2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
6. října 1913. číslo 274.
4
article
kroků mezi vysokými zdmi z tohoto materiálu
dvory spojují s ulicí jen malá dvířka dobře
zabedněná.
Vyhlídka na Peč s okolních kopců nen
zajímavá. Překvapuje malý počet minaretů
přes svůj fanatismus neplatilo patrně obyva-
telstvo rádo na náboženské účely. Pronásle-
dování a obírání ráje patrně zdálo se jim prak-
tičtějším a snad i záslužnějším. Mimo značný
počet primitivních mlýnů při Bistrici i vedlej-
ších stavbách znamenitá vodní síla jest dosu
nevyužita. Za to skoro každou avlijí protéká
stružka a plní úkoly kanalisace. Tato jinal
velmi závíděníhodná bohatá síť struh má
ovšem při známých již mohamedánských ná-
zorech na čistotu velmi nebezpečné vlastno-
sti. Píti vodu a vykonávati liturgické omývá-
ní na stejném místě, snad jen několik kroků
pod hnojištěm, je mohamedánu věcí zcela při-
rozenou, vždyť už jistě voda „přeskočila devět
kamenů“
Vyjíždky do okolí poskytly nám mnoho
zajímavého. Nízké kopce v úpatí vysokých
vápencových pohoří, která takřka nečleněným
srázem, jako zdí příkrou a holou nad nimi vy-
stupují a nahoře těžkými oblaky mlh bývaj
ověnčeny, byly v první řadě předmětem na-
šeho zájmu. Jsou to většinou morény, které
vyneseny byly až na úpatí hor mohutnými le-
dovci, které vyplňovaly kdysi údolí Bistrice
pečské i Sušice vitomirické. Pod hmotami
morénovými tu a tam v debřích bystřin odha-
leny jsou usazeniny jezerní, které dále do ro-
viny tvoří ploché výšiny mezi širokými údo-
lími potoků a říček. Na jich úpatí na plochých
terasách, na které nedosahují záplavy roz-
vodněných bystřin, leží většina osad. Jsou t
vesnice převahou velmi výstavné.
Bistrica
Sušice
5
article
Hlavní budova obývací bývá vysoká ma.
sivní kula kamenná, do ulice zpravidla obrá-
cená holou zdí, v níž zřídka bývá malé okén-
ko nebo dvě vedle mazgal, úzkých střílen pre
pušky. Každý dům jest pevnost, i dvory bý-
vají obehnány tlustou zdí kamennou a vysoká
vrata bývají dobře železem pobita a z vnitřku
opatřena vším, čeho třeba k zatarasení. Oby-
vatelstvo až na několik pravoslavných vesnie
a ojedinělé rodiny katolické, je mohamedán-
ské, a přijalo už také jazyk albanský do té
míry, že znalost srbštiny jest velmi řídká.
Ob
6
article
Dříve převládalo mínění, že z Metohije vůbec
a zejména i z okolí Peči staré slovanské oby-
vatelstvo převahou se vystěhovalo do Uher
koncem XVII. století, i později, a že místo
Srbů zaujali Albanci přistěhovalí od západu.
Z tradice obyvatelstva však vysvítá, že tato
změna obyvatelstva nebyla tak dalekosáhlá.
jak se za to mělo, jest skoro jisto nyní, ž
většina dnešních Albanců zdejších jsou Arnau-
taši; Srbové, kteří napřed přijali islam, aby
zbavili se hrozného útisku, kterým správa tu-
recká stíhala ráju, a pak ponenáhlu kroj i ja-
zyk i způsoby albanské, aby stali se účastní
všech svobod, které Albanci mohamedánští
do dobrém i po zlém dovedli si získati. Nyní
dospělé generace těchto Arnautašů znají srb-
sky pramálo a jen velmi neradí se přiznávají
k tomu, co rozumějí a umějí, ač ještě sotva
před sto lety v domácnostech mluvilo se pře-
vahou srbsky, jelikož ženy pomaleji učily ee
novému jazyku a vůbec ve své zanedbanosti
byly mnohem konservativnější nežli mužové
Dá se ovšem očekávati, že nyní rostoucí ge-
nerace bude již zase znáti mnohem více srb-
sky, všeobecně se nám tvrdilo o Peči, že děti
mohamedánské se zálibou hovoří srbsky. Čer-
nohorští junáci laskavě chovají se ke drobo-
tině, rádi s dětmi hovoří, i hrají si s nimi,
děti přirozeně rychle od nich pochytí mnoho.
Srba
Albanec
Metohija
Peč
Uhry
7
article
Kluci, kteří by před rokem před vámi byli
plivali nebo dokonce i po vás kamením há-
zeli, volají nyní „dobar dan“, salutujíce a od-
povídajíce hbitě a bez bázně na obvyklé otáz-
ky. Ještě hlubší účinek na své okolí mají srb.
ské posádky, sestávající v těchto končinách
většinou z třetího pozivu, ze starostlivých
otců rodin, kteří rádí si krátí chvili zábavau
s mládeží. Všude žijí s celým okolím v nejlep-
ším poměru a jejich přímost a dobrota dovede
jim zjednati srdce i nejzavilejších odpůrců
djaurského panství. Na starší obyvatelstv
ovšem bude míti srbský živel pramalý účinek
to setrvá již za ohradou fanatismu a pohrdá-
ní, jen na venek potud ochočeno, pokud toho
žádá nutnost, za to však dnešní drobná mlá-
dež zajisté již snáze bude podléhati veliké as-
similační moci vítězného živlu vojenského,
který lím spiše může působiti zdárně ve pro-
spěch nového poslovanění těchto oblastí, je-
likož dosud sám má hluboký smysl pro staré
zvyky a tradice, má pochopení pro středověké
a primitivní názory, z nichž teprve nedávno
sám se vypracoval vlastní silou, dobrovolným
přizpůsobením se novým ideám, které moder-
ní kultura školou a literaturou mu vštěpuje.
