Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVI.

2

V Praze, ve čtvrtek 16. května 1907.

Praha

3

Číslo 134.

4 article

Na ranní a odpol. listy přadplket sei v Praze v adrinistraci a vřale n dtvrt leta ! . . . 6 K —n s dvojí donáškou na měsle črt 1ata. . . 7 K 50 ve Gliskách: „ K 9oh na měsie . Poštou: a něisíe nartiia. . . : Koni s dvojí zisillou na měsíe dtrrt va. . . . ke

Praha

5 title

Dnsšní čísle pro Prahu le o 12 stranách.

Praha

6 article Vzpružme se k obraně ohro- žené věci národní!

Vzpružme se k obraně ohro- žené věci národní! Dnes teprv vystupuje celý obraz volební bitvy ze dne 14. května v jasných a pře- hledných obrysech na oči úžaslé veřejnosti naší a dojem jeho jest tak hluboký a vážný jako kárný hlas dějin, bureující a napomína- jící výstrahou skutkův. Desítiletá rozháranost duchův a myslí v národním našem táboře, žárlivá sočivost nových a nejnovějších stran politických i sta- vovských, které se vždy jako rťutové kuličky srazily v jeden sbor k útoku na stranu mladočeskou, ať si konala cokoliv, — zcela přirozeně poskytla nejlepší pohodu a nejvol- nější pole sociálně demokratické straně k za- püštění kořenů ve veliké masy dělného, těžkými poměry životními vždy víc a více roztrpčo vaného lidu našeho po městech jako po širém venkově. Zatim co vedení interna cíonaly tyto masy veškerými prostředky agi- tačními neúnavně a promyšleně sobě pod maňovalo a po celé zemi soustavnou neulevující činností téměř po vojensku orga- nisovalo, — u nás, jakoby bohové slepotou nás byli ranili, stále a stále převládala i po- kračovala touha po třištění a třídění se ná- rodních šikův v menší a slabší houfce proti sobě brojících partyzánův, až došlo konečně ke všeobecnému hlasování roztříděného rozeklaného národa: a tu se objevil ne- uprosně logický následek hříchův a vin ny- nější generace české: překvapující volební úspěch sociální demokracie vůči všem a nade všemi stranami občansky národními v celé oblasti našeho národa v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Hned na první ráz dnem 14. května zvítězilo v zemích koruny české neméně nez 23 sociálně demokratických kandidátův, tedy skoro 23 procent všech 107 poslanců, vyhra žených národu našemu a kromě toho jieh přijde 38 do užších voleb.

Čechy Morava Slezsko

7 article

Jest tedy možnost, že vídeňského vedení Adlerova dosud slepě poslouchajíc sociální demokracie z našich 107 českých mandátů může jich ukořistit pro sebe konečně 55, tedy přes polovici všech; jelikož pak zvláště na Moravě též druhá, totiž, černá internacionála klerikální z tamních 30 man- dátů českých již slušnou řadu sobě dobyla a pohříchu asi ještě dobude, ociťuje se ná- rod českýnáhle a nenadále v ne bezpečenství, že nebude v přištím parlamentě míti svých pravých národ ních spolehlivých obranců snad ani 40, čímž ovšem poklesla by váha hlasu českého ve sboru, čítajícím 516 poslancův na ubohost let šedesátých, To nebezpečí vyvstává náhle jako Me dusina hlava na oči všech upřímných našin- cův po neblahém prvním zápasu volebním ze dne 14. Upozorňovali jsme na ně zá hy co nejupřímněji a nejdů klivěji, zvouce vše eky strany naše národní ku přátelské do hodé a vzájemné solidaritě, avšak pohříchu veškera ta snaha naše zůstala marna, a to zejména vinou strany agrární, která v nezřízeném sobeckém sebevědo m chtěla jíti svou cestou, tak že s veškerým úsilím zasazovala se o to, aby náš český venkov byl odloučen a separován od našich měst, ačkoliv není tak hned druhé země druhého národa, kde by mezi venkovema městy bylo tak málo rozdilných, za to však tolik stejných zájmů hospodářských, jako právě u nás. Když pak prosadila svou zvůli, strana agrární dostoupila u své furiantské pýše tak daleko, že nechtěla o žádné dohodě před volbami ani slyšet, nýbrž na svém sjezdu zpupně myšlenku tu odmítala řkouc »My dobudeme si svých 42 mandátů a vy jdeme tedy z voleb jako největší a nejsil- nější česká strana, kolem níž se pak ostatní české strany budou moci seskupit.«

