2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
10. května 1901.
5
article
ochoten prostředkovati u vojenské správy ve věcech
odůvodněného zájmu, ale nepřevezme zodpovědnost
nebo prostřednictví ve věcech, jež by zasabovaly do
zákonného oboru působnosti vojenské správy.
Posl. Klofáě (česky) vypočítává důvody, pr
které je třeba, by se o ministrově odpovědi provedln
debata.
Předseda ho napomíná, by přestal na tom
podati návrh.
Posl. Fresl: Pání musí věděl, o co se jedná
To přestává všecko. Myslíte, že jste u švadrony
Jste v parlamentě.
Posl. Choc: Ano, vojsko je svaté!
Posl. Klofáě opětuje německy návrh, aby s
zejtra o ministrově odpovědi zahájila debata.
Návrh se zamítá velkou většinou.
Posl. Klofáě (k dotazu na předsedu) nalehá
by zodpověděn byl dotaz, který podal na předsedu
ministerstva v příčině slibů, jež učinil dr. Körbe
německým vůdcům v ten rozum, že do severnfeh
Čech a do severní Moravy budou posíláni jen ně-
mečtí úřadníci. Pochopuji, praví řečník, že předseda
ministerstva provozuje německonacionální politiku
ve které přiměl české poslance k příměří. (Hlučný
odpor u Čechů a hlasy: To není pravda. Nepokoj
v Jevo.)
Posl. Choe: Ticho, pánové, to jesť velice ddle
žité! (Posměch v levo.
Posl. Klofáč: Český národ musí věděl, že
ministerský předseda je politickým nepřítelem jeho.
Zakázal českým poslancům mluvit ke svým sou-
kmenovcům jazykem českým.
Posl
Choc
Čecho
Klofáč
Čechy
Morava
Klofá
6
article
Předseda: Žádám řečníka, aby učinil dotaz
Posl. Klofáč: Prosím pana předsedu, aby při
měl ministerského předsedu k zodpovědění má inter-
pellace. Podporujesli ministerský předseda takovým
způsobem všeněmecké hnulí, pak ať je také potfrá
a povolá české poslance a český národ na záchranu
Rakouska. Český národ učinil pro Rakousko a dynasti
více než dost a musí nyní především pamatovat na
sebe a na svou budoucnost.
Tředseda: Sdělím tento dotaz předsedovi
ministerstva
Posl. Zázvorka (k dotazu na předsedu): Jed
nání předsedovo není takovým, jak si počíná prot
privilegovaným stranám. Jakmile začneme mluvit my
dostane lento nervosní šlechtic cukání do ruky. (Po-
směch v levo.)
Táži se předsedy, co je pánům na levici po
tom? (Posměch v levo.) Pane předsedo, zjednejte
mi pokoj.
Předseda: Prosím, abyste učinil dotaz.
Posl. Zázvorka: Účinil bych to, ale pánově
mi nedají. Jednání předsedovo není nobl. Má-l
býti nestranným, jak slíbil, musí býti nestranným také
proti českým radikálům.
Posl. Pres!: President je otrokem vlády.
Posl. Zázvorka: Činím na předsedu dotaz.
jak dlouho bude pokračovat ve svém nespravedlivém
řádění.
Předseda: Odpovídám, že co jsem slíbil po
vé volbě, také plním. Všecky strany mi dosvědčí.
le jsem slibu svému dostál a tak bude také na
Sněmovna svolila, aby post. Klofáč vzdal se
Mlenství v sociálně polilickém výboru, načež schůze
1 6 hod. več. byla ukončena.
Příšií bude zejtra v 11 hod. dopol
dale.
Posl
Klofáč
Zázvorka
Mlenství
Rakousko
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. května. (K efsařově cestě
do Prahy.) Z parlamentních kruhů vídeňských
se sděluje, že na císařovu cestu do Prahy do-
jde až na sklonku zasedání delegací, tedy někdy
v prvé polovici června. Císařův poby
v Praze rozpočten na čtyři dni. Za té doby pa-
novník navštiví prvého dne české divadlo, dru-
hého dne německé a zúčastní se slavnostních
večerův u nejvyššího maršálka kn. Jiřího Lob-
kovice a hr. Osvalda Thuna. Mimo jiné navštíví
též novou kadetku na Marianských hradbách
uměleckoprůmyslové museum. V Praze i v ně-
meckém městě, jež navštíví při této příležitosti,
bude udileti slyšení. Průvod císařův bude prý
velmi četný. Mimo jiné přibude do Prahy i mi-
nistr osvěty dr. Hartel, jenž zde vstoupí ve styk
s kruhy uměleckými, aby vyslechl jich přání
návrhy stran příští umělecké gallerie.
V Praze, 9. května. (Kompromis.)
