3
masthead
9. května 1901.
5
article
jiné i tyto otázky: Zřízení celní unie.
Stejnoměrná ustanovení celní pro dovoz a vývoz
i poplatků přístavních; společná ustanovení zdra-
votní a karanténní. Používání stejných měr
váh; stejné zákony patentní a na ochranu
vzorků, jakož i ve příčině vydávání zločinců.
Společný základ mincovní. Zřízení smír-
čího soudu k řešení sporů mezi jed
notlivými americkými státy.
Jihoamerické státy agitují vedle tohoto ofi
ciálního programu i pro zřízení panameri c ke
dráhy, jež — vycházejíc z dráhy texasské —
procházela by Mexikem, střední Amerikou
vedla by dále podél jihoamerického pobřežíaž
k Ohnivé zemi.
Marocká otázka,
Zprávám z Marokka a ze sousedního Alžíru
o třenicích, ba již i o pravých bitkách mezi
Francouzi a Marokkány věnují v Anglii živou
pozornost. Obávají se tam, že v Petrohradě uči
něny byly za přítomnosti Delcasséovy úmluvy
o řešení otázky marocké, nanejméně ale nepo-
chybují v Anglii o tom, že Francie chce nyněj
ších nesnází Anglie v jižní Africe a v Čině po-
užiti k tomu, aby se trvale v Marokku usadila.
Mnohé známky nasvědčují skutečně tomu, že
souběžně s otázkou jihoafrickou octne se otázk
severoafrická na pořadu jednání a to sotva
v zájmu míru světového.
Francouz
Mexiko
Amerika
Maroko
Alžír
Anglie
Petrohrad
Francie
Afrika
zřízený celní unie
6
article
Salisburyova vláda a opposice.
Liberálněradikální spolek v londýnské
čtvrti East Marylebonu konal tyto dny schůzi
při niž pronosl řeč i býv. liberální minist
vnitra Asquith. Tento projevil naději, že brzy
dozraje pro liberály doba, by se opět vesla
ujali. Schůze přijala pak navrženou jím reso-
luci, v níž se praví: »Shromáždění jest ná-
zoru, že nynější vláda svým rí-
zením státních záležitostí uká
zala se nehodnou důvěry zem ě,
i jest proto v zájmu spořivosti a mnohých na
nejvýše nutných reform žádoucím, aby vláda
svěřena byla opět rukání — liberálním.« Ovšem
resolucí takou neukrátí se život vládě, zvláště
když doplňovaci volby, jak i volba v Mon-
mouthu (viz telegramy) ukazuje, dopadají stále
v její prospěch. Vláda nad to přehoupla se již
ve sněmovně i přes nejkritičtější bod svého
programu finančního: vývozní elo z uhlí bylo
předvčírem velikou většinou schváleno, a svaz
hornický přes to nezdá se míti valně chuti do
Salisburyův
Asquith
Mona
Liberálněradikální spolek
East Marylebon
7
article
všeobecné stávky, zvláště když mnozí objed-
natelé anglického uhlí vývozního clo již na svá
bedra přejímají. Za takých okolností mohl by
přovrat vzejíti jen z popudu krále, jenž chý
lival se ovšem kdys k liberálům. Praví se také
již, že Edvard VII. hodlá použiti svého práva,
rozpustiti sněmovnu do 6 měsíců po svém
vstupu na trůn. Podnětem k tomu jsou prý mu
neshody v ministerštvu, v němž Chamberlain
vzpírá se silně prý vojenským reformám Bro-
drickovým. Ovšem dlužno také tu polvrzení po-
věstí těch teprvo vyčkati. Dosavadní nedostatek
vží energie politické u Edvarda VII. nečiníje
aspoň pravdě podobný mi.
Burové ve zbrani.
Krüger odhaduje počet burských bo-
jovníků, kteří jsou dosud v poli, ještě n
24.000, z nichž jest 7000 afrikandrů. Dewet
v jehož táboře jest i Steyn, president republiky
oranžské, reorganisoval voje své a ujme prý s
ihned offensivy v Oranžsku. Dalarey odrazil vl
tězně všecky útoky anglického sboru Babing-
tonova.
Edvard
Chamberlain
Edvard VII
Burová
Krüger
Bro
Oranžsko
Babing
8
article
Nálada v lidu havorském.
Nálada v lidu havorském.
Pod tímto záhlavím dochází nás z politi
ckých kruhů bavorských následující dopis:
V Mnichově, dne 25. dubna 1901.
»Bůh opatruj a vysvoboď Ba-
vorsko!« To byla slova, kteráž k velk
mrzutosti velkoněmeckého tisku před několik
dny jistý bavorský prine (jak se myslí prine
Alfons) připsal jakožto motto k daru, věno-
vanému pro jeden z našich dobročinných
spolků. Listy velkoněmecké mínily, že není
žádného důvodu k takovýmto slovům a že ni-
kdo neví, z čeho by Bavorsko mělo vysvobozo-
váno býti.
