1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 8. října 1913.
Praha
4
article
aranní a vederní llety
předpláci se
V Prase v admaínistracl
na měsle
na čtvrt feta. . . . 8 K —
s dvojl donáškou
něsle
ne čtvrt lsta : . . kel
ve Řiliálkách
na měsle.
1KSO
Poštou-
a město, . . . .
na čtvrt feta : . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
na měsle.
na čtvrt lota . . . u K do
KSO
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
přílohou pro venkov o 12 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
přílohou pro venkov o 12 stranách
Styrský sněm zachráněn.
Osud štyrského sněmu visel na vlásku
Jest tomu sedm čtvrtí roku, co se rozešla
poslední planá schůze tohoto sněmu. Slo-
vinští poslanci, když německá sněmovní
většina na jejich do krajnosti umírněné po-
žadavky, týkající se jen národního a ho-
spodářského školství a nezbytných potřeb
selského lidu, odpovídala důsledně odmí-
tavě, chopili se taktiky, prováděné něme-
ckými poslanci na sněmu království České-
ho a počali obstrukcí mařiti všelikou sně-
movní práci. Za několikaleté sněmovní
nedělnosti trpělo zemské hospodářství
trpěli zejména také, jako u nás v Čechách,
národní učitelé, kteří se po léta marně do-
máhají zlepšení platů, zcela nedostatečných
za nynějších drahotních poměrů. Ve štyr-
sku učitelské spolky měly schůze, v nichž
projevena otevřeně nedůvěra přítomným
nacionálním německým poslancům, přijaty
resoluce, vybízející německou většinu, aby
vyhověla nejnutnějším potřebám lidu slo-
vinského a tím umožnila plodnou práci ve
sněmě, ale vše marně. Němci neuznávají
štyrské Slovince za rovnoprávné občanya
všechno vyjednávání o nějaký smír rozbilo
se o jich neústupnost.
Němec
Praha
Čechy
6
article
Štyrské německé učitelstvo provedlo
tedy to, čím v Čechách teprve hrozí: zahá-
jílo pasívní resistenci, vzdalo se všelikých
funkcí i členství v německých nacionálních
spolcích a počalo se houfně blásiti do řad
socialistických. Místodržitel hrabě Clary-
Aldringen vymohl v lednu 1912 svolání sně-
mu, maje za to, že německý vzdor pod ná-
tlakem učitelstva změkne a aspoň ve sněmu
samém dojde na nějaké sblížení mezi Němei
a Slovinci, když všechny pokusy o smír
před sněmem se ukázaly marnými,
Tak se dne 16. ledna 1912 sešel štyrský
sněm a zemský výbor mu předložil rozpo-
čet, vykazující deficit 51/4 mil. korun. Zvo-
leny sněmovní výbory a začalo nové vy-
jednávání mezi oběma tábory. Němci ani
tenkráte neustoupili, Slovinci podali 23.
ledna hromadu obstrukčních pilných návr-
hů, dne 30. ledna zemský heitman ukončil
schůzi, neoznámiv, kdy se sněm zase sejde
a dne 5, února byl sněm císařským reskrip-
tem odročen. Od té doby se nesešel.
Nouze štyrského zemského výboru
rostla stejně, jako nouze zemského výboru
v Čechách; hr. Clary-Aldringen dělal pokus
za pokusem, aby sblížil znepřátelené tábo-
ry, ale vedlo se mu stejně, jako knížeti
Thunovi při podobných pokusech v Če-
chách. Až teprve zřízení komisariátu v krá-
lovství Českém ochladilo rozpálené, ne-
ústupné hlasy štyrských německých nacio-
nálů. Štyrský zemský výbor stál před insol-
ventností a německá většina měla na vy-
branou, buď povoliti kousek práva Slovin-
cům, nebo komisariát. Sami sice poslední.
minimální nabídku slovinskou ještě odmítli.
aby si před voliči zachovali zdání neústup-
nosti, ale přijali sprostředkovací návrh mí-
stodržitele hr. Clary-Aldringena a tím
umožnili svolání sněmu ještě před zaháje-
ním říšské rady.
