ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 96a65540-66b1-11dc-8487-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 37 celkem · entity: person 208, place 78, org 20, work 9
1 masthead
20 října 1900.
2 masthead
Císlo 290.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
podnikli 1/25 hodiny dlouhou cestu z Chyňavy do Lánů, aby pokorně gratulovati mohli ku jmeninám meškajícímu tam známému vůdci ústavácké šlechty a zarytému Němci, Maxovi Egonu Fürstenbergovi. Čin tento ukazuje na uvědomělost a pokrokovost chyňavských veteránů, zejmena když se uváží, že jmenovaný šlechtic ani spolku jejich dosud ničím ne- prospěl. — Soudní znaloi. Pánové: Karel Just v Praze č. 783—II., Norbert Riedi v Praze 840—Il a František Seppi na Král. Vinohradech, jmeno- váni byli stálými soudními znalci při c. k. zemském soudě v Praze a sice první pro odbor knihařský, druhý pro odbor pouzdrařský a poslední pro odbor kartonářský. Předepsanou přísahu znaleckou již vy - konali. — Konfiskace. »Podřipské Listy« konfisko- vány byly pro článek »Bída rolnictva«. Opravené vydání se rozesílá. — Včerejší číslo »Všeobecných Úřadnických Listů«, týdenníku soukromého a samo- správného úřadnictva na Král. Vinohradech, bylo zabaveno pro politický přehled. Nové vydání uspo- řádáno nebylo, poněvadž celý náklad byl již roze- slán. — »Národního Katolíka«, orgánu dra. Iáky. čís. 19 bylo zabaveno. Bude upraveno nové vydání Redakce nás žádá, abychom sdělili, že tím se expe- dice toho čísla poněkud zdrži. — Náprstkovo České průmyslové mu- seum zaznamenává v posledním týdnu opět řadu krásných darů od svých příznivců, jimiž sbírky byly platně obohaceny. Jest to zejmena bohalá kollekce vybraných předmětů uměleckého sklářského prů- myslu, kterou obstarali a věnovali pp. manželé Ko- dymovi a pan Stanislav Houška; američlí občané pp. manželé Svobodovi poslali z pařížské výslavy skvělé ukázky proslulého dánského porcelánu mo- derní výroby s ruční malbou pod skieněným emai- lem: dr. Emil Holub z Vídně daroval knihovně vedle řady jiných knih výtisk bible v jazyku bečuánském.
Němec Maxa Fürstenberg Just Ried Sepp Král Náprstkův Houška Svoboda Holub Chyňava Lána Praha Praha 840 Vídeň
6 article
Veškeré tyto předměty byly zařaděny do sbíreka jsou obecenstvu přístupny. Náprstkovo museum bude v říjnu přístupno již jen v neděli dne 21. a 28. do- poledne od 8 do 12 hod., nač se upozorňují hlavně dělnická a jiná sdružení, jakož i sl. ředitelství škol a ústavů, aby dnů těch pro návštěvu musea ještě použila. Bohatě illustrovaného průvodce sbírkami lze obdrželi u vchodu do musea. — Dary. Paní Markéta Špringrová věnovala k uctění památky svého zemřelého manžela pana Otomara Špringra, velkoobchodníka na Pankráci Prvnímu spolku vzájemně se podporujících řezníků pražských 100 K. Dar přikázán fondu invalidnímu — Výbor pomocného spolku nadace Jo- nákovy při právnické fakultě c. k. českých vyso- kých škol Karlo Ferdinandových v Praze udělil ve schůzi, konané dne 17. října na zimní semestr 1900 až 1901 ze svého jmění a z nadace Jonákovy 447 bezplatných obědů týdně nemajetným studujícím zminěné fakulty. Dle přání zvěčnělého zakladatel pana prof. dra. Jonáka se dřívějším pp. stipendistům připomíná, by, nalezajíce se v poměrech přiznivých, pamatovali na nemajetně studující kollegy. — Nadace. První spolek vzájemně se podpo- jících řezníků pražských rozděli dne 2. prosince úroky jubilejní nadace. Žádosti za podporu z nadace přijímá starosta spolku pan Jan Zimpl v č. p. 714—I do 15. listopadu. Na žádosti pozdější zřelelé vzato nebude, — Neznámé dámy vybírají na Král. Vino hradech peněžité příspěvky na ošacení chudých škol- ních dítek. Upozorňuje se obecenstvo, že to není pro dítky vinohradské, pro nůž se pouze bazar uspořádá.
Špringrová Špringr Jonákův profesor doktor Jonák Zimpl Král Pankrác Praha Náprstkův muzeum právnický fakulta c Karla Ferdinandův
7 article
— Duchcovským sirotkům. V Duchcově utvořil se pomocný výbor ku zmírnění nouze si- rolků a vdov po hornicích, zahynuvších dne 19 září při katastrofě na dole »Frisch Glück«, ve kterém zasedají pp.: Ot. Bayer, úřad. místodrž. koncipista, Alois Bilok, řiditel české školy, P. Jos. Fried- land, děkan, JUDr. Max. Frank, rada zem. soudu, Celestýn Fišer, horník, vesměs z Duchcova, JUDr. J. Gattnar, c. k. vrchní báňský rada v Mostě, Ant. Kühl, horník v Duchcově, Jos. Kraupe, obecní starosta v Lipticích, A. Lumnitz er, ev. farář v Teplici, E. G. A. Molnár, evang. farářv Krábčicích, Frant. Procházka, horník v Duch- cově, F. X. Reidl, měšťanosta a okresní starosta v Duchcově, P. Eng. Richter, děkan v Oseku, Václav Tryml, horník v Duchcově, hr. Jiříz Waldstein-Wartenbergu, majitel panství. MUDr. H. Wolíf, c. k. okresní lékař v Duchcově. JUDr. Václav Vaňous, c. k. soudní adj. v Duch- cově a Antonín Zuber, ob. starosla v Nové Vsiu Duchcova. — Výpomocný výbor vydal toto provo- lání: »Dne 19. září t. r. stal se důl »Frisch Glück« u Duchcova jevištěm hrozné katastrofy. Při dušení ohně, jenž v dole sebezanícením uhli vznikl, udál se téhož dne o 10. hodině dopolední výbuch plynů uhelnatých, při čemž 55 horníků, kleří toho dne ve svědomitém plnění svých povinností v dole praco- vali, o život přišlo. Tak téměř stejnému počtu rodin urván byl děsným způsobem jich živitel. — Velký počet dítek ztratil svého otce, ženy své muže, sta- řičtí rodiče své syny, jedinou to podporu ve stáří.
