2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
8. řijna 1913. Číslo 276.
4
article
V městě úplný zmatek. Šíří se zlověstné
zprávy. Rumuní blíží prý se k hlavnímu městu.
Za několik dní zde budou.
Ministerstvo Daneva ještě před válkou podalo
demisi. Car poručil Malinovu sestavit „koncen-
trační“ kabinet ze zástupců všech stran — k vůli
zachování pořádku v zemi. Až se budou vracet
vojáci po takovém válečném a politickém popra-
sku, bude příznivá půda k agitaci protí státnímu
zřízení. Třeba proto sestavil vládu ze zástupců
všech politických stran, i z krajních levých.
Jednání o nový kabinet vleče se mdle. Rado-
slavov chce premiérství, do kabinetu Malinova
nechce vstoupit. Nevole vůči Rusku ve společ-
nosti přibýváj Rusko prý přivedlo Bulharsko do
tohoto plačtivého postavení
V Sofiji, 17. července,
Ministerská krise trvá. Vede se napistý záku-
lisní boj. Austrofilský proud chce ministerstvo Ra-
doslavova čili tak zvané „nacionalistické“. „Tehdy
se nás Rakousko energicky ujme, a zastaví ru-
munský vpád.“ Většina důvěřivě kývá hlavou.
V Sofiji je hromada uprchlíků z Makedonie.
kteří chtí se spasit od řeckých a srbských zvěr-
stev. Rozložili se v svobodných místnostech lido-
vých škol. V Dupníci prý jich je několik tisíc.
Do Sofije přibyly prvý jizdní a gardový plek.
S pluky vezou strojové pušky. Ptám se jistého de-
mokrata, stojícího vedle mne, nač to vojsko?
— Kdo ví, co ještě nebude? Snad bude (řeba
chránit pořádek. Snad budou řezat hlavy různým
rusofilům a vrchním velitelům — při tom zlověst-
ně podíval se na mne.
— Já řku, smutná perspektiva.
Za kavalerií přišla artilerie.
Danev
Malinův
Nevole
Rusko
Bulharsko
Rakousko
Makedonie
ministerstvo Ra
5
article
V Sofiji, 18. července.
Dnes od rána máme nové ministerstvo Rado-
slavova, složené z členů „liberálných“ stran. Vůdee
stambulistů. Genadiev, je ministrem zahraničných
záležitostí, vůdce mladoliberálů Tončev je mini-
strem financi; ostatní ministři jsou osobnosti dru-
hého řádu. Celé ministerstvo je par excelence au-
strofilské, protože, jak zde hovoří, „rusofilská po-
litika“ Danevova udělala bankrot na celé čáře.
Potkávám korespondenta „Reichspostu“. Mne
si ruce radostí a slavnostně vykládá:
— Ještě předešlou noc mluvil jsem s ministrem
presidentem Radoslavovem. Řekl mi: „Od nynějška
hypnosa rusofilismu v Bulharsku docela se vypaří.
Bulharsko teď vstupuje v nejintimnější spojenís
Rakouskem — na vždy. Můžete to-mým jménem
sdělit svému časopisu.“ Už jsem to telegrafoval.
Teď půjdou bulharské věcí dobře. Rakousko při-
nutí Rumuny odvolat svá vojska a Řeky i Srby
Lstoupit na své staré posice. Otázka dělby teri-
toria bude odevzdána evropské konferenci, a tam
bude Rakousko hájit zájmy bulharské.
Tončev
Radoslavov
Rumun
Řek
Srba
Bulharsko
Rakousko
6
article
Za chvíli litostivě dodal: — Vlastně všechny
tylo srážky mezi balkánskými státy jsou hloupo-
stí. Ale až se začne souboj mezi velmocemi, to
bude zajímavé. Rakousko vášnivě si přeje toho
souboje, ale, žel, Rusko se vyhýbá. Nastala annexe,
Rusko ustoupilo. Objevila se albanská otázka, Ru-
sko zase ustoupilo. Teď zase ustoupí. To je
mrzuté
— Přiliž spěcháte — odpověděl jsem mu. —
Asi záhy přijde doba, kdy Rusko přijme vyzvání
Rakouska ..
Nový ministr zahraničních záležitostí Gena-
diev šešel se dnes s ruským vyslancem, kterému
prohlásil:
— Naše situace je zoufalá. Vláda ze bud
starat co nejrychleji likvidovat zbylé nešťastné
dědictví. Přijímáme návrh ruské vlády a hned po-
šleme do Níše delegáty uzavřit mír a Řeckem
se Srbskem:
Zároveň byl ministr financí Tončev u rakou-
ského vyslance hr. Tarnowského. Tarnowski měl
prý delší audienci u cara Ferdinanda.
Tončev
Tarnowski
Ferdinand
Rakousko
Rusko
Řecko
Srbsko
7
article
Navštívil jsem Daneva. Je velmi rozčilen. Vy-
kládal mi smutnou historii své politiky.
Po celou dobu byl jsem mezi kladivem
kovadlinou. Snažil jsem se mírně Hikvidovat bal-
kánskou válku, nadál jsem se podpory Ruska, ale
naši „nacionalisté“ ve své politické krátkozrakost
stále mne hatili ve všech mých krocích, a kdyi
jsem již byl hotov jeti do Petrohradu, proti vůl
vlády došlo v pohraničním pásmu ke srážkám,
které daly podnět k všeobecnému útoku bývalých
spojenců a zmařily všechny mírné záměry a pro-
jekty mé vlády. Naši bývalí spojenci zřejmě přáli
si a chystali se bojovat s námi; čekali jen zámin-
ku, aby se mohli na nás vrhnout. My jsme potom
učinili opatření zastavit postup vojsk, ale bývali
spojenci pokračovali v útoku a krutá, bratrovra-
žedná válka se začala.
— Ale když jste věděli, že Srbi a Řeci hle-
dají záminku k válce, proč jste jim poskytli tu
záminku srážkami na hranicích?
