1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 133, ze dne 15. května 1907.
7
article
Ze světových trhů obilních
Ze světových trhů obilních
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
T. V minulém týdnu bylo počasí suché a horké,
EPdáno bylo slunečné a teplé počasí. Zlepšování stav
osení není tedy dokonale opatřeno. Přes to, pokud se
týká naší říše, nutno řici hned, že dle spolehlivých
soukromých zpráv z Čech, Moravy, Dolních a Horníc
Rakous je slav osení dobrý. Toto utrpělo pouze v Ha-
liči. Všeobecně považují se vyhlídky na sklizeň v Ra-
kousku za dobré střední. V příčině Uher nutno kon
statovati, že úřadní zpráva z 1. května odhaduje úby
žek proti roku loňskému sotva na 10 proc., že všal
v roce minulém sklizeň byla skvělá. Dosti časté ste-
sky na osení lze slyšeti v Německu. V Anglii jest osení
tak příznivé jako zřídka kdy v tuto dobu. Ve Franci
jest počasí dobré, osení uspokojivé Na úbytek sklízně
10—20 proc. počitá se v balkánských zemích, poně-
vadž jarní výsev a obdělávání byly značně opozděny
Dozrávání spadá proto na horký měsíc červenec, cež
skrývá v sobě mnohé nebezpečí. Totéž platí o jiho-
východních územích Ruska. Dle všech zpráv a odhadů
o slavu osení v Evropě lze souditi, že není sice vy-
hlídky na tak bohatou sklizeň jako byla loňská, že
však v celku lze počítati na sklizeň střední. Nemnoho
jinak je tomu v hlavní produkční zemi, Spoj. státech.
Uher
Čechy
Morava
Horníc Rakousy
Německo
Anglie
Rusko
Evropa
8
article
Nutne nejdřive konstatovali, že z úhrnné osevné plo-
chy letní pšenice bylo letos obdělá no 71.5 proc. oproti
Bí proc. v roce minulém a že neobdělaná osevná plo-
cha zimní pšenice činí 28,132.000 akrů oproli
29,623.000 v roce loňském. Jak zimní tak letní pše-
nici oseto tudíž lelos o miliony akrů, více než v roce
loňském. Proto mohl by býti možný úbytek sklizně
nahražen větší osevní plochou. Ke konci týdne do-
šlá měsíční zpráva zemědělského úřadu ve Washing-
toně odhaduje slav zimní pšenice 1. května na 82.9
proc oproti 91 proc. v roce loňském, stav pšenice
v Kansasu činí 82 proc. oproti 87 proc. v r. 1906.
1 kdyby tudíž byl považován za správný odhad skliz-
ně známého statistika Snowa, který založen je na télo
zprávě, lze spoléhati na výnos 143 mil. hl zimní pše-
nice Oproti odhadu těže doby roku loňského znamená
to pouze pokles 15 mil hl. Při značných zásobách,
kleré ještě dnes Amerika má, nelze tento úbylek
považovati za rozhodující. V celé světově oblasti neni
tudíž příčiny k znepokojení stran vyhlídek na sklizeň.
Snow
Kansas
Amerika
9
article
Tím méně, že do doby sklizně mine ještě několik
měsíců, které mnohé mohou ještě vyrovnati. Tím
nevysvěllitelnější jest neobyčejný vzeslup kursů, který
nastal v minulém týdnu na všech obchodních místech.
Zdá se, že po požehnaných sklizních posledních tří
jet převládá na všech trzích dojem: každá sklizeň,
která není rekordní, jest špatnou sklizní a podmiňuje
ceny z hladových let. Jinak nelze vysvětliti haussu
v minulém týdnu. V Nov. Yorku znamenala pšenice
pohotová 90/2—9612 (plus oproti týdnu předešlému
61% centu), na květen 91/8—97/2, na červenec 913/2—
981/4, na září 921/2—983/% centu. Při tom jest tam ta-
kový dostatek zboží, jaký v těto době nikterak není
obyčejným. V posledních 6 týdnech byly dodávky
amerických farmářů na 8 hlavních trzích západu ne-
obyčejně velké a činily 9.3 mil. hl oproli průměru
47 mil. hl v posledních třech. letech. Přirozeně
stouply během těchto 6 týdnů viditelné zásoby
o 1.6 mil. hl. kdežlo v těchže týdnech roku minulého
poklesly o 2.2 mil. hl. Vůbec přibylo v dub
viditclných zásob pšenice na světě. Činily toliž1
května v milionech hl:
Evropa
Amerika Úhrnem
1907 . . . 27 . 9
30.6 585
York
Evropa amerika
10
article
1906 . . . 27.3 . 21.4
Třebas že tedy v Evropě zásoby neslouply tak.
