1
masthead
20 října 1900.
5
article
podnikli 1/25 hodiny dlouhou cestu z Chyňavy do
Lánů, aby pokorně gratulovati mohli ku jmeninám
meškajícímu tam známému vůdci ústavácké šlechty
a zarytému Němci, Maxovi Egonu Fürstenbergovi.
Čin tento ukazuje na uvědomělost a pokrokovost
chyňavských veteránů, zejmena když se uváží, že
jmenovaný šlechtic ani spolku jejich dosud ničím ne-
prospěl.
— Soudní znaloi. Pánové: Karel Just v
Praze č. 783—II., Norbert Riedi v Praze 840—Il
a František Seppi na Král. Vinohradech, jmeno-
váni byli stálými soudními znalci při c. k. zemském
soudě v Praze a sice první pro odbor knihařský,
druhý pro odbor pouzdrařský a poslední pro odbor
kartonářský. Předepsanou přísahu znaleckou již vy -
konali.
— Konfiskace. »Podřipské Listy« konfisko-
vány byly pro článek »Bída rolnictva«. Opravené
vydání se rozesílá. — Včerejší číslo »Všeobecných
Úřadnických Listů«, týdenníku soukromého a samo-
správného úřadnictva na Král. Vinohradech, bylo
zabaveno pro politický přehled. Nové vydání uspo-
řádáno nebylo, poněvadž celý náklad byl již roze-
slán. — »Národního Katolíka«, orgánu dra. Iáky.
čís. 19 bylo zabaveno. Bude upraveno nové vydání
Redakce nás žádá, abychom sdělili, že tím se expe-
dice toho čísla poněkud zdrži.
— Náprstkovo České průmyslové mu-
seum zaznamenává v posledním týdnu opět řadu
krásných darů od svých příznivců, jimiž sbírky byly
platně obohaceny. Jest to zejmena bohalá kollekce
vybraných předmětů uměleckého sklářského prů-
myslu, kterou obstarali a věnovali pp. manželé Ko-
dymovi a pan Stanislav Houška; američlí občané
pp. manželé Svobodovi poslali z pařížské výslavy
skvělé ukázky proslulého dánského porcelánu mo-
derní výroby s ruční malbou pod skieněným emai-
lem: dr. Emil Holub z Vídně daroval knihovně vedle
řady jiných knih výtisk bible v jazyku bečuánském.
Němec
Maxa Fürstenberg
Just
Ried
Sepp
Král
Náprstkův
Houška
Svoboda
Holub
Chyňava
Lána
Praha
Praha 840
Vídeň
6
article
Veškeré tyto předměty byly zařaděny do sbíreka
jsou obecenstvu přístupny. Náprstkovo museum bude
v říjnu přístupno již jen v neděli dne 21. a 28. do-
poledne od 8 do 12 hod., nač se upozorňují hlavně
dělnická a jiná sdružení, jakož i sl. ředitelství škol
a ústavů, aby dnů těch pro návštěvu musea ještě
použila. Bohatě illustrovaného průvodce sbírkami lze
obdrželi u vchodu do musea.
— Dary. Paní Markéta Špringrová věnovala
k uctění památky svého zemřelého manžela pana
Otomara Špringra, velkoobchodníka na Pankráci
Prvnímu spolku vzájemně se podporujících řezníků
pražských 100 K. Dar přikázán fondu invalidnímu
— Výbor pomocného spolku nadace Jo-
nákovy při právnické fakultě c. k. českých vyso-
kých škol Karlo Ferdinandových v Praze udělil ve
schůzi, konané dne 17. října na zimní semestr 1900
až 1901 ze svého jmění a z nadace Jonákovy 447
bezplatných obědů týdně nemajetným studujícím
zminěné fakulty. Dle přání zvěčnělého zakladatel
pana prof. dra. Jonáka se dřívějším pp. stipendistům
připomíná, by, nalezajíce se v poměrech přiznivých,
pamatovali na nemajetně studující kollegy.
— Nadace. První spolek vzájemně se podpo-
jících řezníků pražských rozděli dne 2. prosince
úroky jubilejní nadace. Žádosti za podporu z nadace
přijímá starosta spolku pan Jan Zimpl v č. p. 714—I
do 15. listopadu. Na žádosti pozdější zřelelé vzato
nebude,
— Neznámé dámy vybírají na Král. Vino
hradech peněžité příspěvky na ošacení chudých škol-
ních dítek. Upozorňuje se obecenstvo, že to není pro
dítky vinohradské, pro nůž se pouze bazar uspořádá.
Špringrová
Špringr
Jonákův
profesor
doktor
Jonák
Zimpl
Král
Pankrác
Praha
Náprstkův muzeum
právnický fakulta c
Karla Ferdinandův
7
article
— Duchcovským sirotkům. V Duchcově
utvořil se pomocný výbor ku zmírnění nouze si-
rolků a vdov po hornicích, zahynuvších dne 19
září při katastrofě na dole »Frisch Glück«, ve kterém
zasedají pp.: Ot. Bayer, úřad. místodrž. koncipista,
Alois Bilok, řiditel české školy, P. Jos. Fried-
land, děkan, JUDr. Max. Frank, rada zem. soudu,
Celestýn Fišer, horník, vesměs z Duchcova, JUDr.
J. Gattnar, c. k. vrchní báňský rada v Mostě,
Ant. Kühl, horník v Duchcově, Jos. Kraupe,
obecní starosta v Lipticích, A. Lumnitz er, ev.
farář v Teplici, E. G. A. Molnár, evang. farářv
Krábčicích, Frant. Procházka, horník v Duch-
cově, F. X. Reidl, měšťanosta a okresní starosta
v Duchcově, P. Eng. Richter, děkan v Oseku,
Václav Tryml, horník v Duchcově, hr. Jiříz
Waldstein-Wartenbergu, majitel panství.
MUDr. H. Wolíf, c. k. okresní lékař v Duchcově.
JUDr. Václav Vaňous, c. k. soudní adj. v Duch-
cově a Antonín Zuber, ob. starosla v Nové Vsiu
Duchcova. — Výpomocný výbor vydal toto provo-
lání: »Dne 19. září t. r. stal se důl »Frisch Glück«
u Duchcova jevištěm hrozné katastrofy. Při dušení
ohně, jenž v dole sebezanícením uhli vznikl, udál
se téhož dne o 10. hodině dopolední výbuch plynů
uhelnatých, při čemž 55 horníků, kleří toho dne ve
svědomitém plnění svých povinností v dole praco-
vali, o život přišlo. Tak téměř stejnému počtu rodin
urván byl děsným způsobem jich živitel. — Velký
počet dítek ztratil svého otce, ženy své muže, sta-
řičtí rodiče své syny, jedinou to podporu ve stáří.