Claro
Aldringen
Němec
Slovinec
Thun
Štyrský
Čechy
Slovinsko
7
article
Slovinci, přijavše místodržitelův kom-
promisní návrh, jednali pod nátlakem dvo-
jím. S jedné strany nutil je místodržitel
jménem vlády, aby upustili od obstrukce.
s druhé strany obstrukční taktiku odsuzo-
vali liberální Slovinci štyrští, kteří mají sice
na sněmu nyní jen jediného poslance dra
Kukovce, ale mají značný vliv mezi lidem,
poněvadž v táboře liberálním stojí všechna
štyrská slovinská inteligence a kleriká-
lové, ač mají nyní v hrsti téměř všechny
slovinské sněmovní mandáty, vědí, že sije
mohou zabezpečiti i pro příští volby jen
tím, když lidu ze sněmu skutečně něco při-
nesou. Slevili tedy asi značně ze svých
požadavků, ale místodržitelský kompromis
zabezpečuje jim aspoň něco.
Kukovec
8
article
Z deseti kompromisních bodů, jež se
mají ve sněmu vyříditi v tomto podzimním
zasedání, týkají se Slovinců tři. Zabezpe-
čuje se jim zřízení první měšťanské
školy se slovinským vyučovacím jazy-
kem, zřízení slovinské hospodyňské
školy ve sv. Jiří, na jižní dráze, náhradou
za žádanou školu hospodářskou a stavba
některých silnic v jižním Štyrsku. Stejně
jako Němci, dostanou slovinští učitelé dra-
hotní přídavek, dokud nebude možno upra-
viti jich platy, zemští úřadníci a sluhové
budou srovnáni v požitcích se státními zří-
zenci, až bude uvedena v život služební
pragmatika, a slovinští vinaří obdrží stejně,
jako Němci, nezúročitelné půjčky na zve-
lebení vinařství. Ostatní body programu
mají posíliti zemskou pokladnu zvýšením
zemské pivní dávky ze 2 na 4 koruny
novou daní z přírostu hodnoty a konvers
drahých půjček v levnější.
Pro Slovince má hlavní význam zří-
zení měšťanské školy, proti které se Něm-
ci až dosud bránili zuby nehty a škola
hospodyňská, kterou hr. Clary-Aldringen
umožnil jen tím, že vláda slíbila povoliti
na ni státní subvenci. V té věci Němci byli
asi neústupni, poněvadž všechno vyšší a
odborné školství, zabezpečující snazší vý-
živu, pokládají za svou výhradnou državu.
Slovincí nedostanou však ani měšťan-
ské školy, zemských subvencí na silníce
Slovinec
svatý . Jiří
Němec
Claro
Aldringen
Štyrsko
Německo
9
article
vinařských půjček darem. Zřizování mě-
šťanských škol a udílení půjček a podporje
podmíněno schválením malého finančního
plánu na říšské radě. Teprve až malý finan-
ční plán bude schválen a země obdrží údě-
ly z výnosu nových daní, dostanou i štyršt
Slovinci to, co jim slibuje místodržitelský
kompromisní návrh. V Šusteršičově chor-
vatsko-slovinském klerikálním klubu na
říšské radě názory o malém finančním plá-
nu se dosud rozcházely. Kraňští Slovincia
dalmatští Chorvaté byli pro schválení fi-
nančního plánu, aby jich země dostaly co
nejdříve státní úděly a nebylo třeba zvláště
v Kraňsku zvyšovati zemské přirážky.
Štyrská skupina, vedená drem. Korošcem,
byla však proti malému finančnímu plánu,
aby potrvaly i nadále rozpaky štyrského
zemského výboru. Tato Korošcova skupina
je nyní odzbrojena a musí své hlasy dáti
vládě, chce-li dostati doma měšťanskou
školu a slibené zemské subvence.
Úspěch Claryova kompromisního ná-
vrhu je tedy vlastně dvojím úspěchem hr.
Stürgkha. Zachránil svou užší štyrskou
vlast od ostudy komisariátu a zbavil se n
říšské radě několíka nepříjemných odpůrců
malého finančního plánu.
Chorvat
Stürgkh
Šusteršičov chor
Kraňsko
10
title
Nebezpečí třetí války balkánské
11
article
Válečný stav v Novém Srbsku.
Válečný stav v Novém Srbsku.
Z Bělehradu, 7. října. Král Petr podepsa
úkaz, kterým se uvaluje válečný stav na nová
srbská území za účelem zjednání pořádku a
bezpečí. Zároveň obnovuje se vojenská sprá-
Řecko-turecké jednání. — Rumunsko v bal-
kánských zápletkách. — Albanská partizánka.