Tím lépe je to známo většině bavorskéh
lidu a ten dobře ví, jakého přítele mínil prin
u lidu tak nade vše oblíbený. V cizině, také
v Rakousku sotva mají o tom správný pojem
jakou elomentární mocí počiná se v měšťan
ském i selském stavu bavorském probouzet
názor o tom, že se lid nacházel v omámení
do kteréhož zpit byl Pruskem a zaplacenými
jeho strunníky. Ovšem jest pravda, že nadšení
v tak zvaném »Starobavorsku« nikdy nepřekro-
čilo bod mrazu příliš vysoko, přece však mezi
Franky a Šváby rozmohla se v mladší genera
nákaza, která jí importovanou »hurá« — ná-
ladou vočkována byla, za pomoci systemati-
ckého falšování dějin a nestoudného porušo-
vání skutečných událostí. Už nevzpomínalo s
na starou slavnou minulost naší země, jíž všlm
právem příslušelo vůdcovství v Německu, na
to, že právě naše vlast to byla, kteráž kulturu
vnesla do Pruska, jehož obyvatelé dnes tak rádi
s podceňováním nás a z části směšným, z části
odporným sebepřeceňováním a domýšlivostí n
hloupé Bavoráky s hůry pohlížejí, jakož se
vůhec povždy vyvyšují nad každý národ, jehož
vyšší kultuře mnohdy ani nerozumějí.
bůh
Alfons
Prusek
Franek
Šváb
Mnichov
Bavorsko
Rakousko
Německo
Prusko
9
article
Zapomnělo se na pruskou lakotu, kteráž
nám r. 1866 vyrvala nejen 50 míll. zlatých,
nýbrž mimo to ještě krásné kraje a kteráž by
z nás ještě víee byla pohltila, kdyby to bylo
z politiekých ohledů jen poněkud šlo. Zapome-
nuto bylo krve synů naší bavorské země, kteři
r. 1870 *) nesli svou kůži na trh, aby prušt
bratři mohli skliditi ovoce Bismarkova zfalšo-
vání emžské depeše. Z vděčnosti za to zacho-
valo se Prusko ještě průběhem války vůči jiho-
němeům, bez nichž by bylo hanebně podlehlo,
opovržlivě, pohližejíe na ně přes rameno a když
se polní tažení potkalo s úspěchem, připravilo
Prusko jihoněmecké státy o nejlepší čásť jieh
samostatnosti. Toť »pruský dík«, jejž seznaly
také ještě jiné státy, jako na př. Rakousko
Rusko.
*) R. 1870 povolil bavorský sněm mobilisa
proti Francii pouze 30 hlasovou většinou.
Bismarkův
Prusko
Zapome
Prusko
Rakousko
Rusko
Francie
10
article
Zvolna sice, ale neodolatelně zmocnilo se
nás Bavorů nyní poznání dobrého a zlého. Ne-
málo k tomu přispělo uveřejnění denníku »na-
šeho Fritze«, jak patolízalové nazývají císaře
Bedřicha II., jenž proslul stejnou neschopností
jako politik i jako vojevůdce i vladař. Jaká to
naplň polítické věrolomnosti státu, která kromě
říše byzantské, tuto jen jednou v dějinách svě-
tových se vyskytuje! Tu dokazuje zajisté t
okolnost, že podle plánu korunního prince pru-
ského měly býti zůstaveny oba armádní sbory
bavorské u Orleansu zúmyslně v úzkých o
svých pruských spojenců, aby snáze zajaty býti
mohly. Bavory, Virtembersko, Sasko měly býti
sníženy na pruské vasaly a jieh králově měli
býti degradováni na pouhé věvody. Neméně
byly myslícímu lidu bavorskému otevřeny oči
o bratrském přátelství pruském Bismarkovými
Pamětmi, zlomyslný to kousek provedený Bismar-
kem, starcem to stejně duchaplným jako msti-
vým nevděčným Hohenzollerovcům ještě po
smrti. Několik let před tím zažilo i Rakousko
tutéž zkušenost, když Bismark uveřejnil smlouvu
prusko-ruskou o vzájemném pojištění vzdor
slavně proslulému trojspolku.
Bavor
Fritz
Bedřich II
Virtembersko
Saska
Bismark
Orleans
Rakousko
11
article
Trvalo-li to dlouho v letech osmdesátých
devadesátých, než bavorskému lidu vzešlo světlo
pravdy o pravé ceně vymožeností, roku 1870.
rozmáhá se toto uvědomění dnes tím rychleji
mezi námi, možno řici, že kroky obrovskými.
»Hunské« a jiné řeči, skandální procesy
bez konce, jimiž odhaluje se bezohledně spole-
čenská spustlost berlínská až do nejvyšších
kruhů sáhající, světová politika, oplývající pře-
hojnými blamážemi, více než lehkomyslná finanční
politika, nepřehledné armádní a námořní před-
lohy, naprosto zvrácená, stav selský a živnosten-
ský ničíci politika hospodářská, neustálé pokusy.
práva lidu znásilniti, stihání zprvu katoliků, po
tom socialistů, Poláků, Hanoveránů atd., ko-
nečně pak hanebné plazení se před Anglif,
nevýslovně nedůstojná nakládání s presidentem
Krügrem, jež nejen Bavoři, ale celé Německo,
vyjma jistou židovsko dvorskou čeládku, musilo
pocítiti jakožto úder do tváře, to vše konečne
k tomu přispělo, že nádoba bezmála vzkypěla
Kdyby si vznešení pánové chtěli dáti práci,
aby se poučili o smýšlení bavorského lidu.