8
article
Pohled do kraje s úpatí hor poskytuje
všude obrazy nejvýš utěšené. Vodou bohatá
údolí pokrývají bujné louky a pole pečlivě za-
vlažovaná, vesnice jsou obklopeny hojnými
sady ovocnými a podél cest i v polích je mno-
ho starých krásných stromů s korunami vzácně
zachovalými. Často vypadá širý kraj jako
nádherný anglický park, četné živé ploty.
strouhy, svahy přes posečené louky ještě tuto
podobnost zvyšují. Jsou to převahou ořechy
kaštany jedlé, často však i lípy, které zejména
zdobívají pohřebiště. Některé z těchto lip
jsou zajisté prastaré a pamatují doby, kdy
pod nimi shromažďoval se ještě slovanský lid
srbský. Ve všem vnucuje se pozorovateli po-
znání, že nachází se v kraji staré kultury,v
kraji od pradávna zámožném, kde obyvatel.
stvo starousedlé váží si i stromů, které otcové
jeho vysázeli a má vůbec smysl zděděný pre
přirozenou krásu svého okolí.
anglický park
9
article
O houževnatosti tradic a pověr islamiso.
vaného obyvatelstva svědčí i ta okolnost, že
přes svůj fanatismus náboženský, přes krutou
nenávist ke všemu srbskému, přece neodvá-
žilo se zničiti stará sídla kultury srbské, pa-
triaršijí a monastýr dečanský. Přes to, že okola
Peči dělá dojem velmi dobře vzdělaného kraje
bude tu nyní mnoho půdy pro nově příchoz
zemědělce; území to snese snadno velmi znač-
né zhuštění zemědělského obyvatelstva. Jak-
mile budou zlepšeny komunikační prostředky
otevrou se širé oblasti vývozu obilí a blano-
byt při dobrých poměrech bezpečnostníck
vzroste zajisté velmi rychle.
Generál Večovič věnuje velikou péči ho-
spodářskému povznesení území sobě svěře-
ného. Velká silnice, 8 m. široká, staví se smě-
rem k Mitrovici, jiná k Dečanům a k Djako-
vici. Cesty v okolí sv. patriaršije a dečanského
monastýru se opravují a rozšiřují. Práci vy-
konávají pod dozorem vojska Albanci jakožtc
„kulech“, robotu ve prospěch obce a státu.
Je to skutečně mílé a neočekávané překva-
pení viděti celé „party“ těchto do nedávna
zpanštělých násilníků, jak nyní bez reptán
konají práci ve prospěch obecného dobra
Jsou poslušni, ba až servilní, s puškou zmizela
též jejich pýcha.
Večovič
Mitrovic
Dečan
10
article
Jednoho dne opozdili jsme se při zajíma-
vých minerálních zřídlech u Banice, asi 1
km. na sever od Peči, takže tma úplná pře-
padla nás daleko od města. Prof. Cvíjič pozdě
si vzpomněl, že měli jsme býti toho dne na
večeři v monastýru patriaršije. Bylo jisto, že
před půl desátou nebudeme všichni v městě
a že tedy není ani pomyšlení na to, že bychom
se dostali ještě do kláštera. Uznávali jsme,
že třeba se omluviti a zároveň bylo nám i líto
ryb, pstruhů, které otec Maksim slíbil dát
upravitl. žádostiv rychlejší jízdy, nabídl jsem
se, že pokusím se rychleji stihnouti do města
a poslati do kláštera s omluvou a pro ryby.
Banice
profesor
Cvíjič
Maksim
Peč
km
11
article
zůstaly-li nějaké. Byla to cesta velice zajíma-
vá, v úplné temnotě sám na cestě, kterou je-
ště před rokem ani ve dne bezpečně se nece-
stovalo. Opodál tu a tam ohně, u nichž odpo-
čívali albanští robotníci, na cestě však nepo-
tkal jsem ani živé duše. Jenom asi půl cesty
mohl jsem jeti rychle klusem, pokud silnice
byla již hotova, pak ale nastal velmí obtížný
kus cesty, násep byl teprve ve stavbě, kolem
plno močálů, nebe úplně černé a vítr hnal
drobný déšť do očí. Jenom svému koni mám
co děkovati, že jsem někde nespadl do jámy;
odevzdal jsem se úplně jeho bystrosti v mí-
stech, kde jsem svými smysly nemohl ničeho
poříditi. Rád jsem uvítal černohorské strážní
ohně před městem a podrobil se výslechu, pak
ale nastal snad nejhorší kousek cesty úplně
temnými uličkami. Jak jsem se dostal na ši-
rokou ulici, vedoucí z čaršije k hotelu, jak
vyhnul jsem se všem struhám, kamenům a ji.
ným překážkám, to ví snad můj kůň, já jel
jsem jako ve spánku a dal koni úplnou vůli.
O deváté byl jsem v hotelu a rychle poslal
hocha na svém koni do patriaršije. Asi půl
hodiny za mnou přijeli profesoři Cvijič a K,-
vačevič, pak zase za chvíli kol. Dvorský
pan Larič, všichni unaveni a zabláceni, ale
veselí nad tím, že bez úrazu všechny překáž-
ky noční cesty jsme překonali. Konečně přijel
hoch nazpět a přinesl i upečené ryby, které,
třeba studené, chutnaly nám znamenitě.
Prof. dr. J. V. Daneš.
Cvijič
Larič
profesor
doktor
J V Daneš
roka ulice
12
title
Sjezd na ochranu památek a
domoviny v Drážďanech 1913.
Drážďany
13
article
(Pův. dopis „N. L.
(Pův. dopis „N. L.
