2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 9. května 190.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. listy
předp lkei ner
Praze v adallnisjrkai
n se . . . . 6 R —
s deojí donáškon
na mtěsíe
na šin lsta R s
e slaách: 2K 30
sa měsíe pošton:
pa měsle.. .. . 0
ns čtvrt leia
s drojí zieilkee
na násle
lPo s-
na čtvrt leta . . . 1 K o
Praga
6
article
Dnešní čislo pro Prahu le o 10 stranáck.
Dnešní čislo pro Prahu le o 10 stranáck.
Hospodářský program páně
Körbrův vzhledem k národu
Českému. o are
Otázky národní, státoprávní, ústavní a
politické byly v novém parlamentě vídeň
ském utišeny, odstaveny; ale otázky hospo-
dářské, které zaujaly místo jejich, nemohou
s místa toho se hnout. Parlament, vyšlý
z voleb nových, nevykonal posud zhola nic
Programem hospodářským, jejž dr.
Körber v trůnní řeči pro nejbližší práci
jeho rozvinul, pracovnost nové rady říšské
sice byla obnovena a získána, ale do té
chvíle dokázána není. S prováděním
tohoto programu nevypadájto v Rakousku ani
o vlas lépe, než s prováděním práv jednotli-
vých národů, králavství a zemí v oboru ja-
zykovém a ústavním.
ebžnoto sle
Ministerský předseda, jenž se těší neob-
mezené důvěře koruny a jenž vzal na sebe
úlohu, zjednati v Rakousku pořádek a mi
na základě práce národohospodářské, když
na základě národním a ústavním se mu to
nepodařilo, dnes už zajisté s nemalými oba-
zami pohlíží na poměry, které prodlením
měsíců března a dubna tohoto roku kolem
něho se vyvinuly Hospodářský pro-
gram jeho vázne, zabořuje se co den hloub
do nesnází a překážek, které mu hrozí ztro-
skotáním a záhubou. Se všech stran se volá
a přisvědčuje, že v parlamentě vídeňském
opět všechno se octlo v nejistotě, i další
život jeho.
Körbrův
Körber
Praha
Rakousko
7
article
Dlužno již ohlédnouti se po příčině to-
hoto zjevu. Ministerský předseda nemůže si
stěžovati, že by v novém parlamentě narazil
na vážné, nepřekonatelné překážky, když
v trůnní řeči prohlásil otázky hospodářské
za hlavní, ba jediný obsah nynější politiky
své a když vyzval i všechny strany parla-
mentní, aby se s ním spojily v této snaze
a práci. Ministerský předseda rovněž nemůže
si stěžovati, že nový parlament by byl zřídil
v sobě nějakou většinu, která by podle
práv a zvyklostí v celém ústavním světě
platně uznaných a skutečně provozovaných
jeho vůli a jeho disposice v jakémkoliv
směru vázala neb určovala. Nynější parla-
ment nejen žádné většiny nemá, on ani se
nepokusil, aby si ji zřídil; pan dr. Körber
jest v novém parlamentě úplně volný. Za
takových poměrů, nad něž pro sebe výhod-
nějších a příznivějších pan dr. Körber ani
nemohl a nemůže si přáti, zajisté oprávněna
byla všeobecná naděje, nedařilo-li se mini
sterskému předsedovi posud v olázkách ná
rodních, státoprávních a ústavních, že zato
tím lépe se mu povede v provozování a vy-
řizování programu hospodářského.
Körber
doktor
8
article
Že tento program má obsah bohatý.
bohatostí svou až obromující, p. dr. Körber
sám dokázal v trůnní řeči. Však co zatím
vidíme na místo skutkův vládních, kterése
ohlašovaly s důrazem náramné sebevědo
mosti? Do velikonoc nový parlament odsto-
nával si ještě některé výtrznosti a bouře
k nimž hlavní příčinu zavdal nový jeho před
seda urážlivým a nezákonným způsobem, ja-
kýmž počal provozovati národní nerovno-
právnost při přijímání a čtení dotazův
poslaneckých.