M. Z Athén, 7. října. (Zvl. telegram „Nár
Listů“.) Mírový návrh, jejž přinesli turečtí vy-
jednavatelé, obsahuje prý mimo požadavky
stran církevních statků mohamedánských
státní příslušnosti mohamedánů ještě jiné od-
chylné názory
M. Z Londýna, 7. října. (Zvl. telegr. „Nár
Listů“.) Dle bělehradské depeše „Daily Tele-
graphu“ Rumunsko bude prý hráti v nynějších
zápletkách týž úkol, jako dřív. Pošle prý do
Sofije výstrahu, že trvá na zachování rovno-
váhy na Balkáně a po případě vynutí ji mocí
— V Makedonii očekávají se dlouhé rozhoř-
čené boje s četami Albanců, kteří rozprch-
nou se, jak se srbské vojsko blíží
Bulharské informace.
Ze Sofije, 7. října. („Ag. tel. bulg.“) Dle
bezpečných informací srbské tlupy v distriktu
kičevském vypálily čtyři mohamedánské ves-
nice. Srbské úřady nutí bulharské sedláky k
boji proti Albancům. Kdo zdráhají se, jsou ná-
silím odvlékáni. Mohamedánští Bulhaři a
kucovlašské obyvatelstvo prchá do Bitolje.
Mohamedáni z několika obcí uprchli do hor
Petr
Bulhar
Nový Srbsko
Bělehrad
Rumunsko
Atény
Londýn
Balkán
Makedonie
Sofijá
Daily Tela
12
title
Politický přehled.
13
article
Země české.
Paralela z „N. Fr. Presse“.
Země české.
Paralela z „N. Fr. Presse“.
Akce býv. generálního advokáta irského,
bývalého a příštího rádce koruny anglické
a tajného rady britského veličenstva, síra Car-
sona, který postavil se v čelo chystaného
ozbrojeného odporu ulsterského proti vla st-
ní samosprávě irské, proti utvo-
ření nové samosprávné provincie
vlastním irským parl'amentem, te-
dy proti ústavnímu odtržení Iriska
od Anglie, použila „N. Fr. Presse“ k ve-
likolepému, na všechny čtyři nohy kulhavému
srovnání. Vídeňský list vídí v tomto ulster-
ském pozdvižení v síle celé armády dobro-
volníků proti uzákonění předlohy o irské sa-
mosprávě, proti zřízení parlamentu irského
všechny známky boje Němců v Čechách.
Kapsy lze velmi pohodlně obraceti na ruby.
poněkud tíže rukavice, ale měděné kotle na
Němec
Anglie
Čechy
14
article
ruby obrátit dovede jenom nejprotřelejší ci-
kán, a v tomto umění, jak se zdá, jest „N. Fr.
Presse“ mistrem, aspoň ho použila v daném
případě až do konce. Mohlo by se ovšem
očekávati, že v této metafoře Němcům
kteří snaží se všemi prostředky o uskutečnění
nové provincie „Deutschböhmen“ s vlastním
zemským sněmem, vlastním zemským výbo-
rem, vykáže „N. Fr. Pr.“ úkol Irů a že úko
odporu proti tomuto odtržení Irska od angli-
ckého parlamentu v Londýně přikáže Čechům,
bojujícím pro jednotu země a proti rozdělení
království a odtržení německého kraje od
zemského sněmu pražského, leč nikoli a na-
opak — právě Němci v Čechách jsou v para-
lele vůdčího listu německo-liberálního ulster-
skými bojovníky za neroztržitelnost parla-
mentární unie pražské. Avšak to je konečně
věcí vedlejší, hlavní a nejzajímavější jest po-
litický důvod této ježaté paralely vídeňského
listu, jemuž běželo o to, poukázati na to, že
se Němci ve své snaze po zřízení vlastní pro-
vincie v Čechách a po uskutečnění vlastního
sněmu v Čechách, nechopili dosu
zbraní, že k odporu proti knížet
Thunovi dosud k tomu nebyli vy-
zváni od justičního ministra Ho-
chenburgera také tajného rady, jako jím
jest sir Carson. Dr. šl. Hochenburger prý to
neučinil podle „N. Fr. Pr.“ z toho důvodu, že
prý to považuje za — nezpůsobnost nesrovna-
telnou s jeho postavením a že je mu myšlenka
na trestní paragrafy, které by takovým jed-
náním mohly býti uvedeny v činnost, nepoho-
dlnou. Jaké to štěstí, že máme ministra spra-
vedlnosti, jejž myšlenka na trestní paragrafy
zdržuje před osnováním ozbrojené vzpoury
severních Čechách. Avšak — utěšuje se „N.
