2
masthead
V Praze, v patek dne 10. května 1901.
Praha
4
article
Bo ranní a odpol. Iist
předplásí ses
v Praze v admtnisáraei
2 K —
sa měste
stvrt leta. . . . 8 k —
s dvejí denáškou
a nnáste
za čtvt lsta. . . . 7 K 50 h
ve alialkách:
za něsíe . . . . . . 2 K 30
Pošton:
něsle
svr leia ! . . . 9 K 60h
s drojí zisilkoe
n tert lta. . . i ksok
Konečně — zasloužený zdar
a úspěch!
»Dnes stalo se veliké sblížení mezi tím
co žádají zástupcové českého národa a co
nabízí vláda.« —
Tak zní poslední bulletin o pokroku v
jednávání a zápasů ve příčině veliké národo
hospodářské potřeby našich zemí, jež slove
konečnou regulací a kanalisací našich řel
česko-moravských ve velkém stylu péčía
nákladem státním.
Do poslední chvíle veliká tato důležitos
zemská houpala se na váhách nejistoty
takořka mezi životem a smrtí. Vzpomeňme
jaký to křik a hluk strhl veškeren tábor ně-
mecký dnes týden, když dal klub poslanců
našich k osnově vlády o vodních ce-
stách svou českou odpověď. Jak
se vůdci německo-centralistických stran ne
vraživě osopili na formulované ty naše po-
žadavky, jak je odmítali rozhorleně jako prý
»nemožné monstrum«, kterým bude
všechno zmařeno! Ano, dnes týden podo
balo se věru, jako by veškeren ten náběh
vlády Körbrovy na velkou hospodářskou po-
litiku byl se náhle octl na pokraji propasti
na místě střízlivého uvažování o věcném
obsahu, důvodnosti a rozumu našeho ná
vrhu, zmocnila se Němců v prvním oka-
mžiku opět jejich stará čivní podrážděnost
a nedůvěra vůči všemu, zač my Čechové
žádáme. Hned viděli v našem návrhu oprav-
ném úklad a intriku našich prý zlých dé-
menů a našeptávačů: feudálů, kteří prý
nenávidí vládu Körbrovu a nastavují prý jí
naši nohu, aby přes ni padla s celým svým
nákladem: s investicemi i s vodními prů
plavy.
Němec
Čecho
Praha
5
article
A zatím ti milí »naši« páni feudálové
jsou nejoddanějšími služebníky
této vlády, jak ukázalo zřejmě v čere jš-
hlasování jejich v železničním
výboru: kde hlasovali s Němci proti nám
povolujíce ji present 80 millionů K re
fundací, jen se zaprášilo! Na bludné stop
honili tudíž němečtí centralisté a nacioná-
lové, když domnívali se do nás, že jsme tak
naivními a servilními, abychom řídili se ve
svém postupu a ve svých požadavcích tím
čeho si přeje neb nepřeje ten který kníže
neb hrabě o tolika a tolika předcích. Pa-
nem a knížetem Mladočechů je pouze pro-
spěch národa a vlasti a nikdo jiný. —
Odpověď, jakou dal 1. května usnešením
svým klub poslanců českých ku vladní osnově,
nebyla mu diktována do péra žádnými vlivy
feudalů neb agrárníků, nýbrž na tom stano-
visku stál klub našich poslanců již od sa-
mého počátku, již před velkonocemi, jak
včera přesně dokázal. Vše to, čeho požaduje
od vlády dnes, požadoval od ni jižv
březnu: v první řadě zplavnění a kanali-
sování, regulování našich řek a zároveň me-
liorace. Nemohl za to, že vláda Körbrova
požadavky naše netroufala si asi ze strachu
před Němci hned plně tehda pojati ve svou
předlohu vládní ze dne 26. dubna, nýbrž jen
částečně jim vyhověla, jakoby ku dalšímu
teprve chtěla se dáti »sladce« donutit.
Němec
Körbrův
6
article
Byla to opět ta stará, známá bojácná
píseň: »Nebudou-li Němci proti tomu, svo-
lím také k tomu«. — Než o to se právě
jednalo, jak získat a přesvědčit Němce, že
to, čeho pro vlasti své žádame, není žádné
»nemožné monstrum«, žádná neslý
chaná přílišnost česká, ale zcela rozumný
zcela možný a spravedlivý postulát vlaste-
necký, za nějž přimlouvá se neskonalá ta
přemíra obětí, jaké již země české přinesly
pro říši od časů Ferdinanda I. na krvii
jmění. Však nevíme, byly-li by všecky tyto
důvody na mysl Němců dostatečně působily,
kdyby náhodou nebylo jím právé šlo o ve-
liký vlastní interes, o povolení veliké inve-
stiční půjčky na stavbu dráh v zemích alp-
ských. Tu jsme je měli zač popadnout
popadli jsme: »Nepovolíte-li vy nám, nepo-
volíme my vám« — to byl svor našich
kleští: buď nám dáte regulaci našich řek.
anebo nedostanete od nás svých vytoužených
alpských dráh. Pod silou tohoto »argu-
mentu« splihl jejich vzdor za jediný týden
tak utěšeně, že dnes možno jej pokládati za
šťastně překonaný i v klubu německých na-
cionálův, kde byl nejtvrdší.
