ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 96716610-8f2c-11dd-9ec7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 83, place 82, org 13, work 7
1 masthead
Strana. 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
8. řijna 1913. Číslo 276.
4 article
V městě úplný zmatek. Šíří se zlověstné zprávy. Rumuní blíží prý se k hlavnímu městu. Za několik dní zde budou. Ministerstvo Daneva ještě před válkou podalo demisi. Car poručil Malinovu sestavit „koncen- trační“ kabinet ze zástupců všech stran — k vůli zachování pořádku v zemi. Až se budou vracet vojáci po takovém válečném a politickém popra- sku, bude příznivá půda k agitaci protí státnímu zřízení. Třeba proto sestavil vládu ze zástupců všech politických stran, i z krajních levých. Jednání o nový kabinet vleče se mdle. Rado- slavov chce premiérství, do kabinetu Malinova nechce vstoupit. Nevole vůči Rusku ve společ- nosti přibýváj Rusko prý přivedlo Bulharsko do tohoto plačtivého postavení V Sofiji, 17. července, Ministerská krise trvá. Vede se napistý záku- lisní boj. Austrofilský proud chce ministerstvo Ra- doslavova čili tak zvané „nacionalistické“. „Tehdy se nás Rakousko energicky ujme, a zastaví ru- munský vpád.“ Většina důvěřivě kývá hlavou. V Sofiji je hromada uprchlíků z Makedonie. kteří chtí se spasit od řeckých a srbských zvěr- stev. Rozložili se v svobodných místnostech lido- vých škol. V Dupníci prý jich je několik tisíc. Do Sofije přibyly prvý jizdní a gardový plek. S pluky vezou strojové pušky. Ptám se jistého de- mokrata, stojícího vedle mne, nač to vojsko? — Kdo ví, co ještě nebude? Snad bude (řeba chránit pořádek. Snad budou řezat hlavy různým rusofilům a vrchním velitelům — při tom zlověst- ně podíval se na mne. — Já řku, smutná perspektiva. Za kavalerií přišla artilerie.
Danev Malinův Nevole Rusko Bulharsko Rakousko Makedonie ministerstvo Ra
5 article
V Sofiji, 18. července. Dnes od rána máme nové ministerstvo Rado- slavova, složené z členů „liberálných“ stran. Vůdee stambulistů. Genadiev, je ministrem zahraničných záležitostí, vůdce mladoliberálů Tončev je mini- strem financi; ostatní ministři jsou osobnosti dru- hého řádu. Celé ministerstvo je par excelence au- strofilské, protože, jak zde hovoří, „rusofilská po- litika“ Danevova udělala bankrot na celé čáře. Potkávám korespondenta „Reichspostu“. Mne si ruce radostí a slavnostně vykládá: — Ještě předešlou noc mluvil jsem s ministrem presidentem Radoslavovem. Řekl mi: „Od nynějška hypnosa rusofilismu v Bulharsku docela se vypaří. Bulharsko teď vstupuje v nejintimnější spojenís Rakouskem — na vždy. Můžete to-mým jménem sdělit svému časopisu.“ Už jsem to telegrafoval. Teď půjdou bulharské věcí dobře. Rakousko při- nutí Rumuny odvolat svá vojska a Řeky i Srby Lstoupit na své staré posice. Otázka dělby teri- toria bude odevzdána evropské konferenci, a tam bude Rakousko hájit zájmy bulharské.
Tončev Radoslavov Rumun Řek Srba Bulharsko Rakousko
6 article
Za chvíli litostivě dodal: — Vlastně všechny tylo srážky mezi balkánskými státy jsou hloupo- stí. Ale až se začne souboj mezi velmocemi, to bude zajímavé. Rakousko vášnivě si přeje toho souboje, ale, žel, Rusko se vyhýbá. Nastala annexe, Rusko ustoupilo. Objevila se albanská otázka, Ru- sko zase ustoupilo. Teď zase ustoupí. To je mrzuté — Přiliž spěcháte — odpověděl jsem mu. — Asi záhy přijde doba, kdy Rusko přijme vyzvání Rakouska .. Nový ministr zahraničních záležitostí Gena- diev šešel se dnes s ruským vyslancem, kterému prohlásil: — Naše situace je zoufalá. Vláda ze bud starat co nejrychleji likvidovat zbylé nešťastné dědictví. Přijímáme návrh ruské vlády a hned po- šleme do Níše delegáty uzavřit mír a Řeckem se Srbskem: Zároveň byl ministr financí Tončev u rakou- ského vyslance hr. Tarnowského. Tarnowski měl prý delší audienci u cara Ferdinanda.
Tončev Tarnowski Ferdinand Rakousko Rusko Řecko Srbsko
7 article
Navštívil jsem Daneva. Je velmi rozčilen. Vy- kládal mi smutnou historii své politiky. Po celou dobu byl jsem mezi kladivem kovadlinou. Snažil jsem se mírně Hikvidovat bal- kánskou válku, nadál jsem se podpory Ruska, ale naši „nacionalisté“ ve své politické krátkozrakost stále mne hatili ve všech mých krocích, a kdyi jsem již byl hotov jeti do Petrohradu, proti vůl vlády došlo v pohraničním pásmu ke srážkám, které daly podnět k všeobecnému útoku bývalých spojenců a zmařily všechny mírné záměry a pro- jekty mé vlády. Naši bývalí spojenci zřejmě přáli si a chystali se bojovat s námi; čekali jen zámin- ku, aby se mohli na nás vrhnout. My jsme potom učinili opatření zastavit postup vojsk, ale bývali spojenci pokračovali v útoku a krutá, bratrovra- žedná válka se začala. — Ale když jste věděli, že Srbi a Řeci hle- dají záminku k válce, proč jste jim poskytli tu záminku srážkami na hranicích? Na to Danev odpověděl- — Všechno neštěstí je v tom, že u nás tehdy vládla ne jedna, ani ne dvě, ale docela tři vlády.
