ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 718d6870-8f19-11dd-8f19-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 48, work 3, person 70, org 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 8. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 276.
4 article
aranní a vederní llety předpláci se V Prase v admaínistracl na měsle na čtvrt feta. . . . 8 K — s dvojl donáškou něsle ne čtvrt lsta : . . kel ve Řiliálkách na měsle. 1KSO Poštou- a město, . . . . na čtvrt feta : . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou na měsle. na čtvrt lota . . . u K do
KSO
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. přílohou pro venkov o 12 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. přílohou pro venkov o 12 stranách Styrský sněm zachráněn. Osud štyrského sněmu visel na vlásku Jest tomu sedm čtvrtí roku, co se rozešla poslední planá schůze tohoto sněmu. Slo- vinští poslanci, když německá sněmovní většina na jejich do krajnosti umírněné po- žadavky, týkající se jen národního a ho- spodářského školství a nezbytných potřeb selského lidu, odpovídala důsledně odmí- tavě, chopili se taktiky, prováděné něme- ckými poslanci na sněmu království České- ho a počali obstrukcí mařiti všelikou sně- movní práci. Za několikaleté sněmovní nedělnosti trpělo zemské hospodářství trpěli zejména také, jako u nás v Čechách, národní učitelé, kteří se po léta marně do- máhají zlepšení platů, zcela nedostatečných za nynějších drahotních poměrů. Ve štyr- sku učitelské spolky měly schůze, v nichž projevena otevřeně nedůvěra přítomným nacionálním německým poslancům, přijaty resoluce, vybízející německou většinu, aby vyhověla nejnutnějším potřebám lidu slo- vinského a tím umožnila plodnou práci ve sněmě, ale vše marně. Němci neuznávají štyrské Slovince za rovnoprávné občanya všechno vyjednávání o nějaký smír rozbilo se o jich neústupnost.
Němec Praha Čechy
6 article
Štyrské německé učitelstvo provedlo tedy to, čím v Čechách teprve hrozí: zahá- jílo pasívní resistenci, vzdalo se všelikých funkcí i členství v německých nacionálních spolcích a počalo se houfně blásiti do řad socialistických. Místodržitel hrabě Clary- Aldringen vymohl v lednu 1912 svolání sně- mu, maje za to, že německý vzdor pod ná- tlakem učitelstva změkne a aspoň ve sněmu samém dojde na nějaké sblížení mezi Němei a Slovinci, když všechny pokusy o smír před sněmem se ukázaly marnými, Tak se dne 16. ledna 1912 sešel štyrský sněm a zemský výbor mu předložil rozpo- čet, vykazující deficit 51/4 mil. korun. Zvo- leny sněmovní výbory a začalo nové vy- jednávání mezi oběma tábory. Němci ani tenkráte neustoupili, Slovinci podali 23. ledna hromadu obstrukčních pilných návr- hů, dne 30. ledna zemský heitman ukončil schůzi, neoznámiv, kdy se sněm zase sejde a dne 5, února byl sněm císařským reskrip- tem odročen. Od té doby se nesešel. Nouze štyrského zemského výboru rostla stejně, jako nouze zemského výboru v Čechách; hr. Clary-Aldringen dělal pokus za pokusem, aby sblížil znepřátelené tábo- ry, ale vedlo se mu stejně, jako knížeti Thunovi při podobných pokusech v Če- chách. Až teprve zřízení komisariátu v krá- lovství Českém ochladilo rozpálené, ne- ústupné hlasy štyrských německých nacio- nálů. Štyrský zemský výbor stál před insol- ventností a německá většina měla na vy- branou, buď povoliti kousek práva Slovin- cům, nebo komisariát. Sami sice poslední. minimální nabídku slovinskou ještě odmítli. aby si před voliči zachovali zdání neústup- nosti, ale přijali sprostředkovací návrh mí- stodržitele hr. Clary-Aldringena a tím umožnili svolání sněmu ještě před zaháje- ním říšské rady.