Polák
Krügr
Bavor
Německo
12
article
druhdy tak klidného, nepochybně by se podivně
tvářili. S největším potěšením čtou se v Bavo-
řích nejradikálnější listy, zvláště ony, které
svými procesy pro urážku Veličenstva dosáfily
tak ohromné obliby jako příkladně »Simplicissí-
mus« a kteréž pruské poměry a pruský dvůn
kousavou satyrou vyličují. Nejen mezi proletár
stvem, nýbrž i v nejlepších společnostech mez
měšťany a úřadníky, ano i v kroužcích šlechti-
ckých vedou se řeči, že by ani všichni státn
návladní celé země nestačili na jich trestné st
hání. Nikoli zbůhdarma vydalo bavorské mini-
sterstvo spravedlnosti před nedáv nem
(ajný výnos kúřadům, aby se věe-
možně vyhýbaly žalobám pro urážku
německého císaře, aby rozhořčení ne-
bylo ještě stupňováno. K fomu přistupuje ještě,
že porotní soudy téměř ve všech takových při-
padech vynášejí rozsudky osvobozující. Také
proti bavorské vládě a proti princi vladaři trvá
hluboké rozladění proto, že se dávají hned
každou pruskou vyzývavostí zastrašiti. Především
pak způsobilo pokárání prince Alfonsa, pro jeho
pravdě bavorské smýšlení tak oblíbeného,
mnoho zlě krve.
Alfonso
13
article
Na to bude snad v cizině namítnuto
»Mají-li se věci (akhle, proč neutvoři se v Ba-
vorsku nějaká separatistická strana?«
Na to je odpověď snadná: Pokleslost mysle
nad možností zlepšení je tak všeobecná, že
sotva padesát procent voličstva dostavuje se
k volebnímu osudl. Národně-liberální strana drží
se s největším namáháním v severních pro-
vinciích a v porýnské Falci. Klerikální střed
který má na zemském sněmu většinu, tváří se
před každými volbami náramně na Prusy roze
zleně, po volbách, zvláště pak na říšském sněmu
ztrácívá zase všechnu kuráž. Jeho voličové jsou
téměř bez výjimky vesměs bavorskými partiku-
laristy. Tisícové jich však odvrátili se od kleri-
kálů a volí — sociálněrdemokraticky. Jiho-
bavorská sociální demokracie zaujímá totiž zcela
výminečné politické postavení. Jsoue v každém
směru velmi umírněnou stranou, vystříhá se
všeho, co by mohlo bavorské vlastence uraziti,
za to však tím radikálněji vystupuje prot
Falk
Prus
14
article
Prusku a Hohenzollerovcům. To získává jí přá-
telství a nehledě k nějakým rozdílům v poli-
tickém smýšlení, dostává se jí při volbách vše-
možné podpory. Přečetní měšťané, úřadníci,
ano i duchovní kráčejí k osudí s rudými vo-
lebními lístky v ruce a při posledních zemských
volbách uzavřel střed, přinucen svými voliči,
kompromis se sociálními demokraty.
Že došlo k takovýmto vlastně protipřiroze-
ným poměrům, to způsobila neuhasitelná zášť,
kteráž proti nejnebezpečnějšímu nepříteli v na-
šem lidu vším právem panuje a kdyby se ob-
jevil povolaný muž, který by vzal otěže d
rukou, vznikla by v Bavorsku v krátké době
strana, kteráž by vše, co prušácké, silou živelní
od Bavorska odmítla. Nechť se jen nikdo nedá
klamati tiskem od Pruska zakoupeným, který
již dávno není projevem skutečného veřejného
mínění u nás. Jasné hlavy v bavorském
lidu pohlížejí s nejlepšími nadě-
jemi k východu a sledují se sym-
patiemi boj českého národao
právo. Ovšem nejsme s to pochopiti, jak jest
možno, aby v Rakousku, vyjma ovšem všeněme-
ckou luzu, Prušáky zakoupenou, vyskytovali se
ještě lidé, kteří nenasazují vše na potření dědič-
ného nepřítele. V statečných Češích
vidíme ochranný násep, který ná
a Rakousko zachráni před prušá-
ekou zátopou. Ještě snad jen několik let
na této cestě a bavorskými nivami zavzní bo-
jovné heslo: Raději jako Bavor z hy-
nouti, než na Prusa klesnoutil
Prusek
Hohenzollerovec
Prušák
Čech
Bavor
Bavorsko
Rakousko
15
article
Spalování mrtvol.
Spalování mrtvol.