Vláda od řeči trůnní úplně se zamlčela,
odkazujíc poslance a celou veřejnost rakou-
skou až k prvním dnům povelikonočním.
v nichž slíbila podati národu hospodářské
předlohy své, především předlohu o stavbě
nové dráhy alpské, předlohu o zřízení prů-
plavův a splavnění řek v zemích koruny
české a v Haliči. Trpělivost všech stran
v parlamentu byla hodna obdivu, pováží-li se,
že vláda Körbrova už od minulého podzimku
několikrát za týden ve svých listech ujišío-
vala, že všechny tyto jmenované předlohy.
a ještě některé k tomu, už dávno má úplně
hotovy a ve stolku k předložení připraveny
ve stránce technické i finanční
doktor
Körber
Halič
9
article
A nebyla a není to pravda! Vláda
Körbrova neměla pro parlament připraveno
nic jiného, než předlohu o stavbě nové dráhy
alpské na Gastýn. Tu předložila poslancům
i v nákresích i v rozpočtech. Ale o zřízení
průplavův a o úpravě, totiž o splavnění řek
v království českém, v markrabství morav-
ském a v království haličském a lodoměrském
neměla a nemá do té hodiny hoto-
vého nic! Atu vězí hlavní jádro
nynější zamotané a hrozivé situace parla-
mentní. Vláda Körbrova usilovala jediněo
to, aby parlament schválil stavbu nové dráhy
alpské a povolil na ni peníze, totiž půjčku,
kterou by pak všechny země rakouské, pře-
devším země koruny české, musily zúrokovat
a konečně zaplatit. Na ostatní nepospí
chala.
Co obecně se pojmenovalo půjčkou
investiční, byla hlavně půjčka na stavbu
dráhy alpské, která, ač velmi prospěšnáa
užitečná zemím rakouským, jimiž by vedla,
přece nemalou měrou by přišla k dobru ce-
lému Německu, které by tím získalo kratší
a tedy i lacinější cesty obchodní ku přístavu
terstskému. S obledem na rakouské země
alpské poslanci národa českého nebyli a
posud nejsou proti stavbě této dráhy, ale
vším právem usilují, aby zároveň se uzáko-
nila nevyhnutelně potřebná, už svrchovaně
nalehavá úprava řek v zemích koruny české.
Körbrův
Německo
10
article
K tomuto požadavku přiměla je nedů-
věra v opravdovost a v upřím-
nost celé hospodářské politiky
páně Körbrovy a stará zkuše-
nost národa českého se všemi
vídeňskými sliby, byť byly sebe
slavnější a závaznější. A domáha-
jíce se společného, současného, nerozluč-
ného vyřízení otázky nové dráhy alpské a
úpravy vodních cest v zemích koruny české,
poslanci čeští teprve před celou veřejnosti
odhalili pravdu, že vláda Körbrova pro tuto
část hospodářského programu nemá nic
pevného, ba nic hotového, ani
ve stránce technické ani ve
stránce finanční.
Tu vězí nyní osudný hřebík, na němž
celá hospodářská činnost vlády Körbrovy
visí jako na mrtvém bodu. Poselstvo ná-
roda českého v pravý čas postřehlo jádro
situace a nebezpečnost celého hospodář-
ského úsilí páně Körbrova. Nenechali se
překvapit ani obelstit. Seznali, že vláda
Körbrova v předůležité otázce vodních cest,
které mají býti zřízeny na území koruny
české, odkazuje je k dalšímu vyjednávání
předně s německými poslanci z Čech a
z Moravy, a za druhé s ní samou! Do
té chvíle není o úpravě vodních cest v Če-
chách a na Moravě, splavnění řek, zřízení
průplavův, ani s německými poslanci z Čech
a z Moravy, ani s vládou Körbrovou ujed-
náno a hotovo nic!