Claro Aldringen Němec Slovinec Thun Štyrský Čechy Slovinsko
7 article
Slovinci, přijavše místodržitelův kom- promisní návrh, jednali pod nátlakem dvo- jím. S jedné strany nutil je místodržitel jménem vlády, aby upustili od obstrukce. s druhé strany obstrukční taktiku odsuzo- vali liberální Slovinci štyrští, kteří mají sice na sněmu nyní jen jediného poslance dra Kukovce, ale mají značný vliv mezi lidem, poněvadž v táboře liberálním stojí všechna štyrská slovinská inteligence a kleriká- lové, ač mají nyní v hrsti téměř všechny slovinské sněmovní mandáty, vědí, že sije mohou zabezpečiti i pro příští volby jen tím, když lidu ze sněmu skutečně něco při- nesou. Slevili tedy asi značně ze svých požadavků, ale místodržitelský kompromis zabezpečuje jim aspoň něco.
Kukovec
8 article
Z deseti kompromisních bodů, jež se mají ve sněmu vyříditi v tomto podzimním zasedání, týkají se Slovinců tři. Zabezpe- čuje se jim zřízení první měšťanské školy se slovinským vyučovacím jazy- kem, zřízení slovinské hospodyňské školy ve sv. Jiří, na jižní dráze, náhradou za žádanou školu hospodářskou a stavba některých silnic v jižním Štyrsku. Stejně jako Němci, dostanou slovinští učitelé dra- hotní přídavek, dokud nebude možno upra- viti jich platy, zemští úřadníci a sluhové budou srovnáni v požitcích se státními zří- zenci, až bude uvedena v život služební pragmatika, a slovinští vinaří obdrží stejně, jako Němci, nezúročitelné půjčky na zve- lebení vinařství. Ostatní body programu mají posíliti zemskou pokladnu zvýšením zemské pivní dávky ze 2 na 4 koruny novou daní z přírostu hodnoty a konvers drahých půjček v levnější. Pro Slovince má hlavní význam zří- zení měšťanské školy, proti které se Něm- ci až dosud bránili zuby nehty a škola hospodyňská, kterou hr. Clary-Aldringen umožnil jen tím, že vláda slíbila povoliti na ni státní subvenci. V té věci Němci byli asi neústupni, poněvadž všechno vyšší a odborné školství, zabezpečující snazší vý- živu, pokládají za svou výhradnou državu. Slovincí nedostanou však ani měšťan- ské školy, zemských subvencí na silníce
Slovinec svatý . Jiří Němec Claro Aldringen Štyrsko Německo
9 article
vinařských půjček darem. Zřizování mě- šťanských škol a udílení půjček a podporje podmíněno schválením malého finančního plánu na říšské radě. Teprve až malý finan- ční plán bude schválen a země obdrží údě- ly z výnosu nových daní, dostanou i štyršt Slovinci to, co jim slibuje místodržitelský kompromisní návrh. V Šusteršičově chor- vatsko-slovinském klerikálním klubu na říšské radě názory o malém finančním plá- nu se dosud rozcházely. Kraňští Slovincia dalmatští Chorvaté byli pro schválení fi- nančního plánu, aby jich země dostaly co nejdříve státní úděly a nebylo třeba zvláště v Kraňsku zvyšovati zemské přirážky. Štyrská skupina, vedená drem. Korošcem, byla však proti malému finančnímu plánu, aby potrvaly i nadále rozpaky štyrského zemského výboru. Tato Korošcova skupina je nyní odzbrojena a musí své hlasy dáti vládě, chce-li dostati doma měšťanskou školu a slibené zemské subvence. Úspěch Claryova kompromisního ná- vrhu je tedy vlastně dvojím úspěchem hr. Stürgkha. Zachránil svou užší štyrskou vlast od ostudy komisariátu a zbavil se n říšské radě několíka nepříjemných odpůrců malého finančního plánu.
Chorvat Stürgkh Šusteršičov chor Kraňsko
10 title
Nebezpečí třetí války balkánské
11 article Válečný stav v Novém Srbsku.
