ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 96c66f60-660c-11dc-bba1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 83, place 54, work 3, org 11
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
10. května 1901.
4 masthead
Císlo 128.
5 article
ochoten prostředkovati u vojenské správy ve věcech odůvodněného zájmu, ale nepřevezme zodpovědnost nebo prostřednictví ve věcech, jež by zasabovaly do zákonného oboru působnosti vojenské správy. Posl. Klofáě (česky) vypočítává důvody, pr které je třeba, by se o ministrově odpovědi provedln debata. Předseda ho napomíná, by přestal na tom podati návrh. Posl. Fresl: Pání musí věděl, o co se jedná To přestává všecko. Myslíte, že jste u švadrony Jste v parlamentě. Posl. Choc: Ano, vojsko je svaté! Posl. Klofáě opětuje německy návrh, aby s zejtra o ministrově odpovědi zahájila debata. Návrh se zamítá velkou většinou. Posl. Klofáě (k dotazu na předsedu) nalehá by zodpověděn byl dotaz, který podal na předsedu ministerstva v příčině slibů, jež učinil dr. Körbe německým vůdcům v ten rozum, že do severnfeh Čech a do severní Moravy budou posíláni jen ně- mečtí úřadníci. Pochopuji, praví řečník, že předseda ministerstva provozuje německonacionální politiku ve které přiměl české poslance k příměří. (Hlučný odpor u Čechů a hlasy: To není pravda. Nepokoj v Jevo.) Posl. Choe: Ticho, pánové, to jesť velice ddle žité! (Posměch v levo. Posl. Klofáč: Český národ musí věděl, že ministerský předseda je politickým nepřítelem jeho. Zakázal českým poslancům mluvit ke svým sou- kmenovcům jazykem českým.
Posl Choc Čecho Klofáč Čechy Morava Klofá
6 article
Předseda: Žádám řečníka, aby učinil dotaz Posl. Klofáč: Prosím pana předsedu, aby při měl ministerského předsedu k zodpovědění má inter- pellace. Podporujesli ministerský předseda takovým způsobem všeněmecké hnulí, pak ať je také potfrá a povolá české poslance a český národ na záchranu Rakouska. Český národ učinil pro Rakousko a dynasti více než dost a musí nyní především pamatovat na sebe a na svou budoucnost. Tředseda: Sdělím tento dotaz předsedovi ministerstva Posl. Zázvorka (k dotazu na předsedu): Jed nání předsedovo není takovým, jak si počíná prot privilegovaným stranám. Jakmile začneme mluvit my dostane lento nervosní šlechtic cukání do ruky. (Po- směch v levo.) Táži se předsedy, co je pánům na levici po tom? (Posměch v levo.) Pane předsedo, zjednejte mi pokoj. Předseda: Prosím, abyste učinil dotaz. Posl. Zázvorka: Účinil bych to, ale pánově mi nedají. Jednání předsedovo není nobl. Má-l býti nestranným, jak slíbil, musí býti nestranným také proti českým radikálům. Posl. Pres!: President je otrokem vlády. Posl. Zázvorka: Činím na předsedu dotaz. jak dlouho bude pokračovat ve svém nespravedlivém řádění. Předseda: Odpovídám, že co jsem slíbil po vé volbě, také plním. Všecky strany mi dosvědčí. le jsem slibu svému dostál a tak bude také na Sněmovna svolila, aby post. Klofáč vzdal se Mlenství v sociálně polilickém výboru, načež schůze 1 6 hod. več. byla ukončena. Příšií bude zejtra v 11 hod. dopol dale.
Posl Klofáč Zázvorka Mlenství Rakousko
7 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 9. května. (K efsařově cestě do Prahy.) Z parlamentních kruhů vídeňských se sděluje, že na císařovu cestu do Prahy do- jde až na sklonku zasedání delegací, tedy někdy v prvé polovici června. Císařův poby v Praze rozpočten na čtyři dni. Za té doby pa- novník navštiví prvého dne české divadlo, dru- hého dne německé a zúčastní se slavnostních večerův u nejvyššího maršálka kn. Jiřího Lob- kovice a hr. Osvalda Thuna. Mimo jiné navštíví též novou kadetku na Marianských hradbách uměleckoprůmyslové museum. V Praze i v ně- meckém městě, jež navštíví při této příležitosti, bude udileti slyšení. Průvod císařův bude prý velmi četný. Mimo jiné přibude do Prahy i mi- nistr osvěty dr. Hartel, jenž zde vstoupí ve styk s kruhy uměleckými, aby vyslechl jich přání návrhy stran příští umělecké gallerie. V Praze, 9. května. (Kompromis.) Chystaná na dnešek schůze předsedů všech klubů s drem. Körbrem, jež měla rozhodnouii o dalším jednacím pořadu říšské rady, byla sice odložena na zejtřek, ale dobrá nálada, panujíeí ve sněmovně, tím neutrpěla. Dnešní rokování o kořaleční předloze šlo hladce. Vídeňské listy jsou jednáním o kompromis a výsledky dosu docílenými tak spokojeny, že »Fremdenblatt« dokonce zavirá svou stať poznámkou, že tolik dobra a blaha za jeden den, kolik slibuje kom- promis v otázce vodních dráh a železnic, už dávno se Rakousku nedostálo (l).
