ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9696acd0-660c-11dc-8bee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 68, place 61, org 9, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍISTY
3 masthead
9. května 1901.
4 masthead
Císlo 127.
5 article
jiné i tyto otázky: Zřízení celní unie. Stejnoměrná ustanovení celní pro dovoz a vývoz i poplatků přístavních; společná ustanovení zdra- votní a karanténní. Používání stejných měr váh; stejné zákony patentní a na ochranu vzorků, jakož i ve příčině vydávání zločinců. Společný základ mincovní. Zřízení smír- čího soudu k řešení sporů mezi jed notlivými americkými státy. Jihoamerické státy agitují vedle tohoto ofi ciálního programu i pro zřízení panameri c ke dráhy, jež — vycházejíc z dráhy texasské — procházela by Mexikem, střední Amerikou vedla by dále podél jihoamerického pobřežíaž k Ohnivé zemi. Marocká otázka, Zprávám z Marokka a ze sousedního Alžíru o třenicích, ba již i o pravých bitkách mezi Francouzi a Marokkány věnují v Anglii živou pozornost. Obávají se tam, že v Petrohradě uči něny byly za přítomnosti Delcasséovy úmluvy o řešení otázky marocké, nanejméně ale nepo- chybují v Anglii o tom, že Francie chce nyněj ších nesnází Anglie v jižní Africe a v Čině po- užiti k tomu, aby se trvale v Marokku usadila. Mnohé známky nasvědčují skutečně tomu, že souběžně s otázkou jihoafrickou octne se otázk severoafrická na pořadu jednání a to sotva v zájmu míru světového.
Francouz Mexiko Amerika Maroko Alžír Anglie Petrohrad Francie Afrika zřízený celní unie
6 article
Salisburyova vláda a opposice. Liberálněradikální spolek v londýnské čtvrti East Marylebonu konal tyto dny schůzi při niž pronosl řeč i býv. liberální minist vnitra Asquith. Tento projevil naději, že brzy dozraje pro liberály doba, by se opět vesla ujali. Schůze přijala pak navrženou jím reso- luci, v níž se praví: »Shromáždění jest ná- zoru, že nynější vláda svým rí- zením státních záležitostí uká zala se nehodnou důvěry zem ě, i jest proto v zájmu spořivosti a mnohých na nejvýše nutných reform žádoucím, aby vláda svěřena byla opět rukání — liberálním.« Ovšem resolucí takou neukrátí se život vládě, zvláště když doplňovaci volby, jak i volba v Mon- mouthu (viz telegramy) ukazuje, dopadají stále v její prospěch. Vláda nad to přehoupla se již ve sněmovně i přes nejkritičtější bod svého programu finančního: vývozní elo z uhlí bylo předvčírem velikou většinou schváleno, a svaz hornický přes to nezdá se míti valně chuti do
Salisburyův Asquith Mona Liberálněradikální spolek East Marylebon
7 article
všeobecné stávky, zvláště když mnozí objed- natelé anglického uhlí vývozního clo již na svá bedra přejímají. Za takých okolností mohl by přovrat vzejíti jen z popudu krále, jenž chý lival se ovšem kdys k liberálům. Praví se také již, že Edvard VII. hodlá použiti svého práva, rozpustiti sněmovnu do 6 měsíců po svém vstupu na trůn. Podnětem k tomu jsou prý mu neshody v ministerštvu, v němž Chamberlain vzpírá se silně prý vojenským reformám Bro- drickovým. Ovšem dlužno také tu polvrzení po- věstí těch teprvo vyčkati. Dosavadní nedostatek vží energie politické u Edvarda VII. nečiníje aspoň pravdě podobný mi. Burové ve zbrani. Krüger odhaduje počet burských bo- jovníků, kteří jsou dosud v poli, ještě n 24.000, z nichž jest 7000 afrikandrů. Dewet v jehož táboře jest i Steyn, president republiky oranžské, reorganisoval voje své a ujme prý s ihned offensivy v Oranžsku. Dalarey odrazil vl tězně všecky útoky anglického sboru Babing- tonova.
Edvard Chamberlain Edvard VII Burová Krüger Bro Oranžsko Babing
8 article Nálada v lidu havorském.