jako v Americe, nelze o nedostatku zboží vůbec mlu-
viti, neboť do Evropy pluje nyní 18.9 mil. bl. pšenine
oproti 17.7 mil. hl současně r. 1906 a Argentina za-
sílá lýden co týden milion hl pšenice, aniž by stav
jejich zásob zmenšil. Statistická situace nikde ne-
opravňuje tudiž k mocnému vzeslupu cen v posledním
týdnu, který zřejmě jen proto vznikl, že celý svět
měl naději v novou rekordní sklizeň. V Anglii stouply
ceny o 6 d. Ve Francii poněkud horší počasí před-
posledního týdne zpevnilo kursy, poněvadž venkov
jen při brzké sklizni vydrží se svými zásobami bez
značných dovozů. V Paříži znamenala dodávka na
květen 23.40—23.95, na červen 23.75—24.30, na čer-
venec-srpen 23.80—24..30, na září-prosinec 22.95—
23.30 fr. Německo příliš na počátku kampaně vyvá-
želo a proto vystupuje tam nyní potřeba pronikavěji
V Beriině znamenala lhůta na květen 197.25—203.50.
na červenec 197.50—203.—, na září 191—196.50 mk
V Rakousko-Uhersku ochromovala pronikavá
haussa obchod. Ani obchod, ani konsum nemají dů-
věry k cenám, na kterých majitelé trvají. Pohotové
zboží podražilo během týdne o K 1.20—1.40, odbyt
do Čech vývozní a transitní obchod vázi. Lhůta ři-
nová znamenala v Pešti 9.53—10.72. Nová slovácká
pěeníce jest nabízena za cenu o 20 hal. nižší, než
záznam na říjen.
Evropa
Amerika
Argentina
Anglie
Francie
Paříž
Německo
Rakousko
Uhersko
Čechy
Pešť
23.95
11
article
Žito bylo rovněž tak pevné jako pšenice, při
čemž bylo lze dokonce docíliti snadněji odbyl, než
u pšenice. Lhůty znamenaly v Berlíně na květen
137.75—200.75, na červenec 186.75— 199.25, na zář
172—176.50 mk. V Pešti znamenala dodávka na říjen
7.96—8.71.
Také pro oves jeví obchod zvýšený zájem. A
ceny stoupají, jsou nabídky ze slanic malé. Kursy
stouply následkem haussy chlebovin. Znamenán byt
v Pešti oves na říjen 6.85—7.40: v Berlíně na květen
188.25—192.25, na červnec 190.75—193.50 mk.
Dodávky kukuřice amerických farmářů činily
od počátku kampaně (1. listopadu) 35.7 mil. hl oproti
32 v roce minulém. Přes to odhaduje „Bradstreet
nynější zásoby asi 1000 tržišť na východě Skalných
Hor pouze na 5 7 mil. hl oproti 6 mil. v roce minu-
lám. Z Argentiny bylo v minulém týdnu oznamováno
Jakost kukuřice jest nestejná, letošní výtěžek odha-
duje se asi na polovinu loňského, kdežto před ne-
dávnem počítáno jen na třetím. Zásilky laplatské ku-
kuřice činily v minulém týdnu 150.000 hl oproii
115.000 před týdnem a opřoti 60.000 před dvěma tý-
dny. Loni vyvázeno týdně 750.000 hl. Menší viditelné
zásoby a zmenšená soutěž Argentiny podnítily v Nov.
Berlín
Pešť
Argentina
12
article
Yorku ke zpevnění. Znamenána tam byla kukuřice
as květen 60—611/2, na červenec 58—59, na září 58—
59/2 centu. V Německu, kde ruské zboží jest dosta-
tečně nabízeno, udržovala kukuřice své ceny. U nás
dašlé zprávy o nepříznivém stavu osení v Rumunsku
a Srbsku podnítily ke zpevnění. V Pešti znamenala
kukuřice na květen 5.86—6.42, na červenec 5.88—
Mlýnské výrobky. Na domácím trhu zvý-
Hly mlýny své požadavky souhlasně se zdražením
obilí. Odbyt byl čilý, pokud jednalo se o uzávěrky
na krátkou lhůtu. Konsum kupuje u druhé ruky, která
své uzávěrky nabízí levněji. Spatný odbyt mouky
ochromoval obchody na zahraničních trzích. Ceny
stouply, avšak ne tak, jako surovina. New-York zna-
menal Spring Wheat Clears 3.40 dol. oproti 3.30 v tý-
dnu předešlém. Anglie znamenala domácí a cizí mou-
ku nezměněně. Fleurs de Paris znamenala na květen
30.30—30.80, na červen 30.50—31.15, na červenec-
srpen 30.90—31.75, na srpen-září 30.10—30.65 fr.
Z trhů'peněžních. (14. kvělna.) Bursy dnes po-
někud zpevnily, poněvadž počasí zlepšilo se potud,
že z mnohých stran oznamovány deště. Na obilních
borsách nastal pokles cen a to působilo na peněžníc
trzích příznivě.
Praha. Dnešní bursa měla sice průběh klidný
sle zájem jevil se jak pro akcie, tak i ukládan
hodnoty a obchodovány 4% zástavní listy české
bypoleční banky za K 99.70 a došlo k závěrkám
skrií Živnostenské banky za K 242.—: za akcie
skciové továrny na umělá hnojiva v Kolíně nabí
zeno K 400.—, ale zboží se při ceně té neukázalo.
Dále podáváno za akcie: Strojírny Daňkovy korun
655.—. Ceské průmyslové banky K 414.—. Podolské
York
Hla
Bursa
Daňkův
Německo
Rumunsko
Srbsko
Pešť
NewYork zno
Anglie
Fleurs jít Paris
Praha
Kolín
Spring Wheat Clears
živnostenský banka
Ceský průmyslový banka
cent
dol
13
article
cementárny K 200.—, Akcie kolínské továrny na ká
vové náhražky K 610.
