ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 969cb850-66b1-11dc-b957-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 76, person 56, org 7, work 2
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 20. října 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 290.
4 article
Na ranní a odpol. ltsty přelolácí se v Praze v adninis trael ns mě a na čtvetileta . . . . 6 K — s dvojí donáškou a něr . 7 K ve mllalkáck sa měste . . . . . . 2 K 80 i P'oštou? n. e drojí slailkee na miást k atrrt lela : . . . ni k eo
Praha
5 article Ještě o poměrech na jihu.
Ještě o poměrech na jihu. Vedle zajímavé situace v této polovině říše, vedle neméně zajímavé ostražitosti ma- ďarské oproti různým zjevům a událostem poslední doby, čím dále tím nápadněji ohrací na se pozornost území bosenskéa hercegovské, tvoříc patrně ohnisko prosycené podněty křížících se zájmů. Neméně jest pozoruhodno, že nelze ne viděti jakousi soustavnou a urychlenou řadu zjevů, jež stihají se v zápětí s přesnost přímo podivuhodnou. Chceme se tuto do tknouti jen některých událostí z doby nej poslednější. V srpnu překvapena byla evropská ve- řejnost neočekávanou svatbou srbskou, jež dle zpráv a výkladů dodatečně z různých pramenů došlých byla výsledkem tuhéh diplomatického zápasu. v němž podlehl by valý král Milan, a od okamžiku toho ne minul ani týden, aby tam z jihu neoznamo vala se nějaká dráždivá novinka. a a Nejbližší událostí byla krátce na to svo laná porada biskupů chorvatských a slovin- ských, jíž zúčastnil se i arcibiskup sarajev- ský Stadler a jež zakončena byla hostinou se známým přípitkem Stadlerovým o sjedno cení Bosny a Hercegoviny s trojjediným krá lovstvím, projev to v duchu tak zvané my- šlenky velkochorvatské učiněný. Čtenáři naši mají ještě zajisté v dobré paměti obsah listu, kterýž došel arcibiskupa Stadlera po onom přípitku z kabinetní kan celáře, a kterýž způsobil zvláště některým politikům a časopisům uherským netajenou radost.
Milan Stadler Stadlerův Bosna Hercegovina
6 article
Až do toho okamžiku vystupovaly na jeviště pouze Záhřeb, Sarajevo, Vídeň a Pešť; netrvalo to však dlouho a paprsky událostí těchto vyzařovaly dále — v Římě, v Berlíně a v Cařihradě. V Berlíně svedena byla totiž v dob oné pozoruhodná nepřímá potýčka mezi (Záhřebem a) Vídní na jedné a Peští na druhé straně. Napřed se dostavil do známého týden- níku berlínského z tábora vídeňský ch antisemitů rozhodný obhájce projevu arcibiskupa Stadlera, kterýž zatím odejel do Říma, kdež se mu dostalo, jak rovněž jest známo, velmi přívětivého uvítání. Zmíněný antisemitský obhájce doka- zoval, že projev arcibiskupa Stadlera jes projevem pravé a jedině správ n politiky rakouské na jihu, politiky, s níž se srovnávají i zájmy německé, jimž na tom záležeti musí, aby byli zorganisováni Slo- vane západní proti Slovanům východním. Současně vyslovena byla veliká nespokoje- nost maďařské politice Kallayově, kteráž prý stavěla proti sobě mohamedány, pravo- slavné a katolíky bosenské, a takto zdržo- vala postup vlastní politiky rakouské na jihu Odpověď na tyto vývody antisemitského politika nedala na sebe dlouho čekati; Ma ďaři, pokud se týče, někdo správě bosenské velmi blízký prohlásil v jiném berlínském časopise, že Maďaři již od roku 1881 pohlí- žejí s největší pozorností na chování se Říma — a protože i tentokráte se postavil Řím na stranu arcibiskupa Stadlera, že vlastního vinníka takovéto papežské politiky hledati nutno v osobě rakousko-uherského vele vyslance v Římě, stařičkého hr. Revertery.