Frisch Glück Otakar Bayer Bilok Fried JUDr Max Frank Fišer J Gattnar Antonín Kraupe A Lumnitz E G A Molnár František Procházka Reidl Richter Tryml MUDr H Wolíf Vaňous Zuber Duchcov Most Jos Osek Wartenberg Nová Vsio Duchcov Jiříz Waldstein
8 article
Ač mostecká uhelná společnost, jak přislíbila, vše možné zaříditi hodlá, by toto neštěstí zmírněno bylo, přece jest to povinností lidskosti, těmto opuštěným dle možnosti přispěti. Dovoláváme se tedy veřejné dobročinnosti a doufáme, že dosti šlechetných se najde, kteří ku zmírnění nouze v rodinách tak těžce sližených dle svých sil přispějí. Dary buďlež la- skavě zaslány c. k. okresnímu hejtmanství v Duch- cově. Sivrzení jich stane se veřejnými listy.« — Elektrická dráha Praha—Libeň—Vy sočany. Správa této elektrické dráhy oznamuje nám, že vyšetřivši případ o němž pojednáno bylo ve včerejším ranním čísle našeho listu, učinila opa- tření, aby takové nepřístojnosti se neopakovaly. Po- vděčna za upozornění na podobné poklesky má nej- upřímnější snahu vésti podnik ten, aby všem spra- vedlivým požadavkům v každém směru co nejůpl- něji možná vyhověl, žádů však, aby bylo uváženo, že poměry dráhy této jsou jiné, než u pražských dráh, kde se remisy nalezají na konci trati, kdežto při dráze Praha—Libeň—Vysočany vozovka umí- stěna jest u prostřed trati a poslední vozy tedy »u Štrasburku« do remise zajížděti musejí, aby jízdu ukončily.
Praha Libeň Vysočany Štrasburk
9 article
— Z Pardubic, 19. října. (Zvláštní tel. »Nár Listů“.) Vači přemrštěným zprávám o požáru na- šeho akcfového pivovaru v Pardubicích oznamujeme. že varna, strojírna a hvozd zůstaly ušetřeny, že se ve výrobě piva v našem závodě co nejdříve bude pokračovati a že při dosavadních zásobách ho tového výrobku, výstav piva vůbec nebude přerušen — Správní rada. — Ke zprávě o bouřlivém kontrolním shromáždění v Hořicích oznamujeme dodatečně že — dle telegramu officiosní korrespondenční kan- celáře prážské — záložní zástupce assistenčního lékaře dr. Erban, který předvčírem na zakročení hořického starosty dra. Tomsy byl zatím z vazby u okresního hejimanství propuštěn, sám dosta vi se k vojenskému soudu v Josefově ihned vzat byl do vazby. Vojsko, které při- bylo předvčírem do Hořic, včera zase vrátilo se do posádkověho místa svého.
doktor Erban Tomsa Pardubice Hořice Josefov
10 article
— Změny držebností. Obec pražská koupila od pp. Ottomara a Markety Springrových dům č. 851-I »U poklopů« naproti nemocnici Milosrdných bratři za 32.000 K a továrníka rukavic p. Boh. Mahlinga a paní Josefy Nerudové roz. Mahlingovy dům č. 766 I. v Hradební ulici za 33.458 K, kdežto pan Mahlinga paní Nerudová převzali od pražské obce slavební pozemek čís. kat. 948 v assanačním obvodu za 62.090 K. Mistr řeznický pan Karel Tutneider koupil od pp. Josefa a Marie Pletánkových masný krám čís. 9—I. (u sv. Jakuba) za 7600 K. Pan Antonín Lupíšek koupil od dědiců po p. Aloisu Stuchlíkovi stavební pozemek od usedlosti »Komotovky« v Karlově třídě v Žižkově za 55.000 K a vystaví na něm dva domy třípatrové. Svob. pán Konst. Nádherný z Bo rotína nabyl právem dědickým po zemřelém Konst Elzenvangrovi velkostatek Horní a Dolní Zámrsk u Trutnova. Paní Anna Havlíčkova provdaná Ka- lišťová z Radimova převzala od pana Jakuba Kališty z Radimova polovinu statku Radimov v okresu klatovském. — Lidové lázně v Bubnech. Od pondělk dne 22. října t. r. počínajíc, otvírají se lidové lázně v Bubnech po celou dobu zimní od 71/2 hod. rannía zůstávají otevřeny až do 8. hod. večerní. Lístky na koupele prodávají se do 7 hod. večer. Lázně tyto za řízené hlavně jako sprchové, sloužiti mají hlavně ku osvěžení a občerstvení lidu dělného. Lázně vanové jsou zde omezeny na míru nejmenší. Ceny lázní vzhledem k jich účelu ustanoveny jsou mírné a sice lázeň sprchová s ručníkem 10 hal.; lázeň sprchová dětská s ručníkem 5 hal.; lázeň vanová s ručníkem 30 hal. Na požádání propůjčí se prostěradlo neb daláí ručník a prodá mýdlo za mírný poplatek.
Marketa Springrový Neruda Mahling Nerudová Tutneider Josef Pletánkův Jakub Lupíšek Stuchlík Konst Nádherná Havlíčkův Kališta Radimův Karlov třída Žižkov Dolní Zámrsk Trutnov Radimov Bubno Mahlingův dům řeznický pan provdaný Ka
11 article
— Stíhaní italští anárchisté. Terstské po- licii vyzrazeno bylo nedávno tajné sdružení italských anarchistů, kteří žijíce rozptýleně, udržují pospolu dobré spojení a vysílají své agenty do různých končin. Z oznámených anarchistů jest největší část italskými příslušníky, jen málo jich přísluší do Ra kouska. Jejich předáky jsou: Viktor Chittoni, 28letý ze Savoje, Amileari Cipiani z Porto d' Ancio u Řiíma, Ludvík Kovacs ze Záhřeba, Karel Hrzky z Chicaga, O. Arnovazzi z Milána, Humbert Senbiante z Ron- carde, Jindřich Missero z Benátek, Bedřich Penso z Benátek a Evžen Taechio. Seznam ten byl také dodán pražskému policejnímu ředitelství. — Propuštěn na svobodu. Před několika dny zatčen byl v Praze muž, na něhož se hodi popis po dlouhou dobu již hledaného podvodníka Muž onen nastoupiti musil cestu do bezpečnostního oddělení a odtud k trestnímu soudu, odkudž byl však propuštěn, poněvadž se zjistilo, že jest to p. Q. O Sortsch, redaktor z Terstu, který s hledaným podvod níkem naprosto není totožný. Tím ovšem domněnky o jeho podvodných manípulacích odpadají. One skutečný podvodník hledán jest i na dále. — Krádež. V prodejně potravního družstv dělnického ve Vysočanech provedena byla v noci n 15. t. m. krádež. Pachatelé vylomivše páčidlem oke- nice, vlezli do krámu a odcizili čtyři homole eukru. mimo to vytrhali zásuvky u pultu, kde hledali peníze. Nalezal se tam jen menší obnos, který rovně vzali, načež s kořistí v ceně as 50 K beze stopy zmizeli. O případu tom bylo učiněno oznámení u karlínského četnictva.