Němec
7
article
Nějakou chvíli hrozili sice, že maj
proti nám za lubem pozdržení zákona o při-
rážce k dani lihové; ale tento mečík jejich
byl pouze dřevěný. Němečtí poslanci z Čech
poučili je, že to nejde, poněvadž by tím ne-
ztrestali pouze nás a naše české učitele,
nýbrž i je a jejich německé učitelstvo ná-
rodní v Čechách, kdyby financím zemským
zadrželi tu krůpěj lihovou. Tak dnes šťastně
již sněmovna projednává zákono při-
rážce k lihové dani a téhož dne činí
předáci všech německých stran toto zásadné
usnesení: že Němci (levice) nepoloz
vládní předloze o vodních stav-
bách změněně po smyslu českých
požadavkův — žádných překážek.«
Že se však našim podařilo přiměti vládu
Körbrovu, aby svou předlohu o vodních
stavbách ze dne 26. m. m. poopravila, re-
spective doplnila dle požadavků našeho
poselstva: vysvětluje se opět tím, že vládě
především jde o refundaci oněch »potřeb-
ných« 80 millonů K do svých pokladen
státních.
Němec
Körbrův
Čechy
8
article
Naše poselstvo zůstalo sice ve svém
pevném odporu proti tomuto srdečnému přání
ministra Böhm-Bawerka osamoceno, nebot
všechny ostatní strany, od německých radi-
kálů až po naše konservativní velkostatkáře,
vládě tuto »maličkoste generosně a bez roz-
paků povolují. Ale naše delegace měla vždy
v moci zmařit uzákonění rozsáhlého zákona
investičního a tím i ten 80millionový present
vládě tichou, »studenou« svou obstrukcí, nuž
a vědomí to patrně zase působilo nade
všechny argumenty výborně v mysl vlády
p. Körbrovy, až ji nachylilo k našim po-
žadavkům tou žádoucí měrou, že klub
náš je s nynější, rektifikovanou
vodní předlohou vládní celkem
spokojen.
Až na jedno: že vláda trvá na poža
davku, by země přispěly dle své možnost
na státní ty regulace svých řek a průplavů.
To se sice slavné vládě snadno řekne, ale
ubohým zemím těžko vykoná! Kde jaky
myslitelný zdroj příjmů dávno jim pobra
fiskus státní, neboť německo centralističtí
ústavodárci ponechali jim jen po něm pa-
běrkovací právo přirážek ku přimým daním
státním. Následek toho jest, ze jsou dnes
přírodou a pili lidu svého tak nadané země,
jako Čechy, Morava a Slezsko, se
svým skrovným hospodářstvím zemským —
na mizině. Tak musí daněmi přetížené
království české na své řádne
potřeby zemské, na své skolstv
národní rok za rokem do millionů se za-
dlužovat a při tom ještě strádá učitelstvo
jeho o mzdě téměř žebrácké.
Böhm
Bawerka
Körbrův
Čechy
Morava
Slezsko
9
article
Ať poví a poradí nám p. Körber, odku
má naše země vzít ten přiměřený příspěvek
svůj na regulace řek českých. Aby uložila
vývozné clo na své uhlí; to se jí
nedovolí, na uherskou mouku také nesmí
uvalit zemskou daň: nezbylo by jí tedy než
znovu dělat dluhy. Ale kam probůh by tohle
hospodářství prodlužní vedlo?1 Z půjček se
muší platit úroky a z půjček millionových
ohromné úroky: odkud na ně brát a n-
krást? Nikoliv, tak to dále nejde a
jít nesmí; neboť v tu chvíli, kdy
vláda rakouská položí na stůl sněmovny
svou předlohu, v níž bude paragraf, ukláda-
jící zemím českým nové břemeno pří-
spěvků zemských na regulace a kana-
lisace našich řek: touž chvílí jest neupros-
nou povinností státní správy opatřit
a zjednat nové prameny důchodů
a příjmů jejich, což by se dalo nej-
správněji a nějrozumněji prověsti, kdyb
se jim přenechaly výnosy jejic
přímých daní, jako tomu jes
v sousední říši německé. Co šlo
tam, může jíti zajisté také u nás.
To jest neodbytná potřeba
nutnost státní, k níž musi se Ra-
kousko odhodlat, jakmile se jednou pustil
do tak ohromných národohospodářských pod-
niků, jako jsou stavby železnic v zemíeh
alpských a stavby vodních dráh v zemích
českopolských. Jedno plyne logicky z dru-
hého: buď nesmí stát na zubože-
ných a vyssátých našich zemích
žádat ani krejcaru příspěvku na
vodní stavby zdejší, jako ho ne-
žádá od zemí alpských na sta vby
železnic, sloužících kjich zve-
lebení a prospěchu, aneb musí ze
mím našim opatřiti nové zdroje důchodůa
příjmů zemských. Jiného nezbývá.
