Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

15. prosince 1903.

4

Císlo 342.

5 article

Vídeňský zpravodaj »Nového Vremenee píše, že členové tamní anglické kolonie jsou velice zarmouceni nad tím, že spor japonsko- ruský bude snad vyrovnán po dobrém. Vyni kajicí Angličan, znalec asijského východu, líčil mu, že Japonsko bylo by zcela jistě poraženo a že by mu toho Anglie z plna srdce přála, protože Japonci, »tito Angličané Východu«, mají schopnost státi se námořskou volmocí, nebez pečným konkurentem Anglie. »Novoje Vremja« nazývá takové sobecké výpočty nepokrytým cynismem. Vidno, že Ru- sové dobře prohlížejí své evropské přátele a ne- dají se zintrikovat jejich licoměrstvím a faleš nými radami. Slované mohou se pouze radovati, nedojde-li k válce mezi Ruskem a Japonskem, neboť po- tom bude Rusku možno věnovati pozornost ře- šení jejich otázek, z nichž nejdůležitější je nyní balkánská. Válka americko-německá? V Unii budí značnou pozornost depešez Honolulu. Za schůzky vyšších důstojníků ame- rických, zvláště z eskádry Spojených států, mě tam generál Mac Arthur řeč, v níž prohlásil, že jednoho dne jistě vypukne válka mezi Unií Německem za příčinou jeho chování se v otáz- kách jiho-amerických, jelikož Německo zřejmě pokládá svůj hospodářský postup v jižní Ame- rice jen za úvod k uskutečnění politických zá- lusků svých. Generál dodal, že válka vy- pukne dříve, nežli se mysli a že oba odpůrci horlivě se na ni chystají. To prý jest také příčinou kvapného rozmnožování loďsten jejich. Depeše washingtonská oznamuje, že mini- sterská rada za předsednictví Roosevellova za- bývala se otázkou, jaké následky mohla by míti neopatrná prý slova generála Mac Artura. Mez Honolulu a Washingtonem vyměněny depeše.

Angličan Japonec Slovan Mac Arthur řeč Artur Japonsko Anglie Rusko Honolulu spojený stát Německo Washington Novoj Vremja

6 article

Ministr vojenství Root, rozhodl se prý žádati na generálu vysvětlení hned, jak se týž vrátí do Spojených států. Oproti tomu dnešní washingtonská depeše »Korrespondenční kanceláře« tvrdí, že Root sám ve schůzi důstojníků, kteři byli na souostrov Filipinách sloužili, poukázal k nutnosti svorného spolupůsobení loďstva i vojska pozemního, po- něvadž nastane čas, kdy Unie mohla by stát oproti cizímu státu jako nepřítel a kdy by i vo- jáci i námořníci musili bojovati bok po boku za blaho vlasti. Německé listy otiskujíce řeč gen. Mac Artura, jsou ji ovšem velice rozdurděny. Nej agressivněji z nich počíná si, jako obyčejné »Köln. Ztg.e Dreyfus opět — vojákem. Brusselský »Soir«, jenž opětně sloužil drey fusardům, sděluje z Paříže, že — jakmile prý pro vedena bude revise procesu Dreyfusova — dosud ji kasační soud nenařídil a také se neví dosud. jak dopadne, až i nařízena bude — býv. setník Dreyfus, své doby degradovaný, bude povýšen na velitele praporu a že přidělen bude dělo střeleckému jednomu pluku v jižní Francii Zpráva jest příliš neuvěřitelná, nežlia bychomj neotiskli s plnou jen reservou. Roztržka v unionistickém táboře anglickém. Roztržka ta, pro známé spory o celn otázce vzniklá, byla v sobotu provedena i for málně. Chamberlain a Balfour projevili blaho přání těm kandidátům o uprázdněné mandáty poslanecké, kteří se vyslovili pro reformu celní Jiný vůdce unionistické strany, vévoda z De vonshiru, prohlásil za to písemně, že stou. penci jeho nemají voliti těch unionistů, kteř sympatisují s Chamberlainovou politikou celní.

Mac Artur Köln Dreyfus Dreyfusův Chamberlain Balfour jít vonshir Chamberlainův spojený stát Filipíny Paříž

7 article

K chorobě Viléma II. Německý císař navštívil skutečně, jak již v sobotu jsme ohlásili, dvorní divadlo v Ben lině. Obecenstvo spatřivši ho, provolalo mu tři- krát »hoch«. V přestávkách mezi představením bylo prý pozorovati, jak Vilém II. živě hovot s cholí svou. Cestu k moři Středozemnímu na- stoupí prý Vilém II. až 6. ledna. Veřejná schůze c. k. poštovních expeditorů pro král. české. konala v neděli za četné účasti v místnostech Řemesl- nicko-živnostenské besedy na nábřeží. Dostavili se do ní též páni poslanci dr. Fořt a Choc. Schůzi zahájil po 3. hod. odpol. předseda spolku pan Slach, jenž vytknuv její účel, udělil slovo prvnímu řečníku p. Ondráčkovi, ktarý v delší řeči probíral nutnost domáháti se těchže práv, jakých požívají úřadníci státní. Poštovní expeditoři dle nové úpravy zařadění nikoli do tříd úřadnických, nýbrž mezi pomocné síly úřadů ostatních. Proti tomu ohra- žuje se řečník co nejdůrazněji a poukazuje, že na pomocných silách úřadů ostatních vyžaduje se pouze umět čísti a psáti, případně míti bezůhonnou minulost kdežto na pošt. pom. úřadnících se žádá předběžné vzděláni, bezplatná praxe, odborné zkoušky a sice: poštovní, telegrafní a dle nejnovějšího výnosu též poštmistrovská, tedy zkoušky pro přednosty úřadů. Zkrátka c. k. pošt. pom. úřadníci musí vykonávati všechny práce skutečných státních úřadníků ano Iungovati jako dočasní administrátoři a správcov úřadů. A za to nepřiznán jim ani plný titul a charakter úřadníků. Co se týká platu, jsou oproti dřívějšku těž značně zkráceni a měli všichni před úpravou více než mají nyní a béřou na dřívější plat svůj doplatky.