Frisch Glück
Otakar
Bayer
Bilok
Fried
JUDr
Max
Frank
Fišer
J Gattnar
Antonín
Kraupe
A Lumnitz
E G A Molnár
František
Procházka
Reidl
Richter
Tryml
MUDr
H Wolíf
Vaňous
Zuber
Duchcov
Most
Jos
Osek
Wartenberg
Nová Vsio Duchcov
Jiříz Waldstein
8
article
Ač mostecká uhelná společnost, jak přislíbila, vše
možné zaříditi hodlá, by toto neštěstí zmírněno bylo,
přece jest to povinností lidskosti, těmto opuštěným
dle možnosti přispěti. Dovoláváme se tedy veřejné
dobročinnosti a doufáme, že dosti šlechetných se
najde, kteří ku zmírnění nouze v rodinách tak těžce
sližených dle svých sil přispějí. Dary buďlež la-
skavě zaslány c. k. okresnímu hejtmanství v Duch-
cově. Sivrzení jich stane se veřejnými listy.«
— Elektrická dráha Praha—Libeň—Vy
sočany. Správa této elektrické dráhy oznamuje
nám, že vyšetřivši případ o němž pojednáno bylo
ve včerejším ranním čísle našeho listu, učinila opa-
tření, aby takové nepřístojnosti se neopakovaly. Po-
vděčna za upozornění na podobné poklesky má nej-
upřímnější snahu vésti podnik ten, aby všem spra-
vedlivým požadavkům v každém směru co nejůpl-
něji možná vyhověl, žádů však, aby bylo uváženo,
že poměry dráhy této jsou jiné, než u pražských
dráh, kde se remisy nalezají na konci trati, kdežto
při dráze Praha—Libeň—Vysočany vozovka umí-
stěna jest u prostřed trati a poslední vozy tedy
»u Štrasburku« do remise zajížděti musejí, aby
jízdu ukončily.
Praha
Libeň
Vysočany
Štrasburk
9
article
— Z Pardubic, 19. října. (Zvláštní tel. »Nár
Listů“.) Vači přemrštěným zprávám o požáru na-
šeho akcfového pivovaru v Pardubicích oznamujeme.
že varna, strojírna a hvozd zůstaly ušetřeny, že
se ve výrobě piva v našem závodě co nejdříve
bude pokračovati a že při dosavadních zásobách ho
tového výrobku, výstav piva vůbec nebude přerušen
— Správní rada.
— Ke zprávě o bouřlivém kontrolním
shromáždění v Hořicích oznamujeme dodatečně
že — dle telegramu officiosní korrespondenční kan-
celáře prážské — záložní zástupce assistenčního
lékaře dr. Erban, který předvčírem na zakročení
hořického starosty dra. Tomsy byl zatím z vazby
u okresního hejimanství propuštěn, sám dosta vi
se k vojenskému soudu v Josefově
ihned vzat byl do vazby. Vojsko, které při-
bylo předvčírem do Hořic, včera zase vrátilo se do
posádkověho místa svého.
doktor
Erban
Tomsa
Pardubice
Hořice
Josefov
10
article
— Změny držebností. Obec pražská koupila
od pp. Ottomara a Markety Springrových dům č. 851-I
»U poklopů« naproti nemocnici Milosrdných bratři
za 32.000 K a továrníka rukavic p. Boh. Mahlinga a
paní Josefy Nerudové roz. Mahlingovy dům č. 766 I.
v Hradební ulici za 33.458 K, kdežto pan Mahlinga
paní Nerudová převzali od pražské obce slavební
pozemek čís. kat. 948 v assanačním obvodu za
62.090 K. Mistr řeznický pan Karel Tutneider koupil
od pp. Josefa a Marie Pletánkových masný krám
čís. 9—I. (u sv. Jakuba) za 7600 K. Pan Antonín
Lupíšek koupil od dědiců po p. Aloisu Stuchlíkovi
stavební pozemek od usedlosti »Komotovky« v Karlově
třídě v Žižkově za 55.000 K a vystaví na něm dva
domy třípatrové. Svob. pán Konst. Nádherný z Bo
rotína nabyl právem dědickým po zemřelém Konst
Elzenvangrovi velkostatek Horní a Dolní Zámrsk
u Trutnova. Paní Anna Havlíčkova provdaná Ka-
lišťová z Radimova převzala od pana Jakuba Kališty
z Radimova polovinu statku Radimov v okresu
klatovském.
— Lidové lázně v Bubnech. Od pondělk
dne 22. října t. r. počínajíc, otvírají se lidové lázně
v Bubnech po celou dobu zimní od 71/2 hod. rannía
zůstávají otevřeny až do 8. hod. večerní. Lístky na
koupele prodávají se do 7 hod. večer. Lázně tyto za
řízené hlavně jako sprchové, sloužiti mají hlavně ku
osvěžení a občerstvení lidu dělného. Lázně vanové
jsou zde omezeny na míru nejmenší. Ceny lázní
vzhledem k jich účelu ustanoveny jsou mírné a sice
lázeň sprchová s ručníkem 10 hal.; lázeň sprchová
dětská s ručníkem 5 hal.; lázeň vanová s ručníkem
30 hal. Na požádání propůjčí se prostěradlo neb daláí
ručník a prodá mýdlo za mírný poplatek.
Marketa Springrový
Neruda
Mahling
Nerudová
Tutneider
Josef
Pletánkův
Jakub
Lupíšek
Stuchlík
Konst
Nádherná
Havlíčkův
Kališta
Radimův
Karlov třída
Žižkov
Dolní Zámrsk
Trutnov
Radimov
Bubno
Mahlingův dům
řeznický pan
provdaný Ka
11
article
— Stíhaní italští anárchisté. Terstské po-
licii vyzrazeno bylo nedávno tajné sdružení italských
anarchistů, kteří žijíce rozptýleně, udržují pospolu
dobré spojení a vysílají své agenty do různých
končin. Z oznámených anarchistů jest největší část
italskými příslušníky, jen málo jich přísluší do Ra
kouska. Jejich předáky jsou: Viktor Chittoni, 28letý
ze Savoje, Amileari Cipiani z Porto d' Ancio u Řiíma,
Ludvík Kovacs ze Záhřeba, Karel Hrzky z Chicaga,
O. Arnovazzi z Milána, Humbert Senbiante z Ron-
carde, Jindřich Missero z Benátek, Bedřich Penso
z Benátek a Evžen Taechio. Seznam ten byl také
dodán pražskému policejnímu ředitelství.