Chittoni Amileari Cipiani Kovacs Hrzky Arnovazzi Humbert Senbiante Missero Penso Taechio Záhřeb Chicago Milán Rona Benátky Praha Terst Savoj d ' Ancio Řiím Vysočan
12 article
— Nehoda při prácl. Na stavbě nového mostu u Národního divadla zaměstnaný 42letý zedník Vác av Zóbl z Poděbradovy ulice č. 386 v Karlíně, včera odpoledne spadl s výše dvou metrů a utrpěl značné poranění. Inspekční lékař ze záchranné stanice pan dr. Mareš poskytl mu první pomoe — Nebezpečný odpočinek. Několik mladíků zaměstnaných v přádelně v Bubenči, včdra odpoledne vyhledalo si odpočinek na hromadě struzek, kam z plynárny odpadky byly přiváženy. Za nedlouho však se všichni opět rozprchli, až na jednoho, čírnácti- letého Josefa Srbu z Dejvic, který byl výcházejícími plýny omámen. Než mu rozprchlí soudruzi přispěl ku pomoci, utrpěl Srba značné popáleniny. Byl od- vezen do nemocnice. — Pokus sebevraždy. Na chodbě v domě č. 36 na Král. Vinohradečh včera před 11. hodinou dopoledne zavzněla střelná rána a když se sousedě sběhli, nalezli na zemi ležícího 18letého kočího Voj těcha Machotku, do Dubé u Českého Brodu přísluš ného. Týž v sebevražedném úmyslu vypálil si kulku z revolveru do levé strany prsou a způsobil si značné poranění. Po poskytnutí první pomoci byl zoufalý mladík odvezen do všeobecné nemocnice. Příčina sebevražedného pokusu není známa.
Vác Zóbl Mareš Srba Král Vinohradečh Machotka Poděbradův ulice Karlín Bubeneč Dejvice Dubá Český Brod
13 article
— Patnáct osob v nebozpečí utonuti. Z Kolína se sděluje: V chemické továrně zdejší za- městnaných 14 dělníků, kteří bydlí ve Veltrubech přišlo v pondělí na břeh labský u klavarského mlýna, kde vstoupili na loďku, aby na ní přeplul na druhý břeh. Převozníkovu povinnost převzal n sebe dělník Josef Veselý z Veltrub, který neznalost ve veslování uvedl do nebezpečí všechny dělníky na lodi stojící. Ačkoliv loďka měla nosnost ponze pro 8 osob, přece Veselý dovolil, aby všech čtrnáct dělníků do ní vstoupilo. Sotva však loďka asi na pět mětrů od břehu labského se vzdálila, narazila na trám a překotila se. Všichni, kdož se v loďce nalézali, s Veselým celkem 15 osob, spadli do řeky v těch místech přes 2 mětry hluboké. Frant. Teplý dostal se do proudu a utonul. Ostatní zachránili se jen po nesmírném úsilí. Proti Veselému zavedeno bylo trestní řízení.
Veselá František Veselý Kolín Veltruby
14 article
— Zemřel v lékárně. Z Brna, 19. října. (Pav zpráva.) Na cestě k lékaři ve Ferdinandově třídě by včera večer zachvácen městský kancelista Schuber z Brna chrlením krve a musil se uchýliti do blizk lékárny, kde skonal v náručí p. mag. farm. Svobody dříve než přišel lékař, bydlící v témž domě v I. po schodí. — Palič samovrahem. Z Brna, 19. října (Pův zpráva) Včera v noci povstal ve stodole jistého rol- níka v Zebětíně požár, který záhy zničil ještě jiné dvě stodoly. Oheň byl úkladně založen. Palič byl ještě těhož rána vypátrán; jest to jistý Jakub Štefán z Březiny. Když blížil se k němu četník, aby jei zatkl, vyňal Štefán nůž a podřízl si brtan. — Z Vysočan. Občanský klub ve Vysočanech pořádá dnes v sobotu 20. t. m. o 8. hod. večer člen- skou schůzi v restauraci su české lípy«. Přístu mají pouze členové, jimi uvedení neb pozvaní hostě. — Parní, vanové a slatinné lázně žofin- ské byly dnešním dnem po úpravách opětně k ve- řejnému používání odevzdány. — Dražba. První pražská zastavárna v Praze v Jungmannově třídě č. 19 n. koná dne 25. a 26 října t. r. veřejnou dražbu na skvosty, kteréc nní a v její filiálkách na Král. Vinohradech a na Smí- chově koncem srpna 1900 propadly
Štefán Král Brno Ferdinandov třída Palič Březina Vysočany Praha Jungmannův třída Vinohrady
15 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Král Oskar švédský pozdravuje se. Si přibývá, kašel pomíjí. Denně zdravotní zprávy ne budou se více vydávati. = O novém vzletu létacího stroje hr. Zep- pelina oznamuje se z Fridrichshafenu: Za překrásu pohody, při úplném bezvětří, podniknut ve středu od- poledne vzlet létacího stroje. Ustanoven byl na 8. hod ale ke vzletu došlo teprve k 5. hod. Na břehu jezer sešlo se as 500 osob, jež o 3/45. hod. uvílaly vzlet létacího stroje hlučným jásotem. Balon zvedl se klidně, provedl několik obratů, zamířil na západ ke Kostnici, vysypav přítěž, vystoupil výše, dostal se ponenáhlu až k Mcersbergu, a pak obloukem k jihu nastoupil zpáteční cestu. Po půldruhahodinném letu sestoupil balon o 1/47. hod. dosti rychle. Na to vy- plul mu vatříc ponton, na němž byl před vzletem zakotven, jenž jej zavezl nazpět do kolny. = Vysoudil milllony. Z Paříže telegrafují Chefredaktor odborného listu pro obchodníky s vínem Rey, vyhrál proces proti městu Paříži, při němi jedná se o 41/2 mill. franků.