Společnost pro spalování mrtvo
konala v sobotu dne 20. dubna řádnou valnou hro-
madu v sále Umělecké besedy. Předseda pan měst.
fysik dr. Záhoř naznačil, v jakém stadiu vývoje
otázka fakultativního spalování mrtvol právě se na-
lezá a jaké kroky učiněny byly v té příčině až dosud
u sborů zákonodárných. Jakožto poslahec na sněmu
král. českého podal dne 29. března 1899 návrh zá
kona, obsahující 12 článků a týkající se fakultativ-
ního spalování mrtvol. Krátké zasedání zavinilo, že
návzh nebyl projednán. Podobně se vedlo petici, po
dané klubu poslanců českých na radě říšské roku
minulého před jejím rozpuštěním. Nezbývá tedy než
pracovati znova. Společnost úkol svůj také v mezích
možnosti koná a již za krátkou dobu jednoho roku
může se vykázati mnohým potěšitelným výsledkem.
doktor
Záhoř
16
article
Mezi nejcennější počítá pak přízeň a porozumění.
s jakým setkala se u městské rady, která, uznávajíe
správnost a důležitost zásad, společností šířených,
přistoupila jednak za člena zakládajícího se značným
příspěvkem a jednak v zásadě svolila ku přenechán
místa společnosti ke stavbě krematoria. Řečník zmi-
ňuje se o odporu, který se tu a tam jeví proti my.
šlence faknitativního spalování mrtvol, uvádí, že pří-
činou jeho jest jednak nedostalek správného názoru
o věci, zvláště však tisíciletý zvyk, tradice, namnoze
i předsudek. Připočteme-li k tomu ještě odpor úmyslný,
pocházející ať již z nepochopení věci nebo z jiných
příčin, vidíme, že máme proti sobě nepřátele četné
mocné. Na druhé straně však naplňuje nás radostía
pevnou vírou v konečné vítězství, že řady naše den
za dnem se rozmnožují a že sympatie s myšlenkou
fakullativního spalování mrtvol se šíří ve všech
vrstvách naší společnosti. Nejvíce by uspíšil realiso-
vánísmyšlenky host nevílaný, hrozný, totiž epidemie
morová, která by zlomila rázem, odpor, dosud se
jevící. Poučným příkladem jest nám cholera v Ham-
burku v roce 1892, pod jejímž dojmem ihned byl
tam postaveno krematorium v Ohlsdorfu. A nebezpeč
morové nákazy není tak daleké, jak se snad zdá.
vždyť panuje mor v Kapsku, odkud vrací se vojsko
anglické, panuje v Číně, kde dlí vojska šesti nej
větších států evropských. Ještě však velice na po-
váženou konati opatření proti nákaze tehdy, až počne
zuřiti u nás, a mohlo by se potom vytýkali, že ti.
kteří měli nebezpečí v čas viděti a prostředky ochranné
navrhnoutí, tak neučinili.
Ham
Kapsko
Čína
17
article
Potom podána zpráva jednatelská panem
drem. Ot. Janotou. Vypočteny v ní všechny krokya
vylíčena oeloroční činnost, nesoucí se k dosažení
vytknutého cíle.
Snaha společnosti nesla se i tím směrem, aby
i méně majetným členům, kteří by chtěli dáti tělo
své po smrti spáliti, bylo to umožněno bez většíeh
potíží, dokuď nemáme vlastního krematoria v Praze.
Veškeré výlohy s převezením a spálením mrtvoly
v nejbližším nám krematorin, v Gothě, činí dle ze-
vrubných výpočtů necelých 500 korun. Výbor vy-
jednával s něktorými pojišťovnami o pojištění svých
členů na tuto čáslku, prozatím bezvýsledně. Zpráva
jednatelská byla schválena jednomyslně, rovněž
i zpráva pokladní, přednesená p. drem. J. Vaníčkem.
— Potom následovala přednáška p. inž. Fr. Lin
harta »O programu stavebním a ná
vrhuna krematorium«, které hodlá vídeňský
spolek »Flamme« postaviti ve Štyrském Hradci. Před-
náška sledována byla se živým účastenstvím přítom-
ných a odměněna potleskem. Po několika poznám
kách p. měst. inž. L. Čížka a doslovu pana před
sedy, schůze skončena
Příspěvek členů přispívajících stanoven opětně
na 2 K, členové činní platí jednou pro vždy 50 K
zakládající 200 K.
Přihlášky nových členů přijímá a brožuru č. 2
na požádání zasílá p. okresní lékař dr. Ot. Janota
Praha, Žilná ul. č. 27., příspěvky peněz advokát pan
JUDr. Jan Vaníček, Praha, Žitná ul. č. 1.
Při vylosování členové výboru pp. dr. Záhoř.
dr. Holubovský a dr. Janota byli opět zvoleni ; p
ustavující schůzi výboru 3. května byli titéž funkci-
onáři zvolení jako r. 1900.