Na to Danev odpověděl-
— Všechno neštěstí je v tom, že u nás tehdy
vládla ne jedna, ani ne dvě, ale docela tři vlády.
Srb
Řek
Rusko
Petrohrad
8
article
Nijak jsme nečekali, že pohraniční srážky povedou
k takovým ohromným výsledkům. Nečekal jsem,
že náš náměstek vrchního velitele generál Savov,
dopustí srážku v takových rozměrech. Pospíšili
jsme zahasit požár,ale bylo již pozdě. Naši bývala
spojenci stáhli udidla a na scénu vystoupilo i Ru-
munsko. Tehdy jsem se obrátil k Sazonovu s pro-
sbou, aby ruská vláda sprostředkovala mír. Dá-
vali jsme Rusku právo stanovit podmínky. Ale zá-
roveň jsme prosili, aby Rusko zastavilo vpád ru-
munský a turecký. To bylo 9. července. Rusko
sdělilo nám svůj návrh míru s velmi těžkými pod-
mínkami. My s krvácejícím srdcem přijali jsme
podmínky. Ale vpád rumunský se nezastavila
Turci také postupovali dále. Řusko sdělilo nám
nové přání, abychom šli do Niše jednat přímo se
Srby a Řeky. Nového, neurčitého návrhu Ruska
jsme nemohli přijat, protože jsme nevěděli, co nám
Srbi a Řeci řeknou. Chování Ruska si nedovedu
vysvětlit. Snad tím, že Rumuni. Turci, Řeci a Srb
neposlouchají Ruska. Mé naděje na pomoc Ruska
ztroskotaly a vůbec moje politika utrpěla porážku.
Savov
Sazonov
Srba
Řek
Srb
Rumun
Turek
Rusko
Turec
Niš
9
article
Podal jsem demisi a navrhl jsem kosliční kabinet.
Ale to se nestalo; prý proto, že socialista Sakazov
nechtěl vstoupit do vlády. Ale potom jsem se do-
věděl, že tomu tak není. Sakazov nezříkal se.
Patrně stalo se tu cosi záhadného, následkem čeho
máme kabinet radoslavistů a stambulovců.
V Sofiji, 21. července
Osoby, které jsou blízky caru Ferdinandovi.
praví, že ztratil hlavu a bojí se o svůj život: ny-
nější ministerstvo je jeho tělesná stráž. Zvláště
těžkou ranou pro Ferdinanda bylo obsazení Odri-
nu Turky. Ferdinand prosil ruského vyslance, aby
Rusko toho nedopustilo. Ale co může udělat vy-
slanec? Turci neposlechnou Ruska? Máme snad
vypovědět k vůli tomu druhou osvoboditelskou
válku?
Jmenování generála Savova vrchním velitelem
dvou armád vzbudilo překvapení v zdejších po-
litických i díplomatických kruzích; všichni čekali.
že generál Savov bude postaven před soud pro
svůj rozkaz, útočit na celé čáře proti Srbům a Ře-
kům, čím byla vyvolána pro Bulharsko osudná
válka a vtržení rumunských a tureckých vojsk.
Patrně Savova brání mocná ruka. To dává důvod
věřit pověstem, že vojenské dobrodružství Savova
nestalo se bez souhlasu dvorních kruhů.
Sakazov
Ferdinand
Turek
Savův
Savov
Srba
Rusko
Bulharsko
10
article
V Sofiji, 22. července.
Nový kabínet Radoslavova-Genadieva již pátý
den je u vlády. Všichni se přesvědčili, že od Ra-
kouska a vůbec od trojspolku Bulharsko nemůže
čekat reálné pomoci. Jedno je jasno Bulharům: na
příští evropské konferenci Rakousko a Italie sli-
bují podporovat Bulharsko.
V Sofiji, 24. července.
Zajímavý fakt, že hrůzu situace poznávají jen
vládnoucí strany a jim blízcí lidé, ale dav cítí jen.
že je cosi v nepořádku, když vidí vůkol tisíce ra-
něných, důstojníků i vojáků bez rukou, bez nohou.
Co se tiskne v bulharských novinách, naprosto
nevyslovuje skutečnosti a skutečné nálady Bul
harů. Následkem přísné vojenské censury neod-
vinlý hlas spelečnosti nemůže nalézti výrazuv
tisku.
Italie a Rakousko.
Přes to, že oficiosní tisk vídeňský popřel, že
by místodržitelství inšprucké vydalo podobný výno
o propuštění cizozemců z obecních služeb jako mi-
stodržitelství terstské, neustává italský tisk v úlo-
cích protí Rakousku, kterému přisuzuje nepřátelské
úmysly proti Italii.
Bulhar
Bulharsko
Rakousko
RadoslavůvGenadiev
11
article
„Čorriere della Sera“ přináší dopis z Tridentu
v němž se poukazuje, že již r. 1910 místodržitelstkí
inšprucké dalo obcím na srozuměnou, že přísluš-
níci království italského v obecních službách mají
přijati rakouské občanství, ježto je nepřípustno, aby
cizinci zaujímali veřejné úřady, ale chce-li vláde
terstským opatřením dáti ráz všeobecný a objektiv-
ní, proč prý nevydá podobné dekrety v jiných ze-
mích a nepřihliží také k jiným cizincům? V Halič
je prý mnoho občanů z ruského Polska v městských
službách a také v Čechách, na Moravě a ve Slez-
sku; v německém území prý by se nalezlí přísluš-
níci německé říše, kteří jsou městskými úřadníky
Dále vyličuje se drasticky utiskování Italů v Tren-
tinu i postup germanisace. Vláda prý netají své
nepřátelství vůči Halům, a to nejen z království
nýbrž vůči všemu, co je a chce zůstati italským
Italský tisk všeobecně uvádí výnos terstského
místodržitelství v souvislost s mezinárodní politi-
kou, jak jsme již dřive ukázali citátem z „Messaggie-
ra“. Také římský dopisovatel „Journal de Geněve“
praví, že lze-li věřiti kolujícím pověstem a jistým
článkům, uveřejněným posledně v tisku, Rakousko-
Uhersko, popuzené chováním berlínské vlády, hodlá
prý vystoupiti z trojspolku, kde již nenalézá dosla-
tečné opory, a chce se sblížiti s mocnostmí troj-
dohody.
