Načítám náhled…
Chunky — 28 celkem
· entity: place 55, person 89, org 6, work 9
1
masthead
Ročník XXXXVI.
2
masthead
V Praze, v pátek 17. května 1907.
Praha
3
masthead
Číslo 135.
4
article
Na ranní a odpol. list
přodplácí se
v Praze v adninistra
a měsle
na dtrrti leta
s drojí čonáško
nlata : :
ve sllalkáck
ua něsíe . . . .
kei
axn
ns Pešteu
R aivrk iola
drojí zásn l e
2:2t
Praha
5
article
Rozjímání po volbách.
Rozjímání po volbách.
Napsali jsme onehdy, a sice dříve než
znám byl výsledek prvního dne volebního.
že tentokráte bude miti utkání různých stran
u osudí ráz především informativný, dle
toho, jak volby dopadnou, že zařízena musí
býti další práce k dosažení oněch cílů, za
něž národ náš, tak dlouholetý a krutý
vede boj.
Volební akt není sice ani ze třetiny vy-
konán, však již to, co leží před námi, stač
úplně, abychom dospěli ku přesvědčení, že
při vší věrnosti k zásadám, jež hájili jsme
dosud, v taktice nastati musí obrat i v poli
tice české, nemá-li býti v prach zdeptán
paladium, kolem něhož jsme se hromadili
pro něž jsme trpěli a se bili.
Dva jsou úkazy zejména, jež trpkou ná-
ladu vzbuditi musí v duši každého člověka.
rozhlédne-li se vůkol po volebním bojišti
změří řady poražených i vítězův.
Nebylo sice nikomu tajno, kterým stra-
nám vzejde největší prospěch ze zaveden
všeobecného práva hlasovacího. Nikdo ne
mohl býti o tom v pochybnosti, že budo
to nejširší vrstvy lidové, jež vstoupivše n
kolbiště se svěžestí a mohutnosti činitel
plných mízy a síly, s vehemencí vrhinous
v zápas, aby ve volbách uplatnili svůj vy-
znam. Se stejnou určitostí dalo se očekávati
že také černé batailony budou mobilisovány
a že klerikalismus pokusí se kořistiti z vo-
lebního práva těch, mezi nimiž zatemnělých
je procento největší.
6
article
Však nikdo neočekával, že by výsledky
první volby, vykonané na základě všeobe
ného hlasovacího práva, skončily pro ideje,
jež v národě našem od jeho probuzení byly
vedoucími a z nichž tento čerpal sílu v zoufa-
lém svém postavení počátečném a v krutém
postavení pozdějším, tak smutně, jak se d
facto bylo stalo.
V Čechách neočekávané vítězství dobyla
sociální demokracie, na Moravě triumfují
byť i ne s oprávněností tak plnou, jak t
činí, řady klerikální, které — budiž to kon-
statováno s politováním — i v Čechách do-
mohly se pozoruhodných výsledků.
Zpytujme svědomí, co bylo příčinou po-
rážky, jež volbami dne 14. t. m. utrpěly
strany, dosud v národě našem politicky ve-
doucí? Nezakrývejme příčiny, nevykrucujme
hledanými vytáčkami, co odčiniti se neda
nýbrž doznejme poctivou a nelíčenou pravdu.
Strany národní, opírající se o střední
vrstvy společnosti, s tak smutnou bilanc
skončily proto, že naproti mohutnému, vý-
borně zorganisovanému odpůrci vrhly se
v zápas ne jako jednotná, zcelená, jediným
duchem prodehnutá armáda, nýbrž jako ně-
kolik rozházených, špatně vyzbrojených sborů,
mezi nimiž nebylo nejen souvislosti, nýbrž
jež střílely si do zad a ubíjely se na vzájem.
Na jedné straně tuhá, výborně až do
detailů provedená organisace, jež vykořistil
všechny moderní poměry, jichž užívá se
v bitvách volebních a jejíž arsenál byl
přeplněn v příčině té nejvýtečnějšími zbra-
němi. Na druhé rozhárané zástupy, bz
nadšení, bez horlivosti, liknavé, ba o spale
námnoze, jimž jakoby bylo lhostejno, jak
velká vojna skončí.