V odpolední schůzi prvého dne referoval prol
dr. Bestelmayer (z Drážďan) o průmyslo-
vých stavbách a ochraně domovíny
Příčinou toho, že průmyslové stavby jsou tak
špatné, že ponejvíce krajinu znešvařují, je přiliš
rychlý vývoj průmyslu. Každý kvapný vývoj při-
náší nevýhodu, že stálým, rychlým postupem ztrácí
se pevná půda, měřítko, kriticismus. Mimo to pak
materialismus dlouho bránil tomu, aby se dbalo
jiných ohledů, než jeho sama, tam pak, kde se
uznávalo, že jest hleděti i k formě, vyrovnávala se
doba dlouho s těmito ohledy nalezením několika
profilů a ozdob na povrch hotové stavby. Dnes
jsme si už jisti, že technický pokrok nevylučuje
idealismus; jsou to dvě stránky života, jimž jest
nutně vyhověti, osobujeme-li si nárok na harmo-
nickou kultivovanost života. Posavadní formy ne-
vyhovují a jest vyhledati nových; jest je pak shle-
dati a vyvinouti z techniky samé: tento sloh právě
bude stylem strojů a továren. Tu už ovšem do-
cela nelze uvažovati o odvozování forem z při-
rody. Železniční most vyjadřuje dokonale svůj styl
— jest krásný, dosáhne-li co největší úspornosti
konstrukce. Tak i stroj má ve své pěkné věcnosti
svou zvláštní krásu, již počínáme chápat a jež
nemá co činít s ornamentem a čímkoli vnějším.
N L
doktor
Bestelmayer
Drážďany
14
article
nýbrž jest v něm samém. Je to krása technického
díla. Cesty k architektuře moderních staveb prů-
myslových podařilo se již uhájiti na př. Behren-
sovi. (Pozn. U nás bylo by poukázati k některým
pracem Kotěrovým a Gočárovým; dokonale špatné
příklady pak by se našly na př. v našich vodních
centrálách.) Při stavbě továren jest se také vy-
hýbati neosvědčeným surrogátům staviv, jež často
objeví se mnohem méně výhodnými a lacinými.
než se předpokládalo. Stavba průmyslová má pro-
jevovati svůj účel a nemá se stavěti do disharmo-
nické protivy k okolí. (Pozn.: Referent vyslovil
požadavek, že jest hleděti k zvláčtnostem místního
stavitelství. Je to formulace trochu zodpovědná.
Kotěrův
Gočárův
15
article
Krása, již hledáme na stavbě průmyslové, je v jeii
výraznosti; výrazná silhouetta na př. vyniká v kra-
jině víc, než sebe větší reklamní štít. Továrna nen
a priori zlem: může býti naopak novým elementem
krásy vedle krásy přírody. Ovšem nelze připustít
že by se továrny mohly stavěti všude. Na místech
jichž půvab záleží v historické reminiscenci, vy-
bavující se z nálady tichého kraje, tam, kde pří-
roda působí svou výlučnou vládou a volným roz-
vojem živlů — tam nemůže státi továrna. Proto
jest se brániti, znečišťuje-li továrna vody, otra-
vuje-li vzduch nedotčených lesů. Závady továren
nemusí vésti k omezování průmyslu, ale jest je
odstraňovati kooperací více závodů, jest třeba
aby se zjednalo průmyslu ve vhodných obvodech
místa, kde se může bez závady usaditi a rozvíjeti
(stavba drah železných i vodních), jiné pak kra-
jiny lze vyjmouti zcela ze zakládání továren, aniž
se tím průmyslu uškodí.
V rozhovoru po přednášce Bostelmayerově
dr. Seesselberg (z Berlína) reklamoval jako
člen „Werdandibundu“ (Pozn.: Organisace, hledící
k solidnosti a zdokonalení materiálů.) právo uží-
vati i materiálů nových a odůvodňoval nelad,
vznikající na oko stavbou z nových materiálů ve
starém okolí, tím, že naše moderní kultura je ne-
hotová a její projevy nezvyklé. Ujistil, že povinný
ohled ku přírodě a památkám ti, kdo jsou ve
„Werdandibundu“ zorganisováni, uznávají.
Krása
Bostelmayerův
doktor
Seesselberg
Werdandibunda
tichý kraj
Berlín
16
article
Dr. Haupt (z Budyšína) upozornil, že v rur-
ském obvodu jsou již vzory, jak více továren spo-
lečně odvádí splašky, aniž se jimi znečišťují řeky
a potoky.
Dalšim referátem byl výklad prof. Erlweina
(z Drážďan) o některých důležitých pře-
měnách v Dráždanech. Uvedl úpravu v o-
kolí „Kreuzkirche“, kde uchýlila se regulace od
schematického vedení stejně široké ulice a za-
chovala prostorovou disposici u kostela, aniž se
co ujalo dopravě. V příčině rozšíření „Wilsdruí-
ferstrasse“ bylo dosaženo, že ústí nově rozšířené
ulice bude na nároží k „Alt-Marktu“ maskováno
výstavkem, jímž povede loubí; toto loubí bylo mi-
nisterstvem vnitra schváleno tak, jak je městský
stavební úřad (!!) navrhl; nezpomohla ani memo-
randa, na něž fanatikové komunikace sbírali pod-
pisy ve veřejných místnostech. Saské ministerstvo
vnitra rozhodlot že vědomě činí konec praxi do-
savadní a že uplatňuje svým rozhodnutím ohledy.
jichž se dosud nešetřívalo a jichž šetřiti poklád
ministerstvo za věc obecného prospěchu. (Pozn.
Srovnej rozhodnutí c. k. českého místodržitelství
o průlomu „U Klíčů“.) Za třetí doklad činnosti na
doktor
Haupt
profesor
Erlwein
Budyšín
Drážďany
AltMarkt
17
article
) Viz „Nár. Listy““ z 2. října. — Pro nával látky
opožděno. — Pozn. red.
ochranu památek v Drážďanech uvedl Erlwein re-
gulaci části labského břehu („Königsufer“), kde
městský úřad stavební vypracoval návrhy, aby se
upustilo od zastavení vysokými (20 m) domy, jež
by zrušily posavadní členitý obrys staveb na
břehu. (Pozn.: Souhlas architektův s tímto ná-
vrhem, jenž pro malebnost drobí obrys i hmolu
nových staveb, nebyl by asi úplný, a to zvláště
proto, že ze starého vzhledu se vlastně zachraňuje
velmi málo.)
Ke konci schůze vsunut na pořad referát dra.