Körber
11
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Schůze čtyřicátá třelí.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.)
Z Vídně, 9. května.
Hledáme zrakem dole v úseku, kde sedi
vedle sebe oba kluby slovinské, velikou, šedou
hlavu dvorního, dříve místodržitelského rady
Vukoviče rytíře z Vučidolu. Aha! Tamhle je
S tváři nej evinnějšího člověka na světé. Však
to známe z kriminalistické psychologie, jak do-
vedou lidé simulovati. Ke všemu ještě se usmívá
Nasazujeme nejostřejší achromatické kukátko
hledime upjatě na ryšy obličeje toho, bychom
vypátrali, není-li přece pod některým záhybem,
pod rouškou a maskou, na odiv stavěnou, ně
jaká neklamná známka, že tento pán, tento byro
krat ve výslužbě je přece jen zločincem, jakým
byl udán loni v prosinci na důležitých mistech
vídeňských.
Žádný žert, historická pravda« poslaneci ten
označen oním hřišnikem, který zavinil, že n
sněmu dalmatském rovností hlasů padl záko
o zemské 20haléřové přirážce ke státní dani
lihové. Tím, že před hlasováním vyšel. On že je
křiv, že celá věc vzata, přes noc, sněmům zem
ským. On že způsobil, že dostala se do říšské
rady. On a jen on že překazil, aby, co se chy
stalo ke skrovničkému polepšení zemských f-
nancí a platův učitelských, nestalo se do dnes
skutkem
Takovým je ten pan Anton Vukovič rylír
z Vučidolu a na Makarsce, zastupce páté kurie
dalmatské, a takovou hrál roli.
Vukovič
Vídeň
Vučidol
poslanecký sněmovna
12
article
Tak zněla obžaloba naň vznesená, když
nehoda se stala, tak nařčen, a v choru volaí
sbor centralistů, německých a officiósních, do
království a zemí všem poctivým autonomistům
Chcete-li si stěžovati na koho, že poškodil věc
předlohu, a že poškodil princip autonomie
zemské, zde jest vinník.
Posl. Vukovič trpěl za viny nespáchané
za viny jiných, kterým byl beránkem, snímají
cím jejich hříchy. Naň svalena všechna zodpo-
vědnost a kromě něho ještě na nového presi-
denta dalmatského sněmu, dra. Ivčeviče, že mě
tak málo proziravosti, že nepostihl v čas poměn
hlasů a neodvrátil od vládní předlohy porážku.
Co se přihodilo v Zadru a co následovalo,
nebudeme opakovat. Posl. Vukovič skulečněse
hlasování o zemské přirážce lihové nezúčastnil,
nechtěje hlasovati jako bývalý politický úřadník
Posl
Vukovič
13
article
proti ní. Ale ti, kdo hlasováli proti předloze
hlasovali nikoli proti ní, ale proti vládě Kör
brově, hlasovali proti způsobu, jakým výstavba
dráh dalmatsko bosenských vyřízena, hlasovali
proti zanedbávání Dalmacie vládami vídeňskými
vůbec. Zkrátka votum sněmu dalmatského ne
čelilo proti osnově lihové, ale proti směru vni-
terní politiky.
Z takového projevu, k němuž ostatně při-
spěl také vnější moment — vyslán totiž k obraně
předlohy pouhý finanční komisař — nedal se
vytlouci žádný kapitál pro centralismus a proti
aulonomii zemské. A přece vytloukán. Aulono-
misté prý zabili autonomii. Podali prý důkaz.
že sněmy zemské nejsou způsobilými ku práci
zákonodárné a sami prý podali nejpádnější
argument pro legislaturu centrálního parlamentu.
Jakoby svéprávnost a svézákonnost záležela v
tom, aby všechny sněmy veliké i malé, schvalo-
valy uniformní předíohu z Vídně dodanou a ne
v tom, aby každý sněm dělal disposice svoje
podle potřeb a poměrů určité země. Jakoby
svéprávnost a svézákonnost spočívaly na jedno-
litosti a nikoli ve svěráznosti, jakoby autonomie
měla podmínkou šablonu a ne individuálnost.
Vídeň
14
article
Absence p. Vukoviče a přivoděně jim za-
mítnutí zákona o zemské přirážce k dani lihové
stačilo však panu dru. Böhm-Bawerkovi, že
přiměl vládu k úplné změně fronty. V den,
kdy hlasoval ještě dalmatský sněm o této
zemské přirážce, vláda pokládala kompetentním
forem pro tuto zemskou záležitost sněmy
zemské. Ale nazejtří popřela, co uznávala včera.
V době několika hodin jedině kompetentním
forem pro věc, která týká se jen zemí a která
se netýká státu a jeho přijmův ani haléřem,
uznala říšskou radu. V žádné otázce žádná
vláda nikdy nebyla co do kompetence tak tě-
kavou a plachou. Učiněná rtuť. Právo rozhodo-
vati, vzalo se obratem ruky sněmům a dalo
říšské radě. Právo, které se co chvili přehazuje
jednou z říšské rady ven, po druhé do říšské
rady zase, nemá ceny.