Nálada v lidu havorském. Pod tímto záhlavím dochází nás z politi ckých kruhů bavorských následující dopis: V Mnichově, dne 25. dubna 1901. »Bůh opatruj a vysvoboď Ba- vorsko!« To byla slova, kteráž k velk mrzutosti velkoněmeckého tisku před několik dny jistý bavorský prine (jak se myslí prine Alfons) připsal jakožto motto k daru, věno- vanému pro jeden z našich dobročinných spolků. Listy velkoněmecké mínily, že není žádného důvodu k takovýmto slovům a že ni- kdo neví, z čeho by Bavorsko mělo vysvobozo- váno býti. Tím lépe je to známo většině bavorskéh lidu a ten dobře ví, jakého přítele mínil prin u lidu tak nade vše oblíbený. V cizině, také v Rakousku sotva mají o tom správný pojem jakou elomentární mocí počiná se v měšťan ském i selském stavu bavorském probouzet názor o tom, že se lid nacházel v omámení do kteréhož zpit byl Pruskem a zaplacenými jeho strunníky. Ovšem jest pravda, že nadšení v tak zvaném »Starobavorsku« nikdy nepřekro- čilo bod mrazu příliš vysoko, přece však mezi Franky a Šváby rozmohla se v mladší genera nákaza, která jí importovanou »hurá« — ná- ladou vočkována byla, za pomoci systemati- ckého falšování dějin a nestoudného porušo- vání skutečných událostí. Už nevzpomínalo s na starou slavnou minulost naší země, jíž všlm právem příslušelo vůdcovství v Německu, na to, že právě naše vlast to byla, kteráž kulturu vnesla do Pruska, jehož obyvatelé dnes tak rádi s podceňováním nás a z části směšným, z části odporným sebepřeceňováním a domýšlivostí n hloupé Bavoráky s hůry pohlížejí, jakož se vůhec povždy vyvyšují nad každý národ, jehož vyšší kultuře mnohdy ani nerozumějí.
bůh Alfons Prusek Franek Šváb Mnichov Bavorsko Rakousko Německo Prusko
9 article
Zapomnělo se na pruskou lakotu, kteráž nám r. 1866 vyrvala nejen 50 míll. zlatých, nýbrž mimo to ještě krásné kraje a kteráž by z nás ještě víee byla pohltila, kdyby to bylo z politiekých ohledů jen poněkud šlo. Zapome- nuto bylo krve synů naší bavorské země, kteři r. 1870 *) nesli svou kůži na trh, aby prušt bratři mohli skliditi ovoce Bismarkova zfalšo- vání emžské depeše. Z vděčnosti za to zacho- valo se Prusko ještě průběhem války vůči jiho- němeům, bez nichž by bylo hanebně podlehlo, opovržlivě, pohližejíe na ně přes rameno a když se polní tažení potkalo s úspěchem, připravilo Prusko jihoněmecké státy o nejlepší čásť jieh samostatnosti. Toť »pruský dík«, jejž seznaly také ještě jiné státy, jako na př. Rakousko Rusko. *) R. 1870 povolil bavorský sněm mobilisa proti Francii pouze 30 hlasovou většinou.
Bismarkův Prusko Zapome Prusko Rakousko Rusko Francie
10 article
Zvolna sice, ale neodolatelně zmocnilo se nás Bavorů nyní poznání dobrého a zlého. Ne- málo k tomu přispělo uveřejnění denníku »na- šeho Fritze«, jak patolízalové nazývají císaře Bedřicha II., jenž proslul stejnou neschopností jako politik i jako vojevůdce i vladař. Jaká to naplň polítické věrolomnosti státu, která kromě říše byzantské, tuto jen jednou v dějinách svě- tových se vyskytuje! Tu dokazuje zajisté t okolnost, že podle plánu korunního prince pru- ského měly býti zůstaveny oba armádní sbory bavorské u Orleansu zúmyslně v úzkých o svých pruských spojenců, aby snáze zajaty býti mohly. Bavory, Virtembersko, Sasko měly býti sníženy na pruské vasaly a jieh králově měli býti degradováni na pouhé věvody. Neméně byly myslícímu lidu bavorskému otevřeny oči o bratrském přátelství pruském Bismarkovými Pamětmi, zlomyslný to kousek provedený Bismar- kem, starcem to stejně duchaplným jako msti- vým nevděčným Hohenzollerovcům ještě po smrti. Několik let před tím zažilo i Rakousko tutéž zkušenost, když Bismark uveřejnil smlouvu prusko-ruskou o vzájemném pojištění vzdor slavně proslulému trojspolku.
Bavor Fritz Bedřich II Virtembersko Saska Bismark Orleans Rakousko
11 article
Trvalo-li to dlouho v letech osmdesátých devadesátých, než bavorskému lidu vzešlo světlo pravdy o pravé ceně vymožeností, roku 1870. rozmáhá se toto uvědomění dnes tím rychleji mezi námi, možno řici, že kroky obrovskými. »Hunské« a jiné řeči, skandální procesy bez konce, jimiž odhaluje se bezohledně spole- čenská spustlost berlínská až do nejvyšších kruhů sáhající, světová politika, oplývající pře- hojnými blamážemi, více než lehkomyslná finanční politika, nepřehledné armádní a námořní před- lohy, naprosto zvrácená, stav selský a živnosten- ský ničíci politika hospodářská, neustálé pokusy. práva lidu znásilniti, stihání zprvu katoliků, po tom socialistů, Poláků, Hanoveránů atd., ko- nečně pak hanebné plazení se před Anglif, nevýslovně nedůstojná nakládání s presidentem Krügrem, jež nejen Bavoři, ale celé Německo, vyjma jistou židovsko dvorskou čeládku, musilo pocítiti jakožto úder do tváře, to vše konečne k tomu přispělo, že nádoba bezmála vzkypěla Kdyby si vznešení pánové chtěli dáti práci, aby se poučili o smýšlení bavorského lidu.
