ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 969218f0-660c-11dc-83b7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 40, org 3, person 41, work 2
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 9. května 190.
Praha
3 masthead
Číslo 127.
4 article
5esn s
5 article
Na ranní a odpol. listy předp lkei ner Praze v adallnisjrkai n se . . . . 6 R — s deojí donáškon na mtěsíe na šin lsta R s e slaách: 2K 30 sa měsíe pošton: pa měsle.. .. . 0 ns čtvrt leia s drojí zieilkee na násle lPo s- na čtvrt leta . . . 1 K o
Praga
6 article Dnešní čislo pro Prahu le o 10 stranáck.
Dnešní čislo pro Prahu le o 10 stranáck. Hospodářský program páně Körbrův vzhledem k národu Českému. o are Otázky národní, státoprávní, ústavní a politické byly v novém parlamentě vídeň ském utišeny, odstaveny; ale otázky hospo- dářské, které zaujaly místo jejich, nemohou s místa toho se hnout. Parlament, vyšlý z voleb nových, nevykonal posud zhola nic Programem hospodářským, jejž dr. Körber v trůnní řeči pro nejbližší práci jeho rozvinul, pracovnost nové rady říšské sice byla obnovena a získána, ale do té chvíle dokázána není. S prováděním tohoto programu nevypadájto v Rakousku ani o vlas lépe, než s prováděním práv jednotli- vých národů, králavství a zemí v oboru ja- zykovém a ústavním. ebžnoto sle Ministerský předseda, jenž se těší neob- mezené důvěře koruny a jenž vzal na sebe úlohu, zjednati v Rakousku pořádek a mi na základě práce národohospodářské, když na základě národním a ústavním se mu to nepodařilo, dnes už zajisté s nemalými oba- zami pohlíží na poměry, které prodlením měsíců března a dubna tohoto roku kolem něho se vyvinuly Hospodářský pro- gram jeho vázne, zabořuje se co den hloub do nesnází a překážek, které mu hrozí ztro- skotáním a záhubou. Se všech stran se volá a přisvědčuje, že v parlamentě vídeňském opět všechno se octlo v nejistotě, i další život jeho.
Körbrův Körber Praha Rakousko
7 article
Dlužno již ohlédnouti se po příčině to- hoto zjevu. Ministerský předseda nemůže si stěžovati, že by v novém parlamentě narazil na vážné, nepřekonatelné překážky, když v trůnní řeči prohlásil otázky hospodářské za hlavní, ba jediný obsah nynější politiky své a když vyzval i všechny strany parla- mentní, aby se s ním spojily v této snaze a práci. Ministerský předseda rovněž nemůže si stěžovati, že nový parlament by byl zřídil v sobě nějakou většinu, která by podle práv a zvyklostí v celém ústavním světě platně uznaných a skutečně provozovaných jeho vůli a jeho disposice v jakémkoliv směru vázala neb určovala. Nynější parla- ment nejen žádné většiny nemá, on ani se nepokusil, aby si ji zřídil; pan dr. Körber jest v novém parlamentě úplně volný. Za takových poměrů, nad něž pro sebe výhod- nějších a příznivějších pan dr. Körber ani nemohl a nemůže si přáti, zajisté oprávněna byla všeobecná naděje, nedařilo-li se mini sterskému předsedovi posud v olázkách ná rodních, státoprávních a ústavních, že zato tím lépe se mu povede v provozování a vy- řizování programu hospodářského.