Válečný stav v Novém Srbsku. Z Bělehradu, 7. října. Král Petr podepsa úkaz, kterým se uvaluje válečný stav na nová srbská území za účelem zjednání pořádku a bezpečí. Zároveň obnovuje se vojenská sprá- Řecko-turecké jednání. — Rumunsko v bal- kánských zápletkách. — Albanská partizánka. M. Z Athén, 7. října. (Zvl. telegram „Nár Listů“.) Mírový návrh, jejž přinesli turečtí vy- jednavatelé, obsahuje prý mimo požadavky stran církevních statků mohamedánských státní příslušnosti mohamedánů ještě jiné od- chylné názory M. Z Londýna, 7. října. (Zvl. telegr. „Nár Listů“.) Dle bělehradské depeše „Daily Tele- graphu“ Rumunsko bude prý hráti v nynějších zápletkách týž úkol, jako dřív. Pošle prý do Sofije výstrahu, že trvá na zachování rovno- váhy na Balkáně a po případě vynutí ji mocí — V Makedonii očekávají se dlouhé rozhoř- čené boje s četami Albanců, kteří rozprch- nou se, jak se srbské vojsko blíží Bulharské informace. Ze Sofije, 7. října. („Ag. tel. bulg.“) Dle bezpečných informací srbské tlupy v distriktu kičevském vypálily čtyři mohamedánské ves- nice. Srbské úřady nutí bulharské sedláky k boji proti Albancům. Kdo zdráhají se, jsou ná- silím odvlékáni. Mohamedánští Bulhaři a kucovlašské obyvatelstvo prchá do Bitolje. Mohamedáni z několika obcí uprchli do hor
Petr Bulhar Nový Srbsko Bělehrad Rumunsko Atény Londýn Balkán Makedonie Sofijá Daily Tela
12 title
Politický přehled.
13 article Země české. Paralela z „N. Fr. Presse“.
Země české. Paralela z „N. Fr. Presse“. Akce býv. generálního advokáta irského, bývalého a příštího rádce koruny anglické a tajného rady britského veličenstva, síra Car- sona, který postavil se v čelo chystaného ozbrojeného odporu ulsterského proti vla st- ní samosprávě irské, proti utvo- ření nové samosprávné provincie vlastním irským parl'amentem, te- dy proti ústavnímu odtržení Iriska od Anglie, použila „N. Fr. Presse“ k ve- likolepému, na všechny čtyři nohy kulhavému srovnání. Vídeňský list vídí v tomto ulster- ském pozdvižení v síle celé armády dobro- volníků proti uzákonění předlohy o irské sa- mosprávě, proti zřízení parlamentu irského všechny známky boje Němců v Čechách. Kapsy lze velmi pohodlně obraceti na ruby. poněkud tíže rukavice, ale měděné kotle na
Němec Anglie Čechy
14 article
ruby obrátit dovede jenom nejprotřelejší ci- kán, a v tomto umění, jak se zdá, jest „N. Fr. Presse“ mistrem, aspoň ho použila v daném případě až do konce. Mohlo by se ovšem očekávati, že v této metafoře Němcům kteří snaží se všemi prostředky o uskutečnění nové provincie „Deutschböhmen“ s vlastním zemským sněmem, vlastním zemským výbo- rem, vykáže „N. Fr. Pr.“ úkol Irů a že úko odporu proti tomuto odtržení Irska od angli- ckého parlamentu v Londýně přikáže Čechům, bojujícím pro jednotu země a proti rozdělení království a odtržení německého kraje od zemského sněmu pražského, leč nikoli a na- opak — právě Němci v Čechách jsou v para- lele vůdčího listu německo-liberálního ulster- skými bojovníky za neroztržitelnost parla- mentární unie pražské. Avšak to je konečně věcí vedlejší, hlavní a nejzajímavější jest po- litický důvod této ježaté paralely vídeňského listu, jemuž běželo o to, poukázati na to, že se Němci ve své snaze po zřízení vlastní pro- vincie v Čechách a po uskutečnění vlastního sněmu v Čechách, nechopili dosu zbraní, že k odporu proti knížet Thunovi dosud k tomu nebyli vy- zváni od justičního ministra Ho- chenburgera také tajného rady, jako jím jest sir Carson. Dr. šl. Hochenburger prý to neučinil podle „N. Fr. Pr.“ z toho důvodu, že prý to považuje za — nezpůsobnost nesrovna- telnou s jeho postavením a že je mu myšlenka na trestní paragrafy, které by takovým jed- náním mohly býti uvedeny v činnost, nepoho- dlnou. Jaké to štěstí, že máme ministra spra- vedlnosti, jejž myšlenka na trestní paragrafy zdržuje před osnováním ozbrojené vzpoury severních Čechách. Avšak — utěšuje se „N.