Italos
Hal
Geněve
Halič
Polsko
Čechy
Morava
Tren
RakouskoUhersko
Trident
Čorriere della Ser
12
article
Při tom je zajímavo, že i oficiosní římská „Trí-
buna“ neostýchá se nepřímo štváti proti Rakousku.
Uveřejnila totiž tuto depeši z Bělehradu:
„V politických kruzích srbských se jeví pocity
sympatií a vděčnosti vůči Italii, poněvadž její přá-
telské rady v konfliktu srbsko-albanském, ač byly
v podstatě stejné jako rady, dané Rakouisko-
Uherskem, byly přece dány ve formě méně oficiál-
ní a tonem velmi srdečným a inspirovány skutečný-
mi zájmy Srbska, které by chybilo, kdyby se dale
zatáhnouti do mezinárodních zápletek.
V Římě ne patrně pociťuje, že je nebezpečno
buditi na Balkáně zbytečné antipatie, a proto ital-
ská vláda, ač postupuje společně s rakouskou, snaží
se býti aspoň zdvořilejší a šetrnější, velmi příznačno
však jest, jak římský oliciosus obratně svaluje
veškeré odium na spojenecké Rakousko.
Rakousko
Bělehrad
RakouiskoUhersko
Srbsko
Řím
Balkán
13
article
Ulster proti home rule.
Vůdce ulsterského odboje, str Edvard Carson
skončil v sobotu triumfální cestu po Ulstru meefin-
gem v Armaghu a přehlídkou 4500 dobrovolníků.
Tento týden započala podzimní politická kam
paň schůzemi v různých městech, na nichž mluví
členové vlády a jiní vynikající politikové. Tak
Mc. Kenna mluvil v pondělí v Pontypoolu a v úte-
rý v Pontmynddu. Dnes ve středu mluví Churchill
v Dundee, lord Robert Cecil v Manchestru a Me
Kenna v Abersychanu, ve čtvrtek Churchill opět
v Dundee, v pátek Mc. Kenna ve Vartegu, v sobolu
pak Lloyd George v Bedlordu a lord Robert Cecil
v Glasgowě. Hlavní zájem budí jednak agrární re-
forma, k níž asi Lloyd George vyloží své návrhy
v sobotu v Bedlordu, a pak otázka home rule.
proti níž Bonar Law a sir Edvard Carson uspořádaj
velký protestní tábor v Birminghamu buď 22. li-
stopadu nebo 6. prosince.
Dle řečí sira Edvarda Carsona v Armaghu
bylo by málo naděje na dohodu v této otázce.
Pravil, že všude zní staré heslo „nepoddať se“.
a dále uvedl: „Co se týče nynější situace, mohu
pouze Híci, že, pokud vím, žádný kompromis, ani
konference nebyly navrženy vládou a zajisté mohu
říci, že žádný kompromis, ani konference nebyly
navrženy oposicí. Doporučuji vám, abyste nevě-
novali velkou pozornost — pokud to nebudeté míti
autoritativně potvrzeno — kolujícím pověstem
blízké konferencí. Nyní jděte po své práci a zů-
stavte jiným politickou práci, která nás konečně
vysvobodí z nejvážnější situace, jaká za našeho
živola stihla naši vlastní zemi, Spojené královstv
a říši.
Francie a španělsko.
Carson
Churchill
Cecil
Lloyd George
Law
Ulster
Armagh
Dundee
Manchestr
Abersychan
Bedlord
Glasgow
Birmingham
Francie
I Kenn
14
article
President francouzské republiky Poincaré byl
včera slavnostně uvítán v Madridu a návštěvě
jeho se po všem, co předcházelo, přisuzuje zvláštní
význam. Již z nedávné cesty ministerského před-
sedy Barthova do Španělska bylo zřejmo, že
chystá jisté těsnější sbližení mezi oběma zeměmi.
o jehož možném dosahu se ve veřejnosti vysky-
tují různé úvahy.
Po prvém nadšení z projevů Barthouových
v Madridu ozývají se ve francouzském tisku
střízlivější hlasy, pokud jde o společný postup
v Marokku. Především »Temps« poukázal na
vážné obtiže společné akce vojenské a nyní
i »Matin«, jenž návštěvu Barthouovu nazval histo-
rickým dnem, uvádí, že při civilisačním díle
v Marokku je prospěšno, aby pronikání každé
mocnosti v příslušném pásmu se provádělo úplně
nezávisle. Při součinnosti by se vyskytly četné
obtíže, které by nevyhovovaly ani zájmům fran-
couzským, ani samolibosti španělské. Ale i bez
součinnosti jest si přáti, aby mezi zodpovědnými
vůdci došlo ku přátelské dohodě o dobrém po-
stupu. Výsledek bude dvojí: jednak vzpurné živly
přestanou věřiti, že mohou rozděliti Evropany
těžiti ze soupeřství, které zveličují, ve prospěch
vlastních podniků, jednak jistí členové kolonií
nebudou už mysliti, že ze snižování jedně národ-
nosti vyplývá nutně prospěch druhé. Konečně je
možna mravní solidaríta v potlačování nynějších
nebo příštích vzpour. Toho si přejí prozíraví lidé
a návštěva generála Lyauteye, jenž přijíždí sou-
časně do Madridu na výslovné přání královo, má
tento význam. Poskytne rovněž příležitost, jednuii
o otázce Tangeru, která má ještě daleko do roz-
hodnutí. Bylo by odvážno, kdyby se chtě o jíti
dále.