Vilém II Vilém doktor Fořt Choc Slach Ondráček

8 article

Jest nyní zaveden následující modus. Budoucí pom. pošt. úřadník — aspirant — musí se vykázati pře- devším rakouským příslušenstvím,dosavadní bezúhon- ností, stářím nejvýše do 35 let, lékařským vysvědče- ním, znalostí v zemi obvyklých jazyků, způsobilostí ke státní službě, a předběžným vzděláním, nejméně4 třídami středních škol, 2 ročníků ústavu učitelského, neb též 2 ročníků obchodní akademie. Do praxe je přijalý přidělen na dobu 3 měsíců k neerárnímu úřa- du. Další tři měsíce jest v praxi u některého úřadu erárního, kde pro něho pořádají ostatní úřadníci kurs a kde pak též zkoušku skládá. Řečník poukazuje na nevýhody s tim spojené a žádá, by kurs jednou ročně byl v sídle ředitelství pro aspiranty všechny a tamtéž by také zkoušky skládá ny byly. Po odbytí zkoušek jest kandidát zařaděn do seznamu čekatelů a musí býti kdykoli a kdekoli k disposici, a dáti se třeba jen na několik dnů k výpomoci upotřebiti. Při tom může býti libovolně bez výpovědi propuštěn. Platu dosáhne v Praze po 3—4 letech až 3 K denně, jinde ještě“ méně. Pak jest jmenován c. k. pošt. provisor- ním úřadníkem. Při tomto „jmenování“ dostane de- kret, dle něhož se mu vyměří roční plat v Praze 950 kor. a venku také jen 800 kor. Při dřívějším denním platu jako aspirant přišel si v Praze na 1095 K nyní však při svém povýšení a jmenování dostane pouze 950 kor. Z toho ke všemu musí ještě platiti taxy za propůjčení místa a přispěvek pensijní. Vzdor dekretu, může býti i nyní, ovšem proti výpovědi, propuštěn. Vždy po dvou letech postupuje do vyššího stupně platu, tak že po čtyřech letech strávených jako pro- visorní pom. pošt. úřadník béle 1100 K a teprve nvní

kret Praha

9 article

tedy o 5 K více než před 4 lety jako aspirant. Po 6 letech, strávených jako provisorní pom, pošt. úřad- ník, postoupí do třídy Il., 3. stupně a béře platuv Praze 1250 K. Nyní si teprve takový kollega může oddechnouti, ví — že nemůže býti libovolně pro- puštěn, ale jest mu věru za nynějších drahotních po- měrů těžko z tohoto platu býti živ. Ve druhé třídě postupuje se teprve po čtyřech letech do vyšších platebních stupňů, tak že dosáhne třídy první někdy s 21 lety služebními; rovněž tak se to má s třídou první, kde nejvyšší plat vůbec je 2000 K a těch do- sáhnouti možno někdy až po B0leté službě a to beze všech přídavků. Postup do tříd skutečných úřadníků jest nyní ještě obtížnější, než býval před úpravou. Ke konci poukazuje též řečník k tomu, že ač poštovnictv v Čechách vykazuje millionové přebytky, přece jsou pošt. páni úřadníci v Čechách zejmena oproti Vídni v příčině platu i postupu značně zkracováni. Poně- vadž úprava to provedena pouhým nařízením mini- sterským, doufají pomocní pošt. úřadníci, že za po- mcci kruhů poslaneckých domohou se zlepšení svých poměrů cestou zákona.

Praha Čechy Vídeň

10 article

Další řečníci p. poštmistr Doležal, Förcht- gott, Zedník, Flögl a Bohar promluvili ještě o služebních letech strávených ve službách c. k. pošt a telegrafních ústavů, načež navržena a jednomyslně přijata resoluce „C. k. poštovní expeditoři, nyní c. k. poštovní pomocní úřadníci, shromáždění dne 13. prosince 1908 na veřejné schůzi v místnostech „Bellevue“ po uvážení své na dále úplně neudržitelné situace, protestují především se vší rozhodnosti proti názvu sil pomocných a dále proti tomu, by byli stavěni do jedné řady s písaři a silami pomocnými úřadů ostatních, na něž ani z daleka takové poždavky i co se týká podmínek, jako: přijelí, předběžné vzdělání, zkoušky odborné, přísaha a pod. — i co se týče práce skutečně kladeny nejsou.

Doležal Förcht Flögl Bohar Bellevue

11 article

Náš stav zde není od včerejška, jest to stav původní, stav úřadníků pošt neer rních a proto ne- právem se nám nyní plný titul úřadníků upírá. Úprava platů našich pak byla provedena pou- hým nařízením a může býti opět nařízením zrušena a proto žádáme úpravu cestou zákona a sice v tom smyslu, aby všichni nynější pomocní úřadníci jme- nováni byli skutečnými úřadníky státními a postupem do X. třídy hodnostní. Poněvadž jsme byli úpravou z roku minulého. zejmena co se týká platu, značně zkráceni a většina z nás z vyměřených nám příjmů živa býti nemůže žádáme — než bude záležitost naše zákonem upra- vena, by nám bylo jako definitivním státním služeb- níkům přiznáno příbytečné a tím již pro okamžil velké naši tísní odpomoženo. Aspirantům při nastoupení služby a pod. budiž vždy cestovné hrazeno. Léta ztrávená ve službě c. k. poštovního ústavu buďtež beze všeho zakupování do pense vpočítána a pense naše budiž vůbec služeb- ním poměrům přiměřeně upravena. Do XI. hodnostní třídy ihned zařaděni buďtež všichni ti, kdo zkoušku dopravní složili S ohledem na naši namáhavou, rozčilující a vy- silující službu v nezdravých a dusných místnosteck budiž nám přiznán plný nárok na dovolenou a tato vyměřena dle potřeby do 3 neděl. Z těchže důvodů připojujeme se též ku poža- davku c. k. poštovních úřadníků výkonných pro zkrá- cení služební doby ze 40 na 35 let a s ohledem na zastaralé a dávno již nevhodné disciplinární před- pisy, žádáme zavedení nynějším poměrům odpovída- jicí služební pragmatiky. Když poslanci pp. dr. Fořt a CHoc prohlásili že vynasnaží se, by spravedlivým požadavkům pomoc poštovního úřadnictva vyhověno bylo, byla schůze předsedou p. Slachem po 1/47. hod. hodině večerní skončena.