Oskar Rey Paříž
16 article
= Krvavá srůžka v dolech. »Magyar Szá oznamuje, že při srážce četnictva s dělnictvem v dolu »Ferdinand« u Verovitice bylo zabito 8 a raněno 20 dělníků, z nichž čtyři na smrt. Ztýraný inženýr Ha- vlíček byl převežen do Verovilice. Ředitel báňské společnosti Petr Schiller, jenž bydlí ve Vídni, příjel do Verovitice s jiným inženýrem. Vyšetřováním shle- dalo se, že čtyři čelníci, již proti horníkům zakročili. byli přemoženi, načež povoláno jiných osm četníků a ti vystřelili do davu, když byl marně vyzván k roz chodu. Vyšetřující soudce přijel na místo události Dělníci, již podněcovali k útoku na inženýra Ha- vlíčka, byli zatčeni. Tendenčně se nám sděluje z Pešti, že čeští dělníci opouštějí důl, jenž prý by obsazen vojskem, obávajíce se, aby po odchodu vojska nebyli týráni. Avšak vzdor všemu tomu ve vrchním báňském úřadě nevěří dosavadním zprávám 2 Verovitice, protože nedostali dosud o události oně ani té nejmenší zprávy a důl »Ferdinand« není vůbec znám.
Magyar Szá Ferdinand Schiller Vídeň Verovitice Pešť Verovitice Verovitice
17 article
= Osud ošetřovatelky. Ze Subotiště tele- grafojí: 16. t. m. byla zde odsouzena Johana Hoch eggerova pro krádež na dva měsíce do žaláře- Hocheggerova ošetřovala lékaře Müllera, který — jak známo — ve Vídni zemřel morem. Za oběta- vost, kterou osvědčila při ošetřování zmíněného le- kaře, obdržela řád Alžbětin. Následkem odsouzen však teď vyznamenání toho pozbude. Byla jednou z prvních žen. které řád ten obdržely. = Nehoda na dráze. Z Paříže se telegrafuje Dnes dopoledne srazily se mezi nádražím de la Con corde a nádražím des Champs Elysées na městsk dráze dva vlaky. Patnáct osob bylo raněno, mez nimi tři těžce. Doprava byla přerušena. = Novinně po 35 let v káznici. Z Neapole telegrafují: 1. října 1865 zavražděn byl ve vsi Polizzi zahradník Daníco. Sedlák Francesco Crea. jenž s ním žil v nepřátelství, byl zatčen a když nemoht alibi prokázati, odsouzen na doživoti do káznice. Žena jeho utrápila se k smrti, 3 dítky vy- stěhovaly se do Ameriky i neví se dnes o nicha statek jeho prodán na úhradu výloh soudních. Dne 2. října přihlásil se synovec odsouzence Antonín Crea i prohlásil, ženyní, když nastalo promíčení činu, může prohlásiti, že on to byl, jenž Domica zastřelil. Podal takové důkazy toho, že strýc jeho, Crea, jenž zatím dosáhl stáří 73 let, byl z káznice již propuštěn. = Mor v Glasgowě. Z Glasgowa se telegra- fuje: Z 20 osob onemocnělých morem, jež se dosu nalezaly v nemocnici, bylo 6 vyléčených propu- štěno.
Johan Müller Alžbětin Con Champs Elysées Sedlák Francesco Creo Creo Mor Vídeň Paříž Neapol Amerika Glasgow
18 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se pro čtvrtou čtvrtku (číslo 36.) předplati telů Smetanova opera »Hubička« za režie pana Šmahy a řízení chefa opery pana Karla Kovařovice. Vendulku zpívá pl. Maturová, Lukáše pan Veselý. Barču sl. Šmídova, Martinku pí. Klánová, Palouckého pan Kliment, Tomše p. Viktorin, Matouše p. Polle. Zejtra odpoledne jsou aktovky »Malo mě stsk tradice« od V. Šlecha, »V panském čele- níku« od L. Stroupežnického a »Námluvy« o A. Čechova; představení počne již o 2/43. hod. Žejtra večer hraje se mimo předplacení po prvé v nové scěnické úpravě a kostumové výpravě Bizetova opera »Carmen«. Šestý a poslední koncert Ku- belíkův pro třetí čtvrtku (číslo 35.) předplacení bylo nutno pro jiné dříve již uzavřené a neodvola- telné závazky odložiti ješté o jeden den, totiž na úterý dne 23. t. m. Vstupenky zakoupené na tento koncert s datem 20. října (dnešním) budou tedy mii platnost dne 23. t. m.; vstupenky zakoupené k dneš. nímu představení »Hubičky« budou k zamezení omylů zvláště znamenány. V pondělí dne 22. t. m. jest pro první čtvrtku (č. 37.) předplatitelů Sofoktcova tra- gedie »Antigona« se sl. Švagrovských j. h. Na čtvrtek dne 25. t. m. určena jest premiera Tolstého dramatu »Vláda tmy«. Představení toto určeno je ve prospěch Spolku českých žurnalislů a pensijního fondu spolku českých žurnalistův. + Z kanceláře smíchovského divadla.