Stadler Slovan Kallayův ma Maďar Záhřeb Sarajevo Vídeň Pešť Řím Berlín Cařihrad
7 article
Zůstavujeme volné úvaze čtenářově, aby posoudil, která z politik dle toho na jihu provozovaných jest onou pravou, vlastní politikou říše rakousko-uherské, ale po onom žurnalistickém souboji v Berlíně mezi víden- ským antisemitou a peštským Kallayovcem následovalo vyjasnění ve příčině postavení velevyslance rakousko-uherského hraběte Re- vertery v Římě a neméně zajímavé prohlá- šení předsedy uherského ministerstva na dotaz, jejž podal poslanec Komjathy o ka- binetním listě, jenž se týkal arcibiskupa Stadlera. Ani toto prohlášení předsedy uherského ministerstva nepřineslo více světla do otázky jaká jest politika rakousko-uherská tam dol na jihu. Mohlo by se zdáti, že tímto nejnovějš historka, pokud se týče Bosny a Hercego viny, jest vyřízena, ale chyba lávky. Zatím se mezi bosenskými mohamedány rozšířil zvláštní ruch, jenž podivuhodným způsobem se rozbíhá mezi Peští a Caři hradem. Čásť mohamedánů posílá deputac za deputací do Pešti, aby si stěžovaly u pa- novníka na poměry bosenské, čásť jich opouští svou vlasť a stěhuje se do Turecka A tu jest opět podivný »zmatek«. Ma ďaři tváří se, jako by jim to nebylo milé, že deputace mohamedánské přicházejí o pomoc do Pešti, a přece deputace tyto se vyjí mají nejinak, než jako odpůrci myšlenky vyslovené arcibiskupem Stadlerem tak oká zale určitě.
Re Komjathy Stadler Berlín Řím Bosna Pešť Turecko Ma
8 article
Stalo se pouhou náhodou, že do téhož chaotického stavu zapadlo rozhodnutí o drá hách bosenských a že sepisují se úřadníci znalí jazyka albánského? Nové situace v záléžitosti bosenské hercegovské povšímly si v čísle včera došlém i petrohradské »Novosti« a není nemístno slyšeti jejich názor: Jest nyní těžko říci, čím se ukončí tento spor. Pro nás v tomto případě jest nejzajímavější, jak se chová Řím. Ačkoliv jsou Maďaři katolíci, v Římě nicméně dávají před nimi přednost Chorva- tům, jakožto stoupencům papežství pronika věji přesvědčeným a horlivějším. Se stano viska zájmův církve katolické posilování velkochorvatské propagandy jest věcí mno- hem vážnější, než obrana panství Maďarů nad Chorvaty. Římská kurie pomahajíc bu- dování velikého Chorvatska jedná v zájmu rakouské říše a dynastie, aniž by zapomí- nala na své zájmy vlastní. Ale tento spor má i důležitý význam v ohledu mezinárod- ním. Se stanoviska úmluv na berlínském kongresu učiněných jeví se býti římsko- chorvatská propaganda v oněch zemíchv odporu s oněmi úmluvami a srážka protc vzniklá politickou nejapností . .. Zatím se objevila na peštském jevišt vedle deputací mohamedánských známá po stava bývalého krále srbského — Milana. jemuž prý v Pešti prokazují zvláštní pozor nost, a sotva přispěje ke zjednodušení zají- d l mavé situace.