Ir
Čecho
Němec
Thun
Carson
doktor
šl
Francie . Presse
Francie
Irsko
Londýn
Čechy
15
article
Fr. Presse“ — vzpoura jest v Čechách přece.
neudělal ji sice tajný rada (jak se asi styděl
dr. Schreiner, když četl článek vídeňského
vůdčího listu!), ale magistrátní ředitel libere-
cký dr. Ringelhahn. Co on navrhuje, není tak
špatnou revolucí, a kdyby se dala zřízení, jím
zamýšlená, uskutečniti, mohla by se státi dů-
ležitou události pro Rakousko. Ovšem se pro-
vádí tato revoluce — nepochybně proto, že
žádný německý tajný rada nesebral dobrovol-
nickou armádu jako sjr Carson — dosud tak.
že četnictvo může zůstati ve svých kasárnách
a nemusí vyraziti proti magistrátnímu direk-
toru libereckému.
„Avšak plán,“ dí „N. Fr. Presse“ doslovně
„jejž vypracoval, a jehož podrobnosti tvoř
předmět takového rozčilení, jest jakýmsi druhem
vodočtu, na němž lze známenati výši bystřin
Čechách. Jako v Ulstrů nemohou také Němei
dosíci samosprávy, po celá desstiletí vymáhané
fak jako v Ulstru pojal jediný muž myštenku
vziti si, co po dobrém nebylo lze
dosíci. Magistrátní ředitel Ringelhahu vy-
pracoval formální návrh volebni-
ho řádu, zlemského zřizení i ústav
pro zemský sněm v Čechách, kterj
se má utvořiti a zvoliti. Snad z toho
všeho nezbude nic než slova: Německý zemský
sněm v Čechách. V tom případě jest však slov
činem a dokonce silnějším než najatá vojska
v Ulsteru. Zasahuje Čechy tam, kde jsou nej-
citlivějšími a musí pocítiti, že tento sbor, pro
nějž se prozatím právo zákonodár-
ství nežůdá, může se za trvalé, knížetem
František . Presse
doktor
Schreiner
Ringelhahn
Carson
Čechy
Rakousko
Ulster
16
article
Thunem podporované nechuti k trvalému vy-
rovnání, státi ještě něčím jiným, ne
pouhým pokusem všeobecného za-
stoupeni Němců v Čechách. sloužícího
politické opoře. Utvoření německého
zemského sněmu uzřejmilo by my-
šlenku odtržení. Řeklí Georg Jellinek, že
se státoprávní převraty dějí začasté bez forma-
lit a usnesení zákonodárných.
Takž tedy! „Neue Fr. Presse“ byla tal
laskava a obmyslila nás důkazem, že Ringel-
hahnův „zemský sněm Němců v Čechách“ ne-
má jiného účelu, než býti strašákem pro poli-
tické děti, jsou-li jaké mezi námi. Ano „Ent-
wurf“ libereckého magistrátního dírektora za-
sahuje Čechy tam, kde jsou — nejlehtivější a
jediný účinek, který může míti, jest mnoho-
násobně odůvodněná homerická veselost če-
chů nad monumentálně směšným počinem li-
bereckého Ringelhahna. Moudří lidé mezi
Němcí, k nimž ovšem dv. rada Bachmann ne-
patří, snaží se všemožně zachrániti německou
žeta moillolel
nola
Thun
Němec
Jellinek
Neue
Ringel
Ent
Bachmann
Čechy
Francie . Presse
17
article
věc před touto kolosální komikou „zemského
sněmu Němců v Čechách“, pro nějž se zá-
konodárná moc v přemrštěné skromnosti „je-
ště nežádá“, a zdá se, že spojené úsilí radi-
kálů a agrárníků bude věnčeno úspěchem,za
nějž nebudou moci Němci ani dosti vděčným
býti svým legálním vůdcům politickým. Že s
„N. F. P.“ svým ulstersko-libereckým srovná-
ním vybrala svůj podil na směšnosti napřed
toť konečně věcí jejího vkusu a autokritiky —
pro nás bylo — příjemnou lekturou!
Němec
N F
Čechy
18
article
Z Moravy.
Dne 6. října 1913.
Morava
19
article
(Volba po P. šilingrovi)
V době, kdy se ve všech orgánech strany lido
vopokrokové sebevědomě píše o silné posici strany
té a o prohloubené její organisaci, v době, kdy stra-
na ta je vydávána za nejmocnější pokrokový útvar
na Moravě, velmi podivně působí na veřejnost fak-
tum, že při říšské doplňovací volbě za zemřelého
P. Šilingra nestaví vlastního kandidáta. Vždycky se
psalo, okres Šilingrův je pro klerikály jistý jeno-
sobou šilingrovou, jinak je proliklerikální. A ejhle
ten protiklerikální okres nemá ani lidovo-pokro-
kového kandidáta, ačkoliv ještě při zemské volbě
tu lidovopokrokový dr. šlechta své štěstí zkou-
šel. Lidovopokroková strana doporučuje volbu
ngrárníka zem. posl. Maláka. Autonomistě pro tute
volbu nejdou pro společného protiklerikálního kan-
didáta, nýbrž staví svého vlastního kandidáta. Do-
posud jsou tedy v okrese tom tří kandidatury.
