ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9646ac90-8f2c-11dd-9cc3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: place 83, person 158, work 9, org 14
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
6. října 1913. číslo 274.
4 article
kroků mezi vysokými zdmi z tohoto materiálu dvory spojují s ulicí jen malá dvířka dobře zabedněná. Vyhlídka na Peč s okolních kopců nen zajímavá. Překvapuje malý počet minaretů přes svůj fanatismus neplatilo patrně obyva- telstvo rádo na náboženské účely. Pronásle- dování a obírání ráje patrně zdálo se jim prak- tičtějším a snad i záslužnějším. Mimo značný počet primitivních mlýnů při Bistrici i vedlej- ších stavbách znamenitá vodní síla jest dosu nevyužita. Za to skoro každou avlijí protéká stružka a plní úkoly kanalisace. Tato jinal velmi závíděníhodná bohatá síť struh má ovšem při známých již mohamedánských ná- zorech na čistotu velmi nebezpečné vlastno- sti. Píti vodu a vykonávati liturgické omývá- ní na stejném místě, snad jen několik kroků pod hnojištěm, je mohamedánu věcí zcela při- rozenou, vždyť už jistě voda „přeskočila devět kamenů“ Vyjíždky do okolí poskytly nám mnoho zajímavého. Nízké kopce v úpatí vysokých vápencových pohoří, která takřka nečleněným srázem, jako zdí příkrou a holou nad nimi vy- stupují a nahoře těžkými oblaky mlh bývaj ověnčeny, byly v první řadě předmětem na- šeho zájmu. Jsou to většinou morény, které vyneseny byly až na úpatí hor mohutnými le- dovci, které vyplňovaly kdysi údolí Bistrice pečské i Sušice vitomirické. Pod hmotami morénovými tu a tam v debřích bystřin odha- leny jsou usazeniny jezerní, které dále do ro- viny tvoří ploché výšiny mezi širokými údo- lími potoků a říček. Na jich úpatí na plochých terasách, na které nedosahují záplavy roz- vodněných bystřin, leží většina osad. Jsou t vesnice převahou velmi výstavné.
Bistrica Sušice
5 article
Hlavní budova obývací bývá vysoká ma. sivní kula kamenná, do ulice zpravidla obrá- cená holou zdí, v níž zřídka bývá malé okén- ko nebo dvě vedle mazgal, úzkých střílen pre pušky. Každý dům jest pevnost, i dvory bý- vají obehnány tlustou zdí kamennou a vysoká vrata bývají dobře železem pobita a z vnitřku opatřena vším, čeho třeba k zatarasení. Oby- vatelstvo až na několik pravoslavných vesnie a ojedinělé rodiny katolické, je mohamedán- ské, a přijalo už také jazyk albanský do té míry, že znalost srbštiny jest velmi řídká.
Ob
6 article
Dříve převládalo mínění, že z Metohije vůbec a zejména i z okolí Peči staré slovanské oby- vatelstvo převahou se vystěhovalo do Uher koncem XVII. století, i později, a že místo Srbů zaujali Albanci přistěhovalí od západu. Z tradice obyvatelstva však vysvítá, že tato změna obyvatelstva nebyla tak dalekosáhlá. jak se za to mělo, jest skoro jisto nyní, ž většina dnešních Albanců zdejších jsou Arnau- taši; Srbové, kteří napřed přijali islam, aby zbavili se hrozného útisku, kterým správa tu- recká stíhala ráju, a pak ponenáhlu kroj i ja- zyk i způsoby albanské, aby stali se účastní všech svobod, které Albanci mohamedánští do dobrém i po zlém dovedli si získati. Nyní dospělé generace těchto Arnautašů znají srb- sky pramálo a jen velmi neradí se přiznávají k tomu, co rozumějí a umějí, ač ještě sotva před sto lety v domácnostech mluvilo se pře- vahou srbsky, jelikož ženy pomaleji učily ee novému jazyku a vůbec ve své zanedbanosti byly mnohem konservativnější nežli mužové Dá se ovšem očekávati, že nyní rostoucí ge- nerace bude již zase znáti mnohem více srb- sky, všeobecně se nám tvrdilo o Peči, že děti mohamedánské se zálibou hovoří srbsky. Čer- nohorští junáci laskavě chovají se ke drobo- tině, rádi s dětmi hovoří, i hrají si s nimi, děti přirozeně rychle od nich pochytí mnoho.
Srba Albanec Metohija Peč Uhry
7 article
Kluci, kteří by před rokem před vámi byli plivali nebo dokonce i po vás kamením há- zeli, volají nyní „dobar dan“, salutujíce a od- povídajíce hbitě a bez bázně na obvyklé otáz- ky. Ještě hlubší účinek na své okolí mají srb. ské posádky, sestávající v těchto končinách většinou z třetího pozivu, ze starostlivých otců rodin, kteří rádí si krátí chvili zábavau s mládeží. Všude žijí s celým okolím v nejlep- ším poměru a jejich přímost a dobrota dovede jim zjednati srdce i nejzavilejších odpůrců djaurského panství. Na starší obyvatelstv ovšem bude míti srbský živel pramalý účinek to setrvá již za ohradou fanatismu a pohrdá- ní, jen na venek potud ochočeno, pokud toho žádá nutnost, za to však dnešní drobná mlá- dež zajisté již snáze bude podléhati veliké as- similační moci vítězného živlu vojenského, který lím spiše může působiti zdárně ve pro- spěch nového poslovanění těchto oblastí, je- likož dosud sám má hluboký smysl pro staré zvyky a tradice, má pochopení pro středověké a primitivní názory, z nichž teprve nedávno sám se vypracoval vlastní silou, dobrovolným přizpůsobením se novým ideám, které moder- ní kultura školou a literaturou mu vštěpuje.