Körber doktor
8 article
Že tento program má obsah bohatý. bohatostí svou až obromující, p. dr. Körber sám dokázal v trůnní řeči. Však co zatím vidíme na místo skutkův vládních, kterése ohlašovaly s důrazem náramné sebevědo mosti? Do velikonoc nový parlament odsto- nával si ještě některé výtrznosti a bouře k nimž hlavní příčinu zavdal nový jeho před seda urážlivým a nezákonným způsobem, ja- kýmž počal provozovati národní nerovno- právnost při přijímání a čtení dotazův poslaneckých. Vláda od řeči trůnní úplně se zamlčela, odkazujíc poslance a celou veřejnost rakou- skou až k prvním dnům povelikonočním. v nichž slíbila podati národu hospodářské předlohy své, především předlohu o stavbě nové dráhy alpské, předlohu o zřízení prů- plavův a splavnění řek v zemích koruny české a v Haliči. Trpělivost všech stran v parlamentu byla hodna obdivu, pováží-li se, že vláda Körbrova už od minulého podzimku několikrát za týden ve svých listech ujišío- vala, že všechny tyto jmenované předlohy. a ještě některé k tomu, už dávno má úplně hotovy a ve stolku k předložení připraveny ve stránce technické i finanční
doktor Körber Halič
9 article
A nebyla a není to pravda! Vláda Körbrova neměla pro parlament připraveno nic jiného, než předlohu o stavbě nové dráhy alpské na Gastýn. Tu předložila poslancům i v nákresích i v rozpočtech. Ale o zřízení průplavův a o úpravě, totiž o splavnění řek v království českém, v markrabství morav- ském a v království haličském a lodoměrském neměla a nemá do té hodiny hoto- vého nic! Atu vězí hlavní jádro nynější zamotané a hrozivé situace parla- mentní. Vláda Körbrova usilovala jediněo to, aby parlament schválil stavbu nové dráhy alpské a povolil na ni peníze, totiž půjčku, kterou by pak všechny země rakouské, pře- devším země koruny české, musily zúrokovat a konečně zaplatit. Na ostatní nepospí chala. Co obecně se pojmenovalo půjčkou investiční, byla hlavně půjčka na stavbu dráhy alpské, která, ač velmi prospěšnáa užitečná zemím rakouským, jimiž by vedla, přece nemalou měrou by přišla k dobru ce- lému Německu, které by tím získalo kratší a tedy i lacinější cesty obchodní ku přístavu terstskému. S obledem na rakouské země alpské poslanci národa českého nebyli a posud nejsou proti stavbě této dráhy, ale vším právem usilují, aby zároveň se uzáko- nila nevyhnutelně potřebná, už svrchovaně nalehavá úprava řek v zemích koruny české.
Körbrův Německo
10 article
K tomuto požadavku přiměla je nedů- věra v opravdovost a v upřím- nost celé hospodářské politiky páně Körbrovy a stará zkuše- nost národa českého se všemi vídeňskými sliby, byť byly sebe slavnější a závaznější. A domáha- jíce se společného, současného, nerozluč- ného vyřízení otázky nové dráhy alpské a úpravy vodních cest v zemích koruny české, poslanci čeští teprve před celou veřejnosti odhalili pravdu, že vláda Körbrova pro tuto část hospodářského programu nemá nic pevného, ba nic hotového, ani ve stránce technické ani ve stránce finanční. Tu vězí nyní osudný hřebík, na němž celá hospodářská činnost vlády Körbrovy visí jako na mrtvém bodu. Poselstvo ná- roda českého v pravý čas postřehlo jádro situace a nebezpečnost celého hospodář- ského úsilí páně Körbrova. Nenechali se překvapit ani obelstit. Seznali, že vláda Körbrova v předůležité otázce vodních cest, které mají býti zřízeny na území koruny české, odkazuje je k dalšímu vyjednávání předně s německými poslanci z Čech a z Moravy, a za druhé s ní samou! Do té chvíle není o úpravě vodních cest v Če- chách a na Moravě, splavnění řek, zřízení průplavův, ani s německými poslanci z Čech a z Moravy, ani s vládou Körbrovou ujed- náno a hotovo nic!