Šilingr
Šilingrův
doktor
Malák
Morava
20
article
Dne 7. října 1913.
21
article
(Úpadek němectví v Brně a v před
mčstích v číslicích zápisový ch.)
Nezřízený byl letos nátlak na české rodiče
Brně, aby dali děti zapsati do německých škol
Sám říšský poslanec Lecher, jenž bydlí ve Vídni
komandován byl „Volksrátem“, aby nadháněl př
lovu na české dítě. A můžeme dnes, kdy stydlivě
orgán obecní radnice otiskl úřadní výsledky ně-
meckého zápisu v insertní příloze — jindy je dával
na úvodní místo — uvésti, že německé školstvi
brněnské i v předměstích vykazuje ustavičný ú-
bytek dětí. Nic nepomáhá lupičství, nic hroz-
by, nic ničení existencí. Němectví brněnské klesá
— školy to jasně dokazují. Poslanec Baeran píše
dokonce, že letos ubylo na německých školáchv
Brně 349 dětí. Má pravdu, pokud jde o školy
obecné, neboť na těch je lelos zapsáno 8486
dětí proti 8835 v roce 1912/13 — a menší celkovou
diferenci tvoří školy měšťanské a privátní. Ztráta
349 dětí je jistě pozoruhodným dokladem úpadku
němectví brněnského. Vezmou-li se do počiu ještě
školy měšťanské, tedy je v Brně na veřejný ch
obecných a měšťanských školách zapsáno 12.342
dětí proti 12.478 dětem v roce 1913 a proti 12.721
dětem v roce 1912. Za 3 roky tedy na ve-
řejných školách německých obec-
nýchi měšťanských ubylo 379 dětí. T -
to fatkum je radostným okamžikem ve vývoji ná-
rodnostním v Brně! Všimneme-li si blíže zápisu do
škol němeských v Brně, tedy máme tylo číslice
německé školy veřejné 1913 1 12.342 (1912 : 12.478
1911 : 12.721), německé školy privátní 1913. : 603
(1912 : 643, 1911 : 662), obecní školy soukromé
(školy soukromé obcí brněnskou na hranicíeh
města vydržované) 1913 : 582 (1912 : 440, 1911
2531!), při učitelských ústavech 1913 : 123 (121, 137
celkem 13.650 (13.682, 13.783). I tedy při veškerém
počtu žactva škol všech vykazuje se úbytek za tr.
Lecher
Baeran
Brno
Vídeň
22
article
roky 133 dětí. Obcí vydržované školy soukromé
z nichž pak děti předměstské se cpou
během roku do škol veřejných německých, jsou
dnes největší nebezpečí naše, neboť ony
vykazují veliký počet zbloudilých a ony ruš
ten celkový dojem. Ve školách těch je vzrůst ve-
liký a proto veškeren zřetel na ně musí býti obrá-
cen zejména na předměstích. — Předměstí brněn-
ská také vykazují úbytek žactva ve ško-
lách německých. Také i tam je úpadek ten
stabilní. Číslice výsledkové jsou: 1911:1997, 1912
1878, 1913:1777 — tedy za tři leta ubylo 220 dětií
Podle jednotlivých obcí jsou výsledky tyto
Černovice 1913.89 (1912:94, 1911:94): Nové Če
novice 166 (146, 171). Husovice 269 (299, 323). Král
Pole 366 (388, 442),. Židenice 213 (248. 265). Komá
rov 297 (301, 305). Nový Liskovec 74 (92, 89). Vej-
vanovice 303 (310, 308). Na německých školách
všech v Brně a předměstích ubylo tedy za tř
léta 353 dětí — na veřejných obecný ch
školách v Brně a předměstích v cel-
ku pak 599 dětí. To je výsledek, se kterým mů-
žeme býti spokojeni, ačkoliv není nás tajno, že je-
ště sta, ba mnohá sta českých děti jsou ohlupová-
na v německých školách. O českých zápisec
jindy.
V drobném prodejie
Černovice
Husovice
Židenice
Brno
Polo 366
24
article
ranní čisle » sobě
sa e
večorní
.. . na d
Ve filiálkách na venkovs
anní čislo
večerní
25
article
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení n inserty příjím
administrace v Marianské ul., H
Tam nacházejí se tál
redakce, tiskárna a expadine
„Národnícb Listě“
Rukoplay se navraneii
26
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Uherská svoboda shromažďovací.