Srb Řek Rusko Petrohrad
8 article
Nijak jsme nečekali, že pohraniční srážky povedou k takovým ohromným výsledkům. Nečekal jsem, že náš náměstek vrchního velitele generál Savov, dopustí srážku v takových rozměrech. Pospíšili jsme zahasit požár,ale bylo již pozdě. Naši bývala spojenci stáhli udidla a na scénu vystoupilo i Ru- munsko. Tehdy jsem se obrátil k Sazonovu s pro- sbou, aby ruská vláda sprostředkovala mír. Dá- vali jsme Rusku právo stanovit podmínky. Ale zá- roveň jsme prosili, aby Rusko zastavilo vpád ru- munský a turecký. To bylo 9. července. Rusko sdělilo nám svůj návrh míru s velmi těžkými pod- mínkami. My s krvácejícím srdcem přijali jsme podmínky. Ale vpád rumunský se nezastavila Turci také postupovali dále. Řusko sdělilo nám nové přání, abychom šli do Niše jednat přímo se Srby a Řeky. Nového, neurčitého návrhu Ruska jsme nemohli přijat, protože jsme nevěděli, co nám Srbi a Řeci řeknou. Chování Ruska si nedovedu vysvětlit. Snad tím, že Rumuni. Turci, Řeci a Srb neposlouchají Ruska. Mé naděje na pomoc Ruska ztroskotaly a vůbec moje politika utrpěla porážku.
Savov Sazonov Srba Řek Srb Rumun Turek Rusko Turec Niš
9 article
Podal jsem demisi a navrhl jsem kosliční kabinet. Ale to se nestalo; prý proto, že socialista Sakazov nechtěl vstoupit do vlády. Ale potom jsem se do- věděl, že tomu tak není. Sakazov nezříkal se. Patrně stalo se tu cosi záhadného, následkem čeho máme kabinet radoslavistů a stambulovců. V Sofiji, 21. července Osoby, které jsou blízky caru Ferdinandovi. praví, že ztratil hlavu a bojí se o svůj život: ny- nější ministerstvo je jeho tělesná stráž. Zvláště těžkou ranou pro Ferdinanda bylo obsazení Odri- nu Turky. Ferdinand prosil ruského vyslance, aby Rusko toho nedopustilo. Ale co může udělat vy- slanec? Turci neposlechnou Ruska? Máme snad vypovědět k vůli tomu druhou osvoboditelskou válku? Jmenování generála Savova vrchním velitelem dvou armád vzbudilo překvapení v zdejších po- litických i díplomatických kruzích; všichni čekali. že generál Savov bude postaven před soud pro svůj rozkaz, útočit na celé čáře proti Srbům a Ře- kům, čím byla vyvolána pro Bulharsko osudná válka a vtržení rumunských a tureckých vojsk. Patrně Savova brání mocná ruka. To dává důvod věřit pověstem, že vojenské dobrodružství Savova nestalo se bez souhlasu dvorních kruhů.
Sakazov Ferdinand Turek Savův Savov Srba Rusko Bulharsko
10 article
V Sofiji, 22. července. Nový kabínet Radoslavova-Genadieva již pátý den je u vlády. Všichni se přesvědčili, že od Ra- kouska a vůbec od trojspolku Bulharsko nemůže čekat reálné pomoci. Jedno je jasno Bulharům: na příští evropské konferenci Rakousko a Italie sli- bují podporovat Bulharsko. V Sofiji, 24. července. Zajímavý fakt, že hrůzu situace poznávají jen vládnoucí strany a jim blízcí lidé, ale dav cítí jen. že je cosi v nepořádku, když vidí vůkol tisíce ra- něných, důstojníků i vojáků bez rukou, bez nohou. Co se tiskne v bulharských novinách, naprosto nevyslovuje skutečnosti a skutečné nálady Bul harů. Následkem přísné vojenské censury neod- vinlý hlas spelečnosti nemůže nalézti výrazuv tisku. Italie a Rakousko. Přes to, že oficiosní tisk vídeňský popřel, že by místodržitelství inšprucké vydalo podobný výno o propuštění cizozemců z obecních služeb jako mi- stodržitelství terstské, neustává italský tisk v úlo- cích protí Rakousku, kterému přisuzuje nepřátelské úmysly proti Italii.
Bulhar Bulharsko Rakousko RadoslavůvGenadiev
11 article
„Čorriere della Sera“ přináší dopis z Tridentu v němž se poukazuje, že již r. 1910 místodržitelstkí inšprucké dalo obcím na srozuměnou, že přísluš- níci království italského v obecních službách mají přijati rakouské občanství, ježto je nepřípustno, aby cizinci zaujímali veřejné úřady, ale chce-li vláde terstským opatřením dáti ráz všeobecný a objektiv- ní, proč prý nevydá podobné dekrety v jiných ze- mích a nepřihliží také k jiným cizincům? V Halič je prý mnoho občanů z ruského Polska v městských službách a také v Čechách, na Moravě a ve Slez- sku; v německém území prý by se nalezlí přísluš- níci německé říše, kteří jsou městskými úřadníky Dále vyličuje se drasticky utiskování Italů v Tren- tinu i postup germanisace. Vláda prý netají své nepřátelství vůči Halům, a to nejen z království nýbrž vůči všemu, co je a chce zůstati italským Italský tisk všeobecně uvádí výnos terstského místodržitelství v souvislost s mezinárodní politi- kou, jak jsme již dřive ukázali citátem z „Messaggie- ra“. Také římský dopisovatel „Journal de Geněve“ praví, že lze-li věřiti kolujícím pověstem a jistým článkům, uveřejněným posledně v tisku, Rakousko- Uhersko, popuzené chováním berlínské vlády, hodlá prý vystoupiti z trojspolku, kde již nenalézá dosla- tečné opory, a chce se sblížiti s mocnostmí troj- dohody.