Körbrův Čechy Morava
11 article
Proto poslanci národa českého nemohou dáti svolení své k žádné jiné investiční půjčce, pokud nebude určitě ujednáno, par- lamentem i vládou zaručeno, že nejnalehavějším hospodářským potřebám zemí českých v otázce cest vodních zárove se zajišťuje náležitá pomoc. Jinak mohlo by při známé povaze vídeňských slibův a kollegiálnosti parlamentních stran vůči národu českému velmi snadno se při- hodit, že naše peníze by pomáhaly stavěti novou dráhu alpskou, ale naše české řeky že by zůstaly v posavadní zuboženostia zbědovanosti své, leda bychom si je také upravili vlastním nákladem! Slovem, pan dr. Körber, žádaje na po- slancích národa českého, aby odhlasovali velikou millionovou půjčku na stavbu nové dráhy alpské, o jejížto potřebě a výhodnosti zajisté není ani potřebí dále mluvit, zůstavil jim, aby o úpravu nejpotřebnějších vodních cest v zemích koruny české teprve se potýkali is ním is parlamenťe m Tak vypadá jeho program hospodářský, kvůli němuž žádal, aby poslanci čeští na čas odstavili domáhání se jazykových a státo- právních práv pro svůj národ ! Není to s jeho strany jednání loyalní. Že nebylo an moudré, ani opatrné, přesvědčí se.
doktor Körber
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. května. (Dr. Pacák o prů plavní předloze.) Vídeňský zpravodaj »Pester Lloydu« měl rozmluvu s drem. Pacákem a zvěděl od něho o českých požadaveích v otázce průplavů a úpravy řek následující: »Vytýkáse Čechům, že svým chováním v otázce vodnich drah chtějí vnésti zmatek do politické situace. Pravý opak je pravda. Velké úkoly, spojené s investičným zákonem, musily už předem zá- stupcům zemí koruny české vnuknouti myšlenku, aby žádali za ně náhradu pro severní země. Již před velkonocemi, dřive než vláda podala svou předlohu o průplavech, oznámili jsme vládě, že přikládáme velikou důležitost úpravě řek, nacházejíeích se na územi, jímž se mají vésti průplavy a v pozdější době také úpravě jiných řek. Tento náš názor došel tehda také souhlasu německých poslanců, kteří se zabývají otázkou vodních drah. Také, když vláda svou průplavní předlohu již podala, uvedli jsme své stanovisko ve známost, vládě a všem rozhodu jícím stranám a snažili jsme se, abychom prů- plavní předlohu učinili přijatelnou také stranám agrárním, jež proti ni brojily. V konferencích se stranami nebylo proti naším požadavkům nijakého věcného odporu. Teprve nyní počiná se proti našemu názoru jeviti všemožný odpor a podkládají se nám úmysly, jako bychom chtěli do parlamentní situace uvěsti nové zmatky.
Pacák Lloyd Čecho Praha
13 article
Prohlašuji jmenem strany mladočeské, že poli- tické ohledy v našem chování nehrály nijaké úlohy. Měli jsme na zřeteli jen hospodářské zájmy Čech a sice obou národností. Hrozby na nás neúčinkují. Snažíme se spravedlivým kom- promisem v investiční a průplavní otázce umož niti hladké a pro obě strany uspokojivé projed nání obou těchto věcl. Překonání nynějších ob- tíží bude zkušebním kamenem, možno-li,se v dohledně době naditi dohody s Němci také n jiném poli, než čistě hospodářském.