Jiří lob Osvald Thun doktor Hartel Praha český divadlo říšský rada
8 article
»N. W. Tagbl.« shrnuje výsledky včerej- šího jednání v železničním výboru a v klubech v následující slova: »Železniční výbor vyřídi hladce svou úlohu. V tom spočívá ústupek ně- meckým alpským zemím. Železniční výbor mimo to zamítl žádané junctim mezi investicemi a vod- ními dráhami všemi hlasy proti hlasům českým To by se mohlo pokládati za porážku Miado- čechů; avšak porážka te není, poněvadž něme- cké strany vyslovily svou ochotu, že budou pod- porovati české požadavky, týkající se úpravy řek. Ve všeobecné konferenci klubovních před- sedů má se státi definitivní usnesení o této věci i očekává se, že bude uzavřen kompromis, jenž vyhoví všem stranám, všem interessentům, tedy kompromis, jenž přikáže sice parlamentu v tomto zasedání obrovský pracovní materiál, který však bude důkazem všestranné ochoty ku práci. Po- daří-li se takový kompromis uzavříti — dodává »N. Wr. Tabl.« — pak bude možno psáti nekro- log kritického období říšské rady.«
N W Tagbl N Wr
9 article
Pokud se vlády týče, učinila prý ústy dra. Körbra zástupcům českého klubu a konser- vativní šlechty následující návrh: Z peněz, urče ných na vodní stavby, věnuje se 175 millionů korun na stavbu průplavů a sice má jako prvý býti stavěn průplav dunajsko- oder- ský. Na stavbu průplavů mají ty které země přispěti 40 procenty. Ostalních 75 millionů má se věnovati na úpravu oněch řek v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, v Dolních a Horních Rakousích a v Haliči, s nimiž se stýkají na- vržené průplavy. K nákladu na úpravu řek mají země přispěti 30 procenty. Konečně meliorační fond má býti zvýšen na 8 millionů korun. O průplavu dunajskovltavském zatím tu není řeči. Za to se sděluje z Vídně, že všechny německé strany chystají s polečný útok na české zýmnasium v Opavě a že se vynasnaží, aby úvěr na tolo gymnasium byl v rozpočtu škrtnut. To má býti patrně prvý makavý důkaz německé smířlivosti.
Čechy Morava Slezsko Dolní a Horní Rakousy Halič Vídeň Opava
10 article
Ze Lvova, 8. května. (Zemské při- rážky.) Sněm haličský, podobné jako sněm království českého, schválil zatímný rozpočet jen na prvou čtvrt letošního roku. Poněvadž se sněmy zemské nesešly v čas, vyžádal si zemský výbor císařského zmocnění k dalšímu vybírání zemských přirážek. Zmocnění to bylo nyní zem- skému výboru uděleno na druhé čivrilotí a vý- hradou, že rozpočet bude dodatečně ústavně schválen. Ze Záhřeba, 7, května. (O becné školství. — Otázka žumberacká) Zemská vláda vydala statistickou zprávu o ná- vštěvě národních škol v království chorvatském za rok 1899—1900. Dle zprávy té navštěvovalo národní školy 194.772 děti, ač všech školou povinných dítek bylo v tu dobu 385.815. Celá polovina školou povinných dětí nenavštěvovala tedy škol, z velké části proto, že škol neni. — Spor o území žumberacké, na něž si činí nároky Chorvatsko a Kráňsko, není dosud vy- řízen. Asi před dvěma roky zvláštní komise zjistila polohu bývalého hradu Žumberakua tehda se tvrdilo, že sporné území bude v brzku přisouzeno Chorvatsku. Nyní se sděluje zdejším listům, že uherský ministr financí nařídil, aby se území žumberacké katastrálně změřilo. Z toho se soudí, že spor o území se chýli k svému za- končení, a sice ve prospěch Chorvatska.