8 article
Pohled do kraje s úpatí hor poskytuje všude obrazy nejvýš utěšené. Vodou bohatá údolí pokrývají bujné louky a pole pečlivě za- vlažovaná, vesnice jsou obklopeny hojnými sady ovocnými a podél cest i v polích je mno- ho starých krásných stromů s korunami vzácně zachovalými. Často vypadá širý kraj jako nádherný anglický park, četné živé ploty. strouhy, svahy přes posečené louky ještě tuto podobnost zvyšují. Jsou to převahou ořechy kaštany jedlé, často však i lípy, které zejména zdobívají pohřebiště. Některé z těchto lip jsou zajisté prastaré a pamatují doby, kdy pod nimi shromažďoval se ještě slovanský lid srbský. Ve všem vnucuje se pozorovateli po- znání, že nachází se v kraji staré kultury,v kraji od pradávna zámožném, kde obyvatel. stvo starousedlé váží si i stromů, které otcové jeho vysázeli a má vůbec smysl zděděný pre přirozenou krásu svého okolí.
anglický park
9 article
O houževnatosti tradic a pověr islamiso. vaného obyvatelstva svědčí i ta okolnost, že přes svůj fanatismus náboženský, přes krutou nenávist ke všemu srbskému, přece neodvá- žilo se zničiti stará sídla kultury srbské, pa- triaršijí a monastýr dečanský. Přes to, že okola Peči dělá dojem velmi dobře vzdělaného kraje bude tu nyní mnoho půdy pro nově příchoz zemědělce; území to snese snadno velmi znač- né zhuštění zemědělského obyvatelstva. Jak- mile budou zlepšeny komunikační prostředky otevrou se širé oblasti vývozu obilí a blano- byt při dobrých poměrech bezpečnostníck vzroste zajisté velmi rychle. Generál Večovič věnuje velikou péči ho- spodářskému povznesení území sobě svěře- ného. Velká silnice, 8 m. široká, staví se smě- rem k Mitrovici, jiná k Dečanům a k Djako- vici. Cesty v okolí sv. patriaršije a dečanského monastýru se opravují a rozšiřují. Práci vy- konávají pod dozorem vojska Albanci jakožtc „kulech“, robotu ve prospěch obce a státu. Je to skutečně mílé a neočekávané překva- pení viděti celé „party“ těchto do nedávna zpanštělých násilníků, jak nyní bez reptán konají práci ve prospěch obecného dobra Jsou poslušni, ba až servilní, s puškou zmizela též jejich pýcha.
Večovič Mitrovic Dečan
10 article
Jednoho dne opozdili jsme se při zajíma- vých minerálních zřídlech u Banice, asi 1 km. na sever od Peči, takže tma úplná pře- padla nás daleko od města. Prof. Cvíjič pozdě si vzpomněl, že měli jsme býti toho dne na večeři v monastýru patriaršije. Bylo jisto, že před půl desátou nebudeme všichni v městě a že tedy není ani pomyšlení na to, že bychom se dostali ještě do kláštera. Uznávali jsme, že třeba se omluviti a zároveň bylo nám i líto ryb, pstruhů, které otec Maksim slíbil dát upravitl. žádostiv rychlejší jízdy, nabídl jsem se, že pokusím se rychleji stihnouti do města a poslati do kláštera s omluvou a pro ryby.
Banice profesor Cvíjič Maksim Peč km
11 article
zůstaly-li nějaké. Byla to cesta velice zajíma- vá, v úplné temnotě sám na cestě, kterou je- ště před rokem ani ve dne bezpečně se nece- stovalo. Opodál tu a tam ohně, u nichž odpo- čívali albanští robotníci, na cestě však nepo- tkal jsem ani živé duše. Jenom asi půl cesty mohl jsem jeti rychle klusem, pokud silnice byla již hotova, pak ale nastal velmí obtížný kus cesty, násep byl teprve ve stavbě, kolem plno močálů, nebe úplně černé a vítr hnal drobný déšť do očí. Jenom svému koni mám co děkovati, že jsem někde nespadl do jámy; odevzdal jsem se úplně jeho bystrosti v mí- stech, kde jsem svými smysly nemohl ničeho poříditi. Rád jsem uvítal černohorské strážní ohně před městem a podrobil se výslechu, pak ale nastal snad nejhorší kousek cesty úplně temnými uličkami. Jak jsem se dostal na ši- rokou ulici, vedoucí z čaršije k hotelu, jak vyhnul jsem se všem struhám, kamenům a ji. ným překážkám, to ví snad můj kůň, já jel jsem jako ve spánku a dal koni úplnou vůli. O deváté byl jsem v hotelu a rychle poslal hocha na svém koni do patriaršije. Asi půl hodiny za mnou přijeli profesoři Cvijič a K,- vačevič, pak zase za chvíli kol. Dvorský pan Larič, všichni unaveni a zabláceni, ale veselí nad tím, že bez úrazu všechny překáž- ky noční cesty jsme překonali. Konečně přijel hoch nazpět a přinesl i upečené ryby, které, třeba studené, chutnaly nám znamenitě. Prof. dr. J. V. Daneš.
Cvijič Larič profesor doktor J V Daneš roka ulice
12 title
Sjezd na ochranu památek a domoviny v Drážďanech 1913.
Drážďany
13 article (Pův. dopis „N. L.