Adlerův Morava

8 article

— Nuže, dnes odpykává strana ta za hříš- nou pýchu svou přímo děsně. Má dnes všeho všudy 3 poslance a nechť si řekne sama, mnoho li jich může ještě vydobýti za týden? Sotva tucet. Bylo dne 26. února r. 1899, kdy náš dr. Fořt ve veřejné schůzi lidu v Blatné zapřísahal mladou tehda stranu agrárníků, aby se netrhala svévolně a beze všech příčin politicky od nás Mladočechů. Nebylo tak hned slyšáno vroucnějšího slova českéhio jako tehda, on volal ke etižádostivým odštěpen- cům agrárním: »A teď se vás tážu jako upřímných českých vlastenců: není-li důvodu, abychom bourali národní organisaci, poří- zenou dlouhou a těžkou prací, a jsou-i obavy, že ještě »trpká« budoucnost nás oče- kává — jest usnešení českého lidu, aby zvo- lenec jeho nevstupoval do této národní orga- nisace, správným? Jest odůvodněno, vy- zývati ho, aby kráčel mimo společný pluk? Jest oprávněno, aby se vydávalo heslo k novému tříštění sil nedávno spoje- ných? Stane-li se tak, bude-li dělová rána vypálena z blatenských niv proti jednotné organisaci národa skutečně signálem ku po- četí nového dlouhého zápasu v našem vlast ním lůně, pak podán bude důkaz, že náro nezasluhuje jiného osudu než otrockého Nechť skloní se pak raději dřív než později v hrob, na nějž dějiny postaví sloup hanby s nápisem: »Tak tresce bůh plemene svárlivců, kteří rvouce se ve spolek, rdousí vla sťl« Ale všechno zapřísahání bylo již mar- ným, strannické sobectví zvítěžilo nad cností vlasteneckou, ješitní vůdcové agrárničtí chtěli hrát samostatnou roli politickou v

Blatná

9 article

Vídni, chtěli dělat politiku a historii a tak štvali selský lid proti národní straně svobodo- myslné, jakoby mu byla macechou zlou, i dali z blatenských niv signál k odštěpení a roztržce. Nuže dnes, po letech sklízejí žen tehdejšího osudného prohřešení svého ve věci národa. Však žel, že národ nevinné od- náší spolu kletbu zlého jich činu újmou své síly a váhy na očích Vídně a nepřátel Vizme, jak dnes již imponuje rozmach síly sociální demokracie ministerskému předsedov Beckovi, jak mluvi již jen o dvou nejsilněj- ších stranách v příštím parlamentu: o so- cíální demokracii a německých křesťanských sociálech, kterak doufá do sociálních demokratů, že přes všechen svůj politický a sociální radikalismus nebudou zlomyslně rušiti práci parla- mentů, jak to činívali druhdy živlové ra- dikalně národní, dnes skoro úplně zatlačení, což považuje za jediný zisk dneš- ních voleb.

Beck Vídeň národní stranit svoboda

10 article

Proti sociální demokracii bude prý tu jako brzda rovně silná rakouská strana křesťanských sociálů; a jelikožsi budou držeti váhu, zmizí prý mezi nimi spory a tahanice, takže bude lze s nimi klidně pracovati. — Tak pozdravuje dnes již ministerský předseda obě ty strany — Adlerovu sociální demokracii a Luegrovu křesťanskosociální stranu německou jako nej- silnější pilíře nastávajícího vládního systému, hledícího, odvrace zřetel od životních tužeb, snah a požadavků národních posunováním v popředí otázek národohospodářských a ne- politických, vyjma t. zv. nutnosti státní O důležitých a historických národech českém a polském pan ministerský předseda již ne- činí zmínky, pokládá jich význam politický patrně za oslabený rozmachem sociální de- mokracie a křesťanských socialistů. Nuže, to nechť nám stačí, abychom ke dni 23. t. m. vzpružili se všichni do jednoho na obranu ohrožené myšlenky české, na obranu velké věci svého národa l

Adlerův Luegrův jítmokracie

11 title

Výsledky voleh do rady říšské.