Organisace, organisace vrátiti se mus
Čechy
Morava
7
article
RODNÍI
RODNÍI
v občanské kruhy, jež neholdují sociálně
demokratickému názoru světovému a jimž
myšlenka národní není politickou veteší
znehodnocenou a odloženou. S organisací
vrátiti se musí v řady národní naší společ-
nosti opět horlivost a ono nadšení, jímž
provázeny byly zápasy naše o statky národní
v dobách minulých, kdy mráz moderní lho
stejnosti nespálil ještě mladé výhony a květ
naší národní společnosti. Všimnémež si jen,
jaké bylo účastenství při volbách právě vy
konaných ! Sociální demokraté dostavili se
k osudí volebnímu všichni do jednoho Mezi
nimi abstinence nebylo.
Všichni dělníci z nejrůznějších oborů
zaměstnaní mimo volební místo, vážili mnohdy
dost nákladnou cestu domů, jen aby hl
jejich nebyl zmařen. Z Turnova na příklad
vyjel si houfec zedníků do Prahy k volbě
Jak naproti tomu jevila se horlivost na
straně občanské, bez výjimky? Účastenstv
zejmena v Praze bylo prabídné, z této vrstv
dostavilo se k urně sotva 60 procent oprávně-
ných voličů. Zůstali doma i ti, již měli
volební místnost před nosem.
Co tu bylo ostrých poznámek, hněvu
a zlosti nad tím, že na dolním Novém městě
dostal se Němec s českým kandidátem do
užší volby. Kdyby byl kazdý český volič vy-
konal svou povinnost, jako ji vykonali do
jednoho všichni voličové němečtí, nemusilo
dojíti k potupnému faktu, z něhož národní
odpůrci naši na úkor ryzé českosti Prahy po
svém zvyku kořistiti budou.
Němec
Turnov
Praha
8
article
Však ještě jiná je dle našeho přesvědčení
příčina, že s vítězícími sociálními demokraty
utrpěla pohromu též myšlenka národní.
Nechceme tvrditi, že bychom měli vy-
loučiti všechno ze svého snažení, co nedá se
subsumovati v obor práce národní. Ani nám
nenapadá podceňovati a bagatelisovati mnohé
vzácné snaby, jež s touto věcí přímo nesouvisí,
ba ani tak daleko nejdeme, abychom posuzovali
všechny události ve veřejném životě jedině
pod zorným úhlem národnostním. Však
tvrdíme, že v národě našem, v národě jehož
existence ani dnes není ještě zajištěna, jenž
budovati musí rukou pilnou tvrze ke svému
zabezpečení, zůstati musí za každé okolnosti
idea národnostní ideou vedoucí.
Nechceme-li jako národ abdikovati, vrá-
titi se musíme k oněm zdrojům, z niche
čerpali jsme národní nadšení v dobách mno-
hem smutnějších než jsou dnešní. Nesmí to
býti ovšem nadšení prázdné, frasovité, zevně
okázalé a uvnitř bez obsahu, nýbrž plné
onoho zdravého jádra, z něhož vyrůstá zdravý
národní strom, ono nadšení, jež povznáší
a posvěcuje usilovnou práci v zájmu národa.
Tento okamžik nejméně je vhodným ke
rekriminacím. Přáli bychom si spíše, aby
všechny strany, v něž národ na svou bídu
se rozpadá, ruce si podaly ke společnému
postupu, leč ubrániti se nemůžeme poznámce,
že působením jistých směrů ve společnosti
naší a snad proti vůli samých původců,
v poslední době, zejména v inteligenci, roz-
mohlo se politování hodné podceňování citu
národního.
Nestotožňujeme nijak vroucí cítění ná-
rodní s fangličkářstvím, u nás druhdy tak
kvetoucím, však nepopíráme, že pokládáme
osvědčování vědomí národního i tímto způ-
sobem za mnohem neškodnější, než onu
9
article
lhostejnost a odpor, jež v jistých kruzích
jeví se u nás oproti národnímu cítění. Vždy
projevy tohoto citu se prohlašují za nesrov-
natelné s povzneseným názorem vzdělance
o věcech veřejných.
Této lhostejnosti a tomuto odporu při
čítáme aspoň z části vinu na porážce, jiz
utrpěly provedenými volbami strany, kupicí
se dosud kolem praporu národního.
O následcích nedostatečně horlivosti ná
rodní, ubijené interesy stavovskými, o ne-
blahé práci těch, již domnělý hmotný pro-
spěch určité výrobní vrstvy stavěli nad zájmy
všeho národa, dnes snad poučen je každý.
kdo vůbec je přístupným dojmu lepšímu, než
jsou ty, jichž nekalý zdroj je sobeckost
prospěch osobní. Dnes, kdy všechněm stra-
nám rozvaděným, potírajícím se navzájem
stejným způsobem dostalo se za vyučenou,
bylo by snad na čase, aby všechny činily
pokání.