Lvov Záhřeb Chorvatsko národní škola 194.772
11 article
Ze Lvova, 6. května. (Obyvatelstvo Lvova dle národnosti a vyznání) Dle posledního sčítání má Lvov 159.870 oby vatelů i s vojskem, jehož jest 10.326 mužů. Od roku 1890 přibylo Lvovu 31.927 obyvatelů Dle vyznání jest nyní římských katoliků 82.590, řecko-sjednocených 28 327, židů 44.258; osta- tek připadá na jiná vyznání. Dle obcovacího jazyka přihlásilo se za Poláky 120.622, z Rusy 15.159 a za Němce 20.409 obyvatelů. Z ostatních zastoupených národností uvádíme ještě 701 Čecha. Pozoruhodno jest, že z ře- cko-sjednocených hlásí se k ruské národnosti jen polovina. Z židů přes polovinu se přihlásilo za Poláky, menší část za Němce. Lidí bez- gramotných napočitáno 47.037; odpočítá-i se od nich asi 14.000 dětí, zbude ještě vzrostlých osob, jež neumějí číst ani psát, asi 33.000, t. j. celá třetina obyvatelstval
Polák Němec Čecho Lvov
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. května. Poláci pode jhem německým. Poznaňský trestný soud odsoudil odpověd- ného redaktora časopisu »Praca«, p. Theofil Besteňského, na devět měsíců do vězení za to, že ve dvou číslech svého časopisu dopustil se urážky školských úřadů pruských. Ode dne 19. března seděl ve vyšetřovací vazbě. Advokát jeho žádal, aby byl propuštěn na svobodu dokud rozsudek nenabude právní moci. Soud žádosti jeho nevyhověl. Jan Němec, pekař v Dubrovce, byl soudem ve Zboušíně odsouzen k pokutě 30 marek za to, že měl na krámě polský nápis. Z celého Pruska byl vypověděn 17letý chlapec Stanislav Záslona z království polského, jenž se v Krotošině učil řemeslu. Pruský žan- darm zahlédl ho na ulici čtoucího polské noviny Sebral jej a soud jej vypověděl. Orgány hakatistů překonávají se vymýšlejíee nové trýzně na Poláky a nové urážky jejich na- rodnosti. Nejnověji navrhují, aby polské noviny byly nuceny vycházeti spolu v německém pře- kladě. Možná, že dojde i na to, protože vláda Vilémova dělá vše, co hakatistům na očích vidí.
Polák Prac Besteňský Jan Němec Stanislav Praha Dubrovka Zboušín Prusko
13 article
Polština v Rusku. Car schválil usnesení ministerské rady, aby lhůta, do které je dovoleno Úvěrní společnost v guberniích království polského užívati polského jazyka jak ve vnitřní, tak vnější agendě, pro- dloužena bylo do 1. (14.) ledna 1902. Lhůta tato od roku 1893 prodlužuje seo roku k rokul. Universitní samospráva v Rusku. Prof. Al. Vveděnský v jednom petrohrad- ském listě uveřejňuje stať, ve které pronáší svo mínění o tom, jak třeba reformovati vysoké učení v Rusku. Přimlouvá se, aby universitám dána byla úplná samospráva i s právem disci pliny, ale podotýká: Tím ovšem rozumím jen kázeň doma, v uni versitě, a nikoli na ulici a jiných veřejných místech, kde studentské výtržnosti nemůže krotit akademický senát, nýbrž policie, žandarmerie neb vojsko, jako krotí výtržnosti jiných živlů. Mimo universitu professoři i studenti podlehají týmž občanským zákonům a řádům, jako všichni občaně. Dále vykládá, že akademický senát ani při úplné samosprávě nemá práva, vyloučiti stu- denta rázem ze všech universit. To může led ministerstvo vyučování a to jen za přečiny prot cti university, jako na př. krádež, podvod a pod- Ovšem druhé universitě nemůže býti předepsáno že musí přijmouti studenta, z jedné university vysloučeného.
profesor Al Rusko
14 article
Barcelenské nepokoje. Opět jednou Španělsko — stává se tak z nynějšího hospodářského jeho úpadku několikráte v roce — obrací k sobě veškerou pozornost. Tentokráte není zachvácena celá říše vlnam odboje a neni to klerikalism, jenž je vzedmul. Sociální bída a centralisační systém vládní jsou to, jež zjitřily mysli lidu v jedné provincii a ve hlavním městě jejím. Království katalonské má v říši španělské postavení do jisté míry obdobné s postavením království českého v řiši rakouské. Jako toto má za sebou slavnou mi- nulost, i ono těšilo se politfické samostatnosti jako toto, jsouc duševně, hospodářsky a prů- myslně z celé říše nejpokročilejší, jest celým ostatním Španělskem hospodářsky a finančně vyssáváno. Nad to Katalonci, domáhajíce se své- zákonnosti svého království, chtějí vedle toho neméně též, by jazyk jejich katalonský, jenž ovšem jest spíše nářečím španělštiny, uveden byl jakožto lidu — z většiny aspoň — nejlépe srozumitelný do úřadů, jako dávno již uveden jest v üisk a písemnictví. Rovněž tak požaduji záruk proti dalšímu vydírání hospodářskému vládou centrální. Tato měla až dosud na poša- davky ty obyčejně jedinou odpověd: stav oble žení. Také nynější Sagastova vláda »liberální« Při tomto poměru mezi Madridem a Barcelonou nepřekvapuje valně, že z tohoto hlavního města Katalonie vyšla již celá řada revoluci, kteréh branná síla celé ostatní říše jen stěží zdolat mohla, aniž ale kdy jitření nadobro utuchlo. Tak i nyní Barcelonou zmitají nové nepokoje. jež vyžádaly si také již obětí na životec lidských.
