2
masthead
V Praze, v sobotu dne 20. října 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. ltsty
přelolácí se
v Praze v adninis trael
ns mě a
na čtvetileta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
a něr
. 7 K
ve mllalkáck
sa měste . . . . . . 2 K 80
i P'oštou?
n. e
drojí slailkee
na miást
k atrrt lela : . . . ni k eo
Praha
5
article
Ještě o poměrech na jihu.
Ještě o poměrech na jihu.
Vedle zajímavé situace v této polovině
říše, vedle neméně zajímavé ostražitosti ma-
ďarské oproti různým zjevům a událostem
poslední doby, čím dále tím nápadněji
ohrací na se pozornost území bosenskéa
hercegovské, tvoříc patrně ohnisko prosycené
podněty křížících se zájmů.
Neméně jest pozoruhodno, že nelze ne
viděti jakousi soustavnou a urychlenou řadu
zjevů, jež stihají se v zápětí s přesnost
přímo podivuhodnou. Chceme se tuto do
tknouti jen některých událostí z doby nej
poslednější.
V srpnu překvapena byla evropská ve-
řejnost neočekávanou svatbou srbskou, jež
dle zpráv a výkladů dodatečně z různých
pramenů došlých byla výsledkem tuhéh
diplomatického zápasu. v němž podlehl by
valý král Milan, a od okamžiku toho ne
minul ani týden, aby tam z jihu neoznamo
vala se nějaká dráždivá novinka. a a
Nejbližší událostí byla krátce na to svo
laná porada biskupů chorvatských a slovin-
ských, jíž zúčastnil se i arcibiskup sarajev-
ský Stadler a jež zakončena byla hostinou
se známým přípitkem Stadlerovým o sjedno
cení Bosny a Hercegoviny s trojjediným krá
lovstvím, projev to v duchu tak zvané my-
šlenky velkochorvatské učiněný.
Čtenáři naši mají ještě zajisté v dobré
paměti obsah listu, kterýž došel arcibiskupa
Stadlera po onom přípitku z kabinetní kan
celáře, a kterýž způsobil zvláště některým
politikům a časopisům uherským netajenou
radost.
Milan
Stadler
Stadlerův
Bosna
Hercegovina
6
article
Až do toho okamžiku vystupovaly na
jeviště pouze Záhřeb, Sarajevo, Vídeň a
Pešť; netrvalo to však dlouho a paprsky
událostí těchto vyzařovaly dále — v Římě,
v Berlíně a v Cařihradě.
V Berlíně svedena byla totiž v dob
oné pozoruhodná nepřímá potýčka mezi
(Záhřebem a) Vídní na jedné a Peští na
druhé straně.
Napřed se dostavil do známého týden-
níku berlínského z tábora vídeňský ch
antisemitů rozhodný obhájce projevu
arcibiskupa Stadlera, kterýž zatím odejel
do Říma, kdež se mu dostalo, jak rovněž
jest známo, velmi přívětivého uvítání.
Zmíněný antisemitský obhájce doka-
zoval, že projev arcibiskupa Stadlera jes
projevem pravé a jedině správ n
politiky rakouské na jihu, politiky, s níž
se srovnávají i zájmy německé, jimž na tom
záležeti musí, aby byli zorganisováni Slo-
vane západní proti Slovanům východním.
Současně vyslovena byla veliká nespokoje-
nost maďařské politice Kallayově, kteráž
prý stavěla proti sobě mohamedány, pravo-
slavné a katolíky bosenské, a takto zdržo-
vala postup vlastní politiky rakouské na jihu
Odpověď na tyto vývody antisemitského
politika nedala na sebe dlouho čekati; Ma
ďaři, pokud se týče, někdo správě bosenské
velmi blízký prohlásil v jiném berlínském
časopise, že Maďaři již od roku 1881 pohlí-
žejí s největší pozorností na chování se Říma
— a protože i tentokráte se postavil Řím
na stranu arcibiskupa Stadlera, že vlastního
vinníka takovéto papežské politiky hledati
nutno v osobě rakousko-uherského vele
vyslance v Římě, stařičkého hr. Revertery.