10
article
Výsledky voleb do rady říšské.
Výsledky voleb do rady říšské.
Morav a.
I. Volební obvody české:
27. Jihlava: Užsí volba mezi JIIke m (
soc.) a Staňkem (sgr.)
II. Volební obvody německé:
1. V městských skupinách.
31. Brno I.; Zvolen dr. L e ch e r (něm
pokr.).
32. Brno II.: Zvolen svob. p. D' El v er
(něm. pokr.)
33. Šternberk: Zvolen P rima w e s i (něm
pokr.).
34. Třebíč: Zvolen dr. Gross (něm. pokr.)
Mikulov: Užší volba mezi prof. R edl
chem (něm. pokr.) a Löbl ic he
(křest. soc.).
36. Jaroslavice: Zvolen prof. Bende
(něm. pokr)
Mor Třebová: Užší volba mezi A
brechtem (ném. lid.) a Schol z e
(něm. agr.).
38. Rýmařov: Užší volba mezi Chiarim
(něm lid.) a Riegrem (soc. dem).
39. Falknov: Užší volba mezi Niessne
rem (soc. dem.) a Bodirským (vol
Všeněm.).
40. Frenštát: Užší volba mezi drem. L i ch
tem (něm. pokr) Glasere m. (so
dem.).
41. Znojmo: Zvolen Wagner (něm. lid.)
42. Mor Krumlov: Zvolen Luksc h (něm
str. lid.).
43. Hranice: Uzší volba mezi Teltsc hin
grem (něm. pokr.) a Witschma nen
(soc. dem.).
44. Jindřichov: Užší volba mezi Se idlen
(něm. pokr.) a Scholzem (něm. agr.).
45. Olomouc: Zvolen Sohloss nob o 1 (so
dem.).
46. Moravské Staré město: Zvolen F reun
dlich (soc. dem.)
47. Zábřeh: Užší volba mezi Hopťem (vol
Všeněm.) a Lehnertem (soc. dem)
48. Moravská Třebová: Užší volba mezi
Budigem (křesť. soc.) a Jarme re
(soc. dem.)
Jaroslavice: Užší volba mezi P eerem
(ném. agr.) a Brunne re m (samost.)
JIIke
Staněk
Gross
Löbl
Bende
Chiari
Riegr
Bodirský
Glaser
Wagner
Luksc
Witschma
Scholz
Lehnert
Morava
Jihlava
Brno
Třebíč
Mikulov
Jaroslavice
Rýmařov
Falknov
Frenštát
Znojmo
Morava Krumlov
Jindřichov
Olomouc
Zábřeh
Hopť
moravský Třebová
Třebová
moravský Stará město
Schol z e
Jarme re
Brunn re m
11
article
Slezsko.
Slezsko.
a) Městské skupiny.
1. Opava: Užší volba mezi drem. Somme-
rem (vol. Všeněm) a Weis sele m (soe
demokr.)
2. Frývaldov: Užší volba mezi drem. Cze-
chem (soc. dem.) a Oberleithne-
rem (něm. lid)
3. Bruntál: Zvolen Eldersoh, soc. dem.
4. Těšín: Užší volba mezi ryt. Dlem e lem
(něm. pokr.) a Arbeitelem (soc. dem.).
5. Bílsko: Úžší volba mezi Güntherem
(něm. pokr.) a Axmannem (křesť. soc.)
6. Radvanice: Zvolen Cinger (soc. dem.)
b) Okresy obci venkovských.
7. Javorník: Zvolen prof. K ai s e r (nám
agrár.).
8 Cakmantl: Užší volba mezi Tuppym
(soc. dem) a Türkem (něm. agr.).
9. Vrbno: Užši volba mezi Zimmerman-
nem (soc. dem.) a Schildrem (něm.
agrár.)
Odry-Vítkovice: Užši volba mezi Herz
manským (něm. agr.) a Heinrich em
(soc. dem.).
11. Opava: Uzsí volba mezi svob. p. Rols
bergem (č. agr.) a Kubálkem (soe
demokr.)
12. Frýdek: Zvolen Čeněk Posp íši l (soe
demokr.).
13. Těšín: Užší volba mezi drem. Kun
ckým (soc. dem.) a Lankoczem (po
klerikál).
14. Strumeň: Zvolen P. Londzin (kler.
15. Frýštát-Bohumín: Zvolen R ie ge
(soc. dem).