Vídeň. Vzhledem na dnešní volby nebylo
dnes začáteční bursy. Na polední burse bylo smý
šlení pevné, poněvadž z Pešti bylo ohlášeno, že
ceny obilí klesly. V popředí zájmu byly alpinky
také kreditky, jakož i akcie státní dráhy byly vyšší
Ve šraňku akcie západočeské báňské společnost
magnesitové v paroplavební byly favorisovány. Akcie
huti Poldiny klesly. Turecké losy se seslabily. Na
konec byla nálada slabší. Trh k ukládání byl slabý.
Na eskomplním trhu stav peněz nezměněn 41/% ai
43/1s procent.
Berlín. Život na dnešní burse podobal se
v mnohém včerejšímu. Vyšší ceny obilí hlášené
počátku v průběhu dalším zlevnily. Soukromá sazb
dískontní zvýšena o další 1/2%, což jako včera vše-
obecně rozladilo. Neméně nepříznivě působily chab
záznamy pro dráhu kanadskou, signalisované z Lon-
dýna. Za těchto okolností došlo ku větším prodejům
zvláště na trhu kasovním. Akcie volně obchodova
ných společností uhlářských a železářských celken
své záznamy uhájily. Z dopravních podníků rakou-
ské dráhy chabé, z amerických Baltimore a Pennsyl-
vanie nezměněny. Kanada o 1% nižší. Akcie bank
i dnes laciněji vybízeny. Včerejší kursy ruských
titrů na Paříž uhájeny. Denní prostředky oběžné
41/2 proc.
Poldin
Vídeň
Pešť
Berlín
Baltimore
Pennsyl
Kanada
Paříž
14
article
Reforma nemocenskéhio a úrazového pojišťování
V pojišťovacím sboru poradním ministerstva v itra
bude v nejbližší době projednána osnova zákona
kterou mají býti změněna některá ustanovení plat-
ných zákonů o pojišťování nemocenském a úrazovém
Stane se tak s poukazem k tomu, že nemá býti před-
btháno zamýšlené pronikavé reformě dělnického poji-
šťování, že však jest nezbytno učiniti již nyní jist
nejnutnější opatření, která v rámci dotčené reformy
v každém případě dojdou místa. Především jde o z
vedení závazného vedení mezdních zá-
znamů se strany závodů podléhajících úrazovému
pojišťování, t. j. o stanovení povinnosti vésti zá
znamy, jichž jest potřebí k vyšetřování mezdních dů
chodů pojištěnců jakožto základu platů pojistných
Tyto záznamy mají se uschovati po 3 léta. V odů-
vodněm ukazuje se k tomu, že během doby v této
příčině rozmohly se velice nesrovnalosti, které stejně
těžce postihují všechny zúčastněné faktory: ústavy
jimž ucházejí pržíspěvky, pojištěně, kleří ocitají s
v nebezpečí zkrácení svých nároků a podnikatelé po-
ctivě přiznávající, kteří, jak z obou důvodů právě
uvedených, tak také z toho dalšího důvodu jsou lín
postiženi, že následkem ujití příspěvků na základě ne
správných fassí snadno dochází k zařadění příslu
ných kategorií do vyšších tříd nebezpečenských
15
article
Zvláštní ustanovení čeli proli živnostem s ta-
vebním, zejména pak proli oněm podnikatelům
kteří nejsou oprávněnými živnostníky stavebními
nastrčenými osobami dávají stavby prováděti, unika-
jíce tak platům pojistným. Další ustanovení chysta
něho zákona omezuje právo úrazových pojis toven
nemocenských pokladen vymáhati placení dlužných
pojistných přspěvků na dobu 3 let od té doby, kdy
pojistný příspěvek dle zákonného nebo statutá rníh
ustanovení byl splatným. Talo promlčecí lhůta
přetrhuje se oznámením u příslušného úřadu neb
rozkladem se strany některého dělníka, zeměstnaného
u podnikatele, příspěvek dluhujícího. Dle dnešní sou
hlasné judikatury správního soudu promlčení pojist-
ných příspěvků vůboc se neuznává, takže žádají se
doplatky často až od doby vejití přislušného zákon
v platnost, totiž od r. 1889. Konečně má býti stano
veno, ze z dlužných příspěvků úrazových platí se 4
úroků z prodlení po uplynutí měsíce lhůty od lhůty
platební. — V kruzích průmyslových již při poradáel
známého vládního programu reformního protí zave
dení nucených záznamů mzdových ničeho nebylo na
mítáno, a zkrácení promlčecí doby jistě bude uvítán
s povděkem. Povinnost ku placení úroků z prodlen
má analozii při daních a j. dávkách a jest o 12% mír
nější než u těchto poslednějších. Dále počíná tate
povinnost toprve při obnosech nad 50 K.