Chystaná na dnešek schůze předsedů všech
klubů s drem. Körbrem, jež měla rozhodnouii
o dalším jednacím pořadu říšské rady, byla sice
odložena na zejtřek, ale dobrá nálada, panujíeí
ve sněmovně, tím neutrpěla. Dnešní rokování
o kořaleční předloze šlo hladce. Vídeňské listy
jsou jednáním o kompromis a výsledky dosu
docílenými tak spokojeny, že »Fremdenblatt«
dokonce zavirá svou stať poznámkou, že tolik
dobra a blaha za jeden den, kolik slibuje kom-
promis v otázce vodních dráh a železnic, už
dávno se Rakousku nedostálo (l).
Jiří lob
Osvald Thun
doktor
Hartel
Praha
český divadlo
říšský rada
8
article
»N. W. Tagbl.« shrnuje výsledky včerej-
šího jednání v železničním výboru a v klubech
v následující slova: »Železniční výbor vyřídi
hladce svou úlohu. V tom spočívá ústupek ně-
meckým alpským zemím. Železniční výbor mimo
to zamítl žádané junctim mezi investicemi a vod-
ními dráhami všemi hlasy proti hlasům českým
To by se mohlo pokládati za porážku Miado-
čechů; avšak porážka te není, poněvadž něme-
cké strany vyslovily svou ochotu, že budou pod-
porovati české požadavky, týkající se úpravy
řek. Ve všeobecné konferenci klubovních před-
sedů má se státi definitivní usnesení o této věci
i očekává se, že bude uzavřen kompromis, jenž
vyhoví všem stranám, všem interessentům, tedy
kompromis, jenž přikáže sice parlamentu v tomto
zasedání obrovský pracovní materiál, který však
bude důkazem všestranné ochoty ku práci. Po-
daří-li se takový kompromis uzavříti — dodává
»N. Wr. Tabl.« — pak bude možno psáti nekro-
log kritického období říšské rady.«
N W Tagbl
N Wr
9
article
Pokud se vlády týče, učinila prý ústy
dra. Körbra zástupcům českého klubu a konser-
vativní šlechty následující návrh: Z peněz, urče
ných na vodní stavby, věnuje se 175 millionů
korun na stavbu průplavů a sice má jako prvý
býti stavěn průplav dunajsko- oder-
ský. Na stavbu průplavů mají ty které země
přispěti 40 procenty. Ostalních 75 millionů má
se věnovati na úpravu oněch řek v Čechách,
na Moravě, ve Slezsku, v Dolních a Horních
Rakousích a v Haliči, s nimiž se stýkají na-
vržené průplavy. K nákladu na úpravu řek mají
země přispěti 30 procenty. Konečně meliorační
fond má býti zvýšen na 8 millionů korun.
O průplavu dunajskovltavském
zatím tu není řeči. Za to se sděluje z Vídně,
že všechny německé strany chystají s polečný
útok na české zýmnasium v Opavě
a že se vynasnaží, aby úvěr na tolo gymnasium
byl v rozpočtu škrtnut. To má býti patrně prvý
makavý důkaz německé smířlivosti.
Čechy
Morava
Slezsko
Dolní a Horní Rakousy
Halič
Vídeň
Opava
10
article
Ze Lvova, 8. května. (Zemské při-
rážky.) Sněm haličský, podobné jako sněm
království českého, schválil zatímný rozpočet
jen na prvou čtvrt letošního roku. Poněvadž se
sněmy zemské nesešly v čas, vyžádal si zemský
výbor císařského zmocnění k dalšímu vybírání
zemských přirážek. Zmocnění to bylo nyní zem-
skému výboru uděleno na druhé čivrilotí a vý-
hradou, že rozpočet bude dodatečně ústavně
schválen.
Ze Záhřeba, 7, května. (O becné
školství. — Otázka žumberacká)
Zemská vláda vydala statistickou zprávu o ná-
vštěvě národních škol v království chorvatském
za rok 1899—1900. Dle zprávy té navštěvovalo
národní školy 194.772 děti, ač všech školou
povinných dítek bylo v tu dobu 385.815. Celá
polovina školou povinných dětí nenavštěvovala
tedy škol, z velké části proto, že škol neni.
— Spor o území žumberacké, na něž si činí
nároky Chorvatsko a Kráňsko, není dosud vy-
řízen. Asi před dvěma roky zvláštní komise
zjistila polohu bývalého hradu Žumberakua
tehda se tvrdilo, že sporné území bude v brzku
přisouzeno Chorvatsku. Nyní se sděluje zdejším
listům, že uherský ministr financí nařídil, aby
se území žumberacké katastrálně změřilo. Z toho
se soudí, že spor o území se chýli k svému za-
končení, a sice ve prospěch Chorvatska.
Lvov
Záhřeb
Chorvatsko
národní škola 194.772
11
article
Ze Lvova, 6. května. (Obyvatelstvo
Lvova dle národnosti a vyznání)
Dle posledního sčítání má Lvov 159.870 oby
vatelů i s vojskem, jehož jest 10.326 mužů.