Oechelhäusera o ochraně kolonií
Stavby, které staví se v koloniích, hrubě porušují
ráz těchto krajin (z nejhorších příkladů je na př.
vládní dům ve Svahopmundu). Jest doporučiti,
aby se akce ujaly s výborem sjezdu příslušné
spolky: „Verband deutscher Architekten- und ln-
genleurvereine“. „Bund deutscher Architekten“
„Deutscher Werkbund“. Německý úřad pro ko-
lonie připověděl účast a referent přednesl již ob-
dobný návrh také na posledním sjezdu „Německé
koloniální společnosti“. Z návrhu předsedy Rehor-
sta pak „Werkbund“ na své výstavě v Kolíně n. R
v r. 1914 vystaví úplně zařízený vzorný typ kolo-
Ješek Hofman.
niálního domu.
Erlwein
doktor
Hofman
Drážďany
Kolín
bund deutschry Architekten
Deutschry Werkbund
Architektenund ln
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
—Vyzvání z Německa na národy v Rakou-
sku. Redakci naší byl zaslán poštou z Mni-
chova, odkud byl 4. října — jak poštovni
razítko informuje — rozeslán, leták, něme-
cky sepsaný pod nadpisem „An die Völker
Oesterreichs!“ a končící vyzváním: „Rozšiřuj-
te, rozmnožujte a překládejte toto provolání!“
Obsah letáku radí národům v Rakousku, aby
se pozvedly a osvobodily od jha dvouhlavého
orla; v podrobnostech je psán tak, že by stát-
ní censura nás jistě zabavila, kdybychom i ve
formě humorné publikovali z něho výtah. Jinal
hlásá leták svobodu a právo sebeurčení všech
národů, vyzývá národy Rakouska, aby se ne-
tříštily a neoslabovaly vzájemným bojem
nýbrž síly své soustředily proti společnému
nepříteli... Jeden odstavec předložíme z to-
hoto letáku čtenářům v doslovném překladu.
Zní: „Není náhodou, že tato slova trysknou ze
srdce německého, neboť jsou to Němci.
kteří se zatížili největší vinou. Všichni jiní ná-
rodové nosí v srdcích jednotu národa jako nej-
vyšší sen. My Němci však se obelhávali, skrze
Rakousko jsme svoje svaté jméno znesvětili,
pročež Němci v Rakousku....... abyste
smyli se sebe vinu, kterou jste poskvrnili ději-
ny...“ Autorem nebo autory toho revolučního
vyzvání je nebo jsou buď blázni nebo provo-
katéři. Soudíme však, že spíše provokatéři
Tím je dán náš úsudek o tomto letáku, který
na české straně nezasluhuje nejmenší úvahy
Neradno z Němec iskať pravdu ...
Němec
Německo
Rakousko
19
article
— Po úmrtí knížete Karla ze Schwarzenbergů
Včera obdržela vdova kněžna Ida ze Schwarzen-
bergů množství soustrastných projevů. V časných
hodinách ranních došel telegram od J. V. císaře.
dále vyslovili soustrasti arcivévoda František Fer-
dinand, vévodkyně z Hohenbergu, arcivévodové
Bedřich, František Salvator, arcivévodkyně Isa-
bela a Marie Valerie. Osobně přijel vysloviti sou-
strast místodržitel kníže Thun. Včera dopoledne
sloužil domácí kaplan P. Jakubička v zámecké
kapli mši, jíž se zúčastnili členové rodiny, místo-
držitel, jakož i nový majorátní pán Karel ze
Schwarzenbergů. Po bohoslužbách přijal nový ma-
jorátní pán úřadnictvo a starosty okolních obcí,
— O nemoci zesnulého knížete se sděluje: Zesnulý
kníže, jak známo, trpěl před časem následky
chřipky, následky ty nejevily se takovým způso-
bem, aby knížetí vadily v obvyklém způsobu ži-
vota. Kníže ještě v nedávných dnech jevil nad-
obyčejnou svěžest. Po císařských manevrech vrá-
til se kníže na své sídlo, aby podnikl odtud ně-
kolik loveckých výletů, mezi nimi výlet do Alp
na kamzíky a pak lovecký výlet na tak zv. „Pi-
sky“ na jeleny. Při těchto dvou výletech patrně
se kniže nachladil a následky toho objevily se již
ve středu v předminulý týden. K nemocnému byl
povolán prof. dr. Pelnář z Prahy, který konstato-
val chřipkovou infekci, která však brzy počala na-
bývati povážlivých rozměrů, takže stav nemoc-
ného dosti se zhoršil. Minulý týden ve středu jeho
celkový stav zdravotní se značně zlepšil; avšak
hned následujícího dne nastal náhlý převrat, v pá-
tek bylo nutno již knížete dáti zaopatřiti svátostm
umírajících, v sobotu na to po 1/412. hodině polední
bez zápasu a úplně v bezvědomí kníže skonal.
Karel
Schwarzenberg
Ida
císař
František Fery
Bedřich
František Salvator
Valerius
Thun
P Jakubičko
Kníže
profesor
doktor
Pelnář
Hohenberg
Alpy
Praha
arcivévodkyně Isabela
20
article
Jako příčina smrti uvádí se tedy těžká a prudká
celková infekce rázu chřipkového, dále záchvat
akutního reumatismu a prudký zánět plic a po-
břišnice, následkem čehož došlo k ochrnutí srdce.
Vedle prof. dra. Pelnáře stále dlel u lože nemoc-
ného jeho osobní lékař dr. Hendrych, mimo to byl
ke knížeti povolán prof. dr. Thomayer, který však
již přibyl na Orlík po katastrofě. Včerejšího dne
o polednách dostavil se na Orlák prof. dr. Hlava.
aby provedl balsamování mrtvoly. Zesnulý kníže
ještě včera zůstal na smrtelném loži v ložnici.
kamž položila vdova po zesnulém kytici krásných
rudých růží. Zajímavo jest, jakou jevil duševní čin-
nest zesnulý kníže ve chvílích, kdy nabýval jas-
ného vědomi. Ve chvílích těch stále myslil na
různé své úkoly, které mu v nejbližších dnech na-
stávaly: mezi nimi v první řadě šlo mu o jeho
účast, resp. účast jeho rodiny na chystané velko-
lepé slavnosti odhalení pomníku národů u Lipska
na památku porážky Napoleonovy dne 18. října
1913, kde praděd knížete jako vojevůdce spoje-
ných vojsk dobyl vítězství tak významného. Kní-
žeti tanulo na mysli důstojné zastoupení jeho ro-
diny, avšak již měl předluchu, že sám nezúčastní
se osobně této oslavy, tak významný pro celý rod.