Šmaha Kovařovic Maturová Lukáš Veselá Šmídův Martinek Klánová Paloucký Kliment Tomš Viktorin Matouš p Polla V Šlech L Stroupežnický A Čechův Bizetův Carmen Hubička Sofoktcův Antigona Tolstý národní divadlo Smetanův opera Ku spolek český žurnalistův smíchovský divadlo
19 article
Dnes opakuje se po sedmé Faydeauova »Dáma o Maxima« + Zahájení oyklu 12 her ve prospěch Žon ského výrobního spolku českého v nově upra- veném divadle Švandové na Smíchově »u Libušee musí býti z nahodilých příčin odročeno. Majitele vstupenek se upozorňují, že každá vstupenka i k za- hajovaci hře na dnešek vydaná, zůstane platna. Vstu- penky ku představení »Princezny Pampelišky« bud u platiti pro pozdější den, který se veřejně ještě oznámí. Za málo dní se těž ohlási, kterého dne cyklus za- počne. Datum ostatních her, kromě prvé, zůstane ne- změněno tak, jak na vstupenkách a programech jes uvedeno. + Cyklus her ve prospěch Českoslovan ské jednoty ve smíchovském divadle pořádaný budí živý zájem v kruzích pražských. K jednotlivým večerům středovým vyda kroužek přátel Českoslo- vanské jednoty místo obyčejných divadelních pro- gramů zvláštní pamětní lístek, který bude kromě ná- věští divadelního obsahovati podobiznu autora nebo vynikající herečky neb herce toho večera, životopisni data jejich, stručný obsah bry a divadelní táčky v způsebě feuilletonů. Pamětní lístek bude rozdáván všem návštěvníkům. První večer bude již příští středu a zahají se pohostinskou hrou pl. Benoniové. Před- platní lístky na osm her mají ještě v malém množ- ství v komisi knihkupci pp. Grosman a Svoboda v Jungmannově třídě, F. A. Urbánek u Nár. divadl a Jaroslav Pospíšil na Perštýně.
Benoni F A Urbánek Pospíšil Smíchov Jungmannův třída Perštýn Švanda Českoslo Grosman a Svoboda
20 article Hudba.
Hudba. + Hudba chrámová. Zejtra o 11. hod. dopol je v chrámu sv. Havla slavná mše do E dur a Pan gelingua do E dur od Jana Aug. Starého. Gradual a Cumunio chorálně, Offertorium Desiderium animae od Koenema. + V sále hotelu Obč. záložny v Lounech koná se ve čtvrtek dne 25. října o 1/28. hod. večer koncert pana Hanuše Laška, při němž účinkují sl. Anežka Falladova, virtuoska na harfu a pan Aloi Vymetal, hudební skladatel ze Slaného. + Koncert v Nové Pace. Virtuos na violon cello pan Rudolí Pavlata pořádá zejtra o 1/28. hod večer v sále pivovarského hostince koncert za spolu účinkování zpěv. spolku »Hlasoň«.
Havel Aug Lašek Falladův Vymetal Pavlata Louny Slaný Nová Paka
21 title
Z literatury.
22 article Literární zdvořilost.
Literární zdvořilost. Starší pamětníci vzpomínají si mnohdy ještě s tichým veselím, jak starý podivínský skriptor musejní Dundr — týž, na klerého Havlíček rýmo- val »plundr« — učil mladé návštěvníky literárn zdvořilosti. Žádal-li někdo knihu Tomkovu, Rybi- čkovu, Krejčího .. ., slovem, některěho z žijíeích autorův a vyslovil-li krátce své přání: »dějepis Tomkův«, opravil ho vždy vlídně »pana Tomkae a když potom poučený žádal zase knihu »pan Puchmajera, pana Dobrovského« ... (některého ze zemřelých), opravil ho zase usměvavě »mluv- nice Dobrovského« . .. Jen při jednom mrtvém činil starý Dundr výminku: »tichý genius« byl mu i po smrti »panem Jungmannem«. O tomto rozdílu zdvořilostním nevykládal sice ani Lessing v »Antikvárních listech«, ani Sainte-Beuve ve svých »Pondělcích«, ale pan Dundr nicméně ve všech líterátech starších — a všichni bývali čtenáři musejními — vzbudi přemýšlení o zdvořilosti literární a byl zajistě aspoň jeden z podnětů, jimiž ve spisovatelské obci starší udržoval se stálý »esprit de corpse, soudružnost a soudržnost.
Dundr Havlíček Tomkův Rybi Tomkae Puchmajer Dobrovský Jungmann Lessing SainteBeuve
23 article
Ty krásné, zlaté časy jsou ovšem ty tam ve veřejném životě namnoze se odmlčeli ti starší vrstevníci, bojíce se, že by — při nejmenším projevu odpůrném, třeba se stále bojovalo pro »svobodu mínění« — nalezli „z rána na svém stolku nějakou literární »ropuchu«, jak o nich psal Zola. Však víte, s jakým gustem smlsne si takový dvacítiletý literární revolucionář na starém šosáku, zplesnivělém a zhloupělém, s jakou radostí vrhne se celá smečka, jindy mezi sebou se rvoucích literárních potkanů, na vzáčnější kořist sbuď že jelen paroháč či kozel rohatý se vyskytne- abychom s Homěrem mluvili. Ti všichni ve spo- lečnosti s nejhlubší úctou pokloní se kacefo- vanému autoru; ti všichni dohromady před cizi- nou a potomstvem musí při literárních essayích zase jen jeho a jeho knihy uvésti — a přece, s jakým gustem kopne se tak do Čecha nebo Vrchlického, Jiráska nebo Wintra, Světlě nebo Krásnohorské . Před několika lety zjevil se feuilletonel »pollice verso«; opíral se tomu řezání a zabíjení na tržišti — již starý Horác kázal: »ne pueros coram populo Medea trucidet«. A co myslíte. jaký se dostal osud jeho autoru: »sežrali ho psi zlostiví«, řekl by svým plným slohem starý Hus nedlouho potom zjevil se jiný takový obranný feuilleton v časopise uměleckém — a víte, jak skončil jeho autor? Přidal se potom k ostatním — šelmám řvavým a dravým.
Zola Vrchlický Jirásek Winter Světl Horác Medea Čech
24 article
Proroci urbanity a atticity tedy bídně ztro- skotali; ale v posledních letech vidíme, jak titc mladí nyní zase padají do zubů a drápů nej- mladším. Musí se přiznati — ti nejmladší uměji také pěkně sápati a trhati. A teď zase čtou kázání a levity o literární zdvořilosti — aby toliž nepsal nikdo to, co by odpůrci neodvážil se říei ve společnosti do očí, aby literatura represento- vala skutečně salon, jehož nemáme, aby nebyl dušen a ničen sesprit de corps« — mladší nej mladším. S úspěchem-li? Dixi.