page doktor Fořt Choc Slach

12 article O připojení Žižkova ku Praze.

O připojení Žižkova ku Praze. Z dřívějších zpráv listu našeho je povědomo, že zástupcové obce žižkovské dostavili se na pražskou radnici a zástupcům obce pražské sdělili 29 podmí- nek, za kterých by se Žižkov připojil ku Praze. V minulé schůzi zastupitelstva žižkovského sdělil úřadující náměstek pan Žák, že podmnínky ty ne- může sděliti veřejně dříve, dokud podmínky nebudou dříve náležitě projednány. Záležitost připojení Žiž- kova ku Praze pochopitelně vzbudila zájem obyvatelů Žižkova. Důležitá jedna místní korporace a sice Spolek majitelů domů v té příčině svolal veřejnou schůzi majitelů domů na včerejší večer do hostince »u bílého beránka« v Roháčově ulici v Žižkově.

Žižkov Praha Roháčův ulice

13 article

Rozhovor zahájil pan dr. Truhlář a pravil mimo jiné: Dovoluji si ve stručnosti načrtnouti dnešní stav otázky Velké Prahy a poukázali nestranně k násled- kům připojení, které se nás, majitelů domů, v první řadě dotknnu, k jeho výhodám i škodám. My v Žiž- kově žijeme v poměrech zcela jiných, než jsou ostatních obcích a máme na následcích připojení většího zájmu než kdekoliv jinde, již proto, že my v této obci platíme na výdaje obecní plných 779 % To je poměr, který není v žádném jiném předměstí, a proto my větší právo máme o správu obecního jmění se starati. Vývoj otázky velké Prahy všichni znáte a proto netřeba, abych se o něm šiřil. Víte. že předměstí šla v odmitavém svém stanovisku dále, než jako česká města jiti měla a také jest jisto, že Praha chopila se věci ukvapeně. Také šla Praha příliš daleko, kladouc hranice příští veleobce až za obvod velmi vzdálených vesnie, které by na útraty veleobce chtěly se státi městy. Solidaritu předměstí nejprve Smíchov prolomil a po něm následoval Žiž- kov. Čtyři pánové z radnice žižkovské, nechci posu- zovati, zda byli k tomu kompetentní, zahájili vy jednávání, ale konstatuji, že o podmínkách připojení zachovává se mlčení, poněvadž prý podmínky jsou důvěrné. Jestliže jest tomu tak, pak celé jednání po- važují za podezřelé! (Souhlas.)

Truhlář Žiž Praha Smíchov Velká Praha

14 article

Rečník dále přechází k olázce finanční a dovo- zuje, že nyní platí se daní z domu, který má 10.000K nájemného, 3433 K, a v prvém roce po připojení platiti se bude 2949 K a po 22. roce připojení pla- tilo by se 4410 K 2 h. Na to kritisuje rozpočel obecni, jejž označuje pravou kuriositou mezí roz- počty velkých měst. Vytýká, že dlažby nezařaďují se do rozpočtu řádného, nýbrž na konto výpůjček, jen aby přirážky byly menší. Dlažby žižkovské jsou smutně proslulé a máme dosud celé ulice nevydláž- děné. Ještě o jedné pohromě se zmiňuje. Kdyby obvod potravní čáry byl přeložen za hranice Žižkova, ztratila by tím obec ročně 172.850 K, jež mělo by za následek zvýšení obecních přirážek o 25.059 % Jaké výdaje bude míti obec s vydlážděním ulic. s úpravou kanalisace, zavedením vodovodu, osvět- lení, dále na chudinství! Jisto jest, že bychom v pří- padě zachování samostatnosti naší ubohé obce pla- tili v krátké době více, než po 22 letech v případě připojení ku Praze Řečník sdělil, že od městské rady žižkovské ob- držel přípis, v němž se mu oznamuje, že » podmínky o připojení týkají se všeobecného prospěchu našeho města. Jakmile budou zástupcové Žižkova zbavení povinnosti mlčení, budou podmínky sděleny a potom budou pozváni zástupcové všech důležitějších korpo- rací žižkovských, aby hájili zájmy těch korporací aby radou a zkušenostmi byli nápomocni.« Řečník připomíná, že spolek majitelů domů není žádnou »korporací«, nýbrž že v Žižkově tvoří vlastně obec samu a proto také podmínky připojení týkají se v první řadě majitelů domů! Jsem přesvědčen, že v Praze na radnici dobře umějí pánové vše rozvážit.