a proto diktoval projev, který chtěl, aby při uví-
tání našeho následnika na poli u Lipska, jehož je
rodina Schwarzenbergská majitelkou, byl prone-
sen, svému bratrovi dru. Bedř, princi ze Schwar-
zenbergu. Bude to tedy jeho projev poslední. —
Pohřeb zesnulého knížete koná se ve čtvrtekv
poledne do rodinné hrobky na Orlíku. Pohřeb
bude dle všeho velice okázalý a očekává se k ně-
mu i účast z nejvyšších kruhů.
profesor
doktor
Pelnář
Hendry
Thomayer
Napoleonův
Orlík
Lipsko
Schwar
21
article
— Nová zemská školní rada na Moravě. Členy
zemské školní rady pro Moravu na
příští šestileté období byli císařem rozhodnutím
ze dne 28. září jmenování: Arcidiakon brněnské
kapitoly dr. Josef Pospíšil, kanovník kapitoly
olomoucké dr. Frant. Ehrmann, řád. universitní
profesor a kanovník v Olomouci dr. Josef Tittel
děkan a farář v Brně Cyril Riedel, superinten-
dent moravsko-slezské superint. hel. v. a farář
v Klobukách dr. Ferdinand Císař, senior brněn-
ského evang. seniorátu augš. v. a farář v Brně
dr. Ferdinand Sehenner, prof. druhé české
vyšší reálky v Brně dr. Hugo Traub, advokát
dr. Hieron. Fiala v Brně, ředitel českého ústavu
pro vzdělání učitelů v Brně vládní rada Antonín
Kunz, ředitel obec. ústavu ke vzdělání učitelel
v Olomouci Rudolí Lamich, ředitel první české
státní reálky v Brně vládní rada Adolf Erhart
ředitel zemské reálky v Brně Emil Winkl er
ředitel prvního českého státního gymnasia v Brn
vládní rada dr. František Kameniček a ředitei
německého stát. gymnasia v Olomouci Adoli
Daumann.
doktor
Pospíšil
František
Ehrmann
Tittel
Riedel
Císař
Sehenner
profesor
Hugo Traub
Hieron
Fiala
Kunz
Lamich
Erhart
Winkl
František Kamenička
Morava
Olomouc
Brno
Klobuky
český ústav pro vzdělání učitel v Brno
obec
22
article
— Jmenování. Ministr vnitra jmenoval mini-
sterského vicetajemnika v ministerstvu železni
dra. Arnošta Hořického ministeriálním tajem-
nikem a místodržitelského tajemníka Pavla hr.
Czernína z Chudenic ministerským vicetajem-
nikem v ministerstvu vnitra a okresního vrch.
komisaře Lyonela Koschuta okresním hejtma-
nem ve Slezsku.
— Odhalení pomníku cisaře Frantíška Josel
v Plzni. (Pův. zpráva „Nár. Listů“) Nákladem
c. k. priv. měšťanského sboru střeleckého v Plzní
zbudován byl před budovou Střelnice v Pecháčko-
vých sadech v Plzní pomník císaře Františka Jo-
sela I., který v neděli 5. řijna dopoledne slavnost-
ním způsobem byl odhalen. Slavnost zahájena byl
již v sobotu 4. října odpoledne střeleckými závo-
dy, večer pak se konalo v městském divadle slav-
nostní představení, při němž sehrány Bezděchov
„Zkouška stálníkova“ a Stroupežnického „Pan
minemistrová“. Sobotními večerními vlaky sjížděl
se již hosté do Plzně, hlavně z Prahy, odkud do-
jelo přes dvě stě členů ozbrojených sborů
pražských. V neděli ráno konán budíček. V 10 ho-
din sloužena v arciděkanském chrámě slavnostn
mše, jejíž význačné momenty označovány byly sal-
vami z pušek. Průvodu ke Střelnici po mši zu-
častnili se Pražský ostrostřelecký sbor, Pražská
pěchota a granátníci, dále střelecké sbory z Plzně
Arnošt hořický
Pavel
Koschut
František
Stroupežnický
Chudenice
Slezsko
Plzeň
Pecháčko
Praha
Střelnice
23
article
Domažlic. Rokycan. Rakovníka a vojenští vyslou-
žilci z Plzně. Odhalení pomníku na Střelnici zú-
častnil se také v zastoupení protektora sboru ar-
civévody Karla Františka Josefa chef okresního
hejtmanství plzeňského místodržitelský rada Hat-
lák — dále polní podmaršálek šl. Václav Wurm
důstojnictvem místní posádky, zástupcové městské
rady plzeňské: I. náměstek purkmistra dr. Mand
a městští radové dr. Vrabec a inž. Müller, okresn
starosta dr. Guldener s členy okresního zastupi-
telstva, president obchodní komory Josef Houdek
a j. Po zapění Smetanova „Věna“ zpěváckým spol-
kem „Hlaholem“ z Plzně promluvil velitel střele-
ckého sboru plzeňského, major a městský rada
František Mandl, po něm pak slavnostní řečník
arciděkan plzeňský P. Černý, načež byl pomnil
císařův za moždířových saly odhalen. Pomník.