Dix
25 article
České spisy. * Rudolf Dvořák, Čina. Popis říše národa, jeho mravů a obyčejů. Knihy pro každého I. V Praze, 1900. Nákladem če ského lidového knihkupectví Josefa Springra. Bez šumně reklamy, bez pestrobarevných, pla- kátův ohlašuje se nová sbírka česká za populariso- váním vědy vydávaná. Aní program není předeslán a přece prvé číslo, kterým »Knihy pro každého« za- hájeny, působí jisté a řekněme ihned i příjemn překvapení. Není to prvá periodická sbírka samo statných prací literárních, ale jest nová svým smě rem. Nechce — tak alespoň soudíme z práce úvodní — pěstovati belletrii, o niž u nás dostatečně již po staráno, ale jsouc dítkem myšlenky, již za posled ních dob anglická intelligence zrodila, chce býti Uni versity Extensíon tiskem šířenou, chce lidové kursy jimiž vysoká učení přibližují se obyvatelstvu svých sídel, tiskem šířiti ve vší obci národní. Sbírce takové dbáti jest dvojí stránky: obsahu přesně vědeckého, váženého samostatným badáním z prostných zdroj vědění, a formy, která by se přizpůsobila širokým kruhům čtenářským.
Dvořák Springr Uni Praha
26 article
Zkoušejmež úvodní práci nové sbírky s obojího hlediště tohoto! Dr. Rudolf Dvořák, zástupce orien- tálské filologie na české universitě, známý i cizině jako arabist, sinolog a znatel jazyků tureckých, shr- nuje ve statném svazečku všechny důležité vědo mosti o odvěké »říši středu«, která právě teď, dik koncertu osmi světových velmocí, obrací k sobě po zornost všeho svěla. Dvořák nakreslil tu podrobný obraz zvláštního tohoto politiekého i kulturního ži vola, svérázného a v sobě uzavřeného, přece ale vysoké intelligenci národa zpravujícího, který až do novověku — s výjimkou císařské doby římské — proti západu dovedl hranice své naprosto uhájiti. Vzpomeňme si, jakých na př. bylo potřebí cest, aby bourec hedvábník přenesen byl přes čínské hranic na západ! Od učence, který samostatně čerpá z l teratury čínské a písemuictví české již obohatil vzá cným dílem o velikém čínském mysliteli Konfuciovi. můžeme ovšem očekávati obsah jednak úplný jednak přesný. Nuž v obojí této příčině pojednání Dvořákovo vyhovuje zplna, neboť hledí vyčerpati v poutavý rámec shrnouti netoliko zprávy spisova- telů čínských, nýbrž i zkušeností Occidentálů, kter od dob Marco Polových déle nebo kratčeji na bře zích Hoangha a Jangtse pobývali. Ku znamenitému, zna eckou rukou vybranému obsahu druží se i stránka formalná. Způsobem jas ným, každému přístupným a mluvou sice nestroje nou, ale správnou promlouvá spisovatel z knihy své ke čtenáři, jehož napjetí se od stránky ku stránce stupňuje. Některá vhodná vyobrazení text dopro vázejí.
doktor Dvořák Konfucius Dvořákův Occidentál Polův
27 article
Zbývá ještě dolknouti se věcného stanoviska spisovatelova. Proti modním heslům, zvláště z Ně mecka šířeným, o potřebě, aby západní osvěta byla násilím do Číny vnášena, spísovatel vyslovuje se s vší rozhodností a dle našeho soudu právem. Znale tisíceleté čínské minulosti dovede oceniti i váhu své- rázné, samostatné osvěty národní a má porozumění i pro formy odporu, byť i dle našich názorů drasti- cké, jimiž čínský národ hájí práva svého sebeurčení. V této příčině bychom zvláště my Čechové neměl za úsudkem jiných se pachtiti. Zprávy z Činy do- cházející beztoho poučují, že všechny nynější zmatky *působila rozpínavá výbojnost a kořistivost Ne * Adolí Hoyduk. Pod Vítkovým Ka menem. Kresba ze Sumavy. Druhě, nově upravene vydání. Sebr. spisů sv. XX. Nakl. J. Otto. Heyduk jest zamilován do poetických kráš Šumavy. Velký počet jeho básnických prací líčí hory a lesy šu- mavské, jež tvoří půvabný rámec k jeho výpravným básním anebo povzbuzují jeho nálady lyrické. Rovněž k idyllicko romantické kresbě ze Šumavy »Pod Vít- kovým Kamenem« tvoří pozadí kraj šumavský. Li- čení připomíná tu poněkud Čechův cyklus »Ve stínu lípy« svými přihodami a episodami, provanuto jes oním vlídným klidem venkova, kdež se tak příjemně vzpomíná na bouřlivé příběhy minulosti. Verš jes zvučný, takřka zpěvný. Giuseppe Giacosa, Černý hrabě.
Čecho svatý . XX Otta Heyduk Vít Čechův Giacosa Čína Sumava Vítkův Ka
28 article
Drama o 3 jednáních s předehrou. Přeložil Jar Vrchlický. Světová knihovna, red. Jar. Kvapil č. 174—175. Nakl. J. Otto. Drama přeložené pro Národní divadlo, dosud však neprovozované, líčí tra- gickou historii hraběte Amadea VII. Savojského. Zá kladem jest mu středověká legenda. Jako ve svých kusech ze současného života vyznamenává se autor i zde životností svých postav i dějů. Problém Hamle- tovský přenesen tu doitalského ovzduší. Zvučný verš originalu tlumočen v překladu věrně naším básníkem. *Felix Tever, Její mladší bratr. Libuše ročník XXX, číslo 5. Nakl. F. Šimáček. Prostá historie z pražského ovzduší, tklivý románek staré panny, jež věnovála celý svůj život mladšímu bra trovi, doktoru Jesenskému a na konec, když se oženil, opatruje jeho děti. Děj jest pěkně vypravován, po- vahy jednajících osob znázorněny s velkou péčía důsledností. Románek Zdeničky, dcery pana rady zpátečnického byrokrata, prudkého, popudlivého, ale milujícího náruživě svoji dcerušku, s milovaným zamilovaným doktorem vylíčen s jemným humorem A postava sestry doktorovy, Leny, obráží se tak sympaticky od štěstí druhých, jež jí přináší toliko tesknou samotu, dokud se nenaskytla příležitost, obětovat se znovu — dětem bratrovým. *Prof. Josef Lacina, Česká kronika Díl III., část 3. Od míru Westfalského do r. 1848 Nakl. Ed. Beaufort. Svazkem tímto ukončeno nové vydání populárního líčení dějin českých, urče- ného pro kruhy nejširší, jak pro mládež tak pro do- spělé. Dílo má býti opravdovým obrazem dějin naší vlasti, knihou národně vychovatelskou. Úkolu tomu vyhovuje jak srozumitelným slohem tak i tím, že obrací pilný zřetel nejen k dějinám politickým, ale i k stavu vzdělanosti, k pěstování věd a vůbec ke kulturním poměrům toho kterého období, ba bere zřetel i k soukromému životu našich předků. mecka.