Maďar Chorvat Milan Řím Chorvatsko Pešť
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. října. (Ku programu ně meckých katoliků.) »Gt. Nar. « pojedná vaje o schůzi předáků katolické strany německé soudí, že tu běží o úmluvu s drem. Körbrem Vede jej k tomu ochota německých katolik pomáhati vládě, aby se parlament opět sta dělným, a prohlášení, že němčina má v Rakousku nabýti práva jazyka prostředkovacího. »Při tom se nesmí zapomínat — píše »Gl. Nar. « — že tato strana jest jazýčkem na váze, začež jest děkovati jen německo-centralistické ústavě, kterou chtějí jako oko v hlavě hájiti také pp. Javorský a Rutovský«. Ukázav příkladem, jak spravedliv jest tato ústava ke Slovanům, když v Solno- hradsku jeden poslanec připadá na 28.000 vo- ličů, kdežto v Haliči na 84.000, pokračuje »Ptáme se, co nás může zachrániti od jařma německého jazyka státního? Nie jiného, než česká obstrukce, protože až se katolická strana lidová sblíží dokonale s německou levicí, státní němčina bude míti na říšské radě zabezpečenou většinu«. Z Gorice, 16. října. (Soudní pře A Gabrščeka s posl. drem. Gregor čičem.) Dr. Gregorčič nařknul ve svém listě »Gorici« vydavatele liberální »Soče« A. Gabr ščeka z nesprávného jednání, když byl poklad- níkem gorické záložny. Gabršček vyzval dra. Gregorčiče, aby křivé udání odvolal, a když mu tento nevyhověl, pohrozil mu, že si zadostuči- nění zjedná sám. Dr. Gregorčič podal za tona
Gregor doktor Gregorčič A Gabr Praha Nara Rakousko Solno Halič Gorica Soča
10 article
Gabrščeka žalobu pro zločin ohrožování života. První instance žalobu odmítla. Na odvolání dra Gregorčiče konalo se dne 15. t. m. nové přelí čení, při němž soud nenašel na Gabrščekov nijaké viny a sprostil jej úplně obžaloby. Cel proces je novým dokladem, jak nechutnou zbraní slovinští klerikálové bojují proti svým liberálním odpůrcům. Ze Záhřeba, 18. října. (Návrát arei biskupa Stadlera.) Arcjbiskup Stadle zastavil se na zpáteční cestě z Říma na ně kolik hodin v Záhřebě, kde byl uvítán arcib Posilovičem. Z rozmluv s arcib. Stadlerem vyšlo na jevo, že jest sven návštěvou v Římě úplně spokojen. Jest nepravdou, že papež žádal, aby se zodpověděl ze svého jednání za katolického kongressu v Záhřebě. O věci té nebylo vůbec ani řeči. Při té příležitosti arcib. Stadler opravi také novinářskou zprávu, jakoby si byl papež postesknul, že katolictví v Bosně musí zápasiti s mnohými národnostmi a věrami. Pravil jen že lituje, že vše smiřujíeí (?) síla katolické efrkve naráží v Bosně na četné překážky
Gregorčič Stadler Záhřeb Řím Boseň
11 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. října. Obnovení pravidelných styků mezi Ruskem a Čínou. Z Blagověščenska oznamují: Všecky bu dovy, které byly obořeny bombardováním Blago- věščenska, jsou již opraveny. Obchodní závody obnovily svou činnost, sibirská obchodní bank provozuje své operace jako dříve. Do Blago- věščenska přijíždějí transporty se zásobami. Na hranicích ruskó-čínských je zas- úplný pokoj. Stejná zpráva přišla z Kuldže a Kašgaru. Obchody provozují se bez závady. Ruští kupe svobodně jezdí na čínské území. Možno brzy očekávati, že z Chaňkova přibudou čajové trans- porty po suché cestě do Kjachty. Mezi řekou Sungarou a městem Girinem v Mandžurii potuluje se mnoho čínských sběhů. obyvatelstvo ale chová se k Rusům přátelsky Mezi Šuančenem a Sungarou obyvatelstvo samo snáší telegrafické sloupy a železničné pražce které byly v době zmatků vytrhány a zavle Plukovník Rutkovský obsadil Lalin-Čeu bez odporu. Úřady i obyvatelstvo vyšly ruskému vojsku v ústrety za město. Mezi Rusy a Číňany jsou poměry nejlepší. Číňané pokojně konají sv práce, Rusy vítají a pohosťuji. čeny.
Blaga Rus Rutkovská Lalin Čeu Číňan Praha Rusko Čína Blagověščensko Blaga obchodní banka Kuldža a Kašgar
12 article Kn. Hohenfohe a Poláci.