Z Opavy, 15. května. (K. k.) Ve S l ez
sku bylo 128 993 oprávněných voličů a byl
odevzdáno 127.096 platných hlasů. Z nich při-
padlo sociálním demokratům 55.243, německým
občanským kandidátům 37.281, Polákům 23 066
a Čechům 10 441. Z německých občanských
stran dostala něm. strana pokroková 24. 298
strana křestansko-sociální 12.983 hlasů. 1065
hlasů bylo roztřištěno.
Weis
Günther
Axmann
Cinger
Türek
Zimmerman
Herz
em
Rols berg
Kubálek
Posp
Lankocz
P Londzin
Čecho
Opava
Somme
Frývaldov
Bruntál
Těšín
Bílsko
Radvanice
Javorník
Vrbno
Odra
Vítkovice
Frýdek
Frýštát
Bohumín
Dl e lem
Arbeitel
Schildr
12
article
Z jiných zemí.
Z Vidně, 16. května. (K. k.l)
V Zločově, 63 vol. okres, Halič, bude n ol v
volba, rovněž v Bešozovč. 52. a Vojnilo v
55. — V Pečenižyně, 56. Zvolen dr. Try
lowski, rad. Rus a třeba užšt volby mezí
Vojnarowským, Bkrnj r., a dr. Dukydávičem, Stalo
rus. — V Pilzně, 43. Zvolen Siwul a, polsk
str. lid., Krezl, pol. str. lid., a je nutna užší volb
mezi Staniszewskim, pol. str. lid., a drem. Szeze
klikem, pol. střed. — V Skalat u, 70. Zvolen Pe-
trycki, radik. Rus. a ryt. Zagorský, kon.
nár. Polák. — V Kolbušově, 45., zvolen jak
náhradník za Paducha Ondřej Baron, pol. st
lidova.
V Lubně, 13. vol. okres, Štyrsko, třeba u žs
volby mezi Prischingem, křesť. soc., a Hilarem,
soc. dem.
V Tolmíně, 6. vol. okres, Gorice Gradisky
zvolen dr. G rego r čič.
V lmoskach, 7. vol. okres, Dalmacie, zvole
Perič, čistá str. práva, v Bra či, 8., dr. Pre ši
Pavičič, chor. str., v Kotoru, 11., Běladi
novi č, Srb
V Fodgradu, 4. vol. okres, Istrie. Zvolen
Mandič. slov. nár., ve Volosce, 6., zvolen dr-
Špinči č, Chor.
V Schlandersu, 13. vol. okr., Tyroly, zvolen
dr. Dorfmann, křesť. soc. — V Rattenber gu
9, zvolen Nředrist, křest. soc. — V Mez zo-
lombardo, 25., zvolen Conci, vlašský kons. —
Tr
doktor
Dukydávič
Siwul
Polák
Baron
Hilar
Perič
Pre
Pavičič
Srb
Mandič
Dorfmann
Nředrist
Conec
Halič
Rus
Skalat u
Lubno
Štyrsko
Gorica
Dalmacie
Bra
Kotor
Istria
Tyroly
13
article
v drobném prodeji
ranní člo o bě . . . z8 k h
odpeledini .
Ve alislkách na venkov
anní člslo.
bdpoledaí.
Inseráty
plati se hotově napře
Předplaconí a inserty přijímá ndmiai-
race v Marisnské slici č. s
ren nakárjí so tež rodak
tiskárna a ozpedíce , Národnich Lista“
Rukopiny so novracrsjí.
Národnich List
14
article
V Reutte, 11., zvolen Unterkirehe r, křest.
soc. — V Bolzahě, 15., zvolen Josef Kienzl,
křesť. soc. — V Kořsteině, 8., zvolen Stum pl.
kř. soc. — V Tridentu, 13.
venkov, zvolen je
Albino Tonell i, vlašský kons.
Z Lince, 16 května. (K. k.) Německo lidový
kandidát Fr. Holter, z 5, vol. okresu. Vels, raz-
hodl se na základě usnesení včerejší sehůze důvěr-
níků, setrvali na své kandidatuře proti kon
servativci Zauneggro
Kienzl
Tonell
Holter
Vels
Reutte
Německo
Francie
15
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Do Král. Vinohradů. Volební kancelár ná-
rodní strany v Národním domě v přízemí jest
stále otevřena a udilejí se tam veškeré infor-
mace. Páni voličové se upozorňují, aby si legi-
timační listky, které jim byly při volbě vráceny,
zachovali. Komu by z jakýchkoli příčin legii-
mační listek scházel, nechť oznámi to ve vo-
lební kanceláři národní, která mu legitimační
listek u politického úřadu opatří. Nové hlaso-
vací lístky budou pp. voličům vydávány při-
slušnou volební komist. Kdyby někter
volič z jakýchkoli příčin hlasovací lístek ne-
obdržel, nechť se rovněž obrátí na národní vo-
lební kancelář, která věc vyšetří a náležitě
sprosiředkuje. Volební kancelář bude olevřena
po celý den od 9. hod. ráno až do 6. hod.