16
article
Ústřední hospodářská společnost pro královstv
české konala dne 11. května za předsednictví J. j
JUDra. Bedřicha knížete Schwarzenberga za čelné
účasti schůzi svého ředitelstva, ve které uzná n
bylo za nutné prodloužiti hospodář-
skou výstavu od 26. května až do2
června. Předseda zahájiv schůzi oznamuje, že dl
došlých přípisů hodlá mezinárodní kongre
zemědělský ve Vidni navštíviti dn
29. května hospodářskou výstavu a by
dle návrhu pana předsedy přípravného uvítacího ko-
mitétu zvolen míslopředseda společnosti zemský in-
spektor dr. Fr. Sitenský. Následkem této návštěvy
bylo nutno prodloužiti výstavu skot
o dena celou výstavu odva dny, aby vý-
stava drůbeže mohla býti k prvním
červnu instalována. Na to přednáší cís. rad
inž. Rich. Jahn zprávu výstavní, která byla jedno-
myslně vzata na vědomí a bylo schváleno, aby ná-
sledkem neobyčejného navalu ve sku-
pině chov ného zvířectva byla skupina žir-
ného skotu odřeknuta. Dále přednáší před
seda výstavním výborem navrženou listinu sboru
soudců, která byla proti dřívejším výstavám roz-
množena a doplněna odborníky a byla
na to jednomyslně schválena. Taktéž byl projednán
řád pro závodní dojení, který by s nepatr-
nými změnami přijat a ustanoveno bylo, aby závo
tento konán byl dne 27. a 28. května. Dalším pro
gramem schůze byla úrada ohledně proveden
JUDr
Bedřich
Schwarzenberg
Sitenský
Ing
Rich
Jahn
Francie
17
article
resoluc. o chlévské kontrole a pokus-
nictví na valné hromadě společnosti usnesených
bylo jednomyslně na návrh pana předsedy usneseno
1. požádati český odbor rady země-
dělské pro král. české o svolání dotyčn
ankety: 2. učiniti podání na sněmu z
zřízení zemského výzkumného ústavu
po případě žádati za doplnění nynej
ších pokusných stanic při zeměděi-
ských školách a za 3. požádati spole
pro chlévskou kontrolu při spolku stat-
kářů a nájemců za další pokynya
přání v tomto oboru. Konečně bylo 16 novýel
členů od poslední schůze přistouplých do společnost
přijato
Výsledek říšské „reformy“ fiflanční v Německu
Z právě uveřejněného výkazu o finančním hospodář-
ství státním v Německu v r. 1906 vysvílá již nad
vši pochybu jistě, že tak zv. finanční reforma lon
provedená značně zklamala naděje vládní a výnos no-
vých dani zůstal v celku citelně za výnosem prelími
novaným. Některé zdroje nových příjmů arci nesel-
haly, tak daň pivní, jež odhadována na 5 míl, mk.
vynesla ve skutečnosti 131/2 mil., daň z cigarot 62
mil. místo preliminovaných 4 mil., výnos dávky z ná-
kladních lístků hradí se v celku s odhadem (11 mil.)
Naproti tomu duň z jizdních lístků vynesla jen 19
mil. proti čekaným 24 mil.; daň z automobilů 11
místo 2 mil., daň z tantiem 21/4 místo čekaných
mil. a daň dědická jen 31/2 mil. vůči rozpočteným
8 mil. mk. V celku vynesly nové daně tody 50)
Německo
rada země
18
article
mil. marek, t. j. o 10)4 mil. měně než původně
odhadováno. Jest ovšem sporno, pokud lze první
ukládací rok pokládati za obraz normálního rozvoje
jednotlivých těchto druhů daňových, zejména u dan
dědické a z tánliém rušívě ještě zaháhly momenty
berně-technické. Naproti tomu u daně z jízdních listk
nemůže býti o tom pochyby, že nová nepopulární dai
měla v zápětí značné odstěhování pasažerů do nížších
tříd jízdních. Vládní listy se utěšují tím, že lze již
konstatovati pohyb zpětný a že nepřízeň obecenstva
k této dani je již překonána.
Zahraniční vystěhování přes Brémy vykazuje z
duben t. r. rovněž vzestup. Počet vystěhovalců přes
tento přístav obnášel v dubnu t. r. 28.648 proti 19.80
loňska a za celou prvou třetinu roku 86.799 proti
75.148 téhož období loňska.