Stadler
Slovan
Kallayův
ma
Maďar
Záhřeb
Sarajevo
Vídeň
Pešť
Řím
Berlín
Cařihrad
7
article
Zůstavujeme volné úvaze čtenářově, aby
posoudil, která z politik dle toho na jihu
provozovaných jest onou pravou, vlastní
politikou říše rakousko-uherské, ale po onom
žurnalistickém souboji v Berlíně mezi víden-
ským antisemitou a peštským Kallayovcem
následovalo vyjasnění ve příčině postavení
velevyslance rakousko-uherského hraběte Re-
vertery v Římě a neméně zajímavé prohlá-
šení předsedy uherského ministerstva na
dotaz, jejž podal poslanec Komjathy o ka-
binetním listě, jenž se týkal arcibiskupa
Stadlera.
Ani toto prohlášení předsedy uherského
ministerstva nepřineslo více světla do otázky
jaká jest politika rakousko-uherská tam dol
na jihu.
Mohlo by se zdáti, že tímto nejnovějš
historka, pokud se týče Bosny a Hercego
viny, jest vyřízena, ale chyba lávky.
Zatím se mezi bosenskými mohamedány
rozšířil zvláštní ruch, jenž podivuhodným
způsobem se rozbíhá mezi Peští a Caři
hradem. Čásť mohamedánů posílá deputac
za deputací do Pešti, aby si stěžovaly u pa-
novníka na poměry bosenské, čásť jich
opouští svou vlasť a stěhuje se do Turecka
A tu jest opět podivný »zmatek«. Ma
ďaři tváří se, jako by jim to nebylo milé, že
deputace mohamedánské přicházejí o pomoc
do Pešti, a přece deputace tyto se vyjí
mají nejinak, než jako odpůrci myšlenky
vyslovené arcibiskupem Stadlerem tak oká
zale určitě.
Re
Komjathy
Stadler
Berlín
Řím
Bosna
Pešť
Turecko
Ma
8
article
Stalo se pouhou náhodou, že do téhož
chaotického stavu zapadlo rozhodnutí o drá
hách bosenských a že sepisují se úřadníci
znalí jazyka albánského?
Nové situace v záléžitosti bosenské
hercegovské povšímly si v čísle včera došlém
i petrohradské »Novosti« a není nemístno
slyšeti jejich názor: Jest nyní těžko říci,
čím se ukončí tento spor. Pro nás v tomto
případě jest nejzajímavější, jak se chová
Řím. Ačkoliv jsou Maďaři katolíci, v Římě
nicméně dávají před nimi přednost Chorva-
tům, jakožto stoupencům papežství pronika
věji přesvědčeným a horlivějším. Se stano
viska zájmův církve katolické posilování
velkochorvatské propagandy jest věcí mno-
hem vážnější, než obrana panství Maďarů
nad Chorvaty. Římská kurie pomahajíc bu-
dování velikého Chorvatska jedná v zájmu
rakouské říše a dynastie, aniž by zapomí-
nala na své zájmy vlastní. Ale tento spor
má i důležitý význam v ohledu mezinárod-
ním. Se stanoviska úmluv na berlínském
kongresu učiněných jeví se býti římsko-
chorvatská propaganda v oněch zemíchv
odporu s oněmi úmluvami a srážka protc
vzniklá politickou nejapností . ..
Zatím se objevila na peštském jevišt
vedle deputací mohamedánských známá po
stava bývalého krále srbského — Milana.
jemuž prý v Pešti prokazují zvláštní pozor
nost, a sotva přispěje ke zjednodušení zají-
d l
mavé situace.
Maďar
Chorvat
Milan
Řím
Chorvatsko
Pešť
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. října. (Ku programu ně
meckých katoliků.) »Gt. Nar. « pojedná
vaje o schůzi předáků katolické strany německé
soudí, že tu běží o úmluvu s drem. Körbrem
Vede jej k tomu ochota německých katolik
pomáhati vládě, aby se parlament opět sta
dělným, a prohlášení, že němčina má v Rakousku
nabýti práva jazyka prostředkovacího. »Při tom
se nesmí zapomínat — píše »Gl. Nar. « — že
tato strana jest jazýčkem na váze, začež jest
děkovati jen německo-centralistické ústavě, kterou
chtějí jako oko v hlavě hájiti také pp. Javorský
a Rutovský«. Ukázav příkladem, jak spravedliv
jest tato ústava ke Slovanům, když v Solno-
hradsku jeden poslanec připadá na 28.000 vo-
ličů, kdežto v Haliči na 84.000, pokračuje
»Ptáme se, co nás může zachrániti od jařma
německého jazyka státního? Nie jiného, než
česká obstrukce, protože až se katolická strana
lidová sblíží dokonale s německou levicí, státní
němčina bude míti na říšské radě zabezpečenou
většinu«.