večer a v den voleb, jakož i před volbou budou
otevřeny ještě jiné volební kanceláře v dotvč-
ných obvodech volebních. Páni voličové vino-
hradští žádají se již nyní, aby hlasovací listek
nikomu nedávali, nýbrž jej vyplnli, anebo ve
volební kanceláři si vyplniti dali jmenem kandi-
dátů národních a sice aby pro 10. volební
okres napsali jméno dra. Josefa Fořta, mi-
nistra obchodu ve Vidni, pro 11. volební okres
dra. Josefa Ierolda, advokáta n9e Král.
Král
Fořt
Ierold
národní dům
16
article
Vinohradech. Při posledních volbách bylo mnoho
lístků roztřištěných, protože voličové nesprávné
napaali jmeno kandidáta, anebo že neudali by-
dliště nebo místo pobytu, nebo že přičinili ně-
jakých poznámek, anebo že se konečně sami
na listek jako voliči poznamenali, že tedy hla-
sovaci listek nebyl vyplněn podle zákona. Ve
vlastním zájmu voličů i v zájmu voleb jes
tedy nezbytně zapotřebí, aby pp. voličové ná-
rodní dostavili se do volební kanceláře, kdež
jim v této příčině rada udělena bude. Tam
buďte řízeny také raklamace. Volby konali s
budou dne 23. května v týchž míst-
nostech jako volba první. Národní
volební výbor však již zakročil na příslušných
místech, aby pro pohodli pp. voličů přístup
odchod z volebních místností byl prakiicky
upraven, aby se volba nezdržovala a nikdo ne-
byl nucen delsí dobu čokati, tak jako se to př
první volbě dělo. Doufáme, že tentokráte voliči
ještě četněji se zúčastní a že vykonají volbu
svorně, jak to česť Král. Vinohradů vyžaduje.
Král
17
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. května. (K demissi mi-
nistra Marcheta.) Dnes potvrzuje se takč
úřadně, že min. osvěty dr. Gust. Marchet
pekládal následkem nepříznivého pro něj vý-
sledku voleb za svou povinnost, dáti svůj porte-
feuille ministerskému předsedovi bar. Beckovi
k disposici. K tomu se pak dodává: Ministerský
předseda projevil mínění, že není příčiny k de-
missi a nabyl také přesvědčení, že jeho mínění
sdili se též na rozhodujícím místě.
Z kruhů, blízkých dru. Marchetovi, se sdě-
doktor
Gusta
Beck
Praha
18
title
FEUILLETON.
19
article
Literatura.
Literatura.
Börneova láska.
Nejkrásnější jsou přec jen romány, které
tvoří život sám; nejméně věrohodny uda-
lsti, které skutečně se přihodily; nejrománo-
vější četbou milostné dopisy, které byly vymě-
něny mezi známými osobami. Taková lektyra,
stejně nediskretní jako poučná, portretuje dva
lidi dvojím způsobem: z každého jednotlivého
listu vyplývá částečná karakteristika, nikoli jen
pro pisatele, nýbrž nemenší měrou pro adresáta
německé příslovi o společnosti a o povaze dáse
rozšířití o dodatek: pověz mi, jaká slýcháš vy
znání, a povím tí, co jsi zač. Nebylo by třeba
zvlášť se o tom zmiňovati, kdyby se občas ne-
vyskytovaly svědomité otázky: patří vlastně do-
pisy lásky, jež dostávali slavní mužové, do li-
terattry? Mají Goethovy milenky význam
pro hiubší pochopení jeho idei? Náleží ta-
jená přiznání na forum veřejnosti? Anoa
nikcli. Zaviní dosti pohoršení. Podagogům
bude litovati, že čistý štít světlého vzoru čítan-
kového poskyrní se stíny lidskými; kritikové
ideí budou se mrzeti, že sbírka dopisů neprozra-
zuje, kdo tedy vlastně byl myšlenkovým otcem
jejich básnika; komentátoři obnoví své spory.