Brémy
19
article
Zmar projektu elektrické dráhy mezi Vídnía
Přešpurkem. Nedávnému usnesení národohospodář-
ského výboru uherského parlamentu, kterým zamít-
nuta byla přes protekci Košutovu zákonná předloha
o elektrickém dopravním spojení Vídně s Prešpurkem
— zvláště z důvodů politických — věnuje delší stat
včerejší „Fremdenbl.“ Stat není bez štiplavých ironi-
ckých poznámek o zemské železniční politice Dolních
Rakous. Tím, že autor článku ironicky děkuje Uhrům
resp. národohospodářskému výboru uherské sně-
movny, že jeho usnesení znamená vlastně milionový
dar pro poplatníky dolnorakouské, staví mimoděk
v dívné světlo snahy zemského výboru dolnorakou-
ského o uskutečnění řečeného projektu železničního
Košutův
Uher
Vídnía Přešpurk
Vídeň
Prešpurk
Dolní Rakousy
uherský parlament
20
article
Zemský výbor ujal se akce, když iniciativa souk ro
mého kapitálu selhala, když se totiž ukázalo, že
podnik by vykazoval pranepatrnou rentabilitu. Na
závadu zejména bylo, že projektováno bylo trvání celě
jízdy na déle než 21/4 hodiny, tedy mnohem více,
než trvá dnešn jízda železniční přes Marchegg. Z ne-
známých důvodů obětoval se tedy zemský výbor
dolnorakouský i chtěl garantovati z trati 60 km dlou-
hé, pokud probíhá Předlitavskem, roční výnos 450.00
korun, což by i dle nejoptimističtějších výpočtů zna-
menalo vždy hotové doplácení na dráhu aspoř
150.000 K ročně. Návrhy zemského výboru byly
sněmem dolnorakouským plně schváleny a dostalo
se jim již v r. 1904 sankce zákonné. Jednání s Uhrami
nevedlo však dosud k cíli a nyní je na delší dobu
pochováno. Utěšuje-li se nyní autor ve „Frdmbl.“, ž
neni proč želeti, ježto na dále bude možno používati
výhodnějšího spojení via Marchegg, resp. nápravu
snadno může zjednati společnost státní dráhy zrych-
lením jízdy na trati Vídeň—Hainburg přes Most n-
Lit., zůstává stále dlužen vysvěllení, proč tedy zem-
skému výboru v Dol. Rakousích tolik na uskutečnění
elektrického spojení záleželo, že byl hotov přiněstii
milionové oběti.
Marchegg
Předlitavsko
Uhry
Vídeň
Hainburg
Most
Litva
Dolo
Rakousy
km
21
article
Ze zemského pojišťovacího fondu cisaře Fran-
tiška Josela I. Zřízením nadlepšovacího fondu ž iv-
nostenského vzbuzen byl v kruzích živnosten-
ských živý zájem pro král. čes. zemskou pojišťovnu
starobní. Četaž živnostenská společenstva usnesl
se ze jmění společenstevního položiti základ ke sta-
robnímu pojištění svých členů, živnostníci již poji-
štění pilně vkládají dále, by splnili podmínky, které
stanověny pro účaslenslví na fondě bonifikačním
Celá řáda školních výborů pokračovacích škol prů-
myslových, živnoslénských společenstev a i jedno-
Ulivců obdařila žáky těchto škol v odměnu za piinou
návštěvu a dobrý výsledek ve škole pojistkami ústavu
Z čelných pojištění živnoslenského dorostu dlužno
uvésti pojištění 81 učně, na jichž slarobní pojištění
věnovalo na podnět pana Ferdinanda Šrekra, jednatele
výstavky prací učednických v Kralovicích, pořadatel-
stvo těto výstavky značný peníz jako základní vklady
Podobně učinilo společenstvo krejčí malostranských
král. Hradčan i Holeševic k. návchu svého stárosty
pana Klementa Adamce větší základní vklady po-
jistné za 30 učednic z fondu učednického. Městská
spořitelna v Příbrami věnovalá z čistého zisků dalši
značný příspěvek pro bonifikační fond živnostnictva
pol. okresu příbramského, který založila. — Lepšího
stále porozumění dostává se snahám zemské pojišťov-
ny starobní též ve stavu rolnickém. Počet rolníků.
kteří tu menšími, ale pravidelnými, tu většími vklady
chtějí zabezpečiti si výhodný výměnek na stará ko-
lena,, vzrůstá den za dnem. C. k. okresní hejtman
Fran
Šrekr
Adamec
Kralovice
Hradčany
Příbram
Josel I . zřízení nadlepšovací fond ž iv
výbor pokračovací škola pr
22
article
Kraffer rozvinul za podpory spořitelny domažlické
hortivou činnost za účelem pojišťování čelpdi u Zem-
ského pojišťovacího fondu. Max Passer, majitel vel-
kostalku Mstětice, zamýšlí svému správcí a třem zl-
zencům zabezpečiti doživotní důchody pravidelnými
ročními vklady. Zimní hospodářská škola v Hořovi
cích přihlásila k pojištění 12 rolnických synů, učinivš
za ně základní vklady bez výhrady, by větším tak zí-
skaným důchodem pobídnuti byli k dalšímu vkládání
Z dalších význačnějších pojištění, v poslední době
uskutečněných, dlužno uvésti pojištění většího počtu
členů Jednoty českých novinářů, za něž tato učinila
značné základní vklady, pojištění úřadníků a zřízenců
firmy Ant. Klazara synové v Kruhu u Jilemnice, Bratří
Čížkové, nást. na Kr. Vinohradech. — Za I. čtvrtletí
1907 přijati 792 noví pojištěnci, čímž dosloupil počei
pojištěných výše 30.743. Vkladů přijato za r. 1907
do 31. března 1907 celkem 4021, úhrnným penízem
231.779 K. K výplatě povoleno v r. 1907 důchodů 2
ve výši 12.700 K 86 h. Celkem poukázáno již k vy
plácení 615 důchodů v úhrnněm obnosu 221.252 k
63 h. — Kdokoli zajímáš vo o tulo zemskou starobní
pojišťovnu, navštiv kancelář Zemského pojišťovacího
fondu v Praze III. „u Montagů“ v úradních hodinách
8—2, v neděli a ve svátek 9—11) nebo dopiš si lístken
korespondenčním a kancelář tato podá co nejochotněji
žádané poučení a prospekty úplně zdarma a franko
Podobně učiní jednatelstvi tohoto ústavu, zřízená u
všech téměř okresních výborů, obecních úřadů, správ
škol, duchovních úřadů, různých spořitelen, Raiffeise
nek, živnost, společenslev, firem atd.