— Propuštěn na svobodu. Před několika
dny zatčen byl v Praze muž, na něhož se hodi
popis po dlouhou dobu již hledaného podvodníka
Muž onen nastoupiti musil cestu do bezpečnostního
oddělení a odtud k trestnímu soudu, odkudž byl však
propuštěn, poněvadž se zjistilo, že jest to p. Q. O
Sortsch, redaktor z Terstu, který s hledaným podvod
níkem naprosto není totožný. Tím ovšem domněnky
o jeho podvodných manípulacích odpadají. One
skutečný podvodník hledán jest i na dále.
— Krádež. V prodejně potravního družstv
dělnického ve Vysočanech provedena byla v noci n
15. t. m. krádež. Pachatelé vylomivše páčidlem oke-
nice, vlezli do krámu a odcizili čtyři homole eukru.
mimo to vytrhali zásuvky u pultu, kde hledali
peníze. Nalezal se tam jen menší obnos, který rovně
vzali, načež s kořistí v ceně as 50 K beze stopy
zmizeli. O případu tom bylo učiněno oznámení u
karlínského četnictva.
Chittoni
Amileari Cipiani
Kovacs
Hrzky
Arnovazzi
Humbert Senbiante
Missero
Penso
Taechio
Záhřeb
Chicago
Milán
Rona
Benátky
Praha
Terst
Savoj
d ' Ancio
Řiím
Vysočan
12
article
— Nehoda při prácl. Na stavbě nového mostu
u Národního divadla zaměstnaný 42letý zedník Vác av
Zóbl z Poděbradovy ulice č. 386 v Karlíně, včera
odpoledne spadl s výše dvou metrů a utrpěl značné
poranění. Inspekční lékař ze záchranné stanice pan
dr. Mareš poskytl mu první pomoe
— Nebezpečný odpočinek. Několik mladíků
zaměstnaných v přádelně v Bubenči, včdra odpoledne
vyhledalo si odpočinek na hromadě struzek, kam
z plynárny odpadky byly přiváženy. Za nedlouho
však se všichni opět rozprchli, až na jednoho, čírnácti-
letého Josefa Srbu z Dejvic, který byl výcházejícími
plýny omámen. Než mu rozprchlí soudruzi přispěl
ku pomoci, utrpěl Srba značné popáleniny. Byl od-
vezen do nemocnice.
— Pokus sebevraždy. Na chodbě v domě
č. 36 na Král. Vinohradečh včera před 11. hodinou
dopoledne zavzněla střelná rána a když se sousedě
sběhli, nalezli na zemi ležícího 18letého kočího Voj
těcha Machotku, do Dubé u Českého Brodu přísluš
ného. Týž v sebevražedném úmyslu vypálil si kulku
z revolveru do levé strany prsou a způsobil si značné
poranění. Po poskytnutí první pomoci byl zoufalý
mladík odvezen do všeobecné nemocnice. Příčina
sebevražedného pokusu není známa.
Vác
Zóbl
Mareš
Srba
Král
Vinohradečh
Machotka
Poděbradův ulice
Karlín
Bubeneč
Dejvice
Dubá
Český Brod
13
article
— Patnáct osob v nebozpečí utonuti.
Z Kolína se sděluje: V chemické továrně zdejší za-
městnaných 14 dělníků, kteří bydlí ve Veltrubech
přišlo v pondělí na břeh labský u klavarského
mlýna, kde vstoupili na loďku, aby na ní přeplul
na druhý břeh. Převozníkovu povinnost převzal n
sebe dělník Josef Veselý z Veltrub, který neznalost
ve veslování uvedl do nebezpečí všechny dělníky
na lodi stojící. Ačkoliv loďka měla nosnost ponze
pro 8 osob, přece Veselý dovolil, aby všech čtrnáct
dělníků do ní vstoupilo. Sotva však loďka asi na
pět mětrů od břehu labského se vzdálila, narazila
na trám a překotila se. Všichni, kdož se v loďce
nalézali, s Veselým celkem 15 osob, spadli do řeky
v těch místech přes 2 mětry hluboké. Frant. Teplý
dostal se do proudu a utonul. Ostatní zachránili se
jen po nesmírném úsilí. Proti Veselému zavedeno
bylo trestní řízení.
Veselá
František
Veselý
Kolín
Veltruby
14
article
— Zemřel v lékárně. Z Brna, 19. října. (Pav
zpráva.) Na cestě k lékaři ve Ferdinandově třídě by
včera večer zachvácen městský kancelista Schuber
z Brna chrlením krve a musil se uchýliti do blizk
lékárny, kde skonal v náručí p. mag. farm. Svobody
dříve než přišel lékař, bydlící v témž domě v I. po
schodí.
— Palič samovrahem. Z Brna, 19. října (Pův
zpráva) Včera v noci povstal ve stodole jistého rol-
níka v Zebětíně požár, který záhy zničil ještě jiné
dvě stodoly. Oheň byl úkladně založen. Palič byl
ještě těhož rána vypátrán; jest to jistý Jakub Štefán
z Březiny. Když blížil se k němu četník, aby jei
zatkl, vyňal Štefán nůž a podřízl si brtan.
— Z Vysočan. Občanský klub ve Vysočanech
pořádá dnes v sobotu 20. t. m. o 8. hod. večer člen-
skou schůzi v restauraci su české lípy«. Přístu
mají pouze členové, jimi uvedení neb pozvaní
hostě.
— Parní, vanové a slatinné lázně žofin-
ské byly dnešním dnem po úpravách opětně k ve-
řejnému používání odevzdány.
— Dražba. První pražská zastavárna v Praze
v Jungmannově třídě č. 19 n. koná dne 25. a 26
října t. r. veřejnou dražbu na skvosty, kteréc nní
a v její filiálkách na Král. Vinohradech a na Smí-
chově koncem srpna 1900 propadly
Štefán
Král
Brno
Ferdinandov třída
Palič
Březina
Vysočany
Praha
Jungmannův třída
Vinohrady
15
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Král Oskar švédský pozdravuje se. Si
přibývá, kašel pomíjí. Denně zdravotní zprávy ne
budou se více vydávati.
= O novém vzletu létacího stroje hr. Zep-
pelina oznamuje se z Fridrichshafenu: Za překrásu
pohody, při úplném bezvětří, podniknut ve středu od-
poledne vzlet létacího stroje. Ustanoven byl na 8. hod
ale ke vzletu došlo teprve k 5. hod. Na břehu jezer
sešlo se as 500 osob, jež o 3/45. hod. uvílaly vzlet
létacího stroje hlučným jásotem. Balon zvedl se
klidně, provedl několik obratů, zamířil na západ ke
Kostnici, vysypav přítěž, vystoupil výše, dostal se
ponenáhlu až k Mcersbergu, a pak obloukem k jihu
nastoupil zpáteční cestu. Po půldruhahodinném letu
sestoupil balon o 1/47. hod. dosti rychle. Na to vy-
plul mu vatříc ponton, na němž byl před vzletem
zakotven, jenž jej zavezl nazpět do kolny.