Od roku 1890 přibylo Lvovu 31.927 obyvatelů
Dle vyznání jest nyní římských katoliků 82.590,
řecko-sjednocených 28 327, židů 44.258; osta-
tek připadá na jiná vyznání. Dle obcovacího
jazyka přihlásilo se za Poláky 120.622, z
Rusy 15.159 a za Němce 20.409 obyvatelů.
Z ostatních zastoupených národností uvádíme
ještě 701 Čecha. Pozoruhodno jest, že z ře-
cko-sjednocených hlásí se k ruské národnosti
jen polovina. Z židů přes polovinu se přihlásilo
za Poláky, menší část za Němce. Lidí bez-
gramotných napočitáno 47.037; odpočítá-i
se od nich asi 14.000 dětí, zbude ještě
vzrostlých osob, jež neumějí číst ani psát,
asi 33.000, t. j. celá třetina obyvatelstval
Polák
Němec
Čecho
Lvov
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 9. května.
Poláci pode jhem německým.
Poznaňský trestný soud odsoudil odpověd-
ného redaktora časopisu »Praca«, p. Theofil
Besteňského, na devět měsíců do vězení za to,
že ve dvou číslech svého časopisu dopustil se
urážky školských úřadů pruských. Ode dne
19. března seděl ve vyšetřovací vazbě. Advokát
jeho žádal, aby byl propuštěn na svobodu
dokud rozsudek nenabude právní moci. Soud
žádosti jeho nevyhověl.
Jan Němec, pekař v Dubrovce, byl soudem
ve Zboušíně odsouzen k pokutě 30 marek za
to, že měl na krámě polský nápis.
Z celého Pruska byl vypověděn 17letý
chlapec Stanislav Záslona z království polského,
jenž se v Krotošině učil řemeslu. Pruský žan-
darm zahlédl ho na ulici čtoucího polské noviny
Sebral jej a soud jej vypověděl.
Orgány hakatistů překonávají se vymýšlejíee
nové trýzně na Poláky a nové urážky jejich na-
rodnosti. Nejnověji navrhují, aby polské noviny
byly nuceny vycházeti spolu v německém pře-
kladě. Možná, že dojde i na to, protože vláda
Vilémova dělá vše, co hakatistům na očích vidí.
Polák
Prac
Besteňský
Jan Němec
Stanislav
Praha
Dubrovka
Zboušín
Prusko
13
article
Polština v Rusku.
Car schválil usnesení ministerské rady, aby
lhůta, do které je dovoleno Úvěrní společnost
v guberniích království polského užívati polského
jazyka jak ve vnitřní, tak vnější agendě, pro-
dloužena bylo do 1. (14.) ledna 1902.
Lhůta tato od roku 1893 prodlužuje seo
roku k rokul.
Universitní samospráva v Rusku.
Prof. Al. Vveděnský v jednom petrohrad-
ském listě uveřejňuje stať, ve které pronáší svo
mínění o tom, jak třeba reformovati vysoké
učení v Rusku. Přimlouvá se, aby universitám
dána byla úplná samospráva i s právem disci
pliny, ale podotýká:
Tím ovšem rozumím jen kázeň doma, v uni
versitě, a nikoli na ulici a jiných veřejných
místech, kde studentské výtržnosti nemůže krotit
akademický senát, nýbrž policie, žandarmerie
neb vojsko, jako krotí výtržnosti jiných živlů.
Mimo universitu professoři i studenti podlehají
týmž občanským zákonům a řádům, jako všichni
občaně.
Dále vykládá, že akademický senát ani při
úplné samosprávě nemá práva, vyloučiti stu-
denta rázem ze všech universit. To může led
ministerstvo vyučování a to jen za přečiny prot
cti university, jako na př. krádež, podvod a pod-
Ovšem druhé universitě nemůže býti předepsáno
že musí přijmouti studenta, z jedné university
vysloučeného.
profesor
Al
Rusko
14
article
Barcelenské nepokoje.
Opět jednou Španělsko — stává se tak z
nynějšího hospodářského jeho úpadku několikráte
v roce — obrací k sobě veškerou pozornost.
Tentokráte není zachvácena celá říše vlnam
odboje a neni to klerikalism, jenž je vzedmul.
Sociální bída a centralisační systém vládní jsou
to, jež zjitřily mysli lidu v jedné provincii a
ve hlavním městě jejím. Království katalonské
má v říši španělské postavení do jisté míry
obdobné s postavením království českého v řiši
rakouské. Jako toto má za sebou slavnou mi-
nulost, i ono těšilo se politfické samostatnosti
jako toto, jsouc duševně, hospodářsky a prů-
myslně z celé říše nejpokročilejší, jest celým
ostatním Španělskem hospodářsky a finančně
vyssáváno. Nad to Katalonci, domáhajíce se své-
zákonnosti svého království, chtějí vedle toho
neméně též, by jazyk jejich katalonský, jenž
ovšem jest spíše nářečím španělštiny, uveden
byl jakožto lidu — z většiny aspoň — nejlépe
srozumitelný do úřadů, jako dávno již uveden
jest v üisk a písemnictví. Rovněž tak požaduji
záruk proti dalšímu vydírání hospodářskému
vládou centrální. Tato měla až dosud na poša-
davky ty obyčejně jedinou odpověd: stav oble
žení. Také nynější Sagastova vláda »liberální«
Při tomto poměru mezi Madridem a Barcelonou
nepřekvapuje valně, že z tohoto hlavního města
Katalonie vyšla již celá řada revoluci, kteréh
branná síla celé ostatní říše jen stěží zdolat
mohla, aniž ale kdy jitření nadobro utuchlo.