Uherští občaně mají dle ústavy právo
shromažďovací, ale politické úřady jsou po-
vinny bdíti nad tím, aby se ve schůzích a ve-
řejných shromážděních nestalo nic, co by
mohlo zbořiti uherský stát. Stoliční policie
skutečně konala přesně tuto svou povinnost
a protože z toho mívala mrzutosti se stíhaný-
mi osobami, ministr vnitra Jan Sándor vy-
dal právě nová dvě nařízení, jimiž se shro-
mažďovací právo v Uhrách odevzdává úplně
na milost a nemilost policie.
Od nynějška každá veřejná schůze mus
býti oznámena politickému úřadu nejméně
48 hodin před schůzí s přesným programem
a čtyři spolehliví uherští státní občané
museji oznámení podepsati. Tito svolavatelé
a celé zvolené předsednictvo musí ručiti za
pořádek při schůzí a za to, že ve schůzi ne-
bude nijaké agitace proti ústavě, platným zá-
konům a veřejnému pořádku. Občané cizích
států (Rakušané!) smějí ve veřejné schůz
mluviti jen s dovolením policie, která má prá-
vo, uzná-li toho potřebu, schůzi kdykoli roz-
pustiti a po případě četnictvem ji rozehnati.
Kdyby svolavatelé neb členové předsednictva
nezakročilí okamžitě proti „rušitelům veřej-
ného pořádku“, stihne je trest vězení do 15
dnů a peněžitá pokuta do 200 K.
Nové ministerské nařízení o veřejných
schůzích znemožní každou oposiční schůzi,
poněvadž policie nemusí svolavatele uznati
za osoby „spolehlivě“, a když i schůzi dovolí,
postačí vyslati do ní jediného provokatém,
který několika výkřiky dá policejnímu komi-
saři záminku, aby schůzi rozpustil a rozehnal.
Za rok budou v Uhrách snad zase nové sně-
movní volby a hr. Tisza činí tedy v čas opa-
tření, aby oposice nemohla rušiti volební
agitaci vládní strany.
Sándor
Rakušan
RakouskoUhersko
Uhry
28
article
O bulharské krisi za druhé války.
O bulharské krisi za druhé války.
Osudná druhá válka balkánská, válka spo-
jenců se spojenci, Slovanů se Slovany, zůstává
stále ještě nejasným zjevem. Co se tehdy dálov
Sofiji? Kdo dal rozkaz k útoku na Bregalnici?
Kdo začal? Jak se zachoval Danev? Co dělalo
Rusko a co Rakousko? Otázky, na které dosud
nemáme určité odpovědi.
Zaznamenáváme proto různé projevy, které by
mohly přispěti k vysvětlení. K takovým proje vům
jistě patří zápisky ruského korespondenta v So-
fiji. Berbenka, uveřejňované právě v „Slavjan-
ských lzvěstích“. Vybíráme z nich nejdůležitějš
místat
V Sofiji, 16. července.
Jsme docela isolováni od vnějšího světa; žád-
ného pošťovního spojení není. Bylo by tedy zby-
tečno psát dopisy: nelze jich posílat. Píši svě
dojmy jen do denniku.
Rusko
Rakousko
Slavjan
29
article
Dnes byl zvláště těžký den pro Bulhary. Cee
se to všude v hlavním městě
Přijíždím ze svého předměstského domu do mě-
sta po silnici, která vede k Dubnici a Küstendilu.
Pod vrbami rozložila se skupina otrhanců, osmah-
lých mužů, žen a děti. Myslím si: cigání. Zatím
jsou to uprchlíci z Kukuše. Právě přišli. „Řeci
všechny řežou — vyprávějí. — Bulharských vojsk
je málo a Řeků je tuze mnoho. Spálili Kukuš.
Mnoho, mnoho je zabitých a raněných ...
Dále po silnici pomalu se pohybují na oslich
uprchlíci ze Štipu a druhých míst makedonských.
Utíkají před Srby. Výraz tváře tupý, zdrcený
Strašné slovanské drama odehrává se na Bal-
káně: bývali spojenci, křesťané, a pobíjejí jeden
druhého jako ovce.