Žižkův Žižkov Praha

15 article

Hospodářství obce pražské má své vady, ale je přece lepší, poněvadž se potřeby nezatajují a v rozpočtech číselně doznávají Proto o nějakém pánovitém diktování zvláštních podmínek nemůže býi ani řeči ! Ta jediná podmínka důležitá jest, aby obce předměstské po připojení měly ve sboru veleobce dostatečný počet kvalifiko- vaných zástupců, kteří by se přičinili o to, aby na radnici staroměstské zavládl duch hospodářský, roz- umný a spořivý! (Souhlas.) Pan Grégr potvrdil, že obec žižkovská ve finančním stavu je ve velmi špatné situaci. Řečník rozebírá rozpočet obecní na rok 1904 a praví, že čislice v něm nejsou správné. Zastupítelstvo obecní upravilo služné úřadnictvu a jiným obecním zřízen- cům tak, že to znamená vyšší výdaj ročních 20.000 korun; a tento plus není v rozpočtu uveden! Při- mlouvá se za připojení Žižkova ku Praze nejen z důvodů národních ale i. z ohledů hospodářských. Uváděje charakteristiku Žižkova, dovozuje, že Žižkov je pouze velkou noclehárnou lidí, ktetí jinde peníze vydčlávají a jinde také je utrácejí. V té okolnosti že se podmínky Žižkova po při- pojení tají, spatřuje řečník jistou čertovinu a proto žádá, aby podmínky ty byly sděleny. Pan Nejtek, člen rady městské, pravil, že není vše pravdou, co se mluví. Kdo má učinit po- čátek k jednání o připojení? K tomu není kompe- tentní žádná korporace více než městská rada. Ta onen počátek učinila a jisté modality stanovila. Než se o nich rozprava skončí, musí to zůstat v tajnosti.

Grégr Žižkův Nejtek Žižkov

16 article

Co se dosud stalo, je nezávazné, proč tedy krok městské rady má být podezříván? Jakmile uvažování o připojení bude skončeno, přijdou všichní povolaní k tomu, aby se o tom vyslovili. Situace města není tak snadná, jak se zdá. Neznáme nikoho, kdo by t situaci zlepšil. Vždyť my každoročně musíme stavět školy! A jaké budou povinnosti obce, až všichní obyvatelé budou přijati do svazku obcel Pan dr. Černý tázal se zástupců obce, zda jest jim něco známo o tom, jak se vyjednávání s Prahou zahájilo.

doktor Černá Praha

17 article

Pan Nejtek sděluje, že městská rada se usnesla. aby čtyři delegáti byli k vyjednávání s Prahou vysláni Pan Bursík, člen rady městské, pravil, že vy- jednávání bylo velice náhlé. O věci nebylo zpraveno zastupitelstvo a proto se řečník vyjednávání ani ne- zúčastnil. Správnější by bylo, kdyby městská rada podmínky veřejně sdělila a k vyjednávání pozvala zástupce největších poplatníků. Řečník odůvodňuje nutnost úpravy služného úřadniciva obce a zřízení městských lázní a sdělení jeho setkalo se se souhla- Po delší rozpravě, jíž se zúčastnili pp. Grégr, Nej tek a Bursík, p. dr. Černý navrhl následující re- soluci: „My na schůzi dne 14. prosince shromáždění majitelé domů v Žižkově prohlašujeme, že z dů- vodů národních, politických a finaněních přejeme sobě, aby připojení se města našeho ke král. hl. městu Praze stalo se v době nejbližší skutkem; žá- dáme však se vším důrazem, aby vyjednávánío připojení se nedálo se se strany zástupců našich dů- věrně, nýbrž tak, aby poplatnictvo města Žižkova, zeimena však stav náš, tvořící největší síly po- platní v městě, mohlo zkoumati veškeré podmínky připojení se a jemu poskylnuto bylo možnosti svá přání a své požadavky vysloviti, jakož i by na přání a požadavky ty náležitý byl vzat zřetel př vyjednávání o připojení se. Resoluce lato Byla přijata všemi hlasy prol hlasu p. Čeřovského, který tvrdil, že připojení Žižkova ku Praze bude na úkor poplatníků. Další postup schůze byl velmi pohnutý. sem.

Nejtek Bursík Grégr doktor Černá Čeřovský Praha Žižkov

18 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Volba říšského poslance za král. město Plzeň. Z Plzně telegrafuje »Korr. kancelář« Při doplňovací volbě do říšské rady v městském volebním okresu plzeňském, kdež uprázdnil se mandát resignací poslance Františka Schwarze, dostavilo se ze 6292 voličů oprávněných 2393 voličů, z nichž 2381 odevzdalo platné hlasy Z nich obdrželi: officiální kandidát svobodo- myslné strany professor reálky pan Jo s et Čipera 1467 hlasů, redaktor Gustav Hober- mann (sociální demokrat) 503 hlasy, stavite Václav Pašek (kandidát radikálně pokrokový) 407 hlasů. 4 hlasy byly roztřištěny a 12 hlasovacíeh listků bylo prázdných. Němcům vedení jejich doporučilo, aby se volby zdrželi. Jest te dy kandidát národní strany svobodo- myslné prof. Josef Čipera zvole hned při první volbě.

Schwarz Jo Čipera Pašek Němec profesor Plzeň Gustav hobramann národní strana svoboda

19 article

— Stálý vyrevnaci výbor na sněmu krá- lovstvi českého? Od nějaké doby proskakují po- věsti o nových předběžných rozhovorech a po- kusech o jednání mezi českými a německými zástupci za příčinou českých smiřovaček podle moravského vzoru. Za zvonec zatáhlo se tua tam, jednou v Olomouci, po druhé v Plzni a konečně zvoněno v jisté vídeňské korrespon- denci, kteráž nezjednala si dosud práva, aby se jí bezvýhradně věřilo. Ohlašovalo se, že věc po- stoupila tak daleko, že do Vídně povoláni budou „dva nejpřednější znalci české otázky, místo- držitel a nejvyšší maršálek“ atd. a popíralo se to. Až do včerejška bylo možno zůstaviti bez po- všimnutí takovéto zprávičky, v neděli však ob- jevil se v „Podřipanu“, demokratickém týden- níku, vydávaném poslancem Ervínem Špindlerem, článek, informovaný aneb přímo napsaný vydavatelem samým, a v něm jedná se o záležitosti, jako o otázce dosti zralé, uváznuvší jenom ve sporu, kde zasedati a jednati má zvláštní vyrovnací výbor pro Čechy, zdali ve Vídni či v Praze, což líčí se jakožto jediná pře- kážka jeho vzniku a ustavení. Němci prý uvá- dějí své centralistické důvody pro Vídeň, kdežto Němci moravští chtějí si své věci vyříditi doma.