(Pův. dopis „N. L. V odpolední schůzi prvého dne referoval prol dr. Bestelmayer (z Drážďan) o průmyslo- vých stavbách a ochraně domovíny Příčinou toho, že průmyslové stavby jsou tak špatné, že ponejvíce krajinu znešvařují, je přiliš rychlý vývoj průmyslu. Každý kvapný vývoj při- náší nevýhodu, že stálým, rychlým postupem ztrácí se pevná půda, měřítko, kriticismus. Mimo to pak materialismus dlouho bránil tomu, aby se dbalo jiných ohledů, než jeho sama, tam pak, kde se uznávalo, že jest hleděti i k formě, vyrovnávala se doba dlouho s těmito ohledy nalezením několika profilů a ozdob na povrch hotové stavby. Dnes jsme si už jisti, že technický pokrok nevylučuje idealismus; jsou to dvě stránky života, jimž jest nutně vyhověti, osobujeme-li si nárok na harmo- nickou kultivovanost života. Posavadní formy ne- vyhovují a jest vyhledati nových; jest je pak shle- dati a vyvinouti z techniky samé: tento sloh právě bude stylem strojů a továren. Tu už ovšem do- cela nelze uvažovati o odvozování forem z při- rody. Železniční most vyjadřuje dokonale svůj styl — jest krásný, dosáhne-li co největší úspornosti konstrukce. Tak i stroj má ve své pěkné věcnosti svou zvláštní krásu, již počínáme chápat a jež nemá co činít s ornamentem a čímkoli vnějším.
N L doktor Bestelmayer Drážďany
14 article
nýbrž jest v něm samém. Je to krása technického díla. Cesty k architektuře moderních staveb prů- myslových podařilo se již uhájiti na př. Behren- sovi. (Pozn. U nás bylo by poukázati k některým pracem Kotěrovým a Gočárovým; dokonale špatné příklady pak by se našly na př. v našich vodních centrálách.) Při stavbě továren jest se také vy- hýbati neosvědčeným surrogátům staviv, jež často objeví se mnohem méně výhodnými a lacinými. než se předpokládalo. Stavba průmyslová má pro- jevovati svůj účel a nemá se stavěti do disharmo- nické protivy k okolí. (Pozn.: Referent vyslovil požadavek, že jest hleděti k zvláčtnostem místního stavitelství. Je to formulace trochu zodpovědná.
Kotěrův Gočárův
15 article
Krása, již hledáme na stavbě průmyslové, je v jeii výraznosti; výrazná silhouetta na př. vyniká v kra- jině víc, než sebe větší reklamní štít. Továrna nen a priori zlem: může býti naopak novým elementem krásy vedle krásy přírody. Ovšem nelze připustít že by se továrny mohly stavěti všude. Na místech jichž půvab záleží v historické reminiscenci, vy- bavující se z nálady tichého kraje, tam, kde pří- roda působí svou výlučnou vládou a volným roz- vojem živlů — tam nemůže státi továrna. Proto jest se brániti, znečišťuje-li továrna vody, otra- vuje-li vzduch nedotčených lesů. Závady továren nemusí vésti k omezování průmyslu, ale jest je odstraňovati kooperací více závodů, jest třeba aby se zjednalo průmyslu ve vhodných obvodech místa, kde se může bez závady usaditi a rozvíjeti (stavba drah železných i vodních), jiné pak kra- jiny lze vyjmouti zcela ze zakládání továren, aniž se tím průmyslu uškodí. V rozhovoru po přednášce Bostelmayerově dr. Seesselberg (z Berlína) reklamoval jako člen „Werdandibundu“ (Pozn.: Organisace, hledící k solidnosti a zdokonalení materiálů.) právo uží- vati i materiálů nových a odůvodňoval nelad, vznikající na oko stavbou z nových materiálů ve starém okolí, tím, že naše moderní kultura je ne- hotová a její projevy nezvyklé. Ujistil, že povinný ohled ku přírodě a památkám ti, kdo jsou ve „Werdandibundu“ zorganisováni, uznávají.
Krása Bostelmayerův doktor Seesselberg Werdandibunda tichý kraj Berlín
16 article
Dr. Haupt (z Budyšína) upozornil, že v rur- ském obvodu jsou již vzory, jak více továren spo- lečně odvádí splašky, aniž se jimi znečišťují řeky a potoky. Dalšim referátem byl výklad prof. Erlweina (z Drážďan) o některých důležitých pře- měnách v Dráždanech. Uvedl úpravu v o- kolí „Kreuzkirche“, kde uchýlila se regulace od schematického vedení stejně široké ulice a za- chovala prostorovou disposici u kostela, aniž se co ujalo dopravě. V příčině rozšíření „Wilsdruí- ferstrasse“ bylo dosaženo, že ústí nově rozšířené ulice bude na nároží k „Alt-Marktu“ maskováno výstavkem, jímž povede loubí; toto loubí bylo mi- nisterstvem vnitra schváleno tak, jak je městský stavební úřad (!!) navrhl; nezpomohla ani memo- randa, na něž fanatikové komunikace sbírali pod- pisy ve veřejných místnostech. Saské ministerstvo vnitra rozhodlot že vědomě činí konec praxi do- savadní a že uplatňuje svým rozhodnutím ohledy. jichž se dosud nešetřívalo a jichž šetřiti poklád ministerstvo za věc obecného prospěchu. (Pozn. Srovnej rozhodnutí c. k. českého místodržitelství o průlomu „U Klíčů“.) Za třetí doklad činnosti na
doktor Haupt profesor Erlwein Budyšín Drážďany AltMarkt
17 article
) Viz „Nár. Listy““ z 2. října. — Pro nával látky opožděno. — Pozn. red. ochranu památek v Drážďanech uvedl Erlwein re- gulaci části labského břehu („Königsufer“), kde městský úřad stavební vypracoval návrhy, aby se upustilo od zastavení vysokými (20 m) domy, jež by zrušily posavadní členitý obrys staveb na břehu. (Pozn.: Souhlas architektův s tímto ná- vrhem, jenž pro malebnost drobí obrys i hmolu nových staveb, nebyl by asi úplný, a to zvláště proto, že ze starého vzhledu se vlastně zachraňuje velmi málo.) Ke konci schůze vsunut na pořad referát dra. Oechelhäusera o ochraně kolonií Stavby, které staví se v koloniích, hrubě porušují ráz těchto krajin (z nejhorších příkladů je na př. vládní dům ve Svahopmundu). Jest doporučiti, aby se akce ujaly s výborem sjezdu příslušné spolky: „Verband deutscher Architekten- und ln- genleurvereine“. „Bund deutscher Architekten“ „Deutscher Werkbund“. Německý úřad pro ko- lonie připověděl účast a referent přednesl již ob- dobný návrh také na posledním sjezdu „Německé koloniální společnosti“. Z návrhu předsedy Rehor- sta pak „Werkbund“ na své výstavě v Kolíně n. R v r. 1914 vystaví úplně zařízený vzorný typ kolo- Ješek Hofman. niálního domu.