12 article Království české.

Království české. Volební skupiny městské. 1. Praha, Staré město: Užší volba mez drem. Baxou (t. zv. mlad. str.) a drem- Houserem (soc. dem) 2. Dolní Nové město: Užší volba mezi Lad. Čechem (svob. str.) a Rich trem (sčit. kand. něm). Horní Nové město: Zvole n dr Vladimír Srb (Staročech). Vyšehrad a zbytek Nov. města: Užs volba mezi drem. Černohorským (svob str.) a Jelínkem (soc. dem.). Malá strana a Hraděany: Užší volba mezi inž. Kaftanem (svobod. str. ) Süssem (soc. dem.). 6. Holešovice-Bubna: Zvolen dr. F Soukup (soc. dem.). 7. Josefov a Stará Libeň: Z vo l en Ant. Némee (roc. dem.). 8. Smíchov (I. díl): Užší volba mezi inž Jos Neumanem (svob. str.) a Klo fá čem (nár. soc. ). 9. Smíchov (II. díl): Zvolen dr. Le Winter (soc. dem). 10. Král. Vinohrady (I. díl): Užší volba mezi min. drem. Fořtem (svob. str.) Klofáčem (nár. soc.). 11. Král. Vinohrady (II. díl): Užší volba mezi drem. Heroldem (svob. strana) Slámou (t. zv. ml. str.). 12 Město Žižkov (I. díl): Zvole n Vilém Černý (soe. dem). 13. Město Žižkov (II. díl): Uzší volb mezi Buřivalem (nár. soc.) a Brůb o (soc. dem.). 14. Plzeň (I., II a III díl): Z vole prof. Čipera (avob. str).

Baxa Houser Čecho tr Vladimíra Srb Jelínek Ing Kaftan Süss F Soukup Neuman Winter Král Klofáč Herold Sláma Černá Buřival Brůb profesor Čipera Praha Nová město Vyšehrad Holešovice Bubno Josefov Libeň Smíchov I . díl Žižkov Plzeň

13 article 15. Plzeň (IV. a V. díl): Zvole n Václ

15. Plzeň (IV. a V. díl): Zvole n Václ Fressl (nár. soe). 16. Karlín: Užší volba mezi prof. drem Fledlerem (svob.) a Šatráni kem (soe. dem.). 17. Nusle: Zvolen Joseť Hude c (soc. dem. 18. Budějovice: Zvolen Josef Brdli (svob. str.) 19. Kladno: Zvolen Ludvík Aust (soe dem.) 20. Louny: Užši volha mezi Fr. Krato- chvrlem (svob. str.) a Mičkou (so dem.). 21. Mladá Boleslav: Užší volba mezi pro drem. Čelakovským (svob. str.) Zdráhalem (nár soc.). 22. Jičín: Zvolen Jindřich Maštál ka (svob. str.). 23. Dvůr Králové: Užší volba mozi drem Hajnem (i. zv. ml. str.) a Havlenou soc. dem). 24. Hradec Králové: Užší volba mezi prof dr. Drtinou (renl.) a Hamplem (soe dem.). 25. Pardubice: Užší volba mezi proť. Hráz ským (svob. str.) a Rautenkran ze (soc. dem.). 26. Vysoké Mýto: Užší volba mezi Klo- fáčem (nár. soc.) a Grunclem (soe dem). 27. Kutná Hora: Zvoleu min. dr. Bedřic Pacák (svob. str.). 28. Kolín: Užší volba mezi min. drem. F o tem (svob. str.) a Pavlem (soc. dem.) 29. Tábor: Užší volba mezi Fr. Žemličkou (t. zv. ml. str.) a Hnátkem (soc. dem.) 30 Písek: Uzší volba mezi Kalinou (tal zv. ml. str.) a Kasíkem (soc. dem.). 31. Klatovy: Užší volba mezi A. Hubkou (t. zv. ml. str.) a Šaškem (soc. dem.) 32. Příbram: Zvolen Václav Johani (soc. dem.). 33. Německý Brod: Užší volba mezi drem. Kramářem (svob. strana) a Smítko (soc. dem.).