Kn. Hohenfohe a Poláci. Poláci němečtí nelitují pádu kn. Hohenloha. »Dz. Pozn.« píše o poměrech polských, jakse vyvinuly za jeho kaneléřování: Naproti Polákům Hohenlohe dovoloval svým kollegům v ministerstvě a pobočné vládě všecko Za něho nastala nová éra ostré politiky proti polské. Ministři jemu podřízení neměli už žád- ného vyššího politického ideálu, nežli zgermani sování Poláků a polských krajů německé říše. k čemuž užívali všech možných prostředků bez výběru. Vláda jeho dala se úplně v službu hakatismu, vládní protipolský program jest ja- koby opisem protipolského programu spolk hakaty. Tanec protipolský zahájil v. Köller pokračuje v něm jeho nástupce v. Rheinbaben, hraje k němu v. Miquel a od něho odvislí lidé úřadní i neúřadní. Křivdy, které jsme přetrpěti museli za kancléřování Hohenlohova, dlouho cititi budeme na své kůži. Na poslední dni jeho vlády smutné světlo vrhá, že polským dětem odňata byla možnost učiti se jazyku ma- terskému a náboženství svým jazykem a uvěz- nění polské učitelky za to, že bezplatně polsk děti učila polsky a náboženství. Obojí je hanb civilisace a výsměch toleranci. Nebudeme jitřit rány ještě čerstvé, ale to potvrditi musíme, že kn. Hohenloha křižáctví a novodobé pohanstv německé v krajích polských vykonalo své divy a snažilo se obrátiti je ve hřbitov polské národ nosti. Odstupujísí kaneléř byl spíše divákem na tuto hanebnou válku, než účastníkem v nl
Polák Dz Hohenlohe Křivda
13 article
ale dosti se prohřešil, že k ní dával mlčky svo lení a on jako hlava vlády je za ni zodpo věden i před potomstvem a dějinami.
14 article Volební ruch.
Volební ruch. Z Karlína. Seznamy voličů d řišské rady třídy městské i všeobecné třídy voličské jsou vyloženy k nahlédnutí v kancelář čís. 2 také v mimoúřadních hodinách od 12 do 2 hod. v poledne a od 5—7 hodin večer v neděli od 8—12 hod. dopol. Důvěrníci a delegáti ze všech spoluvolfcíeh měst a okresů skupiny mladobo lesl av- ské pro volbu poslance V. kurie usnesli se ve schůzi, konané dne 19. t. m. v Praze. jednohlasně na kandidátu k nastávajíc volbě poslance na radu říšskou. Kandidátem tím jest pan Ferdinand Šrámek, truhlářský dělník v Lounech, kterýž prohlásil, že kandida turu příjímá. Důvěrníci národní strany svobodomyslně ze venkovské okresy skupiny ptsecké sešl se ke schůzi dne 14. t. m. do Strakonic. Ve schůzi té usneseno jednohlasně, že uchazeč o mandát poslanecký za tyto okresy musí býti ze stavu rolnického, musí hájiti program státo- právní a musí zavázati se k vstoupení do klubu svobodomyslných lidových poslanců na rade říšské. K jmenování určité osoby nedošlo, nýbrž dohodnuto se v tom smyslu, že kandidáti, již kan- didovati míní, musí dostaviti se do příští schůze důvěrníků, aby přednesli svůj program, načež o určité kandidaťuře stane se usnesení.
Šrámek Karlín Praha Louny Strakonice
15 article
Národní dělnictvo. Z Brna, 19. října (Zvl. tlgrm. »Nár. Listů«.) Výkonný výbor strany národně sociální uveřejňuje provolání, v němž na konec praví: ». . . Čeští poslanci na radě říšské byli nuceni proti urážce českého národa a zkracování jeho práv protestovati a její od činění žádati způsobem co nejrozhodnějším nejdůraznějším. A když poslanci čeští tuto po- vinnost plnili, došlo k obstrukci, následovalo rozpuštění říšské rady a vypsání nových voleb Rozhodný boj českého poselstva o odčinění křivdy a urážky na národu českém spáchan byl vládou přerušen na poli parlamentním uza vřením říšské rady. Vláda měla smělost, odvo lati se k národu!« Nuže, na národě jest, aby dal odpověd zvolil poslance, kteří by stejně důrazné neh ještě důrazněji — možno-li — vedli h jednomyslným postupem ve spo- lečném klubu. Víme, že poslední parla- mentní boje vedeny z příčin ryze národních. na obranu našich národních práv, víme,že Körbrova vláda rozpuštěním rady říšské počítala asi na nový útvar českého poselstva, na roztříštěn jeho v několik klubův, jejichž obrana nedosáhla by pak té ůčin nosti jako v klubu společném. Jako strana, která vedle úkolů sociálních nesmí z nedbávati obranného boje národního, máme zté příčiny stanovisko jasné: uložiti svým kandidátům, aby v případě zvo lení vstoupili do společného klubu poslanců českých na radě říšs ké.