Körbrův
Čechy
Morava
11
article
Proto poslanci národa českého nemohou
dáti svolení své k žádné jiné investiční
půjčce, pokud nebude určitě ujednáno, par-
lamentem i vládou zaručeno, že
nejnalehavějším hospodářským potřebám zemí
českých v otázce cest vodních zárove
se zajišťuje náležitá pomoc. Jinak
mohlo by při známé povaze vídeňských
slibův a kollegiálnosti parlamentních stran
vůči národu českému velmi snadno se při-
hodit, že naše peníze by pomáhaly stavěti
novou dráhu alpskou, ale naše české řeky
že by zůstaly v posavadní zuboženostia
zbědovanosti své, leda bychom si je také
upravili vlastním nákladem!
Slovem, pan dr. Körber, žádaje na po-
slancích národa českého, aby odhlasovali
velikou millionovou půjčku na stavbu nové
dráhy alpské, o jejížto potřebě a výhodnosti
zajisté není ani potřebí dále mluvit, zůstavil
jim, aby o úpravu nejpotřebnějších vodních
cest v zemích koruny české teprve se
potýkali is ním is parlamenťe m
Tak vypadá jeho program hospodářský,
kvůli němuž žádal, aby poslanci čeští na
čas odstavili domáhání se jazykových a státo-
právních práv pro svůj národ ! Není to
s jeho strany jednání loyalní. Že nebylo an
moudré, ani opatrné, přesvědčí se.
doktor
Körber
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. května. (Dr. Pacák o prů
plavní předloze.) Vídeňský zpravodaj
»Pester Lloydu« měl rozmluvu s drem. Pacákem
a zvěděl od něho o českých požadaveích v otázce
průplavů a úpravy řek následující: »Vytýkáse
Čechům, že svým chováním v otázce vodnich
drah chtějí vnésti zmatek do politické situace.
Pravý opak je pravda. Velké úkoly, spojené
s investičným zákonem, musily už předem zá-
stupcům zemí koruny české vnuknouti myšlenku,
aby žádali za ně náhradu pro severní země.
Již před velkonocemi, dřive než vláda podala
svou předlohu o průplavech, oznámili jsme
vládě, že přikládáme velikou důležitost úpravě
řek, nacházejíeích se na územi, jímž se mají
vésti průplavy a v pozdější době také úpravě
jiných řek. Tento náš názor došel tehda také
souhlasu německých poslanců, kteří se zabývají
otázkou vodních drah. Také, když vláda svou
průplavní předlohu již podala, uvedli jsme své
stanovisko ve známost, vládě a všem rozhodu
jícím stranám a snažili jsme se, abychom prů-
plavní předlohu učinili přijatelnou také stranám
agrárním, jež proti ni brojily. V konferencích
se stranami nebylo proti naším požadavkům
nijakého věcného odporu. Teprve nyní počiná
se proti našemu názoru jeviti všemožný odpor
a podkládají se nám úmysly, jako bychom chtěli
do parlamentní situace uvěsti nové zmatky.
Pacák
Lloyd
Čecho
Praha
13
article
Prohlašuji jmenem strany mladočeské, že poli-
tické ohledy v našem chování nehrály nijaké
úlohy. Měli jsme na zřeteli jen hospodářské
zájmy Čech a sice obou národností. Hrozby na
nás neúčinkují. Snažíme se spravedlivým kom-
promisem v investiční a průplavní otázce umož
niti hladké a pro obě strany uspokojivé projed
nání obou těchto věcl. Překonání nynějších ob-
tíží bude zkušebním kamenem, možno-li,se
v dohledně době naditi dohody s Němci také n
jiném poli, než čistě hospodářském.«
V Praze, 7. května. (Uherská in-
kompatibilita.) Komise, jež sen radila
o vládním návrhu na změny uherského zákona
o inkompatibilitě t. j. neslučitelnosti některých
zaměstnáni s poslaneckým mandátem, dokončila
svou práci a podala sněmovně zprávu. Před sa
mým ukončením výborových porád vyslovil se
Kolom. Tisza v budově sněmovní, že v zásadě
s vládním návrhem seuhlasí, ale že za debaty
navrhne některé změny a budou-li zamitnuty, že
bude hlasovati proti celé předloze bez ohledu
na to, vznikne-li z toho otázka kabinetní neb
otázka strany. Chce prý zvěděti, bude-li proto
vyloučen ze strany, k níž náleží. Tento výrok
bývalého předsedy uherského ministerstva vzbudíl
ovšem zaslouženou pozornost, tím větší, ježto
jest známo, že nynější předseda ministerstva
Němec
Čechy
Praha
14
article
Kolom. Szell učiní z inkompatibilitní předlohy
otázku kabinetní. Orgán hr. Apponye »Budap
Tagbl.« soudí, že předloha i přes odpor Tiszy
a jeho nejbližších přátel projde bez značnějších
obtíží. Vládní »Pesti Napló« předeslav, že
návrh, jak vyšel z výboru, sepsán jest úplně za
souhlasu Szellova a tím samým představuje
stanovisko ministr-presídentovo, dí, že liberální
straně, k níž náleží i Tisza, nezbývá tedy nie
jiného, než přijati stanovisko výboru a tedy
Szellovo za své. Oni členové liberální strany.