Z Gorice, 16. října. (Soudní pře A
Gabrščeka s posl. drem. Gregor
čičem.) Dr. Gregorčič nařknul ve svém listě
»Gorici« vydavatele liberální »Soče« A. Gabr
ščeka z nesprávného jednání, když byl poklad-
níkem gorické záložny. Gabršček vyzval dra.
Gregorčiče, aby křivé udání odvolal, a když mu
tento nevyhověl, pohrozil mu, že si zadostuči-
nění zjedná sám. Dr. Gregorčič podal za tona
Gregor
doktor
Gregorčič
A Gabr
Praha
Nara
Rakousko
Solno
Halič
Gorica
Soča
10
article
Gabrščeka žalobu pro zločin ohrožování života.
První instance žalobu odmítla. Na odvolání dra
Gregorčiče konalo se dne 15. t. m. nové přelí
čení, při němž soud nenašel na Gabrščekov
nijaké viny a sprostil jej úplně obžaloby. Cel
proces je novým dokladem, jak nechutnou
zbraní slovinští klerikálové bojují proti svým
liberálním odpůrcům.
Ze Záhřeba, 18. října. (Návrát arei
biskupa Stadlera.) Arcjbiskup Stadle
zastavil se na zpáteční cestě z Říma na ně
kolik hodin v Záhřebě, kde byl uvítán arcib
Posilovičem. Z rozmluv s arcib. Stadlerem vyšlo
na jevo, že jest sven návštěvou v Římě úplně
spokojen. Jest nepravdou, že papež žádal, aby
se zodpověděl ze svého jednání za katolického
kongressu v Záhřebě. O věci té nebylo vůbec
ani řeči. Při té příležitosti arcib. Stadler opravi
také novinářskou zprávu, jakoby si byl papež
postesknul, že katolictví v Bosně musí zápasiti
s mnohými národnostmi a věrami. Pravil jen
že lituje, že vše smiřujíeí (?) síla katolické
efrkve naráží v Bosně na četné překážky
Gregorčič
Stadler
Záhřeb
Řím
Boseň
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 19. října.
Obnovení pravidelných styků mezi
Ruskem a Čínou.
Z Blagověščenska oznamují: Všecky bu
dovy, které byly obořeny bombardováním Blago-
věščenska, jsou již opraveny. Obchodní závody
obnovily svou činnost, sibirská obchodní bank
provozuje své operace jako dříve. Do Blago-
věščenska přijíždějí transporty se zásobami.
Na hranicích ruskó-čínských je zas- úplný
pokoj. Stejná zpráva přišla z Kuldže a Kašgaru.
Obchody provozují se bez závady. Ruští kupe
svobodně jezdí na čínské území. Možno brzy
očekávati, že z Chaňkova přibudou čajové trans-
porty po suché cestě do Kjachty.
Mezi řekou Sungarou a městem Girinem
v Mandžurii potuluje se mnoho čínských sběhů.
obyvatelstvo ale chová se k Rusům přátelsky
Mezi Šuančenem a Sungarou obyvatelstvo samo
snáší telegrafické sloupy a železničné pražce
které byly v době zmatků vytrhány a zavle
Plukovník Rutkovský obsadil Lalin-Čeu bez
odporu. Úřady i obyvatelstvo vyšly ruskému
vojsku v ústrety za město. Mezi Rusy a Číňany
jsou poměry nejlepší. Číňané pokojně konají sv
práce, Rusy vítají a pohosťuji.
čeny.
Blaga
Rus
Rutkovská
Lalin
Čeu
Číňan
Praha
Rusko
Čína
Blagověščensko
Blaga
obchodní banka
Kuldža a Kašgar
12
article
Kn. Hohenfohe a Poláci.
Kn. Hohenfohe a Poláci.
Poláci němečtí nelitují pádu kn. Hohenloha.