Erlwein doktor Hofman Drážďany Kolín bund deutschry Architekten Deutschry Werkbund Architektenund ln
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. —Vyzvání z Německa na národy v Rakou- sku. Redakci naší byl zaslán poštou z Mni- chova, odkud byl 4. října — jak poštovni razítko informuje — rozeslán, leták, něme- cky sepsaný pod nadpisem „An die Völker Oesterreichs!“ a končící vyzváním: „Rozšiřuj- te, rozmnožujte a překládejte toto provolání!“ Obsah letáku radí národům v Rakousku, aby se pozvedly a osvobodily od jha dvouhlavého orla; v podrobnostech je psán tak, že by stát- ní censura nás jistě zabavila, kdybychom i ve formě humorné publikovali z něho výtah. Jinal hlásá leták svobodu a právo sebeurčení všech národů, vyzývá národy Rakouska, aby se ne- tříštily a neoslabovaly vzájemným bojem nýbrž síly své soustředily proti společnému nepříteli... Jeden odstavec předložíme z to- hoto letáku čtenářům v doslovném překladu. Zní: „Není náhodou, že tato slova trysknou ze srdce německého, neboť jsou to Němci. kteří se zatížili největší vinou. Všichni jiní ná- rodové nosí v srdcích jednotu národa jako nej- vyšší sen. My Němci však se obelhávali, skrze Rakousko jsme svoje svaté jméno znesvětili, pročež Němci v Rakousku....... abyste smyli se sebe vinu, kterou jste poskvrnili ději- ny...“ Autorem nebo autory toho revolučního vyzvání je nebo jsou buď blázni nebo provo- katéři. Soudíme však, že spíše provokatéři Tím je dán náš úsudek o tomto letáku, který na české straně nezasluhuje nejmenší úvahy Neradno z Němec iskať pravdu ...
Němec Německo Rakousko
19 article
— Po úmrtí knížete Karla ze Schwarzenbergů Včera obdržela vdova kněžna Ida ze Schwarzen- bergů množství soustrastných projevů. V časných hodinách ranních došel telegram od J. V. císaře. dále vyslovili soustrasti arcivévoda František Fer- dinand, vévodkyně z Hohenbergu, arcivévodové Bedřich, František Salvator, arcivévodkyně Isa- bela a Marie Valerie. Osobně přijel vysloviti sou- strast místodržitel kníže Thun. Včera dopoledne sloužil domácí kaplan P. Jakubička v zámecké kapli mši, jíž se zúčastnili členové rodiny, místo- držitel, jakož i nový majorátní pán Karel ze Schwarzenbergů. Po bohoslužbách přijal nový ma- jorátní pán úřadnictvo a starosty okolních obcí, — O nemoci zesnulého knížete se sděluje: Zesnulý kníže, jak známo, trpěl před časem následky chřipky, následky ty nejevily se takovým způso- bem, aby knížetí vadily v obvyklém způsobu ži- vota. Kníže ještě v nedávných dnech jevil nad- obyčejnou svěžest. Po císařských manevrech vrá- til se kníže na své sídlo, aby podnikl odtud ně- kolik loveckých výletů, mezi nimi výlet do Alp na kamzíky a pak lovecký výlet na tak zv. „Pi- sky“ na jeleny. Při těchto dvou výletech patrně se kniže nachladil a následky toho objevily se již ve středu v předminulý týden. K nemocnému byl povolán prof. dr. Pelnář z Prahy, který konstato- val chřipkovou infekci, která však brzy počala na- bývati povážlivých rozměrů, takže stav nemoc- ného dosti se zhoršil. Minulý týden ve středu jeho celkový stav zdravotní se značně zlepšil; avšak hned následujícího dne nastal náhlý převrat, v pá- tek bylo nutno již knížete dáti zaopatřiti svátostm umírajících, v sobotu na to po 1/412. hodině polední bez zápasu a úplně v bezvědomí kníže skonal.
Karel Schwarzenberg Ida císař František Fery Bedřich František Salvator Valerius Thun P Jakubičko Kníže profesor doktor Pelnář Hohenberg Alpy Praha arcivévodkyně Isabela
20 article
Jako příčina smrti uvádí se tedy těžká a prudká celková infekce rázu chřipkového, dále záchvat akutního reumatismu a prudký zánět plic a po- břišnice, následkem čehož došlo k ochrnutí srdce. Vedle prof. dra. Pelnáře stále dlel u lože nemoc- ného jeho osobní lékař dr. Hendrych, mimo to byl ke knížeti povolán prof. dr. Thomayer, který však již přibyl na Orlík po katastrofě. Včerejšího dne o polednách dostavil se na Orlák prof. dr. Hlava. aby provedl balsamování mrtvoly. Zesnulý kníže ještě včera zůstal na smrtelném loži v ložnici. kamž položila vdova po zesnulém kytici krásných rudých růží. Zajímavo jest, jakou jevil duševní čin- nest zesnulý kníže ve chvílích, kdy nabýval jas- ného vědomi. Ve chvílích těch stále myslil na různé své úkoly, které mu v nejbližších dnech na- stávaly: mezi nimi v první řadě šlo mu o jeho účast, resp. účast jeho rodiny na chystané velko- lepé slavnosti odhalení pomníku národů u Lipska na památku porážky Napoleonovy dne 18. října 1913, kde praděd knížete jako vojevůdce spoje- ných vojsk dobyl vítězství tak významného. Kní- žeti tanulo na mysli důstojné zastoupení jeho ro- diny, avšak již měl předluchu, že sám nezúčastní se osobně této oslavy, tak významný pro celý rod. a proto diktoval projev, který chtěl, aby při uví- tání našeho následnika na poli u Lipska, jehož je rodina Schwarzenbergská majitelkou, byl prone- sen, svému bratrovi dru. Bedř, princi ze Schwar- zenbergu. Bude to tedy jeho projev poslední. — Pohřeb zesnulého knížete koná se ve čtvrtekv poledne do rodinné hrobky na Orlíku. Pohřeb bude dle všeho velice okázalý a očekává se k ně- mu i účast z nejvyšších kruhů.