kteři by toho však učiniti nechtěli, mu sii
by z toho vyvoditi důsledky.
»Budap. Napló« tvrdí přímo, že by Tisza
pro případ svého odporu proti vládnímu návrhu
musil vystoupiti se strany, jako musil vystou-
piti kdysi Csernatony, aě byl osobním přitelem
Tiszovým, když vystoupil proti Tiszově bankovní
předloze. Tentokrát běží o odpor několika jen
osob, skupených kolem Tiszy. Liberální strana
neutrpěla by prý jich odchodem značné ztráty
a poměry ve sněmovně také by se valně nezmě
nily. Podobně vyjadřuje se i »Pesti Hl ir
lap«, jenž dodává, že inkompatibilita bude za
vedena také pro sněmovnu megnátů, již vláds
Szellova předloží o tom návrh již v nejbližs
době.
Tagbl
Szellův
Tiszův
Napló
Pest Napló
Tisza
15
article
Ze Záhřeba, 2. května. (K slouče n
opposičných stran.) Dne 29. dubna
vyslovila se též akademická mládež záhřebské
university pro sloučení všech chorvatských oppo-
sičných stran ve smyslu vyzvání strany práva.
Odpovědi na vyzvání to nedala dosud neodvislá
opposice, jejíž orgánem jest »Obzor«. »Agr.
Tagblatt« soudí, že strana »Obzoru« asi ne-
přistoupí na návrh strany práva. Ne proto, že
by mezi nimi byl nějaký rozdíl v nazírání na
zásady chorvatské politiky. Majíť obě strany
jeden společný hlavní eil: sjednocený a svo-
bodný národ v rámci habsburské monarchie.
Rozdll jeví se ve věcech formálných, a pak
v poměru k Srbům a k ostatnímu světu slo-
vanskému. Strana »Obzoru« nepopírá Srbům
právo k existencí a snaží se žiti ve shodě
s ostatním světem slovanským, kdežto »praváši«
Srbů znáti nechtějí a Slovanstva dbají jen potud,
pokud se mohou od něho nadíti pomoci ve
svých snahách »velkochorvatskýche. Nynější
akce strany práva bude tedy asi míti ten vý-
sledek, že se sejdou obě frakce této strany,
(»strana práva« a »čistá strana práva«), ježs
beztoho teprv nedávno rozešly a strana sobzo
rášů« že k nim vstoupí do poměru koaličního
v jakěm byla dosuď jen ke straně práva.
Srba
Záhřeb
16
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 8. května.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 8. května.
ěnnal l e
Makedonte,e
Makedonský komitét není ochromen. Orgán
jeho, »Reformy«, volá ke všem, kdo jsou pro
povstání v Makedonii: Každý na své místo
»Iler. Bř.« dovídají se z Cařihradu, že jitřent
makedonské nejen neutuchá, nýbrž ještě více
se vzmáhá. Bulharsko a po něm i velmoci po-
padly Turecko za slabou stránku: připomněly
mu, že je povinno prověsti v Makedonii re-
formy, ku klerým je zavázáno berlínským kon-
gressem. Ale starolurecká strana, jež v Cari-
hradě rozhoduje, je všeho jiného schopna, je-
nom ne reform. Vojenská strana na
dvoře sultánově radl k válce, jež
k vůli makedonské otázce dříve nebo později
rozhořeti se musí. Podobně myslí i turecký
lid. Pouze nedostatek peněz zdržuje Turky
od toho, že ještě nezahájili válku. Nikdosi
nemysliž, že Turecko dá si Mákedonii vyrvati
bez odporu. Dlužno se připraviti, že válkao
Makedonii, až nadejde, bude tuhá a krutá, že
Turci, nadšení myšlenkou panislamismu, půjdou
do ní se všl svou bojovnosti a náboženským
fanatismem.