»Dz. Pozn.« píše o poměrech polských, jakse
vyvinuly za jeho kaneléřování:
Naproti Polákům Hohenlohe dovoloval svým
kollegům v ministerstvě a pobočné vládě všecko
Za něho nastala nová éra ostré politiky proti
polské. Ministři jemu podřízení neměli už žád-
ného vyššího politického ideálu, nežli zgermani
sování Poláků a polských krajů německé říše.
k čemuž užívali všech možných prostředků bez
výběru. Vláda jeho dala se úplně v službu
hakatismu, vládní protipolský program jest ja-
koby opisem protipolského programu spolk
hakaty. Tanec protipolský zahájil v. Köller
pokračuje v něm jeho nástupce v. Rheinbaben,
hraje k němu v. Miquel a od něho odvislí lidé
úřadní i neúřadní. Křivdy, které jsme přetrpěti
museli za kancléřování Hohenlohova, dlouho
cititi budeme na své kůži. Na poslední dni
jeho vlády smutné světlo vrhá, že polským
dětem odňata byla možnost učiti se jazyku ma-
terskému a náboženství svým jazykem a uvěz-
nění polské učitelky za to, že bezplatně polsk
děti učila polsky a náboženství. Obojí je hanb
civilisace a výsměch toleranci. Nebudeme jitřit
rány ještě čerstvé, ale to potvrditi musíme, že
kn. Hohenloha křižáctví a novodobé pohanstv
německé v krajích polských vykonalo své divy
a snažilo se obrátiti je ve hřbitov polské národ
nosti. Odstupujísí kaneléř byl spíše divákem
na tuto hanebnou válku, než účastníkem v nl
Polák
Dz
Hohenlohe
Křivda
13
article
ale dosti se prohřešil, že k ní dával mlčky svo
lení a on jako hlava vlády je za ni zodpo
věden i před potomstvem a dějinami.
14
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Z Karlína. Seznamy voličů d
řišské rady třídy městské i všeobecné třídy
voličské jsou vyloženy k nahlédnutí v kancelář
čís. 2 také v mimoúřadních hodinách od 12
do 2 hod. v poledne a od 5—7 hodin večer
v neděli od 8—12 hod. dopol.
Důvěrníci a delegáti ze všech spoluvolfcíeh
měst a okresů skupiny mladobo lesl av-
ské pro volbu poslance V. kurie usnesli se
ve schůzi, konané dne 19. t. m. v Praze.
jednohlasně na kandidátu k nastávajíc
volbě poslance na radu říšskou. Kandidátem tím
jest pan Ferdinand Šrámek, truhlářský
dělník v Lounech, kterýž prohlásil, že kandida
turu příjímá.
Důvěrníci národní strany svobodomyslně ze
venkovské okresy skupiny ptsecké sešl
se ke schůzi dne 14. t. m. do Strakonic. Ve
schůzi té usneseno jednohlasně, že uchazeč
o mandát poslanecký za tyto okresy musí býti
ze stavu rolnického, musí hájiti program státo-
právní a musí zavázati se k vstoupení do klubu
svobodomyslných lidových poslanců na rade
říšské. K jmenování určité osoby nedošlo, nýbrž
dohodnuto se v tom smyslu, že kandidáti, již kan-
didovati míní, musí dostaviti se do příští schůze
důvěrníků, aby přednesli svůj program, načež
o určité kandidaťuře stane se usnesení.
Šrámek
Karlín
Praha
Louny
Strakonice
15
article
Národní dělnictvo. Z Brna, 19. října
(Zvl. tlgrm. »Nár. Listů«.) Výkonný výbor strany
národně sociální uveřejňuje provolání, v němž
na konec praví: ». . . Čeští poslanci na radě
říšské byli nuceni proti urážce českého národa
a zkracování jeho práv protestovati a její od
činění žádati způsobem co nejrozhodnějším
nejdůraznějším. A když poslanci čeští tuto po-
vinnost plnili, došlo k obstrukci, následovalo
rozpuštění říšské rady a vypsání nových voleb
Rozhodný boj českého poselstva o odčinění
křivdy a urážky na národu českém spáchan
byl vládou přerušen na poli parlamentním uza
vřením říšské rady. Vláda měla smělost, odvo
lati se k národu!«
Nuže, na národě jest, aby dal odpověd
zvolil poslance, kteří by stejně důrazné neh
ještě důrazněji — možno-li — vedli h
jednomyslným postupem ve spo-
lečném klubu. Víme, že poslední parla-
mentní boje vedeny z příčin ryze národních.
na obranu našich národních práv, víme,že
Körbrova vláda rozpuštěním rady
říšské počítala asi na nový útvar
českého poselstva, na roztříštěn
jeho v několik klubův, jejichž
obrana nedosáhla by pak té ůčin
nosti jako v klubu společném. Jako
strana, která vedle úkolů sociálních nesmí z
nedbávati obranného boje národního, máme zté
příčiny stanovisko jasné: uložiti svým
kandidátům, aby v případě zvo
lení vstoupili do společného klubu
poslanců českých na radě říšs ké.