= Vysoudil milllony. Z Paříže telegrafují
Chefredaktor odborného listu pro obchodníky s vínem
Rey, vyhrál proces proti městu Paříži, při němi
jedná se o 41/2 mill. franků.
Oskar
Rey
Paříž
16
article
= Krvavá srůžka v dolech. »Magyar Szá
oznamuje, že při srážce četnictva s dělnictvem v dolu
»Ferdinand« u Verovitice bylo zabito 8 a raněno 20
dělníků, z nichž čtyři na smrt. Ztýraný inženýr Ha-
vlíček byl převežen do Verovilice. Ředitel báňské
společnosti Petr Schiller, jenž bydlí ve Vídni, příjel
do Verovitice s jiným inženýrem. Vyšetřováním shle-
dalo se, že čtyři čelníci, již proti horníkům zakročili.
byli přemoženi, načež povoláno jiných osm četníků
a ti vystřelili do davu, když byl marně vyzván k roz
chodu. Vyšetřující soudce přijel na místo události
Dělníci, již podněcovali k útoku na inženýra Ha-
vlíčka, byli zatčeni. Tendenčně se nám sděluje
z Pešti, že čeští dělníci opouštějí důl, jenž prý by
obsazen vojskem, obávajíce se, aby po odchodu
vojska nebyli týráni. Avšak vzdor všemu tomu ve
vrchním báňském úřadě nevěří dosavadním zprávám
2 Verovitice, protože nedostali dosud o události oně
ani té nejmenší zprávy a důl »Ferdinand« není
vůbec znám.
Magyar Szá
Ferdinand
Schiller
Vídeň
Verovitice
Pešť
Verovitice
Verovitice
17
article
= Osud ošetřovatelky. Ze Subotiště tele-
grafojí: 16. t. m. byla zde odsouzena Johana Hoch
eggerova pro krádež na dva měsíce do žaláře-
Hocheggerova ošetřovala lékaře Müllera, který —
jak známo — ve Vídni zemřel morem. Za oběta-
vost, kterou osvědčila při ošetřování zmíněného le-
kaře, obdržela řád Alžbětin. Následkem odsouzen
však teď vyznamenání toho pozbude. Byla jednou
z prvních žen. které řád ten obdržely.
= Nehoda na dráze. Z Paříže se telegrafuje
Dnes dopoledne srazily se mezi nádražím de la Con
corde a nádražím des Champs Elysées na městsk
dráze dva vlaky. Patnáct osob bylo raněno, mez
nimi tři těžce. Doprava byla přerušena.
= Novinně po 35 let v káznici. Z Neapole
telegrafují: 1. října 1865 zavražděn byl ve vsi
Polizzi zahradník Daníco. Sedlák Francesco Crea.
jenž s ním žil v nepřátelství, byl zatčen a když
nemoht alibi prokázati, odsouzen na doživoti do
káznice. Žena jeho utrápila se k smrti, 3 dítky vy-
stěhovaly se do Ameriky i neví se dnes o nicha
statek jeho prodán na úhradu výloh soudních.
Dne 2. října přihlásil se synovec odsouzence Antonín
Crea i prohlásil, ženyní, když nastalo promíčení
činu, může prohlásiti, že on to byl, jenž Domica
zastřelil. Podal takové důkazy toho, že strýc jeho,
Crea, jenž zatím dosáhl stáří 73 let, byl z káznice
již propuštěn.
= Mor v Glasgowě. Z Glasgowa se telegra-
fuje: Z 20 osob onemocnělých morem, jež se dosu
nalezaly v nemocnici, bylo 6 vyléčených propu-
štěno.
Johan
Müller
Alžbětin
Con
Champs Elysées
Sedlák Francesco Creo
Creo
Mor
Vídeň
Paříž
Neapol
Amerika
Glasgow
18
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes
hraje se pro čtvrtou čtvrtku (číslo 36.) předplati
telů Smetanova opera »Hubička« za režie pana
Šmahy a řízení chefa opery pana Karla Kovařovice.
Vendulku zpívá pl. Maturová, Lukáše pan Veselý.
Barču sl. Šmídova, Martinku pí. Klánová, Palouckého
pan Kliment, Tomše p. Viktorin, Matouše p. Polle.
Zejtra odpoledne jsou aktovky »Malo mě stsk
tradice« od V. Šlecha, »V panském čele-
níku« od L. Stroupežnického a »Námluvy« o
A. Čechova; představení počne již o 2/43. hod. Žejtra
večer hraje se mimo předplacení po prvé v nové
scěnické úpravě a kostumové výpravě Bizetova opera
»Carmen«. Šestý a poslední koncert Ku-
belíkův pro třetí čtvrtku (číslo 35.) předplacení
bylo nutno pro jiné dříve již uzavřené a neodvola-
telné závazky odložiti ješté o jeden den, totiž na
úterý dne 23. t. m. Vstupenky zakoupené na tento
koncert s datem 20. října (dnešním) budou tedy mii
platnost dne 23. t. m.; vstupenky zakoupené k dneš.
nímu představení »Hubičky« budou k zamezení omylů
zvláště znamenány. V pondělí dne 22. t. m. jest pro
první čtvrtku (č. 37.) předplatitelů Sofoktcova tra-
gedie »Antigona« se sl. Švagrovských j. h. Na
čtvrtek dne 25. t. m. určena jest premiera Tolstého
dramatu »Vláda tmy«. Představení toto určeno je
ve prospěch Spolku českých žurnalislů a pensijního
fondu spolku českých žurnalistův.
+ Z kanceláře smíchovského divadla.
Šmaha
Kovařovic
Maturová
Lukáš
Veselá
Šmídův
Martinek
Klánová
Paloucký
Kliment
Tomš
Viktorin
Matouš p
Polla
V Šlech
L Stroupežnický
A Čechův
Bizetův
Carmen
Hubička
Sofoktcův
Antigona
Tolstý
národní divadlo
Smetanův opera
Ku
spolek český žurnalistův
smíchovský divadlo
19
article
Dnes opakuje se po sedmé Faydeauova »Dáma o
Maxima«
+ Zahájení oyklu 12 her ve prospěch Žon
ského výrobního spolku českého v nově upra-
veném divadle Švandové na Smíchově »u Libušee
musí býti z nahodilých příčin odročeno. Majitele
vstupenek se upozorňují, že každá vstupenka i k za-
hajovaci hře na dnešek vydaná, zůstane platna. Vstu-
penky ku představení »Princezny Pampelišky« bud u
platiti pro pozdější den, který se veřejně ještě oznámí.
