ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 96c16650-660c-11dc-97d8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 32, person 92, org 3, work 1
1 masthead
Ročník XXXI.
2 masthead
V Praze, v patek dne 10. května 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 128.
4 article
Bo ranní a odpol. Iist předplásí ses v Praze v admtnisáraei 2 K — sa měste stvrt leta. . . . 8 k — s dvejí denáškou a nnáste za čtvt lsta. . . . 7 K 50 h ve alialkách: za něsíe . . . . . . 2 K 30 Pošton: něsle svr leia ! . . . 9 K 60h s drojí zisilkoe n tert lta. . . i ksok Konečně — zasloužený zdar a úspěch! »Dnes stalo se veliké sblížení mezi tím co žádají zástupcové českého národa a co nabízí vláda.« — Tak zní poslední bulletin o pokroku v jednávání a zápasů ve příčině veliké národo hospodářské potřeby našich zemí, jež slove konečnou regulací a kanalisací našich řel česko-moravských ve velkém stylu péčía nákladem státním. Do poslední chvíle veliká tato důležitos zemská houpala se na váhách nejistoty takořka mezi životem a smrtí. Vzpomeňme jaký to křik a hluk strhl veškeren tábor ně- mecký dnes týden, když dal klub poslanců našich k osnově vlády o vodních ce- stách svou českou odpověď. Jak se vůdci německo-centralistických stran ne vraživě osopili na formulované ty naše po- žadavky, jak je odmítali rozhorleně jako prý »nemožné monstrum«, kterým bude všechno zmařeno! Ano, dnes týden podo balo se věru, jako by veškeren ten náběh vlády Körbrovy na velkou hospodářskou po- litiku byl se náhle octl na pokraji propasti na místě střízlivého uvažování o věcném obsahu, důvodnosti a rozumu našeho ná vrhu, zmocnila se Němců v prvním oka- mžiku opět jejich stará čivní podrážděnost a nedůvěra vůči všemu, zač my Čechové žádáme. Hned viděli v našem návrhu oprav- ném úklad a intriku našich prý zlých dé- menů a našeptávačů: feudálů, kteří prý nenávidí vládu Körbrovu a nastavují prý jí naši nohu, aby přes ni padla s celým svým nákladem: s investicemi i s vodními prů plavy.
Němec Čecho Praha
5 article
A zatím ti milí »naši« páni feudálové jsou nejoddanějšími služebníky této vlády, jak ukázalo zřejmě v čere jš- hlasování jejich v železničním výboru: kde hlasovali s Němci proti nám povolujíce ji present 80 millionů K re fundací, jen se zaprášilo! Na bludné stop honili tudíž němečtí centralisté a nacioná- lové, když domnívali se do nás, že jsme tak naivními a servilními, abychom řídili se ve svém postupu a ve svých požadavcích tím čeho si přeje neb nepřeje ten který kníže neb hrabě o tolika a tolika předcích. Pa- nem a knížetem Mladočechů je pouze pro- spěch národa a vlasti a nikdo jiný. — Odpověď, jakou dal 1. května usnešením svým klub poslanců českých ku vladní osnově, nebyla mu diktována do péra žádnými vlivy feudalů neb agrárníků, nýbrž na tom stano- visku stál klub našich poslanců již od sa- mého počátku, již před velkonocemi, jak včera přesně dokázal. Vše to, čeho požaduje od vlády dnes, požadoval od ni jižv březnu: v první řadě zplavnění a kanali- sování, regulování našich řek a zároveň me- liorace. Nemohl za to, že vláda Körbrova požadavky naše netroufala si asi ze strachu před Němci hned plně tehda pojati ve svou předlohu vládní ze dne 26. dubna, nýbrž jen částečně jim vyhověla, jakoby ku dalšímu teprve chtěla se dáti »sladce« donutit.
Němec Körbrův
6 article
Byla to opět ta stará, známá bojácná píseň: »Nebudou-li Němci proti tomu, svo- lím také k tomu«. — Než o to se právě jednalo, jak získat a přesvědčit Němce, že to, čeho pro vlasti své žádame, není žádné »nemožné monstrum«, žádná neslý chaná přílišnost česká, ale zcela rozumný zcela možný a spravedlivý postulát vlaste- necký, za nějž přimlouvá se neskonalá ta přemíra obětí, jaké již země české přinesly pro říši od časů Ferdinanda I. na krvii jmění. Však nevíme, byly-li by všecky tyto důvody na mysl Němců dostatečně působily, kdyby náhodou nebylo jím právé šlo o ve- liký vlastní interes, o povolení veliké inve- stiční půjčky na stavbu dráh v zemích alp- ských. Tu jsme je měli zač popadnout popadli jsme: »Nepovolíte-li vy nám, nepo- volíme my vám« — to byl svor našich kleští: buď nám dáte regulaci našich řek. anebo nedostanete od nás svých vytoužených alpských dráh. Pod silou tohoto »argu- mentu« splihl jejich vzdor za jediný týden tak utěšeně, že dnes možno jej pokládati za šťastně překonaný i v klubu německých na- cionálův, kde byl nejtvrdší.