Körbrův
Brno
16
article
Změna v kancléřském úřadě
německém.
V Praze, 19. října.
Prozrazuje se nyní teprve, že kn. Hoben
lohe podal již v úterý císaři Vilémovi II. osobně
žádost za propuštěnou. Rozhodl se prozatímdo
Berlína se nevrátiti. Jako pravděpodobný ná
stupce hrab. Bülowa v úřadě st. tajemníka pr
věci zahraničné uvádí se podtajemník téhož
úřadu svob. p. Richthořen, jelikož do po-
litiky hr. Bülowa jest již zasvěcen a opětně jej
zastupoval, na druhém místě — kníže Herbert
Bismark, na třetím místě pako šlecht. Ki-
derlew, německý vyslanec v Bukurešti. Jme
Vilém II
Richthořit
Bülow
Bismark
ki
Praha
Berlín
Bukurešť
17
article
V drobném prodejíi
raaní číslo o sobě . . . za Sh
vdpole dní
. . za z
Ve filialkách na venkovs-
runní čisla. . . . . . . . 10
vtpolední.
Insera t,
rlalí se hetově papřei
Plsdplaceni a Inserty přijímá sdmlni
strace v Mariasské ulici č. z.
Tam nacházejí se těž redakee
tiskárna a szpedica , Nárednich Listě
Rukopisy se nevrneeii
Mariasský ulice
18
article
nuje se však i pruský vyslanec ve Vatikáně šl.
Rotenhahn. Tito jsou vesměs rozhodnými přá-
teli trojspolku. Abychom předešli všelikým
kombinacím již předem — není třeba klamati
se všelikými illusemi — podotýkáme hned,
že — spíše ještě než kníže Hohenlohe
— nový kancléř hrabě Bülow jies
rozhodným stoupencem zacho-
vání trojispolku, ovšem s tendencí, jako
snad každý politik berlínský, aby druzí členové
spolku toho prospívali za prvé plánům a zá-
jmům Hohenzollerův, za druhé plánům a zá-
jmům Pruska a za třetí plánům a zájmům ně-
mecké říše. Již jako vyslanec v Římě byl se
přičiňoval horlivě o obnovu spolku italsko ně-
meckého.
V Berlíně vznikly také pověsti o mož-
nosti brzké demisse finaněního mi-
nistra Miqnela. Nebývaloť mezi nimi shody
úplné, zvláště nikoli v příčině bursovního zá-
konodárství, v němž Miquel hleděl hověti spíše
konservativcům. Mimo to aspiroval Miquel, jak
známo, dlouho sám na nejvyšší úřad říše. Vy-
čkejmež proto, bude-li to pro něj k demissi
dostatečným důvodem.
Liberální »Voss. Ztg.« odsuzuje, že
kn. Hohenlohe opustil úřad svůj krátce před
sestupem sněmu. Nesouhlasil-li s politikou čín-
skou, neměl ji po měsíce svým jmenem krýti ;
souhlasil-li s ní, měl ji před sněmem zastupovati.
Odstupem jeho způsobí se ale zmatek. List
chváli u Bůlowa silnou vůli, jež nechce býti
nástrojem jiných. Levice liberální zachová se
k němu vyčkávavě.
Také jiný list mírně liberální »BerI. T ag-
blatt« lichotí hr. Bülowu, zvláště pro jeho
prý diplomatickou obratnost. Žádá ale od něho,
aby dodal kaneléřskému úřadu vý-
znamu, jakýž má tento míti dle
ústavy a kteréhož v poslední době
pozbyl. Nesmějí se, praví list, vrá-
titi poměry tohoto léta, kdy je-
diný zodpovědný úřadník říše da-
lekosáhlými politickými rozhod-
nutími byl stejně překvapen jako
poslední poplatník.
Hohenlohe
Bülow
Miquel
Voss
Vatikán
Řím
Berlín
Miquel
T ag
19
article
Orgán katolické strany »Germani ae
shledává odstup knížete Hohenloha dosti záhad-
ným a míní, že byly asi pro demi ssi
důvody zvláštní. Doufá, že tyto vejdou
záhy ve známost. Prozatím poukazuje list k tomu,
že byl Hohenlohe v poslední dob
officiosními listy napadán. To mu-
silo býv. kaneléře asi tím více zamrzeti, an
znal neb aspoň tušil osobní pův o
těchto pokusův, jej svrhnouti.