Tak i nyní Barcelonou zmitají nové nepokoje.
jež vyžádaly si také již obětí na životec
lidských.
Katalonec
Sagastův
Španělsko
Madrid
Barcelona
15
article
Tentokráte trojí hnutí sdružilo se v Barce-
loně k odporu proti vládě centrální: snaha po
osamolnění království, republikanism a příčiny
sociální. Tylo, když byl námi již citovanou řeče
svou Pi y Margall barcelonskému hnutí vtiskl
i pečeť republikánskou, zavdaly ku srážkám
s brannou mocí podnět bezprostřední. Vypuklat
stávka při trudných poměrech tamního průmyslu
bídně placeného dělnictva barcelonského a když
toto jalo se domáhati se zastavení práce i v ostat-
ních továrnách, střetlo se s brannou mocí, jako
obyčejně bezohledně si počínající. Svedeny celo
bitky pouliční a když stávka stala se všeobec
nou, ukázala se i celá posádka barcelonská k po-
tlačení nepokojů slabou. Jako obyčejně hled
vláda, nechtíe přiznati před Evropou pravé při
činy hnutí, vylíčiti i toto pouze jako výbueh
anarchistických živlů. Není tomu ovšem tak.
Barka
Evropa
16
article
třeba že se i někteří anarchisté hnuli toho
zúčastnili. Tentokráte ozbrojili se ale všichn
dělníci, spálili celní domky a vytloukali okna
v továrnách. Dobyli také jedné policejní strážnice,
rozbili v ní nábytek a bili se také s vojskem-
Později došlo k bitkám také uvnitř města, při
čemž několik oseb bylo usmrceno a více
raněno. Guvernér občanský, nejsa s to pořádek
udržeti, zřekl se místa a vláda na zvěst tu uvalila
na Barcelonu stav obležení. Ve věci jest však
jeden háček: vláda dostala prý zprávy, že př
nedělních všeobecných volbách do sněmovny po-
slanecké v Barceloně zvítězí na celé čáře repu
blikánští a »separatističtí« kandidáti a snad proto
také prohlášením »výminku« v lidnatém přístavu
tom tolik pospíchala. Té chvíle posílá ze všech
krajů země do Barcelony posily. Není také po-
chyby, že tamní hnuti, pokud neschvátilo by
celé Španělsko, bude opět potlačeno. Ale pod
zdánlivým klidem bude kvasiti a jitřiti v myslich
dále — a příchystá v okamžicích nestřeženějších
monarchii španělské ještě překvapení proni
osudnější.
Barcelona
Španělsko
17
article
Sjezd přírodozpytců a lékařů
v Praze.
Ve dnech svatodušních pořádá se III. sjezd pří
rodozpytců a lékařů, při němž jest zvláštn
sekce agronomická.
Jest to poprvé, kdy u nás věda agronomická vy-
stupuje v soutěž veřejnou jako rovnocenná družka
s ostatními exaktními vědami přírodozpytnými. Dle
přihlášených dosud přednášek lze souditi, že to bude
první důstojně vystoupení českých badatelů v obor
agronomie.
Schůze zahájena bude rektorem českých vyso
kých škol technických prcf. Vl. Hráským, který
promluví o významu organisace věde-
ekého bádání v oboru zeměděřství
Čechách, načež následovati budou přihlášené dosud
přednášky:
Univ. prof. dr. E. Godlewski z Krakova
1. O vzníku alkoholu při intramolekulárném dýchání
rostlin. —- Insp. ministerstva orby Č. Charou zek
z Vídně: 2. O nynějším stavu výroby ovocnýeh
vín — s demonstracemi. — Proř. dr. Marchlew
ski z Krakova: 3. O chemii chlorofyllu.
Správce výzkumné stanice K. Andrlík: 4. Př-
spěvky ku fysiologii řepy cukrové. — Dr. F. Bubák
5. O houbách na klubíčkách řepy cukrové. 6. O re-
generaci řepové semenice, — Docent dr. L. Čela-
kovský: 7. Studie z oboru phytopathologie.-
A3s. Hanuš: 8. Jak působí plísně na žluknut
másla. — Ass. Ot. Laxa: 9. Změny tuku másel-
ného během zrání sýrů. — Prof. B. Macalíkz
Přerova: 10. Určování stáří vajec drůbeže
s demonstracemi. 11. O tvoření se tuku v organismu
zvířecím. — Ing. chemie J, Pitra: 12. O maceraei
semene různými kyselinami. — Diplomovaný agro-
nom B. Procházka: 13. Přispěvek ku výběrné
setbě ječmene ku potřebám agronomickým. — Pro
dr. J. Sťoklasa: 14. O assimilaci vzdůšného du-
síka živou buňkou mikrobů. 15. O chemii chloro-
tyllu. — I0g. R. Šantrůček: 16. Théma re
servová no.