Němec
7 article
Nějakou chvíli hrozili sice, že maj proti nám za lubem pozdržení zákona o při- rážce k dani lihové; ale tento mečík jejich byl pouze dřevěný. Němečtí poslanci z Čech poučili je, že to nejde, poněvadž by tím ne- ztrestali pouze nás a naše české učitele, nýbrž i je a jejich německé učitelstvo ná- rodní v Čechách, kdyby financím zemským zadrželi tu krůpěj lihovou. Tak dnes šťastně již sněmovna projednává zákono při- rážce k lihové dani a téhož dne činí předáci všech německých stran toto zásadné usnesení: že Němci (levice) nepoloz vládní předloze o vodních stav- bách změněně po smyslu českých požadavkův — žádných překážek.« Že se však našim podařilo přiměti vládu Körbrovu, aby svou předlohu o vodních stavbách ze dne 26. m. m. poopravila, re- spective doplnila dle požadavků našeho poselstva: vysvětluje se opět tím, že vládě především jde o refundaci oněch »potřeb- ných« 80 millonů K do svých pokladen státních.
Němec Körbrův Čechy
8 article
Naše poselstvo zůstalo sice ve svém pevném odporu proti tomuto srdečnému přání ministra Böhm-Bawerka osamoceno, nebot všechny ostatní strany, od německých radi- kálů až po naše konservativní velkostatkáře, vládě tuto »maličkoste generosně a bez roz- paků povolují. Ale naše delegace měla vždy v moci zmařit uzákonění rozsáhlého zákona investičního a tím i ten 80millionový present vládě tichou, »studenou« svou obstrukcí, nuž a vědomí to patrně zase působilo nade všechny argumenty výborně v mysl vlády p. Körbrovy, až ji nachylilo k našim po- žadavkům tou žádoucí měrou, že klub náš je s nynější, rektifikovanou vodní předlohou vládní celkem spokojen. Až na jedno: že vláda trvá na poža davku, by země přispěly dle své možnost na státní ty regulace svých řek a průplavů. To se sice slavné vládě snadno řekne, ale ubohým zemím těžko vykoná! Kde jaky myslitelný zdroj příjmů dávno jim pobra fiskus státní, neboť německo centralističtí ústavodárci ponechali jim jen po něm pa- běrkovací právo přirážek ku přimým daním státním. Následek toho jest, ze jsou dnes přírodou a pili lidu svého tak nadané země, jako Čechy, Morava a Slezsko, se svým skrovným hospodářstvím zemským — na mizině. Tak musí daněmi přetížené království české na své řádne potřeby zemské, na své skolstv národní rok za rokem do millionů se za- dlužovat a při tom ještě strádá učitelstvo jeho o mzdě téměř žebrácké.
Böhm Bawerka Körbrův Čechy Morava Slezsko
9 article
Ať poví a poradí nám p. Körber, odku má naše země vzít ten přiměřený příspěvek svůj na regulace řek českých. Aby uložila vývozné clo na své uhlí; to se jí nedovolí, na uherskou mouku také nesmí uvalit zemskou daň: nezbylo by jí tedy než znovu dělat dluhy. Ale kam probůh by tohle hospodářství prodlužní vedlo?1 Z půjček se muší platit úroky a z půjček millionových ohromné úroky: odkud na ně brát a n- krást? Nikoliv, tak to dále nejde a jít nesmí; neboť v tu chvíli, kdy vláda rakouská položí na stůl sněmovny svou předlohu, v níž bude paragraf, ukláda- jící zemím českým nové břemeno pří- spěvků zemských na regulace a kana- lisace našich řek: touž chvílí jest neupros- nou povinností státní správy opatřit a zjednat nové prameny důchodů a příjmů jejich, což by se dalo nej- správněji a nějrozumněji prověsti, kdyb se jim přenechaly výnosy jejic přímých daní, jako tomu jes v sousední říši německé. Co šlo tam, může jíti zajisté také u nás. To jest neodbytná potřeba nutnost státní, k níž musi se Ra- kousko odhodlat, jakmile se jednou pustil do tak ohromných národohospodářských pod- niků, jako jsou stavby železnic v zemíeh alpských a stavby vodních dráh v zemích českopolských. Jedno plyne logicky z dru- hého: buď nesmí stát na zubože- ných a vyssátých našich zemích žádat ani krejcaru příspěvku na vodní stavby zdejší, jako ho ne- žádá od zemí alpských na sta vby železnic, sloužících kjich zve- lebení a prospěchu, aneb musí ze mím našim opatřiti nové zdroje důchodůa příjmů zemských. Jiného nezbývá.