Zahraničné politice Bülowa list důvěřuje;
v politice vnitřní jest on ale ještě
neznámou veličinou.
Konservativci, kteří Hohenloha, když byl
úřadě, často napadali, nyní se s ním vlídně
loučí. Hlavní jich orgán »Kreuzzeitun gs
vítá ale Bülowa jako prý zkušeného znalce věcí
zahraničných. Pro ni má prý pak hlavní význam
to, že Bülow vyrostl v Bismarkových tradicích.
Agrární »Deutsche Tageszeitu ngs
prohlašuje, že Hohenlohe důvěru konservativeů
prý zklamal. Bülowu ohlašuje list ten boj, uči-
ní-li v hospodářském ohledu ústupky cizině, aby
si zajistil její podporu ve věcech politických.
List naráží tu zřejmě na spojitost
mezi otázkou obnovy trojspolku
a otázkou příštích celních smluv.
Zatím chtějí prý agrárníci vyčkati, ač nevidí
příznivého znamení v tom, že Bülow už v otázce
dozoru na dovážené maso byl pro ústupky ci-
zině, a v tom, že jest odpůrcem bime-
tallism u.
»K 51 n. Ztg.« míní, že jmenování h.
Bülowa jest zárukou, že prý Německo nedo-
pustí (?) v čínské otázce žádných slabostí. Osob-
nost jeho prý ručí za to, že Německo v Číně
»své místo na slunci« uhájí (narážka na známý
výrok Bülowa), aniž by se dalo strhnouti k do-
brodružstvím
Posudků francouzských listů jeso
dosud ještě poskrovnu. »Journal des
German
Hohenlohe
Hohenloha
Bülow
Bismarkův
Německo
Čína
Deutsche Tageszeit
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
List vystěhovalce z Čech do Brasilie
V Jaguary, v červenci 1900.
V říjnu r. 1891 opouštěli jsme své rodn
sídlo v Čechách. Byl mráz. Jinovatkou bylo
venku všechno pokryto. Mrazilo nás až do
samého srdce. Na nádraží v B. odbíjelo právě
5 hodin ráno. Asi o 6. hodině vydávali lístky-
Koupil jsem jich jedenáct pro svoji rodinu až
do Podmokel. Tam jsme přesedli. Zavazadla mi
pohraničná stráž ani neprohlížela. Byla na nich
adresa v plném znění: Porto Alegro Rio. Grande
do Sull do Brazil. Z Drážďan to šlo do Berlínu,
kam jsme přijeli o jedenáclé v noci. Byl taký
příval lidu, že se člověk davem ani prodrat ne-
mohl. Kde teď hledati nocleh s tolika zavazadly
a dětmi? Vidím důstojníka v píklhaubně. »Ten
bude asi od policie !« pomyslím si. Poprosil
jsem jej, jestli by nám nedovolil v čekárně pře-
nocovati. On, že to není v jeho moci, abych
promluvil s přednostou stanice. Já že ho ne-
znám. Ukázal mi jej v davu, ale než jsem se
k důležitému muži prodral, byl ten tam. Vracím
se a vykládám panu policistovi svoji nepořízenon,
on ale vlídně, že už vše za mně sám vyřídil.
Směli jsme se, dík lidumilnosti policisty, oddati
svému pohodli podle vůle. Druhý den v Ham-
burku ubytovali jsme se v Meyerově hotelu pro
vystěhovalce. Správce byl Čech a mládenec, jenž
vystěhovalcům vydával (prodával) rozličné věci.
také Čech. Nebylo nás mnoho. Asi 26 rodin.
Jedny se braly do Severní Ameriky, mezí nimi
česká rodina z Kavkazu. Měli na Kavkaze na-
jatu zem a syna měli v Severní Americe. Nrní
Meyerův
Čo
Čechy
Brasilia
Podmokly
Rio
Grand
Sull
Brazit
Drážďany
Berlín
Ham
severní Amerika
Kavkaz
Jaguar
21
article
za ním jeli. S námi byly asi 4 rodiny od Teple
v Čechách, Němci. My se brali do Ameriky
jižní. V přístavním skladě sháněli jsme svoje
bedny, jež jsme 14 dní napřed byli expedovali.