« V Praze, 7. května. (Uherská in- kompatibilita.) Komise, jež sen radila o vládním návrhu na změny uherského zákona o inkompatibilitě t. j. neslučitelnosti některých zaměstnáni s poslaneckým mandátem, dokončila svou práci a podala sněmovně zprávu. Před sa mým ukončením výborových porád vyslovil se Kolom. Tisza v budově sněmovní, že v zásadě s vládním návrhem seuhlasí, ale že za debaty navrhne některé změny a budou-li zamitnuty, že bude hlasovati proti celé předloze bez ohledu na to, vznikne-li z toho otázka kabinetní neb otázka strany. Chce prý zvěděti, bude-li proto vyloučen ze strany, k níž náleží. Tento výrok bývalého předsedy uherského ministerstva vzbudíl ovšem zaslouženou pozornost, tím větší, ježto jest známo, že nynější předseda ministerstva
Němec Čechy Praha
14 article
Kolom. Szell učiní z inkompatibilitní předlohy otázku kabinetní. Orgán hr. Apponye »Budap Tagbl.« soudí, že předloha i přes odpor Tiszy a jeho nejbližších přátel projde bez značnějších obtíží. Vládní »Pesti Napló« předeslav, že návrh, jak vyšel z výboru, sepsán jest úplně za souhlasu Szellova a tím samým představuje stanovisko ministr-presídentovo, dí, že liberální straně, k níž náleží i Tisza, nezbývá tedy nie jiného, než přijati stanovisko výboru a tedy Szellovo za své. Oni členové liberální strany. kteři by toho však učiniti nechtěli, mu sii by z toho vyvoditi důsledky. »Budap. Napló« tvrdí přímo, že by Tisza pro případ svého odporu proti vládnímu návrhu musil vystoupiti se strany, jako musil vystou- piti kdysi Csernatony, aě byl osobním přitelem Tiszovým, když vystoupil proti Tiszově bankovní předloze. Tentokrát běží o odpor několika jen osob, skupených kolem Tiszy. Liberální strana neutrpěla by prý jich odchodem značné ztráty a poměry ve sněmovně také by se valně nezmě nily. Podobně vyjadřuje se i »Pesti Hl ir lap«, jenž dodává, že inkompatibilita bude za vedena také pro sněmovnu megnátů, již vláds Szellova předloží o tom návrh již v nejbližs době.
Tagbl Szellův Tiszův Napló Pest Napló Tisza
15 article
Ze Záhřeba, 2. května. (K slouče n opposičných stran.) Dne 29. dubna vyslovila se též akademická mládež záhřebské university pro sloučení všech chorvatských oppo- sičných stran ve smyslu vyzvání strany práva. Odpovědi na vyzvání to nedala dosud neodvislá opposice, jejíž orgánem jest »Obzor«. »Agr. Tagblatt« soudí, že strana »Obzoru« asi ne- přistoupí na návrh strany práva. Ne proto, že by mezi nimi byl nějaký rozdíl v nazírání na zásady chorvatské politiky. Majíť obě strany jeden společný hlavní eil: sjednocený a svo- bodný národ v rámci habsburské monarchie. Rozdll jeví se ve věcech formálných, a pak v poměru k Srbům a k ostatnímu světu slo- vanskému. Strana »Obzoru« nepopírá Srbům právo k existencí a snaží se žiti ve shodě s ostatním světem slovanským, kdežto »praváši« Srbů znáti nechtějí a Slovanstva dbají jen potud, pokud se mohou od něho nadíti pomoci ve svých snahách »velkochorvatskýche. Nynější akce strany práva bude tedy asi míti ten vý- sledek, že se sejdou obě frakce této strany, (»strana práva« a »čistá strana práva«), ježs beztoho teprv nedávno rozešly a strana sobzo rášů« že k nim vstoupí do poměru koaličního v jakěm byla dosuď jen ke straně práva.