profesor doktor Pelnář Hendry Thomayer Napoleonův Orlík Lipsko Schwar
21 article
— Nová zemská školní rada na Moravě. Členy zemské školní rady pro Moravu na příští šestileté období byli císařem rozhodnutím ze dne 28. září jmenování: Arcidiakon brněnské kapitoly dr. Josef Pospíšil, kanovník kapitoly olomoucké dr. Frant. Ehrmann, řád. universitní profesor a kanovník v Olomouci dr. Josef Tittel děkan a farář v Brně Cyril Riedel, superinten- dent moravsko-slezské superint. hel. v. a farář v Klobukách dr. Ferdinand Císař, senior brněn- ského evang. seniorátu augš. v. a farář v Brně dr. Ferdinand Sehenner, prof. druhé české vyšší reálky v Brně dr. Hugo Traub, advokát dr. Hieron. Fiala v Brně, ředitel českého ústavu pro vzdělání učitelů v Brně vládní rada Antonín Kunz, ředitel obec. ústavu ke vzdělání učitelel v Olomouci Rudolí Lamich, ředitel první české státní reálky v Brně vládní rada Adolf Erhart ředitel zemské reálky v Brně Emil Winkl er ředitel prvního českého státního gymnasia v Brn vládní rada dr. František Kameniček a ředitei německého stát. gymnasia v Olomouci Adoli Daumann.
doktor Pospíšil František Ehrmann Tittel Riedel Císař Sehenner profesor Hugo Traub Hieron Fiala Kunz Lamich Erhart Winkl František Kamenička Morava Olomouc Brno Klobuky český ústav pro vzdělání učitel v Brno obec
22 article
— Jmenování. Ministr vnitra jmenoval mini- sterského vicetajemnika v ministerstvu železni dra. Arnošta Hořického ministeriálním tajem- nikem a místodržitelského tajemníka Pavla hr. Czernína z Chudenic ministerským vicetajem- nikem v ministerstvu vnitra a okresního vrch. komisaře Lyonela Koschuta okresním hejtma- nem ve Slezsku. — Odhalení pomníku cisaře Frantíška Josel v Plzni. (Pův. zpráva „Nár. Listů“) Nákladem c. k. priv. měšťanského sboru střeleckého v Plzní zbudován byl před budovou Střelnice v Pecháčko- vých sadech v Plzní pomník císaře Františka Jo- sela I., který v neděli 5. řijna dopoledne slavnost- ním způsobem byl odhalen. Slavnost zahájena byl již v sobotu 4. října odpoledne střeleckými závo- dy, večer pak se konalo v městském divadle slav- nostní představení, při němž sehrány Bezděchov „Zkouška stálníkova“ a Stroupežnického „Pan minemistrová“. Sobotními večerními vlaky sjížděl se již hosté do Plzně, hlavně z Prahy, odkud do- jelo přes dvě stě členů ozbrojených sborů pražských. V neděli ráno konán budíček. V 10 ho- din sloužena v arciděkanském chrámě slavnostn mše, jejíž význačné momenty označovány byly sal- vami z pušek. Průvodu ke Střelnici po mši zu- častnili se Pražský ostrostřelecký sbor, Pražská pěchota a granátníci, dále střelecké sbory z Plzně
Arnošt hořický Pavel Koschut František Stroupežnický Chudenice Slezsko Plzeň Pecháčko Praha Střelnice
23 article
Domažlic. Rokycan. Rakovníka a vojenští vyslou- žilci z Plzně. Odhalení pomníku na Střelnici zú- častnil se také v zastoupení protektora sboru ar- civévody Karla Františka Josefa chef okresního hejtmanství plzeňského místodržitelský rada Hat- lák — dále polní podmaršálek šl. Václav Wurm důstojnictvem místní posádky, zástupcové městské rady plzeňské: I. náměstek purkmistra dr. Mand a městští radové dr. Vrabec a inž. Müller, okresn starosta dr. Guldener s členy okresního zastupi- telstva, president obchodní komory Josef Houdek a j. Po zapění Smetanova „Věna“ zpěváckým spol- kem „Hlaholem“ z Plzně promluvil velitel střele- ckého sboru plzeňského, major a městský rada František Mandl, po něm pak slavnostní řečník arciděkan plzeňský P. Černý, načež byl pomnil císařův za moždířových saly odhalen. Pomník. v podobě jehlance, na němž stojí bronzová busta císařova, zhotoven byl dle náčrtu konservátora arch, Škorpila kamenickou firmou Jana Cingroše v Plzni z moravské žuly. Busta císaře a krále zho- tovena akademickým sochařem Vojtěchem Schuí- fem ve Vídni. Slavnost ukončil úřadním projevem okresní hejtman plzeňský míst. rada Hatlák. Cí- saři Františkovi Josefovi a arcivévodovi Karlu
Karel František Josef Wurm doktor Mand Vrabec Ing Müller Guldener Houdek Smetanův Mandl P Černá Škorpil Cingroš Vojtěch Schuum Hatlák František Josef Karel Domažlice Rokycany Rakovník Plzeň Hlahol Vídeň plzeňský místodržitelský rada Hato
24 article
Františku Josefovi byly ze slavnosti zaslány hol- dovací telegramy — Svaz osvětový pořádá dnes přednášku prof. dra. Alberta Pražáka »Od protireformace k osvícenství«, kterážto přednáška jest první cyklu »Přehledné dějiny české literatury doby nové«, jež se koná praviďelně každé pondělí v sále školy u Trojice ve Vladislavově uliei v Praze-II. přesně o 71/4 h. večerní. Vstupné 20 a 10 h pro dělníky a stud. na legitimaci. Šatna zdarma — O pensijním a nemocenském pojištění sou- kromého úřadnictva bylo promluveno na veřejné schůzí, svolané Sdružením českoslovanského úřadictva ústavů peněžních a Svazem zřízenců peněžních ústavů na včerejší dopoledne do před- náškového sálu Obecního domu u Prašné brány.