Katalonec Sagastův Španělsko Madrid Barcelona
15 article
Tentokráte trojí hnutí sdružilo se v Barce- loně k odporu proti vládě centrální: snaha po osamolnění království, republikanism a příčiny sociální. Tylo, když byl námi již citovanou řeče svou Pi y Margall barcelonskému hnutí vtiskl i pečeť republikánskou, zavdaly ku srážkám s brannou mocí podnět bezprostřední. Vypuklat stávka při trudných poměrech tamního průmyslu bídně placeného dělnictva barcelonského a když toto jalo se domáhati se zastavení práce i v ostat- ních továrnách, střetlo se s brannou mocí, jako obyčejně bezohledně si počínající. Svedeny celo bitky pouliční a když stávka stala se všeobec nou, ukázala se i celá posádka barcelonská k po- tlačení nepokojů slabou. Jako obyčejně hled vláda, nechtíe přiznati před Evropou pravé při činy hnutí, vylíčiti i toto pouze jako výbueh anarchistických živlů. Není tomu ovšem tak.
Barka Evropa
16 article
třeba že se i někteří anarchisté hnuli toho zúčastnili. Tentokráte ozbrojili se ale všichn dělníci, spálili celní domky a vytloukali okna v továrnách. Dobyli také jedné policejní strážnice, rozbili v ní nábytek a bili se také s vojskem- Později došlo k bitkám také uvnitř města, při čemž několik oseb bylo usmrceno a více raněno. Guvernér občanský, nejsa s to pořádek udržeti, zřekl se místa a vláda na zvěst tu uvalila na Barcelonu stav obležení. Ve věci jest však jeden háček: vláda dostala prý zprávy, že př nedělních všeobecných volbách do sněmovny po- slanecké v Barceloně zvítězí na celé čáře repu blikánští a »separatističtí« kandidáti a snad proto také prohlášením »výminku« v lidnatém přístavu tom tolik pospíchala. Té chvíle posílá ze všech krajů země do Barcelony posily. Není také po- chyby, že tamní hnuti, pokud neschvátilo by celé Španělsko, bude opět potlačeno. Ale pod zdánlivým klidem bude kvasiti a jitřiti v myslich dále — a příchystá v okamžicích nestřeženějších monarchii španělské ještě překvapení proni osudnější.
Barcelona Španělsko
17 article
Sjezd přírodozpytců a lékařů v Praze. Ve dnech svatodušních pořádá se III. sjezd pří rodozpytců a lékařů, při němž jest zvláštn sekce agronomická. Jest to poprvé, kdy u nás věda agronomická vy- stupuje v soutěž veřejnou jako rovnocenná družka s ostatními exaktními vědami přírodozpytnými. Dle přihlášených dosud přednášek lze souditi, že to bude první důstojně vystoupení českých badatelů v obor agronomie. Schůze zahájena bude rektorem českých vyso kých škol technických prcf. Vl. Hráským, který promluví o významu organisace věde- ekého bádání v oboru zeměděřství Čechách, načež následovati budou přihlášené dosud přednášky: Univ. prof. dr. E. Godlewski z Krakova 1. O vzníku alkoholu při intramolekulárném dýchání rostlin. —- Insp. ministerstva orby Č. Charou zek z Vídně: 2. O nynějším stavu výroby ovocnýeh vín — s demonstracemi. — Proř. dr. Marchlew ski z Krakova: 3. O chemii chlorofyllu. Správce výzkumné stanice K. Andrlík: 4. Př- spěvky ku fysiologii řepy cukrové. — Dr. F. Bubák 5. O houbách na klubíčkách řepy cukrové. 6. O re- generaci řepové semenice, — Docent dr. L. Čela- kovský: 7. Studie z oboru phytopathologie.- A3s. Hanuš: 8. Jak působí plísně na žluknut másla. — Ass. Ot. Laxa: 9. Změny tuku másel- ného během zrání sýrů. — Prof. B. Macalíkz Přerova: 10. Určování stáří vajec drůbeže s demonstracemi. 11. O tvoření se tuku v organismu zvířecím. — Ing. chemie J, Pitra: 12. O maceraei semene různými kyselinami. — Diplomovaný agro- nom B. Procházka: 13. Přispěvek ku výběrné setbě ječmene ku potřebám agronomickým. — Pro dr. J. Sťoklasa: 14. O assimilaci vzdůšného du- síka živou buňkou mikrobů. 15. O chemii chloro- tyllu. — I0g. R. Šantrůček: 16. Théma re servová no.