Polák Krügr Bavor Německo
12 article
druhdy tak klidného, nepochybně by se podivně tvářili. S největším potěšením čtou se v Bavo- řích nejradikálnější listy, zvláště ony, které svými procesy pro urážku Veličenstva dosáfily tak ohromné obliby jako příkladně »Simplicissí- mus« a kteréž pruské poměry a pruský dvůn kousavou satyrou vyličují. Nejen mezi proletár stvem, nýbrž i v nejlepších společnostech mez měšťany a úřadníky, ano i v kroužcích šlechti- ckých vedou se řeči, že by ani všichni státn návladní celé země nestačili na jich trestné st hání. Nikoli zbůhdarma vydalo bavorské mini- sterstvo spravedlnosti před nedáv nem (ajný výnos kúřadům, aby se věe- možně vyhýbaly žalobám pro urážku německého císaře, aby rozhořčení ne- bylo ještě stupňováno. K fomu přistupuje ještě, že porotní soudy téměř ve všech takových při- padech vynášejí rozsudky osvobozující. Také proti bavorské vládě a proti princi vladaři trvá hluboké rozladění proto, že se dávají hned každou pruskou vyzývavostí zastrašiti. Především pak způsobilo pokárání prince Alfonsa, pro jeho pravdě bavorské smýšlení tak oblíbeného, mnoho zlě krve.
Alfonso
13 article
Na to bude snad v cizině namítnuto »Mají-li se věci (akhle, proč neutvoři se v Ba- vorsku nějaká separatistická strana?« Na to je odpověď snadná: Pokleslost mysle nad možností zlepšení je tak všeobecná, že sotva padesát procent voličstva dostavuje se k volebnímu osudl. Národně-liberální strana drží se s největším namáháním v severních pro- vinciích a v porýnské Falci. Klerikální střed který má na zemském sněmu většinu, tváří se před každými volbami náramně na Prusy roze zleně, po volbách, zvláště pak na říšském sněmu ztrácívá zase všechnu kuráž. Jeho voličové jsou téměř bez výjimky vesměs bavorskými partiku- laristy. Tisícové jich však odvrátili se od kleri- kálů a volí — sociálněrdemokraticky. Jiho- bavorská sociální demokracie zaujímá totiž zcela výminečné politické postavení. Jsoue v každém směru velmi umírněnou stranou, vystříhá se všeho, co by mohlo bavorské vlastence uraziti, za to však tím radikálněji vystupuje prot
Falk Prus
14 article
Prusku a Hohenzollerovcům. To získává jí přá- telství a nehledě k nějakým rozdílům v poli- tickém smýšlení, dostává se jí při volbách vše- možné podpory. Přečetní měšťané, úřadníci, ano i duchovní kráčejí k osudí s rudými vo- lebními lístky v ruce a při posledních zemských volbách uzavřel střed, přinucen svými voliči, kompromis se sociálními demokraty. Že došlo k takovýmto vlastně protipřiroze- ným poměrům, to způsobila neuhasitelná zášť, kteráž proti nejnebezpečnějšímu nepříteli v na- šem lidu vším právem panuje a kdyby se ob- jevil povolaný muž, který by vzal otěže d rukou, vznikla by v Bavorsku v krátké době strana, kteráž by vše, co prušácké, silou živelní od Bavorska odmítla. Nechť se jen nikdo nedá klamati tiskem od Pruska zakoupeným, který již dávno není projevem skutečného veřejného mínění u nás. Jasné hlavy v bavorském lidu pohlížejí s nejlepšími nadě- jemi k východu a sledují se sym- patiemi boj českého národao právo. Ovšem nejsme s to pochopiti, jak jest možno, aby v Rakousku, vyjma ovšem všeněme- ckou luzu, Prušáky zakoupenou, vyskytovali se ještě lidé, kteří nenasazují vše na potření dědič- ného nepřítele. V statečných Češích vidíme ochranný násep, který ná a Rakousko zachráni před prušá- ekou zátopou. Ještě snad jen několik let na této cestě a bavorskými nivami zavzní bo- jovné heslo: Raději jako Bavor z hy- nouti, než na Prusa klesnoutil
Prusek Hohenzollerovec Prušák Čech Bavor Bavorsko Rakousko
15 article Spalování mrtvol.
