toho autor, postoup vší právo na vydání svého díla, může je znovu vydati, jestliže jest do té míry podstatně přepracováno, že můte býti pokládáno za dílo nové atd. Mimochodem podotýkáme, že tento návrh zá- kona plně neodpovídá intencím ruských spisovatelů a že z petrohradských literárních kroužků vychán iniciativa ke svolání všeruského sjezdu spisovatelů

Rusko

31 article

Jar. Janeček. v této příčině. * N. A. Lejkin ve svých vzpomínkáeh a korrespondenci. Právě vydaná tato publ- kace skytá — nehledě k Lejkinu samotnému — ně- kolik zajímavých pohledů do počátků literárního tvo- ření A. P. Čechova, jehož korrespondence k Lejti novi a dva jeho portréty jsou připojeny. Z korre spondence té vysvítá neobyčejná skromnost, ba sebe- podceňování Čechova na počátcích jeho literární ka riéry, když Lejkin jej vyzval r. 1882 k spolupracov nictví v časopise »Oskolki«, v němž Čechov ukláda nejprve své prvé drobné povídky a později obstarával stálý »moskevský feuilleton«. Z dopisů těch, v kaž- dém ohledu zajímavých, vidno též někdejší trodné hmolné postavení Čechova, když ku př. r. 188 stýská si, že není mu možno sehnati 50 rublů, aby mohl podniknouti cestu do Petrohradu za účelen dorozumění s vydavatelem »Potěrb. gazety« ohledn spolupracovnictví tohoto časopisu. * Čtvrtstoleté literární jubileum velkoknížete Konstantina Konstanti- noviče připadne na 1. srpna, kdy tomu bude 25 let od vydání prvé básně »Pěvec žalmů David« zi- ujímající srpnový svazek (r. 1882) časopisu »Věstnie Jevropy«. Kniha podepsána pseudonymem K. R. Pa- zději následovaly: »Básně« (čtvrté vydání r. 1901) »Nové básně« z r. 1886—1888, (tři vydání) a »Třel sborník básní« z r. 1889—1899 (dvoje vydánl).

Janeček Lejkin Čechův Čechov Konstantinos Konstanti David Petrohrad Věstnie Jevropa

33 article

* Zpráva o museu království českého za rok 190e Nákladem musea * Josef Kafka: Plehled své 25leté vědeché literární a publicistické činnosti. V Praze, 1907. Ná kladem vlastnín „Učitelský Přehled“. Roč. III. Čís. 8. Red. Jose Černý.

Kafka Plehled Černá Praha Reda Jos