Körbrův Brno
16 article
Změna v kancléřském úřadě německém. V Praze, 19. října. Prozrazuje se nyní teprve, že kn. Hoben lohe podal již v úterý císaři Vilémovi II. osobně žádost za propuštěnou. Rozhodl se prozatímdo Berlína se nevrátiti. Jako pravděpodobný ná stupce hrab. Bülowa v úřadě st. tajemníka pr věci zahraničné uvádí se podtajemník téhož úřadu svob. p. Richthořen, jelikož do po- litiky hr. Bülowa jest již zasvěcen a opětně jej zastupoval, na druhém místě — kníže Herbert Bismark, na třetím místě pako šlecht. Ki- derlew, německý vyslanec v Bukurešti. Jme
Vilém II Richthořit Bülow Bismark ki Praha Berlín Bukurešť
17 article
V drobném prodejíi raaní číslo o sobě . . . za Sh vdpole dní . . za z Ve filialkách na venkovs- runní čisla. . . . . . . . 10 vtpolední. Insera t, rlalí se hetově papřei Plsdplaceni a Inserty přijímá sdmlni strace v Mariasské ulici č. z. Tam nacházejí se těž redakee tiskárna a szpedica , Nárednich Listě Rukopisy se nevrneeii
Mariasský ulice
18 article
nuje se však i pruský vyslanec ve Vatikáně šl. Rotenhahn. Tito jsou vesměs rozhodnými přá- teli trojspolku. Abychom předešli všelikým kombinacím již předem — není třeba klamati se všelikými illusemi — podotýkáme hned, že — spíše ještě než kníže Hohenlohe — nový kancléř hrabě Bülow jies rozhodným stoupencem zacho- vání trojispolku, ovšem s tendencí, jako snad každý politik berlínský, aby druzí členové spolku toho prospívali za prvé plánům a zá- jmům Hohenzollerův, za druhé plánům a zá- jmům Pruska a za třetí plánům a zájmům ně- mecké říše. Již jako vyslanec v Římě byl se přičiňoval horlivě o obnovu spolku italsko ně- meckého. V Berlíně vznikly také pověsti o mož- nosti brzké demisse finaněního mi- nistra Miqnela. Nebývaloť mezi nimi shody úplné, zvláště nikoli v příčině bursovního zá- konodárství, v němž Miquel hleděl hověti spíše konservativcům. Mimo to aspiroval Miquel, jak známo, dlouho sám na nejvyšší úřad říše. Vy- čkejmež proto, bude-li to pro něj k demissi dostatečným důvodem. Liberální »Voss. Ztg.« odsuzuje, že kn. Hohenlohe opustil úřad svůj krátce před sestupem sněmu. Nesouhlasil-li s politikou čín- skou, neměl ji po měsíce svým jmenem krýti ; souhlasil-li s ní, měl ji před sněmem zastupovati. Odstupem jeho způsobí se ale zmatek. List chváli u Bůlowa silnou vůli, jež nechce býti nástrojem jiných. Levice liberální zachová se k němu vyčkávavě. Také jiný list mírně liberální »BerI. T ag- blatt« lichotí hr. Bülowu, zvláště pro jeho prý diplomatickou obratnost. Žádá ale od něho, aby dodal kaneléřskému úřadu vý- znamu, jakýž má tento míti dle ústavy a kteréhož v poslední době pozbyl. Nesmějí se, praví list, vrá- titi poměry tohoto léta, kdy je- diný zodpovědný úřadník říše da- lekosáhlými politickými rozhod- nutími byl stejně překvapen jako poslední poplatník.