Hráská
profesor
doktor
E Godlewský
Proř
Marchlew
K Andrlík
Hanuš
Otakar
Inga
J Pitr
B Procházka
J Sťoklasa
R Šantrůček
Praha
Čechy
Krakov
Vídeň
Asso
University
Macalíkz Přerov
A 3 s
18
article
Víchní ing F. Tomeš: 17. O technických me
lioraelch půd těžkých. — Ředitel výzkumné sta
nice prof. Vaňha z Brna: 18. O vzájemném
vnitřním vztahu a korrelací vlastností rostlinných
jich cenné Hodnotě pro pěstitele. — Docení dr. Ve-
lich: 19. O vliva tuku potravý na tuk v mléce.—
Ass. E. Vítek: 20. Příspěvky ku fysiologii denitri
fikace v půdě. — Tajemník dr. Vyškovský
21. Thěma reservováno.
Dlužno podotknouti, že ministerstvo orby zastou-
peno bude ministeriálním radou a předním badatelem
v oboru agrochemie prof. dr. E. Meisslem; dál
slíbili zavítati známí badatelé z oboru fysiologie
bakteriologie a agrochemie — a sice: prol. dr
Klecki z Krakova, prol. dr. Pomorski ze Lvova.
dr. Kramer, přednosta výzkumné stanice v Lublani
konečně známý podporovatel výzkumnictví polského
v Rusku, pan Stan. Chelchowski z Chojnowa
Doufáme, že i ostatní kruby zemědělské, jež mají
upřímný zájem o pokrok vědy agronomické, zúčastní
se sjezdu v počtu nejhojnějším — neboť pohližíme-li
na ostatní sjezdy přírodozpytců v cizině — zříme.
že sekce agronomická bývá nejčetnější a honosí s
největším počtem přednášek.
Přihlášky přijímá výzkumná stanice fysiologická
na c. k. vysoké škole technické v Praze.
F Tomeš
profesor
Vaňha
Vítek
doktor
Vyškovský
E Meissl
Klecký
Pomorski
Kramer
Stan
Brno
Asso
Krakov
Lvov
Lublaň
Rusko
Víchní Ing
vysoký škola technický v Praga
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční přiloha „Hlidka literární“
Z klubu národní strany svobodo-
myslné. Valná hromada konati se
bude zejtra v sobotu dne 11. t. m. o 7. ho
dině večerní v místnosti klubovní (Jungman
nova třída čís. 26 n.). Na denním pořádku
jest: a) schválení výročních zpráv; b) volba
předsedy, jeho náměstka, osmi členů výboru
a revisora účtů; c) rozhovor o vodních stav
bách v král, českém, jejž zahájí poslane
p. inž. Jan Kaftan.
— Čeští úřadníci v německém kraji
»Uzavřené území« a jeho zástupci stávají se
opět velmi nervósními. Nellbí se jím čeští úřad-
níci ve smíšených městech, jež vláda nucen
je tam dosazovati. Z příčiny té usnesli se ně-
mečtl poslanci z Čech všech stran vyslat
k chéfovi kabinetu deputaci s vyzváním, aby
ustalo se od dalšího »oblažování« německého
kraje českými byrokraty. Němci nehodlají prý
trpěti na další dobu počešťování smíšeného
kraje c. k. českými emissary. Nevíme, co dr-
Körber pánům odpovi. My bychom nebyli na
rozpacích, jak odbýti tuto německou smělost.
Především bvchom üim řekli: Nemyslete, pá
nové, že čeští úřadníci po místech mezi Vámi
touží, naopak, pokládají pobyt mezi Vámiz
očistec, ne-li za peklo. Kdo by také se tlači
mezi lidi plné zášti a nenávisti, kteří nieji
ného nemají na mysli, než ztrpčiti a znemožnit
život tomu, koho matka jinému učila jazyku
než německému. Kdybyste dnes provedl
hromadný dotaz v řadě českých úřadníků
v kraji smíšeném přesvědčili byste se, že
by nebylo snad ani jediného, kdo bysi
přál v příjemně Vaši společnosti pobýti.