Poincaré
Barthův
Barthouův
Evropan
Lyautey
Madrid
Španělsko
Maroko
Tanger
15
article
Na půdě hospodářské sní obchodníci obou
národů o dohodě, příznivé jejich zájmům. Dvě
překážky staví se tu v cestu. Předně odpor jiho-
francouzských vinařů, kteří se obávaji možné
konkurence španělských vín a pak je nutno po-
drobně zkoumati každý druh zbaží, aby ze snížení
tarifů netěžili zvláště třetí. Žádná z těchto pře-
kážek není nepřekonatelná, zejmena možno říci
francouzským vinařům, že Španělsko může od
nich kupovati jisté druhy vína, které se tam již
nevyskytují a jichž Španělé velmi postrádají.
Zbývá otázka čistě politická, a tu nutno
přesně vytknouti eventuality. Pro Francii je ne-
sporně výhodno, aby v případě evropské srážky
byla na jihozápadě zbavena všech starostí. Mohla
by použiti některého španělského přístavu při
dopravě vojska z Afriky do Francie a vyhnouti
se tak dlouhé plavbě, kterou žádná eskadra ne-
může úplně zajistili proti veškerému nebezpečí
na širém moři bez opory na sousedním pobřeží
Kromě toho žpanělské válečné loďstvo je v zá-
rodku, ale za několik let bude míti dvě divise,
které mohou míti svou cenu. Přátelský poměr
mezi oběma zeměmi je ludíž pro Francii v kaž-
dém případě výhodný. Při dohodě však jdeo
vzájemnost a francouzští státníci jsou příliš opa-
trni, aby utvořili závazek, jenž by pro Francii
měl důsledky při obtížích, které by mohly vznik-
nouti mezi Španělskem a některou mocností v ně-
jaké vzdálené državě. Naproti tomu jsou pro do-
hodu v zásadě velmi srdečnou.
Španěl
Španělsko
Francie
Afrika
16
article
Návštěva presidenta Poincaré jest událostí.
která vyhovuje přáním vůdčích kruhů španělských
a jest prvním krokem k politické orientaci, která
by mohla dovoliti Španělsku, aby hrálo vý-
hodnou úlohu v evropském koncertu. Před
několika měsíci Hlásali řečníci v kortesech úplnou
neutralitu ve všech případech. Prozíravější stát-
níci soudí, že dhes je v Evropě dokonalá neutra-
lita chimerou a klamem. Nechtějí už osamocení,
v němž nenalezli výhod. Hledají přátele a obra-
cejí se přirozeně k sousední republice, k níž váže
Španělsko tolik vzpomínek a příbuzenství. Pa-
novník jejich je povzbuzuje celou svou autoritou
v tomto sbližování, prospěšnému oběma národům,
které vžak dovoluje, ne-li rozřešiti, aspoň zkou-
mati v duchu plodné smířlivosti četné obtíže,
které se ještě vyskytují.
Poincaré
Španělsko
Evropa
17
article
Sjezd na ochranu památek a
domoviny v Drážďanech 1913.
Sjezd na ochranu památek a
domoviny v Drážďanech 1913.
IV.
(Závěr.)
Společenskými událostmi sjezdu bylo kromě
večer na uvítanou slavnostní představení ve dvorní
opeře a přijetí na radnici stanostou města Drážďan
taj. radou Beutlerem.
Současně s kongresem bylo uspořádáno něko-
lik výstav s obdobým programem. Byla to výstav
státního saského památkového archivu, výstav
prací ze soutěží, jež vypisuje „Verein für skcha.
Volkskunde“ ve školách na kresby a modelování
stavebních památek, výstava ukázek ze školského
musea vlastivědného v Drážďanech a výstava vy-
měřovacích rysů žáků průmyslové školy drážďan-
ské a jejich stavebních návrhů ve smyslu domácí
tradice.
Beutler
Drážďany
18
article
Výstava archivu byla v aule techniky a vypra-
vil ji správce archivu profesor Bruck, jenž vypra-
coval pro kongresisty i katalog výstavy a náčrt vý-
voje archivu; současně byla určena výstava i pro
účastníky prvého sjezdu správců památkových
archivů, jenž bohužel zasedal součašně se sjezdem
na ochranu památek, takže účastníkům jednoho
nebylo lze vyslechnoutí porady druhého. Na vý-
stavě bylo především ukázkami demonstrováno
zařízení archivu: krabice s fotografiemi, s negativy.
s lístkovým katalogem, s kresbami a rysy, katalo
knihovny archivu, pohlednice, výstřižky a odborná
literatura.
Z archivního materiálu bylo vystaveno mnoho
kreseb, rysů a fotografií, připojených buď při vy-
dávání saského soupisu památek nebo při opravách
památek, nebo věnovaných archivu. Praxe saské
komise na ochranu památek byla ilustrována ukáz-
kami prací konservačních na kamenných skulplu-
rách (m. j. zajímavý případ škodlivého vlivu fluátu
na piskovec), na obrazech a na dřevořezbách (na
oltářních sochách z Ebersgrünu doloženo jednak
zábezpečení zbytků polychromic pro deposici
museu, jednak oprava soch pro další upotřebení k
účelům církevního kultu.
Na výstavě byly vystaveny také práce o do-
plnění oltářů v Stöckendorfu a v Dippoldiswalde.
Bruck
Dippoldiswalde
19
article
Prvý z nich ve lotografii (jež ostatně také byla
již publikována v „Mitteilungen der kgl. sächa.
Kom. zur Erhaltung der Kuhstdenkmäler 1909—
1911“ na str. 100), druhý v originále. V obou při-
padech šlo o to, aby k zachovaným oltářním so-
chám byla pořízena nová a jako moderní rozezna-
telná olář. architektura, v I. případě žlo o nástavec
nad gotickou archou Stöckendorfskou, v druhém
případě o doplnění ranně renesaněního oltáře, za-
chovaného v kostře se sochami v král. umělecko-
průmyslovém museu, a určeného po opravě do ko-
stela sv. Mikuláše v Dippoldiswalde. Je jisto, že
v obou případech podařilo se saské komisi zachrá-
niti pro další užívání kus kostelního inventáře v
Stěckendoríu a vzkřísiti k životu v kostele dippol-
diswaldském památku, pohřbenou již v museu; není
však provedení i bez stránek stinnýcha je to totiž
zároveň jednak restaurace se všemi nevýhodami.
jednak doplňky na obou oltářích plnokrevným u-
měním moderním nejsou. Konservační a restau-
rační práce komise byly mimo to doloženy sou-
borem podvojných fotografií jednotlivých předmě-
tů před a po opravě (mezi nimi serie autochromu
z atelieru O. Bohra v Drážďanech).