Za málo dní se těž ohlási, kterého dne cyklus za-
počne. Datum ostatních her, kromě prvé, zůstane ne-
změněno tak, jak na vstupenkách a programech jes
uvedeno.
+ Cyklus her ve prospěch Českoslovan
ské jednoty ve smíchovském divadle pořádaný
budí živý zájem v kruzích pražských. K jednotlivým
večerům středovým vyda kroužek přátel Českoslo-
vanské jednoty místo obyčejných divadelních pro-
gramů zvláštní pamětní lístek, který bude kromě ná-
věští divadelního obsahovati podobiznu autora nebo
vynikající herečky neb herce toho večera, životopisni
data jejich, stručný obsah bry a divadelní táčky v
způsebě feuilletonů. Pamětní lístek bude rozdáván
všem návštěvníkům. První večer bude již příští středu
a zahají se pohostinskou hrou pl. Benoniové. Před-
platní lístky na osm her mají ještě v malém množ-
ství v komisi knihkupci pp. Grosman a Svoboda
v Jungmannově třídě, F. A. Urbánek u Nár. divadl
a Jaroslav Pospíšil na Perštýně.
Benoni
F A Urbánek
Pospíšil
Smíchov
Jungmannův třída
Perštýn
Švanda
Českoslo
Grosman a Svoboda
20
article
Hudba.
Hudba.
+ Hudba chrámová. Zejtra o 11. hod. dopol
je v chrámu sv. Havla slavná mše do E dur a Pan
gelingua do E dur od Jana Aug. Starého. Gradual
a Cumunio chorálně, Offertorium Desiderium animae
od Koenema.
+ V sále hotelu Obč. záložny v Lounech
koná se ve čtvrtek dne 25. října o 1/28. hod. večer
koncert pana Hanuše Laška, při němž účinkují sl.
Anežka Falladova, virtuoska na harfu a pan Aloi
Vymetal, hudební skladatel ze Slaného.
+ Koncert v Nové Pace. Virtuos na violon
cello pan Rudolí Pavlata pořádá zejtra o 1/28. hod
večer v sále pivovarského hostince koncert za spolu
účinkování zpěv. spolku »Hlasoň«.
Havel
Aug
Lašek
Falladův
Vymetal
Pavlata
Louny
Slaný
Nová Paka
22
article
Literární zdvořilost.
Literární zdvořilost.
Starší pamětníci vzpomínají si mnohdy ještě
s tichým veselím, jak starý podivínský skriptor
musejní Dundr — týž, na klerého Havlíček rýmo-
val »plundr« — učil mladé návštěvníky literárn
zdvořilosti. Žádal-li někdo knihu Tomkovu, Rybi-
čkovu, Krejčího .. ., slovem, některěho z žijíeích
autorův a vyslovil-li krátce své přání: »dějepis
Tomkův«, opravil ho vždy vlídně »pana Tomkae
a když potom poučený žádal zase knihu »pan
Puchmajera, pana Dobrovského« ... (některého
ze zemřelých), opravil ho zase usměvavě »mluv-
nice Dobrovského« . .. Jen při jednom
mrtvém činil starý Dundr výminku: »tichý genius«
byl mu i po smrti »panem Jungmannem«.
O tomto rozdílu zdvořilostním nevykládal
sice ani Lessing v »Antikvárních listech«, ani
Sainte-Beuve ve svých »Pondělcích«, ale pan
Dundr nicméně ve všech líterátech starších —
a všichni bývali čtenáři musejními — vzbudi
přemýšlení o zdvořilosti literární a byl zajistě
aspoň jeden z podnětů, jimiž ve spisovatelské
obci starší udržoval se stálý »esprit de corpse,
soudružnost a soudržnost.
Dundr
Havlíček
Tomkův
Rybi
Tomkae
Puchmajer
Dobrovský
Jungmann
Lessing
SainteBeuve
23
article
Ty krásné, zlaté časy jsou ovšem ty tam
ve veřejném životě namnoze se odmlčeli ti starší
vrstevníci, bojíce se, že by — při nejmenším
projevu odpůrném, třeba se stále bojovalo pro
»svobodu mínění« — nalezli „z rána na svém
stolku nějakou literární »ropuchu«, jak o nich
psal Zola. Však víte, s jakým gustem smlsne
si takový dvacítiletý literární revolucionář na
starém šosáku, zplesnivělém a zhloupělém, s jakou
radostí vrhne se celá smečka, jindy mezi sebou
se rvoucích literárních potkanů, na vzáčnější
kořist
sbuď že jelen paroháč či kozel rohatý se vyskytne-
abychom s Homěrem mluvili. Ti všichni ve spo-
lečnosti s nejhlubší úctou pokloní se kacefo-
vanému autoru; ti všichni dohromady před cizi-
nou a potomstvem musí při literárních essayích
zase jen jeho a jeho knihy uvésti — a přece,
s jakým gustem kopne se tak do Čecha nebo
Vrchlického, Jiráska nebo Wintra, Světlě nebo
Krásnohorské .
Před několika lety zjevil se feuilletonel
»pollice verso«; opíral se tomu řezání a zabíjení
na tržišti — již starý Horác kázal: »ne pueros
coram populo Medea trucidet«. A co myslíte.
jaký se dostal osud jeho autoru: »sežrali ho psi
zlostiví«, řekl by svým plným slohem starý Hus
nedlouho potom zjevil se jiný takový obranný
feuilleton v časopise uměleckém — a víte, jak
skončil jeho autor? Přidal se potom k ostatním
— šelmám řvavým a dravým.
Zola
Vrchlický
Jirásek
Winter
Světl
Horác
Medea
Čech
24
article
Proroci urbanity a atticity tedy bídně ztro-
skotali; ale v posledních letech vidíme, jak titc
mladí nyní zase padají do zubů a drápů nej-
mladším. Musí se přiznati — ti nejmladší uměji
také pěkně sápati a trhati. A teď zase čtou
kázání a levity o literární zdvořilosti — aby toliž
nepsal nikdo to, co by odpůrci neodvážil se říei
ve společnosti do očí, aby literatura represento-
vala skutečně salon, jehož nemáme, aby nebyl
dušen a ničen sesprit de corps« — mladší nej
mladším. S úspěchem-li?
Dixi.
Dix
25
article
České spisy.
* Rudolf Dvořák, Čina. Popis říše
národa, jeho mravů a obyčejů. Knihy
pro každého I. V Praze, 1900. Nákladem če
ského lidového knihkupectví Josefa Springra.