Vrchlický Otta Amadeo Tever Libuše F Šimáček Jesenský Románek Leno profesor Lacina Beaufort národní divadlo
29 article
Z českých listů. * Ve výstavě Manesa, právě otevřené, můžete se přesvědčiti, jak pěkně působí umělecké předměty de- korativního průmyslu jako výzdoba těch útulných salonků, v nichž Manes umístil své obrazy. Cizinu již umělecký průmysl přímo zaplavil, a přes mnohé divoké výstřelky vykonal kus poctivé a pěkné práce přetváří kvapem intimní ovzduší našich obydlí, učt průměrného člověka, aby dbal o lad a uměleckou formu prostředí v kterém žíje. Vliv jeho cítíme silně i u nás a doufejme, že naučíme se v cizině znáti jen dobré jeho stránky. Letošní pařížská výstava podala pěkný a přehledný obraz, jakého stupně dosáhlo toto appli- kované umění v různých zemích. F. X. Jiřík referuj o tom pěkně s pochopením v »Obzoru národohospo- dářském«, vyzdvihuje s uznáním mnoho pěkného, co vykonáno v tomto oboru, nezatajuje však též slabost a nedostatků nových pokusů a směrů. Pro naše vý- tvarníky i pro obecenstvo našich výstav bude referát jeho pro srovnání s naší produkcí jistě zajímavý.
Jiřík
30 article
* Pro dějiny našeho obrození a pro poznání duševního hnutí našeho národa v dokonávajícím sto- letí bylo by velice poučno, seznati vývoj a rozšíření našeho periodického tisku. Bude to jednou krušná práce pro tobo, kdo odhodlá se probrati stohy těcl silných foliantů, jež se rok za rokem v obrovských massách hromadí v našich veřejných knihovnách, práce nejen duševní, ale též fysicky úmorná, ale při tom vděčná a nezbytná. Tím nezbytnější, že rok za rokem přibývá materiálu taková spousta, že za padesát, za sto let, těžko bude vůbec ji ovládnouti. Vzpomněl jsem si na tento těžký ale nutný úkol, jenž nám pro budoucnost nastávě, když jsem četl referát J. Karáska v České Revui o bulharském tisku periodickém, po- daný dle pojednání ve Věstníku Evropy. Již z toho počátku, jejž přináší poslední dílo České Revue, po- znáte, jak pěkně osvětlují zprávy v novinách duševní život své doby, a jak ostře charakterisují svým ob- sahem společenské hnutí, z něhož vyrůstají Skoda, že u nás práce podobná čeká ještě na svého pra- Čtenář. covníka.
J Karásek Evropa Český revue
31 article
Slovanské spisy-
32 article
* S. A. Vengerov: Grundzüge der Ge- schichte der neuesten russischen Litte- ratur (Základné rysy dějin nejnovější literatury ruské). Uebersetzt von Traugott Pech. Berlin 1899 Verlag Johannes Räde. Možno směle tvrditi, že ruské písemnictví nej- novější doby nepopíratelně výše dospělo, nežli nej- novější literatura západu. Vrcholky této nespadají ostatně do druhé, nýbrž do první polovice uzavíra- ného právě století. Člověk ušlechtilé mysli snadno vyciti, jak nepoměrně nizko utkvěl vychvalovany realism evropský let 70tých a 80tých se vším porno- grafickým příbuzenstvem a svým nedostatkem ideálu u porovnání s realismem hluboké životnosti, jaký nalezáme u spisovatelů ruských. Hlavní známka, ktérou se ruské písemnictví od západnického nápadné liší, jest ta: ruská literatura nikdy se neuzaví- rala sférou tak zvaných zájmů čistě uměle- ckých před životem oslatním, ona zůstávala ve stálém nejtěsnějším prostoupení s tužbami a potře- bami života a byla vždycky hlasatelnou, odku do živola národního splývalo slovo nazna ču- jící cestu. Tento vychovatelský rys písemnictví ruského vystupuje sice nejnápadněji za posledních 60 let, lze však jej stopovati do nejzazších počátk přes Krylova, Fou Vizina, až po ty Žukovské, Karam- ziny k Děržavinovi a Kantěmírovi. Nejnovější dějiny ruského písemníctví dělí auton dvěma směry. 1. Rozeznává dějiny idejných i nála- dových proměn, které hýbaly ruskou společností, 2. snaží se snášeti doklady vzájemného vplývání společenského života na literaturu a literatury na společnost.
Vengerov Uebersetzt Traugott Pech Räde Krylův Fa Vizina Žukovská Karam Děržavin Kantěmír Berlín Verlag Grundzüge der germanium
33 article
Kdo by chtěl v literatuře ruské bádati jen s hle- disek ryze estetických, nenalezl by mnoho práce. Z posledních padesát lel nehnulo se mnoho po stránc formální v písemnictvu ruském. Na západě za tu dobu vystřídala se řada literárních »slohů« a tech- niky spisovatelské. Ani posledního pérojezdce fran- couzského nelze si představiti, aby mohl dnes ještě psáti slohem Sandové na příklad. Zolu a Sandovou dělí propast nejen názorů, ale i forem a způsobu jazykových, romanopiseckých rozprav, líčení, rozmluv a pod. A i Zolova manýra ve Francii dnes už za- starala. V Němcích oblíbená kdys manýra Auer- bachova i Heysova ustoupila škole Haupímanovské a »nejmladšího« Německa. Podobně v Italii a ve Skandinavsku. V Rusku naproti odehrává se sic neustálá evoluce idejí, ale za to forma literárn zůstává téměř nehybna. Belletrická a poetická ma- nýra let 40tých nijak se dodnes podstatně nezměnila. Mezi Turgeněvém a literárním jeho vnukem, Gar- šinem, není takřka slohového rozdílu. Není ho také mezi Někrasovem a Nadsovem. Když bylo Viktoru Hugonoví sedmdesát let, kořila se mu celá Francie, ale nikdo už se nesnažil psáti jeho slohem. Tolstému je dnes také sedmdesát, ale Nestor ruského románu před- stavuje nejen nejčerstvější přítomnost, nýbrž je uzna- ným razitelem dráhy ještě do daleké budoucnosti. Leda lidová belletrie že na Rnsi v posledních padesáti letech prodělala jakýsi rozvoj. Bohatství barev a zemitá vůně v pracech Gljeba Uspenského znamenají ne- malý pokrok u porovnání se salonními sedláky Gri- gorovičovými, ba i s venkovany Turgeněva. A tak je tedy zjevno, že dějiny novověké literatury ruské nemohou býti dějinami estetických tvarů, nýbrž jsou dějinami idejí a kulturního vývoje.