Hráská profesor doktor E Godlewský Proř Marchlew K Andrlík Hanuš Otakar Inga J Pitr B Procházka J Sťoklasa R Šantrůček Praha Čechy Krakov Vídeň Asso University Macalíkz Přerov A 3 s
18 article
Víchní ing F. Tomeš: 17. O technických me lioraelch půd těžkých. — Ředitel výzkumné sta nice prof. Vaňha z Brna: 18. O vzájemném vnitřním vztahu a korrelací vlastností rostlinných jich cenné Hodnotě pro pěstitele. — Docení dr. Ve- lich: 19. O vliva tuku potravý na tuk v mléce.— Ass. E. Vítek: 20. Příspěvky ku fysiologii denitri fikace v půdě. — Tajemník dr. Vyškovský 21. Thěma reservováno. Dlužno podotknouti, že ministerstvo orby zastou- peno bude ministeriálním radou a předním badatelem v oboru agrochemie prof. dr. E. Meisslem; dál slíbili zavítati známí badatelé z oboru fysiologie bakteriologie a agrochemie — a sice: prol. dr Klecki z Krakova, prol. dr. Pomorski ze Lvova. dr. Kramer, přednosta výzkumné stanice v Lublani konečně známý podporovatel výzkumnictví polského v Rusku, pan Stan. Chelchowski z Chojnowa Doufáme, že i ostatní kruby zemědělské, jež mají upřímný zájem o pokrok vědy agronomické, zúčastní se sjezdu v počtu nejhojnějším — neboť pohližíme-li na ostatní sjezdy přírodozpytců v cizině — zříme. že sekce agronomická bývá nejčetnější a honosí s největším počtem přednášek. Přihlášky přijímá výzkumná stanice fysiologická na c. k. vysoké škole technické v Praze.
F Tomeš profesor Vaňha Vítek doktor Vyškovský E Meissl Klecký Pomorski Kramer Stan Brno Asso Krakov Lvov Lublaň Rusko Víchní Ing vysoký škola technický v Praga
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná páteční přiloha „Hlidka literární“ Z klubu národní strany svobodo- myslné. Valná hromada konati se bude zejtra v sobotu dne 11. t. m. o 7. ho dině večerní v místnosti klubovní (Jungman nova třída čís. 26 n.). Na denním pořádku jest: a) schválení výročních zpráv; b) volba předsedy, jeho náměstka, osmi členů výboru a revisora účtů; c) rozhovor o vodních stav bách v král, českém, jejž zahájí poslane p. inž. Jan Kaftan. — Čeští úřadníci v německém kraji »Uzavřené území« a jeho zástupci stávají se opět velmi nervósními. Nellbí se jím čeští úřad- níci ve smíšených městech, jež vláda nucen je tam dosazovati. Z příčiny té usnesli se ně- mečtl poslanci z Čech všech stran vyslat k chéfovi kabinetu deputaci s vyzváním, aby ustalo se od dalšího »oblažování« německého kraje českými byrokraty. Němci nehodlají prý trpěti na další dobu počešťování smíšeného kraje c. k. českými emissary. Nevíme, co dr- Körber pánům odpovi. My bychom nebyli na rozpacích, jak odbýti tuto německou smělost. Především bvchom üim řekli: Nemyslete, pá nové, že čeští úřadníci po místech mezi Vámi touží, naopak, pokládají pobyt mezi Vámiz očistec, ne-li za peklo. Kdo by také se tlači mezi lidi plné zášti a nenávisti, kteří nieji ného nemají na mysli, než ztrpčiti a znemožnit život tomu, koho matka jinému učila jazyku než německému. Kdybyste dnes provedl hromadný dotaz v řadě českých úřadníků v kraji smíšeném přesvědčili byste se, že by nebylo snad ani jediného, kdo bysi přál v příjemně Vaši společnosti pobýti.