Börneův
Goethův
20
article
kdo že je vůdčí postavou toho či onoho díla
kde že je jeho jednotnost a ethická oprávněnost:
milovníci sensace udělají literární skandálek
diletanti počnou hřešiti či milovat podle nově
objevené literární analogie: neocenitelna však
je každá nově vydaná korespondence pro literár-
ního psychologa (o životopisci ovšem ani ne-
mluvě). Jako kritiky, jež psal svérázný auto
o zapomenutých dnes knihách, jako zbytočné
polemiky, ve kterých se utkal se soudruhy, jako
cizi díla nižšího řádu, jimž vtiskl pečeť svého
ducha, tak také jeho erotické dopisování vyvo-
lává a doplňuje obraz člověka; třeba indirektní
cestou; třeba pomocí odrazu, pakliže milenčina
slova vyzařují už ducha jemu vlastního.
Těchto několik letmých poznámek bylo
vzbuzeno čelbou nedávno uveřejněných dopisů,
jež paní Jeanetta Straussová-Wohlová psala své-
mu ptiteli Ludvíku Börnemu v letech 1 820 až
1833.3)
Jeanett Straussová
Wohlová
Börne
21
article
Z brusu nových věcí nedovídáme s
z nich. Druhá polovina korespondence, totiž
Börneova psaní, byla z větší části uveřejněna jiz
za jeho života, v jeho „Pariser Briefe“, z část
v pozůstalých spisech; také Jeanettiny listy
byly aspoň ve výňatcích odborníkům přístupny.
její charakteristika po počátečních trapných tře-
nicích se ustálila pro historiky Mladého Německ
a nezmění se asi v podstatě ani publikaeí
Mentzelovou. A přece: jak svěží, nový a životný
je tento svazek dopisů! jak výmluvně řeční n
každé stránce Jeanettině. Börne! jak ožívá, jak
plasticky vystupuje vedle pisatelky, ba nad
ni, „on“!
Vnější historie Börneovy lásky je tato
Když mu bylo 31 let, setkal se, již jako známý.
obávaný a neohrožený žurnalista, s paní Wohlo-
vou, o tři léta starší, nodlouho před tím rozve-
denou s mužem, jehož byla věrně ošetřovala.
ač nikdy nemilovala. Také Börne měl za sebou
velký a bolestný román, totiž marnou chlapeckou
lásku ke krásné Henriettě Herzové. Bylo mu sou-
zeno, že kam se obracel se svou překypující ná-
ruživostí, hledajíci žár a opětování, tam setkával
se s počlivostí a laskavostí mateřskou. Jako
dobrá přítelkyně přijímala jeho výlevy Henriett
v Berlíně, věkem i zkušeností stojící vysoko nad
mladistvým Börnem. A také frankfurtská pani
Jeanetta, k níž brzy zahořel láskou, stala s
mu — rádkyní, vychovatelkou, přítelkyní. Kolik
bojů bylo vášnivému etiteli překonati, nevysvítá
jasně z korospondence samotné; ale z narážek,
obsažených v dopisech, a z jiných dokumentů,
je patrno, že při osobních setkáních přítel
s přítelkyní docházívalo ku prudkým výstupům.
Börneův
Pariser
Börne
Wohnout
Herz
Henrietta
Jeanett
Berlín
Börneův
22
article
Co chvíli dostavuje se Börne s nabídnutím sňat-
ku a dostává pokaždé delikátní odmítavou odpo-
věď. Jsou etapy, kdy tón dopisů zní velmi dů-
věrně; na zcela krátký čas, zdá se, formální
vy“ ustoupilo srdečnějšímu oslovení; jedin-
kráte podpisuje se paní Joanetta „Ihre Sie vor
wie nach und bis in den Tod treu liebende“ (ná-
sleduje několik pomlček, naznačujících, že vy-
davatel, bůh ví z jakého důvodu, potlačil po-
slední slova): ale právě tento pasus je v dopise,
psaném r. 1832, patnáct let po prvém sezná-
*) Briefe der Frau Jeanette Slrauss - Woll
Börne. Eingeleitet und erläutert von E. Mentzel
Berlín. F. Fontane. 1907,
mení a v době, kdy Börne se již nadobro musi
zříci všech plánů pojati svou družku za man-
želku. Neboť nedlouho před tím obdržel ve svém
pařižském bydlišti zvlaštní návštěvu, od jakéhosi
mladého pana Straussa, který společně s paní
Jeanettou byl zamilován do Börneových spisů,
který ji pomáhal při opisování Börneových psa-
ní, ale který zároveň zahořel láskou k paní
Jeanettě a nyní přijel k Börneovi formálně se
ho zeptat, neměl-li by nie proti tomu, kdybysi
ji vzal... Börne byl uvržen ve zmatek; jenom
agitační úspěchy a vášnivý zájem o věci veřej-
ného života udržely ho při poměrně klidné roz
vaze. Ukázalo se, že tři lidé, jeden bez druhého.
nemohou žíti a že jeden druhému ztrpčuj« život.