Výsthvka prací školního žactva z podnětu
spolku „Verein für sKchsische Volkskunde“ ſkresby
skirzy, modely) ukázala, že práce spolku na ško-
lách v Sasku dobrala se již výsledků, jež nele
podceňovati. Jest si přáti, aby tato kreslířská
methoda paedagogická, jež ke obírá zevnějškem
zjevu, byla stejně plánovitě doplňována výchovou
k správnému pojetí památek, aby tedy nezavedl
ke sbírání „motivů a k esthetisujícím zálibám
amateurským.
svatý . Mikuláš
O Bohr
Dippoldiswalde
Drážďany
Sasko
Erhaltung der Kuhstdenkmäler
spolek „ SF für sKchsische Volkskunde
20
article
Vlastivědné museum („Heimatkundliches Schul-
museum“. Drážďany, Sedanstrasse 19) vystavilo u-
kázky abírek a vyložilo brožuru o svém cíli
práci. Sbírky musea zahrnují předměty z obor
musci: přirodovědeckéhö, historického, průmyslové-
ho, obchodního a j.: z tohoto materiálu pořízen
na příklad r. 1907 výstava pod heslem: „Labe
jeho význam pro Drážďany“ (geologické profily
fauna a Bora labská, dějiny labského břehu
Labe jako záštita Drážďan, labské povodně škůd-
cem Drážďan; hájení mostu přes Labe, hospodář-
ský význam dopravy po vodě: vývoz, dovoz, spoje-
ní s mořem; Polabí jako zdroj přírodních krás)
Bor
Drážďany
Sedanstrass 19
Labe
vlastivědný muzeum
21
article
Materiál tedy jest přírozeně obdobný jako v mu-
seích ostatních, odlišná je pouze methoda, podle
níž se vystavuje; vzájemný pak poměr podobný asi
jako mezi umělecko-průmyslovou sbírkou, rozděle-
nou dle potřeb speciálního vědeckého studia, a
výstavou interieurů. Že tento způsob musejní ma-
teriál přibližuje mládeži a zužitkuje k jejímu vzdě-
lání mnohem spíše než vědecké instituty musejní
které nemohou obsáhnouti leč jeden obor a ne-
mohou hověti zvláštním ohledům paedagogickým,
jest zjevno. Bylo by se jen ptáti, zdali velký apa-
rát správní a finanční, bez něhož zakládání no-
vého musea a koupě i udržování sbírek se ne-
obejde, jest nezbytný čili je-li nutno zřizovati stá-
lou výstavu v podobě musca anebo stačily-li by
pravidělné výstavy, při nichž užilo by se materiálu
museí vědeckých a školních sbírek. Uváží-li se, jak
zodpovědné a drahé jest udržovati museum a to,
že objekty k takovým výstavám potřebné [typy)
jsou ve sbírkách běžné“), t. j. že musea mají mno-
ho takovéhoto materiálu z nejužšího oboru sve
působnosti nevystaveného v depositářích, jest se
asi rozhodnouti ne pro museum, ale pro pravi-
delné výstavy, jichž efekt byl by při úspoře za
režii musea mnobonásobně pronikavější. Kočovné
výstavy „Rakouského Musea“ jsou na příklad s to.
aby v zásadě možnost podobného podniku dokáza-
Jinak otištěný program zmíněné výstavy o
22
article
Labi“ dokazuje důslednou methodu a účelnou
ekonomií ve výběru.
Nárysy ve výstavě průmyslové školy illu-
strovaly zájem o studium památek příznivě; v od-
dílu návrhů na nové stavby ve smyslu ochranář-
ském vadila poněkud známá tendence povyšovat-
vzdělání na průmyslové škole na školu architek-
tury.. .. .. . .lství*) kam část kon-
gresistů si vyjela, postavil si malý „Heimatschutz
vlastní pavílon o ploše 480 m2. Jest tu galerie vy-
braných pohledů na saské kraje, výstavka spolko-
vé poradny stavební, exposice odboru pro nápra-
vu bydlení (společná s některými jinými spolky
téhož směruj, výstava ochrany živočišstva a při-
rody vůbec, soubor řemeslných výrobků, hledicích
k lidovým motivům a výstava literatury, uspořá-
daná říšským Svazem „Heimatzschutz“. Výstavka
stavební poradny saského „Heimatschutzu“ záleže
v podvojných obrazech, jež ukazují jednak starý
vzhled vesnic, domů, výkladů, jednak vzhled, způ-
sobený novými změnami; nebo naopak, dnešní po-
rušený vzhled a ideální návrhy, jak vrátiti místům
po rozumu a návrhu spolku bývalou harmonii. Vý-
stavka celkově vzbuzuje přání, aby i naše vůdč
ochranné organisace na ochranu domoviny po-
stoupily od „okrašlování“ k „ochraně domoviny
v tomto smyslu; u nás totiž na venkově — jenž
právě jest vlastním obvodem ochrany domovi-
ny — podobné plánovité práce v širším rozsahu,
pokud vím, nalézti nelze a také střediska této
činnosti neřídí svou práci tímto směrem, takže
tato jest repraesentována jen publicistikou, která
ovšem ve svých vrcholných zjevech rozhledema
pojetím stojí po boku cizíně, ale svou literárn
propagací není s to náhraditi bezprostřední vliv
na události, jakého podařilo se na př. dosíci ně-
kterým našim spolkům na ochranu památek. Po-
kud se dotýče podrobností této činnosti saského
m 2
23
article
*) Ke čtvrtletním výstavám Drážďanské mu
seum vskutku si předměty ze sbirek připůjčuje.