Italos Hal Geněve Halič Polsko Čechy Morava Tren RakouskoUhersko Trident Čorriere della Ser
12 article
Při tom je zajímavo, že i oficiosní římská „Trí- buna“ neostýchá se nepřímo štváti proti Rakousku. Uveřejnila totiž tuto depeši z Bělehradu: „V politických kruzích srbských se jeví pocity sympatií a vděčnosti vůči Italii, poněvadž její přá- telské rady v konfliktu srbsko-albanském, ač byly v podstatě stejné jako rady, dané Rakouisko- Uherskem, byly přece dány ve formě méně oficiál- ní a tonem velmi srdečným a inspirovány skutečný- mi zájmy Srbska, které by chybilo, kdyby se dale zatáhnouti do mezinárodních zápletek. V Římě ne patrně pociťuje, že je nebezpečno buditi na Balkáně zbytečné antipatie, a proto ital- ská vláda, ač postupuje společně s rakouskou, snaží se býti aspoň zdvořilejší a šetrnější, velmi příznačno však jest, jak římský oliciosus obratně svaluje veškeré odium na spojenecké Rakousko.
Rakousko Bělehrad RakouiskoUhersko Srbsko Řím Balkán
13 article
Ulster proti home rule. Vůdce ulsterského odboje, str Edvard Carson skončil v sobotu triumfální cestu po Ulstru meefin- gem v Armaghu a přehlídkou 4500 dobrovolníků. Tento týden započala podzimní politická kam paň schůzemi v různých městech, na nichž mluví členové vlády a jiní vynikající politikové. Tak Mc. Kenna mluvil v pondělí v Pontypoolu a v úte- rý v Pontmynddu. Dnes ve středu mluví Churchill v Dundee, lord Robert Cecil v Manchestru a Me Kenna v Abersychanu, ve čtvrtek Churchill opět v Dundee, v pátek Mc. Kenna ve Vartegu, v sobolu pak Lloyd George v Bedlordu a lord Robert Cecil v Glasgowě. Hlavní zájem budí jednak agrární re- forma, k níž asi Lloyd George vyloží své návrhy v sobotu v Bedlordu, a pak otázka home rule. proti níž Bonar Law a sir Edvard Carson uspořádaj velký protestní tábor v Birminghamu buď 22. li- stopadu nebo 6. prosince. Dle řečí sira Edvarda Carsona v Armaghu bylo by málo naděje na dohodu v této otázce. Pravil, že všude zní staré heslo „nepoddať se“. a dále uvedl: „Co se týče nynější situace, mohu pouze Híci, že, pokud vím, žádný kompromis, ani konference nebyly navrženy vládou a zajisté mohu říci, že žádný kompromis, ani konference nebyly navrženy oposicí. Doporučuji vám, abyste nevě- novali velkou pozornost — pokud to nebudeté míti autoritativně potvrzeno — kolujícím pověstem blízké konferencí. Nyní jděte po své práci a zů- stavte jiným politickou práci, která nás konečně vysvobodí z nejvážnější situace, jaká za našeho živola stihla naši vlastní zemi, Spojené královstv a říši. Francie a španělsko.
Carson Churchill Cecil Lloyd George Law Ulster Armagh Dundee Manchestr Abersychan Bedlord Glasgow Birmingham Francie I Kenn
14 article
President francouzské republiky Poincaré byl včera slavnostně uvítán v Madridu a návštěvě jeho se po všem, co předcházelo, přisuzuje zvláštní význam. Již z nedávné cesty ministerského před- sedy Barthova do Španělska bylo zřejmo, že chystá jisté těsnější sbližení mezi oběma zeměmi. o jehož možném dosahu se ve veřejnosti vysky- tují různé úvahy. Po prvém nadšení z projevů Barthouových v Madridu ozývají se ve francouzském tisku střízlivější hlasy, pokud jde o společný postup v Marokku. Především »Temps« poukázal na vážné obtiže společné akce vojenské a nyní i »Matin«, jenž návštěvu Barthouovu nazval histo- rickým dnem, uvádí, že při civilisačním díle v Marokku je prospěšno, aby pronikání každé mocnosti v příslušném pásmu se provádělo úplně nezávisle. Při součinnosti by se vyskytly četné obtíže, které by nevyhovovaly ani zájmům fran- couzským, ani samolibosti španělské. Ale i bez součinnosti jest si přáti, aby mezi zodpovědnými vůdci došlo ku přátelské dohodě o dobrém po- stupu. Výsledek bude dvojí: jednak vzpurné živly přestanou věřiti, že mohou rozděliti Evropany těžiti ze soupeřství, které zveličují, ve prospěch vlastních podniků, jednak jistí členové kolonií nebudou už mysliti, že ze snižování jedně národ- nosti vyplývá nutně prospěch druhé. Konečně je možna mravní solidaríta v potlačování nynějších nebo příštích vzpour. Toho si přejí prozíraví lidé a návštěva generála Lyauteye, jenž přijíždí sou- časně do Madridu na výslovné přání královo, má tento význam. Poskytne rovněž příležitost, jednuii o otázce Tangeru, která má ještě daleko do roz- hodnutí. Bylo by odvážno, kdyby se chtě o jíti dále.