Körber
10 title
Říšská rada.
11 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. Schůze čtyřicátá třelí. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.) Z Vídně, 9. května. Hledáme zrakem dole v úseku, kde sedi vedle sebe oba kluby slovinské, velikou, šedou hlavu dvorního, dříve místodržitelského rady Vukoviče rytíře z Vučidolu. Aha! Tamhle je S tváři nej evinnějšího člověka na světé. Však to známe z kriminalistické psychologie, jak do- vedou lidé simulovati. Ke všemu ještě se usmívá Nasazujeme nejostřejší achromatické kukátko hledime upjatě na ryšy obličeje toho, bychom vypátrali, není-li přece pod některým záhybem, pod rouškou a maskou, na odiv stavěnou, ně jaká neklamná známka, že tento pán, tento byro krat ve výslužbě je přece jen zločincem, jakým byl udán loni v prosinci na důležitých mistech vídeňských. Žádný žert, historická pravda« poslaneci ten označen oním hřišnikem, který zavinil, že n sněmu dalmatském rovností hlasů padl záko o zemské 20haléřové přirážce ke státní dani lihové. Tím, že před hlasováním vyšel. On že je křiv, že celá věc vzata, přes noc, sněmům zem ským. On že způsobil, že dostala se do říšské rady. On a jen on že překazil, aby, co se chy stalo ke skrovničkému polepšení zemských f- nancí a platův učitelských, nestalo se do dnes skutkem Takovým je ten pan Anton Vukovič rylír z Vučidolu a na Makarsce, zastupce páté kurie dalmatské, a takovou hrál roli.
Vukovič Vídeň Vučidol poslanecký sněmovna
12 article
Tak zněla obžaloba naň vznesená, když nehoda se stala, tak nařčen, a v choru volaí sbor centralistů, německých a officiósních, do království a zemí všem poctivým autonomistům Chcete-li si stěžovati na koho, že poškodil věc předlohu, a že poškodil princip autonomie zemské, zde jest vinník. Posl. Vukovič trpěl za viny nespáchané za viny jiných, kterým byl beránkem, snímají cím jejich hříchy. Naň svalena všechna zodpo- vědnost a kromě něho ještě na nového presi- denta dalmatského sněmu, dra. Ivčeviče, že mě tak málo proziravosti, že nepostihl v čas poměn hlasů a neodvrátil od vládní předlohy porážku. Co se přihodilo v Zadru a co následovalo, nebudeme opakovat. Posl. Vukovič skulečněse hlasování o zemské přirážce lihové nezúčastnil, nechtěje hlasovati jako bývalý politický úřadník
Posl Vukovič
13 article
proti ní. Ale ti, kdo hlasováli proti předloze hlasovali nikoli proti ní, ale proti vládě Kör brově, hlasovali proti způsobu, jakým výstavba dráh dalmatsko bosenských vyřízena, hlasovali proti zanedbávání Dalmacie vládami vídeňskými vůbec. Zkrátka votum sněmu dalmatského ne čelilo proti osnově lihové, ale proti směru vni- terní politiky. Z takového projevu, k němuž ostatně při- spěl také vnější moment — vyslán totiž k obraně předlohy pouhý finanční komisař — nedal se vytlouci žádný kapitál pro centralismus a proti aulonomii zemské. A přece vytloukán. Aulono- misté prý zabili autonomii. Podali prý důkaz. že sněmy zemské nejsou způsobilými ku práci zákonodárné a sami prý podali nejpádnější argument pro legislaturu centrálního parlamentu. Jakoby svéprávnost a svézákonnost záležela v tom, aby všechny sněmy veliké i malé, schvalo- valy uniformní předíohu z Vídně dodanou a ne v tom, aby každý sněm dělal disposice svoje podle potřeb a poměrů určité země. Jakoby svéprávnost a svézákonnost spočívaly na jedno- litosti a nikoli ve svěráznosti, jakoby autonomie měla podmínkou šablonu a ne individuálnost.
Vídeň
14 article
Absence p. Vukoviče a přivoděně jim za- mítnutí zákona o zemské přirážce k dani lihové stačilo však panu dru. Böhm-Bawerkovi, že přiměl vládu k úplné změně fronty. V den, kdy hlasoval ještě dalmatský sněm o této zemské přirážce, vláda pokládala kompetentním forem pro tuto zemskou záležitost sněmy zemské. Ale nazejtří popřela, co uznávala včera. V době několika hodin jedině kompetentním forem pro věc, která týká se jen zemí a která se netýká státu a jeho přijmův ani haléřem, uznala říšskou radu. V žádné otázce žádná vláda nikdy nebyla co do kompetence tak tě- kavou a plachou. Učiněná rtuť. Právo rozhodo- vati, vzalo se obratem ruky sněmům a dalo říšské radě. Právo, které se co chvili přehazuje jednou z říšské rady ven, po druhé do říšské rady zase, nemá ceny.