Vukovič
Böhm
15
article
Bylo dobře, že dr. Ivčevič sámse
ujal slova k důkladně řeči, ve kterě vyloži
zevrubně, ale tonem nad míru trpkým příčiny.
pro které sněm dalmatský předlohu lihovou za-
míll. Uvedl četné vážné a hluboké důvody.
Všechny dají se shrnouti v hromadné slovoa
něvole. Nevole proto, že zemi po každé stránce
ukládá se role odstrkované Popelky.
Veřejně a hlasité přiznal se druhý chor-
vatský Dalmat, jenž promluvil v povšechné
debatě, která až po generální řečníky jest za-
končena, ředitel reátky ve výslužbě Borčič
že stál v čele opposice proti předloze té a bez
obalu a nepokrytě řekl, proč. Akcenty ráznými
doplnil, co vyložil zemský hejťman dalmatský
doložil, že vídeňská vláda nemohla voliti ne-
šťastnější okamžik pro podání předlohy té sněmu
dalmatskému, než-li po neblahé konferenei
peštské o bosenských dráhách. Oba rázně za-
stávati stanovisko, že k sanování zemských
financi nestačí pomoc, která se poskytuje ny-
nější předlohou, nýbrž že jest k tomu třeba
soustavné reformy, že k tomu třeba práce nikoliv
přištipkářské, nýbrž důkladné, celkové, pronikavé.
Obě řeči, Ivčevičova i Borčičova, byly
jediným výkřikem bolesti slovanské Daimacie
nad odstrkováním a ponižováním. Nikoliv vý
křikem prvním. Před 30 léty jeden cestovate
nazval Dalmacii zapomenutou zemí. Tou jest
pohříchu ješté dnes.
doktor
Ivčevič
Popelka
Dalmacie
16
article
Tuhý boj sveden o generálního řečníka
pro předlohu. Posl. Formánek dostal hlasů
9, hr. Deym 8. Došlo k užší volbě, ve které
českými hlasy prošel hr. Deym. Generálním
řečníkem proti předloze byl zvolen dr. K os
Na konec schůze zodpověděl ministr země
brany hr. Welsersheimb dotaz v příčině
afféry Žilákovy. Úřadními listinami dovozoval.
že smrt Žilákova nebyla přirozená, nýbrž násilná.
Odkazujeme čtenáře na doslovné znění odpovědi.
Posl. Klofáčem navržena byla o ministrově
odpovědi debata, avšak zamítnuta. Protože
předseda nedopustil, aby navrhovatel déle mluvil.
jeho přátelé a s nimi posl. Hrubý Em -
nuel a Zázvorka ztropili lomoz, který
netrval však dlouho. Návrh byl velkou většinou
zamitnut. Čeští poslanci hlasovali pro návrh.
Pan V. Klofáč způsobil ostatně sně
movně překvapení. Vzdal se mandátu v sociálně-
politickém výboru, v jediném, ve kterém byl.
Neznáme příčiny resignace tě, ale zajisté jest
bude s podivením, že p. V. Klofáč, zástupce
V. kurie a vůdce tak zvsné národně-sociální
strany, nechce pracovat ve výboru sociálně poli-
tickém.
Jest málo naděje, že se lihová daň zejtra
vyřídi. Disposice pro dobu nejbližší jsou pak
tyto: sněmovna bude miti v sobotu prázdno,
naproti tomu zasedat bude v ponděli, v úterýa
ve středu. Pak odročí se vzhledem na svátek
sv. Jana Nep. až do pondělka, to jest 20. t. m.
Posl
Formánek
Deym
Žilákův
Klofáč
Zázvorka
V Klofáč
svatý . Jan Nepa
17
article
Předseda zahajuje schůzi o 11. bod. 30 m. dopol.
Mezi došlými spisy je Ofnerův navrh na
příměřený text § 14. st. zákl. zákonů a čl.7.
o soudcovské moci a dotaz Eisenkolbův
po událostech v literární společnosti německo-
rakouské. Bezpečnému vystupování jejího předsedy
bar. Materny podařilo se získat arciknížete Fran-
tiška Ferdinanda, jenž prevzal protektorát nové spo-
lečnosti. Odvolávaje se na arciknížete, získal spo-
lečnosti mnoho členů ze vzdělaných tříd středních.
Posl. Březnovský a Jspol. podali tyto
dotazy:
I. Mistodržitelským výnosem ze dne 27. dubna
t. r. bylo nařízeno uzavření Vttavy u Libšio
ve dnech 4., 5. a 6. května t. r. pro plavbu lodí
vorů a to za příčinou konečné úpravy jezu ochran-
ného u zdýmadla libšického, jakož i ostatních praeí
zakončovacích.