Hohenlohe Bülow Miquel Voss Vatikán Řím Berlín Miquel T ag
19 article
Orgán katolické strany »Germani ae shledává odstup knížete Hohenloha dosti záhad- ným a míní, že byly asi pro demi ssi důvody zvláštní. Doufá, že tyto vejdou záhy ve známost. Prozatím poukazuje list k tomu, že byl Hohenlohe v poslední dob officiosními listy napadán. To mu- silo býv. kaneléře asi tím více zamrzeti, an znal neb aspoň tušil osobní pův o těchto pokusův, jej svrhnouti. Zahraničné politice Bülowa list důvěřuje; v politice vnitřní jest on ale ještě neznámou veličinou. Konservativci, kteří Hohenloha, když byl úřadě, často napadali, nyní se s ním vlídně loučí. Hlavní jich orgán »Kreuzzeitun gs vítá ale Bülowa jako prý zkušeného znalce věcí zahraničných. Pro ni má prý pak hlavní význam to, že Bülow vyrostl v Bismarkových tradicích. Agrární »Deutsche Tageszeitu ngs prohlašuje, že Hohenlohe důvěru konservativeů prý zklamal. Bülowu ohlašuje list ten boj, uči- ní-li v hospodářském ohledu ústupky cizině, aby si zajistil její podporu ve věcech politických. List naráží tu zřejmě na spojitost mezi otázkou obnovy trojspolku a otázkou příštích celních smluv. Zatím chtějí prý agrárníci vyčkati, ač nevidí příznivého znamení v tom, že Bülow už v otázce dozoru na dovážené maso byl pro ústupky ci- zině, a v tom, že jest odpůrcem bime- tallism u. »K 51 n. Ztg.« míní, že jmenování h. Bülowa jest zárukou, že prý Německo nedo- pustí (?) v čínské otázce žádných slabostí. Osob- nost jeho prý ručí za to, že Německo v Číně »své místo na slunci« uhájí (narážka na známý výrok Bülowa), aniž by se dalo strhnouti k do- brodružstvím Posudků francouzských listů jeso dosud ještě poskrovnu. »Journal des
German Hohenlohe Hohenloha Bülow Bismarkův Německo Čína Deutsche Tageszeit
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. List vystěhovalce z Čech do Brasilie V Jaguary, v červenci 1900. V říjnu r. 1891 opouštěli jsme své rodn sídlo v Čechách. Byl mráz. Jinovatkou bylo venku všechno pokryto. Mrazilo nás až do samého srdce. Na nádraží v B. odbíjelo právě 5 hodin ráno. Asi o 6. hodině vydávali lístky- Koupil jsem jich jedenáct pro svoji rodinu až do Podmokel. Tam jsme přesedli. Zavazadla mi pohraničná stráž ani neprohlížela. Byla na nich adresa v plném znění: Porto Alegro Rio. Grande do Sull do Brazil. Z Drážďan to šlo do Berlínu, kam jsme přijeli o jedenáclé v noci. Byl taký příval lidu, že se člověk davem ani prodrat ne- mohl. Kde teď hledati nocleh s tolika zavazadly a dětmi? Vidím důstojníka v píklhaubně. »Ten bude asi od policie !« pomyslím si. Poprosil jsem jej, jestli by nám nedovolil v čekárně pře- nocovati. On, že to není v jeho moci, abych promluvil s přednostou stanice. Já že ho ne- znám. Ukázal mi jej v davu, ale než jsem se k důležitému muži prodral, byl ten tam. Vracím se a vykládám panu policistovi svoji nepořízenon, on ale vlídně, že už vše za mně sám vyřídil. Směli jsme se, dík lidumilnosti policisty, oddati svému pohodli podle vůle. Druhý den v Ham- burku ubytovali jsme se v Meyerově hotelu pro vystěhovalce. Správce byl Čech a mládenec, jenž vystěhovalcům vydával (prodával) rozličné věci. také Čech. Nebylo nás mnoho. Asi 26 rodin. Jedny se braly do Severní Ameriky, mezí nimi česká rodina z Kavkazu. Měli na Kavkaze na- jatu zem a syna měli v Severní Americe. Nrní
Meyerův Čo Čechy Brasilia Podmokly Rio Grand Sull Brazit Drážďany Berlín Ham severní Amerika Kavkaz Jaguar