Poincaré Barthův Barthouův Evropan Lyautey Madrid Španělsko Maroko Tanger
15 article
Na půdě hospodářské sní obchodníci obou národů o dohodě, příznivé jejich zájmům. Dvě překážky staví se tu v cestu. Předně odpor jiho- francouzských vinařů, kteří se obávaji možné konkurence španělských vín a pak je nutno po- drobně zkoumati každý druh zbaží, aby ze snížení tarifů netěžili zvláště třetí. Žádná z těchto pře- kážek není nepřekonatelná, zejmena možno říci francouzským vinařům, že Španělsko může od nich kupovati jisté druhy vína, které se tam již nevyskytují a jichž Španělé velmi postrádají. Zbývá otázka čistě politická, a tu nutno přesně vytknouti eventuality. Pro Francii je ne- sporně výhodno, aby v případě evropské srážky byla na jihozápadě zbavena všech starostí. Mohla by použiti některého španělského přístavu při dopravě vojska z Afriky do Francie a vyhnouti se tak dlouhé plavbě, kterou žádná eskadra ne- může úplně zajistili proti veškerému nebezpečí na širém moři bez opory na sousedním pobřeží Kromě toho žpanělské válečné loďstvo je v zá- rodku, ale za několik let bude míti dvě divise, které mohou míti svou cenu. Přátelský poměr mezi oběma zeměmi je ludíž pro Francii v kaž- dém případě výhodný. Při dohodě však jdeo vzájemnost a francouzští státníci jsou příliš opa- trni, aby utvořili závazek, jenž by pro Francii měl důsledky při obtížích, které by mohly vznik- nouti mezi Španělskem a některou mocností v ně- jaké vzdálené državě. Naproti tomu jsou pro do- hodu v zásadě velmi srdečnou.
Španěl Španělsko Francie Afrika
16 article
Návštěva presidenta Poincaré jest událostí. která vyhovuje přáním vůdčích kruhů španělských a jest prvním krokem k politické orientaci, která by mohla dovoliti Španělsku, aby hrálo vý- hodnou úlohu v evropském koncertu. Před několika měsíci Hlásali řečníci v kortesech úplnou neutralitu ve všech případech. Prozíravější stát- níci soudí, že dhes je v Evropě dokonalá neutra- lita chimerou a klamem. Nechtějí už osamocení, v němž nenalezli výhod. Hledají přátele a obra- cejí se přirozeně k sousední republice, k níž váže Španělsko tolik vzpomínek a příbuzenství. Pa- novník jejich je povzbuzuje celou svou autoritou v tomto sbližování, prospěšnému oběma národům, které vžak dovoluje, ne-li rozřešiti, aspoň zkou- mati v duchu plodné smířlivosti četné obtíže, které se ještě vyskytují.
Poincaré Španělsko Evropa
17 article Sjezd na ochranu památek a domoviny v Drážďanech 1913.
Sjezd na ochranu památek a domoviny v Drážďanech 1913. IV. (Závěr.) Společenskými událostmi sjezdu bylo kromě večer na uvítanou slavnostní představení ve dvorní opeře a přijetí na radnici stanostou města Drážďan taj. radou Beutlerem. Současně s kongresem bylo uspořádáno něko- lik výstav s obdobým programem. Byla to výstav státního saského památkového archivu, výstav prací ze soutěží, jež vypisuje „Verein für skcha. Volkskunde“ ve školách na kresby a modelování stavebních památek, výstava ukázek ze školského musea vlastivědného v Drážďanech a výstava vy- měřovacích rysů žáků průmyslové školy drážďan- ské a jejich stavebních návrhů ve smyslu domácí tradice.
Beutler Drážďany
18 article
Výstava archivu byla v aule techniky a vypra- vil ji správce archivu profesor Bruck, jenž vypra- coval pro kongresisty i katalog výstavy a náčrt vý- voje archivu; současně byla určena výstava i pro účastníky prvého sjezdu správců památkových archivů, jenž bohužel zasedal součašně se sjezdem na ochranu památek, takže účastníkům jednoho nebylo lze vyslechnoutí porady druhého. Na vý- stavě bylo především ukázkami demonstrováno zařízení archivu: krabice s fotografiemi, s negativy. s lístkovým katalogem, s kresbami a rysy, katalo knihovny archivu, pohlednice, výstřižky a odborná literatura. Z archivního materiálu bylo vystaveno mnoho kreseb, rysů a fotografií, připojených buď při vy- dávání saského soupisu památek nebo při opravách památek, nebo věnovaných archivu. Praxe saské komise na ochranu památek byla ilustrována ukáz- kami prací konservačních na kamenných skulplu- rách (m. j. zajímavý případ škodlivého vlivu fluátu na piskovec), na obrazech a na dřevořezbách (na oltářních sochách z Ebersgrünu doloženo jednak zábezpečení zbytků polychromic pro deposici museu, jednak oprava soch pro další upotřebení k účelům církevního kultu. Na výstavě byly vystaveny také práce o do- plnění oltářů v Stöckendorfu a v Dippoldiswalde.
Bruck Dippoldiswalde
19 article
Prvý z nich ve lotografii (jež ostatně také byla již publikována v „Mitteilungen der kgl. sächa. Kom. zur Erhaltung der Kuhstdenkmäler 1909— 1911“ na str. 100), druhý v originále. V obou při- padech šlo o to, aby k zachovaným oltářním so- chám byla pořízena nová a jako moderní rozezna- telná olář. architektura, v I. případě žlo o nástavec nad gotickou archou Stöckendorfskou, v druhém případě o doplnění ranně renesaněního oltáře, za- chovaného v kostře se sochami v král. umělecko- průmyslovém museu, a určeného po opravě do ko- stela sv. Mikuláše v Dippoldiswalde. Je jisto, že v obou případech podařilo se saské komisi zachrá- niti pro další užívání kus kostelního inventáře v Stěckendoríu a vzkřísiti k životu v kostele dippol- diswaldském památku, pohřbenou již v museu; není však provedení i bez stránek stinnýcha je to totiž zároveň jednak restaurace se všemi nevýhodami. jednak doplňky na obou oltářích plnokrevným u- měním moderním nejsou. Konservační a restau- rační práce komise byly mimo to doloženy sou- borem podvojných fotografií jednotlivých předmě- tů před a po opravě (mezi nimi serie autochromu z atelieru O. Bohra v Drážďanech). Výsthvka prací školního žactva z podnětu spolku „Verein für sKchsische Volkskunde“ ſkresby skirzy, modely) ukázala, že práce spolku na ško- lách v Sasku dobrala se již výsledků, jež nele podceňovati. Jest si přáti, aby tato kreslířská methoda paedagogická, jež ke obírá zevnějškem zjevu, byla stejně plánovitě doplňována výchovou k správnému pojetí památek, aby tedy nezavedl ke sbírání „motivů a k esthetisujícím zálibám amateurským.