**) Česká publicistíka a technikové se roz-
hodli pro překlad „Výstava stavebnictví““, (7)
spolku „Heimatschutz“, nelze přejíti slabinu, která
příliš často doprovází činnost ochrannou: jest to
podporování a vytváření stavebních typů, jež nž-
kdy za každou cenu snaží se dosíci malebnosti
utkvívajíce na vnějším detailu.
Výstava stavebních poraden zahrnuje v dru-
hém oddíle regulační plány a modely, a to po-
dvojně: jednak plány tak jak byly původně před-
loženy, jednak jak byly poradnami upraveny, zá-
roveň pak jsou u nich vysvětlívky, jež motivují
provedené změny, v nich lze stopovati jak porad-
ny na př. zabraňují při regulacích nemírným a
zbytečným odkopávkám za účelem nutného sche-
matického terrainu, jak zasazují se o vypuštění
zbytečných ulic a o zmenšení šířky ulic, jež ne-
jsou dopravními tepnami, jak regulují velikost blo-
ků, často navrhovaných, takže nelze na nich sta-
větí leč se ztrátou, anebo na odpor hygienické
technické účelnosti, z plánu je také patrno, že
poradny staví se na odpor zbytečnému nařezávání
domovních bloků novými regulačními čarámi, jež
odlišují se od starých mnohdy jen o nepatrné roz-
díly a způsobuji nelaď ve vzhledu ulice, kde staré
domy ustupují a nové vystupují; stejně dbá se n
24
article
příklad při pořizování regulačních plánů, aby hle-
dělo se k tomu, aby každý majitel pozemku mohl
pokud je to možno — stavěti sám na vlastní
půdě, a aby nebyl plánem na zastavení donucován
přikupovati mnohdy bezvýznamně úzké pruhy pů-
dy (Schikannestreifen), při čemž leckdy bývá vy-
sazen bezohledností a vyděračnosti souseda, který
může mu tak po leta bránit svou neústupností ve
stavbě. Rovně obsáhlá je výstava reformy bytu;
v širším smyslu do oboru ochrany domoviny ovšem
patří, protože všechna činnost stavební rozhoduje
o vzhledu osady a přírody: jinak však samao
sobě je otázkou převahou technickou, hospodářskou
a hygienní, a to otázkou tak obsáhlou, že zařaze-
vatí ji bezprostředně a důsledně do ochrany do-
moviny vedlo by ku přetížení programu. Výstav-
ba ochrany plactva obsahuje sbírku praeparátůa
pomůcky k ochraně plactva (budky, napajedla, pa-
sti na škodnou); výstavka ochrany rostlin zahrnu-
je především diagramy a obrazy rostlin, typických
v určitých krajích. Výstavka folklorisujícího umě-
leckého průmyslu přidržela se obvyklé, v tomte
oboru úrovně; vřele jest oceniti z publikační čin-
nosti spolku vzorné pohledníce. Sjezdová litera-
tura byla hojná a bohatě vypravena. Účastníkům
dostalo se mimo „Zprávy saského „Heimat-
schutzu“ Schumannovy monografie o Drážďanech
(ze Seemanovy sbírky „Berühmte Kunststätten“
od státního saského ministerstva vnitra alba 60
světlotisků: „Sáchsische Schlösser und Burgen“
textem prof. dra. Brucka, od spolku „Verein fur
Schumannův
Seemanův
Schlösser
Burgen
profesor
doktor
Drážďany
Bruck
Berühmte Kunststätten
spolek „ SF
60 světlotisk
25
article
Geschichte Dresdens“ obdobně vypraveného díla
Machovského: „Erhaltenswerthe bürgerliche Bau-
denkmäler in Dresden“ a od spolku „Kgl. Sächsi-
schen Altertumsverein“ souboru otisků z „Neues
Archiv für Sšchsische Geschichte und Alter-
tumskunde XXXIV.“, z nichž nejzajímavější Müt-
terleinova studie o stavebním vývoji náměstí před
Zwingrem, a zvlášť o podilu Semperově na těch-
to úpravách. — Kongres zavdal také podnět k vy-
dání dvou zajímavých knih až v pozdním letě: Jest
to II. díl Oechelhauserova výboru ze sjezdových
protokolů „Denkmalpílege“ (Seemann. Lipsko
1913) a Bredtův spisek Jugendpflege u. Heimat-
schutz [Düsseldorf, 1913. Schwann.j.
Machovský
Semperův
Seemann
Bredtův
Schwann
Drážďany
Zwinger
Lipsko
Düsseldorf
Geschichte Dresden
Erhaltenswerthe bürgerliche Bao
Neue archiv für Sšchsische Geschichte und Altertumskunde XXXIV
Jugendpflege u . Heimatschutz
26
article
Hledíce k naznačeným projevům propagační-
ho úsilí ochranců památek v Německu, nemůžeme
leč uložiti si, aby i naše ochrana památek, vy-
spělá v krátké době k určité formulaci úkolu a ku
positivní prácí vědecké, vyvršila svůj program ta-
ké podnikem, jenž byl by jednak revisí posavad-
ní práce a jednak spolu by manifestoval a pro-
pagoval ideu před očima národa, pro nějž se tato
práce koná. Byla by to naše výstava na ochranu
památek a domoviny — výstava všech oborů
všech prostředků ochranných a spolu s výstavou
odborné kursy a sjerd na ochranu památek, který
by svým rozsahem poukázal k ochraně památek
jako ku programu, nesenému celou organisací, ve-
řejnou i širokými vrstvami národa.
Myšlenka to jistě sdílená obecně, jež čeká jen
na příležitost a energii, jež by ji uskutečnilaj ne-
bude splněna zítra, ale není zároveň o nica více
utopická, než na př. návrl na národopísnou vý-
stavu ve chvíli, kdy byl vysloven.
Ješek Hoiman
Hoiman
Německo
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Vyšší třída aktívitních přídavků.