Ing
Kaftan
Němec
Körber
Čechy
klub národní strana svoboda
20
article
Dále bychom řekli slavné depulaci: Nedomnívejte
se, že vláda vysýlá k vám úřadníky národnosti
české proto, aby vás snad tam počešťovali, aneb
šířili mezi vámi českou národní propagandu. To
špatně znáte nynější vládu. Jak ale má si po-
moci, když německých úřadníků se jí absolutně
nedostává? Má je snad opatřiti z jiných zemí
I kdyby tomu chtěla, byla by to věc nemožná
vždyť mezery v úřadnickém stavu v zemích ně
meckých nikým jiným nemohou býti vyplněny
než opět jen úřadníky českými. Za nedosta-
tek německých úřadníků nemůže přece vláda.
Faktum je, že Němci vynikají na
Čechy tou chvályhodnou vlastno
sti, že mnohem více touží po ka-
riéře volné a neodvislé, než Čechové,
kteří rádi se spokojují s kariérou malo u, a le
hezpečnou. Ze země nedovede ani pan dr.
Körber německé úřadníky vydupat. Němci věru
na svůj osud v kariéře úřadnické stěžovati si
nemohou. Je pravda, že v nižších kategoriích jen
se to Čechy hemži, vyšším úřadníkem sta ne
se ale zpravidla jen Němelc. Pro
ttedy Němei naříkaj!? Žádati snad,
aby úřadník Čech vzdal se národnosti své.
vyslán-li do kraje smišeného, proto, že není
Němce, který by tam mohl působiti, byla by
drzost, které schopen jest jen ten, kdo vůbe
nemá smyslu pro právo. — Tolik bychom řekli
pánům, kdybychom my byli u vlády a oni přišl
nás obtěžovati. Mají-li ale v úmyslu tímto způ-
sobem připravovati rozdělení země, pak bychom
teprve s největší rozhodností plánu tomu se
opřeli. Kdo jinak pro službu je způ-
sobilým, musi mlti právo, sloužit
všude, v celých Čechách. Dosu
neznáme žádněho národnostne
rozděleného statu úřadnické ho
— vyjma gremium vrchního zemského soudu
v Praze — a proto nemůže býti odpověď dra.
Němec
Čecho
doktor
Körber
Čechy
Praha
21
article
Körbra jiná, než že odkáže pány na lo, co dnes
nepopíratelným je přávem, které nacionálními
choutkami pánů Prušáků in spe prolomiti se
nesmí. Kdyby ale jakýmkoli způsobem yláda
v tomto směru povolila, potom jsme tu také
ještě my. Potom vyšleme i my deputaci k vládě
a žádati budeme za české úřadníky,
sice ve všech inslanclch a ne je
v těch nejnižších, potom s nej-
větším důrazem o to se zasa zov at
budeme, aby konec učiněn byl pokořujíeí
nyní tendenci kruhů rozhodujících vyplňo
vati nejnižší a nízká místa úřad
nieká sice Čechy, však místa vy
soká reservovati úplně Němcům
Na tom trvati budeme a z tohoto stanoviska z
žádnou cenu vytlačiti se nedáme.
Prušák
Němec
Čechy
22
article
— Německé listy v říši a řeč dra
Kramáře. Dle všeho ťal posl. dr. Kramář za
řeči o deklaraci arcivévody Františka Ferdinand
z Este do živého. Dokladem toho je rozruc
v německo-řišské publicistice. Všechen tisk v ně
mecké říši vrhá se na českého řečníka a do
vozuje, že Německo nikdy nehnalo Rakousk
do politiky odvážné a vzhledem ku přištím even
tualitám hospodářsky neobyčejně nákladné a po
pírají, že by prospěch z alliance s Německem
měla jen německá říše a ne Rakousko.J
přímo směšná tato polemika. Dalo by se číselně
vypočitat, mnobo-li vydáno v Rakousku peně
jenom na výzbroj armády k vůli Německu
v řadě první — a ztráty, jež Rakousko utrpělo
ve své hospodářské politice k vůli Německu,
jdou do millionů. U nás každý sám na sobě to
cití co znamená rakousko německá alliance. Každý
na tuto problematickou allianci platí potem svým
a je směšno to popírat. Že by Německo nezůstal
osamělým, kdyby nemělo oporu v Rakousku
poněvadž prý veliký mocný stát nalezne vždy
přátele a spojence, je tvrzení rovněž poněku
smělé. Nuopak: Je to, abychom tak řekli, ná
sledek psychologiekého hnutí v dějinách států,
že přemocný a zpupný zůstává ojedinělý a prot
němu že se sestupují spolky. Že před tím nikdy
nebylo Prusko bez spojenců, je sice pravdou,
ale před rokem 1866 a 1870 nebylo Prusk
tím, čím je dnes jako Némecko. Nikdo ostatně
neštve v Rakousku stát do nepřátelství prot
Némecku, jde pouze o to, aby Rakousko nebylo
ve vleku Německa a neutrpělo následkem
spolku toho na své samostatnosti a na svých
hospodářských zájmech.
doktor
Kramář
František Ferdinand
Est
Německo
Rakousko
23
article
— Organisace. Nadešla podivná situace
Není strany, která by nezpytovala té doby svo
svědomí a nepřemýšlela o svých hříších a o tom.
jaké by činiti měla pokání. Zdá se, že hřešeno
všude: uvnitř i venku, že hřešeno v levo,
v pravo i ve středu. Dnes jsou to němečt
nacionálové s panem Pradem v čele, již usnesl
se na nové organisaci strany své
na doplnění programu. Strana německo-
nacionální utrpěla, jak známo, v Čechách nej-
více. Ne snad, že by byla ve volbáchí poražena.
ale že od ni odloučily se dobré tři čtvrtiny
bývalých spojenců, připojivše se k Schönererovi.