František Josef profesor doktor Albert Pražák Vladislavův Praha obecní dom
25 article
Schůzi zahájil starosta Sdružení p. Ant. Pavlovský. vrchní úřadník Českého úvěrního ústavu, načež zvoleno předsednictvo: předsedou p. Ant. Pavlov- ský, místopředsedou p. Fr. Říha, místopředseda „Svazu českoslovanských zřízenců ústavů peněž- ních a pojišťovacích“ a zapisovatelem p. V. Benet- ka, vrchní účetní Českého úvěrního ústavu. „O pen- sijním pojištění soukromého úřadnictva se zřete- lem ku předloze poslance dra. Š. Lichta“ pojednal p. Jos. Šláma, načež p. Ant. Němec. tajemník Sdružení, obšírně pojednal o nemocenském pojiště- ní soukromého úřadnictva a snaze po jeho omeze- ní. Oba referáty byly pozorně vyslechnuty a od- měněny hlučným potleskem. Debaty se zúčastníl pánové: Ferd. Krejčí a Jóža Stránský, jed- natel Svazu českoslovanských zřízenců ústavů p- něžních, načež byla jednomyslně schválena p. Evž Hammerem navržená resoluce: „Četné va- dy a nedostatky zákona ze dne 16. prosince 190 č. 1. ř. z. z roku 1907 o pensijním pojišťování sou- kromých úřadníků den ode dne zvyšují naléhavost a nutnost neodkladné pronikavé změny tohoto zá- kona. Zasahujeť pojištění soukromých úřadníků tak hluboce do nejsložitějších poměrů hospodář- ských a sociálních, že nedostatky jeho způsobuji den ode dne vzrůstající hospodářské a sociální škody a nejasný stav tohoto odvětví sociálního po- jišťování čím dále tím více činí spletitým. Vznáší proto dnešní shromáždění úřadnictva ústavů pe- něžních k veškerým poslaneckým kruhům českým na radě říšské důraznou žádost, aby s veškerou svou váhou se zasadily o brzké uskutečnění tét nezbytné a naléhavé novelisace zmíněného zákona.
Říha V Benet Š Lichta Jos Antonín Němec Jóža Stránský Pavlov svaz českoslovanský zřízenec
26 article
Ve směru věcném trvá shromáždění na požadavku rožšíření okruhu osob pojištěním povinných na ve- škery intelektuální pracovníky, o jejichž pensijní pojištění doposud není postaráno, na rozšíření pla- tových tříd ve smyslu návrhů, zájmovými organi- sacemi soukromých úřadníků podaných, na nové úpravě příslušných ustanovení o výpočtů čák a re- formě zařízení náhradních. S veškerým důrazem rekviruje konečně dnešní shromáždění pro soukro- mé úřadnictvo nárok na státní příplatek v oné vý- ši a do oné hranice příjmové, která všeobecným zákonem o sociálním pojištění v příčině dělnickéh pojištění starobního a invalidního bude stanovena.
27 article
— V otázce nemocenského pojištění zaujímáme pak následující stanovisko: Nemohouce souhlasiti se zněním vládní osnovy sociálního pojištění, aby z povinnosti pojistné pro případ nemoci byli vy- loučení jednak ti, jichž příjem činí přes 2400 ročně a jichž doba výpovědní obnáší 6 měsíců jednak ti, jichž roční příjem převyšuje 3600 K. žá- dáme poslanecké kluby všech stran, aby se zasa- dily o změnu této vládní osnovy v ten smysl, že pojistně povinnosti pro případ nemoci v zásad podléhají všichni zaměstnanci, bez ohledu na jich povolání a výši mzdy. Očekáváme, že poslanecké kluby českých politických stran nedopustí, abv soukromé úřadnictvo vládním návrhem tímto byl tak těžce poškozeno a opětovně prohlašujeme, že vládní osnovou navržené hranice příjmové jsou nám naprosto nepřijatelny.“ Z kruhů poslaneckých byli schůzí této přítomni pánové: Fr. Kratochvíl dr. Lev Vinter. Výkonné výbory politických stran zastoupeny pp. inž. Venclem a tajemníkem Fr. Pe- charem (národní strana svobodomyslná), p. Ant Šolcem (strana národně sociální) a V. Gotiliebem (strana katolicko-národní). Za organisace byli pří- tomní pp. Josef Glücksmann a Aug. Assmann fpražský odbor Jednoty úřadniků záložen]. Karel Macháček (spolek úřadníků českých spořitelen) p. Rozvoda (Č. svaz úřadnických spolků). Fr. Bur a sl. Hušpauerová (Spolek absolventů českoslo- vanské obchodní akademie). JUC. Fr. Teyší (odbor soukromých úřadníků při národní straně svobodo- myslné), Fr. Novotný (Česká obec úřadnická) aJ J. Novák (odbor peněžních úřadníků národní stra- ny svobodomyslné).