Oddělení pro kanalisování Vltavy a Labe uza-
vřelo však již dne 29. dubna 1901 voroplavbu
u Libšic o své újmě, aniž by interessenty o tom ně-
jakým způsobem bylo zpravilo, čímž se stalo, že po
tři dny se lam vory nahromadily v míře takové (46
dvojitých prámů) a v dalších následcích událo se
toto i nad Prahou u Král. louky.
Ofnerův
Matern
Fran
Ferdinand
Posl
Březnovská
Jspol
I Mistodržitelský
Král
Vltava
Praha
Eisenkolbův
18
article
Jednáním tímto byli všichni dopravovatelé dříví
v ohromné výši poškození a hrozilo po případě
náhlé povodně pražskému okolí veliké nebezpečí.
Proto táží se interpellanti
1. Je Vaší Excellenci známo tot
samovolné jednání dotyčného úřadu,
poplatníky státní tak poškozující,
2. Je Vaše Excellence ochotna věe
tuto dáti vyšetříti a poškozeným c
nejdříve náhradu dáti, jakož i opa
tření učiniti, by seto vícekráte ne-
opakovalo?
II. Cukrář Šubrt v Jistebnici vystavil mezi svým
zbožím ku prodeji také několik cukrových židů. Do-
mníval se míti k tomu právo, tím spíše, jelikož je
obyčejem, cukrovým věcem nejrozmanitější tvary
jako vojáků, svalých, generálů a pod. dávat. Ale vy-
rábění eukrových židů zakázal okresní hejtman tá-
borský.
Šubrt
Jistebnice
19
article
Podepsaní táží se:
Podle jakého zákona a jakým právem okresn
hejtman táborský výrobu cukrových židů zaká
zati a tak výrobci provádění živnosti jeho překazit
si dovolil?
Posl. dr. Brzorád podal pilný návrh na po
skytnutí státní pomeci obci Soutici (okres vlašimský
za příčinou živelní pohromy průtrží mračen.
Posl. dr. Heller podává pilné návrhy na udě-
lení státní podpory a odepsání daní za příčinou ži-
velních pohrom obeím: Žhery a Klučov v po-
litickém okresu česko brodském a spojeným obcím
NedlomiceO v čáry v politickém okresu kar
línském.
Posl. Lang a soudruzi podali na ministra ze-
měbrany tento dotaz: Dle zpráv nás došlých desát-
ník 13. setniny 98, pěš. pluku ve Vysokém Mýtě
Jan Deyl učinil konec svému životu prostřelivsi
hlavu. Poddůstojník absolvoval průmyslovou školu
byl výtečným modelářem. Jako důvod tohoto činu
uvádí se brutální jednání setníka Smrtschky, kterého
po delší dobu zakoušeti musil. Poněvadž v přísluš-
ných kruzích jest známo, že Deyl neměl žádné jiné
příčiny, která by mu vtiskla zbraň do ruky, jest
nutno, aby se tato záležitost zevrubně vyšetřila
Vzhledem k tomu, že množí se stále a stále žaloby
v příčině týrání vojínů představenými, táží se pode-
psaní: Jest ministr ochoten učiniti opatření, aby
tento případ přísně a rychle byl vyšetřen a potre
stání vinníků bylo sněmovně oznámeno?
Posl
doktor
Brzorád
Heller
Lang
Deyl
Smrtschka
Soutica
Vysoký Mýto
obec NedlomiceO
20
article
Posl. dr. Pořt a soudruzi podali pilný návrh
Dne 29. dubna t. r. stíhla město Kouřím a okoll
živelní pohroma. Postiženo bylo krupobitím a prů-
trží mračen, kterými okres utrpěl škody přes 100.00
K. Protože postižené osoby ocitly se v tisni, takže
jest třeba rychlé a vydatné pomoci, navrhují poda-
vatelé:
Vláda se vyzývá, by dala škody a spoušty prů
trží tou způsobené neprodleně vyšetřiti a poskylla
poškozeným mimo odpis daní též náležitou podporu
z prostředků státních.
Posl. Heimrich a soudruzi podali pilný ná-
vrh na udělení statní podpory obci Vratichoru, které
dne 6. května lehla popelem.
Posl. Mořien podává návrh na zavedení prů
kazu způsobilosti v živnostech hostinských. Návrh
přikázán po žádosti navrhovatelově živnostenskému
výboru.
Posl. Choc v dotazu k předsedovi stěžoval si
že jeho státoprávní ohražení české, jež podal v mi
nulé schůzi, nebylo pojato do stenografického proto
kolu. Prohlašuje to za bezpráví proti českému ná-
rodu a ptá se předsednictva, nehodlá-li budoucně
dopouštěti takové z.ořády. Nestane-li se tak, nemůže
ručiti, že sněmovna bude pracovati
Ministr železnic dr. Wittek odpověděl na
Irův dolaz po platech a pensích parostrojníků bu
štěhradské dráhy, že 11/znásobné započítávání stroj
nické služby do pensijních stanov, jako u stálníeh
železnic rakouských, soukromé dráhy dosud ne
přijaly. Porovnání pensijních stanov buštěhradsk
dráhy s jinými soukromými není v její ne-
prospěch.