Passer
Klazar
Montag
Mstětice
Jilemnice
Praha
Anta
obecní úřad
23
article
Vystěhovalecká anketa v Uhrách. Stále rostouc
zahraniční vystěhování a ruku v ruce s tím se dosta
vující nedostatek dělnictva, náleží, jak známo, k. nej
temnějším stínům uherského hospodářství národního
i je proto pochopitelna úsilovná snaha Uhrů o zjed
nání nápravy. Nejnověji rozhodl se svaz uherských
továrníků uspořádati ve dnech 19. června a násl
zemskou anketu o vystěhovalectví. Úkolem jejím má
býti výhradně shrnouti praktické prostředky a návrhy
čelící ke zmenšení vystěhovaleckého nebezpečí. K an-
ketě přizváni jsou kromě členů svazu delegáti mini-
sterstev, expositur hornických oblastí, a Čelných
úřadů statistických. Svaz hodlá přizvati i vynikající
zástupce z kruhů zákonodárných, správních ř věde-
ckých, již se zabývali otázkou emigrační. O výsledcích
ankety neopomenemne zpraviti své čtenáře
Konjuňktura na trhu železářském. Jak oznamuje
„Milt.-Ztg.“ přinesli si zástupci rakouského železář-
ského průmyslu na sjezdu Iron and Steel Institutu
z Londýna dojem, že vůdčí osobnosti anglického zele-
zářského průmyslu mají plnou důvěru v neoslabené
trvan konjunktury. O ochabnutí konjunktury nen
vůbec řeči.
Uher
Uhry
Ztg
Londýn
svaz uherský továrník
Iron and Steel institut
24
article
Pokladna dobytčího trhu v Pošli. Veterinářský
odbor uherského zemědělského spolku konal včera
schůzi, na které bylo usneseno podati magistrátu
hlavního města petici, ve které tento se žádá, aby
nepronajal pokladnu dobytčího trhu finanční sku-
pině. V odůvodnění se praví, že pokladna dobytčího
lrhu zdražuje ceny masa vysokými poplatky. Žádá
se za svolání odborné ankety, na níž uvažovalo by
se o otázce, zda by se neměla pokladna dobytčího
trhu předati korporaci zemědělských interesentů.
která by spravovala pokladnu společně s městem
Jednota českých žřevařských průmyslníků zemí
koruny české se sídlem v král. hlavním městě Praze.
koná dne 26. května o 10. hod. dopolední v místno-
sti spolkové, v restaurantu Brejškově v Praze, II.
Spálená ulice, č. p. 47 n., I. poschodí mimořád-
nou valnou bromadu, na jejímž pořadu je
1. Čtení zápisníku. 2. Volba náměstka. 3. Volba čtyi
výborů. 4. Volba přehlížitele účtů. 5. Návrh na
změnu názvu spolku. 6. Volné návrhy.
Soutěž na stroje ku pěstění vína. V Palermu
bude se konati na podzim t. r. mezinárodní soutěž
na samočinné stroje ke vzdělávání vinic. V příslušné
královské nařízení lze nahlédnouti ve vývozní kan
celáři obchodní a živnostenské komory pražské.
Hospodářské poměry v Rumunsku. Vývozní kan
celář obchodní a živnostenské komory pražské sdě
luje interesenlům, že vyloženy u ní k nahlédnut
nejnovější spolehlivé zprávy o hospodářských po
měrech v rumunských okresích Vlaska, Teleorman
Mehedinti a Gorju.
Brejškův
Vlasko
Teleorman Mehedinti
Gorja
Praha
Palermo
Rumunsko
spolek
živnostenský komora
25
article
Česká chemická společnost pro vědu a průmy
konala dne 11. t. m. v »Markuru« svou mimořadnou
valnou hromadu. Ze zprávy jednatele podotknoui
sluší, že počet členů vzrosti na 573 a dále, že výbo
podnikl přípravné práce k založení kondičního od
boru. Výše členských příspěvků schválena byla val
nou hromadou tak, jak se výbor usnesl. V pře-
nášce »O patentu a jeho podstatě«, která po fnr
málních bodech programu následovala, ličil p. dvor
rada A. Bělohoubek zajímavým způsobem orga-
nisaci patentních úřadů čelnějších států, zvláště ra-
kouského. Vykládal, kterým podmínkám každý patení
musí vyhovovati, aby mohl býti udělen a jakým
způsobem má býti sepsán popis patentu, zvlášte
t. zv. patentní narok. Pan přednášejíci dotkl se též
znamenitého vzrůstu, kterého doznal patentní úřad
za Sleté své existence. Po přednášce p. dvor. rady
Bělohoubka rozpředla se čilá debata, v níž celá řada
členů dožadovala se podrobnějších informací se strany
p. přednášejícího, po jehož odpovědích a vřelém po-
děkování p. předsedy cís. rady Gollera schůze skon-
čena.
A Bělohoubek
Bělohoubek
Goller
26
article
Ruské Hinance. Petrohradský dopisovate! »Pol.