svatý . Mikuláš O Bohr Dippoldiswalde Drážďany Sasko Erhaltung der Kuhstdenkmäler spolek „ SF für sKchsische Volkskunde
20 article
Vlastivědné museum („Heimatkundliches Schul- museum“. Drážďany, Sedanstrasse 19) vystavilo u- kázky abírek a vyložilo brožuru o svém cíli práci. Sbírky musea zahrnují předměty z obor musci: přirodovědeckéhö, historického, průmyslové- ho, obchodního a j.: z tohoto materiálu pořízen na příklad r. 1907 výstava pod heslem: „Labe jeho význam pro Drážďany“ (geologické profily fauna a Bora labská, dějiny labského břehu Labe jako záštita Drážďan, labské povodně škůd- cem Drážďan; hájení mostu přes Labe, hospodář- ský význam dopravy po vodě: vývoz, dovoz, spoje- ní s mořem; Polabí jako zdroj přírodních krás)
Bor Drážďany Sedanstrass 19 Labe vlastivědný muzeum
21 article
Materiál tedy jest přírozeně obdobný jako v mu- seích ostatních, odlišná je pouze methoda, podle níž se vystavuje; vzájemný pak poměr podobný asi jako mezi umělecko-průmyslovou sbírkou, rozděle- nou dle potřeb speciálního vědeckého studia, a výstavou interieurů. Že tento způsob musejní ma- teriál přibližuje mládeži a zužitkuje k jejímu vzdě- lání mnohem spíše než vědecké instituty musejní které nemohou obsáhnouti leč jeden obor a ne- mohou hověti zvláštním ohledům paedagogickým, jest zjevno. Bylo by se jen ptáti, zdali velký apa- rát správní a finanční, bez něhož zakládání no- vého musea a koupě i udržování sbírek se ne- obejde, jest nezbytný čili je-li nutno zřizovati stá- lou výstavu v podobě musca anebo stačily-li by pravidělné výstavy, při nichž užilo by se materiálu museí vědeckých a školních sbírek. Uváží-li se, jak zodpovědné a drahé jest udržovati museum a to, že objekty k takovým výstavám potřebné [typy) jsou ve sbírkách běžné“), t. j. že musea mají mno- ho takovéhoto materiálu z nejužšího oboru sve působnosti nevystaveného v depositářích, jest se asi rozhodnouti ne pro museum, ale pro pravi- delné výstavy, jichž efekt byl by při úspoře za režii musea mnobonásobně pronikavější. Kočovné výstavy „Rakouského Musea“ jsou na příklad s to. aby v zásadě možnost podobného podniku dokáza- Jinak otištěný program zmíněné výstavy o
22 article
Labi“ dokazuje důslednou methodu a účelnou ekonomií ve výběru. Nárysy ve výstavě průmyslové školy illu- strovaly zájem o studium památek příznivě; v od- dílu návrhů na nové stavby ve smyslu ochranář- ském vadila poněkud známá tendence povyšovat- vzdělání na průmyslové škole na školu architek- tury.. .. .. . .lství*) kam část kon- gresistů si vyjela, postavil si malý „Heimatschutz vlastní pavílon o ploše 480 m2. Jest tu galerie vy- braných pohledů na saské kraje, výstavka spolko- vé poradny stavební, exposice odboru pro nápra- vu bydlení (společná s některými jinými spolky téhož směruj, výstava ochrany živočišstva a při- rody vůbec, soubor řemeslných výrobků, hledicích k lidovým motivům a výstava literatury, uspořá- daná říšským Svazem „Heimatzschutz“. Výstavka stavební poradny saského „Heimatschutzu“ záleže v podvojných obrazech, jež ukazují jednak starý vzhled vesnic, domů, výkladů, jednak vzhled, způ- sobený novými změnami; nebo naopak, dnešní po- rušený vzhled a ideální návrhy, jak vrátiti místům po rozumu a návrhu spolku bývalou harmonii. Vý- stavka celkově vzbuzuje přání, aby i naše vůdč ochranné organisace na ochranu domoviny po- stoupily od „okrašlování“ k „ochraně domoviny v tomto smyslu; u nás totiž na venkově — jenž právě jest vlastním obvodem ochrany domovi- ny — podobné plánovité práce v širším rozsahu, pokud vím, nalézti nelze a také střediska této činnosti neřídí svou práci tímto směrem, takže tato jest repraesentována jen publicistikou, která ovšem ve svých vrcholných zjevech rozhledema pojetím stojí po boku cizíně, ale svou literárn propagací není s to náhraditi bezprostřední vliv na události, jakého podařilo se na př. dosíci ně- kterým našim spolkům na ochranu památek. Po- kud se dotýče podrobností této činnosti saského
m 2
23 article
*) Ke čtvrtletním výstavám Drážďanské mu seum vskutku si předměty ze sbirek připůjčuje. **) Česká publicistíka a technikové se roz- hodli pro překlad „Výstava stavebnictví““, (7) spolku „Heimatschutz“, nelze přejíti slabinu, která příliš často doprovází činnost ochrannou: jest to podporování a vytváření stavebních typů, jež nž- kdy za každou cenu snaží se dosíci malebnosti utkvívajíce na vnějším detailu. Výstava stavebních poraden zahrnuje v dru- hém oddíle regulační plány a modely, a to po- dvojně: jednak plány tak jak byly původně před- loženy, jednak jak byly poradnami upraveny, zá- roveň pak jsou u nich vysvětlívky, jež motivují provedené změny, v nich lze stopovati jak porad- ny na př. zabraňují při regulacích nemírným a zbytečným odkopávkám za účelem nutného sche- matického terrainu, jak zasazují se o vypuštění zbytečných ulic a o zmenšení šířky ulic, jež ne- jsou dopravními tepnami, jak regulují velikost blo- ků, často navrhovaných, takže nelze na nich sta- větí leč se ztrátou, anebo na odpor hygienické technické účelnosti, z plánu je také patrno, že poradny staví se na odpor zbytečnému nařezávání domovních bloků novými regulačními čarámi, jež odlišují se od starých mnohdy jen o nepatrné roz- díly a způsobuji nelaď ve vzhledu ulice, kde staré domy ustupují a nové vystupují; stejně dbá se n