Srba Záhřeb
16 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. května.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. května. ěnnal l e Makedonte,e Makedonský komitét není ochromen. Orgán jeho, »Reformy«, volá ke všem, kdo jsou pro povstání v Makedonii: Každý na své místo »Iler. Bř.« dovídají se z Cařihradu, že jitřent makedonské nejen neutuchá, nýbrž ještě více se vzmáhá. Bulharsko a po něm i velmoci po- padly Turecko za slabou stránku: připomněly mu, že je povinno prověsti v Makedonii re- formy, ku klerým je zavázáno berlínským kon- gressem. Ale starolurecká strana, jež v Cari- hradě rozhoduje, je všeho jiného schopna, je- nom ne reform. Vojenská strana na dvoře sultánově radl k válce, jež k vůli makedonské otázce dříve nebo později rozhořeti se musí. Podobně myslí i turecký lid. Pouze nedostatek peněz zdržuje Turky od toho, že ještě nezahájili válku. Nikdosi nemysliž, že Turecko dá si Mákedonii vyrvati bez odporu. Dlužno se připraviti, že válkao Makedonii, až nadejde, bude tuhá a krutá, že Turci, nadšení myšlenkou panislamismu, půjdou do ní se všl svou bojovnosti a náboženským fanatismem.
Iler Turek Praha Makedonie Cařihrad Bulharsko Turecko Cari
17 article
Dlůžno si povšimnouti, že odbor ný rada v ministerstvu finaneí, Ruš beg, vypravil se do Berlína vy- jednávat o novou půjčku 220 mill. franků. Ve dvorských kruzích cařihrad- ských stavi tuto cestu v souvislost s no- tou ruského vyslance Zinovjeva, jenž upominá Turecko o zapla- cení lhůty 50.000 tur. liber na účet válečné náhrady. Nedlouho před tím Zinovjev žádal tureckou vládu, aby zaplatila účet 43.000 liber náhrady za škody, které Ru- sové utrpěli v době arménských řeží. Podotknouti sluší, že Ottomanská bank byla ochotna půjčiti Turecku peníze, avšak německý vyslanec ji předešel a vylíčil Vysoké Portě nes čísl ne výhody, které jí vzejídou, uzavřel půjčku v Berlině. Německo tedy pra- cuje k tomu, aby dostalo do svých rukou také klíče od tureckých kas, jako již má ve svých rukou turecké vojenstvi a obchod. Přátel- ství Turecka Němci potřebuj pro případ války s Ruskem. Turei až do posledního člověka vědí, k čemu si je Němci chovají, a vědí také, že by válka s Ru- skemi byla Jejich labutí písní. S někým ji- ným by si rádi zaválčili. Ostatně Němci pro svou drzost a nadutost daleko již nemajin v Tu- recku a na dvoře sultánově té obliby, jak v letech 80. Balkánská transversálka. »3ao« oznamuje jako zaručenou zprávu, že srbská vláda vážně počala studovati
Zinovjev Němec Berlín Turecko Německo Rusko
19 article
otázku o Timocké železné dráze, jež by byla srbskou částí velkého železničného podniku, balkánské transversálky, spojující Jadranské moře od Baru a Skadru s Dunajem. Na druhém břehu dunajském tato velkolepá železná dráha měla by pokračování v železnicích rumunských, jež by jí byly pojítkem s dráhami ruskými. Aby střední škola znárodaěla. Střední školy v Rakousku mají sice něko- lik vyučovacích jazykův, ale národními kromě německých nejsou. Žurnalistika ruská užívá chvile po student- ských nepokojích k tomu, aby propagovala my- šlenku, aby střední škola v Rusku učiněna byla národní a bezpochyby se to podaří při všeobecné nechuti, kterou Rusové od počátku pocitují proti středním školám zřízeným dle vzoru západního, najmě rakouského a německého.taží Jeden z petrohradských listů píše : Střední škola musí miti především povahu národní, t.j. jeji základy musejí kořenili se v dějinách naši vlasti a nesmějí k nám přenášeny býti z cizo- zemska. Jen taková škola, která se nepříčí ději- nám naší vlasti a souvisí s naším národním životem, může opanovali srdce obecenstva, může vzbuditi v srdcích jinochů lásku a zájem a ná- sledovně může státi na výši osvěty. Kromě toho nutno rozloučiti se s názorem, podle kterého všeobecně vzdělání se stotožňuje se vzděláním eneyklopedistským. U nás dosud mnozí myslí, že účelem středního vzdělání jest opatřiti mlá- dež co možná nejrozmanitějším vzděláním.