Vukovič Böhm
15 article
Bylo dobře, že dr. Ivčevič sámse ujal slova k důkladně řeči, ve kterě vyloži zevrubně, ale tonem nad míru trpkým příčiny. pro které sněm dalmatský předlohu lihovou za- míll. Uvedl četné vážné a hluboké důvody. Všechny dají se shrnouti v hromadné slovoa něvole. Nevole proto, že zemi po každé stránce ukládá se role odstrkované Popelky. Veřejně a hlasité přiznal se druhý chor- vatský Dalmat, jenž promluvil v povšechné debatě, která až po generální řečníky jest za- končena, ředitel reátky ve výslužbě Borčič že stál v čele opposice proti předloze té a bez obalu a nepokrytě řekl, proč. Akcenty ráznými doplnil, co vyložil zemský hejťman dalmatský doložil, že vídeňská vláda nemohla voliti ne- šťastnější okamžik pro podání předlohy té sněmu dalmatskému, než-li po neblahé konferenei peštské o bosenských dráhách. Oba rázně za- stávati stanovisko, že k sanování zemských financi nestačí pomoc, která se poskytuje ny- nější předlohou, nýbrž že jest k tomu třeba soustavné reformy, že k tomu třeba práce nikoliv přištipkářské, nýbrž důkladné, celkové, pronikavé. Obě řeči, Ivčevičova i Borčičova, byly jediným výkřikem bolesti slovanské Daimacie nad odstrkováním a ponižováním. Nikoliv vý křikem prvním. Před 30 léty jeden cestovate nazval Dalmacii zapomenutou zemí. Tou jest pohříchu ješté dnes.
doktor Ivčevič Popelka Dalmacie
16 article
Tuhý boj sveden o generálního řečníka pro předlohu. Posl. Formánek dostal hlasů 9, hr. Deym 8. Došlo k užší volbě, ve které českými hlasy prošel hr. Deym. Generálním řečníkem proti předloze byl zvolen dr. K os Na konec schůze zodpověděl ministr země brany hr. Welsersheimb dotaz v příčině afféry Žilákovy. Úřadními listinami dovozoval. že smrt Žilákova nebyla přirozená, nýbrž násilná. Odkazujeme čtenáře na doslovné znění odpovědi. Posl. Klofáčem navržena byla o ministrově odpovědi debata, avšak zamítnuta. Protože předseda nedopustil, aby navrhovatel déle mluvil. jeho přátelé a s nimi posl. Hrubý Em - nuel a Zázvorka ztropili lomoz, který netrval však dlouho. Návrh byl velkou většinou zamitnut. Čeští poslanci hlasovali pro návrh. Pan V. Klofáč způsobil ostatně sně movně překvapení. Vzdal se mandátu v sociálně- politickém výboru, v jediném, ve kterém byl. Neznáme příčiny resignace tě, ale zajisté jest bude s podivením, že p. V. Klofáč, zástupce V. kurie a vůdce tak zvsné národně-sociální strany, nechce pracovat ve výboru sociálně poli- tickém. Jest málo naděje, že se lihová daň zejtra vyřídi. Disposice pro dobu nejbližší jsou pak tyto: sněmovna bude miti v sobotu prázdno, naproti tomu zasedat bude v ponděli, v úterýa ve středu. Pak odročí se vzhledem na svátek sv. Jana Nep. až do pondělka, to jest 20. t. m.
Posl Formánek Deym Žilákův Klofáč Zázvorka V Klofáč svatý . Jan Nepa
17 article
Předseda zahajuje schůzi o 11. bod. 30 m. dopol. Mezi došlými spisy je Ofnerův navrh na příměřený text § 14. st. zákl. zákonů a čl.7. o soudcovské moci a dotaz Eisenkolbův po událostech v literární společnosti německo- rakouské. Bezpečnému vystupování jejího předsedy bar. Materny podařilo se získat arciknížete Fran- tiška Ferdinanda, jenž prevzal protektorát nové spo- lečnosti. Odvolávaje se na arciknížete, získal spo- lečnosti mnoho členů ze vzdělaných tříd středních. Posl. Březnovský a Jspol. podali tyto dotazy: I. Mistodržitelským výnosem ze dne 27. dubna t. r. bylo nařízeno uzavření Vttavy u Libšio ve dnech 4., 5. a 6. května t. r. pro plavbu lodí vorů a to za příčinou konečné úpravy jezu ochran- ného u zdýmadla libšického, jakož i ostatních praeí zakončovacích. Oddělení pro kanalisování Vltavy a Labe uza- vřelo však již dne 29. dubna 1901 voroplavbu u Libšic o své újmě, aniž by interessenty o tom ně- jakým způsobem bylo zpravilo, čímž se stalo, že po tři dny se lam vory nahromadily v míře takové (46 dvojitých prámů) a v dalších následcích událo se toto i nad Prahou u Král. louky.