Když už, tak už! — kalkulovali a přidali se
k těm upřímnějším. Pan Prade pozbyl vůbe
renomé v poslední době. Jako mistopředseda
stal se pánům zjevným Prušákům příliš »umír-
něným«. Páni to pocitují, že by v Čechách do-
dělali, kdyby nezmohla se strana ta k nějaké
důraznější akci. I v jiných stranách pozorovati
hnutí v tomto směru. Voličstvu nelíbí se nynější
mlhavost a neurčitost, chce viděti jasně
v určitých přesných konturách polihku, pro niž
má se enthusiasmovat.
— »Realistický cejch českému stu-
dentstvu.« Potupení českého sludentstva, je
hož se orgán tak zv. lidové strany uveřejněním
buď skutečného aneb jen domnělého dopisu
z kruhů studentských s nadpisem: »Nepo-
kradeš!« v sobotu minulého týdne dopustil,
rád by odčinil dnes jako lapálii. Odpovídaje
na náš článek této věci předevčírem věnovaný
praví »Čas«, že uvedl, jak prý p. prof. Braunen
na své přednášce v oněch dnech upozornil, že
na universitě v laboratořích ztrácejí se cenné
věci (platina, lupa) a vyzval studentstvo, jsou-l
Prado
Prade
profesor
Braunen
Čechy
Nepa
24
article
pachatelé mezi studentstvem, aby si toho zjevu
všímalo. Tomu tak není! Prof. Braunen
podle obšírného článku »Časova« nějakou do-
mněnku, že by pachatelé byli nestudenti, ani
nevyslovil, nýbrž výslovně uvedl své zkušenosti
z universit anglických, německých a ruských,
aby dovodil, že nikde se nic podobného neděje,
jako na université české a označil přímo far-
maceuty za podezřelé z krádežl. Mluvila
mravním povznešení národa a svém studu jako
professor, že musí svým posluchačům říkati,
aby nekradli. Pisatel zprávy »Časovy« přidal
pak k tomu podrobnosti, z nichž vysvítá, že
také na technice jsou krádeže něčím zeela
věedním, jak že se posluchač ani nediví, ztra-
tí-li se mu prkno i s výkresy, že na dveřích
začasté objevuje se vyzvání ke »kollegu zlodě-
jovi« atd. Takovým způsobem vpělen“ v žur-
nálu české lidové strany studentstvu českěmu
nejen na universitě, nýbrž i na technice ceje
profesor
Braunen
Časův
25
article
zlodějů. Větička na konci »Časova« článku
v závorce připojená a připouštějící domněnku,
že krádéže se dopustili prohnani zloději, ve-
třevší se mezi studenty, tulo neslýchsnou polupa
a zlehčení českého studentstva ani dost málo
neseslabuje, neboť tu německé l1sty,
z »Času« čerpající, ovšem nepře
kládají, za to však doslovně a s gustem
celý ostatní článek. Je pravda, že my čtyř
dny o zprávě »Časově« promlčeli, neboť jsme
doufali, že zůstane bez povšimnutí, ježto, jak
známo, orgán »strany lidové« vychází mimo
zřetel širší veřejnosti. Žádný čtený list český
nemohl se z počátku o tom zmíniti, neboť by
byl přispěl k ničemnosti, jaké se dopustil »Čás«
ať již z povrchnosti své redakce, ať z nějakého
zbrklého moralistního afektu či konečně ze zlé
vůle, což poslední přece pokládáme za pravdě
nejméně podobno. Že »Čas« podlost nějakého
studenta proti jeho kollegům uveřejnil, to ještě
nebylo tak hrozné neštěstí, ale že tak učiil
26
article
»Pragor Tagblatt« a po něm jiné německé listy,
kteréž si zprávu tuto podávají s nesmírným
zadostučiněním, škodolibostí a poznámkami,
jaké páli každého českého člověka na tvárí
jako poliček, to je, co přimělo nás ko-
nečně k řeči a protestu proti takovému
řádění. Žurnalistika žádného jiného národa
na světě nemohla a nesměla by se něčeho po-
dobného dopustiti, jakož není vyloučeno, že
i na jiných, cizojazyčných vysokých školách
přihodily se i přiházejí se krádeže a zločiny
proti majetku všeho druhu. Nikomu však ne-
napadne, aby podobně, ovšem nejvýše truchlivé
a trapné zjevy spojoval s národními nějskými
momenty; stud, že něco podobného státi se
mohlo mezi studenty, nutí spíše k mlčení, ano
i policie vyšetřujíc počiná si tak, aby se ne-
dotkla cti university a studentstva jako tako-
vého. Pakliže se stane, že ve slušné společnost