Václ Fledler Šatrat ek Nusl Hud Josef Brdnout Aust Mička Čelakovský Zdráhal Jindřich Maštát Hajn Havlena doktor Drtina Hampl Rautenkran Gruncl Bedřic Pacák Pavel Žemlička Hnátek Kalina Kasík A Hubka Johan Plzeň Karlín Budějovice Kladno Louny Francie Mladá Boleslav Jičín Dvůr Králové Hradec Králové Pardubice Vysoký Mýto Kt Kutná Hora Kolín Tábor Písek Klatovy Příbram německý Brod Fressl

14 article

Venkovské volební okresy. 34. Louny: Užší volba mezi Bergmanem (ogr.) a Kratochvílem (soc. dem.). 35. Slané: Zvolen Jindřich Horno f (soe dem.). 36. Roudnice: Zvolen Frant. Bino ve (soc. dem.). 37. Mělník: Užšt volba mezi Kotlářem (sgr.) a Havránkem (soc. dem). 38. Mnichovo Hradiště: Uzšt volba mez Dürichem (agr.) a Krčmou (soe dem.) 39. Semily: Užší volba mezi Lisým (nár soc.) a Kuličkou (soc. dem). 40. Jičín: Zvolen Josef Kotlář (agr ) , 41 Hořice: Užší volba mezi Zázvorko (agr.) a Jarolimem (soc. dem.). 42. Jaroměř: Užší volba mezi hr. Ste rn- bergem (divoký) a Zychem (soc. dem.) 43 Náchod: Užsí volba mezi drem. H or- ským (kler.) a Kotlandem (agr) 44. Kostelec n. Orl : Užší volba mezi Cha- loupkou (egt.) a Švábem (soe. dem.) 45. Král Hradec: Užší volba mezi Srdln- kem (sgr.) a Malým (soc. dom.). 46. Poděbrady: Užší volba mezi Rych- terou (agr.) a Zellerem (soc. dem ) . 47. Nové Benátky: Zvolen Karel Prá- šek (sgr.) 48. Český Brod: Zvolen Rudolf J ar o (soc. dem .). 49 Smíchov: Zvolen Ant. Svěcen (anc, dem.) 50 Beroun: Zvolen Frant. M odrá č ek (soc. dem.). 51. Rakovník: Zvolen Karef Folbe (soc. dem.). 52. Plzeň. Zvolen Gustav Haber ma n (soc. dem.).- 53. Rokycany; Zvolen Ludvík Pik (soe dem-).

Bergman Kratochvíl František Bina Havránek Dürich Krčma Lisá Kulička Josef kotlář Zázvorka Zych Šváb Malá Zeller Karel Karef Folbe Haber Ludvík Louny Slaný Roudnice Mělník mnichův Hradiště Semily Jičín Hořice Jaroměř Náchod H or Kostelec můj Srdln Poděbrady Nová Benátky Český Brod 49 Smíchov Beroun Rakovník Plzeň Rokycany Jindřich Horno f Orlický Královský Hradec Zvolen Anta Jarolim Kotland