— na Eisenkolbův po zřízení konsumních
spolků pro zřízence státních železnic, že takový
ústav, drže se přísně ve vytčených mezích, je pro-
spěšným pořízením a vhodným prostředkem ku
zlepšení existenčních poměrů železničních zři
zenců.
Posl
doktor
Pořt
Vratichor
Wittek
Irův
21
article
Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl n
Risenkolbův dotaz po ustanovení řádného pro-
fessora všeobecných dějin na inšprucké universitě
dv. r. Ludvíka Pastora ředitelem »Rakouského ústavu
pro historická studia v Řlmě«, byl tam ustanoven
na pět let a 1. července převezme správu ústavu.
Pro návrhy na římská stipendia bude míti k ruce
komisi několika historiků, takže stipendia dostanou
se osvědčeným uchazečům. Proto Pastor je k svému
novému úřadu zcela způsobilý.
— na Wolfův po propuštění suplenta na
středním ústavě proto, že prý nosil chrpu v dlrce
u kabátu, že odstranil ji hned na ředitelovo napo-
menutí a více s ní do ústavu nepřišel, avšak s jeho
vystoupením z ústavu nemá věc co činiti. Suplent
— beze zkoušek — byv ustanoven na rok, ne-
ucházel se více o místo a proto nelze mluvit o jeho
vyloučení, protože nosil chrpu na kabátě;
— na Schönererův po obsazování ně-
meckých far českými duchovními, že fary obsazuje
biskup a ne vláda a proto, kde k tomu nemná zvlášt
ního práva, nemůže ustanovovat osobu, jíž se má
cirkevní obročí svěřiti. Také nemá právo ciniti ná-
mitek proti národnosti duchovního, že byl ustanoven
v jinojazyčném kraji. Ostatně ordinariaty samy při-
čiňují se, aby pokud možná vyhověly svým věřícím.
Ministr bude dbáti též, aby bylo více německého
dorostu pro duchovní stav.
— na Seitzův dotaz po zakázaném zřízen
měšťanské školy ve Florisdorfě, že příslušně úřad
nepovolily tam dvě měšťanské školy. Pro druhou
nebylo ani dostatečného souhlasu všech činitelů.
Posl. Seitz žádal, by se zejtra rokovalo o mi
nistrově odpovědi na jeho dolaz, ale jeho návri
propadl.
doktor
Hartel
Risenkolbův
Pastor
Wolfův
Seitzův
Posl
Seitz
Řlma
22
article
M.p. dr. Körber odpověděl na dotazy Be
gerův a Sylvestrův po složení komise pre
reformu lékárnictví, zasedající v ministerstvé vnitra
že přislušná studia jsou již ukončena a ze sebraného
materialu spracuje se přiměřená předloha. Lěkárníe
i farmaceuti budou se moci o ní vyslovit a po pří
padě navrhnout její změny.
— na Bergerův po zaměslnávání lékárníků
v noci a zavedení nedělního odpočinků pro lékár
nický personál, že milerád učiní, čeho třeba k upra-
vení lékárnické služby, pokud srovnává se s veřej
ným prospěchem a zdravotnictvím. Nařídil již, aby
se věc prováděla úřadně.
— na dotaz téhož poslance po domácí lékárn
dra. Goldbergra v Rychnově, že okr. hejtmanstv
jablonecké nařídilo již, aby se tato lékárna zrušila
neboť je tam zřízena veřejná lékárna nová.
— na Kutscherův po opravení říšské silnic
mezi Litoměřicemi a Bohušovicemi, že místodržitelstv
vypracovalo již projekt na přeštětování této silnice
Ministr obchodu bar. Call odpověděl na K lie
mannův dotaz po omezení podomního obchodu
Rudohořanů, že podřízené úřady byly upozorněny
že přísná praxe při povolování podomního obchodu
neplatí pro Rudohořany:
— na Hanichův po zlořádech v Richterov
gumovce v Mostě, sděluje výsledek vyšetření a pří
slušná nařízení.
Po odbytých formáliích přešlo se k 2. čten
předlohy
o lihové dani.
Referent posl. D. Abrahamowicz přednes
výborovou zprávu a doporučoval stručně příslušno
návrhy.
V drobném prodeji:
ranní čísle o sobě . . . za 8 h
vddpolodní . . . . . . . za 2h
Ve úlislkách na venkověa
ranní čhlo. . . . . . . . 10h
sdpoleční:
sk
Inseráty
platí se kotově napřei.
Předplacení a inserty přijímá šdmisi-
strane v Marianské ulici č.s
Tam nacházejí se táž redakea
tiskárna a erpedics „Károdnich Lirti“
Rukopisy so nevraenji.
doktor
Körber
Sylvestrův
Bergerův
Goldberger
Kutscherův
Call
Hanichův
D Abrahamowicz
Károdnich
Rychnov
Litoměřice
Bohušovice
Most
23
article
Je zapsáno 30 řečníků pro a 21 proti předloze.