Spalování mrtvol. Společnost pro spalování mrtvo konala v sobotu dne 20. dubna řádnou valnou hro- madu v sále Umělecké besedy. Předseda pan měst. fysik dr. Záhoř naznačil, v jakém stadiu vývoje otázka fakultativního spalování mrtvol právě se na- lezá a jaké kroky učiněny byly v té příčině až dosud u sborů zákonodárných. Jakožto poslahec na sněmu král. českého podal dne 29. března 1899 návrh zá kona, obsahující 12 článků a týkající se fakultativ- ního spalování mrtvol. Krátké zasedání zavinilo, že návzh nebyl projednán. Podobně se vedlo petici, po dané klubu poslanců českých na radě říšské roku minulého před jejím rozpuštěním. Nezbývá tedy než pracovati znova. Společnost úkol svůj také v mezích možnosti koná a již za krátkou dobu jednoho roku může se vykázati mnohým potěšitelným výsledkem.
doktor Záhoř
16 article
Mezi nejcennější počítá pak přízeň a porozumění. s jakým setkala se u městské rady, která, uznávajíe správnost a důležitost zásad, společností šířených, přistoupila jednak za člena zakládajícího se značným příspěvkem a jednak v zásadě svolila ku přenechán místa společnosti ke stavbě krematoria. Řečník zmi- ňuje se o odporu, který se tu a tam jeví proti my. šlence faknitativního spalování mrtvol, uvádí, že pří- činou jeho jest jednak nedostalek správného názoru o věci, zvláště však tisíciletý zvyk, tradice, namnoze i předsudek. Připočteme-li k tomu ještě odpor úmyslný, pocházející ať již z nepochopení věci nebo z jiných příčin, vidíme, že máme proti sobě nepřátele četné mocné. Na druhé straně však naplňuje nás radostía pevnou vírou v konečné vítězství, že řady naše den za dnem se rozmnožují a že sympatie s myšlenkou fakullativního spalování mrtvol se šíří ve všech vrstvách naší společnosti. Nejvíce by uspíšil realiso- vánísmyšlenky host nevílaný, hrozný, totiž epidemie morová, která by zlomila rázem, odpor, dosud se jevící. Poučným příkladem jest nám cholera v Ham- burku v roce 1892, pod jejímž dojmem ihned byl tam postaveno krematorium v Ohlsdorfu. A nebezpeč morové nákazy není tak daleké, jak se snad zdá. vždyť panuje mor v Kapsku, odkud vrací se vojsko anglické, panuje v Číně, kde dlí vojska šesti nej větších států evropských. Ještě však velice na po- váženou konati opatření proti nákaze tehdy, až počne zuřiti u nás, a mohlo by se potom vytýkali, že ti. kteří měli nebezpečí v čas viděti a prostředky ochranné navrhnoutí, tak neučinili.
Ham Kapsko Čína
17 article
Potom podána zpráva jednatelská panem drem. Ot. Janotou. Vypočteny v ní všechny krokya vylíčena oeloroční činnost, nesoucí se k dosažení vytknutého cíle. Snaha společnosti nesla se i tím směrem, aby i méně majetným členům, kteří by chtěli dáti tělo své po smrti spáliti, bylo to umožněno bez většíeh potíží, dokuď nemáme vlastního krematoria v Praze. Veškeré výlohy s převezením a spálením mrtvoly v nejbližším nám krematorin, v Gothě, činí dle ze- vrubných výpočtů necelých 500 korun. Výbor vy- jednával s něktorými pojišťovnami o pojištění svých členů na tuto čáslku, prozatím bezvýsledně. Zpráva jednatelská byla schválena jednomyslně, rovněž i zpráva pokladní, přednesená p. drem. J. Vaníčkem. — Potom následovala přednáška p. inž. Fr. Lin harta »O programu stavebním a ná vrhuna krematorium«, které hodlá vídeňský spolek »Flamme« postaviti ve Štyrském Hradci. Před- náška sledována byla se živým účastenstvím přítom- ných a odměněna potleskem. Po několika poznám kách p. měst. inž. L. Čížka a doslovu pana před sedy, schůze skončena Příspěvek členů přispívajících stanoven opětně na 2 K, členové činní platí jednou pro vždy 50 K zakládající 200 K. Přihlášky nových členů přijímá a brožuru č. 2 na požádání zasílá p. okresní lékař dr. Ot. Janota Praha, Žilná ul. č. 27., příspěvky peněz advokát pan JUDr. Jan Vaníček, Praha, Žitná ul. č. 1. Při vylosování členové výboru pp. dr. Záhoř. dr. Holubovský a dr. Janota byli opět zvoleni ; p ustavující schůzi výboru 3. května byli titéž funkci- onáři zvolení jako r. 1900.