24 article
příklad při pořizování regulačních plánů, aby hle- dělo se k tomu, aby každý majitel pozemku mohl pokud je to možno — stavěti sám na vlastní půdě, a aby nebyl plánem na zastavení donucován přikupovati mnohdy bezvýznamně úzké pruhy pů- dy (Schikannestreifen), při čemž leckdy bývá vy- sazen bezohledností a vyděračnosti souseda, který může mu tak po leta bránit svou neústupností ve stavbě. Rovně obsáhlá je výstava reformy bytu; v širším smyslu do oboru ochrany domoviny ovšem patří, protože všechna činnost stavební rozhoduje o vzhledu osady a přírody: jinak však samao sobě je otázkou převahou technickou, hospodářskou a hygienní, a to otázkou tak obsáhlou, že zařaze- vatí ji bezprostředně a důsledně do ochrany do- moviny vedlo by ku přetížení programu. Výstav- ba ochrany plactva obsahuje sbírku praeparátůa pomůcky k ochraně plactva (budky, napajedla, pa- sti na škodnou); výstavka ochrany rostlin zahrnu- je především diagramy a obrazy rostlin, typických v určitých krajích. Výstavka folklorisujícího umě- leckého průmyslu přidržela se obvyklé, v tomte oboru úrovně; vřele jest oceniti z publikační čin- nosti spolku vzorné pohledníce. Sjezdová litera- tura byla hojná a bohatě vypravena. Účastníkům dostalo se mimo „Zprávy saského „Heimat- schutzu“ Schumannovy monografie o Drážďanech (ze Seemanovy sbírky „Berühmte Kunststätten“ od státního saského ministerstva vnitra alba 60 světlotisků: „Sáchsische Schlösser und Burgen“ textem prof. dra. Brucka, od spolku „Verein fur
Schumannův Seemanův Schlösser Burgen profesor doktor Drážďany Bruck Berühmte Kunststätten spolek „ SF 60 světlotisk
25 article
Geschichte Dresdens“ obdobně vypraveného díla Machovského: „Erhaltenswerthe bürgerliche Bau- denkmäler in Dresden“ a od spolku „Kgl. Sächsi- schen Altertumsverein“ souboru otisků z „Neues Archiv für Sšchsische Geschichte und Alter- tumskunde XXXIV.“, z nichž nejzajímavější Müt- terleinova studie o stavebním vývoji náměstí před Zwingrem, a zvlášť o podilu Semperově na těch- to úpravách. — Kongres zavdal také podnět k vy- dání dvou zajímavých knih až v pozdním letě: Jest to II. díl Oechelhauserova výboru ze sjezdových protokolů „Denkmalpílege“ (Seemann. Lipsko 1913) a Bredtův spisek Jugendpflege u. Heimat- schutz [Düsseldorf, 1913. Schwann.j.
Machovský Semperův Seemann Bredtův Schwann Drážďany Zwinger Lipsko Düsseldorf Geschichte Dresden Erhaltenswerthe bürgerliche Bao Neue archiv für Sšchsische Geschichte und Altertumskunde XXXIV Jugendpflege u . Heimatschutz
26 article
Hledíce k naznačeným projevům propagační- ho úsilí ochranců památek v Německu, nemůžeme leč uložiti si, aby i naše ochrana památek, vy- spělá v krátké době k určité formulaci úkolu a ku positivní prácí vědecké, vyvršila svůj program ta- ké podnikem, jenž byl by jednak revisí posavad- ní práce a jednak spolu by manifestoval a pro- pagoval ideu před očima národa, pro nějž se tato práce koná. Byla by to naše výstava na ochranu památek a domoviny — výstava všech oborů všech prostředků ochranných a spolu s výstavou odborné kursy a sjerd na ochranu památek, který by svým rozsahem poukázal k ochraně památek jako ku programu, nesenému celou organisací, ve- řejnou i širokými vrstvami národa. Myšlenka to jistě sdílená obecně, jež čeká jen na příležitost a energii, jež by ji uskutečnilaj ne- bude splněna zítra, ale není zároveň o nica více utopická, než na př. návrl na národopísnou vý- stavu ve chvíli, kdy byl vysloven. Ješek Hoiman
Hoiman Německo
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Vyšší třída aktívitních přídavků. Z Vídně, 7. října. (K. k.) Nařízením veške- rého ministerstva ze dne 7. října bylo ve smyslu zmocnění, daného vládě zákonem z 19. února r. 1907, 101 úřadní místo zařaděno do nejbližší vyšší třídy aktivitních přídavků než je třída, srovnávající se s počtem obyva- telstva. Se zřetelem na četné petice, jež do- šly zatím jednotlivých ústředních úřadů z míst. na něž nebyl vzat zřetel, byla od c. k. stati- stické ústřední komise vyžádána další dobro- zdání. Protože svrchu zmíněná komise dospěla při opětném vyšetření drahotních poměrů ku přesvědčení, že by dodatečné zařadění jed- notlivých míst do nejbližší vyšší třídy aktivit- ních přídavků bylo oprávněno, rozhodla se vláda použiti opět zmenění, jí daného. Aby byla zjednána ihned ještě další základna k úsudku, má-li na jednotlivá místa býti vzat zřetel, byla zemským vládám poskytnuta pří- ležitost, aby zaujaly stanovisko k návrhu sta- tistické ústřední komise. Vláda zařadila nyní nařízením veškerého ministerstva ze dne 7 října — nařízení toto bude uveřejněno v zí- třejší „Wiener Zeitungu“ — ona úřadní místa, jež byla označena za místa, zasluhující zvlášt- ního zřetele, do nejbližší vyšší třídy aktivit- ních přídavků. Aby se dle možnosti vyšlo vstříc přáním státního úřadnictva, byla tato dodatečná akce vybudována na širokém základě, a tato výhoda byla příznána, ačkoliv vyžaduje značného nákladu tměř 600.000 K, celkem 71 úřadním místům.