Ir Čecho Němec Thun Carson doktor šl Francie . Presse Francie Irsko Londýn Čechy
15 article
Fr. Presse“ — vzpoura jest v Čechách přece. neudělal ji sice tajný rada (jak se asi styděl dr. Schreiner, když četl článek vídeňského vůdčího listu!), ale magistrátní ředitel libere- cký dr. Ringelhahn. Co on navrhuje, není tak špatnou revolucí, a kdyby se dala zřízení, jím zamýšlená, uskutečniti, mohla by se státi dů- ležitou události pro Rakousko. Ovšem se pro- vádí tato revoluce — nepochybně proto, že žádný německý tajný rada nesebral dobrovol- nickou armádu jako sjr Carson — dosud tak. že četnictvo může zůstati ve svých kasárnách a nemusí vyraziti proti magistrátnímu direk- toru libereckému. „Avšak plán,“ dí „N. Fr. Presse“ doslovně „jejž vypracoval, a jehož podrobnosti tvoř předmět takového rozčilení, jest jakýmsi druhem vodočtu, na němž lze známenati výši bystřin Čechách. Jako v Ulstrů nemohou také Němei dosíci samosprávy, po celá desstiletí vymáhané fak jako v Ulstru pojal jediný muž myštenku vziti si, co po dobrém nebylo lze dosíci. Magistrátní ředitel Ringelhahu vy- pracoval formální návrh volebni- ho řádu, zlemského zřizení i ústav pro zemský sněm v Čechách, kterj se má utvořiti a zvoliti. Snad z toho všeho nezbude nic než slova: Německý zemský sněm v Čechách. V tom případě jest však slov činem a dokonce silnějším než najatá vojska v Ulsteru. Zasahuje Čechy tam, kde jsou nej- citlivějšími a musí pocítiti, že tento sbor, pro nějž se prozatím právo zákonodár- ství nežůdá, může se za trvalé, knížetem
František . Presse doktor Schreiner Ringelhahn Carson Čechy Rakousko Ulster
16 article
Thunem podporované nechuti k trvalému vy- rovnání, státi ještě něčím jiným, ne pouhým pokusem všeobecného za- stoupeni Němců v Čechách. sloužícího politické opoře. Utvoření německého zemského sněmu uzřejmilo by my- šlenku odtržení. Řeklí Georg Jellinek, že se státoprávní převraty dějí začasté bez forma- lit a usnesení zákonodárných. Takž tedy! „Neue Fr. Presse“ byla tal laskava a obmyslila nás důkazem, že Ringel- hahnův „zemský sněm Němců v Čechách“ ne- má jiného účelu, než býti strašákem pro poli- tické děti, jsou-li jaké mezi námi. Ano „Ent- wurf“ libereckého magistrátního dírektora za- sahuje Čechy tam, kde jsou — nejlehtivější a jediný účinek, který může míti, jest mnoho- násobně odůvodněná homerická veselost če- chů nad monumentálně směšným počinem li- bereckého Ringelhahna. Moudří lidé mezi Němcí, k nimž ovšem dv. rada Bachmann ne- patří, snaží se všemožně zachrániti německou žeta moillolel nola
Thun Němec Jellinek Neue Ringel Ent Bachmann Čechy Francie . Presse
17 article
věc před touto kolosální komikou „zemského sněmu Němců v Čechách“, pro nějž se zá- konodárná moc v přemrštěné skromnosti „je- ště nežádá“, a zdá se, že spojené úsilí radi- kálů a agrárníků bude věnčeno úspěchem,za nějž nebudou moci Němci ani dosti vděčným býti svým legálním vůdcům politickým. Že s „N. F. P.“ svým ulstersko-libereckým srovná- ním vybrala svůj podil na směšnosti napřed toť konečně věcí jejího vkusu a autokritiky — pro nás bylo — příjemnou lekturou!
Němec N F Čechy
18 article
Z Moravy. Dne 6. října 1913.
Morava
19 article
(Volba po P. šilingrovi) V době, kdy se ve všech orgánech strany lido vopokrokové sebevědomě píše o silné posici strany té a o prohloubené její organisaci, v době, kdy stra- na ta je vydávána za nejmocnější pokrokový útvar na Moravě, velmi podivně působí na veřejnost fak- tum, že při říšské doplňovací volbě za zemřelého P. Šilingra nestaví vlastního kandidáta. Vždycky se psalo, okres Šilingrův je pro klerikály jistý jeno- sobou šilingrovou, jinak je proliklerikální. A ejhle ten protiklerikální okres nemá ani lidovo-pokro- kového kandidáta, ačkoliv ještě při zemské volbě tu lidovopokrokový dr. šlechta své štěstí zkou- šel. Lidovopokroková strana doporučuje volbu ngrárníka zem. posl. Maláka. Autonomistě pro tute volbu nejdou pro společného protiklerikálního kan- didáta, nýbrž staví svého vlastního kandidáta. Do- posud jsou tedy v okrese tom tří kandidatury.