Otakar Janota J Vaníček Ing František Lin L Čížek doktor JUDr Vaníček page Záhoř Holubovský Praha Štyrský Hradec Žitná ulice spolek » Flamme
18 article Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Čtvrtý slet všesokolský v Praze. Zájem na chystaném sletu všesokolském nabývá za hranicemi stále větších a většíeh rozměrů. Sotva první pronikla do ciziny zvěs o slavnostech sokolských, již docházely dotazy i zprávy, zajišťující předem příchod osob, s nimiž zástupcové sdružení našeho měli příležitost se seznámiti při sjezdech různých tělocvičných svazů zahraničních. Ano i širší veřejnost v ci zině počala si všímati sletu našeho a byla t především žurnalistika, která šířila o něm zná- most způsobem velice účinným a záhy také zl- skala mu přízeň ostatních kruhů, které nepřed- pojatě sledůjí život náš národní. Hned na počátku, za doby prvních prací přípravných se shledalo, že IV. slat mnohem větších nabude rozměrů, než jak původně se zamýšlelo a že bude nutno počitati se značnou účastí ciziny. Byly ovšem zavěas učiněny při- pravné kroky, aby podnik českého Sokolstva stal se důstojným jeho projevem a splnil dů- věru všech, kdož od počátku hledí k slav- nostem sokolským s tak živým zájmem. “ Po- kládáno především za nutné vpravíti slet so- kolský v široký rámec rozsáhlého podnikua učiniti jej způsobilým k požadavkům, jež kladou se po stránce tělocvičné na podobné sjezdy velkýeh těloevičných svazů. šte Úmysl Sokolstva spěl však dále snaha jeho směřovala k tomu, aby svátek sokolský stal se svátkem národ ním, aby slet českoslovanského Sc- kolstva stal se mohutným pro- jevem všeho lidu a aby při tak vzácné přiležitosti podán byl celému světu doklad o národ n naší vyspělosti a zdatnosti.
Praha
19 article
Kruhy sokolské pevně doufají, že celá ve- řejnost naše vycítí důležitost a význam IV. sletu a že zájem na zdáru a zdařilém průběhu svátků červnových stane se zájmem celého ná- roda a že podána mu bude ruka pomocná, aby pozornost, jež obrácena byla k Sokolstvu českému u přřleži- tosti IV. jeho sletu, byla zvý šen k trvalému utvrzení dobré po- věsti českého jmena za hran- cemi. Vyznělo-li tudiž heslo sokolské k spo- lečné účasti všech kruhů, jež sledují naše snahy národní a byla-li celá veřejnost vyzvána k dokonání společného díla, stalo se tak do- zajista důvodně, a nutno také Sokolstvo v snahách jeho co nejůčinněji podporovati Zmínili jsme se již o výpravě gYm na stů francouzských, milých to druhů českých Sokolů a uvedli, že vyšlou do Prahy ve dnech sletových více závodních družstev. Za účelem bližšího dohodnutí vypravila se dru- žina sokolská s drem. Jos. Scheinerem, náměst- kem předsedy slavnostního výboru, o svátcích velikonočních do Nizzy, kdež konán byl právě sjezd francouzských gymnastů za přítomnosti zástupců ostatních tělocvičných sdružení. Po podaných zprávách ustanovil výbor »Unie« za oficiálního zástupce p. M. Deflandre z Cam- brei a Svaz italských gymnastů se usnesl vypraviti do Čech družstvo janovské jednoty ChristoforoColombo. Věstník jednoty v Arrasu, odkudž mezi jinými bude též vypraveno jedno družstvo zá- vodní, přinesl o národě našem, o zlaté Praze, nad stříbropěnnou Vltavou, Sokolstvu českém nadšený článek, a p. Viktor Dubron, příznivee francouzských gymnastů, uspořádal v květnu přednášku: »Arras do Prahy«.
Scheiner M Deflandre Čo Dubron Praha Nizza Camelopardalis Arras Vltava
20 article
Sokolstvo slovanské s nelíčenou ovšem radostí přijalo pozvání a bude také bráti lví podíl na účasti o svátcích Sokolstva českého. Jest to především Sokolstvo polské. které v počtu neobyčejně hojném namnoze ve hromadných výpravách ko »IV. Zlotu we P'radzee se dostaví. Výbor Svazu Sokolů pol- ských zúčastní se oficiálně a vyšle cvičence i závodníky. Ke cvičení hostí dosud ohlášeno 24 borců a k závodům vyslána budou aspoň 3 družstva. Z každé jednoty sdružené vypraven bude cvičitel a za Svaz vysláni budou dva zpravodajové. V jednotách konají se nyní pilné přípravy ke cvičením nářadovým a před sletem uspořádána bude společná zkouška v Krakově. Orgán Svazu »Przewodnik gimnasticzny« při- náší stálé zprávy o sletu. Před nedávnou dobou dlel v Praze zástupce Sokolstva polského dr Roviúski, aby se zde blíže zpravil o věcech sletových. V nejbližších dnech přibude p. A. Wallek za Svaz polských Sokolů, aby z kruhů našich Sokolů mohl do vlasti své přinésti další podrobnosti. Rovněž i Velkopolská Obec S- kolská v Poznani bude četně zastoupena. Bulharská tělocvičná jednota »Sofi j s k Junak“ usnesla se vypraviti pod vedením předsedy T. Jončeva celé družstvo cvičenců, které se nyní pílně připravuje jak pro ovičení tak i závody hostí. K účasti Sokolstva slovanského připoji dále třeba výpravu Sokolů slovinských chorvatských, kterou pořádají Sokol lu blaňský a záhřebský. Dle stále docházejících dotazů nutno ovšem počítati s dalsími přihláskami z ciziny.