Zola Sandův Zolův Němec Auer Heysův Někrasov Nadsov Viktor Hugonový Tolstý Gljeba Uspenskij Turgeněv Francie Německo Rusko Gara
34 article
Znalost literatury předpokládá tu znalost uda- lostí společenských. Je řada děl, v nichž se obráží ne snad »duch času«, ale hnuti a zájmy takořka jed- notlivých roků. Kdo chce dociliti na př. základní nálady Turgeněvovy proslulé novelly »V předvečer«, jež vyšla r. 1860, musí věděti, jaké radostné očeká- vání rozechvívalo tím právě časem společnost ruskou vlivem reformních zavedení nové vlády Alexandra II. Mezi »Předvečerem« a »Otcové a děti« není než pro- stora dvou roků, ale předešlá nálada k vysvětiení nového díla už zase nestačí. Za krátkou tu dobu došcl ve společností upratnení novy prouu, Jenoz znalost teprve na smysl románu vrhá pravé světlo. Pět roků po »Otcech a dětech« vyšel »Dyme a opět odehrála se řada přeměn v duševní disposici společnosti. Konečně »Nov« a udalosti let sedm- desátých! Právě Turgeněv je nejzřstelnější vzorek, na němž možno dovoditi, čemu ruská kritika u spíso- vatele říká vtipně schopnost »zachytiti moment«.
Turgeněvův Turgeněv
35 article
Toto slovo, jakož i druhé, jež má v písemnictv ruském svoji váhu, totiž »tendence«, kritika evropská téměř nezná. Aspoň ne ve vyšším jeho smyslu. Za to pro spisovatele ruského není po- chvaly vznešenější nad onu, která v obou slovech je obsažena. Jisto je, že nikdo z ruských spisovatelu nemá ctižádost vyniknouti pouhou reprodukcí života, třeba formálně trefnou, nýbrž, že každý se snaži vypodobiti jen právě ony zjevy, jimiž genius doby se projevuje a že se snaží působiti na vědomí spo- lečnosti ve smyslu onoho názoru světového, jemuž sám je oddán. Úž za let čtyřicátých ustálil se v ruském pl- semnictvu typ realismu, který takřka výhradně ovládl a podnes je v platnosti. Další evolucí fo- remnou není pozorovati, nepočítá-li se několik ta- lentů druhého řádu, již se dali strhnouti francouz- ským dekadentismem, nedodělavše se ostatně žád- ného patrnějšího vlivu. Literární tradice skupiny spisovatelů let čtyřicátých zůstaly směrodatnými pro literární vkus na Rusi až podnes.
36 article
Ze slovanských listů. * »Pycekaa Crapma« oživuje památku vynikají- cího slátníka a pracovníka na poli osvěty ruské hra- běte Modesta Andrejeviče Korí a, od jehož narození uplynulo v minulém měsíci sto let. Byl to muž nevšedního nadání i energie, a Rusové vděčí mu velmi mnoho v nejednom oboru národní práce. Především zůstavil světlou stopu v ruských dějinách jakožto státník. Byl hlavním spolupracovníkem Spe- ranského, s nímž účastnil se horlivě prací při sesta- vení sbírky ruských zákonů. Speranskij oblíbil si jeho »zlaté péro« a mladistvý Korf postupoval bystře ve své karriéře. Jako 33letý muž byl již státním tajemníkem. R. 1848 byl předsedou komitétu, pečují- cího o ruský tisk, který za jeho osvíceného vedení rozvíjel se měrou netušenou. Ohromnou zásluhu získal si o veřejnou knihovnu petrohradskou. Car Mikuláš I. udělil mu plnou moc a M. A. Korf ne- zneužil carské důvěry, nýbrž naopak, zorganisoval veřejnou knihovnu petrohradskou od samých základů a učinil z ní ústav, předčící podobné ústavy zahra- ničně. Jeho péčí sebrány zde všechny církevně-slo- vanské i ruské tisky a pořízen důkladný oddíl »Ros- sica«. Slovem vše, čím se honosí carská knihovna petrohradská před cizinci, má hlavní základ svůj v jeho činnosti. Jako spisovatel vynikl hlavně svými klassickými díly »Bocmecrsie na npecroaz mmeparopa HO I« a » Cacaro«. První spis byl záhy přeložen do mnohých evropských ja- zyků a jeho objevení se slalo se literární událostí.
Pycekaa Crapma Andrejevič Korí Rus Speranský Korf Mikuláš
37 article
Druhý v krátké době dočkal se též několika vydání. Nyní zmíněný měsíčník uveřejňuje velmi zajímavé jeho zápisky, vrhající jasné světlo na panování Alex- andra I. a Mikulaše L. a na intimní život spisovatele samého. Sluší se dodati, že teprve nedlouho před svojí smrtí povýšen byl do stavu hraběcího. * Lidové divadlo varšavské v krátké době svého trvání doznalo takového úspěchu, že zemský výbor haličský rozhodl se, založiti podobný podník ve Lvově. Do komise byli povolání spiso- vatelé Stanislav Kožmian, Karol Estreicher a Marjan Gawalewicz, kteří vypracovali podrobné návrhy, načež do Varšavy byl vyslán p. Nowaczyúski, aby se- známil se podrobně s organisací, repertoirem a čin- nosti tamního divadla lidového, takže otevření po- dobné instituce ve Lvově zdá se býti otázkou nej- bližší doby. Patrně Poláci ve věcech divadelních maji šťastnější ruku než my! Slavjani n. Bibliografle. * Emil Hoffer: Organická theorie v so- ciologii. Zvláštní otisk z »Rozhledů«. V Praze. Nákladem vlastním 1900. * Přehledná mapa slovanekého světa vydaná vydavatelstvem »Slovanského Přehleduv, nakl. F. Šimáček. Ukazuje názorně ohromnou roslobu krajů, obývaných národy slovanskými. Sestavena jest na základě neinovějších prací odborníků.
Kožmian Estreicher Marjan Gawalewicz Polák Hoffer F Šimáček Lvov Varšava Praha Alex lidový divadlo Mikulaš L