Vídeň den 7 říjen Wiener Zeitung
28 article
— Sensační polítický podvod, kterého se včera dopustil orgán pp. dra. Novotnéhoa dra. Hajna „uveřejněním smýšlené zprá- vy o „bouřlivé schůzi“ říšských a zemských poslanců národní strany svobodomyslné, uči- nil v politické veřejností dojem zrovna opač- ný, než jeho autoří zamýšleli. Z poledníkůa večerníků zaznamenaly vylhaný operát státo- právní pouze „Národní Politika“ a „Prager Tagblatt“, tento však současně jej demento- val, opatřiv si správnou informaci. Uvádíme jako zajímavý zjev v české žurnalistice, že redakce „Hlasu Národa“ poptala se na pravdi- vost sensační zprávy orgánu, při nedávné po- rotě v Chrudimi tak hluboko do nedbalek mrav- ně svlečeného, na místě v naší straně nejkompe- tentnějším, a nabyvši pravdivé informnace, sensaci státoprávní ignorovala. Z toho všeho viděti, že orgán pp. dra. Novotného a dra. Hajna není považován za stak čistý pramen novinářský, aby se z něho slušná redakce mohla napít... Státoprávní sensace docílila jen toho, že jsme ve včerejším večerníku uve- řejnili oficiální zprávu, která příteli nepříteli dosvědčuje, že v naší straně je jednomyslné přání a jednosvorná touha, aby dr. Kramář vrátil se v če- lo strany a že vybájenými lžemi a na po- litický podvod vypočtenými prostředky jsou veškeré zprávy radikálních listů o tom, žev naší straně menšina dusí většinu a že by dr. Kramář měl být v zájmu strany obětován.
Hajn Prager Novotný doktor Kramář Chrudim
29 article
Konstatováním těchto fakt měly být radikáln strany ušetřeny do neděle; sensační trik státo- právního denníku vyvolal však jeho konsta- tování a tempo. — Bez poznámky. Vládním zástupcem v úrazové pojišťovně dělnické jest dle „Prager Tagblattu“ jmenován místodržitelský rada Josef Schenc, Čech. „Prag. Tagblatt“ dovodiv citátem, že němečtí poslanci o své poslední schůzi v Praze žádali vládu, aby vládním zástupcem ve zmíněné pojišťovně byl jmenován opět úřadník německé národnosti, praví o jmenování místodržitelského rady Schence toto: „Jak toto jmenování dosvědču- je, nedá se ani ve Vídni ani v Praze mnoho na resoluce německých poslanců. — Do radikálního tábora promluvil poslane dr. Masaryk na schůzi voličské dne 4. října ve Valašském Meziříčí. Na dotaz jednoho voliče, pa- trně sociálně-demiokratického, jak daleko postou- pilo starobní a imvalidní pojištění, odpověděl prof. dr. Masaryk dle „Času“ takto: „Osnova zákona je takřka vypracována, a mohlo by se o ní jednati už v tomto zasedání. Myslím také, že se nenajde strana, která by byla proti němu. To ale zna- mená udržet parlament, nerozbíjet ho. Heslos bez českého sněmu žádná říš- ská rada je na uváženou.“ Soudíme, že tě- mito výroky prof. M asaryk varuje české radí- kální strany před politikou, která by dělnost parla- mentu ohrožovala. Prof. dr. Masaryk však také varuje a kárá své vlastní stranníky před ukvapenou radikální politikou, aspoň ony jičín- ské bývalé realísty, kteří hlasovali pro pě. Cho- covu resoluci, v níž se výslovně pravilo, aby čeští poslanci dodrželi ve Vídni heslo: bez českého sně- mu žádná říšská radal
Schenc Čo Praga doktor Masaryk profesor Praha Vídeň valašský Meziříčí cho
30 article
— Němci mezí sebou. V německé žurnalistice v „Deutschböhmen“ jeví se zmatek, vládnouciv německých stranách, v barvách, možno-li ještě křiklavějších, než tamo. „Nordböhmisches Tag- blatt“ usiluje opětně dodati váhy zbrklému poža- davku pro odvolání kn. Thuna z Čech argumentem, že minístr spravedlnosti nebude brátí podílu na česko-německých konfereneích, ač- koli prý zrovna jeho resort bude vyrovnávacími poradami nejvíce dotčen. A proto — vyvozuje — neměl by ani kn. Thun být účasten vyrovnávacích porad. Jestiiže hr. Stürgkh se do všech důsledků postaví po bok kn. Thunoví, měli by prý němečtt poslanci žádat odstranění i hr. Stürgkha! Cítujeme na důkaz, že ani mezi Němci nepatří dělání poli- tiky k údělům rajským.