15 article

54. Příbram: Zvolen Ignác Klička (soc. dem.). 55 Selčany: Užší volba mezi drem. Za hradníkem (agr) a J. Pichiem (nár. soc.). 56 Benešov: Užší volba mezi drem. Veli chem (agr.) a Zavadilem (soc. dem.) 57. Kolín: Uzsí volba mezi Špač ke (agr.) a Spitzrem (soc. dem) 58. Kutná Hora: Zvolen Josef Š vejk (agr. ). 59. Pardubice: Zvolen František U d rže (agr.) 60. Chradim: Užší volba mezi Šabato (kler.) a Jiráskem (soc. dem.). 61. Litomyšl: Užší volba mezi drem. M sliveem (kler.) a Hnátem (soc. dem.) 62 Vysoké Mýto: Užší volba mezi Pa- dourem (sgr.) a Braunem (soe. dem) 63. Chotěboř: Uzsí volba mezi Prokop em (kler.) a Ackermanem (soc. dem) 64. Německý Brod: Užší volba mezi Hyr- sem (agr.) a Adamovským (kler.). 65. Dolní Kralovice: Uzsí volba meze Myslivcem (kler.) a Krňanským (soc dem.). 66. Tábor: Užší volba mezi Suhradou (agr.) a Vyleťálkem (soc. dem ). 67. Písek: Uzsí volba mezi Ratajem (ege.) a Károu (soc. dem). 68 Horažďovice: Uzsí volba mezi N- prstkem (ege) a Teskou (soc. dem.) 69. Klatovy: Uzsí volba mezi Hol ý m (agr) a Čiperou (soc, dem.) 70 Přeštice: Zvolen Antonin Re m e (soc. dem.). 71 Strakonice: Užší volba mezi Bukva- jem (agr.) a Sobotkou (soc. dem) 72 Milevsko: Užší volba mezi Vojtou (agr.) a Barcalem (kler.). 73. Jiudřichův Hradec: Užší volba mezi Mazancem (sgr.) a Noskem (soc. dem.) 74. Pelhřimov: Uzsí volba mezi Donát em (agr.) a Zárubou (kler. ). 75. Budějovice: Užší volba mezi Šachlem oar (kler.) a Pesulo u. (soc. dem.)

Klička J Pichie ch Zavadil Š vejk Šabata Jirásek Hnát Braun Prokop Ackerman Adamovský Krňanský Suhrada Rataj Kára Teska Čipera Antonina Re Vojta Barcal Mazanec Nosek Donát Záruba Šachl Příbram Benešov Kolín Špač Kutná Hora Pardubice Litomyšl Vysoký Mýto Chotěboř německý Brod Hyr Dolní Kralovice Tábor Písek Klatovy Přeštice Strakonice Sobotka Milevsko Pelhřimov Budějovice František U d rž 68 Horažďovice Jiudřichův Hradec Pesulo u Spitzr Vyleťálk

16 article

nbneon V drobném prodejit ranní čislo o sobě . . . za 8 h odpoladni . . . za 2 h Ve allalkách na venkovso raaní čislo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4h Inserat plati se hotově napřel Přelpliceni a inserty přijimá zdmisl- straco v Marianské ulici č . s. Tam naeházejí so též redalce Uskirna a szpediče „Národpich Listi“ Rukoplsy se nevraceji

Národpich Rukoplsa

18 article

Volební obvody německé. a) Městské skupiny: 76. Liberec: Zvolen ministr Prade (ně- mecká strana lidová). 77. Jablohec: Užší volba mezi Bö se- můlleve ti Ksbc. dem.) a Pradem (vol. Všeněmec). 78. Česká Lípa: Uzší volba mezi W o ll. schakem (soc. dem.) a Krausem (vol. Všeněmcem). 79. Děčín: Užšt volba mezi Reitznerem (soc. dem) a Schreiterem (vol. Vše- němcem). 80. Litoměřice: Užší volba mezi drem. Funkem (něm. svobodom.) a Mare- schemn(soc. dem.). 81. Ústí nad Lab: Zvolen soc. dem. Sehram med. 82. Teplice Šanov: Užší volba mezi Hiu sakem (něm pokrok.) a Reicheltem (vol. Všeněmcem). 83. Duehcov: Uzší volba mezi Beerem (soc. dem.) a Krischem (vol. Vše- němcem). 84. Most: Zvolen dr. Jos. Herold (vol Všeněmec). 85. Horní Litvínov: Užší volba mez Kroyem (vol. Všeněmcem) a Ebertem (sbe. dem.). 86. Chomutov: Užší volba mezi Pache- rem (vol. Všeněm) a Hoinke sem (soc. dem.) 87. Žatec: Uzší volba mezi Dietlem (soc dem.) a drem. Urbanem (něm. pokřok.) 88 Karlovy Vary: Zvolen volný Vše- némee Lö s s e, 89 Jáelymov: Zvolen soc. dem. Glö c k 90. Falknov: Uzší volba mezi Serez em (šoc. dem) a Můhlwertem (volný Vše- běmec) 91 Cheb: Užši volba mezi Müllerem (soc děm) a drem. Jägerelm. (Všeněmec).