Úřadník je do rozměrů změřil. Pak jsme byli
zdravotní komisí prohlédnuti. Na lodním listě
bylo poznamenáno, kolik nás je, co nám patřía
co máme dostávat po čas plavby k jídlu a jiné
věci. Na lodním můstku zase nová komise, pro-
hlížející naše listiny. Naložili nás i s bednami
na menší loď, která nás dopravila na velký
vystěhovalecký parník »Argentina«. Nežli všechno
bylo hotovo, byly 4 hodiny odpoledne. A to
jsme od rána ničeho kromě snídaně nepožili.
Na lodi jsme prvního dne ničeho k jídlu ne-
dostali. Druhého dne ráno, 25. října, jsme vy-
pluli. Plavba šla krásně. Nebezpečným angli-
ckým průplavem dostali jsme se bez bouře.
První zastávka byla v Lissaboně, kde jsme do-
bírali pitnou vodu a uhli. Odtamtud šlo to kolem
ostrovů Tenerifských a podél afrických břehů,
k nimž jsme dozírali. Nikde jsme už nestavěli
až v Bahii, také pro vodu a uhlí. Také ně-
jakou kůru jako tříslo jsme nakládali pro Rio
de Janeiro. Když konečně po dlouhé šťastné
plavbě přibyli jsme do tohoto památného místa,
byla tam revoluce. Tři dni nám bylo čekati na
lodí v přístavu, než nás vylodili na Krystal
(ostrov). Tam nás bylo přibylo pocestných 7000.
Celý den se jedlo. Nežli se poslední nasnídali,
bylo pro ostatní zase poledne. Než poslední se
naobědvali, byl večer. A tak to šlo po 3 dny.
Pak nás naložili na loď »Meteoro«. Kdo co měl.
svoje bedny, svoje zavazadla, musil si sám na
vlečnou loď dopraviti. Tak jsem dostal svoje
zavazadla nejdříve ze všech na palubu. Při do-
pravě posledních zavazadel přihnal se vítr, člun
s bednami se rozkymácel, do přední části do
Němec
Čechy
Amerika
Argentina
Bahia
Rio jít Janeiro
Meteora
Lissabona
22
article
stala se voda a než jsme se nadáli, člun i s ná-
kladem se ponořil. Ale jakoby se nebylo nie
stalo. Naše loď se házela jako v povětří a přece
jsme vypluli z přístavu. Byla strašná zima od
větru. Lodí to zmítalo jako klubkem, brzo se
postavila jako kůň na zadní nohy na svoji příd,
až se šroub ve vzduchu točil. Pak zase dopadla
do vody a zarachotilo to a loď se zachvěla
v útrobách. Voda se valila proudem po palubě.
Co bylo živého na lodi, svíjelo se bezvládně
mezi stěnami. Krmný vůl na palubě, určený na
maso, zdechl hrůzami pomořských stavů. Byl
shozen do moře. Na lodi všechno stonalo,
zvracelo. Bylo nás všech naloděno na jedenáct
set. Dávali nám málo jíst na tom brasilském
parníku. Jen co bys hladem nepošel. Na ně-
meckém měli jsme se lépe. První zastávka byla
v Desteru. Zde vystoupili naši tepelští Němci. Jel
do Santa Catarino do Blumenau. Odtamtud jsme
přijeli do Rio Grande, pak do Pilotas, kde jsme
přibrali nějaké muzikanty.
Asi dvě hodiny výše podél pobřeží zůstal
jsme vězet na písku. Loď se nemohla hnout
ani ku předu ani na zad. Zkoušelo se všelicos
Až druhý den se podařilo z nesnáze vybřed-
nouti. Tak trvala cesta z Rio da Porto Allegre
devět dní. V Porto Allegre jsme pobyli na emi
graci jen tři dny. Mohl si tu každý zvolit, kam
na kteroukoli kolonii mu libo. Zvolil jsem Ja-
guary. Asi 12 moravských rodin z Vítkovie
dalo se také do Jaguary. Nalodili nás asi 60
rodin se stejným určením. Na lodi bylo málc
místa. Nebylo kam sednout. Jeli jsme od od-
poledne až do rána. V přístavní stanici jsme
sedli na vlak. Právě přibylo vojsko brasilské.