Korr.« měl s ruským ministrem financí Kokovcevem
rozmluvu, ve které lento konstatoval, že státní příjmy
v prvním čivrtletí tohoto roku oproti témuž obdob
v roce loňském stouply o 20 milionů rublů a pro-
hlásil, že vláda prozatím nezamýšlí uzavříti nijakou
půjčku.
II. ovocnický kurs okresu plzeňského. Druhé
praktické cvičení spojené s výkladem, koná se 15
května v Božkově, 17. května v Kyšicích, 21. května
v Hromicích, 23. v Outusicích, vždy o 9. hodině ráno
Na programu: Přeroubování a zmlazování ovocných
stromů
Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek v K ar
dašově Rečici konati se bude dne 21. května
— Na výroční trh v Ousobí přihnáno bylo 250
kusů hovězího dobytka, ponejvíce mladých volů a
dojných krav. Příští trh koná se 6. července.
Trhy peněžní.
Pražská bursa.
Pol
Korr
Kokovcev
Božkov
Kyšice
Hromice
Outusice
Rečica
K ar
31
article
Kom. dl. úp. . „
Kom. dl. úp. . „
31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh
Ruská stát. půjčka z r. 1906
4.24
Únorová spol. renta (v pap.)
Dubnová .
(ve stř.)
Květnová . .
(v pap.)
4 e
Červencová spol. renta (ve stř.)
Rakouská zlatá renta . . ..
» korunová renta . . 4 e
» investiční . . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . . a
Česká zajišťovací banka . . ..
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka ..
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Haličská akc. hypoteční banka.
Rakousko-uherská banka . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . ..
Česká společnost cukerní . ..
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolinská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnost
První česká raf. v Modřanech
s » tov. orient. cukrov.
Prior
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Kolinská
Hradec Králové
Rakousko
Č . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
eskontní banka
živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
Český báňský společnost
Poldin huť
železářský společnost
únorový společenský
32
article
Renty:
14. května 13. května
98 50 9860
4procentní papírová květnová . .
42procentní » únorová . .
99.75 99.85
Iprocentní stříbrná lednová . . . 98.35
98.50
99..90
99. 80
4.2procentní » dubnová . .
4procentní zlatá rakouská . . .
116. 65
116. 70
98 45
98. 6
4procentní korunová rakouská . .
88.35
88.35
31/sprocentní korunová (invest.) .
áprocentní zlatá uherská . . . .
111.90
111.90
4procentní korunová uherská . .
93.90
83 85.
31/zprocentní kor. (invest.) uher..
85.50
85.4
ruská půjčka . . . . .
Zástavní listy-
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/2proc. Hypot. banky kr. českého
41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 49%
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . . .
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
lisské. . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
Banky:
Česká průmyslová . . . . . .
»Union«
ústřední banka
Český průmyslový
35
article
Závěrečné kursy
14. května 13. květn
Živnostenská
. . . . . . 240 50
241.50
moravská eskontní . . . . ..
rakousko-uherská . . . . . . 1770.—
1775.—
anglo-rakouská . . . . . . .
306 90
307.—
447 25
447.25
banka pro země rakouské . . .
574.—
574.——
dolno rakouská eskontní . . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost 615.—
615.—
rakouský úvěrní ústav . . ..
662.50
661.75
uherská všeobecná úvěrní . .
764.—
762.—
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. 1036 50 1035.—
vídeňská bankovní jednota . . .
544.60
545.—
vídeňská banka »Union« . . . . 564.—
565.50
všeobecná depositní banka . . . 460.—
460.—
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . . . 3045.—
» B . . . 1132.— 1131.—
Česká severní dráha . . . . . 357.— 358.—
Duchcovsko-podmokelská dráha . 570.—
Rak. severo-západní dráha . . . 438.— 438 75
Polabská dráha . . . . . . . 432 — 432.—
403.25
Pardubická (Jiho-sev.něm. spoj.) . 403 25
Pražskoduchcovská dráha kmen. . 224. 75.
Pražsko duchc. dráha prioritní . 289.50 289.50
Ústecko teplická dráha . . . . 2485.—
5540.—
Ferdinandova severní dráha . . 5550 —
568 60 570.—
Lvovsko-černovická dráha . . .
681.30
681.25
Státní dráha . . . . . . . .
Ferdinandův
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
uherský všeobecný úvěrní
36
article
131 25
131.50
Jižní dráha
486.—
Štyrsko-hradecko-köflašská dráha.
1020.— 1010.—
Dunajská paroplavební společnost
474.— 476.—
Rakouský Lloyd . . . . . ..
Průmyslové podniky:
Česká cukerní společnost . . .
Plzeňský akciový pivovar . . .
Daňkova strojírna . . . . . .
Brněnská strojírna . . . . . .
Králodvorská cementárna . .
Mostecká uhlářská společnost .
Severočeská uhlářská společnost
Západočeská
Poldina hu
Pražská železářská společnosť .
Alpská báňská
Rýmavsko-muráňská želez. spol.
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouska zbrojovka
Veitschské magnesitové doly (přior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. . .
Schodnica, petrol. spol. . . ..
Pešťska vagonka . . . . ..