Prade Kraus Funk Reichelt Beer Jos Herold Ebert Hoinke Dietl Müller Liberec Děčín Litoměřice Mar Ústí nad Laba Teplice Šanov Most Horní Litvínov Chomutov Pache Žatec Urbano Karlov Vara Falknov Cheb Český Lípa Prado Schreiter Krisch Můhlwert

19 article

92. Marianské Lázně: Užsí volba mezi Bachmanhem (ném. pokr.) a Seh a- kem (Všeněmec) 93. Stříbro: Uzsí velba mezi drem. Mi ch- lem (vol Všeněm.) a Mendere (kresť. soc.) 94. Kramlov: Užší volba mezi drem. N t- schem (ném. svobodomysl. stř.) a G u- lerní lichem (soc. demo) 95. Trntnov: Užši velba mezi K HI Wol- fem (vol. Všeněm) a drem. Eppiagrem knám svobodom)vo o 96. Vrehlabí: Užší volba mezi drem Rol. lerem (samost. něm. nac.) a Trüben- ti eckerem (soc. dem) b) Okresy obcí venkovských: 97. Aš: Užhí volba mezí sod) dzm Senuh- meierem a Stranskym (volný Vse- němec) 98. Varnsdorf: Užší volha mezi Pe nerstorferem (soc: dem.) a drem. Pergeltem (něm. pokr.) 99. Rumburk: Užší volba mezi Ha nn- chem (soc. dem.) a Tschiedelem (křesť soc.) 100. Šluknov: Užší volba mezi dřem. K in- dermannem (něm. lid.) a Bohrem (křesť soc.) nl 101. Frýdland: Zvolen Winarsky (soc. no dem) 102. Chrastava: Z volen soc. dem. HI an- nul scih. 103. Liberec: Zvolen soc. dem. Schater. 104. Jablonec: Zvolen soc. dem. Barth. 105. Jablonné: Zvolen dr. Schrefne (něm agráratk) 106. Česká Lípa: Zvolen Krütznei (něm. agrárnik) 107. Litoměřice: Zvolen Kutsch ei (ném. agr) 108. Děčín: Zvolen Rieger (soc. dem. 109. Ústí n. Lab.: Zvolen soc. dem. Beutel. 110 Teplice: Zvolen soc. dem. Seliger. 111. Duchcov: Užší volba mezi A sterem (soc. dem.) a Jesserem (něm. agr)

Seh Rol Trüben Bohr Barth Schrefne Kutsch Dei Rieger Beutel Seliger Jesser Aš Varnsdorf Rumburk Šluknov Chrastava Liberec Jablonec Jablonná Litoměřice Děčín Laba Teplice Duchcov Český Lípa Mendere Pergelt NNch Tschiedel

20 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Co je s Nerudovou kuihovnou? Krásná letošní premie „Manesova“, kter řádkou intimních dopisů Nerudových tak čiste lidsky a hluboce tragicky nám přiblížila nej- dražší jméno vaší novodobé literatury, a právě vyšlé dva svazky nové edice Nerudových spisů klerá bohudiky snad už konečně nám v do- hledné době podá aspoň v podstatě celého Ne- rudu, znova oživily vzpomínky a zvýšily zájem pro veliký jeho umělecký zjev. Zjev složitýa kardinální, který roste nám pomalu a hrání se čím dál určitějí na postavu literárného klasika, prvního českého novodobého klasika, majícího nárok na hodnocení klasika evropského. Bylo-li vůbec třeba oživovati vzpomínkya zvyšovati zájem! Jeť nám celá lidská i umě- lecká fysiognomie Nerudova pořád ještě tak blízká, a jeho životní dílo literární stále tak živě bezprostřední, silné a akutní svým významem i vlivem, že mimoděk pociťujeme ještě dnes bo- lestně, jak předčasně odešel z literatury, jak není možno ani dnes ještě — 16 let po jeho smrti — přistoupiti s potřebnou chladnosti s bezpečným, jistým výrazem definitivnosti k od- hadnuti jeho díla, k vymezení všeho jeho vlivu a významu pro celý náš literární vývoj z těch lel, kdy on stál v jeho popředí, silně a suve- rčuně, ač osaměle.