Šilingr Šilingrův doktor Malák Morava
20 article
Dne 7. října 1913.
21 article
(Úpadek němectví v Brně a v před mčstích v číslicích zápisový ch.) Nezřízený byl letos nátlak na české rodiče Brně, aby dali děti zapsati do německých škol Sám říšský poslanec Lecher, jenž bydlí ve Vídni komandován byl „Volksrátem“, aby nadháněl př lovu na české dítě. A můžeme dnes, kdy stydlivě orgán obecní radnice otiskl úřadní výsledky ně- meckého zápisu v insertní příloze — jindy je dával na úvodní místo — uvésti, že německé školstvi brněnské i v předměstích vykazuje ustavičný ú- bytek dětí. Nic nepomáhá lupičství, nic hroz- by, nic ničení existencí. Němectví brněnské klesá — školy to jasně dokazují. Poslanec Baeran píše dokonce, že letos ubylo na německých školáchv Brně 349 dětí. Má pravdu, pokud jde o školy obecné, neboť na těch je lelos zapsáno 8486 dětí proti 8835 v roce 1912/13 — a menší celkovou diferenci tvoří školy měšťanské a privátní. Ztráta 349 dětí je jistě pozoruhodným dokladem úpadku němectví brněnského. Vezmou-li se do počiu ještě školy měšťanské, tedy je v Brně na veřejný ch obecných a měšťanských školách zapsáno 12.342 dětí proti 12.478 dětem v roce 1913 a proti 12.721 dětem v roce 1912. Za 3 roky tedy na ve- řejných školách německých obec- nýchi měšťanských ubylo 379 dětí. T - to fatkum je radostným okamžikem ve vývoji ná- rodnostním v Brně! Všimneme-li si blíže zápisu do škol němeských v Brně, tedy máme tylo číslice německé školy veřejné 1913 1 12.342 (1912 : 12.478 1911 : 12.721), německé školy privátní 1913. : 603 (1912 : 643, 1911 : 662), obecní školy soukromé (školy soukromé obcí brněnskou na hranicíeh města vydržované) 1913 : 582 (1912 : 440, 1911 2531!), při učitelských ústavech 1913 : 123 (121, 137 celkem 13.650 (13.682, 13.783). I tedy při veškerém počtu žactva škol všech vykazuje se úbytek za tr.
Lecher Baeran Brno Vídeň
22 article
roky 133 dětí. Obcí vydržované školy soukromé z nichž pak děti předměstské se cpou během roku do škol veřejných německých, jsou dnes největší nebezpečí naše, neboť ony vykazují veliký počet zbloudilých a ony ruš ten celkový dojem. Ve školách těch je vzrůst ve- liký a proto veškeren zřetel na ně musí býti obrá- cen zejména na předměstích. — Předměstí brněn- ská také vykazují úbytek žactva ve ško- lách německých. Také i tam je úpadek ten stabilní. Číslice výsledkové jsou: 1911:1997, 1912 1878, 1913:1777 — tedy za tři leta ubylo 220 dětií Podle jednotlivých obcí jsou výsledky tyto Černovice 1913.89 (1912:94, 1911:94): Nové Če novice 166 (146, 171). Husovice 269 (299, 323). Král Pole 366 (388, 442),. Židenice 213 (248. 265). Komá rov 297 (301, 305). Nový Liskovec 74 (92, 89). Vej- vanovice 303 (310, 308). Na německých školách všech v Brně a předměstích ubylo tedy za tř léta 353 dětí — na veřejných obecný ch školách v Brně a předměstích v cel- ku pak 599 dětí. To je výsledek, se kterým mů- žeme býti spokojeni, ačkoliv není nás tajno, že je- ště sta, ba mnohá sta českých děti jsou ohlupová- na v německých školách. O českých zápisec jindy. V drobném prodejie
Černovice Husovice Židenice Brno Polo 366
24 article
ranní čisle » sobě sa e večorní .. . na d Ve filiálkách na venkovs anní čislo večerní
25 article
lnseráty plati se hotově napřed. Předplacení n inserty příjím administrace v Marianské ul., H Tam nacházejí se tál redakce, tiskárna a expadine „Národnícb Listě“ Rukoplay se navraneii