v podobě jehlance, na němž stojí bronzová busta
císařova, zhotoven byl dle náčrtu konservátora
arch, Škorpila kamenickou firmou Jana Cingroše
v Plzni z moravské žuly. Busta císaře a krále zho-
tovena akademickým sochařem Vojtěchem Schuí-
fem ve Vídni. Slavnost ukončil úřadním projevem
okresní hejtman plzeňský míst. rada Hatlák. Cí-
saři Františkovi Josefovi a arcivévodovi Karlu
Karel František
Josef
Wurm
doktor
Mand
Vrabec
Ing
Müller
Guldener
Houdek
Smetanův
Mandl
P Černá
Škorpil
Cingroš
Vojtěch Schuum
Hatlák
František Josef
Karel
Domažlice
Rokycany
Rakovník
Plzeň
Hlahol
Vídeň
plzeňský místodržitelský rada Hato
24
article
Františku Josefovi byly ze slavnosti zaslány hol-
dovací telegramy
— Svaz osvětový pořádá dnes přednášku
prof. dra. Alberta Pražáka »Od protireformace
k osvícenství«, kterážto přednáška jest první
cyklu »Přehledné dějiny české literatury doby
nové«, jež se koná praviďelně každé pondělí
v sále školy u Trojice ve Vladislavově uliei
v Praze-II. přesně o 71/4 h. večerní. Vstupné 20
a 10 h pro dělníky a stud. na legitimaci. Šatna
zdarma
— O pensijním a nemocenském pojištění sou-
kromého úřadnictva bylo promluveno na veřejné
schůzí, svolané Sdružením českoslovanského
úřadictva ústavů peněžních a Svazem zřízenců
peněžních ústavů na včerejší dopoledne do před-
náškového sálu Obecního domu u Prašné brány.
František Josef
profesor
doktor
Albert Pražák
Vladislavův
Praha
obecní dom
25
article
Schůzi zahájil starosta Sdružení p. Ant. Pavlovský.
vrchní úřadník Českého úvěrního ústavu, načež
zvoleno předsednictvo: předsedou p. Ant. Pavlov-
ský, místopředsedou p. Fr. Říha, místopředseda
„Svazu českoslovanských zřízenců ústavů peněž-
ních a pojišťovacích“ a zapisovatelem p. V. Benet-
ka, vrchní účetní Českého úvěrního ústavu. „O pen-
sijním pojištění soukromého úřadnictva se zřete-
lem ku předloze poslance dra. Š. Lichta“ pojednal
p. Jos. Šláma, načež p. Ant. Němec. tajemník
Sdružení, obšírně pojednal o nemocenském pojiště-
ní soukromého úřadnictva a snaze po jeho omeze-
ní. Oba referáty byly pozorně vyslechnuty a od-
měněny hlučným potleskem. Debaty se zúčastníl
pánové: Ferd. Krejčí a Jóža Stránský, jed-
natel Svazu českoslovanských zřízenců ústavů p-
něžních, načež byla jednomyslně schválena p. Evž
Hammerem navržená resoluce: „Četné va-
dy a nedostatky zákona ze dne 16. prosince 190
č. 1. ř. z. z roku 1907 o pensijním pojišťování sou-
kromých úřadníků den ode dne zvyšují naléhavost
a nutnost neodkladné pronikavé změny tohoto zá-
kona. Zasahujeť pojištění soukromých úřadníků
tak hluboce do nejsložitějších poměrů hospodář-
ských a sociálních, že nedostatky jeho způsobuji
den ode dne vzrůstající hospodářské a sociální
škody a nejasný stav tohoto odvětví sociálního po-
jišťování čím dále tím více činí spletitým. Vznáší
proto dnešní shromáždění úřadnictva ústavů pe-
něžních k veškerým poslaneckým kruhům českým
na radě říšské důraznou žádost, aby s veškerou
svou váhou se zasadily o brzké uskutečnění tét
nezbytné a naléhavé novelisace zmíněného zákona.
Říha
V Benet
Š Lichta
Jos
Antonín
Němec
Jóža Stránský
Pavlov
svaz českoslovanský zřízenec
26
article
Ve směru věcném trvá shromáždění na požadavku
rožšíření okruhu osob pojištěním povinných na ve-
škery intelektuální pracovníky, o jejichž pensijní
pojištění doposud není postaráno, na rozšíření pla-
tových tříd ve smyslu návrhů, zájmovými organi-
sacemi soukromých úřadníků podaných, na nové
úpravě příslušných ustanovení o výpočtů čák a re-
formě zařízení náhradních. S veškerým důrazem
rekviruje konečně dnešní shromáždění pro soukro-
mé úřadnictvo nárok na státní příplatek v oné vý-
ši a do oné hranice příjmové, která všeobecným
zákonem o sociálním pojištění v příčině dělnickéh
pojištění starobního a invalidního bude stanovena.
27
article
— V otázce nemocenského pojištění zaujímáme
pak následující stanovisko: Nemohouce souhlasiti
se zněním vládní osnovy sociálního pojištění, aby
z povinnosti pojistné pro případ nemoci byli vy-
loučení jednak ti, jichž příjem činí přes 2400
ročně a jichž doba výpovědní obnáší 6 měsíců
jednak ti, jichž roční příjem převyšuje 3600 K. žá-
dáme poslanecké kluby všech stran, aby se zasa-
dily o změnu této vládní osnovy v ten smysl, že
pojistně povinnosti pro případ nemoci v zásad
podléhají všichni zaměstnanci, bez ohledu na jich
povolání a výši mzdy. Očekáváme, že poslanecké
kluby českých politických stran nedopustí, abv
soukromé úřadnictvo vládním návrhem tímto byl
tak těžce poškozeno a opětovně prohlašujeme, že
vládní osnovou navržené hranice příjmové jsou
nám naprosto nepřijatelny.“ Z kruhů poslaneckých
byli schůzí této přítomni pánové: Fr. Kratochvíl
dr. Lev Vinter. Výkonné výbory politických stran
zastoupeny pp. inž. Venclem a tajemníkem Fr. Pe-
charem (národní strana svobodomyslná), p. Ant
Šolcem (strana národně sociální) a V. Gotiliebem
(strana katolicko-národní). Za organisace byli pří-
tomní pp. Josef Glücksmann a Aug. Assmann
fpražský odbor Jednoty úřadniků záložen]. Karel
Macháček (spolek úřadníků českých spořitelen)
p. Rozvoda (Č. svaz úřadnických spolků). Fr. Bur
a sl. Hušpauerová (Spolek absolventů českoslo-
vanské obchodní akademie). JUC. Fr. Teyší (odbor
soukromých úřadníků při národní straně svobodo-
myslné), Fr. Novotný (Česká obec úřadnická) aJ
J. Novák (odbor peněžních úřadníků národní stra-
ny svobodomyslné).