Iler
Turek
Praha
Makedonie
Cařihrad
Bulharsko
Turecko
Cari
17
article
Dlůžno si povšimnouti, že odbor ný
rada v ministerstvu finaneí, Ruš
beg, vypravil se do Berlína vy-
jednávat o novou půjčku 220 mill.
franků. Ve dvorských kruzích cařihrad-
ských stavi tuto cestu v souvislost s no-
tou ruského vyslance Zinovjeva,
jenž upominá Turecko o zapla-
cení lhůty 50.000 tur. liber na účet
válečné náhrady. Nedlouho před tím
Zinovjev žádal tureckou vládu, aby zaplatila
účet 43.000 liber náhrady za škody, které Ru-
sové utrpěli v době arménských řeží.
Podotknouti sluší, že Ottomanská bank
byla ochotna půjčiti Turecku peníze, avšak
německý vyslanec ji předešel a
vylíčil Vysoké Portě nes čísl ne
výhody, které jí vzejídou, uzavřel
půjčku v Berlině. Německo tedy pra-
cuje k tomu, aby dostalo do svých rukou také
klíče od tureckých kas, jako již má ve svých
rukou turecké vojenstvi a obchod. Přátel-
ství Turecka Němci potřebuj
pro případ války s Ruskem. Turei
až do posledního člověka vědí, k čemu si je
Němci chovají, a vědí také, že by válka s Ru-
skemi byla Jejich labutí písní. S někým ji-
ným by si rádi zaválčili. Ostatně Němci pro
svou drzost a nadutost daleko již nemajin v Tu-
recku a na dvoře sultánově té obliby, jak
v letech 80.
Balkánská transversálka.
»3ao« oznamuje jako zaručenou
zprávu, že srbská vláda vážně počala studovati
Zinovjev
Němec
Berlín
Turecko
Německo
Rusko
19
article
otázku o Timocké železné dráze, jež by byla
srbskou částí velkého železničného podniku,
balkánské transversálky, spojující Jadranské moře
od Baru a Skadru s Dunajem. Na druhém
břehu dunajském tato velkolepá železná dráha
měla by pokračování v železnicích rumunských,
jež by jí byly pojítkem s dráhami ruskými.
Aby střední škola znárodaěla.
Střední školy v Rakousku mají sice něko-
lik vyučovacích jazykův, ale národními kromě
německých nejsou.
Žurnalistika ruská užívá chvile po student-
ských nepokojích k tomu, aby propagovala my-
šlenku, aby střední škola v Rusku učiněna byla
národní a bezpochyby se to podaří při všeobecné
nechuti, kterou Rusové od počátku pocitují proti
středním školám zřízeným dle vzoru západního,
najmě rakouského a německého.taží
Jeden z petrohradských listů píše : Střední
škola musí miti především povahu národní, t.j.
jeji základy musejí kořenili se v dějinách naši
vlasti a nesmějí k nám přenášeny býti z cizo-
zemska. Jen taková škola, která se nepříčí ději-
nám naší vlasti a souvisí s naším národním
životem, může opanovali srdce obecenstva, může
vzbuditi v srdcích jinochů lásku a zájem a ná-
sledovně může státi na výši osvěty. Kromě toho
nutno rozloučiti se s názorem, podle kterého
všeobecně vzdělání se stotožňuje se vzděláním
eneyklopedistským. U nás dosud mnozí myslí,
že účelem středního vzdělání jest opatřiti mlá-
dež co možná nejrozmanitějším vzděláním.