Roviúski A Wallek Sokol T Jončev Krakov Praha Poznaň svaz Sokol polo polský Sokol Sokol l blaňský
21 title
Denní zprávy.
22 article
o n — Předloha o lokálních dráhách. Ku podivu: na jedné straně rozhazují se v pravém toho slova smyslu milliony na problematick kanály a na komunikaci budouenosti, na druhé se skrbli každou tísícovkou, má-li býti obětována na stavbu nějaké, třeba nezbytně nutné želez- nice, o níž je každý přesvědčen, že jedině on je způspbilá povznésti z bídy zubožený kra. Není snad zanedbanějšího kousku země jako mezi Pacovem a Jindřichovým Hradcem. Půdy slabé, průmýslu nikde, všude jen ten bož les, z něhož obyvatelstvo těžiti nemůže poněvadž doprava dříví jest drahá . . . . . Co platno všechno snažení, všechno úsil obyvatelstva, když činitelové veřejní hynou dávají kraji tomu v hřišné přímo nedbalosti Od dlouhých let již usiluje se o to, aby došlo konečně jednou ku stavbě lokální dráhy z Ji Gríchova Hradce do Obratan na česko- moravské transversálce. Železniční úřad zemský. zemský výbor a sněm království českého plno měrou vykonaly svou povinnost oproti podniku tomu, od jehož uskutečnění očekává se povzne- sení blahobytu v kraji nejchudším a plném snahy a vůle se povznésti. Stavba rozpočtěn na 1,600.000 zl. a země ochotna je garantovat z obnosu toho ne méně než 1,200.000 zl.
Pacov Jindřichův Hradec Gríchov Hradec Obratany
23 article
Uváží-li se, že interessenti sehnali více než 200.000 zl., je to dokladem, jak touží po dráze té, když takovou osvědčili obětavost. Co zbylo státu? Nic, než věnovati na tuto dráhu 160.000 zl. Bagatellu. Však přes to, že tra ona v mapách lokálních dráh, jež vydává zem- ský výbor, je označena jako hotová, přes to, že slíbil ministr Wittek, že v zákoně o lokál- ních dráhách bude letos na prvním místě uve- dena, ze seznamu toho byla vyne- chána. To vzbudilo nejen mezi poslanci ne- libost a hněv, nýbrž bezohlednost tato působil tou měrou na obyvatelstvo v kraji tom, že došlo na př. v Kamenici nad Lipou — jak se nám odtamtudoznamuje — k velmi vážným nepokojům. Lid, jenž na stavbu čeká a o ní očekává pomoc z bídy, v níž se nalezá, zklamán dal nespokojenosti své výrazu způsobem, kterého by si měli v rozhodujících kruzích po všimnouti. Parlamentní komise poslanců českých usnesla se na důtklivou přímluvu poslanců dra. Kram áře a Ryby přijati stavbu dráhy z Obratan do Jindřichova Hradee za věc svou a zasadíti se se vším důrazem o to, aby byl stavba dráhy té pojata ještě letos do zákona, o němž v nejblíže příštích dnech bude jednáno. — Referent c. k. státní správy školní č prušáckého »všeobecného Schulvereinu?
Wittek Ryba Obratany Jindřichov Hradee
24 article
Mezi komplikované připady loupeže, provedené vloupäním, náleží ony, při kterýchž lupič má společníka v domě, kterýž mu pomáhá, okno otevírá a žebřík spouští, a jsa s místnostmi obeznámen, v nich vůdcem jemu jest. Takový poměr v loupežné organisaci »Pryč od Ra- kouska« trvá mezi německým »Schulvereineme v Rakousku a »všeobecným německým Schul vereinem« v Prusku, jehož úřadní název zní »Všeobecný německý školský spolek k zacho- vání němectví v cizině. e. B.« Tato pismena »e. B.« značí tolik jako »eingetragener Verein«. to jest ve spolkovém seznamu král. soudu ber- linského zapsaný, takrka officiální povahy po- žívající spolek. Jest všeobecně známo, že vše- německý »Schulverein« sleduje tytéž cíle jako »Alideutscher Verein« a že mu připadá hlavn germanisační agitace pomocí školy a že »Schul- verein« v Rakousku není vlastně ničím jiným, leč ponhým jeho »landesverbandém«, nemaje ani jiného účelu. Jeť právě cizího lupiče domá- cím pomocníkem. Že pak tichým prováděním hesla »Pryč od Rakouska«, nedávno od násled- nika trůnu tak břitce poznamenaného, náležejí uvnitř organisace schulvereinské právě lidé, jichž svatou a vlastně úřadně odpřísáhnutou povin- ností by bylo, všemi silami zasaditi se o potírání hesla toho, toť známo všeobecně a trpěno pak zvlášť zas od osobností, jichž povinností z týchž důvodů by bylo potírati tyto v podstatě velezrádne snahy všemi prostředky své diseíplinární moci.