Z Vídně, 7. října. (K. k.) Nařízením veške-
rého ministerstva ze dne 7. října bylo ve
smyslu zmocnění, daného vládě zákonem
z 19. února r. 1907, 101 úřadní místo zařaděno
do nejbližší vyšší třídy aktivitních přídavků
než je třída, srovnávající se s počtem obyva-
telstva. Se zřetelem na četné petice, jež do-
šly zatím jednotlivých ústředních úřadů z míst.
na něž nebyl vzat zřetel, byla od c. k. stati-
stické ústřední komise vyžádána další dobro-
zdání. Protože svrchu zmíněná komise dospěla
při opětném vyšetření drahotních poměrů ku
přesvědčení, že by dodatečné zařadění jed-
notlivých míst do nejbližší vyšší třídy aktivit-
ních přídavků bylo oprávněno, rozhodla se
vláda použiti opět zmenění, jí daného. Aby
byla zjednána ihned ještě další základna k
úsudku, má-li na jednotlivá místa býti vzat
zřetel, byla zemským vládám poskytnuta pří-
ležitost, aby zaujaly stanovisko k návrhu sta-
tistické ústřední komise. Vláda zařadila nyní
nařízením veškerého ministerstva ze dne 7
října — nařízení toto bude uveřejněno v zí-
třejší „Wiener Zeitungu“ — ona úřadní místa,
jež byla označena za místa, zasluhující zvlášt-
ního zřetele, do nejbližší vyšší třídy aktivit-
ních přídavků. Aby se dle možnosti vyšlo
vstříc přáním státního úřadnictva, byla tato
dodatečná akce vybudována na
širokém základě, a tato výhoda byla
příznána, ačkoliv vyžaduje značného nákladu
tměř 600.000 K, celkem 71 úřadním
místům.
Vídeň
den 7 říjen
Wiener Zeitung
28
article
— Sensační polítický podvod, kterého
se včera dopustil orgán pp. dra. Novotnéhoa
dra. Hajna „uveřejněním smýšlené zprá-
vy o „bouřlivé schůzi“ říšských a zemských
poslanců národní strany svobodomyslné, uči-
nil v politické veřejností dojem zrovna opač-
ný, než jeho autoří zamýšleli. Z poledníkůa
večerníků zaznamenaly vylhaný operát státo-
právní pouze „Národní Politika“ a „Prager
Tagblatt“, tento však současně jej demento-
val, opatřiv si správnou informaci. Uvádíme
jako zajímavý zjev v české žurnalistice, že
redakce „Hlasu Národa“ poptala se na pravdi-
vost sensační zprávy orgánu, při nedávné po-
rotě v Chrudimi tak hluboko do nedbalek mrav-
ně svlečeného, na místě v naší straně nejkompe-
tentnějším, a nabyvši pravdivé informnace,
sensaci státoprávní ignorovala. Z toho všeho
viděti, že orgán pp. dra. Novotného a dra.
Hajna není považován za stak čistý pramen
novinářský, aby se z něho slušná redakce
mohla napít... Státoprávní sensace docílila
jen toho, že jsme ve včerejším večerníku uve-
řejnili oficiální zprávu, která příteli
nepříteli dosvědčuje, že v naší straně je
jednomyslné přání a jednosvorná
touha, aby dr. Kramář vrátil se v če-
lo strany a že vybájenými lžemi a na po-
litický podvod vypočtenými prostředky jsou
veškeré zprávy radikálních listů o tom, žev
naší straně menšina dusí většinu a že by dr.
Kramář měl být v zájmu strany obětován.
Hajn
Prager
Novotný
doktor
Kramář
Chrudim
29
article
Konstatováním těchto fakt měly být radikáln
strany ušetřeny do neděle; sensační trik státo-
právního denníku vyvolal však jeho konsta-
tování a tempo.
— Bez poznámky. Vládním zástupcem
v úrazové pojišťovně dělnické jest dle
„Prager Tagblattu“ jmenován místodržitelský
rada Josef Schenc, Čech. „Prag. Tagblatt“
dovodiv citátem, že němečtí poslanci o své
poslední schůzi v Praze žádali vládu, aby
vládním zástupcem ve zmíněné pojišťovně byl
jmenován opět úřadník německé národnosti,
praví o jmenování místodržitelského rady
Schence toto: „Jak toto jmenování dosvědču-
je, nedá se ani ve Vídni ani v Praze mnoho
na resoluce německých poslanců.
— Do radikálního tábora promluvil poslane
dr. Masaryk na schůzi voličské dne 4. října ve
Valašském Meziříčí. Na dotaz jednoho voliče, pa-
trně sociálně-demiokratického, jak daleko postou-
pilo starobní a imvalidní pojištění, odpověděl prof.
dr. Masaryk dle „Času“ takto: „Osnova zákona
je takřka vypracována, a mohlo by se o ní jednati
už v tomto zasedání. Myslím také, že se nenajde
strana, která by byla proti němu. To ale zna-
mená udržet parlament, nerozbíjet
ho. Heslos bez českého sněmu žádná říš-
ská rada je na uváženou.“ Soudíme, že tě-
mito výroky prof. M asaryk varuje české radí-
kální strany před politikou, která by dělnost parla-
mentu ohrožovala. Prof. dr. Masaryk však také
varuje a kárá své vlastní stranníky před
ukvapenou radikální politikou, aspoň ony jičín-
ské bývalé realísty, kteří hlasovali pro pě. Cho-
covu resoluci, v níž se výslovně pravilo, aby čeští
poslanci dodrželi ve Vídni heslo: bez českého sně-
mu žádná říšská radal
Schenc
Čo
Praga
doktor
Masaryk
profesor
Praha
Vídeň
valašský Meziříčí
cho
30
article
— Němci mezí sebou. V německé žurnalistice
v „Deutschböhmen“ jeví se zmatek, vládnouciv
německých stranách, v barvách, možno-li ještě
křiklavějších, než tamo. „Nordböhmisches Tag-
blatt“ usiluje opětně dodati váhy zbrklému poža-
davku pro odvolání kn. Thuna z Čech argumentem,
že minístr spravedlnosti nebude brátí podílu
na česko-německých konfereneích, ač-
koli prý zrovna jeho resort bude vyrovnávacími
poradami nejvíce dotčen. A proto — vyvozuje —
neměl by ani kn. Thun být účasten vyrovnávacích
porad. Jestiiže hr. Stürgkh se do všech důsledků
postaví po bok kn. Thunoví, měli by prý němečtt
poslanci žádat odstranění i hr. Stürgkha! Cítujeme
na důkaz, že ani mezi Němci nepatří dělání poli-
tiky k údělům rajským.