Ing Kaftan Němec Körber Čechy klub národní strana svoboda
20 article
Dále bychom řekli slavné depulaci: Nedomnívejte se, že vláda vysýlá k vám úřadníky národnosti české proto, aby vás snad tam počešťovali, aneb šířili mezi vámi českou národní propagandu. To špatně znáte nynější vládu. Jak ale má si po- moci, když německých úřadníků se jí absolutně nedostává? Má je snad opatřiti z jiných zemí I kdyby tomu chtěla, byla by to věc nemožná vždyť mezery v úřadnickém stavu v zemích ně meckých nikým jiným nemohou býti vyplněny než opět jen úřadníky českými. Za nedosta- tek německých úřadníků nemůže přece vláda. Faktum je, že Němci vynikají na Čechy tou chvályhodnou vlastno sti, že mnohem více touží po ka- riéře volné a neodvislé, než Čechové, kteří rádi se spokojují s kariérou malo u, a le hezpečnou. Ze země nedovede ani pan dr. Körber německé úřadníky vydupat. Němci věru na svůj osud v kariéře úřadnické stěžovati si nemohou. Je pravda, že v nižších kategoriích jen se to Čechy hemži, vyšším úřadníkem sta ne se ale zpravidla jen Němelc. Pro ttedy Němei naříkaj!? Žádati snad, aby úřadník Čech vzdal se národnosti své. vyslán-li do kraje smišeného, proto, že není Němce, který by tam mohl působiti, byla by drzost, které schopen jest jen ten, kdo vůbe nemá smyslu pro právo. — Tolik bychom řekli pánům, kdybychom my byli u vlády a oni přišl nás obtěžovati. Mají-li ale v úmyslu tímto způ- sobem připravovati rozdělení země, pak bychom teprve s největší rozhodností plánu tomu se opřeli. Kdo jinak pro službu je způ- sobilým, musi mlti právo, sloužit všude, v celých Čechách. Dosu neznáme žádněho národnostne rozděleného statu úřadnické ho — vyjma gremium vrchního zemského soudu v Praze — a proto nemůže býti odpověď dra.
Němec Čecho doktor Körber Čechy Praha
21 article
Körbra jiná, než že odkáže pány na lo, co dnes nepopíratelným je přávem, které nacionálními choutkami pánů Prušáků in spe prolomiti se nesmí. Kdyby ale jakýmkoli způsobem yláda v tomto směru povolila, potom jsme tu také ještě my. Potom vyšleme i my deputaci k vládě a žádati budeme za české úřadníky, sice ve všech inslanclch a ne je v těch nejnižších, potom s nej- větším důrazem o to se zasa zov at budeme, aby konec učiněn byl pokořujíeí nyní tendenci kruhů rozhodujících vyplňo vati nejnižší a nízká místa úřad nieká sice Čechy, však místa vy soká reservovati úplně Němcům Na tom trvati budeme a z tohoto stanoviska z žádnou cenu vytlačiti se nedáme.
Prušák Němec Čechy
22 article
— Německé listy v říši a řeč dra Kramáře. Dle všeho ťal posl. dr. Kramář za řeči o deklaraci arcivévody Františka Ferdinand z Este do živého. Dokladem toho je rozruc v německo-řišské publicistice. Všechen tisk v ně mecké říši vrhá se na českého řečníka a do vozuje, že Německo nikdy nehnalo Rakousk do politiky odvážné a vzhledem ku přištím even tualitám hospodářsky neobyčejně nákladné a po pírají, že by prospěch z alliance s Německem měla jen německá říše a ne Rakousko.J přímo směšná tato polemika. Dalo by se číselně vypočitat, mnobo-li vydáno v Rakousku peně jenom na výzbroj armády k vůli Německu v řadě první — a ztráty, jež Rakousko utrpělo ve své hospodářské politice k vůli Německu, jdou do millionů. U nás každý sám na sobě to cití co znamená rakousko německá alliance. Každý na tuto problematickou allianci platí potem svým a je směšno to popírat. Že by Německo nezůstal osamělým, kdyby nemělo oporu v Rakousku poněvadž prý veliký mocný stát nalezne vždy přátele a spojence, je tvrzení rovněž poněku smělé. Nuopak: Je to, abychom tak řekli, ná sledek psychologiekého hnutí v dějinách států, že přemocný a zpupný zůstává ojedinělý a prot němu že se sestupují spolky. Že před tím nikdy nebylo Prusko bez spojenců, je sice pravdou, ale před rokem 1866 a 1870 nebylo Prusk tím, čím je dnes jako Némecko. Nikdo ostatně neštve v Rakousku stát do nepřátelství prot Némecku, jde pouze o to, aby Rakousko nebylo ve vleku Německa a neutrpělo následkem spolku toho na své samostatnosti a na svých hospodářských zájmech.