Rakousko Prusko Alideutscher SF
25 article
Neuvádíme tuto nic nového, ale jsme s to do- ložiti tuto truchlivou skutečnost novým flagrant- ním případem. Úřadní orgán úřadně zapsaněho všeněmeckého »Schulvereinu« pruského pod titu- lem: »Das Deutschtum im Auslande« již po 20 let vycházející, přináši v dubnovém svém čísle sedmisloupcový rapport pod záhlavím »Německé školy. krkonošské župy německého Schulvereinu«, v němž zevrubnými daty vykládá se o jazykových a školských poměrech na jazy- kovém pomezí v oněch končinách, jež připadají za kořist krkonošské župě schulvereinské. Setká- váme se tu s obšírnými referáty o obyvatelstvu, jazykových, obecních, průmyslových a školských poměrech v následujících obcích jazy kového pomezí: Benecku (okr, jilemnický), Jablonei (okr. jilem.), Nedaři (okr. novopacký), Stikovu (tamže), Zvičině (okr. vrchlabský), Dubenci (okr. kralodvorský), Žírci, Králové Dvoře, Debrné Nemaňově a Prorubech (vesměs v okr. kralodvor.)
Žírec Benecko Zvičina Dubenec Králové Dvůr Jablonei Nedar Stikův
26 article
Stručným a úsečným slohem úřadní zprávy po- dávají se tu všechna data, náklady na udržo- vání německých škol nutné, doznání, kolik če- ských dětí do které schulvereinské školy chodí, opatření, jaké v příčině příznivého přiškolení té které obce učiněno a jaké naděje chovati dlužno. Neobyčejně pečlivý zřetel věnován tu nejdůleži- tějším bodům českého majetku jako Benecku, Jablonci, Král. Dvoru, statečnému Štikovu, při čemž vykládají se příčiny národnostního pře- vratu ve Štikově, nezapomínajíc ani Husova po- mniku tu postaveného. Přes sloupec věnováno pamětihodným poměrům zvičínským a významu této obce pro českou posici. Zkrátka, věc se- psána jest mužem věci zevrubně znalým. Na- jdeme i v sedmisloupcovém článku jeho jméno i charakter i — zamrazí nás. Je to pan c. k. okr. školní inspektor pro- fessor Andreas Trum, profelsso státního gymnasiav Hostinném a okr. školdozorce vrchlabskéh o kresu! Článek jeho není pakničím jiným, leč zprávou, kterou podával župnímu sjezdu »Schulvereinu« v Trutnově při sjezdu dne 25. září m. r., ktérouž ovšem střežil se »Schul- verein« v Rakousku ve svých annálech uveřej- niti, v »Deutschtum im Auslande« ovšem dělá parádu! Neuvádíme věc zajisté proto, abychom upozorňovali příslušné kruhy na jich povinnost, neboť víme ze vzácné zkušenosti, že by to byle úplně marno, ani nám nenapadá, abychom psali úvahu o poslání c. k. úřadníků v německém »Schulvereině«: Pro to schází u nás v Ra- kousko všechno porozumění, za to mají ho dosti v Prusku pro tu věc. Nechceme však, aby naše čtenářstvo v těchto těžkých dnech přišlo o komický moment, ležící ve vylíčených poměrech. Myslíme, že si nelze představiti hned něco tak veselého, jako náladu pověstného A.