Němec
Thun
Čo
Stürgkh
Nordböhmisches tag
31
article
— Pro dohodu českoněmeckou. Na začátku
schůze bursovní rady, konané dne 6. t. m. za před-
sednictví bursovního presidenta pana cís. rady
Jindřicha Ronze a u přítomností bursovního ko-
mísaře pana c. k. dvorního rady A. Koszlera, učinil
předsedající delší projev v záležitosti národ-
nostního vyrovnání. Bursovní president
zdůraznil ve své řečí, že napiaté poměry mezi obě-
ma národnostními kmeny naší země trvají již příliš
dlouho. Před krátkým časem pozvedla hlasu svého
ve prospěch národnostní dohody vážená národo-
hospodářská korporace a tento projev byl přijat v
obou národních táborech se živým souhlasem. Neni
také divu, jelikož právě živnosti a obchod trpí
nejvíce národnostními nesváry, Obzvláště na Praž-
ské plodinové burse doznal tento podnět nejvře-
lejšího ohlasu. Sverné spolupůsobení, které spo-
čívá na obapolné úctě obou národností v této
korporaci, zejména v bursovní radě, jehož ovoce —
zvelebení této pro náš domácí obchod s obilím, ja-
kož i na tomto interesovaný průmysl nejdůležitější
instituce — jest toho dokladem, že takovýto po-
kojný stav také v jiných odborech lidského za-
městnání naší vlasti jest k docílení a že by musí
býti co nejutěšenější. Pražská pledinová bursa po-
zvédala povždy svého hlasu ve prospěch národ-
nostního vyrovnání a chová nejupřímnější a nej-
toužebnější přání, aby nový pokus dohody za spo-
lučinnosti zástupců nejdůležitějších nár.-hospod.
Ronz
A Koszler
32
article
korporací co nejdříve byl předsevzat a dodělal
se nejlepších výsledků. Bursa jest ochotna dle
svých nejlepších sil přispřvati k této práci ke bla-
hu naší vlasti a státu.“ Tento projev byl shromá-
žděním za velkého souhlasu jednomyslně přijat.
Jménem členů bursovní rady vyslovil pan cís. rada
Ludvik Soyka presidiu za tento projev, který od-
povídá úplně smýšlení veškerých členů, nejvřelejšt
dík. — Představenstvo obchodního gremia
v Plzni učinilo dne 6. října projev pro nutnost
brzkého vyrovnání českoněmeckého, V projevu
vzpomíná se iniciativní akce, učiněné prohlášením
cís. rady Svobody z Plzně na známé schůzi Zem-
ské jednoty obchodních gremií v Praze dne 17.
Bursa
Ludvik Soyk
Plzeň
Praha
rada Svoboda
33
article
září 1913 ve prospěch vyrovnání českoněmeckého
a konstatuje se, že onen projev gremiální ústředny
způsobil u Čechů i Němců pravé pohnutí a u všech,
kterým upřímně záleží na klidném soužití obou
národností v naší vlasti, upřímnou radost, že ko-
nečně někdo měl odvahu říci prostě a upřímně to,
co všichni lidé dobré vůle v Čechách již dávno i
myslili a cítili. Obchodní gremium v Plzni upřímně
děkuje Zemské jednotě českých obchodních gre-
mif v království Českém v Praze za tento projev
a je přesvědčeno, že, vyvolá-li projev onen u ně-
meckého obyvatelstva král. Českého tu smířlivost
kterou Čechové již tolikráte a ve svrchované míře
osvědčili, že se zdaří českoněmecké vyrovnávace
pokusy pro dobro všeho obyvatelstvo našeho krá-
lovství. — Plzeňský odbor Spolku ce-
stujícícb obchodníků v Rakousko-
Uhersku vsresl se ve své schůzi ze dne 5. 1. n
na projevu, v němž vítá z celého srdce aksi praž-
ské obch. komory, jakož i několika českých a ně-
meckých obch. koroporací k docílení národnostníh
míru v Čechách a žádá nejen politiky z povolání,
nýbrž zvláště zástupce obchodu, průmyslu a živ-
nosti, aby celou vahou spolupůsobilí k národnost-
nímu míru v Čechách, jehož snad uskutečnění bude
skutkem nejvyšší politické mohdrosti, zralostia
vážnosti. — Dne 7. t. m. konala se v Plzní schůze
Čecho
Němec
Čechy
Plzeň
Praha
Rakousko
Uhersko
34
article
Spolku německých obchodníků a prů-
myslníků v Plzní, na které bylo jednáno
o vyrovnání českoněmeckém. Schůze vyzněla
pro nutnost brzkého uskutečnění
dohody českoněmecké.
— K plzeňskému sjezdu svobodomyslné mlá-
deže. Účast svou na sjezdu přislíbili kromě dra.
Kramáře také někteří jiní poslaneia
přední činitelé strany
— Úmrtí. Z Jilemnice, 7. října. (Zvl. tel.
»N. L.«) V úterý odpoledne dne 7. t. m. zemřel
v Jilemnici po delší trapné nemoci ve věku 65 let
obchodník p. Fr. Xaver Jerie, rytíř řádu Františka
Josefa, čestný měšťan jilemnický, čestný občan
městyse Jablonce n. Jiz. a obce Benecka. Žemřelý
byl od 21. prosince 1885 až do 3. dubna 1912
sťarostou města Jilemnice, předsedou městské
spořitelny, členem okresního výboru atd. a získai
si svým zdárným působením v životě veřejném
Kramář
Jerie
František Josef
Plzeň
Jilemnice
Jablonec
Jizera
obec Benecko