Rus
Dunaj
Rakousko
Rusko
20
article
Podle té moudrosti žák musí mili stejně živý
zájem pro ruský jazyk a slovesnost, pro jazyk
řecký i latinský, pro německý a francouzský,
pro logiku a matematiku, pro trigonometriia
přírodovědu, pro fysiku a historii . . . Ale račte
dovolit! Aby se toho dosáhlo, je třeba, aby žák
buď byl neobyčejně nadaný, anebo tak prázdný.
že je mu předmět jako předmět, a to je vlastné
lhostejnost ku vědění. Ti žáci, kteří už na
střední škole tihnou k specialnosti, jsou vlastně
nejlepší, a je střední škola ubíjí a škola vy-
soká by je hledala, ale neshledá jich, kolik
potřebuje.
Možná, že tyto reformátorské názory dojdou
pozornosti i u nás.
21
article
Roztrpčenost mezi Američany a
Němci.
Ve Spojených státech jeví se v poslední
době silná roztrpčenost proti Němcům. Příčinou
toho jest zvláště sobecká politika Němeů v Čině,
jež ohrožuje tamní obchod americký. Zvláště
ale veliké rozhorlení vzbudila v Unii zvěst
»New York Heraldu«, »že Německo chce získati
některý ostrov západoindický za uhelnou stanici
a tím porušiti drahou tak americkým republi-
kánům zásadu Monroeovu: »Amerika Ameri-
čanům.« Nejnověji píše o věci té »Herald«
opětně: »Německo dlužno posuzovati
dle jeho činův a nikoli dle je ho
slov. Chystané zřízení uhelné stanice v Zá-
padní Indii porušilo by zjevně Monrosovu zá-
sadu.« »Herald« soudí, že záhy bude ne-
vyhnutelná válka mezi Německem
a Spojenými státy, jelikož Německo přes
příliš spolehá na své loďstvo válečné. Jen roz-
množením amerického loďstva vojenského dala
prý by se válka ještě — míní »Herald« — od-
vrátiti. Jak se praví, chce si německý vyslanec
ve Washingtonu stěžovati vládě »Unie« na stálé
»štvaní« »New-York Heraldu« proti německé
říši. Taký krok by ale při povaze lídu ame-
rického jen oleje přilil do ohně.
Panamerikanism.
V Buffalu ve Spojených stálech právě za-
hájená výstava všeamerická jest jen
předchůdcem panamerikánského sjezdu, kterýž
v říjnu se sestoupi. Zvláště Unie snaží se o těs-
nější přilnuti a sdružení všech států amerických
zejmena k odboji proti hospodářství evropskému;
latinské republiky střední a jižní Ameriky sle-
dují ale snahu tu ještě s jakousí nedůvěrou.
Zástupci Unie pro sjezd ten jsou již jmenováni
a Mac Kinleyem řádnou instrukci vyzbrojeni.
Předmětem porad sjezdovýcho majíi býti mimo
Američan
Němec
Monroeův
Herald
Monrosův
Mac Kinley
spojený stát
Německo
Indie
Washington
NewYork Herald
Buffalo
jižní Amerika
New York Herald
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 8. května.
Pan Václav Livaneček byl typem české
povahy. Vyučil se poctivému řemeslu sladovní-
ckému, uměl zvydrovat«, jako málo který pre-
movaný slaďák, vydržet ve hvozdě dvacet minut
při temperatuře 60 stupňů C. bylo mu hračkou
a ve spilce byl pravým divotvorcem. Byl bys
dojista zachoval pěkné jmění, kdyby se by
oddal plnou silou svému povolání, ale pan Li-
vaneček nemiloval přílišného namáhání. Neměl
toho také zapotřebí. Měl bohatého strýce, jenž mu
odkázal v Praze v živé ulici domek, který tolik
nesl, že mohl člověka, ba i rodinu slušně uživit.