Němec Thun Čo Stürgkh Nordböhmisches tag
31 article
— Pro dohodu českoněmeckou. Na začátku schůze bursovní rady, konané dne 6. t. m. za před- sednictví bursovního presidenta pana cís. rady Jindřicha Ronze a u přítomností bursovního ko- mísaře pana c. k. dvorního rady A. Koszlera, učinil předsedající delší projev v záležitosti národ- nostního vyrovnání. Bursovní president zdůraznil ve své řečí, že napiaté poměry mezi obě- ma národnostními kmeny naší země trvají již příliš dlouho. Před krátkým časem pozvedla hlasu svého ve prospěch národnostní dohody vážená národo- hospodářská korporace a tento projev byl přijat v obou národních táborech se živým souhlasem. Neni také divu, jelikož právě živnosti a obchod trpí nejvíce národnostními nesváry, Obzvláště na Praž- ské plodinové burse doznal tento podnět nejvře- lejšího ohlasu. Sverné spolupůsobení, které spo- čívá na obapolné úctě obou národností v této korporaci, zejména v bursovní radě, jehož ovoce — zvelebení této pro náš domácí obchod s obilím, ja- kož i na tomto interesovaný průmysl nejdůležitější instituce — jest toho dokladem, že takovýto po- kojný stav také v jiných odborech lidského za- městnání naší vlasti jest k docílení a že by musí býti co nejutěšenější. Pražská pledinová bursa po- zvédala povždy svého hlasu ve prospěch národ- nostního vyrovnání a chová nejupřímnější a nej- toužebnější přání, aby nový pokus dohody za spo- lučinnosti zástupců nejdůležitějších nár.-hospod.
Ronz A Koszler
32 article
korporací co nejdříve byl předsevzat a dodělal se nejlepších výsledků. Bursa jest ochotna dle svých nejlepších sil přispřvati k této práci ke bla- hu naší vlasti a státu.“ Tento projev byl shromá- žděním za velkého souhlasu jednomyslně přijat. Jménem členů bursovní rady vyslovil pan cís. rada Ludvik Soyka presidiu za tento projev, který od- povídá úplně smýšlení veškerých členů, nejvřelejšt dík. — Představenstvo obchodního gremia v Plzni učinilo dne 6. října projev pro nutnost brzkého vyrovnání českoněmeckého, V projevu vzpomíná se iniciativní akce, učiněné prohlášením cís. rady Svobody z Plzně na známé schůzi Zem- ské jednoty obchodních gremií v Praze dne 17.
Bursa Ludvik Soyk Plzeň Praha rada Svoboda
33 article
září 1913 ve prospěch vyrovnání českoněmeckého a konstatuje se, že onen projev gremiální ústředny způsobil u Čechů i Němců pravé pohnutí a u všech, kterým upřímně záleží na klidném soužití obou národností v naší vlasti, upřímnou radost, že ko- nečně někdo měl odvahu říci prostě a upřímně to, co všichni lidé dobré vůle v Čechách již dávno i myslili a cítili. Obchodní gremium v Plzni upřímně děkuje Zemské jednotě českých obchodních gre- mif v království Českém v Praze za tento projev a je přesvědčeno, že, vyvolá-li projev onen u ně- meckého obyvatelstva král. Českého tu smířlivost kterou Čechové již tolikráte a ve svrchované míře osvědčili, že se zdaří českoněmecké vyrovnávace pokusy pro dobro všeho obyvatelstvo našeho krá- lovství. — Plzeňský odbor Spolku ce- stujícícb obchodníků v Rakousko- Uhersku vsresl se ve své schůzi ze dne 5. 1. n na projevu, v němž vítá z celého srdce aksi praž- ské obch. komory, jakož i několika českých a ně- meckých obch. koroporací k docílení národnostníh míru v Čechách a žádá nejen politiky z povolání, nýbrž zvláště zástupce obchodu, průmyslu a živ- nosti, aby celou vahou spolupůsobilí k národnost- nímu míru v Čechách, jehož snad uskutečnění bude skutkem nejvyšší politické mohdrosti, zralostia vážnosti. — Dne 7. t. m. konala se v Plzní schůze
Čecho Němec Čechy Plzeň Praha Rakousko Uhersko
34 article
Spolku německých obchodníků a prů- myslníků v Plzní, na které bylo jednáno o vyrovnání českoněmeckém. Schůze vyzněla pro nutnost brzkého uskutečnění dohody českoněmecké. — K plzeňskému sjezdu svobodomyslné mlá- deže. Účast svou na sjezdu přislíbili kromě dra. Kramáře také někteří jiní poslaneia přední činitelé strany — Úmrtí. Z Jilemnice, 7. října. (Zvl. tel. »N. L.«) V úterý odpoledne dne 7. t. m. zemřel v Jilemnici po delší trapné nemoci ve věku 65 let obchodník p. Fr. Xaver Jerie, rytíř řádu Františka Josefa, čestný měšťan jilemnický, čestný občan městyse Jablonce n. Jiz. a obce Benecka. Žemřelý byl od 21. prosince 1885 až do 3. dubna 1912 sťarostou města Jilemnice, předsedou městské spořitelny, členem okresního výboru atd. a získai si svým zdárným působením v životě veřejném
Kramář Jerie František Josef Plzeň Jilemnice Jablonec Jizera obec Benecko