26 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Uherská svoboda shromažďovací. Uherští občaně mají dle ústavy právo shromažďovací, ale politické úřady jsou po- vinny bdíti nad tím, aby se ve schůzích a ve- řejných shromážděních nestalo nic, co by mohlo zbořiti uherský stát. Stoliční policie skutečně konala přesně tuto svou povinnost a protože z toho mívala mrzutosti se stíhaný- mi osobami, ministr vnitra Jan Sándor vy- dal právě nová dvě nařízení, jimiž se shro- mažďovací právo v Uhrách odevzdává úplně na milost a nemilost policie. Od nynějška každá veřejná schůze mus býti oznámena politickému úřadu nejméně 48 hodin před schůzí s přesným programem a čtyři spolehliví uherští státní občané museji oznámení podepsati. Tito svolavatelé a celé zvolené předsednictvo musí ručiti za pořádek při schůzí a za to, že ve schůzi ne- bude nijaké agitace proti ústavě, platným zá- konům a veřejnému pořádku. Občané cizích států (Rakušané!) smějí ve veřejné schůz mluviti jen s dovolením policie, která má prá- vo, uzná-li toho potřebu, schůzi kdykoli roz- pustiti a po případě četnictvem ji rozehnati. Kdyby svolavatelé neb členové předsednictva nezakročilí okamžitě proti „rušitelům veřej- ného pořádku“, stihne je trest vězení do 15 dnů a peněžitá pokuta do 200 K. Nové ministerské nařízení o veřejných schůzích znemožní každou oposiční schůzi, poněvadž policie nemusí svolavatele uznati za osoby „spolehlivě“, a když i schůzi dovolí, postačí vyslati do ní jediného provokatém, který několika výkřiky dá policejnímu komi- saři záminku, aby schůzi rozpustil a rozehnal. Za rok budou v Uhrách snad zase nové sně- movní volby a hr. Tisza činí tedy v čas opa- tření, aby oposice nemohla rušiti volební agitaci vládní strany.
Sándor Rakušan RakouskoUhersko Uhry
27 title
Za hranicemi.
28 article O bulharské krisi za druhé války.
O bulharské krisi za druhé války. Osudná druhá válka balkánská, válka spo- jenců se spojenci, Slovanů se Slovany, zůstává stále ještě nejasným zjevem. Co se tehdy dálov Sofiji? Kdo dal rozkaz k útoku na Bregalnici? Kdo začal? Jak se zachoval Danev? Co dělalo Rusko a co Rakousko? Otázky, na které dosud nemáme určité odpovědi. Zaznamenáváme proto různé projevy, které by mohly přispěti k vysvětlení. K takovým proje vům jistě patří zápisky ruského korespondenta v So- fiji. Berbenka, uveřejňované právě v „Slavjan- ských lzvěstích“. Vybíráme z nich nejdůležitějš místat V Sofiji, 16. července. Jsme docela isolováni od vnějšího světa; žád- ného pošťovního spojení není. Bylo by tedy zby- tečno psát dopisy: nelze jich posílat. Píši svě dojmy jen do denniku.
Rusko Rakousko Slavjan
29 article
Dnes byl zvláště těžký den pro Bulhary. Cee se to všude v hlavním městě Přijíždím ze svého předměstského domu do mě- sta po silnici, která vede k Dubnici a Küstendilu. Pod vrbami rozložila se skupina otrhanců, osmah- lých mužů, žen a děti. Myslím si: cigání. Zatím jsou to uprchlíci z Kukuše. Právě přišli. „Řeci všechny řežou — vyprávějí. — Bulharských vojsk je málo a Řeků je tuze mnoho. Spálili Kukuš. Mnoho, mnoho je zabitých a raněných ... Dále po silnici pomalu se pohybují na oslich uprchlíci ze Štipu a druhých míst makedonských. Utíkají před Srby. Výraz tváře tupý, zdrcený Strašné slovanské drama odehrává se na Bal- káně: bývali spojenci, křesťané, a pobíjejí jeden druhého jako ovce. Tramway se zastavila. Přisedla skupína dů- stojníků: ranění. Tváře jich jsou zmožené, zčer- nalé. Jeden má obvázánu hlavu a nohu. Ptám set Odkud? — Právě jsem přijel z Kukuše. Byl jsem raněn v bitvě s Řeky, hle, zde je koule, kterou mi vytáhlí. Řecké koule jsou tupě. Tady mám i ture- ckou kouli, kterou jsem byl raněn za války s Tur- ky: turecké koule jsou ostré. Krásné město je Kukuš; ale Řeci ho spálili... dodal se vzdechem. Blížíme se k Sofiji. U tábora na zelené trávě leží zajatí srbští vojáci. Je jich na tisíc. Mezí nimi zmoření starci. Můj soused, stařec Bulhar, dívá se na ně se zlobou a bručí: „Sami máme málo chle- ba, a tu ještě krm ty psy. Všechny pobítl — A jestliže by v Bělehradě totéž udělali bulharskými zajatci? Stařec se zahanbil. Neodpověděl nic.