Ofnerův Matern Fran Ferdinand Posl Březnovská Jspol I Mistodržitelský Král Vltava Praha Eisenkolbův
18 article
Jednáním tímto byli všichni dopravovatelé dříví v ohromné výši poškození a hrozilo po případě náhlé povodně pražskému okolí veliké nebezpečí. Proto táží se interpellanti 1. Je Vaší Excellenci známo tot samovolné jednání dotyčného úřadu, poplatníky státní tak poškozující, 2. Je Vaše Excellence ochotna věe tuto dáti vyšetříti a poškozeným c nejdříve náhradu dáti, jakož i opa tření učiniti, by seto vícekráte ne- opakovalo? II. Cukrář Šubrt v Jistebnici vystavil mezi svým zbožím ku prodeji také několik cukrových židů. Do- mníval se míti k tomu právo, tím spíše, jelikož je obyčejem, cukrovým věcem nejrozmanitější tvary jako vojáků, svalých, generálů a pod. dávat. Ale vy- rábění eukrových židů zakázal okresní hejtman tá- borský.
Šubrt Jistebnice
19 article
Podepsaní táží se: Podle jakého zákona a jakým právem okresn hejtman táborský výrobu cukrových židů zaká zati a tak výrobci provádění živnosti jeho překazit si dovolil? Posl. dr. Brzorád podal pilný návrh na po skytnutí státní pomeci obci Soutici (okres vlašimský za příčinou živelní pohromy průtrží mračen. Posl. dr. Heller podává pilné návrhy na udě- lení státní podpory a odepsání daní za příčinou ži- velních pohrom obeím: Žhery a Klučov v po- litickém okresu česko brodském a spojeným obcím NedlomiceO v čáry v politickém okresu kar línském. Posl. Lang a soudruzi podali na ministra ze- měbrany tento dotaz: Dle zpráv nás došlých desát- ník 13. setniny 98, pěš. pluku ve Vysokém Mýtě Jan Deyl učinil konec svému životu prostřelivsi hlavu. Poddůstojník absolvoval průmyslovou školu byl výtečným modelářem. Jako důvod tohoto činu uvádí se brutální jednání setníka Smrtschky, kterého po delší dobu zakoušeti musil. Poněvadž v přísluš- ných kruzích jest známo, že Deyl neměl žádné jiné příčiny, která by mu vtiskla zbraň do ruky, jest nutno, aby se tato záležitost zevrubně vyšetřila Vzhledem k tomu, že množí se stále a stále žaloby v příčině týrání vojínů představenými, táží se pode- psaní: Jest ministr ochoten učiniti opatření, aby tento případ přísně a rychle byl vyšetřen a potre stání vinníků bylo sněmovně oznámeno?
Posl doktor Brzorád Heller Lang Deyl Smrtschka Soutica Vysoký Mýto obec NedlomiceO
20 article
Posl. dr. Pořt a soudruzi podali pilný návrh Dne 29. dubna t. r. stíhla město Kouřím a okoll živelní pohroma. Postiženo bylo krupobitím a prů- trží mračen, kterými okres utrpěl škody přes 100.00 K. Protože postižené osoby ocitly se v tisni, takže jest třeba rychlé a vydatné pomoci, navrhují poda- vatelé: Vláda se vyzývá, by dala škody a spoušty prů trží tou způsobené neprodleně vyšetřiti a poskylla poškozeným mimo odpis daní též náležitou podporu z prostředků státních. Posl. Heimrich a soudruzi podali pilný ná- vrh na udělení statní podpory obci Vratichoru, které dne 6. května lehla popelem. Posl. Mořien podává návrh na zavedení prů kazu způsobilosti v živnostech hostinských. Návrh přikázán po žádosti navrhovatelově živnostenskému výboru. Posl. Choc v dotazu k předsedovi stěžoval si že jeho státoprávní ohražení české, jež podal v mi nulé schůzi, nebylo pojato do stenografického proto kolu. Prohlašuje to za bezpráví proti českému ná- rodu a ptá se předsednictva, nehodlá-li budoucně dopouštěti takové z.ořády. Nestane-li se tak, nemůže ručiti, že sněmovna bude pracovati Ministr železnic dr. Wittek odpověděl na Irův dolaz po platech a pensích parostrojníků bu štěhradské dráhy, že 11/znásobné započítávání stroj nické služby do pensijních stanov, jako u stálníeh železnic rakouských, soukromé dráhy dosud ne přijaly. Porovnání pensijních stanov buštěhradsk dráhy s jinými soukromými není v její ne- prospěch. — na Eisenkolbův po zřízení konsumních spolků pro zřízence státních železnic, že takový ústav, drže se přísně ve vytčených mezích, je pro- spěšným pořízením a vhodným prostředkem ku zlepšení existenčních poměrů železničních zři zenců.