Jeanetta nepřestávala prosit a konejšit; jí se zá-
ležitost jeví velmi prostou: „půjdeme všich
tři spolu do Paříže; Strauss se musí naučiti hrát
v šachy a piquet a všemu, co chcete, a já pr
vás oba budu plést punčochy!“ A tak se stalo.
Börne
Joanett
F Fontane
Straussa
Jeanetta
Börneový
Jeanett
Strauss
Paříž
Ihre sia
Mentzel Berlín
bůh vědět
der Frau Jeanette Slrauss
Eingeleitet und erläutert on E
23
article
Za mladších let nalézal obnivý politik Börn
především u své Jeanetty zájem a porozumění
jako stárnoucí a churavicí mládenec sdílel s
o domácnost manželů Straussových. Že bude
u nich bydliti, bylo pro Jeanettu, vstupujíeí
v nový sňatek, samozřejmou věcí a přední pod-
mínkou. Kdysi ošetřovala svého prvého muže,
jehož nikdy neměla ráda; k posledku ošetřoval
muže, jenž nikdy „jejím“ mužem nebyl,
jehož . . . ráda měla?
Bytost Jeanettina zůstává tajemna, její zjev
s tím na oko klidným, povýšeným, zdánlivě vy-
rovnaným vzezřením, s energickými, trochu sna
výsměšnými, ušlechtilými, ale nikoli krásnými
rysy nepřestává býti záhadou. Všední city to ne-
byly, jež ji až do posledního dechu poutaly ku
příteli; ale láska? Bylo to více než láska ? či
nepřiznaná, či pozměněná, či s neživým srdcem
narozená láska? Obávala se, že by její a Börne
temperament trvalým svazkem se sežehly na
vzájem? Že by on ani ona nenalezli pokojné
chvilky, že by nastalo zklamání a odcizení, že
by ochably duševní síly? Neboť ducha Börnea
zbožňovala. Nebyl to také všední ménagea
trois, v němž pohnut, román vzal zdánlivé za-
končení — třebaže na vzájemném poměru tří
lidí s mathematickou téměř přesnosti se vypl-
nila poučka o trojůhelníku, že dvě veličiny,
lnoucí k třetí, nezbytně dřive či později přitahují
se navzájem: manžele Straussovi zbožňovali
Straussův
Strauss
24
article
třetího, tento třetí vlastně je teprve sblížil, ba
v sofistické snaze přesvědčit zklamaného přitele
o tom, jak krásně věci se mají, píše jednou paní
Wohlová: „můj drahý, milý, dobrý příteli, jak
se těším Vašemu blahu, jak musíte být šťasten,
že se Vám podařilo mě provdati!“ a současně
byli oba mužové ochotni dáti svůj život za Jea-
neltu, ba v její fantasii alespoň byli oba sobě na-
vzájem nezbytni. Tak dovedla moudrá žena státi
na výši situace; ona, a nikoli její otitelé, řídila
svou vůlí udalosti, jejímu rozmyslu se podřizo-
val horkokrevný politik, zakládající si mnoho na
své neodvislosti. Börnemu bylo zapotřebí klid-
ného útočiště, kam se uchýliti po štvanicícn
dne; pevné podpory a klidné vůdkyně: Byl žur-
nalistou. Jeho síly třištily se, jak vyžadovaly
aktuální zájmy. Jeho pozornost se rozptylovala;
s vysilujícím napjetím se účastnil bojů o svo-
bodu tisku, zápasů proti absolutismu, proti de-
nunciantům. Vnější útrapy, zaviněné literárními
polemikami, osobními třenicemi, revoluční
atmosferou, antisemitismem, udavačstvím znavo-
valy nervosního, bojovného a zhusta osamoce-
ného muže. V lásce k paní Wohlové nalezl
jednotící a smiřující notu. Nikdo nedovedl jak
Jeanetta vylákati z něho pathetická kázání, sn-
tiru, invektivu, nikdo nereagoval s takovou citli-
vostí na každé jeho slovo. Zní to upřímně,
tvrdí-li paní Wohlová, že při lektyře každého
jeho dopisu opakuje se v jejím nitru celý po-
chod, jenž u něho se hlásil při koncipování.