Špindler Němec Olomouc Vídeň Čechy Praha Podřipan

20 article

„Otázka tedy,“ píše „Podřipan“, „zdali i v Če- chách na zemském sněmě dojde ke zřízení po- dobného výboru vyrovnacího, jaký na Moravě byl zvolen, na základě nových zkušeností, není pro nás otázkou nesnadnou... Buď odmitnou Němci zřízení vyrovnacího výboru a nedojde k dohodě, poněvadž o ní vůbec ani nebude moci býti pojednáváno. Anebo připustí zřízení vyrovnacího výboru v Praze, ale i v tomto pří- padě nedojde k dohodě, poněvadž přijdou do vý- boru s požadavky, jež se příčiti budou jednotě a nedílnosti země i úplné rovnoprávnosti obou národů a jazyků, a o kterých vůbec není s námi žádného dohodnutí.“ To zní sice dosti ukájivě, ale neběží jen o pouhé konjektury, nýbrž o věci zcela positivní. Orgán říšského i zemského po- slance E. Špindlera přináší totiž přímé tvrzení, že jak k Němcům, tak Čechům v Čechách byl učiněn dotaz, proč takový vyrovnací výbor, jak prý se na Moravě výhodně osvědčil (11), nebyl dosud zřízen také v Čechách, a končí sdělením, že o tom, zdali by na českém sněmu měl býti učiněn pokus se zřízením výboru vyrovnacího, vyžádá prý sobě vláda dobré zdání nejvyššího maršálka, jakož i místodržitele. Nejdůležitější pak jest věta: „Rozhodující jest ovšem moment. zdali na obou rozvaděných stranách jest dosti dobré vůle ku poctivé dohodě, a o té, pok u jde o Němce, velice pochybujeme.“ Byli bychom opravdu tak daleko? Toť z celého pře- kvapení první otázka, na kterou má česká veřej- nost právo žádati odpověď a velice zevrub- né poučení z míst kompetentnich.

Němec E Špindler Čecho Morava Praha Čechy

21 article

— Glossy ke sjezdu českých evangelíků v našem listě uveřejňované byly realisticko-kle- rikálním denníkem po celé týdny přezírány, ač koli mu, jak někde předvčírem psáno bylo, ne- ujde ani inserátek v našem listě. Teprve až vče- rejšího dne byl řečený denník glossami dojat. Dojem vyšel patrně z venčí, neboť denník reaguje výslovně „k několika dotazům, proč glossy ty ignoroval.“ Odpovídá výmluvou a to velice jalovou. Glossy prý „obsahovaly tak ze- jící nevědomost, že obecně byly přičítány ně- jakému začátečníku v oboru historie“, což ovšem není pravda, neboť pohnuly k odpovědi jednoho z nejpřednějších realistických theologů, kterážto odpověď byla také v listě našem uve- řejněna, proto, že byla slušná, přes to, že byl chabá. Není vyloučeno, že byla nabídnuta renli- sticko-klerikálnímu listu a ten že ji odmitl, pa- trně proto, že pod pádnými glossami, u nás uve

22 article

řejněnými, vypadala jako huspenina pod nožem. Vlastním důvodem, pro kterýž duškoborci ne- odpověděli (ani v denníku, ani v týdenníku, ani v měsíčníku), bylo prý, že glossy obsahovaly dávno překonané názory. „Dnes nikdo nebude vyvracet názor, že země stojí a slunce nad ní vychází r zapadá.“ To je ovšem velice pohodlně řečeno, ale dýše prolhanosti, která realisticko- kleríkální tábor neopustila ani při jedné řádce ve sporu brandeburském. Takové vytáčky pro- váděl by leda hroch, kdyby si hrál na úhoře Nejskvostnější jest ovšem pointa hyperintelektu- álního šmahu, jímž odbývá realista dvanáct asi sloupců našich gloss. K „úžasu svému“ dovídá se totiž, že pisatelem gloss není žádný začáteč- ník, nýbrž dr. B. B.! Tož dalo by se očekávat, že realisticko-evangelická fakulta odpovi? Ale kde! Karel Rohan jest konfusní, dr. B. B. ne- vědomý, což jsou nadávky čili — jediná od- pověď, jediná zbraň, kterouž dovede realistická polemika bojovati!

Rohan evangelický fakulta odp

23 article

— Pro kridu. Průběhem závěrečného pře- líčení s P. Drozdem a předními úřadníky svato- václavské záložny nejeden svědek nebyl vzat do přísahy, poněvadž jest ve vyšetřování aneb aspoň ve stadiu vyhledávání pro přečin zavi- něného úpadku. Pro týž přečin budou také ještě jednou pohnáni před soud všickn obžalovaní z procesu právě ukončeného. Jest ovšem v první řadě otázka promlčení,o kteréž zde jde. Je pravda, že u některých osob, o kteréž tu jde, minula již řada let odtě doby, co vůbec měly se svatováclavskou zálož- nou co činiti a že by tedy, kdyby jen čas roz- hodoval, měli právo dovolávati se ustanovení trest. zákona o promlčení trestného skutku, však zákon ten předpokládá tak zvanou sú čin- nou litost« u toho, kdo před delším časem, v zákoně ostatně přesně vyměřeným, byl se něčím provinil. K »ůčinné iítosti« ale je pře- devším zapotřebí, aby neměl v držení svém ničeho již, co by z trestního činu pocházelo