Kratochvíl
Vinter
Ing
Vencl
Šolc
V Gotilieb
Glücksmann
Aug
Assmann
Macháček
Rozvoda
František
Teyšet
Novotná
J Novák
Francie
Bura
katolickýnárodní
úřadnický spolek
stranit svoboda
Hušpauerová
28
article
— Nová německá vlaková pošta do Prahy
Píše se nám: Výnosem ministerstva obchodu číslo
38.719 P. zřízena byla na trati Podmokly —Prah
nová ambulance č. 664 a obsazena byla personá-
lem poštovního úřadu v Podmoklech. Tato nová
vlaková pošta, která je sice prozatím pouze niž
šího řádu, je nesporně jakousi kompens ae
Němcům za vlakovou poštu Praha—Vídeň 173
ačkoliv naprosto neoprávněnou. Když se za býva
lého ministra obchodu J. E. dra. Fíedlera jednalo
o dělení ambulancí z Víddně do Čech dojiždějících
a když později bylo od této akce pro odpor Němoů
upuštěno, řeklo se, že bude zachován statu
quo, t. j. trati, které jsou v rukou vídeňskýcht-
řadníků, zůstanou jim i na dále a trati, obsazen
pražským úřadnictvem, budou rovněž těmto pone-
chány. Ujednaný status quo byl také až dosud do
držen a zřízením vlakové pošty Praha—Vídeň 17
nikterak neporušen, neboť trať Praha— Cmunt— V -
deň byla vždy v rukou pražských úřadníků a zmí
něná vlaková pošta byla projektována již v roce
1906 a to s východištěm z Prahy. Nová vlaková
pošta Podmokly—Praha 664 je rozhodně porušenín
dosavadního stavu, neboť tato trať byla až dosu
obsazena vždy pražským personálem
Proti tomu musíme co nejrozhodněji pro
testovati a také očekáváme s plnou jistotou
že od dalších neoprávněných kompensací na úko
a účet pražského personálu bude nyní již koneča
Němec
Čo
V deň
Praha
Podmokly
Vídeň
Víddno
Cmunt
29
article
upuštěno, neboť za vlakovou poštu Praha—Víden
173 dostali toho Němci již tolik, že budou snad
nyní již dokonale nasyceni. Srovnejme konečně
zisk a ztrátu. Za účelem obsazení vlakové pošty
Praha—Vídeň 173 přiděleno bylo poštovnímuú-
řadu v Praze 15 celkem 6 nových úřadníků,z
nichž čtyři Němci a pouze 2 Češi. Zde nesta-
čila ani nejdokonalejší znalost němčiny, nýbrž
zmíněné vlakové poště musili býti přidělení úřad-
níci německé národnosti. Kromě toho byl do Prahy
přeložen na účet téže ambulance Němec kontrolo
Stark z Karlových Varů, který byl původně rov-
něž přikázán poštovnímu úřadu v Praze 15, později
však dodatečně přidělen jinému pražskému úřaduv
Němec
Čech
Stark
Praha
Vídeň
Karlová Vary
Praha 15
Víden 173
30
article
Praze 7. Dále byla následkem zřízení vlakové
pošty Praha—Vídeň 173 zrušena úř a d-
nická ambulance Praha—Budějovice 122.
takže pro úřadnictvo české národnosti zbývá —
celý jeden úřadník! A kdyby byl Stark
přidělen úřadu v Praze 15, byla by se vymoženost.
pro kterou Němci natropili tolik hluku, rovnala ú-
plné nule. Ten jediný český úřadník je onou vy-
možeností, kterou zabýval se dokonce chomutovský
sjezd a které bylo využito k tak surovým útokům
na české úřadnictvo. A nyní se ještě Němcům zři-
zují nové vlakové pošty na českých tratích! Tady
přestává skutečně již všechno. Ale nyní očekává-
me, že zásady použité při vlakové poště 173 bude
samozřejmě použito též při nové vlakové poště
664 a že ambulance ta obsazena bude z větší části
českým a při nejmenším českého jazyka znalým
personálem, jinak by dvojí loket, kterým se nám
stále měří, byl přiliš okatě prokázán. Vlaková
pošta Podmokly—Praha 664 je již sedmou am-
bulancí v Čechách (kromě desíti vídeňských).
které projíždějí převážnou většinou českými kraji
a jsou v rukou německých. Očekáváme, že bude
poslední a že v připadě přeměny na ambulanci ú-
řadnickou připadne do Prahy, kam také po právo
a spravedlnosti náleží. Ambulanci tu nespustímes
Stark
Němec
Praha 7
Praha
Vídeň
Budějovice
Podmokly
Praha 664
Čechy
31
article
— Včerejší neděle byla ponejvíce pošmurná.
Po velmi teplém a jasném dnu v sobotu, kdy nej-
vyšší teplota dosáhla v Praze + 20° C. do rána se
počasí obrátilo i ráno byla obloha zamračenaa
slabounce pršelo. Tlakoměr poklesl velmi hluboko
až na 735.16 mm, na kteréž výši od poloviny mi-
nulého měsíce se vůbec nenalézal. Teplota po mi-
nimum, které dosáhlo včera ráno + 11° C zvol-
na stoupla na + 15° C. na kteréž výši vytrvala
skorem beze měny po celý den až do večera. Ko-
lem 2. hod. odpoledne se rozpršelo vydatněji a déšt
vytrval skorem celou hodinu. Večer po páté hod.
mraky seroztrhaly a na chvilku vysvitlo slunce. N
severu Evropy teplota opět klesá. Bodö v Norsku
hlásí sníh, Haparanda měla včera ráno v 8 hod.
Praha
Evropa
Norsko
mm
32
article
— Povětrnost (6. října. Met. kor.) Poměry po-
větrnostní se vůči předvěírku značně pozměnily.
Vysoký tlak vzduchu na východě postoupil jižněji
a nalézá se nyní nad Balkánem, kdežto nad Islan-
dem se vytvořila nová „výše“ tlaková. Na se-
verovýchodě jest tlak vzduchu nízký a také na ji-
hu Anglie jest tlak vzduchu velmi nízký. Povětr-
nost v celém Rakousku se zamračila a většina
stanic oznamuje mlhavé a zamračené počasí. Na
severu Alp dostavily se na některých místech
lehčí deště. Teplota skorem všude poklesla. Před-
pověď na 7. t. m.: Většinou zamračeno, občasné
srážky, trochu chladněji, čerstvé západní větry,
neurčito, nestálo.