To panu Livanečkoví slačilo. Nač se dřít, nač
si připouštět starosti? Měl sice tři zrovna takové
synovce, jakým byl sám a mohlo mu tedy na-
padnouti, přičiniti se o to, aby také každý
z těchto tři mladíků dostal domek v živě ulici,
jakého se destalo jemu, však pan Livaneček za-
bořiv se do klamné myšlenky, že si majetek svůj
vydělal krutou prací, řikával se zvláštní zálibou,
když někdo tohoto thématu se dotknu!: »Peníze
s nebe neprši, aniž možno nabírat je šoufem
z kádě.« Chtěl tím říci, že jeho synovci musí
se přičinit tak jako on, který, když mu bylo
čtyřicet let, byl už »ve výslužbě« a který od
tě doby, co se mu objevil nad levým uchem
první bílý vlas, domníval se býti na cestě do
Olšan«.
To ovšem mu nevadilo sbírat s velkou
horlivosti anekdoty staré a nové a pro chantány
fabrikovat kuplety s hroznými přímo refrálny.
Livaneček
Livanečkový
Praha
Olšany
stupeň C
23
article
Nejsou tomu ani tři léta, co mu napadlo
uspořádat pro své známé a jejich dámy zvláštn
májovou slavnost, které dal velice zvučné a poe
tické jměno:
»Slavnost kvetoucích třešní.«
Pan Livaneček byl synem své doby a znal
moc tištěného slova. Proto vytisknouti dal
program slavnosti, v němž následující nalezal
se odstavec :
»Nadešel máj se svými pohádkami a taji.
Nadešla doba květu třešňového. Znáte
třešni, znáte její květ. Neznáte-li, vyjeďle s
do Mělníka, vypůjčte si u ochotného a mi-
lého pana lékárníka Vávry klíč k věži ko-
stelní, vystupte na ni a zamiřte zrakem svým
dolů, tam kde Labe se vine a jehož pravý
břeh od Šopky až k Liběchovu jedinouje
zahradou. Zahradou kvetoucích třešní. Tam
zamiříme příšti sobotu. Tam v tom českém
ráji okřejeme, tam vdycháme do sebe na celý
rok vzduch plný ozonu a oné nekonečně
jemné vůně, jež nedá se definovat, jež nedá
se ani porovnávat, na niž ale nikdo neza-
pomene, komu dopřálo štěstí, v máji prochá-
zeti se pod stromy oděnými v bílé roucho
nevinnosti! pod stromy, které jako řada
vnadných nevěst skláněly se větrem k Vám
a ve tvář Vás libajíce, zasypávaly Vás ba-
lostnými listky svěho květnatého hávu.
V sobotu na Mělníce, pánové a dámy. Kde
dostaví se s nějakým třešňovým emblemem,
zvlásť bude vítaný, damám se doporučuje
na oslhvu dne klobouček s třešňovou guir
landou
Livaneček
Vávra
Mělník
Liběchov
24
article
Odjezd v sobotu v šest hodin dvacet minu
z nádraží Františka Josefa. Večeře u p. Vy-
kysala a po té malé dostaveníčko v prosla-
vené vinárně J. Jasnosti knížele Jiřiho
Lobkovice. Druhého dne z rána pouť do
třešňového květu.« — — — — — —
Pan Livaneček najal ve Mlazicích zahradu,
dal tam natlouci několik dřev a na ně přibi
prkna, tak že tím improvisoval dva tak zvane
dlouhé stoly, objednal soudek plzeňského a dva
tucty láhví samotoku, s sebou pak vezl tři mladé
husičky a pět kil smíšených salámů.
U vchodu do zahrady dal postaviti slavo
bránu obalenou samým třešňovým květem
ozdobenou »básní«
František Josef
Jiři Lobkovic
Livaneček
Mlazice zahrada
25
article
Sestry i bratři pospěšte
sem pod kvetoucí třešně,
asdlul
vílá vás libezný máj
v rajský ten krajl
»Bůh na metrum nehledí,« omlouval se par
Livaneček, »ale na dobré srdce«.
V určitou hodinu všickní se sešli a cest
byla veselá.