24 article

Konečně předpisuje trestní zákon, že promlčení týkati se může jen toho, kdo v době mezi skutkem a udáním nějakého nového trestního skutku se nedopustil. U něklerých obviněných snad podmínky tyto se konstatovati dají, však u většiny nikoli. Dále slyšeti námitku, že ne- dojde-li, jak se zdá, ve svatováclavské záložně ke konkursu vůbec, ku přelíčení pro kridu ani nedojde. Námitka ta je však lichá. Není třeba formálního prohlášení konkursu, aby zúčastnění v ztroskotaném obchodě byli eventnálně pohnání pro zaviněný úpadek před soud. Dle toho as na další přeličení pro kridu dojde. — — Z těch, kteří v procesu v sobotu byli odsouzeni, budou Kohout a Hereik dodáni na Pankráe, Pekeländr zůstane snad v novoměstské radnici. Drozd vy- praven bude do Horních Rakous do speciální kněžské trestnice, kde ale je na vlas týž řád, jako všude jinde, jenom že je více modlení a že uvě znění nestýkají se s odsouzenci jiného stavu.

Kohout Hereik Horní Rakousy

25 article

Co do šatstva, do domácího řádu, i co do stra- vování neliší se tato trestnice v ničem o každého jiného ústavu toho druhu. — Polemika mezi »Petrohradskými Vědo mosimi« a zdejším »Gasem«. Nedávno »Čase nazval nehoráznou hloupostí skutek přerovského obchodníka Josefa Vojtka, jenž před léty uloži u petrohradské duchovní konsistoře 2000 zl., aby z těch peněz jednou, až dostatečně narostou. zbudován byl pravoslavný chrám na Velehradě. »Petrohradské Vědomosti«, jež počin Josef Vojlka doporučily k následování všemu ruskému národu, nazvaly »Čas« za tuto poznámku »ne- příliš moudrým«. A věru je se diviti, jak »Čas« může tak horlivě zažehnávati pravoslavný chrám na Velehradě, jenž se nalezá nyní v rukou jezo- vitů. Na Velehradě by měl míti každý slovanský národ svůj chrám a zvlášť ovšem ty národy a církve, které neporušeny chovají posvátné od kazy kyrilo-methodějské. »Čas« si zareptal proti poznámce petrohradského listu o něm a »Petro- hradské Vědomosti« znova se ujímaji slova, aby dotvrdily, co řekly. Praví: »Stavíli se na prvé místo otázka o chlebě vezdejším, potom nelze národu zakládati akademie, konservatoře, stavěti pomníky básníkům a politíkům atd. Kdybychom se postavili na stanovisko »Času«, mohli bychom se tázati Čechů, proč pak škodí svým hmotným zájmům, hájíce svou národnost: vždyť kdyby se stali Némci, hned by byli bohatší a sytější. Ru- ský národ vždycky najde prostředky k podvihům ducha, nedobývaje jich z kapes lidí hladových.

Vojtek Vojlka Čecho Velehrad Petra

26 article

(Narážka na radu »Času« Rusům, aby se dřív starali o odatranění vší nouze v zemi, než o bu dování pravoslavného chrámu na Velehradě.) Ale kdo to chce pochopiti, musí znáti skutečný ruský národ a nikoli chátru jeho, s níž — bohužel — ztotožňují ruský národ spolupracovníci »Času«, jako pan Jung.« Po našem mínění bylo by dobře kdyby Rusové nedali již usnouti otázce o zbu dování pravoslavného chrámu na posvátném Vele- hradě. — Národohospodářsko-sociální odbor Ná- rodní rady české konal dne 13. prosince o 10. hodině dopolední schůzi, v níž zvoleno bylo předsednictvo a sice předsedou pan posl. Kubr. místopředsedou p. dr. Lošťák. Dále zvoleni byl stálí referenti a to pro otázky (theoretické) ná- rodohospodářské p. dr. posl. Fiedler, pro země- dělské p. dr. Viškovský, pro otázky živnostenské a řemeslnické p. posl. Jirousek a pro otázky dělnické-sociální p. posl. Karbus a tajemník Hašourek. Dále jednáno bylo předběžně o důle- žitých otázkách národohospodářských, zvláště pak o rakousko-uherském vyrovnání a celních smlouvách, o otázce samosprávného a státního úřadnietva a usneseno, aby při budouci schůzi bylo jednáno, jaké stanovisko k těmto věcem má se zaujmouti.

Rus Jung Vele Kubr doktor Lošťák Fiedler Viškovský Jirousek Karbus Hašourek Velehrad Národohospodářskýsociální odbor Národný rada

27 article

— Národní podnik. K návrhu nedělní naš »Kroniky« (podílný list Národníh podniku jako vánoční dárek dospí- vající mládeži) píše nám ředitel banky pan Fr. Procházka: »Jako soli třeba buditi již v mlá- deži porozumění pro hospodářské záležitosti ná- roda, které tvoří základ všeho národního osvětového vývoje. Tradice několika pokolení kupeckých nebo průmyslových nedají se arci dohoniti v krátké době. Ale nemáme-li ještě ta- kových tradic, dlužno přemýšleti o tom, čim bychom je mohli nahraditi. A tu se mi cesta učiněného návrhu zdá vskutku pravou a schůdnou. Mládež bude přemýšleti, staří budou se snažit věc svým milým důkladně vy- ložiti, budou se sami více zajímati, budou se iníormovati a tak rozpřede se v rodi- nách našich a v mistnostech veřejných na ti- s1ce hovorů zaujatých, povzbuzujících. My