Rus Dunaj Rakousko Rusko
20 article
Podle té moudrosti žák musí mili stejně živý zájem pro ruský jazyk a slovesnost, pro jazyk řecký i latinský, pro německý a francouzský, pro logiku a matematiku, pro trigonometriia přírodovědu, pro fysiku a historii . . . Ale račte dovolit! Aby se toho dosáhlo, je třeba, aby žák buď byl neobyčejně nadaný, anebo tak prázdný. že je mu předmět jako předmět, a to je vlastné lhostejnost ku vědění. Ti žáci, kteří už na střední škole tihnou k specialnosti, jsou vlastně nejlepší, a je střední škola ubíjí a škola vy- soká by je hledala, ale neshledá jich, kolik potřebuje. Možná, že tyto reformátorské názory dojdou pozornosti i u nás.
21 article
Roztrpčenost mezi Američany a Němci. Ve Spojených státech jeví se v poslední době silná roztrpčenost proti Němcům. Příčinou toho jest zvláště sobecká politika Němeů v Čině, jež ohrožuje tamní obchod americký. Zvláště ale veliké rozhorlení vzbudila v Unii zvěst »New York Heraldu«, »že Německo chce získati některý ostrov západoindický za uhelnou stanici a tím porušiti drahou tak americkým republi- kánům zásadu Monroeovu: »Amerika Ameri- čanům.« Nejnověji píše o věci té »Herald« opětně: »Německo dlužno posuzovati dle jeho činův a nikoli dle je ho slov. Chystané zřízení uhelné stanice v Zá- padní Indii porušilo by zjevně Monrosovu zá- sadu.« »Herald« soudí, že záhy bude ne- vyhnutelná válka mezi Německem a Spojenými státy, jelikož Německo přes příliš spolehá na své loďstvo válečné. Jen roz- množením amerického loďstva vojenského dala prý by se válka ještě — míní »Herald« — od- vrátiti. Jak se praví, chce si německý vyslanec ve Washingtonu stěžovati vládě »Unie« na stálé »štvaní« »New-York Heraldu« proti německé říši. Taký krok by ale při povaze lídu ame- rického jen oleje přilil do ohně. Panamerikanism. V Buffalu ve Spojených stálech právě za- hájená výstava všeamerická jest jen předchůdcem panamerikánského sjezdu, kterýž v říjnu se sestoupi. Zvláště Unie snaží se o těs- nější přilnuti a sdružení všech států amerických zejmena k odboji proti hospodářství evropskému; latinské republiky střední a jižní Ameriky sle- dují ale snahu tu ještě s jakousí nedůvěrou. Zástupci Unie pro sjezd ten jsou již jmenováni a Mac Kinleyem řádnou instrukci vyzbrojeni. Předmětem porad sjezdovýcho majíi býti mimo
Američan Němec Monroeův Herald Monrosův Mac Kinley spojený stát Německo Indie Washington NewYork Herald Buffalo jižní Amerika New York Herald
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 8. května. Pan Václav Livaneček byl typem české povahy. Vyučil se poctivému řemeslu sladovní- ckému, uměl zvydrovat«, jako málo který pre- movaný slaďák, vydržet ve hvozdě dvacet minut při temperatuře 60 stupňů C. bylo mu hračkou a ve spilce byl pravým divotvorcem. Byl bys dojista zachoval pěkné jmění, kdyby se by oddal plnou silou svému povolání, ale pan Li- vaneček nemiloval přílišného namáhání. Neměl toho také zapotřebí. Měl bohatého strýce, jenž mu odkázal v Praze v živé ulici domek, který tolik nesl, že mohl člověka, ba i rodinu slušně uživit. To panu Livanečkoví slačilo. Nač se dřít, nač si připouštět starosti? Měl sice tři zrovna takové synovce, jakým byl sám a mohlo mu tedy na- padnouti, přičiniti se o to, aby také každý z těchto tři mladíků dostal domek v živě ulici, jakého se destalo jemu, však pan Livaneček za- bořiv se do klamné myšlenky, že si majetek svůj vydělal krutou prací, řikával se zvláštní zálibou, když někdo tohoto thématu se dotknu!: »Peníze s nebe neprši, aniž možno nabírat je šoufem z kádě.« Chtěl tím říci, že jeho synovci musí se přičinit tak jako on, který, když mu bylo čtyřicet let, byl už »ve výslužbě« a který od tě doby, co se mu objevil nad levým uchem první bílý vlas, domníval se býti na cestě do Olšan«. To ovšem mu nevadilo sbírat s velkou horlivosti anekdoty staré a nové a pro chantány fabrikovat kuplety s hroznými přímo refrálny.