Posl. Tambosi uznává dobrý úmysl vlády
pomoci zemským financím. Není možno ukládati
zemím stále břemena a neposkytnouti jím prostředku,
aby to mohly snésti. V Tyrolsku přenášejí na obce
všemožné agendy finanční. Politika tyrolského sněmu
prospívá Němcům ale ne Vlachům. Tito žádají, by
se jim poskytly prostředky, aby mohli zaujati místo,
na něž mají právo, mezi národy. Líčí finanční správu
tyrolskou a tamní školství. Země platí na školu
průměrně zl. 163.—, na učitele zl. 62.—. (Slyštel
Šlyšte! mezi Vlachy). Ostatek musejí platiti
vlaské obce.
Uznává odpor proti kořaleční předloze v někte-
rých zemích také proto, že zvýší se daně. Zemským
financím musí se pomoci dle potřeby a ne dle spo-
třeby kořalky. Jeho strana nesouhlasí s takovým
přirážkovým řízením; bude hlasovati proti předloze.
Posl. Ivčevič pojednával o nepříznivém stavu
zemských financí a jeho zlých následcích žzvláště
v Dalmacii pro vzdělání lidu. Podává dva resoluční
návrhy, jimiž vláda nabádá se, aby věnovala zem-
ským financím bedlivou pozornost a příslušnou
předlohu podala sněmovně v příštím zasedání;
rovněž předlohu o převzetí rozpočtu na školy ná-
rodní do rozpočtu státního.
Posl
Němec
Vlach
Tyrolsko
Dalmacie
Slyštel Šlyšte
24
article
Posl. Borčič zakládá si na tom, že svým od-
porem v dalmatském sněmě zmařil kořaleční před-
lohu. Kázaly to okolnosti hospodářské, politické
psychologické. Touží na zanedbávání Dalmacie
připomíná ujednání s Uhrami o bosenských drá-
hách. Při této předloze nešlo vládě o prospěch
země ale o finančhí tíseň státu a to stačí k zamit-
nutí předlohy. Nejen dalmatský, také jiné zemské
sněmy proti ní brojily. Dalmacii nestačí 600. 000 K,
jež jí mají připadnouti, aby zachránila se před za-
hubou. V zájmu své velice pohoršené vlasti bude
hlasovati proti předloze. (Pochvala mezi dalmatskými
poslanci.)
Posl. Byk pozastavuje se, proč nebyla zvýšena
také pivní daň, zvyšuje-li se daň z lihových nápojů.
Stalo se tak snad proto prý, že pivo pijí v zámož-
nějších zemích zámožnější lidé. Pro Halič není tato
předloha žádným darem. Rozvržení podilů dle spo-
třeby je nejpřiměřenější. Bude hlasovati pro předlohu
v zájmu celého státu a pro žalostný stav haličských
finunci, jejž vyličuje a jímž omlouvá některé polito-
váni hodné socialní zjevy v Haliči. Žádá, by se při
rozdělování investičních úvěrů pamatovalo na Lvov
a Krakov, tak jako na Vídeň, Prahu a Terst.
Posl
Byk
Dalmacie
Uhry
Halič
Lvov
Krakov
Vídeň
Praha
Terst
25
article
Polemisuje s někdejšími Kosovými vývody proti
polskému klubu a poznamenává, že posl. Kosovi ne-
líbí se v Haliči nic a proto tak mluví. (Posl. Ko s
Ja nejsem vinen, že je v Haliči tolik svinstva.) Možná,
že Halič je v mnohém ohledu pozadu, ale tu třeba
pátrati po příčinách a to s láskou ke své otčině.
(Hlučná pochvala a potlesk mézi Poláky.)
Posl. Vělkl není proti předloze, ale proti po-
užití jejího většího výnosu. Náprava zemských financí
staví se do první řady, avšak obce mají ještě více
zapotřebí rozmnožení svých příjmů. Rozbírá zákon
a činí různé podněty zvláště za zmírněním trestních
ustanovení. Předkládá resoluci, aby při nápravě auto-
nomních financí měl se zřetel zvláště na obce.
Kosův
Kos
Posl
Polák
Halič
26
article
Posl. Hybeš horlí proti zvýšení kořaleční daně,
protože stihne zvláště chudší a nejchudší obyvatel-
stvo. Líčí zevrubně životní a příjmové poměry země-
dělských pracovníků, protestuje proti předloze a ozna-
muje, že jeho strana bude hlasovati proti ní.
K návrhu posl. Merunowicze přijímá se
konec debaty a hlavními řečníky zvoleni poslanci
hr. Deym (pro) a dr. Kos (proti předloze), načež
rokování bylo přerušeno.
Ministr zemské obrany hr. Welsersheimb
odpovídá na dotazy ze dne 7. t., že myslivec Žilák
neskončil samovraždou, ale podlehl otrávení krve,a
po týrání vojáků.
Co se týká prvního případu, ministerstvo vo-
jenství, ač věc spadá jen do jeho oboru, vyžádalo
si zevrubnou zprávu o celé včei. Tato měla se takto:
Letos 27. února o 8. hod. ráno cvičil nadporučík K.