Otakar
Janota
J Vaníček
Ing
František
Lin
L Čížek
doktor
JUDr
Vaníček
page
Záhoř
Holubovský
Praha
Štyrský Hradec
Žitná ulice
spolek » Flamme
18
article
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Zájem na chystaném sletu všesokolském
nabývá za hranicemi stále větších a většíeh
rozměrů. Sotva první pronikla do ciziny zvěs
o slavnostech sokolských, již docházely dotazy
i zprávy, zajišťující předem příchod osob, s nimiž
zástupcové sdružení našeho měli příležitost se
seznámiti při sjezdech různých tělocvičných
svazů zahraničních. Ano i širší veřejnost v ci
zině počala si všímati sletu našeho a byla t
především žurnalistika, která šířila o něm zná-
most způsobem velice účinným a záhy také zl-
skala mu přízeň ostatních kruhů, které nepřed-
pojatě sledůjí život náš národní.
Hned na počátku, za doby prvních prací
přípravných se shledalo, že IV. slat mnohem
větších nabude rozměrů, než jak původně se
zamýšlelo a že bude nutno počitati se značnou
účastí ciziny. Byly ovšem zavěas učiněny při-
pravné kroky, aby podnik českého Sokolstva
stal se důstojným jeho projevem a splnil dů-
věru všech, kdož od počátku hledí k slav-
nostem sokolským s tak živým zájmem. “ Po-
kládáno především za nutné vpravíti slet so-
kolský v široký rámec rozsáhlého podnikua
učiniti jej způsobilým k požadavkům, jež kladou
se po stránce tělocvičné na podobné sjezdy
velkýeh těloevičných svazů. šte
Úmysl Sokolstva spěl však dále
snaha jeho směřovala k tomu, aby svátek
sokolský stal se svátkem národ ním,
aby slet českoslovanského Sc-
kolstva stal se mohutným pro-
jevem všeho lidu a aby při tak
vzácné přiležitosti podán byl
celému světu doklad o národ n
naší vyspělosti a zdatnosti.
Praha
19
article
Kruhy sokolské pevně doufají, že celá ve-
řejnost naše vycítí důležitost a význam IV. sletu
a že zájem na zdáru a zdařilém průběhu
svátků červnových stane se zájmem celého ná-
roda a že podána mu bude ruka pomocná,
aby pozornost, jež obrácena byla
k Sokolstvu českému u přřleži-
tosti IV. jeho sletu, byla zvý šen
k trvalému utvrzení dobré po-
věsti českého jmena za hran-
cemi. Vyznělo-li tudiž heslo sokolské k spo-
lečné účasti všech kruhů, jež sledují naše
snahy národní a byla-li celá veřejnost vyzvána
k dokonání společného díla, stalo se tak do-
zajista důvodně, a nutno také Sokolstvo v
snahách jeho co nejůčinněji podporovati
Zmínili jsme se již o výpravě gYm na
stů francouzských, milých to druhů
českých Sokolů a uvedli, že vyšlou do Prahy
ve dnech sletových více závodních družstev.
Za účelem bližšího dohodnutí vypravila se dru-
žina sokolská s drem. Jos. Scheinerem, náměst-
kem předsedy slavnostního výboru, o svátcích
velikonočních do Nizzy, kdež konán byl právě
sjezd francouzských gymnastů za přítomnosti
zástupců ostatních tělocvičných sdružení. Po
podaných zprávách ustanovil výbor »Unie« za
oficiálního zástupce p. M. Deflandre z Cam-
brei a Svaz italských gymnastů
se usnesl vypraviti do Čech družstvo janovské
jednoty ChristoforoColombo.
Věstník jednoty v Arrasu, odkudž mezi
jinými bude též vypraveno jedno družstvo zá-
vodní, přinesl o národě našem, o zlaté Praze,
nad stříbropěnnou Vltavou, Sokolstvu českém
nadšený článek, a p. Viktor Dubron, příznivee
francouzských gymnastů, uspořádal v květnu
přednášku: »Arras do Prahy«.
Scheiner
M Deflandre
Čo
Dubron
Praha
Nizza
Camelopardalis
Arras
Vltava
20
article
Sokolstvo slovanské s nelíčenou
ovšem radostí přijalo pozvání a bude také bráti
lví podíl na účasti o svátcích Sokolstva českého.
Jest to především Sokolstvo polské.
které v počtu neobyčejně hojném namnoze ve
hromadných výpravách ko »IV. Zlotu we P'radzee
se dostaví. Výbor Svazu Sokolů pol-
ských zúčastní se oficiálně a vyšle cvičence
i závodníky. Ke cvičení hostí dosud ohlášeno
24 borců a k závodům vyslána budou aspoň
3 družstva. Z každé jednoty sdružené vypraven
bude cvičitel a za Svaz vysláni budou dva
zpravodajové. V jednotách konají se nyní pilné
přípravy ke cvičením nářadovým a před sletem
uspořádána bude společná zkouška v Krakově.
Orgán Svazu »Przewodnik gimnasticzny« při-
náší stálé zprávy o sletu. Před nedávnou dobou
dlel v Praze zástupce Sokolstva polského dr
Roviúski, aby se zde blíže zpravil o věcech
sletových. V nejbližších dnech přibude p. A.