ztratí se věc cenná a vysloví se podezření krá-
deže, tu se všichní přítomní beze všech dekla-
mací sami nabídnou k nejzevrübnější tělesné
prohlídce a vůbec každý, kdo by se v takovém
podezření ocil, nenstane, dokud z něho není
do nejkrajnější možnosti očistěn. Nechodí však
do novin s článkem, kterýž nikoho ne-
očišťuje, nýbrž všecky hanob
Pragor Tagblatt
27
article
Stane-li se však, že skutečně se taková zprava
octne v rukou redaktora, jenž toho jmena za-
sluhuje, a záleží-li mu na eti národnosti, jejímž
jazykem svůj — — list píše, pak uvažuje přece,
jaké by mohla míti účinky na nepřálele jejl,
kteří číhají na vykořistění každého skandálu,
snižujícího naši čest národní. Vždyť jsou známy
případy, že i pouhé stolní společnosti složilys
na sumu, jakou obnášel schodek v pokladně,
jejž stůj co stůj musil nahraditi jich člen, aby
se nastal defraudantem i před veřejností a trest-
ním právem. My zajisté nejsme pro to, aby r
umičovaly krádeže na universitě a technice,
naopak, jsme pro jich nejvýdatnější trestání
to tím příkladnější, čím intelligentnější a vzdě-
lanější jest pachatel. Neztrpěli bychom, aby ně-
mecký list traktoval naše studenty jako zloděje
a také doufáme, že by se toho žádný německý
list v Praze neodvážil sám ze sebe, však
si dovolil lokálku »Času« otisknouti v Prate
také jen špinavý »Tagblatt«. Činí-li však něee
podobného list český, neodstraší nás ani
tak bezpříkladně drzý jazyk, jakým k nám
mluví včerejší »Čas«, abychom se s ním nevy-
pořádali do krajních důsledků, jakkoli nás jiné
jeho více theoretické a neškodné herostratismy
zůstavují úplně chladnýmil
Praha
28
article
— Opavské gymnasium. Pod tímto
heslem přináší »N. Wr. Tagblatt« zprávu z
školského výboru poslanecké sněmovny, dle niž
by se zdáti mohlo, že školský výbor o žádosti
města Opavy za odstranění českého gymnasi
z Opavy již pojednával, k nepříznivému pro
české gymnasium usnesení dospěl a referáte
tom pro sněmovnu poslanci Frant. Hoffmannovi
svěřil. Tomu však naprosto není tak. Uvede-
nou petici předložil posl. Hoffmann ve sně-
movně, načež byla školskému výboru odstou-
pena. Ve schůzi výborové dne 8. května došl
pak k rozdělování referátů pro výbor. Mezi
deseti pelicemi nalezala se také ona petice
města Opavy. A poněvadž prof. Hoffmann jest
zároveň členem školského výboru, přikázal mu
výbor dle obvyklého způsobu jakožto podavatel
petici tuto. Kdy se o petici ve školském vý-
boru jednati bude, nedá se v dozírné době ani
příbližně posouditi.
— Kluby občanské. Klub voliču
novoměstských. Správní výbor koná
dnes v pátek v 8 hodin večer u Brejšky dů-
ležitou schůzi. Vycházka do pražské obecni
plynárny jakož i prohlidka sklenníků a záso-
bovací zahrady obce pražské v Rajské zahradě
koná se v ponděl1. Schůze před palácem
Hypoteční banky (Havlíčkovo náměstí) o půl3.
hod. odpol. Správní rada plynárny i inspektorát
zahrad zásobovacích vlídně postaraly se o průvod
a výklad odborný.
N Wr
František
Hoffmann
profesor
Opava
Havlíčkův náměstí
poslanecký sněmovna
hypoteční banka
29
article
— Promoce. Pan JUC. Otto Heim z M
lešova, finanční konceptní praktikant v Chrudimi
bude zejtra v sobotu o 11. hodině dopolední na české
universitě Karlo-Ferdinandově v Praze za doktor
práv veřejně prohlášen
— Rodinné zprávy. Slečna Olga Šillin
grova z Jinec a pan JUDr. Bohumil Čermák
advokát v Hořovicích, slavili koncem minulého měsíce
svůj sňalek manželský. — Slečna Tonča Nov
kova, dcera majitele domu, damské konfekce
obecního staršího, a pan Antonín Svoboda
úřadník král. hlavního města Prahy, slaviti budou
sňatek svůj v neděli 19. t. m. o 11. hodině dopol
vichrámu sv. Jilji (u Dominikánů)-
JUC
Heim
Šillin
JUDr
Čermák
Tonča Nova
Svoboda
svatý . Jilja
Chrudim
Praha
Jince
Hořovice
český univerzita KarlaFerdinandov