Bez šumně reklamy, bez pestrobarevných, pla-
kátův ohlašuje se nová sbírka česká za populariso-
váním vědy vydávaná. Aní program není předeslán
a přece prvé číslo, kterým »Knihy pro každého« za-
hájeny, působí jisté a řekněme ihned i příjemn
překvapení. Není to prvá periodická sbírka samo
statných prací literárních, ale jest nová svým smě
rem. Nechce — tak alespoň soudíme z práce úvodní
— pěstovati belletrii, o niž u nás dostatečně již po
staráno, ale jsouc dítkem myšlenky, již za posled
ních dob anglická intelligence zrodila, chce býti Uni
versity Extensíon tiskem šířenou, chce lidové kursy
jimiž vysoká učení přibližují se obyvatelstvu svých
sídel, tiskem šířiti ve vší obci národní. Sbírce takové
dbáti jest dvojí stránky: obsahu přesně vědeckého,
váženého samostatným badáním z prostných zdroj
vědění, a formy, která by se přizpůsobila širokým
kruhům čtenářským.
Dvořák
Springr
Uni
Praha
26
article
Zkoušejmež úvodní práci nové sbírky s obojího
hlediště tohoto! Dr. Rudolf Dvořák, zástupce orien-
tálské filologie na české universitě, známý i cizině
jako arabist, sinolog a znatel jazyků tureckých, shr-
nuje ve statném svazečku všechny důležité vědo
mosti o odvěké »říši středu«, která právě teď, dik
koncertu osmi světových velmocí, obrací k sobě po
zornost všeho svěla. Dvořák nakreslil tu podrobný
obraz zvláštního tohoto politiekého i kulturního ži
vola, svérázného a v sobě uzavřeného, přece ale
vysoké intelligenci národa zpravujícího, který až do
novověku — s výjimkou císařské doby římské —
proti západu dovedl hranice své naprosto uhájiti.
Vzpomeňme si, jakých na př. bylo potřebí cest, aby
bourec hedvábník přenesen byl přes čínské hranic
na západ! Od učence, který samostatně čerpá z l
teratury čínské a písemuictví české již obohatil vzá
cným dílem o velikém čínském mysliteli Konfuciovi.
můžeme ovšem očekávati obsah jednak úplný
jednak přesný. Nuž v obojí této příčině pojednání
Dvořákovo vyhovuje zplna, neboť hledí vyčerpati
v poutavý rámec shrnouti netoliko zprávy spisova-
telů čínských, nýbrž i zkušeností Occidentálů, kter
od dob Marco Polových déle nebo kratčeji na bře
zích Hoangha a Jangtse pobývali.
Ku znamenitému, zna eckou rukou vybranému
obsahu druží se i stránka formalná. Způsobem jas
ným, každému přístupným a mluvou sice nestroje
nou, ale správnou promlouvá spisovatel z knihy své
ke čtenáři, jehož napjetí se od stránky ku stránce
stupňuje. Některá vhodná vyobrazení text dopro
vázejí.
doktor
Dvořák
Konfucius
Dvořákův
Occidentál
Polův
27
article
Zbývá ještě dolknouti se věcného stanoviska
spisovatelova. Proti modním heslům, zvláště z Ně
mecka šířeným, o potřebě, aby západní osvěta byla
násilím do Číny vnášena, spísovatel vyslovuje se s
vší rozhodností a dle našeho soudu právem. Znale
tisíceleté čínské minulosti dovede oceniti i váhu své-
rázné, samostatné osvěty národní a má porozumění
i pro formy odporu, byť i dle našich názorů drasti-
cké, jimiž čínský národ hájí práva svého sebeurčení.
V této příčině bychom zvláště my Čechové neměl
za úsudkem jiných se pachtiti. Zprávy z Činy do-
cházející beztoho poučují, že všechny nynější zmatky
*působila rozpínavá výbojnost a kořistivost Ne
* Adolí Hoyduk. Pod Vítkovým Ka
menem. Kresba ze Sumavy. Druhě, nově upravene
vydání. Sebr. spisů sv. XX. Nakl. J. Otto. Heyduk
jest zamilován do poetických kráš Šumavy. Velký
počet jeho básnických prací líčí hory a lesy šu-
mavské, jež tvoří půvabný rámec k jeho výpravným
básním anebo povzbuzují jeho nálady lyrické. Rovněž
k idyllicko romantické kresbě ze Šumavy »Pod Vít-
kovým Kamenem« tvoří pozadí kraj šumavský. Li-
čení připomíná tu poněkud Čechův cyklus »Ve stínu
lípy« svými přihodami a episodami, provanuto jes
oním vlídným klidem venkova, kdež se tak příjemně
vzpomíná na bouřlivé příběhy minulosti. Verš jes
zvučný, takřka zpěvný.
Giuseppe Giacosa, Černý hrabě.
Čecho
svatý . XX
Otta
Heyduk
Vít
Čechův
Giacosa
Čína
Sumava
Vítkův Ka
28
article
Drama o 3 jednáních s předehrou. Přeložil Jar
Vrchlický. Světová knihovna, red. Jar. Kvapil
č. 174—175. Nakl. J. Otto. Drama přeložené pro
Národní divadlo, dosud však neprovozované, líčí tra-
gickou historii hraběte Amadea VII. Savojského. Zá
kladem jest mu středověká legenda. Jako ve svých
kusech ze současného života vyznamenává se autor
i zde životností svých postav i dějů. Problém Hamle-
tovský přenesen tu doitalského ovzduší. Zvučný
verš originalu tlumočen v překladu věrně naším
básníkem.
*Felix Tever, Její mladší bratr. Libuše
ročník XXX, číslo 5. Nakl. F. Šimáček. Prostá
historie z pražského ovzduší, tklivý románek staré
panny, jež věnovála celý svůj život mladšímu bra
trovi, doktoru Jesenskému a na konec, když se oženil,
opatruje jeho děti. Děj jest pěkně vypravován, po-
vahy jednajících osob znázorněny s velkou péčía
důsledností. Románek Zdeničky, dcery pana rady
zpátečnického byrokrata, prudkého, popudlivého, ale
milujícího náruživě svoji dcerušku, s milovaným
zamilovaným doktorem vylíčen s jemným humorem
A postava sestry doktorovy, Leny, obráží se tak
sympaticky od štěstí druhých, jež jí přináší toliko
tesknou samotu, dokud se nenaskytla příležitost,
obětovat se znovu — dětem bratrovým.
*Prof. Josef Lacina, Česká kronika
Díl III., část 3. Od míru Westfalského do r. 1848
Nakl. Ed. Beaufort. Svazkem tímto ukončeno
nové vydání populárního líčení dějin českých, urče-
ného pro kruhy nejširší, jak pro mládež tak pro do-
spělé. Dílo má býti opravdovým obrazem dějin naší
vlasti, knihou národně vychovatelskou. Úkolu tomu
vyhovuje jak srozumitelným slohem tak i tím, že
obrací pilný zřetel nejen k dějinám politickým, ale
i k stavu vzdělanosti, k pěstování věd a vůbec ke
kulturním poměrům toho kterého období, ba bere
zřetel i k soukromému životu našich předků.
mecka.