Nerudův

21 article

To je také příčina, proč zatím jenom ne- směle a ne dost uvědoměle si spojujeme drahé jméno Jana Nerudy s pojmem českého kla- sika literárního. Zní ten pojem přiliš studeně a akademicky pro toho Nerudu pro českého Ne- rudu tak vřelého a hlubokého citu, jehož mnohé divadelní a kritické stati teprve v těchto dnech v hubených sešitcích zcela nově poznávají celé generace čtenářů, jimž až dosud tolik pokladů jeho ducha zůstávalo nepřístupno ve starých ročnících novin, především ovšem „Národních Listů“. A v těchto dnech, kdy jméno Nerudovo zas častěji se ocitá v literárních rubrikách listů, kdy hrstka neznámých dosud jeho dopisů se stává vzácným a drahým obohacením literárního trhu osvětlujíc nám teple a intimně nezapomenutelné jeho jméno, kmitla se kdesi v literární společ nosti vzpomínka na jinou vzácnou relikvii, kte- rou po něm máme, na Nerudovou kniho- vnu. Co je s ní? Kam se poděla? A trvalo delší chvili, než jsme se rozpomněli, tak zapadla beze stopy, a zdá se, i beze všeho užitku tato draho- cenná památka, o niž aspoň v užších kruzíeh literárních se dobře ví, co zajímavých pozná- mek, myšlenek a jisker bohatého ducha Neru- dova v sobě chová, jak mnoho je v ní — při vší nebohatosti a malé ceně absolutní — to je karakteristické a příznačné pro jeho vlastní lite- rární záliby a zájmy, jakým klíčem jest ona i s hojnými poznámkami, vepsanými drahou ru- kou zenulého, k bližšímu poznání nazírání a lite- rárního tvoření Nerudova. Domníváte se snad, že Nerudova knihovna je bezpečně uložena mezi nejdražšími rukopis- nými a knižními památkami Musea králov- ství českého, kam jedině patří? Velmi se mýlite. Marně byste tam po ní pátrali, a marně

Neruda Nerudův Ner

22 article

byste se možná doptávali leckde, kde by to měl vědět, kam se poděla. Knihovnu Nerudovou za- chránil obětavě před lety — krátce po náhle smrti majetníkově — chudý studentský spolel „Slavia“ dobré paměti, zakoupiv ji začátkem roku 1892 za několik set zlatých, za babku cvšem při její ohromné ceně, jakou pro nás má. pro jméno Nerudovo a pro jeho světlou památku Po rozpuštění staré „Slavie“ a při dalším živo ření „Slavie“ obnovené převzal drahocenný od kaz Nerudův „Spolek pro vystavění akademi- ckého domu“, a v jeho majetku, ovšem dobře uschována, nalézá se knihovna Nerudova dosud Zpola zapomenutá, naprosto nepřístupná, z vřená, a tak dobře, jako neexistující. Bude mnoho těch, kdož se rozpomenou n část z ní, jež byla vystavena v exposici student- ské na výstavě Národopisné v r. 1895, tvoříe nejpyšnější část Nerudova interieuru. Pamatu jeme se ještě, jak hrdě jsme chodili kolem ní s jakou posvátnou úetou jsme prohlíželi věno vání na řadě exemplářů, jež snad všichni češt autoři láskyplně posílali literárnímu patriarchovi jak jsme luštili hieroglyfy vlastnoručních Neru dových poznámek na okrajích rozevřených kní žek a ročníků časopisů. Od té doby celá kniho- vna Nerudova zapadla beze stopy, a nenapadl nikoho postarati se, aby její bohatství defini tivně bylo uloženo tam, kde je jedině pro n místo, a kde by přec přístupno bylo po případe studiu a prohlidce povolaných. Před nějakým patnácti léty *) věnoval ve feuilletonu „Nár od ních Lista“ vřelý článek obsahu a význam *) v listopadu 1892