Wallek za Svaz polských Sokolů, aby z kruhů
našich Sokolů mohl do vlasti své přinésti další
podrobnosti.
Rovněž i Velkopolská Obec S-
kolská v Poznani bude četně zastoupena.
Bulharská tělocvičná jednota »Sofi j s k
Junak“ usnesla se vypraviti pod vedením
předsedy T. Jončeva celé družstvo cvičenců,
které se nyní pílně připravuje jak pro ovičení
tak i závody hostí.
K účasti Sokolstva slovanského připoji
dále třeba výpravu Sokolů slovinských
chorvatských, kterou pořádají Sokol lu
blaňský a záhřebský.
Dle stále docházejících dotazů nutno ovšem
počítati s dalsími přihláskami z ciziny.
Roviúski
A Wallek
Sokol
T Jončev
Krakov
Praha
Poznaň
svaz Sokol polo
polský Sokol
Sokol l blaňský
22
article
o n
— Předloha o lokálních dráhách. Ku
podivu: na jedné straně rozhazují se v pravém
toho slova smyslu milliony na problematick
kanály a na komunikaci budouenosti, na druhé
se skrbli každou tísícovkou, má-li býti obětována
na stavbu nějaké, třeba nezbytně nutné želez-
nice, o níž je každý přesvědčen, že jedině on
je způspbilá povznésti z bídy zubožený kra.
Není snad zanedbanějšího kousku země jako
mezi Pacovem a Jindřichovým Hradcem. Půdy
slabé, průmýslu nikde, všude jen ten bož
les, z něhož obyvatelstvo těžiti nemůže
poněvadž doprava dříví jest drahá . . . . .
Co platno všechno snažení, všechno úsil
obyvatelstva, když činitelové veřejní hynou
dávají kraji tomu v hřišné přímo nedbalosti
Od dlouhých let již usiluje se o to, aby došlo
konečně jednou ku stavbě lokální dráhy z Ji
Gríchova Hradce do Obratan na česko-
moravské transversálce. Železniční úřad zemský.
zemský výbor a sněm království českého plno
měrou vykonaly svou povinnost oproti podniku
tomu, od jehož uskutečnění očekává se povzne-
sení blahobytu v kraji nejchudším a plném
snahy a vůle se povznésti. Stavba rozpočtěn
na 1,600.000 zl. a země ochotna je garantovat
z obnosu toho ne méně než 1,200.000 zl.
Pacov
Jindřichův Hradec
Gríchov Hradec
Obratany
23
article
Uváží-li se, že interessenti sehnali více než
200.000 zl., je to dokladem, jak touží po
dráze té, když takovou osvědčili obětavost. Co
zbylo státu? Nic, než věnovati na tuto dráhu
160.000 zl. Bagatellu. Však přes to, že tra
ona v mapách lokálních dráh, jež vydává zem-
ský výbor, je označena jako hotová, přes to,
že slíbil ministr Wittek, že v zákoně o lokál-
ních dráhách bude letos na prvním místě uve-
dena, ze seznamu toho byla vyne-
chána. To vzbudilo nejen mezi poslanci ne-
libost a hněv, nýbrž bezohlednost tato působil
tou měrou na obyvatelstvo v kraji tom, že došlo
na př. v Kamenici nad Lipou — jak se
nám odtamtudoznamuje — k velmi vážným
nepokojům. Lid, jenž na stavbu čeká a o
ní očekává pomoc z bídy, v níž se nalezá,
zklamán dal nespokojenosti své výrazu způsobem,
kterého by si měli v rozhodujících kruzích po
všimnouti. Parlamentní komise poslanců českých
usnesla se na důtklivou přímluvu poslanců dra.
Kram áře a Ryby přijati stavbu dráhy
z Obratan do Jindřichova Hradee za věc svou
a zasadíti se se vším důrazem o to, aby byl
stavba dráhy té pojata ještě letos do zákona,
o němž v nejblíže příštích dnech bude jednáno.
— Referent c. k. státní správy školní č
prušáckého »všeobecného Schulvereinu?
Wittek
Ryba
Obratany
Jindřichov Hradee
24
article
Mezi komplikované připady loupeže, provedené
vloupäním, náleží ony, při kterýchž lupič má
společníka v domě, kterýž mu pomáhá, okno
otevírá a žebřík spouští, a jsa s místnostmi
obeznámen, v nich vůdcem jemu jest. Takový
poměr v loupežné organisaci »Pryč od Ra-
kouska« trvá mezi německým »Schulvereineme
v Rakousku a »všeobecným německým Schul
vereinem« v Prusku, jehož úřadní název zní
»Všeobecný německý školský spolek k zacho-
vání němectví v cizině. e. B.« Tato pismena
»e. B.« značí tolik jako »eingetragener Verein«.