Vrchlický
Otta
Amadeo
Tever
Libuše
F Šimáček
Jesenský
Románek
Leno
profesor
Lacina
Beaufort
národní divadlo
29
article
Z českých listů.
* Ve výstavě Manesa, právě otevřené, můžete se
přesvědčiti, jak pěkně působí umělecké předměty de-
korativního průmyslu jako výzdoba těch útulných
salonků, v nichž Manes umístil své obrazy. Cizinu
již umělecký průmysl přímo zaplavil, a přes mnohé
divoké výstřelky vykonal kus poctivé a pěkné práce
přetváří kvapem intimní ovzduší našich obydlí, učt
průměrného člověka, aby dbal o lad a uměleckou formu
prostředí v kterém žíje. Vliv jeho cítíme silně i u nás
a doufejme, že naučíme se v cizině znáti jen dobré
jeho stránky. Letošní pařížská výstava podala pěkný
a přehledný obraz, jakého stupně dosáhlo toto appli-
kované umění v různých zemích. F. X. Jiřík referuj
o tom pěkně s pochopením v »Obzoru národohospo-
dářském«, vyzdvihuje s uznáním mnoho pěkného, co
vykonáno v tomto oboru, nezatajuje však též slabost
a nedostatků nových pokusů a směrů. Pro naše vý-
tvarníky i pro obecenstvo našich výstav bude referát
jeho pro srovnání s naší produkcí jistě zajímavý.
Jiřík
30
article
* Pro dějiny našeho obrození a pro poznání
duševního hnutí našeho národa v dokonávajícím sto-
letí bylo by velice poučno, seznati vývoj a rozšíření
našeho periodického tisku. Bude to jednou krušná
práce pro tobo, kdo odhodlá se probrati stohy těcl
silných foliantů, jež se rok za rokem v obrovských
massách hromadí v našich veřejných knihovnách,
práce nejen duševní, ale též fysicky úmorná, ale při
tom vděčná a nezbytná. Tím nezbytnější, že rok za
rokem přibývá materiálu taková spousta, že za padesát,
za sto let, těžko bude vůbec ji ovládnouti. Vzpomněl
jsem si na tento těžký ale nutný úkol, jenž nám pro
budoucnost nastávě, když jsem četl referát J. Karáska
v České Revui o bulharském tisku periodickém, po-
daný dle pojednání ve Věstníku Evropy. Již z toho
počátku, jejž přináší poslední dílo České Revue, po-
znáte, jak pěkně osvětlují zprávy v novinách duševní
život své doby, a jak ostře charakterisují svým ob-
sahem společenské hnutí, z něhož vyrůstají Skoda,
že u nás práce podobná čeká ještě na svého pra-
Čtenář.
covníka.
J Karásek
Evropa
Český revue
31
article
Slovanské spisy-
32
article
* S. A. Vengerov: Grundzüge der Ge-
schichte der neuesten russischen Litte-
ratur (Základné rysy dějin nejnovější literatury
ruské). Uebersetzt von Traugott Pech. Berlin 1899
Verlag Johannes Räde.
Možno směle tvrditi, že ruské písemnictví nej-
novější doby nepopíratelně výše dospělo, nežli nej-
novější literatura západu. Vrcholky této nespadají
ostatně do druhé, nýbrž do první polovice uzavíra-
ného právě století. Člověk ušlechtilé mysli snadno
vyciti, jak nepoměrně nizko utkvěl vychvalovany
realism evropský let 70tých a 80tých se vším porno-
grafickým příbuzenstvem a svým nedostatkem ideálu
u porovnání s realismem hluboké životnosti, jaký
nalezáme u spisovatelů ruských. Hlavní známka,
ktérou se ruské písemnictví od západnického nápadné
liší, jest ta: ruská literatura nikdy se neuzaví-
rala sférou tak zvaných zájmů čistě uměle-
ckých před životem oslatním, ona zůstávala ve
stálém nejtěsnějším prostoupení s tužbami a potře-
bami života a byla vždycky hlasatelnou, odku
do živola národního splývalo slovo nazna ču-
jící cestu. Tento vychovatelský rys písemnictví
ruského vystupuje sice nejnápadněji za posledních
60 let, lze však jej stopovati do nejzazších počátk
přes Krylova, Fou Vizina, až po ty Žukovské, Karam-
ziny k Děržavinovi a Kantěmírovi.
Nejnovější dějiny ruského písemníctví dělí auton
dvěma směry. 1. Rozeznává dějiny idejných i nála-
dových proměn, které hýbaly ruskou společností,
2. snaží se snášeti doklady vzájemného vplývání
společenského života na literaturu a literatury na
společnost.
Vengerov
Uebersetzt
Traugott Pech
Räde
Krylův
Fa Vizina
Žukovská
Karam
Děržavin
Kantěmír
Berlín
Verlag
Grundzüge der germanium
33
article
Kdo by chtěl v literatuře ruské bádati jen s hle-
disek ryze estetických, nenalezl by mnoho práce. Z
posledních padesát lel nehnulo se mnoho po stránc
formální v písemnictvu ruském. Na západě za tu
dobu vystřídala se řada literárních »slohů« a tech-
niky spisovatelské. Ani posledního pérojezdce fran-
couzského nelze si představiti, aby mohl dnes ještě
psáti slohem Sandové na příklad. Zolu a Sandovou
dělí propast nejen názorů, ale i forem a způsobu
jazykových, romanopiseckých rozprav, líčení, rozmluv
a pod. A i Zolova manýra ve Francii dnes už za-
starala. V Němcích oblíbená kdys manýra Auer-
bachova i Heysova ustoupila škole Haupímanovské
a »nejmladšího« Německa. Podobně v Italii a ve
Skandinavsku. V Rusku naproti odehrává se sic
neustálá evoluce idejí, ale za to forma literárn
zůstává téměř nehybna. Belletrická a poetická ma-
nýra let 40tých nijak se dodnes podstatně nezměnila.
Mezi Turgeněvém a literárním jeho vnukem, Gar-
šinem, není takřka slohového rozdílu. Není ho také
mezi Někrasovem a Nadsovem. Když bylo Viktoru
Hugonoví sedmdesát let, kořila se mu celá Francie,
ale nikdo už se nesnažil psáti jeho slohem. Tolstému
je dnes také sedmdesát, ale Nestor ruského románu před-
stavuje nejen nejčerstvější přítomnost, nýbrž je uzna-
ným razitelem dráhy ještě do daleké budoucnosti. Leda
lidová belletrie že na Rnsi v posledních padesáti letech
prodělala jakýsi rozvoj. Bohatství barev a zemitá
vůně v pracech Gljeba Uspenského znamenají ne-
malý pokrok u porovnání se salonními sedláky Gri-
gorovičovými, ba i s venkovany Turgeněva. A tak
je tedy zjevno, že dějiny novověké literatury ruské
nemohou býti dějinami estetických tvarů, nýbrž jsou
dějinami idejí a kulturního vývoje.