Národníh František Procházka

28 article

šlénky praktického života národohospodářskéhe vniknou tak do života národního a pomohon zde připravovati půdu ke zdárnému pojímán jeho úkolů. V besedách a besídkách našicl měla by intelligence tímto způsobem neustál uvažovati, jak zaměstnati každou českou ruk dělnou, aby ji nebylo třeba ohlížeti se po prác v cizině ať už blízké či daleké. Tímtéž proble- mem zabýval jsem se ve dvou svých před- náškách a sice »O účasti záložen při podnikáníe a »0 žádoucím pokroku v záloženství« (obé vyšle tiskem Národní tiskárny) a dalo by se v té věe jistě ještě mnoho povzbudivého pověděti . . — Kluby občanské. Občanský kl u v Libni—Praha-VIII. má schůzi výborovos v úterý dne 15. prosince o 8. hodině veče v místnosti klubovní ve vinárně p. O. Hubinka Členové klubu mají volný přístup. — Ozobní. Ve včerejší schůzi okresního zastup telstva karlínského byl adj. p. Václav Šimek jm nován okresním tajemníkem. — Úmrtí. V Praze zemřel soukromník pa- František Franta v 79. roce věku. Pohřeb konat se bude ve středu o 3. hodině odpolední z chrám sv. Klimenta v Bubnech na hřbitov holešovický. V neděli dne 13. t. m. zemřel v Nemyslovicích v okresu mladoboleslavském, správce školy par Václav Stolín, v 41. roce věku náhle srdečn mrtvicí. Zesnulý byl vzorným učitelem a milým kollegou. Pohřeb koná se dnes do Bezna.

Šimek František Franta Klimenta Václav Stolín Libeň Praha Bubno Nemyslovice Bezno

29 article

— Inženýr Josef Reiter. Jedna z nejsympatičt ších osobností našeho světa technického rozžehna a se s vezdejším živolem. Jak jsme již včera oznámi zesnul inženýr Reiter v noci ze soboly na nedělip krátké nemoci — záchvatem mrtvice, komplikovano zánětem plic ve věku 63 let. Rodák haberský vyník pe přípravných studiích technických záhy v praxi podnikatelstva Sebkova, pak Ržihova na stavbách čes. sev. dráhy a dráhy cís. Frant. Josela, kdež řídio jmenovitě stavbu pražského nádraží a tunelu do nuse ského údolí, spojek se státním a smichovským nádra- žím a tunelu žižkovského. Zúčastnil se redakce úřadní technické zprávy o výstavě vídeňské r. 1873 i rozši řoval své vědomosti a zkušenosti pilně cestami za hra- nice. V l. 1875—78 projektoval most Palackého, jená proveden dle jeho plánů, 1. 1878 na pařížské výstavě velkou stříbrnou medaillí vyznamenaných a v praž archivu uložených. Za tento výkon zvolen zvěčnělý také čestným členem Spolku posluchačů inženýrstv v Praze. Založiv pak r. 1885 spolu s inž. Štěpánen techn. kancelář pod firmou Reiter a Štěpán, zúčastn se podniků melioračních, později pak vypracován mnohých projektů železničních (Dušníky—Beroun Rakovník—Mladotice, Rakovník—Louny, Jenšovice— Libochovice, Litoměřice—Liběšice, Heřm. Městec— Chrudm, Holice—Borohrádek, Čes. Brod—Mochov Plzeň—Štěnovice, Brandýs n. L.—Neratoviče a hole- šovická přístavní dráha v Praze). Dle projektu jeho firmy provedeny dále stavby praž. lanových dráh na Letnou a Petřín. Mimo to zůčastnil se při založen sítě elektr. dráh v Praze, při sdělávání regulačních plánů různých měst, z nichž uvádíme zvláště I. cenou poctěný plán města Hradce Král. a j. V poslední dob prováděl předběžná měření a za příčinou úpravy Lale a rozsáhlé práce v oboru praxe geometrické. Inženýi

Reiter Sebkův František Palacký Ing Štěpán Neratovič Král Lal Praha Dušníky Beroun Rakovník Mladotice Louny Jenšovice Libochovice Litoměřice Liběšice Heř Městec Chrudm Holice Borohrádek Čes . Brod Štěnovice Brandýs Letná Petřín Hradec Mochov Plzeň

30 article

Jos. Reiter, jenž vynikal rozsáhlými vědomostmi v obo- ru technickém, byl ve svě svědomitosti a přesnost výkonu vzorem českého technika. Zastával poslen dobou úřad místopředsedy inž. komory a Jednoty pr myslové zúčastně se v obou těchto korporacích i jind pilně a úspěšně jednání o mnohých technických důle žitostech. Ve „Zprávách spolku arch. a inž. v král českém“ a v „Ottově Slovníku naučném“ uložena řaca cenných jeho literárních prací odborných, vedle kte rých rád se obíral i krásnou literaturou, překláda e z polštiny a z ruštiny a složiv sám mnohé lyrick básně v „Ladě“ a ve „Zl. Praze“ otištěné. Bylí mu povahy ideální, mysli vzletné, srdce dobrého a vždo skremný. Nejen vynikajícího technika, nýbrž i šlechet ný karakter v něm ztrácíme. Vděčná budiž mu paměí kterouž nejlépe podepřel díly svými! — Dvorní rada prof. dr. Bydygier. Vídeňsk »Neue Fr. Presse« a po ní i jiné časopisy, také česvé. uveřejnily před nedávnem zprávy o povolání prol dra Rydygiera ze Lvova na českou universitu v Praze aby stal se nástupcem zvěčnělého prof. dra. Maydla Polské studentstvo lvovské universily uchystalo prol Rydygierovi demonstrace žádajíc, aby ze Lvova ne- odcházel a dnes čteme opětně v časopisech, že prof.