Tramway se zastavila. Přisedla skupína dů-
stojníků: ranění. Tváře jich jsou zmožené, zčer-
nalé. Jeden má obvázánu hlavu a nohu. Ptám set
Odkud? — Právě jsem přijel z Kukuše. Byl jsem
raněn v bitvě s Řeky, hle, zde je koule, kterou mi
vytáhlí. Řecké koule jsou tupě. Tady mám i ture-
ckou kouli, kterou jsem byl raněn za války s Tur-
ky: turecké koule jsou ostré. Krásné město je
Kukuš; ale Řeci ho spálili... dodal se vzdechem.
Blížíme se k Sofiji. U tábora na zelené trávě
leží zajatí srbští vojáci. Je jich na tisíc. Mezí nimi
zmoření starci. Můj soused, stařec Bulhar, dívá se
na ně se zlobou a bručí: „Sami máme málo chle-
ba, a tu ještě krm ty psy. Všechny pobítl
— A jestliže by v Bělehradě totéž udělali
bulharskými zajatci?
Stařec se zahanbil. Neodpověděl nic.
Bulhar
Řek
Kukuš
Srba
Dubnica
Bala
Bělehrad
31
article
Prof. dr. Rudolf Diesel.
Prof. dr. Rudolf Diesel.
Novinami prošla zpráva, která se hluboce
dotkla celého technického světa. Mnichovský
profesor R. Diesel je několik dnů nezvěst-
ným a zdá se, že potvrzena bude domněnka.
dle níž již nikdo Dieselova slova neuslyší.
Dnes v celém světě se zájmem a napětím
sledovány jsou zprávy, přicházející od břehů
severního moře, které, jak se zdá, stalo se
hrobem velikého vynálezce, kdežto před
dvaceti lety vzbudilo první vystoupení
Dieselovo jen útrpný úsměv. Tehda r. 1893
vydal berlínský nakladatel Springer malý spi-
sek zcela neznámého autora, v němž nazna-
čen a idealisován byl postup, jakým mohou
býti zdokonaleny dosavadní spalovací moto-
ry, které od r. 1860, kdy poprvé vstoupily do
technické praxe, nezměnily ničeho na podsta-
tě své činnosti a konstrukce: Právě tak, jak
navrhoval to Francouz Beau de Rocha
a po něm uskutečnil Otto, pracoval motor
i po 25 letech, ba pracuje ve většině případů
dodnes. Naše motory automobilové, nehledě
ke zdokonalení konstruktivnímu, pracují stej-
ně jako stroje stavěné před 50 lety, t. j. na-
ssávají prvým zdvihem do válce směs benzi-
nových par a vzduchu, druhým zdvihem ji
zkomprimují, načež se směs elektrickou ji-
skrou vznití. Třetí zdvih je zdvihem činným
plyny tlačí na píst a ženou jej až do nějnižší
polohy, kdy otvírá se výfukový ventil, aby
umožníl vypuštění plynů, které vytlačuje píst
čtvrtým zdvihem.
profesor
doktor
Diesel
R Diesel
Dieselův
Springer
Francouz
Beau
Roch
Otta
severní moře
32
article
Theorie těchto motorů učí, že hospodár
nost pohonu bude tím lepší, čím vyšší bude
kompresse; při motorech právě popsaných
nemůžeme kompressi stupňovatí libovolně
neboť stlačením vzrůstá teplota a snadno mo-
hlo by se státi, že směs explodovala by dříve.
než píst dospěje do nejvyšší polohy, to ovšem
mělo by v zápětí velmi nebezpečné rázy ve
strojí.
V době, kdy Diesel vydal svůj spisek
stál technický svět před otázkou, jak zvý
šiti hospodárnost motoru spalovacího? Nepři-
hlížíme-li k některým pracem Bánkiho
Witze, Clerka, nepodařilo se nikomu roz-
řešiti položenou otázku uspokojivým způso
bem. Teprve Diesel na základě theoreti-
ckých úvah dospěl ku poznání, že jedině mož-
nou cestou je nepracovati se směsí, nýbrž
s čistým vzduchem a palivo vpustiti do válce
teprve v době největší kompresse. V tom spo-
čívá nezvratná zásluha Dieselova, kterou ne
podaří se nikomu upříti. Ostatní vlastnosti.
které ve svém spisku Diesel novému stroji při-
pisoval, se nesplnily, protože byly namnoze
v naprostém odporu se zákony thermodyna-
miky. Zdá se, že Dieselovi nejednalo se zpo-
čátku ani tak o výsledky vědecké jakoo
prodej svých patentů, které chránily jím na-
vrhovaný pracovní způsob.