Bulhar Řek Kukuš Srba Dubnica Bala Bělehrad
30 title
FEUILLETON.
31 article Prof. dr. Rudolf Diesel.
Prof. dr. Rudolf Diesel. Novinami prošla zpráva, která se hluboce dotkla celého technického světa. Mnichovský profesor R. Diesel je několik dnů nezvěst- ným a zdá se, že potvrzena bude domněnka. dle níž již nikdo Dieselova slova neuslyší. Dnes v celém světě se zájmem a napětím sledovány jsou zprávy, přicházející od břehů severního moře, které, jak se zdá, stalo se hrobem velikého vynálezce, kdežto před dvaceti lety vzbudilo první vystoupení Dieselovo jen útrpný úsměv. Tehda r. 1893 vydal berlínský nakladatel Springer malý spi- sek zcela neznámého autora, v němž nazna- čen a idealisován byl postup, jakým mohou býti zdokonaleny dosavadní spalovací moto- ry, které od r. 1860, kdy poprvé vstoupily do technické praxe, nezměnily ničeho na podsta- tě své činnosti a konstrukce: Právě tak, jak navrhoval to Francouz Beau de Rocha a po něm uskutečnil Otto, pracoval motor i po 25 letech, ba pracuje ve většině případů dodnes. Naše motory automobilové, nehledě ke zdokonalení konstruktivnímu, pracují stej- ně jako stroje stavěné před 50 lety, t. j. na- ssávají prvým zdvihem do válce směs benzi- nových par a vzduchu, druhým zdvihem ji zkomprimují, načež se směs elektrickou ji- skrou vznití. Třetí zdvih je zdvihem činným plyny tlačí na píst a ženou jej až do nějnižší polohy, kdy otvírá se výfukový ventil, aby umožníl vypuštění plynů, které vytlačuje píst čtvrtým zdvihem.
profesor doktor Diesel R Diesel Dieselův Springer Francouz Beau Roch Otta severní moře
32 article
Theorie těchto motorů učí, že hospodár nost pohonu bude tím lepší, čím vyšší bude kompresse; při motorech právě popsaných nemůžeme kompressi stupňovatí libovolně neboť stlačením vzrůstá teplota a snadno mo- hlo by se státi, že směs explodovala by dříve. než píst dospěje do nejvyšší polohy, to ovšem mělo by v zápětí velmi nebezpečné rázy ve strojí. V době, kdy Diesel vydal svůj spisek stál technický svět před otázkou, jak zvý šiti hospodárnost motoru spalovacího? Nepři- hlížíme-li k některým pracem Bánkiho Witze, Clerka, nepodařilo se nikomu roz- řešiti položenou otázku uspokojivým způso bem. Teprve Diesel na základě theoreti- ckých úvah dospěl ku poznání, že jedině mož- nou cestou je nepracovati se směsí, nýbrž s čistým vzduchem a palivo vpustiti do válce teprve v době největší kompresse. V tom spo- čívá nezvratná zásluha Dieselova, kterou ne podaří se nikomu upříti. Ostatní vlastnosti. které ve svém spisku Diesel novému stroji při- pisoval, se nesplnily, protože byly namnoze v naprostém odporu se zákony thermodyna- miky. Zdá se, že Dieselovi nejednalo se zpo- čátku ani tak o výsledky vědecké jakoo prodej svých patentů, které chránily jím na- vrhovaný pracovní způsob. Bylo-li tomu tak, pak plně se mu to po- štěstilo. Dvě, později čtyři vynikající továr- ny německé ujaly se myšlenky prof. Diesela a nešetřice značných nákladů budovaly je- den pokusný stroj za druhým. Je obdivuhod- né a stojí věru za zmínku, s jakou houževna- tostí dovedl Diesel a několik jemu věrně od- daných přátel hájiti své názory, i když řada strojů prokázala se nezpůsobilou k delší čí
Diesel Bánki Witz Clerk Dieselův
33 article