Lloyd
Daňkův
Štyrsko
Rakousko
Český cukerní společnost
západočeský Poldin hu
38
article
Ríšské marky v papírech . . . 117.68 117.67
Dvacetifrank . . . . . . . . 19.12 19.13
Rubl papír . . . . . . . . 252.25 252.25
Lira . . . . . . . . . . . 95.47 95.45
Soukromé (sazby eskontní) . . . 41/4 41/2 41/2 4
Na uklidnění obilního trhu a zprávy o dešti
smýšlení pevné. Závěrek na zvýšení berlínského
soukromého diskontu zdrželivý.
k. Z Vídne, 14. května. (Telfgr. »Nár. Listů.-)
Večerní burea. Kreditky 663.—, po (—.—)
uherské kreditky 774.50, anglobanka 307.50, Dankovní
jednota 545.—, unionka 564 25, iänderbanka 447.75,
statní dr. 682.20. —.—, jižní dráha 132.—, polab. dr.
13275, severozapadní dráha 439.75, turecké tabakové
416.—, rýmavsko-muráňské 548.50, alpinky 600.50,
květnová renta 98.50, uherska korunová 93 90
turecké losy 192 50, marky za hotove 117.68, ultim
117.66. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 14. května. (Telfgr. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké Ih. 100) hol. zl. K 199.65
199 80. Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.—,
Brussei šek a kr. thůty sa 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na
krátké lh. za 100 mk. 117 621/2, 117.85, Německo
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. st. 240.55, 240.80, Londýn na delší lh.
K —.— —.—, Nový York za 100 doll. 494. 50.
496.50, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.42 1e,
95.571/s, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruska města šek a kr. ih. za 100 rublů —.—
—.—, Pstrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95.72, 95.85, Paříž delší
In. —.—. —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95.45, 95.60, na delší lhůty —.—, —.—, Svýcary
šek a kr. lh. 95.45, 95.60, na delší lhůty —.—,
Vídnout
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Ruska město šek
Paříž
Ina
Curych
Basilej
rubl papír
41
Italia šek
95.571 / s
55
article
Z Petrohradu, 14. května. (Zpráva Živnost. banky.)
14. května 13. května
Diskontní . . . . . . . . . 414.— 413.—
Baku . . . . . . . . . . . 532.— 532.—
Caspienne . . . . . . . . . 4950.— 4800.—
Sormovo . . . . . . . . . 151.— 151.—
ruskočinská banka. . . . . . 291.— 290.—
Ruská průmyslová banka . . . 267.— 267.—
Petrohradské metallurgické . . . 169.— 159.—
. . . . . . . 460.— 467.—
Putilovské železo . . . . . . 108.— 107 .50
185.—
Fénix. . . . . . . . . . . 186.—
Caspienne
Sormův
Fénix
Petrohrad
Bak
ruskočinský banka
průmyslový banka
59
article
Kolomna
Z Beriína, 14. kvělna. (Zpráva Živnost. banky.)
14. května 13. května
91.50
41/2procentní ruská renta 1905. . 91.70
4procentní ruská renta 1902 . . 77.80 77.90
4proc. ruská konsolidační renta 1889 —.—
31/zprocentní ruská zlatá renta. . 67.30 —.—
petrohradská diskontní banka .
petrohradská mezinárodní banka . 150.40 150.75
134.—
ruská banka pro vnější obchod . 134.—
Kolomna
Beriín
diskontní banka
mezinárodní banka
62
article
258 —
263.—
Z Berlína, 14. května. (Pův. zpráva »N. Listů«.)
14. května 13. května
Rakouské kreditky. . . . . . 207.25 207.30
Diskonto . . . . . . . . . 171.50 172.30
Německá banka. . . . . . .
226 80 226.—
154.10
155.75
Obchodní společnost . . . . .
Drážďanská banka. . . . . .
143 50
144.25
Spanělské exterieury . . . . .
227.50
227.50
Bochumské ocelárny . . . . .
Lauřina hut
228.—
227.50
77.5
77.10
Dortmund. Union lit. C.. . . .
Harpenská uhl. spol. . . . . .
Lauřin
Berlín
Dortmund
německý banka
drážďanský banka
Spanělský exterieura
65
article
208.75
208. 75
Hibernia . . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . . .
425.—
425.—
119.60
Severoněmecký Lloyd . . ..
119.75
132.60
Packet . . . . . . . . . .
132.75
141.25
141.50
Turecké tosy . . . . . . . .
Z kasovních papírů:
347.—
Concordia . . . . . . . ..
Eschweilské . . . . . . ..
230.50
Geisweidské . . . . . . . .
224.—
105.—
Hochdah! . . . . . . . . .
Katovické . . . . . . . . .
291.50
Wilhelm . . . . . . . . .
281.50
205. 80
Phönix. . . . . . . . ..
191.50
Rh. Stal . . . . . . . . .
Schalker . . . . . . . . .
Westphalia . . . . . . ..
Orenstein . . . . . . . ..
Rh. Metall . . . . . . ..
Hasper . . . . . . . . . .
Donnersmark . . . . . . .
Huldschinský . . . . . ..
Vulcan . . . . . . . . . .
Bismark . . . . . . . ..
Caro. . . . . . . . . . .
Lloyd
Concordia
Hochdah
Wilhelm
Orenstein
Cara
Phönix