Král Štikův Husův Andreas Prusek Benecko Jablonec Trutnov Rakousko
27 article
Brandla, předsedy všeněmeckého »Schulvereinu« v Berlině, pomyslí-li, co ušetří — rekněm welfský fond na penězích jenom díétami, jež bere c. k. okresní školdozorce ve Vrchlabí za své cesty a referáty, konané v zájmu něme- ckého id est všeněmeckého »Schulvereinu«, za vzácné sebrání germanisačního materiálu v Pod- krkonoší, tak drahocenného, že jím vyplněno téměř colé číslo ořficiálního orgánu nejdůlezitějs organisace. O tu Austria felix! — Kořalka a politika. Nejen královstv české, také ostatní země Inalezají se v hospo- dářské situaci velmi neblahé. Toť se ví a je přírozeno, že království a země a jejich správy všemožně se namáhaly, aby nalezly nové výdatnější prameny příjmů. Kde ale jich nabrat, když ve všem a všude vyhradil si přednost stát, když není nikde krůpěje již, která by vy- schlý finanční pažit zavlažila. Konečně se našla kořalka. Uvalití na tu daň bylo myšlenkou popu- lární, poněvadž se soudilo, že zdražením zhoub- ného nápoje se zmenší konsum jeho a na druhé zase straně dobře se vědělo, že zdroj ten bude výnosným a financím zemským že se jakž takž pomůže. Vláda, dohnána nutností, předložila sněmům kořalečný zákon, však opa- třila osnovu nejnovějším vynálezem rakouským, totiž tím tak zvaným junctim, že zákon příjat bude ve všech sněmích beze změny, jinak ž vůbec nestane so skutkem. Co se dalo očekávati,
Brandl Kořalka Berlín Vrchlabí Austria felix
28 article
stalo se a země zůstaly opět na suchu. Vláda si toho přála a sice k vůli Němcům. Némei vzpírali se zákonu tomu, poněvadž jim byl zákon ten příliš »autonomistickým«. V náhradu za to s novou dostavila se vláda předlohou sice ne již »samosprávnou«, nýbrž přesná čentralistickou. Však ku podivu: i tu po- kládají odpůrci naši za jakýsi ústupek nám, ba dokonce za vymoženost českou, jakoby jiné země rovněž ze zákona toho, po jeho úskutečnění, neměly prospěchu. Proto spojují jej na říšské radé s tak zvanou před- lohou investiční. Je to počínání směšné. Spo- jovati zákon, jímž povolují se sta millionův, s předlohou, jež království českému nepřinese ani tolik, čeho bude zapotřebí, aby pomoženo bylo učitelstvu bídou hynoucímu. »Pokud nepo- volíte investice, nepovolíme kořalku !« znělo to, až do včerejška ze všech koutů německého souručenstva. Jakoby vůbec dal se po- rovnati capart, jehož se nám zvýšenou danl z kořalky dastati má, s ohromnými obnosy, jež pohltí stavba turské dráhy a ostatní železníčná podniky. A jakoby toto králo v s t ví bylo obydleno výhradně jen Čechy a jakoby Němei v něm nepoei ťovali linanční bídy jeho. Aneb má se dostati příplatku jen uči- telstvu českému a ne také ně- meckému? Co říká zvláštní této taktice učitelstvo německé? Mohli bychom citovat hlasy učitelských listů německých, jak soudl o taktice svých zástupců, kteří, pokud hlásí s ku straně Schönererově, již obrátili. Však tate taktika je vůbec u Němců obvyklá. Pokládají všechno to, co v jakémkoli ohledu stane se pro toto království, jakoby to bylo koncessí jen nám učiněnou a jakoby oni jako spolu- obyvatelé této země neměli z toho prospěchu.
Němec Čecho Schönererův spo
29 article
— Naše lesy. Je máj a v našich lesích opět živo. Zimou do dálných krajů zahnané ptactvo se již vrátilo, ptactvo nepřeletavé, mrazem do smutných útulků zapuzeno, stavi si opět ve větvích stromu, či dole v zelenajícím se mechu teplá hnízda; probudila se také květena a vrátil se život v ni, i vrátil by se do našeho lesa též člověk, kdyby nebyly lesy naše všude zabed- něny a zataraseny. Kdo má několik borovic po- hromadě, přibije na krajní borovici především ta- bulku, že přístup do »lesa« toho se zakazuje. Běda tomu, kdo odváží se položiti se pod strom a v tichém dumání pohlížeti chvilenku do nebe. Ihned je tu hajný se svými zdvořilostmi. Ze- jmena odváží-li se toho kdo na blízku Prahy. neb jiného velkého města. Bůh ví, jak daleko by musil člověk po dráze jeti, aby mohl projí se lesem, ne snad po veřejných cestách, nýbr kudy chce. Proč ta úzkoprsost? Proč ta nevlíd- nost a bezohlednost oproti těm, kteří práhnou po lesním chladu a po lesní vůni? K vůli ško- dám prý, jichž Pražáci a nesvědomití lidé v lese se dopouštějí. Je pravda: jsou lidé zlí, kteří za to, co jim les poskytne příjemného a krásného, odměnují se vandlalstvím, však přece jen jsou to výjimky. Veliká většina obyvatelstva pražského i jiného má smysl pro les a jeho krásy, a sami by se stali horlivými jeho hlídači, kdyby se na ně appellovalo. Což nemá míti městský obyvatel ani pídě půdy v boží přírodě, kterouž by se potěšíti mohl? Což ma
Praha