21 article
za ním jeli. S námi byly asi 4 rodiny od Teple v Čechách, Němci. My se brali do Ameriky jižní. V přístavním skladě sháněli jsme svoje bedny, jež jsme 14 dní napřed byli expedovali. Úřadník je do rozměrů změřil. Pak jsme byli zdravotní komisí prohlédnuti. Na lodním listě bylo poznamenáno, kolik nás je, co nám patřía co máme dostávat po čas plavby k jídlu a jiné věci. Na lodním můstku zase nová komise, pro- hlížející naše listiny. Naložili nás i s bednami na menší loď, která nás dopravila na velký vystěhovalecký parník »Argentina«. Nežli všechno bylo hotovo, byly 4 hodiny odpoledne. A to jsme od rána ničeho kromě snídaně nepožili. Na lodi jsme prvního dne ničeho k jídlu ne- dostali. Druhého dne ráno, 25. října, jsme vy- pluli. Plavba šla krásně. Nebezpečným angli- ckým průplavem dostali jsme se bez bouře. První zastávka byla v Lissaboně, kde jsme do- bírali pitnou vodu a uhli. Odtamtud šlo to kolem ostrovů Tenerifských a podél afrických břehů, k nimž jsme dozírali. Nikde jsme už nestavěli až v Bahii, také pro vodu a uhlí. Také ně- jakou kůru jako tříslo jsme nakládali pro Rio de Janeiro. Když konečně po dlouhé šťastné plavbě přibyli jsme do tohoto památného místa, byla tam revoluce. Tři dni nám bylo čekati na lodí v přístavu, než nás vylodili na Krystal (ostrov). Tam nás bylo přibylo pocestných 7000. Celý den se jedlo. Nežli se poslední nasnídali, bylo pro ostatní zase poledne. Než poslední se naobědvali, byl večer. A tak to šlo po 3 dny. Pak nás naložili na loď »Meteoro«. Kdo co měl. svoje bedny, svoje zavazadla, musil si sám na vlečnou loď dopraviti. Tak jsem dostal svoje zavazadla nejdříve ze všech na palubu. Při do- pravě posledních zavazadel přihnal se vítr, člun s bednami se rozkymácel, do přední části do
Němec Čechy Amerika Argentina Bahia Rio jít Janeiro Meteora Lissabona
22 article
stala se voda a než jsme se nadáli, člun i s ná- kladem se ponořil. Ale jakoby se nebylo nie stalo. Naše loď se házela jako v povětří a přece jsme vypluli z přístavu. Byla strašná zima od větru. Lodí to zmítalo jako klubkem, brzo se postavila jako kůň na zadní nohy na svoji příd, až se šroub ve vzduchu točil. Pak zase dopadla do vody a zarachotilo to a loď se zachvěla v útrobách. Voda se valila proudem po palubě. Co bylo živého na lodi, svíjelo se bezvládně mezi stěnami. Krmný vůl na palubě, určený na maso, zdechl hrůzami pomořských stavů. Byl shozen do moře. Na lodi všechno stonalo, zvracelo. Bylo nás všech naloděno na jedenáct set. Dávali nám málo jíst na tom brasilském parníku. Jen co bys hladem nepošel. Na ně- meckém měli jsme se lépe. První zastávka byla v Desteru. Zde vystoupili naši tepelští Němci. Jel do Santa Catarino do Blumenau. Odtamtud jsme přijeli do Rio Grande, pak do Pilotas, kde jsme přibrali nějaké muzikanty. Asi dvě hodiny výše podél pobřeží zůstal jsme vězet na písku. Loď se nemohla hnout ani ku předu ani na zad. Zkoušelo se všelicos Až druhý den se podařilo z nesnáze vybřed- nouti. Tak trvala cesta z Rio da Porto Allegre devět dní. V Porto Allegre jsme pobyli na emi graci jen tři dny. Mohl si tu každý zvolit, kam na kteroukoli kolonii mu libo. Zvolil jsem Ja- guary. Asi 12 moravských rodin z Vítkovie dalo se také do Jaguary. Nalodili nás asi 60 rodin se stejným určením. Na lodi bylo málc místa. Nebylo kam sednout. Jeli jsme od od- poledne až do rána. V přístavní stanici jsme sedli na vlak. Právě přibylo vojsko brasilské. Vlakem šlo to nyní zase až do druhého dne ránu do Umbu. Zde už na nás čekaly karety dvou kolové se spřežením šesti až osmi nárů vol