to jest ve spolkovém seznamu král. soudu ber-
linského zapsaný, takrka officiální povahy po-
žívající spolek. Jest všeobecně známo, že vše-
německý »Schulverein« sleduje tytéž cíle jako
»Alideutscher Verein« a že mu připadá hlavn
germanisační agitace pomocí školy a že »Schul-
verein« v Rakousku není vlastně ničím jiným,
leč ponhým jeho »landesverbandém«, nemaje
ani jiného účelu. Jeť právě cizího lupiče domá-
cím pomocníkem. Že pak tichým prováděním
hesla »Pryč od Rakouska«, nedávno od násled-
nika trůnu tak břitce poznamenaného, náležejí
uvnitř organisace schulvereinské právě lidé, jichž
svatou a vlastně úřadně odpřísáhnutou povin-
ností by bylo, všemi silami zasaditi se o potírání
hesla toho, toť známo všeobecně a trpěno pak
zvlášť zas od osobností, jichž povinností z týchž
důvodů by bylo potírati tyto v podstatě velezrádne
snahy všemi prostředky své diseíplinární moci.
Rakousko
Prusko
Alideutscher SF
25
article
Neuvádíme tuto nic nového, ale jsme s to do-
ložiti tuto truchlivou skutečnost novým flagrant-
ním případem. Úřadní orgán úřadně zapsaněho
všeněmeckého »Schulvereinu« pruského pod titu-
lem: »Das Deutschtum im Auslande« již po
20 let vycházející, přináši v dubnovém svém
čísle sedmisloupcový rapport pod záhlavím
»Německé školy. krkonošské župy německého
Schulvereinu«, v němž zevrubnými daty vykládá
se o jazykových a školských poměrech na jazy-
kovém pomezí v oněch končinách, jež připadají
za kořist krkonošské župě schulvereinské. Setká-
váme se tu s obšírnými referáty o obyvatelstvu,
jazykových, obecních, průmyslových a školských
poměrech v následujících obcích jazy kového
pomezí: Benecku (okr, jilemnický), Jablonei
(okr. jilem.), Nedaři (okr. novopacký), Stikovu
(tamže), Zvičině (okr. vrchlabský), Dubenci (okr.
kralodvorský), Žírci, Králové Dvoře, Debrné
Nemaňově a Prorubech (vesměs v okr. kralodvor.)
Žírec
Benecko
Zvičina
Dubenec
Králové Dvůr
Jablonei
Nedar
Stikův
26
article
Stručným a úsečným slohem úřadní zprávy po-
dávají se tu všechna data, náklady na udržo-
vání německých škol nutné, doznání, kolik če-
ských dětí do které schulvereinské školy chodí,
opatření, jaké v příčině příznivého přiškolení té
které obce učiněno a jaké naděje chovati dlužno.
Neobyčejně pečlivý zřetel věnován tu nejdůleži-
tějším bodům českého majetku jako Benecku,
Jablonci, Král. Dvoru, statečnému Štikovu, při
čemž vykládají se příčiny národnostního pře-
vratu ve Štikově, nezapomínajíc ani Husova po-
mniku tu postaveného. Přes sloupec věnováno
pamětihodným poměrům zvičínským a významu
této obce pro českou posici. Zkrátka, věc se-
psána jest mužem věci zevrubně znalým. Na-
jdeme i v sedmisloupcovém článku jeho jméno
i charakter i — zamrazí nás. Je to pan
c. k. okr. školní inspektor pro-
fessor Andreas Trum, profelsso
státního gymnasiav Hostinném
a okr. školdozorce vrchlabskéh
o kresu! Článek jeho není pakničím jiným,
leč zprávou, kterou podával župnímu sjezdu
»Schulvereinu« v Trutnově při sjezdu dne 25.
září m. r., ktérouž ovšem střežil se »Schul-
verein« v Rakousku ve svých annálech uveřej-
niti, v »Deutschtum im Auslande« ovšem dělá
parádu! Neuvádíme věc zajisté proto, abychom
upozorňovali příslušné kruhy na jich povinnost,
neboť víme ze vzácné zkušenosti, že by to byle
úplně marno, ani nám nenapadá, abychom psali
úvahu o poslání c. k. úřadníků v německém
»Schulvereině«: Pro to schází u nás v Ra-
kousko všechno porozumění, za to mají ho
dosti v Prusku pro tu věc. Nechceme však,
aby naše čtenářstvo v těchto těžkých dnech
přišlo o komický moment, ležící ve vylíčených
poměrech. Myslíme, že si nelze představiti hned
něco tak veselého, jako náladu pověstného A.
Král
Štikův
Husův
Andreas
Prusek
Benecko
Jablonec
Trutnov
Rakousko
27
article
Brandla, předsedy všeněmeckého »Schulvereinu«
v Berlině, pomyslí-li, co ušetří — rekněm
welfský fond na penězích jenom díétami, jež
bere c. k. okresní školdozorce ve Vrchlabí za
své cesty a referáty, konané v zájmu něme-
ckého id est všeněmeckého »Schulvereinu«, za
vzácné sebrání germanisačního materiálu v Pod-
krkonoší, tak drahocenného, že jím vyplněno
téměř colé číslo ořficiálního orgánu nejdůlezitějs
organisace. O tu Austria felix!