nosti. V té době, jak sám později doznává. byla nejplodnější perioda jeho života. Kdo jen trochu ve zkoušení strojů se vyzná, dovede oceniti, co znamená 8000 indikátorových dia- gramů v mnichovském museu, a věru každý rád uvěří, že ty přiliš špatné Diesel ihned ničil. V letech 1893—1895 opřen o vynikajíc spolupracovníky, jako byl Güldner, ne- ustává zdokonalovati svůj stroj, až roku 1896 hlásí augsburgsko-norimberská továrna, že při 12hodinném pohonu čestně obstál Diese- lův motor, poháněný ruskou naftou. Slávu Dieselovu však zabezpečila okol- nost jiná, která byla původně zcela podřad- nou. Dieselův motor umožňuje totiž pohor levnými palivy: vstřikuje-li se palivo do vy- hřátého vzduchu, záleží málo na tom, je-li zce- la čisté a odpařitelné. Žár tisícistupňový do- stačí, aby i taková paliva, jako jsou dehtové oleje, snadno se vznítila a shořela beze zbyt- ků. Toť největší triumi Dieselova vynálezu toť úspěch, jehož význam je dalekosáhlý Naftu lze tím zužitkovati bez dlouhých před- chozích procedur destilačních. To ovšem zna. menalo snížení ceny pohonu téměř na dese- tinu; a to zabezpečuje i při dnešních nepři- rozeně výsokých cenách nafty Dieselovu mo- toru stálou přednost. Zdá se, že pravý rozkvět Dieselova mo- toru počíná teprve nyní, kdy platnost jeho patentů již prošla. Nesčetné továrny celého světa čekaly na listopad 1908, kdy vypršela první nejdůležitější priorita. Princip Dieselův záhy přizpůsoben na téměř všechny sousta- vy motorů spalovacích, od strojů lodních s vý- konem 1000 k. s. v jednom válci až k rychlo- běžkám na 5 k. s.t od volnoběžných strojů umožňujících snížení počtu otočin až na40
Güldner Dieselův
34 article
za minutu, ke strojům rychloběžným o 800 1000 obrátkách. Dieselův motor žene dnes víc než 300 velikých lodí, ale kdo může dnes po- věděti, jak bude za 10, 20 let. Palivo velmi snadno ukládá se v lodi, zaujímá menší pro- stor, mnohem lépe se zužitkuje a spáleno ne- vydává oblaka dýmu, která zejména ve vá- lečném námořnictví mohou býti nebezpečným zrádcem. Mimo to loď Dieselovým motorem opatřená je stále hotova k odplutí, není třeb vyčkávati, až kotle vydají potřebné množstv páry: zmenšuje se počet obsluhujícího perso- nálu, kterého lze, jak Diesel sám kdysi řekl. mnohem účelněji k obsluze děl upotřebiti. Nedosti na tom: hospodárnost motoru umož- ňuje delší setrvání na šírém moři resp. větší vzdálení od skladiště palíva, či, jak odbor- níci říkají, zvětšuje se akční radius plavidla. Ovšem že i pro pozemní vozidla podrží Dieselův motor svůj veliký význam a uplatní své přednosti. Prvá rychlíková lokomotiva o 1000 k. s. nastupuje právě cestu od švýcar- ských hranic do Berlína, a prvý automobil. hnaný motorem Dieselovým, je předváděnv Londýně, kam dr. Diesel právě odjížděl. Stár asi 70 let, sklidil poměrně velmi záhy ovoce své práce a neúnavné píle. Bylo jistě velmi málo techniků, kteří dočkali se takového za- dostiučinění a hmotného odškodnění za ve- škeré útoky, jimž byl vydán od počátku svých prací. A není bez zajímavosti, že vesměs byl to jeho krajané a mnohdy i někdejší spolupra- covníci, kteří upírali mu jakoukoliv zásluhu přičítajíce jeho úspěch jednak náhodným okol- nostem, jednak cizí pomoci J. V, Jeltae
Dieselův Diesel doktor Berlín Londýn Dieselův