Dámy si řekly a dostavily se jedna jak
druhá všechny v bílém battistu — tuším, že tkks
to jmenuje — posetém květy, o nichž tvrdily
že jsou třešňové. Slunečníky měly z téže látky
a na žlutých slaměných kloboucích každá imi-
tovanou kvetoucí větev třešňovou.
A páni?
Pan arranžér byl od hlavy k patě bíl
jen košili měl posetou třešňovým květem a ši
rokou pásku na žlutém slaměném klobouku-
Druhý z pánů měl květovanou vestu, třetí na-
psal a rozdával znělku na kvetoucí třešní a jiný
26
article
dokonce přivlekl s sebou na oslavu dne velkou
láhev pravé tyrolské třešňovky.
Než se nadáli byli na Podolí, tam, kde
stojí mělnické nádraží. Odtamtud poli, vinicemí
a zahradami stoupali na vrch, na němž krajině
vůkol vévodí staré královské věnné město.
Večeře byla dobrá a po ní ještě času
dost rozhlednouti se do božského kraje, kde
Labe Vltavinu vodu pije.
»Tam, tam, kde rozestírá se onen bělostny
koberec, zejtra náš eíl.«
Zašli do zámecké vinárny.
Vino bylo dobré. Toť se vl, že nemohli ho
vypit mnoho. Jenom ochutnati ho směli, aby
druhého dne byli záhy na nohou. Kvetouel
strom největšího poskytuje vděku záhy z rána
a v noci.
Víno ale bylo exkvisitní.
Nu, malá boutelka ještě neublíží!
Že ne? Poslyšte, co deklamuje pan Liva-
neček:»Pozor, velectěné dámy a velevážení
pánové, pozori« napominal pan Livaneček. »At
jste zejtra svěží! Považte! deklamace, zpěvy.
sólo na basovou tamburinu, velký polonéz pod
třešňovým květem a na konec při bengálu velk
apotheosa jara. Slyšeli jste to ?e
»Slyšeli a je dobře, ale ještě jednu.«
A ta zdála se býti ještě lepší.
Po té následovala ještě jedna a ta byl
nejlepší. Tak aspoň se domnívali. Však měl-
nické víno je zrádně. Čím víc ho člověk vypije.
tím větší má žízeň.
»A proč bychom veselí nebyli !« zaznělo
pojednou a hned na to vmísil se harmonicky
v tuto píseň cinkot sklenic. Přisedlic totiž »do
Liv
Livaneček
Podolí
27
article
mácí« a bylo by to bývalo nezdvořáctvím, kdyby
ctěná společnost byla prehla před nimi do
hotelu. Pan Hlaváček přinesl ty, jež má ve
zvláštním sanktuariu uložené a s nimiž vytasí
se jen při zvlášť slavnostních přiležitostech. Byl
to vrchol delikatessy.
náísě loi
A pilo se a jen se pilo — — — — —
Nastala perioda, v níž píje se už bez poznámky
a bez řeči.
aěen bvěnu saž
A což slavnost kvetoucích třešní?
Kdyby nebylo bývalo dam ve společnosti,
vypravoval bych další zajímavé episody z tehdejší
májové noci. Vypravoval bych, co prováděl Puk
a s kým líbala se opojená Tilanie. Poněvadž
jsem ale galantní, stačí, prozradím-li, že p.t.
společnost jak byla — probudila se teprve
druhého dne o 2. hodině odpolední.
Ubohý třešňový květ, ubohé husičky !
»Kdy jede nejbližší vlak do Prahy?«
»Za půl hodiny !«
»Na nádraži!« — zněl povel.
Na cestě kupoval pan Livaneček na každé
stanici damám, jež ve zvláštním coupé čela
měly otočeny mokrými šátky, sodovou vodu,
kdežto páni snažili se zrestaurovati tělesnou
bytost svou — pravou tyrolskou třešňovkou.
Kořalka ta zůstala jediným poutem mezi
smutnou skutečností a opelichanou fantasií na
vysoce poetické théma o »slavnosti kve-
touclch třešn ís.
Tak prý se ale stane každému, kdo odváží
se do zámecké vinárny. O to prý se zpravidla
postarají — domácí.
Hlaváček
Livaneček
Kořalka
Praha