Posl doktor Pořt Vratichor Wittek Irův
21 article
Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl n Risenkolbův dotaz po ustanovení řádného pro- fessora všeobecných dějin na inšprucké universitě dv. r. Ludvíka Pastora ředitelem »Rakouského ústavu pro historická studia v Řlmě«, byl tam ustanoven na pět let a 1. července převezme správu ústavu. Pro návrhy na římská stipendia bude míti k ruce komisi několika historiků, takže stipendia dostanou se osvědčeným uchazečům. Proto Pastor je k svému novému úřadu zcela způsobilý. — na Wolfův po propuštění suplenta na středním ústavě proto, že prý nosil chrpu v dlrce u kabátu, že odstranil ji hned na ředitelovo napo- menutí a více s ní do ústavu nepřišel, avšak s jeho vystoupením z ústavu nemá věc co činiti. Suplent — beze zkoušek — byv ustanoven na rok, ne- ucházel se více o místo a proto nelze mluvit o jeho vyloučení, protože nosil chrpu na kabátě; — na Schönererův po obsazování ně- meckých far českými duchovními, že fary obsazuje biskup a ne vláda a proto, kde k tomu nemná zvlášt ního práva, nemůže ustanovovat osobu, jíž se má cirkevní obročí svěřiti. Také nemá právo ciniti ná- mitek proti národnosti duchovního, že byl ustanoven v jinojazyčném kraji. Ostatně ordinariaty samy při- čiňují se, aby pokud možná vyhověly svým věřícím. Ministr bude dbáti též, aby bylo více německého dorostu pro duchovní stav. — na Seitzův dotaz po zakázaném zřízen měšťanské školy ve Florisdorfě, že příslušně úřad nepovolily tam dvě měšťanské školy. Pro druhou nebylo ani dostatečného souhlasu všech činitelů. Posl. Seitz žádal, by se zejtra rokovalo o mi nistrově odpovědi na jeho dolaz, ale jeho návri propadl.
doktor Hartel Risenkolbův Pastor Wolfův Seitzův Posl Seitz Řlma
22 article
M.p. dr. Körber odpověděl na dotazy Be gerův a Sylvestrův po složení komise pre reformu lékárnictví, zasedající v ministerstvé vnitra že přislušná studia jsou již ukončena a ze sebraného materialu spracuje se přiměřená předloha. Lěkárníe i farmaceuti budou se moci o ní vyslovit a po pří padě navrhnout její změny. — na Bergerův po zaměslnávání lékárníků v noci a zavedení nedělního odpočinků pro lékár nický personál, že milerád učiní, čeho třeba k upra- vení lékárnické služby, pokud srovnává se s veřej ným prospěchem a zdravotnictvím. Nařídil již, aby se věc prováděla úřadně. — na dotaz téhož poslance po domácí lékárn dra. Goldbergra v Rychnově, že okr. hejtmanstv jablonecké nařídilo již, aby se tato lékárna zrušila neboť je tam zřízena veřejná lékárna nová. — na Kutscherův po opravení říšské silnic mezi Litoměřicemi a Bohušovicemi, že místodržitelstv vypracovalo již projekt na přeštětování této silnice Ministr obchodu bar. Call odpověděl na K lie mannův dotaz po omezení podomního obchodu Rudohořanů, že podřízené úřady byly upozorněny že přísná praxe při povolování podomního obchodu neplatí pro Rudohořany: — na Hanichův po zlořádech v Richterov gumovce v Mostě, sděluje výsledek vyšetření a pří slušná nařízení. Po odbytých formáliích přešlo se k 2. čten předlohy o lihové dani. Referent posl. D. Abrahamowicz přednes výborovou zprávu a doporučoval stručně příslušno návrhy. V drobném prodeji: ranní čísle o sobě . . . za 8 h vddpolodní . . . . . . . za 2h Ve úlislkách na venkověa ranní čhlo. . . . . . . . 10h sdpoleční: sk Inseráty platí se kotově napřei. Předplacení a inserty přijímá šdmisi- strane v Marianské ulici č.s Tam nacházejí se táž redakea tiskárna a erpedics „Károdnich Lirti“ Rukopisy so nevraenji.