— Poškodili relfcf. Na ostrově štvanici bavili
se bratří Otto a Jan Vítkové tím způsobem, že
házeli kamením na reliefy. Jeden z nich po-
škodili.
— Dva kohouti. V hostinci č. 14 v Opato-
vické ulici v Praze II. hodovali v sobotu večer
brusič skla Josef Adámek a montér Jakub Weber.
K nim přisedla divka, o niž oba hosté velice s
zajímali. Jeden nechtěl popustit druhému, oba
rivalové dostali se do sporu, který skončil tím.
že Adámek sklenicí udeřil Webra do hlavy. Skle-
nice se rozbila a z lebky Webrovy stékal potůčel
krve. Do místnosti zavolána policejní hlídka, která
zraněného odvedla do nemocnice a pachatele do
separace. Dívka byla opuštěna.
Otta
Jan
Vítko
Adámek
Weber
Webrův
Met
Balkán
Anglie
Opato
vický ulice
Praha
Klan
Alpa
33
article
— Zlodějské hístorky. Polští dělníci František
Kipka a Antonín Adamus vzali svým druhům Ště-
pánu Besomovi a Janu Opasovi 70 korun a ne-
chali je na holičkách seděti na Františkově ná-
draží. — Povozník Frant. Traka z Král. Vinohradů
čís. 105 oznámil, že mu byly odcizeny zlaté re-
montérky a 110 korun na hotovosti. — Anně
Tiché z Karlína čís. 29 byly odcizeny peřiny. —
Do sklepa hostince pana Karla Poskočila v čís.
1047 v Žižkově chtěl se vloupati zloděj, ale dveře
odolaly a pachatel, ničeho nepořídiv, utekl. —
Dvacetiletý pilníkář Václav Král z Michle byl
zatčen pro podezření, že se zúčastnil vykradení
trafiky Barbory Vřešťákové v Krči. — František
Čejka, 22letý kočí z Michle, byl zatčen pro pode-
zření, že ze statku pana V. Černého odcizil
postroj
— Noční příhoda na košířské ulici. Obuvník
Frant. Válek z Košíř čís. 45 ubíral se včera o 2.
hod. v noci z hostince domů. Na Plzeňské třídě
potkal tři výrostky, z nichž jeden ze zlomyslnosti
narazil mu klobouk. Tento počin Válka tak ne-
smírně rozhněval, že nejprve vytáhl nůž, rozehnal
se na mladíky a když se rozprchli, použil revol-
veru a několik ran na postrach do vzduchu vy-
pálil. Policejní hlídky se všech stran se sběhly
střelce i tří mladíky sebraly. Na strážnici se vše
zjistilo, zejména také to, že nádeník Frant. Divi
byl nožem bodnut do ruky
— Spadl do přístaviště. Žák reálky Ervin
Ohmann z Karlína sklouzl v Pobřežní ulici v Kar-
líně na okraji zdi přístaviště a spadl do vody. Na
dopravních lodích zaměstnaní plavci tonoucíh
jinocha zachránili.
— Aby usnul. Revident c. k. státních drah
p. Julius Bondy z Bubenče trpěl nespavostí a aby
konečně nabyl klidu a osvěžil se spánkem, požíl
10 prášků veronalu. V noci na včerejšek byl stížen
prudkými bolestmi a proto byl dopraven do ne-
mocnice.
Kipka
Antonín Adamus
Besom
Opas
František
Trak
Král
Tichá
Poskočil
Michl
Vřešťák
Čejka
V Černý
Válek
Ohmann
Julius Bond
Františkov
Karlín
Žižkov
Krč
Michle
košířský ulice
Košíře
Kara
Bubeneč
Šta
34
article
— Stoh shořel. V polích nedaleko Vršovie
stojící stoh nájemce statku p. A. Pollaka úplně
shořel. škoda činí 4700 K. Vznik požáru nemohi
být zjištěn
— Ve spánku okraden. Při požáru stohu
statkáře p. Poláka ve Vršovicích panovalo v okolí
velmi příjemné teplo a v této atmosféře několik
dělníků na mezi usnulo. Mezi těmi byl dělník
Martin Kubula ze Záběhlic, jemuž někdo odcizil
stříbrné hodinky se řetízkem. Pro podezření z krá-
deže byl jiný spáč zatčen, ale opět propuštěn.
— Vyloupený byt. Včera odpoledne vloupal
se do bytu hostinského p. Václava Hybla v č. 766
v Žižkově neznámý pachatel a odcizil hotovost
893 K a mnoho skvostů.
— Sebevražedný pokus na Karlově náměstí.
Po půlnoci na dnešek třeskly v sadech na Kar-
lově náměstí dva výstřely a když tam policejn
hlídka příkvapila, nalezla mladíka, z úst značně
krvácejícího. Zoufalec vypálil si dvě střely z re-
volveru do úst a způsobil si smrtelné zranění. Po-
střelený byl odvezen do všeobecné nemocnice.
Dle dopisu, u zoufalce nalezeného, jmenuje s
Václav Truksa a je z Král. Vinohradů.
— Plnou láhev anilinové barvy v sebevražed-
ném úmyslu požil revertent Josef Pospíšil. S při-
volením bezpečnostního oddělení bydlel Pospíšil
v domě č. 402 v Holešovicích, kde se pohždal
s příbuznými. Aby ukázal, že rozčilení pojímá
vážně, vypil plnou láhev zmíněné barvy. V noi
byl stížen velmi prudkými bolestmi a proto byl
odvezen do nemocnice.
— Drobné místní zprávy. Při sobotním od-
poledním představení v Národním divadle one-
mocněla pí. Alžběta Bayerová, choť úřadníka.
Poněvadž nemohla být vzkříšena, odvezlí ji do
A Pollak
Polák
Kubula
Hybl
Truksa
Král
Pospíšil
Bayerová
Vršovice
Záběhlice
Žižkov
Karlov náměstí
Kara
Holešovice
národní divadlo one