Kratochvíl Vinter Ing Vencl Šolc V Gotilieb Glücksmann Aug Assmann Macháček Rozvoda František Teyšet Novotná J Novák Francie Bura katolickýnárodní úřadnický spolek stranit svoboda Hušpauerová
28 article
— Nová německá vlaková pošta do Prahy Píše se nám: Výnosem ministerstva obchodu číslo 38.719 P. zřízena byla na trati Podmokly —Prah nová ambulance č. 664 a obsazena byla personá- lem poštovního úřadu v Podmoklech. Tato nová vlaková pošta, která je sice prozatím pouze niž šího řádu, je nesporně jakousi kompens ae Němcům za vlakovou poštu Praha—Vídeň 173 ačkoliv naprosto neoprávněnou. Když se za býva lého ministra obchodu J. E. dra. Fíedlera jednalo o dělení ambulancí z Víddně do Čech dojiždějících a když později bylo od této akce pro odpor Němoů upuštěno, řeklo se, že bude zachován statu quo, t. j. trati, které jsou v rukou vídeňskýcht- řadníků, zůstanou jim i na dále a trati, obsazen pražským úřadnictvem, budou rovněž těmto pone- chány. Ujednaný status quo byl také až dosud do držen a zřízením vlakové pošty Praha—Vídeň 17 nikterak neporušen, neboť trať Praha— Cmunt— V - deň byla vždy v rukou pražských úřadníků a zmí něná vlaková pošta byla projektována již v roce 1906 a to s východištěm z Prahy. Nová vlaková pošta Podmokly—Praha 664 je rozhodně porušenín dosavadního stavu, neboť tato trať byla až dosu obsazena vždy pražským personálem Proti tomu musíme co nejrozhodněji pro testovati a také očekáváme s plnou jistotou že od dalších neoprávněných kompensací na úko a účet pražského personálu bude nyní již koneča
Němec Čo V deň Praha Podmokly Vídeň Víddno Cmunt
29 article
upuštěno, neboť za vlakovou poštu Praha—Víden 173 dostali toho Němci již tolik, že budou snad nyní již dokonale nasyceni. Srovnejme konečně zisk a ztrátu. Za účelem obsazení vlakové pošty Praha—Vídeň 173 přiděleno bylo poštovnímuú- řadu v Praze 15 celkem 6 nových úřadníků,z nichž čtyři Němci a pouze 2 Češi. Zde nesta- čila ani nejdokonalejší znalost němčiny, nýbrž zmíněné vlakové poště musili býti přidělení úřad- níci německé národnosti. Kromě toho byl do Prahy přeložen na účet téže ambulance Němec kontrolo Stark z Karlových Varů, který byl původně rov- něž přikázán poštovnímu úřadu v Praze 15, později však dodatečně přidělen jinému pražskému úřaduv
Němec Čech Stark Praha Vídeň Karlová Vary Praha 15 Víden 173
30 article
Praze 7. Dále byla následkem zřízení vlakové pošty Praha—Vídeň 173 zrušena úř a d- nická ambulance Praha—Budějovice 122. takže pro úřadnictvo české národnosti zbývá — celý jeden úřadník! A kdyby byl Stark přidělen úřadu v Praze 15, byla by se vymoženost. pro kterou Němci natropili tolik hluku, rovnala ú- plné nule. Ten jediný český úřadník je onou vy- možeností, kterou zabýval se dokonce chomutovský sjezd a které bylo využito k tak surovým útokům na české úřadnictvo. A nyní se ještě Němcům zři- zují nové vlakové pošty na českých tratích! Tady přestává skutečně již všechno. Ale nyní očekává- me, že zásady použité při vlakové poště 173 bude samozřejmě použito též při nové vlakové poště 664 a že ambulance ta obsazena bude z větší části českým a při nejmenším českého jazyka znalým personálem, jinak by dvojí loket, kterým se nám stále měří, byl přiliš okatě prokázán. Vlaková pošta Podmokly—Praha 664 je již sedmou am- bulancí v Čechách (kromě desíti vídeňských). které projíždějí převážnou většinou českými kraji a jsou v rukou německých. Očekáváme, že bude poslední a že v připadě přeměny na ambulanci ú- řadnickou připadne do Prahy, kam také po právo a spravedlnosti náleží. Ambulanci tu nespustímes
Stark Němec Praha 7 Praha Vídeň Budějovice Podmokly Praha 664 Čechy
31 article
— Včerejší neděle byla ponejvíce pošmurná. Po velmi teplém a jasném dnu v sobotu, kdy nej- vyšší teplota dosáhla v Praze + 20° C. do rána se počasí obrátilo i ráno byla obloha zamračenaa slabounce pršelo. Tlakoměr poklesl velmi hluboko až na 735.16 mm, na kteréž výši od poloviny mi- nulého měsíce se vůbec nenalézal. Teplota po mi- nimum, které dosáhlo včera ráno + 11° C zvol- na stoupla na + 15° C. na kteréž výši vytrvala skorem beze měny po celý den až do večera. Ko- lem 2. hod. odpoledne se rozpršelo vydatněji a déšt vytrval skorem celou hodinu. Večer po páté hod. mraky seroztrhaly a na chvilku vysvitlo slunce. N severu Evropy teplota opět klesá. Bodö v Norsku hlásí sníh, Haparanda měla včera ráno v 8 hod.