doktor Körber Sylvestrův Bergerův Goldberger Kutscherův Call Hanichův D Abrahamowicz Károdnich Rychnov Litoměřice Bohušovice Most
23 article
Je zapsáno 30 řečníků pro a 21 proti předloze. Posl. Tambosi uznává dobrý úmysl vlády pomoci zemským financím. Není možno ukládati zemím stále břemena a neposkytnouti jím prostředku, aby to mohly snésti. V Tyrolsku přenášejí na obce všemožné agendy finanční. Politika tyrolského sněmu prospívá Němcům ale ne Vlachům. Tito žádají, by se jim poskytly prostředky, aby mohli zaujati místo, na něž mají právo, mezi národy. Líčí finanční správu tyrolskou a tamní školství. Země platí na školu průměrně zl. 163.—, na učitele zl. 62.—. (Slyštel Šlyšte! mezi Vlachy). Ostatek musejí platiti vlaské obce. Uznává odpor proti kořaleční předloze v někte- rých zemích také proto, že zvýší se daně. Zemským financím musí se pomoci dle potřeby a ne dle spo- třeby kořalky. Jeho strana nesouhlasí s takovým přirážkovým řízením; bude hlasovati proti předloze. Posl. Ivčevič pojednával o nepříznivém stavu zemských financí a jeho zlých následcích žzvláště v Dalmacii pro vzdělání lidu. Podává dva resoluční návrhy, jimiž vláda nabádá se, aby věnovala zem- ským financím bedlivou pozornost a příslušnou předlohu podala sněmovně v příštím zasedání; rovněž předlohu o převzetí rozpočtu na školy ná- rodní do rozpočtu státního.
Posl Němec Vlach Tyrolsko Dalmacie Slyštel Šlyšte
24 article
Posl. Borčič zakládá si na tom, že svým od- porem v dalmatském sněmě zmařil kořaleční před- lohu. Kázaly to okolnosti hospodářské, politické psychologické. Touží na zanedbávání Dalmacie připomíná ujednání s Uhrami o bosenských drá- hách. Při této předloze nešlo vládě o prospěch země ale o finančhí tíseň státu a to stačí k zamit- nutí předlohy. Nejen dalmatský, také jiné zemské sněmy proti ní brojily. Dalmacii nestačí 600. 000 K, jež jí mají připadnouti, aby zachránila se před za- hubou. V zájmu své velice pohoršené vlasti bude hlasovati proti předloze. (Pochvala mezi dalmatskými poslanci.) Posl. Byk pozastavuje se, proč nebyla zvýšena také pivní daň, zvyšuje-li se daň z lihových nápojů. Stalo se tak snad proto prý, že pivo pijí v zámož- nějších zemích zámožnější lidé. Pro Halič není tato předloha žádným darem. Rozvržení podilů dle spo- třeby je nejpřiměřenější. Bude hlasovati pro předlohu v zájmu celého státu a pro žalostný stav haličských finunci, jejž vyličuje a jímž omlouvá některé polito- váni hodné socialní zjevy v Haliči. Žádá, by se při rozdělování investičních úvěrů pamatovalo na Lvov a Krakov, tak jako na Vídeň, Prahu a Terst.
Posl Byk Dalmacie Uhry Halič Lvov Krakov Vídeň Praha Terst
25 article
Polemisuje s někdejšími Kosovými vývody proti polskému klubu a poznamenává, že posl. Kosovi ne- líbí se v Haliči nic a proto tak mluví. (Posl. Ko s Ja nejsem vinen, že je v Haliči tolik svinstva.) Možná, že Halič je v mnohém ohledu pozadu, ale tu třeba pátrati po příčinách a to s láskou ke své otčině. (Hlučná pochvala a potlesk mézi Poláky.) Posl. Vělkl není proti předloze, ale proti po- užití jejího většího výnosu. Náprava zemských financí staví se do první řady, avšak obce mají ještě více zapotřebí rozmnožení svých příjmů. Rozbírá zákon a činí různé podněty zvláště za zmírněním trestních ustanovení. Předkládá resoluci, aby při nápravě auto- nomních financí měl se zřetel zvláště na obce.
Kosův Kos Posl Polák Halič
26 article
Posl. Hybeš horlí proti zvýšení kořaleční daně, protože stihne zvláště chudší a nejchudší obyvatel- stvo. Líčí zevrubně životní a příjmové poměry země- dělských pracovníků, protestuje proti předloze a ozna- muje, že jeho strana bude hlasovati proti ní. K návrhu posl. Merunowicze přijímá se konec debaty a hlavními řečníky zvoleni poslanci hr. Deym (pro) a dr. Kos (proti předloze), načež rokování bylo přerušeno. Ministr zemské obrany hr. Welsersheimb odpovídá na dotazy ze dne 7. t., že myslivec Žilák neskončil samovraždou, ale podlehl otrávení krve,a po týrání vojáků. Co se týká prvního případu, ministerstvo vo- jenství, ač věc spadá jen do jeho oboru, vyžádalo si zevrubnou zprávu o celé včei. Tato měla se takto: Letos 27. února o 8. hod. ráno cvičil nadporučík K. Budiner 3 setniny na kasárním dvoře v Praze. My- slivec Friedl nezachoval se dle povelu a nadporučik zavolal Žiláka, aby pohyb velený řádně provedl, neboť se měl vycvičiti na poddůstojníka, jimž by se byl také stal. Avšak Žilák neprovedl správně pohyb, nadporučík mu to vytkl a uhodil jej lehce plochou šavlí na nábojnici. Žilák dostal se touto »korrekturou« trochu za šik a Budiner uhodil jej opět lehce šavlí na tornistr a tu buď se šavle smekla, nebo Žilák strhl pravou paží do zadu, byl Žilák na paži raněn. Po cvičení stýskal si myslivec na bolest v pravé ruce. Praporní lékař odkázal jej do posádkové ne- mocnice a oznámil připad veliteli praporu. Pro po- ranění zavedlo se hned 29. února soudní v yšetřování, jež zjistilo, že poranění nestalo se zůmyslně, nýbrž nešťastnou náhodou.