Bylo-li tomu tak, pak plně se mu to po-
štěstilo. Dvě, později čtyři vynikající továr-
ny německé ujaly se myšlenky prof. Diesela
a nešetřice značných nákladů budovaly je-
den pokusný stroj za druhým. Je obdivuhod-
né a stojí věru za zmínku, s jakou houževna-
tostí dovedl Diesel a několik jemu věrně od-
daných přátel hájiti své názory, i když řada
strojů prokázala se nezpůsobilou k delší čí
Diesel
Bánki Witz
Clerk
Dieselův
33
article
nosti. V té době, jak sám později doznává.
byla nejplodnější perioda jeho života. Kdo jen
trochu ve zkoušení strojů se vyzná, dovede
oceniti, co znamená 8000 indikátorových dia-
gramů v mnichovském museu, a věru každý
rád uvěří, že ty přiliš špatné Diesel ihned
ničil. V letech 1893—1895 opřen o vynikajíc
spolupracovníky, jako byl Güldner, ne-
ustává zdokonalovati svůj stroj, až roku 1896
hlásí augsburgsko-norimberská továrna, že
při 12hodinném pohonu čestně obstál Diese-
lův motor, poháněný ruskou naftou.
Slávu Dieselovu však zabezpečila okol-
nost jiná, která byla původně zcela podřad-
nou. Dieselův motor umožňuje totiž pohor
levnými palivy: vstřikuje-li se palivo do vy-
hřátého vzduchu, záleží málo na tom, je-li zce-
la čisté a odpařitelné. Žár tisícistupňový do-
stačí, aby i taková paliva, jako jsou dehtové
oleje, snadno se vznítila a shořela beze zbyt-
ků. Toť největší triumi Dieselova vynálezu
toť úspěch, jehož význam je dalekosáhlý
Naftu lze tím zužitkovati bez dlouhých před-
chozích procedur destilačních. To ovšem zna.
menalo snížení ceny pohonu téměř na dese-
tinu; a to zabezpečuje i při dnešních nepři-
rozeně výsokých cenách nafty Dieselovu mo-
toru stálou přednost.
Zdá se, že pravý rozkvět Dieselova mo-
toru počíná teprve nyní, kdy platnost jeho
patentů již prošla. Nesčetné továrny celého
světa čekaly na listopad 1908, kdy vypršela
první nejdůležitější priorita. Princip Dieselův
záhy přizpůsoben na téměř všechny sousta-
vy motorů spalovacích, od strojů lodních s vý-
konem 1000 k. s. v jednom válci až k rychlo-
běžkám na 5 k. s.t od volnoběžných strojů
umožňujících snížení počtu otočin až na40
Güldner
Dieselův
34
article
za minutu, ke strojům rychloběžným o 800
1000 obrátkách. Dieselův motor žene dnes víc
než 300 velikých lodí, ale kdo může dnes po-
věděti, jak bude za 10, 20 let. Palivo velmi
snadno ukládá se v lodi, zaujímá menší pro-
stor, mnohem lépe se zužitkuje a spáleno ne-
vydává oblaka dýmu, která zejména ve vá-
lečném námořnictví mohou býti nebezpečným
zrádcem. Mimo to loď Dieselovým motorem
opatřená je stále hotova k odplutí, není třeb
vyčkávati, až kotle vydají potřebné množstv
páry: zmenšuje se počet obsluhujícího perso-
nálu, kterého lze, jak Diesel sám kdysi řekl.
mnohem účelněji k obsluze děl upotřebiti.
Nedosti na tom: hospodárnost motoru umož-
ňuje delší setrvání na šírém moři resp. větší
vzdálení od skladiště palíva, či, jak odbor-
níci říkají, zvětšuje se akční radius plavidla.
Ovšem že i pro pozemní vozidla podrží
Dieselův motor svůj veliký význam a uplatní
své přednosti. Prvá rychlíková lokomotiva
o 1000 k. s. nastupuje právě cestu od švýcar-
ských hranic do Berlína, a prvý automobil.
hnaný motorem Dieselovým, je předváděnv
Londýně, kam dr. Diesel právě odjížděl. Stár
asi 70 let, sklidil poměrně velmi záhy ovoce
své práce a neúnavné píle. Bylo jistě velmi
málo techniků, kteří dočkali se takového za-
dostiučinění a hmotného odškodnění za ve-
škeré útoky, jimž byl vydán od počátku svých
prací. A není bez zajímavosti, že vesměs byl
to jeho krajané a mnohdy i někdejší spolupra-
covníci, kteří upírali mu jakoukoliv zásluhu
přičítajíce jeho úspěch jednak náhodným okol-
nostem, jednak cizí pomoci
J. V, Jeltae
Dieselův
Diesel
doktor
Berlín
Londýn
Dieselův