Zola
Sandův
Zolův
Němec
Auer
Heysův
Někrasov
Nadsov
Viktor Hugonový
Tolstý
Gljeba Uspenskij
Turgeněv
Francie
Německo
Rusko
Gara
34
article
Znalost literatury předpokládá tu znalost uda-
lostí společenských. Je řada děl, v nichž se obráží ne
snad »duch času«, ale hnuti a zájmy takořka jed-
notlivých roků. Kdo chce dociliti na př. základní
nálady Turgeněvovy proslulé novelly »V předvečer«,
jež vyšla r. 1860, musí věděti, jaké radostné očeká-
vání rozechvívalo tím právě časem společnost ruskou
vlivem reformních zavedení nové vlády Alexandra II.
Mezi »Předvečerem« a »Otcové a děti« není než pro-
stora dvou roků, ale předešlá nálada k vysvětiení
nového díla už zase nestačí. Za krátkou tu dobu
došcl ve společností upratnení novy prouu, Jenoz
znalost teprve na smysl románu vrhá pravé světlo.
Pět roků po »Otcech a dětech« vyšel »Dyme a opět
odehrála se řada přeměn v duševní disposici
společnosti. Konečně »Nov« a udalosti let sedm-
desátých!
Právě Turgeněv je nejzřstelnější vzorek, na
němž možno dovoditi, čemu ruská kritika u spíso-
vatele říká vtipně schopnost »zachytiti moment«.
Turgeněvův
Turgeněv
35
article
Toto slovo, jakož i druhé, jež má v písemnictv
ruském svoji váhu, totiž »tendence«, kritika
evropská téměř nezná. Aspoň ne ve vyšším jeho
smyslu. Za to pro spisovatele ruského není po-
chvaly vznešenější nad onu, která v obou slovech
je obsažena. Jisto je, že nikdo z ruských spisovatelu
nemá ctižádost vyniknouti pouhou reprodukcí života,
třeba formálně trefnou, nýbrž, že každý se snaži
vypodobiti jen právě ony zjevy, jimiž genius doby
se projevuje a že se snaží působiti na vědomí spo-
lečnosti ve smyslu onoho názoru světového, jemuž
sám je oddán.
Úž za let čtyřicátých ustálil se v ruském pl-
semnictvu typ realismu, který takřka výhradně
ovládl a podnes je v platnosti. Další evolucí fo-
remnou není pozorovati, nepočítá-li se několik ta-
lentů druhého řádu, již se dali strhnouti francouz-
ským dekadentismem, nedodělavše se ostatně žád-
ného patrnějšího vlivu. Literární tradice skupiny
spisovatelů let čtyřicátých zůstaly směrodatnými pro
literární vkus na Rusi až podnes.
36
article
Ze slovanských listů.
* »Pycekaa Crapma« oživuje památku vynikají-
cího slátníka a pracovníka na poli osvěty ruské hra-
běte Modesta Andrejeviče Korí a, od jehož
narození uplynulo v minulém měsíci sto let. Byl to
muž nevšedního nadání i energie, a Rusové vděčí
mu velmi mnoho v nejednom oboru národní práce.
Především zůstavil světlou stopu v ruských dějinách
jakožto státník. Byl hlavním spolupracovníkem Spe-
ranského, s nímž účastnil se horlivě prací při sesta-
vení sbírky ruských zákonů. Speranskij oblíbil si
jeho »zlaté péro« a mladistvý Korf postupoval bystře
ve své karriéře. Jako 33letý muž byl již státním
tajemníkem. R. 1848 byl předsedou komitétu, pečují-
cího o ruský tisk, který za jeho osvíceného vedení
rozvíjel se měrou netušenou. Ohromnou zásluhu
získal si o veřejnou knihovnu petrohradskou. Car
Mikuláš I. udělil mu plnou moc a M. A. Korf ne-
zneužil carské důvěry, nýbrž naopak, zorganisoval
veřejnou knihovnu petrohradskou od samých základů
a učinil z ní ústav, předčící podobné ústavy zahra-
ničně. Jeho péčí sebrány zde všechny církevně-slo-
vanské i ruské tisky a pořízen důkladný oddíl »Ros-
sica«. Slovem vše, čím se honosí carská knihovna
petrohradská před cizinci, má hlavní základ svůj
v jeho činnosti. Jako spisovatel vynikl hlavně svými
klassickými díly »Bocmecrsie na npecroaz mmeparopa
HO I« a » Cacaro«. První
spis byl záhy přeložen do mnohých evropských ja-
zyků a jeho objevení se slalo se literární událostí.
Pycekaa Crapma
Andrejevič Korí
Rus
Speranský
Korf
Mikuláš
37
article
Druhý v krátké době dočkal se též několika vydání.
Nyní zmíněný měsíčník uveřejňuje velmi zajímavé
jeho zápisky, vrhající jasné světlo na panování Alex-
andra I. a Mikulaše L. a na intimní život spisovatele
samého. Sluší se dodati, že teprve nedlouho před
svojí smrtí povýšen byl do stavu hraběcího.
* Lidové divadlo varšavské v krátké
době svého trvání doznalo takového úspěchu, že
zemský výbor haličský rozhodl se, založiti podobný
podník ve Lvově. Do komise byli povolání spiso-
vatelé Stanislav Kožmian, Karol Estreicher a Marjan
Gawalewicz, kteří vypracovali podrobné návrhy, načež
do Varšavy byl vyslán p. Nowaczyúski, aby se-
známil se podrobně s organisací, repertoirem a čin-
nosti tamního divadla lidového, takže otevření po-
dobné instituce ve Lvově zdá se býti otázkou nej-
bližší doby. Patrně Poláci ve věcech divadelních
maji šťastnější ruku než my! Slavjani n.
Bibliografle.
* Emil Hoffer: Organická theorie v so-
ciologii. Zvláštní otisk z »Rozhledů«. V Praze.
Nákladem vlastním 1900.
* Přehledná mapa slovanekého světa
vydaná vydavatelstvem »Slovanského Přehleduv, nakl.
F. Šimáček. Ukazuje názorně ohromnou roslobu
krajů, obývaných národy slovanskými. Sestavena
jest na základě neinovějších prací odborníků.
Kožmian
Estreicher
Marjan Gawalewicz
Polák
Hoffer
F Šimáček
Lvov
Varšava
Praha
Alex
lidový divadlo
Mikulaš L