Posl Hybeš Deym doktor Kos Žilák K Budiner Friedl Praha
27 article
Žilák sám pochyboval, že by ho nadporučík bý- val chtěl ranit. Rekl-li později, že poranéní stalo s zůmyslně, učinil tak na podnět s třeti strany. Nad- poručík Budiner byl dle předpisu potrestan. Žiláka propustili z nemocnice 15. března a zůstal 14 dní mimo službu. Ode dne, kdy byl propuštěn z nemoc- nice až do samovraždy nebyl týrán ani ohrožován. Dne 29. března přinesla »Česká Demokracie« popud- livou zprávu o Žilákově poranění a v ní vyčítalo se Budinerovi ještě troji týrání, nemocnici předčasné propuštění Žiláka a majorusauditoru Eckhardtovi stran- nictví. Praporní velitel, prohlížeje Žilákovu ruku, nepozoroval na ní jako laik nic zvláštního a vyplá- val se ho v dobrotě po oně zprávě v Č. Demokracii. Žilák byl na rozpacích a mluvil o svém poranění jen s matkou a bratrem, s neznámými civilisty, již ho přišli do nemocnice navštiviti, ne. Po samovraždé řekla »Č. Dem.«, že Žilák sám podal jí dřivější zprávy. U mrtvoly byla nalezena osudná noticka ze dne 23. března Žilák byl bezpochyby vykořistěn k prolivo- jenské propagaundé. (Odpor mezí českými radikály). Patrně vzbuzovala se v něm lichá naděje, že bude pro poranění superarbitrován a když se tak nestalo a on obával se dalších zlých následků, sáhl si na život; zastřeliv se vlastní rudnici, jak dosvědčili vo- jáci v téže světnici ubytovaní. Ministr líčí, kterak zpravení o samovraždě bralr a matka Žilákova.
Žilák Rekl Budiner Žilákův Eckhardt
28 article
Oba přišli 1. dubna v 9 hodin ráno do adju- tantury, kde jim sděleno, že mohou se jíti podivati na mrtvolu v posádkové nemocnici. Hodina pohěbu nemohla se jim oznámiti, protože za příčinou obdukce mrtvoly nebyla ustanovena. Odpoledne oznáneno matce, že bude pobřeb o 2. hod. Odbyl se bez vojenského průvodu a mrtvola pochována ve společném hrobě jako vždy, kdy není postaráno o brob zvláštní. Pověsti o samovraždě zmocnily se radikální noviny, aby ji tendenčně vykořistily. (Oho! mezi českými radikály.) Proto nastalo jitření v nižsích vrstvách pražského obyvatelstva a agitovalo se pro hromadné účastenství na pohřbu. Bylo však již pozdě a asi 400 lidí odebralo se na hřbitov, kde řečnilo se a nebožtik vyhlašován za oběť militarismnu, jemuž třeba postaviti se. Ve schůzi lidu 6. dubna agitovalo se proti důstojnictvu tak, až byla roz- puštěna. Není pravda, že byl Žilák předčasně z nemoc- nice propuštěn, rána byla dle shjedání lékařů úplně zacelena, takže nemohla míti za následek neschop- nost k službě a výdělku. Vyšetřování nebylo stran- nické. Ministr uvádí zejmena přitomné při něm osoby. Neštěstí Žilákovo způsobily jiné příčiny. Není pravda, že byl den před svou smrtí týrán. Ministr vyhražuje opětné celou záležitost vojenské správě a dokazuje, že nepatři před parlament. Ministr odpověděl potom na dotazy po samovraž- dách ve vojště, líče a opravuje přednešené případy. Vzpomněl opětných předpisův o humanním zacházení s vojáky a uvedl, že byli na příslušných místech zaa na ně upozornění. Líčil těžké postavení důstojaictva, vychvaloval jeho činnost a obětavost. Ministr jest
Žilák Žilákův