Börne
Wohl
Jeanett
Wohlová
25
article
A proto mluví z jejích řádek jeho dueh; není
to mrtvá ozvěna jeho rhetoriekých výkřiků,
nýbrž echo, které vrací jeho hlas se stupňova-
nou zřetelností, zjasněný, ryzejší a jaksi posvě-
cený, a v každém odvážném zvuku leží již nové
stimulans, touha po novém slově. Bez marni-
vosti ale se svrehovanou ctižádostí pohlíží Jea-
netta na svého“ „nejduchaplnějšího a nejhlou
pějšího“ doktora; reforuje mu o každé pochval-
né recensi; nezná žárlivosti leda tehdy, hrozí-li
Börne v žertu a v zoufalství, že půjde si vyhle-
dat novou účastnici svých myšlenek. Jejím ná
padem bylo, že Börne má vydati tiskem dopisy
z Francie na ni adresované, a sotva že pojala
tento plán provádí jej s vytrvalou energií, opi-
suje listy na čisto, raduje se z každého povede-
ného líčení, chtěla by rozšířiti druhovy zájmy
ještě o zcela nové, přemlouvá ho, by věnoval
svou pozornost polské rovoluci, amarické svo-
bodě, židovskému nevolnictví. Některé symplo-
my přibližují její přátelské dopisy dopisům mi-
lostným; měla stejně jako Börne pravou nemoc,
očekávala-li po delší čas nadarmo slíbené psaní,
skrývala (jak u duchaplných korespondontek
jejího vyznání obyčejem) všechny znaky náklon-
nosti za škádlení a dobírání, všechny důkazy
hlubokého osobního zájmu za strojené mentor-
ství a kamarádské ústěpky. Dobře však znala
rozlišovati mezi obdivem k intelektuální zdatnosti
přítelově a mezi ostatní kvalifikací milencovou,
dávala duchu co ducha jest a lásce co lásky.
Börne
Francie
26
article
Neklidn,, börnovsky pohyblivý a nespoko-
jený duch vane z Jeanettiných dopisů. Po celou
dobu svých konexí s Börnem byla v ustavičném
napjett. Předvídá stále nějaký převrat, který by
její existenci vytkl nový směr. Ztrácí se v exten-
sivních zájmech. Chvi se soucitně s trpíeími,
proživá cizí strasti, jako své vlastní. Ale kou-
zelný dar pohřížiti se do mlčísího smyslu živeta
a velkých věcí schází jí, zdá se, naprcsto —a
Börneovi rovněž; potřebujít oba ruchu a vzpoury
kolom sebe; není náhodou, že oba se setkávali
v nenávisti proti příliš velkému zjevu Gcethe-
ovu: to, ce Goethe rád nazýval praformami, ony
posleddní vztahy a genese, byly těkajícím zrakům
Börnea nepřístupny. Potvrzení této naschopnosti
nalezne se na přemnohých stránkách jeho spisů,
vysoudí se však též nepřímo a neméně přesně —
z dopisů ženy, jejíž duše byla doplňkem a ohla-
sem jeho bytosti.
1. května 1907
Börne
Goethe
27
article
Otokar Fischer.
Fischer
28
article
Naše novinky.
* Jindřich Š. Baar: Farská paníčka. V Praze:
nákl. Máje. 1906.
Působením realismu nastala před lety v belelrii
snaha po pravdě. Též v české beletrii se tak stalo.
Avšak moderní člověk zná pravdu jen svého kruhu.
v němž žije. A tak se v beletrii objevila specialisac
čili odbornictví. Nastaly povídky ze života určitých
řemeslníků a průmyslníků, povídky železniční, tová-
ronské, hornické, profesorské, učitelské, nic divu, ž
došlo i na farážské. Ale ta pravda se hledala velmi
často jen na povrchu, v popisných věcech. A člověk
té beletrii oslábl neb i zmizel pod zájmy třídními.
Chtěla se namnoze jen novost, síla podrobností
sensace. A romantika celkem vládla i zde, neboť se
ani Zola nezbyl potřeby romantismu. Bylo potřebí
nápravy a te přinesi psychologismus a směr pokro-
kový, jenž se táže především zase po člověku a jeho
vnitřní pravdě.
Nebylo to tedy právem, nýbrž staré, odbyt? sta-
novisko, když se od „Earské paničky“ očekávala boh-
Š Baar
Mája
Zola
Praha