doktor Kramář František Ferdinand Est Německo Rakousko
23 article
— Organisace. Nadešla podivná situace Není strany, která by nezpytovala té doby svo svědomí a nepřemýšlela o svých hříších a o tom. jaké by činiti měla pokání. Zdá se, že hřešeno všude: uvnitř i venku, že hřešeno v levo, v pravo i ve středu. Dnes jsou to němečt nacionálové s panem Pradem v čele, již usnesl se na nové organisaci strany své na doplnění programu. Strana německo- nacionální utrpěla, jak známo, v Čechách nej- více. Ne snad, že by byla ve volbáchí poražena. ale že od ni odloučily se dobré tři čtvrtiny bývalých spojenců, připojivše se k Schönererovi. Když už, tak už! — kalkulovali a přidali se k těm upřímnějším. Pan Prade pozbyl vůbe renomé v poslední době. Jako mistopředseda stal se pánům zjevným Prušákům příliš »umír- něným«. Páni to pocitují, že by v Čechách do- dělali, kdyby nezmohla se strana ta k nějaké důraznější akci. I v jiných stranách pozorovati hnutí v tomto směru. Voličstvu nelíbí se nynější mlhavost a neurčitost, chce viděti jasně v určitých přesných konturách polihku, pro niž má se enthusiasmovat. — »Realistický cejch českému stu- dentstvu.« Potupení českého sludentstva, je hož se orgán tak zv. lidové strany uveřejněním buď skutečného aneb jen domnělého dopisu z kruhů studentských s nadpisem: »Nepo- kradeš!« v sobotu minulého týdne dopustil, rád by odčinil dnes jako lapálii. Odpovídaje na náš článek této věci předevčírem věnovaný praví »Čas«, že uvedl, jak prý p. prof. Braunen na své přednášce v oněch dnech upozornil, že na universitě v laboratořích ztrácejí se cenné věci (platina, lupa) a vyzval studentstvo, jsou-l
Prado Prade profesor Braunen Čechy Nepa
24 article
pachatelé mezi studentstvem, aby si toho zjevu všímalo. Tomu tak není! Prof. Braunen podle obšírného článku »Časova« nějakou do- mněnku, že by pachatelé byli nestudenti, ani nevyslovil, nýbrž výslovně uvedl své zkušenosti z universit anglických, německých a ruských, aby dovodil, že nikde se nic podobného neděje, jako na université české a označil přímo far- maceuty za podezřelé z krádežl. Mluvila mravním povznešení národa a svém studu jako professor, že musí svým posluchačům říkati, aby nekradli. Pisatel zprávy »Časovy« přidal pak k tomu podrobnosti, z nichž vysvítá, že také na technice jsou krádeže něčím zeela věedním, jak že se posluchač ani nediví, ztra- tí-li se mu prkno i s výkresy, že na dveřích začasté objevuje se vyzvání ke »kollegu zlodě- jovi« atd. Takovým způsobem vpělen“ v žur- nálu české lidové strany studentstvu českěmu nejen na universitě, nýbrž i na technice ceje
profesor Braunen Časův
25 article
zlodějů. Větička na konci »Časova« článku v závorce připojená a připouštějící domněnku, že krádéže se dopustili prohnani zloději, ve- třevší se mezi studenty, tulo neslýchsnou polupa a zlehčení českého studentstva ani dost málo neseslabuje, neboť tu německé l1sty, z »Času« čerpající, ovšem nepře kládají, za to však doslovně a s gustem celý ostatní článek. Je pravda, že my čtyř dny o zprávě »Časově« promlčeli, neboť jsme doufali, že zůstane bez povšimnutí, ježto, jak známo, orgán »strany lidové« vychází mimo zřetel širší veřejnosti. Žádný čtený list český nemohl se z počátku o tom zmíniti, neboť by byl přispěl k ničemnosti, jaké se dopustil »Čás« ať již z povrchnosti své redakce, ať z nějakého zbrklého moralistního afektu či konečně ze zlé vůle, což poslední přece pokládáme za pravdě nejméně podobno. Že »Čas« podlost nějakého studenta proti jeho kollegům uveřejnil, to ještě nebylo tak hrozné neštěstí, ale že tak učiil
26 article