— Kořalka a politika. Nejen královstv
české, také ostatní země Inalezají se v hospo-
dářské situaci velmi neblahé. Toť se ví a je
přírozeno, že království a země a jejich správy
všemožně se namáhaly, aby nalezly nové
výdatnější prameny příjmů. Kde ale jich nabrat,
když ve všem a všude vyhradil si přednost
stát, když není nikde krůpěje již, která by vy-
schlý finanční pažit zavlažila. Konečně se našla
kořalka. Uvalití na tu daň bylo myšlenkou popu-
lární, poněvadž se soudilo, že zdražením zhoub-
ného nápoje se zmenší konsum jeho a na
druhé zase straně dobře se vědělo, že zdroj
ten bude výnosným a financím zemským že se
jakž takž pomůže. Vláda, dohnána nutností,
předložila sněmům kořalečný zákon, však opa-
třila osnovu nejnovějším vynálezem rakouským,
totiž tím tak zvaným junctim, že zákon příjat
bude ve všech sněmích beze změny, jinak ž
vůbec nestane so skutkem. Co se dalo očekávati,
Brandl
Kořalka
Berlín
Vrchlabí
Austria felix
28
article
stalo se a země zůstaly opět na suchu. Vláda
si toho přála a sice k vůli Němcům. Némei
vzpírali se zákonu tomu, poněvadž jim byl
zákon ten příliš »autonomistickým«. V náhradu
za to s novou dostavila se vláda předlohou
sice ne již »samosprávnou«, nýbrž přesná
čentralistickou. Však ku podivu: i tu po-
kládají odpůrci naši za jakýsi ústupek
nám, ba dokonce za vymoženost českou,
jakoby jiné země rovněž ze zákona toho, po
jeho úskutečnění, neměly prospěchu. Proto
spojují jej na říšské radé s tak zvanou před-
lohou investiční. Je to počínání směšné. Spo-
jovati zákon, jímž povolují se sta millionův,
s předlohou, jež království českému nepřinese
ani tolik, čeho bude zapotřebí, aby pomoženo
bylo učitelstvu bídou hynoucímu. »Pokud nepo-
volíte investice, nepovolíme kořalku !« znělo to,
až do včerejška ze všech koutů německého
souručenstva. Jakoby vůbec dal se po-
rovnati capart, jehož se nám zvýšenou danl
z kořalky dastati má, s ohromnými obnosy, jež
pohltí stavba turské dráhy a ostatní železníčná
podniky. A jakoby toto králo v s t ví
bylo obydleno výhradně jen Čechy
a jakoby Němei v něm nepoei
ťovali linanční bídy jeho. Aneb
má se dostati příplatku jen uči-
telstvu českému a ne také ně-
meckému? Co říká zvláštní této taktice
učitelstvo německé? Mohli bychom citovat
hlasy učitelských listů německých, jak soudl
o taktice svých zástupců, kteří, pokud hlásí s
ku straně Schönererově, již obrátili. Však tate
taktika je vůbec u Němců obvyklá. Pokládají
všechno to, co v jakémkoli ohledu stane se
pro toto království, jakoby to bylo koncessí jen
nám učiněnou a jakoby oni jako spolu-
obyvatelé této země neměli z toho prospěchu.
Němec
Čecho
Schönererův
spo
29
article
— Naše lesy. Je máj a v našich lesích
opět živo. Zimou do dálných krajů zahnané
ptactvo se již vrátilo, ptactvo nepřeletavé, mrazem
do smutných útulků zapuzeno, stavi si opět ve
větvích stromu, či dole v zelenajícím se mechu
teplá hnízda; probudila se také květena a vrátil
se život v ni, i vrátil by se do našeho lesa též
člověk, kdyby nebyly lesy naše všude zabed-
něny a zataraseny. Kdo má několik borovic po-
hromadě, přibije na krajní borovici především ta-
bulku, že přístup do »lesa« toho se zakazuje.
Běda tomu, kdo odváží se položiti se pod strom
a v tichém dumání pohlížeti chvilenku do nebe.
Ihned je tu hajný se svými zdvořilostmi. Ze-
jmena odváží-li se toho kdo na blízku Prahy.
neb jiného velkého města. Bůh ví, jak daleko
by musil člověk po dráze jeti, aby mohl projí
se lesem, ne snad po veřejných cestách, nýbr
kudy chce. Proč ta úzkoprsost? Proč ta nevlíd-
nost a bezohlednost oproti těm, kteří práhnou
po lesním chladu a po lesní vůni? K vůli ško-
dám prý, jichž Pražáci a nesvědomití
lidé v lese se dopouštějí. Je pravda:
jsou lidé zlí, kteří za to, co jim les poskytne
příjemného a krásného, odměnují se vandlalstvím,
však přece jen jsou to výjimky. Veliká většina
obyvatelstva pražského i jiného má smysl pro
les a jeho krásy, a sami by se stali horlivými
jeho hlídači, kdyby se na ně appellovalo. Což
nemá míti městský obyvatel ani pídě půdy v boží
přírodě, kterouž by se potěšíti mohl? Což ma
Praha