Budiner 3 setniny na kasárním dvoře v Praze. My-
slivec Friedl nezachoval se dle povelu a nadporučik
zavolal Žiláka, aby pohyb velený řádně provedl,
neboť se měl vycvičiti na poddůstojníka, jimž by se
byl také stal. Avšak Žilák neprovedl správně pohyb,
nadporučík mu to vytkl a uhodil jej lehce plochou
šavlí na nábojnici. Žilák dostal se touto »korrekturou«
trochu za šik a Budiner uhodil jej opět lehce šavlí
na tornistr a tu buď se šavle smekla, nebo Žilák
strhl pravou paží do zadu, byl Žilák na paži raněn.
Po cvičení stýskal si myslivec na bolest v pravé
ruce. Praporní lékař odkázal jej do posádkové ne-
mocnice a oznámil připad veliteli praporu. Pro po-
ranění zavedlo se hned 29. února soudní v yšetřování,
jež zjistilo, že poranění nestalo se zůmyslně, nýbrž
nešťastnou náhodou.
Posl
Hybeš
Deym
doktor
Kos
Žilák
K Budiner
Friedl
Praha
27
article
Žilák sám pochyboval, že by ho nadporučík bý-
val chtěl ranit. Rekl-li později, že poranéní stalo s
zůmyslně, učinil tak na podnět s třeti strany. Nad-
poručík Budiner byl dle předpisu potrestan. Žiláka
propustili z nemocnice 15. března a zůstal 14 dní
mimo službu. Ode dne, kdy byl propuštěn z nemoc-
nice až do samovraždy nebyl týrán ani ohrožován.
Dne 29. března přinesla »Česká Demokracie« popud-
livou zprávu o Žilákově poranění a v ní vyčítalo se
Budinerovi ještě troji týrání, nemocnici předčasné
propuštění Žiláka a majorusauditoru Eckhardtovi stran-
nictví. Praporní velitel, prohlížeje Žilákovu ruku,
nepozoroval na ní jako laik nic zvláštního a vyplá-
val se ho v dobrotě po oně zprávě v Č. Demokracii.
Žilák byl na rozpacích a mluvil o svém poranění jen
s matkou a bratrem, s neznámými civilisty, již ho
přišli do nemocnice navštiviti, ne. Po samovraždé
řekla »Č. Dem.«, že Žilák sám podal jí dřivější zprávy.
U mrtvoly byla nalezena osudná noticka ze dne 23.
března Žilák byl bezpochyby vykořistěn k prolivo-
jenské propagaundé. (Odpor mezí českými radikály).
Patrně vzbuzovala se v něm lichá naděje, že bude
pro poranění superarbitrován a když se tak nestalo
a on obával se dalších zlých následků, sáhl si na
život; zastřeliv se vlastní rudnici, jak dosvědčili vo-
jáci v téže světnici ubytovaní. Ministr líčí, kterak
zpravení o samovraždě bralr a matka Žilákova.
Žilák
Rekl
Budiner
Žilákův
Eckhardt
28
article
Oba přišli 1. dubna v 9 hodin ráno do adju-
tantury, kde jim sděleno, že mohou se jíti podivati
na mrtvolu v posádkové nemocnici. Hodina pohěbu
nemohla se jim oznámiti, protože za příčinou
obdukce mrtvoly nebyla ustanovena. Odpoledne
oznáneno matce, že bude pobřeb o 2. hod. Odbyl
se bez vojenského průvodu a mrtvola pochována ve
společném hrobě jako vždy, kdy není postaráno
o brob zvláštní. Pověsti o samovraždě zmocnily se
radikální noviny, aby ji tendenčně vykořistily. (Oho!
mezi českými radikály.) Proto nastalo jitření v nižsích
vrstvách pražského obyvatelstva a agitovalo se pro
hromadné účastenství na pohřbu. Bylo však již
pozdě a asi 400 lidí odebralo se na hřbitov, kde
řečnilo se a nebožtik vyhlašován za oběť militarismnu,
jemuž třeba postaviti se. Ve schůzi lidu 6. dubna
agitovalo se proti důstojnictvu tak, až byla roz-
puštěna.
Není pravda, že byl Žilák předčasně z nemoc-
nice propuštěn, rána byla dle shjedání lékařů úplně
zacelena, takže nemohla míti za následek neschop-
nost k službě a výdělku. Vyšetřování nebylo stran-
nické. Ministr uvádí zejmena přitomné při něm osoby.
Neštěstí Žilákovo způsobily jiné příčiny. Není pravda,
že byl den před svou smrtí týrán. Ministr vyhražuje
opětné celou záležitost vojenské správě a dokazuje,
že nepatři před parlament.
Ministr odpověděl potom na dotazy po samovraž-
dách ve vojště, líče a opravuje přednešené případy.
Vzpomněl opětných předpisův o humanním zacházení
s vojáky a uvedl, že byli na příslušných místech zaa
na ně upozornění. Líčil těžké postavení důstojaictva,
vychvaloval jeho činnost a obětavost. Ministr jest
Žilák
Žilákův