»Pragor Tagblatt« a po něm jiné německé listy, kteréž si zprávu tuto podávají s nesmírným zadostučiněním, škodolibostí a poznámkami, jaké páli každého českého člověka na tvárí jako poliček, to je, co přimělo nás ko- nečně k řeči a protestu proti takovému řádění. Žurnalistika žádného jiného národa na světě nemohla a nesměla by se něčeho po- dobného dopustiti, jakož není vyloučeno, že i na jiných, cizojazyčných vysokých školách přihodily se i přiházejí se krádeže a zločiny proti majetku všeho druhu. Nikomu však ne- napadne, aby podobně, ovšem nejvýše truchlivé a trapné zjevy spojoval s národními nějskými momenty; stud, že něco podobného státi se mohlo mezi studenty, nutí spíše k mlčení, ano i policie vyšetřujíc počiná si tak, aby se ne- dotkla cti university a studentstva jako tako- vého. Pakliže se stane, že ve slušné společnost ztratí se věc cenná a vysloví se podezření krá- deže, tu se všichní přítomní beze všech dekla- mací sami nabídnou k nejzevrübnější tělesné prohlídce a vůbec každý, kdo by se v takovém podezření ocil, nenstane, dokud z něho není do nejkrajnější možnosti očistěn. Nechodí však do novin s článkem, kterýž nikoho ne- očišťuje, nýbrž všecky hanob
Pragor Tagblatt
27 article
Stane-li se však, že skutečně se taková zprava octne v rukou redaktora, jenž toho jmena za- sluhuje, a záleží-li mu na eti národnosti, jejímž jazykem svůj — — list píše, pak uvažuje přece, jaké by mohla míti účinky na nepřálele jejl, kteří číhají na vykořistění každého skandálu, snižujícího naši čest národní. Vždyť jsou známy případy, že i pouhé stolní společnosti složilys na sumu, jakou obnášel schodek v pokladně, jejž stůj co stůj musil nahraditi jich člen, aby se nastal defraudantem i před veřejností a trest- ním právem. My zajisté nejsme pro to, aby r umičovaly krádeže na universitě a technice, naopak, jsme pro jich nejvýdatnější trestání to tím příkladnější, čím intelligentnější a vzdě- lanější jest pachatel. Neztrpěli bychom, aby ně- mecký list traktoval naše studenty jako zloděje a také doufáme, že by se toho žádný německý list v Praze neodvážil sám ze sebe, však si dovolil lokálku »Času« otisknouti v Prate také jen špinavý »Tagblatt«. Činí-li však něee podobného list český, neodstraší nás ani tak bezpříkladně drzý jazyk, jakým k nám mluví včerejší »Čas«, abychom se s ním nevy- pořádali do krajních důsledků, jakkoli nás jiné jeho více theoretické a neškodné herostratismy zůstavují úplně chladnýmil
Praha
28 article
— Opavské gymnasium. Pod tímto heslem přináší »N. Wr. Tagblatt« zprávu z školského výboru poslanecké sněmovny, dle niž by se zdáti mohlo, že školský výbor o žádosti města Opavy za odstranění českého gymnasi z Opavy již pojednával, k nepříznivému pro české gymnasium usnesení dospěl a referáte tom pro sněmovnu poslanci Frant. Hoffmannovi svěřil. Tomu však naprosto není tak. Uvede- nou petici předložil posl. Hoffmann ve sně- movně, načež byla školskému výboru odstou- pena. Ve schůzi výborové dne 8. května došl pak k rozdělování referátů pro výbor. Mezi deseti pelicemi nalezala se také ona petice města Opavy. A poněvadž prof. Hoffmann jest zároveň členem školského výboru, přikázal mu výbor dle obvyklého způsobu jakožto podavatel petici tuto. Kdy se o petici ve školském vý- boru jednati bude, nedá se v dozírné době ani příbližně posouditi. — Kluby občanské. Klub voliču novoměstských. Správní výbor koná dnes v pátek v 8 hodin večer u Brejšky dů- ležitou schůzi. Vycházka do pražské obecni plynárny jakož i prohlidka sklenníků a záso- bovací zahrady obce pražské v Rajské zahradě koná se v ponděl1. Schůze před palácem Hypoteční banky (Havlíčkovo náměstí) o půl3. hod. odpol. Správní rada plynárny i inspektorát zahrad zásobovacích vlídně postaraly se o průvod a výklad odborný.
N Wr František Hoffmann profesor Opava Havlíčkův náměstí poslanecký sněmovna hypoteční banka
29 article
— Promoce. Pan JUC. Otto Heim z M lešova, finanční konceptní praktikant v Chrudimi bude zejtra v sobotu o 11. hodině dopolední na české universitě Karlo-Ferdinandově v Praze za doktor práv veřejně prohlášen — Rodinné zprávy. Slečna Olga Šillin grova z Jinec a pan JUDr. Bohumil Čermák advokát v Hořovicích, slavili koncem minulého měsíce svůj sňalek manželský. — Slečna Tonča Nov kova, dcera majitele domu, damské konfekce obecního staršího, a pan Antonín Svoboda úřadník král. hlavního města Prahy, slaviti budou sňatek svůj v neděli 19. t. m. o 11. hodině dopol vichrámu sv. Jilji (u Dominikánů)-
JUC Heim Šillin JUDr Čermák Tonča Nova Svoboda svatý . Jilja Chrudim Praha Jince Hořovice český univerzita KarlaFerdinandov