Livaneček Livanečkový Praha Olšany stupeň C
23 article
Nejsou tomu ani tři léta, co mu napadlo uspořádat pro své známé a jejich dámy zvláštn májovou slavnost, které dal velice zvučné a poe tické jměno: »Slavnost kvetoucích třešní.« Pan Livaneček byl synem své doby a znal moc tištěného slova. Proto vytisknouti dal program slavnosti, v němž následující nalezal se odstavec : »Nadešel máj se svými pohádkami a taji. Nadešla doba květu třešňového. Znáte třešni, znáte její květ. Neznáte-li, vyjeďle s do Mělníka, vypůjčte si u ochotného a mi- lého pana lékárníka Vávry klíč k věži ko- stelní, vystupte na ni a zamiřte zrakem svým dolů, tam kde Labe se vine a jehož pravý břeh od Šopky až k Liběchovu jedinouje zahradou. Zahradou kvetoucích třešní. Tam zamiříme příšti sobotu. Tam v tom českém ráji okřejeme, tam vdycháme do sebe na celý rok vzduch plný ozonu a oné nekonečně jemné vůně, jež nedá se definovat, jež nedá se ani porovnávat, na niž ale nikdo neza- pomene, komu dopřálo štěstí, v máji prochá- zeti se pod stromy oděnými v bílé roucho nevinnosti! pod stromy, které jako řada vnadných nevěst skláněly se větrem k Vám a ve tvář Vás libajíce, zasypávaly Vás ba- lostnými listky svěho květnatého hávu. V sobotu na Mělníce, pánové a dámy. Kde dostaví se s nějakým třešňovým emblemem, zvlásť bude vítaný, damám se doporučuje na oslhvu dne klobouček s třešňovou guir landou
Livaneček Vávra Mělník Liběchov
24 article
Odjezd v sobotu v šest hodin dvacet minu z nádraží Františka Josefa. Večeře u p. Vy- kysala a po té malé dostaveníčko v prosla- vené vinárně J. Jasnosti knížele Jiřiho Lobkovice. Druhého dne z rána pouť do třešňového květu.« — — — — — — Pan Livaneček najal ve Mlazicích zahradu, dal tam natlouci několik dřev a na ně přibi prkna, tak že tím improvisoval dva tak zvane dlouhé stoly, objednal soudek plzeňského a dva tucty láhví samotoku, s sebou pak vezl tři mladé husičky a pět kil smíšených salámů. U vchodu do zahrady dal postaviti slavo bránu obalenou samým třešňovým květem ozdobenou »básní«
František Josef Jiři Lobkovic Livaneček Mlazice zahrada
25 article
Sestry i bratři pospěšte sem pod kvetoucí třešně, asdlul vílá vás libezný máj v rajský ten krajl »Bůh na metrum nehledí,« omlouval se par Livaneček, »ale na dobré srdce«. V určitou hodinu všickní se sešli a cest byla veselá. Dámy si řekly a dostavily se jedna jak druhá všechny v bílém battistu — tuším, že tkks to jmenuje — posetém květy, o nichž tvrdily že jsou třešňové. Slunečníky měly z téže látky a na žlutých slaměných kloboucích každá imi- tovanou kvetoucí větev třešňovou. A páni? Pan arranžér byl od hlavy k patě bíl jen košili měl posetou třešňovým květem a ši rokou pásku na žlutém slaměném klobouku- Druhý z pánů měl květovanou vestu, třetí na- psal a rozdával znělku na kvetoucí třešní a jiný