Vlakem šlo to nyní zase až do druhého dne ránu
do Umbu. Zde už na nás čekaly karety dvou
kolové se spřežením šesti až osmi nárů vol
Němec
Santo Catarina
Blumenau
Rio
Pilotas
Jaguar
23
article
Jelo se asi hodinu cesty. Přebředli jsme řeku
Ibikui, byl odpočinek a povařilo se v kotlích pro
všechny. Pak zase dále. Cesta z Umbu do Ja-
guary trvala 21 dne. V ten čas, kdy jsme sem
přibyli, bylo v Jaguary všeho všudy devět dřevě-
ných bud. Od té doby osada už velmi zmohutněla.
Chtěl bych Vám příště vylíčiti život zdejšího
kolonisty, jak přijde do pralesa a teprva mus
zporážet kmeny a přistřeší si pořídit, půdu di-
voce zarostlou rozrýt, nežli hospodařiti započne.
Rád bych vypsal dopodrobna, čeho všeho jsme
za těch minulých deset roků zažili, jak se nám
vedlo první léta a podobně. Nemůžeme zapome
nouti na starou svoji vlast. Skoro každě noei
se nám o ní zdá. Sníme, jak mluvíme se svým
sousedy doma na vesnici, že jsme na lukách
na poli, máme bolestný pocit, jakoby nás nikdo
z nich už neznal, jako bychom byli cizí, nic
kolem už nebylo našeho, nikde už jsme nebyl
doma! Jak se ve snu procházím, umiňuji si.
kam se poděju, ke komu se obrátím, vyčítám
si, proč jen jsem se sem vracel, nemaje an
peněz k nové cestě do Brasilie, ženu a děti
jsem nechal v Brasilii, nechal v kolonii dům,
ve městě obchod.! Než se zase vrátím, dávno
někdo bude hospodařit na mé osadě, už mněji
více nevrátí, co jen si počnu, kam se vrtnu
Ibikui
Umba
Brasilia
24
article
Proč jen jsem odcházel z nového domova, kde
už mně bylo tak dobře! Bylo tam všeho dost
a tady nemám nicl
A když se tak z trapného sna probudím.
vzpomínám si teprv, kde to jsem. Je-li to všecko
pravda či pouhý sen? A bývám tak rád, že t
jen sen, že nepotřebuji shánět peněz na zpá-
teční cestu, že jsem nepřišel o svoji osadu, že
všechno mám a nic jsem neztratil.
Četl jsem v posledním čísle »Nár. Listů«
že bvl tábor na vrchu Mužském a že tomu 31
rok, co tam konán první tábor. Tenkráte byl
jsem na něm též. Vzpomínám si, že tam ně-
jakému zřízenci tehdejšího systému — byl
z Mnichova Hradiště — notně naprášili.
K dnešním zápasům vašim Vám přejeme
síly a vytrvalosti ! Kéž by bratří Poláci byli osví-
ceni myšlénkou slovanskou a šli s Čechy ruku
v ruce jako bratři. Vždyť jsou Němci odvěkými
nepřáteli nás obou ! —
Čecho
Němec
Mnichov
25
article
Přikládám brasilský peníz 500 reisů. V kursu
al pari má cenu vaší jedné koruhy. Snad bude
možno jej vydražiti a byl bych vděčen, kdyby
mně za něj byl zaslán pěkný český kalendář.a)
Později zašlu fotografické pohledy na Ja-
guaru. Před deseti lety byl tu prales. Dnes má
město přes 200 domů. Je nás tu několik kra-
janů. Tak má ve městě krejčovský závod né-
jaký Just z Opočna. Kovář je také Čech a kolát
rovněž Čech. Máme doktora Rumuna, který stu-
doval ve Vídni. Ten má i svou lékárnu. Ve
městě je šest kovářů (v jedné kovárně kladivo
je hnáno vodní silou), šest mlynářů, pět obuv-
níků, 11 obchodníků, dva řezníci, čtyři kolát
a tři pivovary. Školy jsou jedna evangelická ne-
mecká, jedna italská, jedna brasilská chlapecká
a jedna dívči. Jeden kostel katolický a jeden
evangelický, dvě lóže svobodných zednářů, stře
lecký spolek německý a německý spolek čtenář
ský, dva italské spolky a jeden polský. Mim
to dva spolky hospodářské. Náš hospodářsky
spolek se jmenuje »Přemysl«,
Budoucně více. Na zdar l
*) Stalo se. R n
Just
Rumun
Přemysl
Opočno
Čechy
Vídeň