Praha Evropa Norsko mm
32 article
— Povětrnost (6. října. Met. kor.) Poměry po- větrnostní se vůči předvěírku značně pozměnily. Vysoký tlak vzduchu na východě postoupil jižněji a nalézá se nyní nad Balkánem, kdežto nad Islan- dem se vytvořila nová „výše“ tlaková. Na se- verovýchodě jest tlak vzduchu nízký a také na ji- hu Anglie jest tlak vzduchu velmi nízký. Povětr- nost v celém Rakousku se zamračila a většina stanic oznamuje mlhavé a zamračené počasí. Na severu Alp dostavily se na některých místech lehčí deště. Teplota skorem všude poklesla. Před- pověď na 7. t. m.: Většinou zamračeno, občasné srážky, trochu chladněji, čerstvé západní větry, neurčito, nestálo. — Poškodili relfcf. Na ostrově štvanici bavili se bratří Otto a Jan Vítkové tím způsobem, že házeli kamením na reliefy. Jeden z nich po- škodili. — Dva kohouti. V hostinci č. 14 v Opato- vické ulici v Praze II. hodovali v sobotu večer brusič skla Josef Adámek a montér Jakub Weber. K nim přisedla divka, o niž oba hosté velice s zajímali. Jeden nechtěl popustit druhému, oba rivalové dostali se do sporu, který skončil tím. že Adámek sklenicí udeřil Webra do hlavy. Skle- nice se rozbila a z lebky Webrovy stékal potůčel krve. Do místnosti zavolána policejní hlídka, která zraněného odvedla do nemocnice a pachatele do separace. Dívka byla opuštěna.
Otta Jan Vítko Adámek Weber Webrův Met Balkán Anglie Opato vický ulice Praha Klan Alpa
33 article
— Zlodějské hístorky. Polští dělníci František Kipka a Antonín Adamus vzali svým druhům Ště- pánu Besomovi a Janu Opasovi 70 korun a ne- chali je na holičkách seděti na Františkově ná- draží. — Povozník Frant. Traka z Král. Vinohradů čís. 105 oznámil, že mu byly odcizeny zlaté re- montérky a 110 korun na hotovosti. — Anně Tiché z Karlína čís. 29 byly odcizeny peřiny. — Do sklepa hostince pana Karla Poskočila v čís. 1047 v Žižkově chtěl se vloupati zloděj, ale dveře odolaly a pachatel, ničeho nepořídiv, utekl. — Dvacetiletý pilníkář Václav Král z Michle byl zatčen pro podezření, že se zúčastnil vykradení trafiky Barbory Vřešťákové v Krči. — František Čejka, 22letý kočí z Michle, byl zatčen pro pode- zření, že ze statku pana V. Černého odcizil postroj — Noční příhoda na košířské ulici. Obuvník Frant. Válek z Košíř čís. 45 ubíral se včera o 2. hod. v noci z hostince domů. Na Plzeňské třídě potkal tři výrostky, z nichž jeden ze zlomyslnosti narazil mu klobouk. Tento počin Válka tak ne- smírně rozhněval, že nejprve vytáhl nůž, rozehnal se na mladíky a když se rozprchli, použil revol- veru a několik ran na postrach do vzduchu vy- pálil. Policejní hlídky se všech stran se sběhly střelce i tří mladíky sebraly. Na strážnici se vše zjistilo, zejména také to, že nádeník Frant. Divi byl nožem bodnut do ruky — Spadl do přístaviště. Žák reálky Ervin Ohmann z Karlína sklouzl v Pobřežní ulici v Kar- líně na okraji zdi přístaviště a spadl do vody. Na dopravních lodích zaměstnaní plavci tonoucíh jinocha zachránili. — Aby usnul. Revident c. k. státních drah p. Julius Bondy z Bubenče trpěl nespavostí a aby konečně nabyl klidu a osvěžil se spánkem, požíl 10 prášků veronalu. V noci na včerejšek byl stížen prudkými bolestmi a proto byl dopraven do ne- mocnice.
Kipka Antonín Adamus Besom Opas František Trak Král Tichá Poskočil Michl Vřešťák Čejka V Černý Válek Ohmann Julius Bond Františkov Karlín Žižkov Krč Michle košířský ulice Košíře Kara Bubeneč Šta
34 article
— Stoh shořel. V polích nedaleko Vršovie stojící stoh nájemce statku p. A. Pollaka úplně shořel. škoda činí 4700 K. Vznik požáru nemohi být zjištěn — Ve spánku okraden. Při požáru stohu statkáře p. Poláka ve Vršovicích panovalo v okolí velmi příjemné teplo a v této atmosféře několik dělníků na mezi usnulo. Mezi těmi byl dělník Martin Kubula ze Záběhlic, jemuž někdo odcizil stříbrné hodinky se řetízkem. Pro podezření z krá- deže byl jiný spáč zatčen, ale opět propuštěn. — Vyloupený byt. Včera odpoledne vloupal se do bytu hostinského p. Václava Hybla v č. 766 v Žižkově neznámý pachatel a odcizil hotovost 893 K a mnoho skvostů. — Sebevražedný pokus na Karlově náměstí. Po půlnoci na dnešek třeskly v sadech na Kar- lově náměstí dva výstřely a když tam policejn hlídka příkvapila, nalezla mladíka, z úst značně krvácejícího. Zoufalec vypálil si dvě střely z re- volveru do úst a způsobil si smrtelné zranění. Po- střelený byl odvezen do všeobecné nemocnice. Dle dopisu, u zoufalce nalezeného, jmenuje s Václav Truksa a je z Král. Vinohradů. — Plnou láhev anilinové barvy v sebevražed- ném úmyslu požil revertent Josef Pospíšil. S při- volením bezpečnostního oddělení bydlel Pospíšil v domě č. 402 v Holešovicích, kde se pohždal s příbuznými. Aby ukázal, že rozčilení pojímá vážně, vypil plnou láhev zmíněné barvy. V noi byl stížen velmi prudkými bolestmi a proto byl odvezen do nemocnice. — Drobné místní zprávy. Při sobotním od- poledním představení v Národním divadle one- mocněla pí. Alžběta Bayerová, choť úřadníka. Poněvadž nemohla být vzkříšena, odvezlí ji do
A Pollak Polák Kubula Hybl Truksa Král Pospíšil Bayerová Vršovice Záběhlice Žižkov Karlov náměstí Kara Holešovice národní divadlo one