26 article
dokonce přivlekl s sebou na oslavu dne velkou láhev pravé tyrolské třešňovky. Než se nadáli byli na Podolí, tam, kde stojí mělnické nádraží. Odtamtud poli, vinicemí a zahradami stoupali na vrch, na němž krajině vůkol vévodí staré královské věnné město. Večeře byla dobrá a po ní ještě času dost rozhlednouti se do božského kraje, kde Labe Vltavinu vodu pije. »Tam, tam, kde rozestírá se onen bělostny koberec, zejtra náš eíl.« Zašli do zámecké vinárny. Vino bylo dobré. Toť se vl, že nemohli ho vypit mnoho. Jenom ochutnati ho směli, aby druhého dne byli záhy na nohou. Kvetouel strom největšího poskytuje vděku záhy z rána a v noci. Víno ale bylo exkvisitní. Nu, malá boutelka ještě neublíží! Že ne? Poslyšte, co deklamuje pan Liva- neček:»Pozor, velectěné dámy a velevážení pánové, pozori« napominal pan Livaneček. »At jste zejtra svěží! Považte! deklamace, zpěvy. sólo na basovou tamburinu, velký polonéz pod třešňovým květem a na konec při bengálu velk apotheosa jara. Slyšeli jste to ?e »Slyšeli a je dobře, ale ještě jednu.« A ta zdála se býti ještě lepší. Po té následovala ještě jedna a ta byl nejlepší. Tak aspoň se domnívali. Však měl- nické víno je zrádně. Čím víc ho člověk vypije. tím větší má žízeň. »A proč bychom veselí nebyli !« zaznělo pojednou a hned na to vmísil se harmonicky v tuto píseň cinkot sklenic. Přisedlic totiž »do
Liv Livaneček Podolí
27 article
mácí« a bylo by to bývalo nezdvořáctvím, kdyby ctěná společnost byla prehla před nimi do hotelu. Pan Hlaváček přinesl ty, jež má ve zvláštním sanktuariu uložené a s nimiž vytasí se jen při zvlášť slavnostních přiležitostech. Byl to vrchol delikatessy. náísě loi A pilo se a jen se pilo — — — — — Nastala perioda, v níž píje se už bez poznámky a bez řeči. aěen bvěnu saž A což slavnost kvetoucích třešní? Kdyby nebylo bývalo dam ve společnosti, vypravoval bych další zajímavé episody z tehdejší májové noci. Vypravoval bych, co prováděl Puk a s kým líbala se opojená Tilanie. Poněvadž jsem ale galantní, stačí, prozradím-li, že p.t. společnost jak byla — probudila se teprve druhého dne o 2. hodině odpolední. Ubohý třešňový květ, ubohé husičky ! »Kdy jede nejbližší vlak do Prahy?« »Za půl hodiny !« »Na nádraži!« — zněl povel. Na cestě kupoval pan Livaneček na každé stanici damám, jež ve zvláštním coupé čela měly otočeny mokrými šátky, sodovou vodu, kdežto páni snažili se zrestaurovati tělesnou bytost svou — pravou tyrolskou třešňovkou. Kořalka ta zůstala jediným poutem mezi smutnou skutečností a opelichanou fantasií na vysoce poetické théma o »slavnosti kve- touclch třešn ís. Tak prý se ale stane každému, kdo odváží se do zámecké vinárny. O to prý se zpravidla postarají — domácí.
Hlaváček Livaneček Kořalka Praha