Nerudův Slavia

23 article

Nerudovy knihovny B. Němec (nynější pro- fesor botaniky na universitě pražské). Poku vime, je to jediná obšírnější zmínka o předmět tak znamenité ceny literárně-historické dnes již a stručný popis i roztřídění obsahu knihovny (nebohaté počtem, zahrnujeť dle výpočtu Něm- cova 1885 děl, z nichž 942 českých, na 800 německých, ostatní jinojazyčná, zvláště fran- couzská a lužicko-srbská). Stojí za citování dva poslední odstavce za- jimavého článečku, ukončující přehledný výčet drahého obsahu: „Skoro v každé knize nalezne- me připojené posudky, myšlenky a názory Ne- rudovy, připsané buď ná okraji listů, na deskáci anebo na zvláštních lístcích a kusech papíru. Myšlenky a kostry později napsaných feuilletono nalézáme tu mnohdy jako mimochodem nazna- čeny. Bylo kdysi řečeno o Nerudových feuille- tonech, že to jsou práce směru kompilačního. lexikálního. Je pravda, Neruda přečetl mnoho mnoho si zapamatoval, ale bez tohoto studia ne bylo možno psáti feuilletony, jaké on psal. Jsou tc práce, založené na vlastních originálních vždy skoro cenných myšlenkách, jež uvedeny jsou ve spojení s výsledky studií kulturních literárních. Neruda zabýval se všemi otázkami časo- vými. Svědčí o tom jeho brožury politické, soci ální a literární, které jsou plny poznámek. Do „Kalendáříku lidstva“, vydaného v „Epištolách svobody“, zapisoval sť všechny události, týkající se veřejného života českého i cizího z let 1876 až 1877. Je to vždy poznámka kratičká, často jen uvedené faktum, ale leckde i přidán vlastní úsudek Nerudův, jenž, třeba byl po většině pou- hou jiskrou, je vždy individuální a určitý. Ne- ruda na příklad se účastnil i boje o pravost ruko- pisů našich, aspoň ve svých knihách. Zvlášť in- teresantní jsou jeho poznámky ke článkům prof.

Němec Pok Nerudův Německo epištola svoboda

24 article

Masaryka v některých ročnících „Athenaea““. Podobné poznámky nalézáme ve spise o původu a významu šlechty z minulého století, nebo v kni- ze „Geschichte der Hussiten“ v r. 1783. Nabyl jsem v Nerudovi po prostudování jeho knihovny,“ praví v závěru svého článku B. Ně- mec, „názoru zcela určitého. Měl-li jsem kdy nejistotu o jeho smýšlení v některé otázce, po- zbyl jsem jí. A kdo bude chtít napsat životopis Nerudův a poznati jeh ducha všestranně, musí dříve pro- studovati jeho bibliotéku. Podal jsem o ní obraz příliš stručný; mohlať by se o ní na- psati celá zajímavá kniha. Je třeba činiti nějaké závěry z toho, co tu uvedeno? Závěr může býti pouze jediný. Snad se najde veřejná instituce, která vysvobodí dra- hou památku po Janu Nerudovi z jejího zakletí. Neřikáme, že by byla špatně uschována, že by byla v nebezpečí. Ale je uschována až přílis v bezpečí, je nepřístupná. A její místo je samo- zřejmě, jak již řečeno — mezi nejcennějšími literárními památkami ve sbírkách musea krá- lovství českého. Nepochybujeme o tom, že po- volaní činitelé se přičiní, aby co nejdříve byla pro ně Nerudova knihovna získána. Obtíží tu jistě nebude.

Masaryk Nerudův Neruda Geschichte der Hussiten muzeum krá