Reiter Ing Ottův profesor doktor Bydygier Neue Rydygier Maydl Francie . Presse Lvov Praha Jednota spolek arch Zl . Praga

31 article

Rydygier odmill definitivně pražskou nabídku a zů- stane ve Lvově, když mu povolanými kruhy byl zlíbeno, že chirurgická klinika lvovská bude po jeho přání zařízena. Zprávy tyto sluší opraviti. Dle našich spolehlivých informací professorský sbor české lékařské fakulty v Praze o delinitivném obsazení uprázdně- ného místa řádného professora chirurgie dosud ani nejednal a určitého návrhu v té příčiné ministerstvu dosud nepodal. Snad že v odborných a povolaných kruzích, kterým jde u to, aby nástupcem prof. Maydla byl chirurg v každém směru, theoretickém i prak- tickém, vynikající, jmenován byl mezi způsobilými odborníky také lvovský renomovaný učenec i není vyloučena možnost, že dvorní ráda prof. dr. Rydygier byl o tom soukromě zpraven. Vždyť před časem meškal v Praze a hledal na příslušných místech infor- mace. Nicméně tvrzení, že odmítl pražské nabídnutí není správné, proto že takovéto nabídnutí kompe- tentním orgánem — sborem professorským — dosu učiněno mu nebylo. — Jmenování poštovních úřadníků. Vrchním poštovními officiály byli jmenováni poštovní officiálové: pp. Karel Schiebl v Plzni, František Osecký v Kolíně, Raimund Geisler v Praze, Bohumil Vesecký v Budějovicích. Poštovními olficiál byli jmenování poštovní assistenti: pp. Jar. Kouba v Jablonci nad Nisou, Vojt. Horlivý v Praze, Vojt.

profesor Maydl doktor Rydygier Schiebl František osecký Raimund Geisler Vesecká Kouba Lvov Praha Plzeň Kolín Budějovice Jablonec nad Nisa český lékařský fakulta

32 article

Kocian v Hořicích, Josef Vitáček v Kolíně, František Rejha v Pardubicích, Karel Peške v Praze, Jan Turner v Praze, Vl. Hlaváček v Praze, Frant. Klečka v Praze, Jos. Böhm v Strakonicích, Em. Savrda v Praze, Jos. Hlaváč v Praze. Fr. Krausch v Praze, Hynek Joza v Praze, Ludvík Stětka v Praze, Václav Bencš v Pardubicích, Bedřích Klindera v Praze, Vojt. Sixta v Praze, Frant. Kožmín v Praze, Václav Hok v Plzni, Em. Zelinka v Pardubicích, Jaroslav Kohoutek v Praze, Frant. Bareš na Smichově, Alcis Kteiner v Praze, Ladislav Kratochvíl v Jičíně, Josei Urbánek v Kolíně, Alois Krása v Praze, Václav Kolínský v Praze, Frant. Straka v Terezíně, Karel Brodil v Jablonci nad Nisou, Jos. Opluštil ve Výprtech. Karel Nikolini v Strakonicích, Karel Jareš v Tepli- cích, Alois Chabr v Praze, Josef Slavík v Jablonci Frant. Kopp na Smíchově. — V pražském semináři včera povstal veliký rozruch, způsobený národnostní nevraživostí. Ně- mečtí theologové, patrně posilněni poslanci něme- ckými, dávají na jevo své opovržení nastávajícím bratrům v Kristu české národnosti. Včera jeden ně- mecký theolog pozdravil theologa české národnosti zvoláním: »Servus, Březina!« Toto zvolání způsobil rozruch mezi českými theology a o tom dověděl se také arcibiskup. Co zařídil na ochra nu příslušníků české národnosti, dosud není známo.

Kocian Vitáček Rejha Peške Turner Hlaváček František Böhm em Joza Bencš Hok Zelinka Kohoutek Bareš Smichův Kratochvíl Krása Kolínský Straka Karel brodit Opluštil Karel Nikolin Jareš Chabr Slavík Kopp Krist Březina Hořice Kolín Pardubice Praha Strakonice Plzeň Jičín Terezín Jablonec nad Nisa Jos Tepli Jablonec Smíchov Ludvík Stětka v Praga Bedře Klinder Alcis Kteiner Josei Urbánek Jos Krausch

33 article

— Ze zemského výboru král. českého. Ve schůz konané dne 9. prosince vysloven zemské školní rade souhlas s tím, aby zat. pobočky dívčí školy v Louneci přeměněny na definitivní, aby zřízeny byly pobočky na školách v Karlíně, Plavech, v Král. Dvoře a Hluči cích, na měšť. divčí škole v Lounech, na obec. školácl v Žumburku, v Sukdole, Bochově, Friedrichswaldu a Chebu. Členy zemské statistické komise jmenován pp. přísedící zem. výboru Karel Adámek, prof. dr. Albln Bráf a prof. dr. Ulbrich. Zvýšení platů úřadnických s příbytečnéh něitelstvu. Rada města Nuslí usnesla se doporučili zastupitelstvu upravení platů úřadníků, vzhledem brzkému projednání připojení s kr. hl. městem Prahou dle platů magistrátních úřadníků. Příbytečné učitelstvu zvýšila ze 100 K na 200 . — Pomáhojme Slovákům! Zprávy, které po- slední dobou přináší denní tisk o kulturních bojích Čechů vídeňských za české školství, obracejí zajislé zraky veřejnosti české k této metropoli na Dunaji leč není to jen Vídeň sama, kde práva Čechů jsou v bláto zašlapána, jsou to Dol. Rakousy celé, zvlášte české osady na severovýchodě a na severozápadě Dolních Rakous. Celé osady do nedávna byly ješ

Král Adámek profesor doktor Albln Bráf Ulbrich Slovák Čecho Karlín Plav Louny Sukdola Bochov Friedrichswald Cheb Nusle Praha Dunaj Vídeň Rakousy Dolní Rakousy zemský výbor král . český