Němec Santo Catarina Blumenau Rio Pilotas Jaguar
23 article
Jelo se asi hodinu cesty. Přebředli jsme řeku Ibikui, byl odpočinek a povařilo se v kotlích pro všechny. Pak zase dále. Cesta z Umbu do Ja- guary trvala 21 dne. V ten čas, kdy jsme sem přibyli, bylo v Jaguary všeho všudy devět dřevě- ných bud. Od té doby osada už velmi zmohutněla. Chtěl bych Vám příště vylíčiti život zdejšího kolonisty, jak přijde do pralesa a teprva mus zporážet kmeny a přistřeší si pořídit, půdu di- voce zarostlou rozrýt, nežli hospodařiti započne. Rád bych vypsal dopodrobna, čeho všeho jsme za těch minulých deset roků zažili, jak se nám vedlo první léta a podobně. Nemůžeme zapome nouti na starou svoji vlast. Skoro každě noei se nám o ní zdá. Sníme, jak mluvíme se svým sousedy doma na vesnici, že jsme na lukách na poli, máme bolestný pocit, jakoby nás nikdo z nich už neznal, jako bychom byli cizí, nic kolem už nebylo našeho, nikde už jsme nebyl doma! Jak se ve snu procházím, umiňuji si. kam se poděju, ke komu se obrátím, vyčítám si, proč jen jsem se sem vracel, nemaje an peněz k nové cestě do Brasilie, ženu a děti jsem nechal v Brasilii, nechal v kolonii dům, ve městě obchod.! Než se zase vrátím, dávno někdo bude hospodařit na mé osadě, už mněji více nevrátí, co jen si počnu, kam se vrtnu
Ibikui Umba Brasilia
24 article
Proč jen jsem odcházel z nového domova, kde už mně bylo tak dobře! Bylo tam všeho dost a tady nemám nicl A když se tak z trapného sna probudím. vzpomínám si teprv, kde to jsem. Je-li to všecko pravda či pouhý sen? A bývám tak rád, že t jen sen, že nepotřebuji shánět peněz na zpá- teční cestu, že jsem nepřišel o svoji osadu, že všechno mám a nic jsem neztratil. Četl jsem v posledním čísle »Nár. Listů« že bvl tábor na vrchu Mužském a že tomu 31 rok, co tam konán první tábor. Tenkráte byl jsem na něm též. Vzpomínám si, že tam ně- jakému zřízenci tehdejšího systému — byl z Mnichova Hradiště — notně naprášili. K dnešním zápasům vašim Vám přejeme síly a vytrvalosti ! Kéž by bratří Poláci byli osví- ceni myšlénkou slovanskou a šli s Čechy ruku v ruce jako bratři. Vždyť jsou Němci odvěkými nepřáteli nás obou ! —
Čecho Němec Mnichov
25 article
Přikládám brasilský peníz 500 reisů. V kursu al pari má cenu vaší jedné koruhy. Snad bude možno jej vydražiti a byl bych vděčen, kdyby mně za něj byl zaslán pěkný český kalendář.a) Později zašlu fotografické pohledy na Ja- guaru. Před deseti lety byl tu prales. Dnes má město přes 200 domů. Je nás tu několik kra- janů. Tak má ve městě krejčovský závod né- jaký Just z Opočna. Kovář je také Čech a kolát rovněž Čech. Máme doktora Rumuna, který stu- doval ve Vídni. Ten má i svou lékárnu. Ve městě je šest kovářů (v jedné kovárně kladivo je hnáno vodní silou), šest mlynářů, pět obuv- níků, 11 obchodníků, dva řezníci, čtyři kolát a tři pivovary. Školy jsou jedna evangelická ne- mecká, jedna italská, jedna brasilská chlapecká a jedna dívči. Jeden kostel katolický a jeden evangelický, dvě lóže svobodných zednářů, stře lecký spolek německý a německý spolek čtenář ský, dva italské spolky a jeden polský. Mim to dva spolky hospodářské. Náš hospodářsky spolek se jmenuje »Přemysl«, Budoucně více. Na zdar l *) Stalo se. R n
Just Rumun Přemysl Opočno Čechy Vídeň