Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARONÍ LISTY.

3

18. srpna 1903. Císlo 227.

4 article

pro všecko ceníme si vysoce vašeho přátelství. Společnost polská vítá jako velikou svoji slav- nost národní návštěvu českého národa a zachová ji ve vděčné paměti, spatřujíc v ní záruku, že zlaté nili našeho sblížení snouti se budou dále, a že nic je nespřetrhá. V ruce starosty králov- ské Prahy složil poděkování za přijezd a výraz úcty k národu celému, s přáním dalších úspě- chů národních a zdaru po všecky časy. »Národ český nechť žije !« Na řeč, doprovozenou českou hymnou ná- rodni, odvětil dr. Groš přípitkem, který byl již dřive uveřejněn. Další slovo vyhraženo býv. poslanci třet dnmy Romanu Dmowskému. Zahájil je vzpo- mínkou na krásné dojmy společné práce lon- ských slovanských konferencí v Praze; slibuje si, že návštěva česká na půdě Polsky znamená cosi víe, než přibytí hostů k pohostinným přá telům: jsou to dva národové, kteří jsou si věr- nými spojenci a spolubojovníky. »Marně naši nepřátelé hlásají, že mezi námi není jednotya a hlubších svazků, marně se snaží zveličovati to, co nás tu onde rozlučuje: společné zájmy. vznikající z vaší i naší situace národní, jsou větší, než vedlejší a pomíjejičné drobnosti, pro něž se nemůžeme rozejiti. Úběma našim národům připadla v úděl tvrdá a těžká válka o národ- ní byti, v níž nic se nesmí ztratiti. Proto musíme se dorozuměti o svý ch cestách, o prostředeích obrany. A třebaže na těchto cestách si časem nemůžeme ještě navzájem pomáhati, třebaže namnoze vlastními prostředky se musíme brániti, tolik rozumíme všichni a cítíme silně, že na různých polich pracujíce, čím dále více o sblížení se sta- rati musíme, nebot právě ono největsi nebezpečí, které nám hrozí — jes společné nám oběma!“ (Bouřlivý sou- hlas.)

Groš Romanus Dmowský Praha Polsko

5 article

„Dnes poprvé stojíme tu před vámi ve Var- šavě v úloze hostitelů. Ale jsme takovými hospo- dáři-hostiteli, jako onen pán domu, kte- rý jest pánem právě jenom — před hosty. Můžeme vám prokazovati čest, ale ne- můžeme vám ve svém domě nic svého ukázati, ničím se pochlubiti, nemáme nie. Ale netřeba zoufati. Jako našemu, tak i vašemu národu bi- storie přinesla úpadek, z něhož musí se pozvednouti. Vaše postaveni bylo kdysi nesrovnatelně trudnější našeho. Budova vašeho národa byla rozmetána. Z trosek jste se musili pozvednouti. Dokázali jste to ze zdravých zákla- dů lidových, a postavili jste si budovu novou, která zaimponovala světu. My neztratili jsme nikdy tolik jako vy: naše budova národní byla jen otlučena, po bocích poškoze- na, polepena cizími značkami, ale zůstal nejenom silný základ lidový, nýbrž i zdi celé budovy historické zůstaly pevně státi a přetrvaly všecky bouře věků. Věříme, že dobu- deme zpět všeho, co nám náleží. (Bouře sou- hlasu.) Nikdy jsme neztratili svojí víry a nikdy se jí nevzdáme. „Silni vírou ve svůj lid, ve svůj národ,“ konči řečník svůj překrásný toast, „silni vírou ve svou budoucnost, nabízím svoje dlaně a srdce vám, kteří jste ukázali nám poklady nepřemožitelné síly a životnosti. Vzná- ším připitek na bratrství polsko-české!“ Posilném dojmu řeči Dmowského další pří- piíky vyhraženy ještě poslanci brněnskému dru.

Posilný doktor Vara

6 article

Bulinovi, který z historické retrospektivy im- provisoval toast na citát z Mickiewicze, jenž o vzcházející vesně svého národa na počátku XIX. stol. zapěl: „Jam jedna tylko taka wiosne widzial w žyciu!“, p. Henryku Dembinskému, jenž připil v osobě místopředsedy rakouského parlamentu posl. Zázvorky všem přítomným po- slancům českým, dru. Vrat. Černému, který jménem Národní rady české složil hold kulturn a hospodářské práci, tryskající z hloubi patrio- tieké duše polské. A ještě další řada přípitků následovala: p. Stunislaw Kijeňski posvětil vzpomínku prvnímu pionéru bratrství česko-polského, Edvardu Je- línkovi. Kníže Czetwertyňski (předseda Ústředního spolku rolnického) připil českému rolnictru, za něž odpověděl posl. Zázvorka, kla- doucí jako vzory vlasteneckéhc uvědomění vedle sebe matky polské i české. Básník Zenon Prze- smycki (Miriam) česky připil rozkvětu českého písemnictví a literárním stykům česko-polským. dr. B. Prusik jménem „Máje“ polsky připil li- terátům polským, vzpomínaje bohatýrů polského písemnictví, kteří jsou u nás v Čechách stejně známi a ctěni, jako ve své vlasti. Česky mluvila i paní Peldowa-Smiszkowa, známá v českých kruzích literárních a ženských pod pseudonymem Antoszka. Vroucně vzpo- mněla všech pracovníků a pracovnic na společné roli literární, kteří vždycky dávali na jevo lásku k Polsce, připomínajíc heslo Jelínkovo, který staropolské heslo „Kochajmy sie“ doplnil: „Po- znajmy sie a potom kochajmy sie!“ Ji poděko- vala a na čest polských žen připila paní Eliška z Purkyňů. Tím zakončen průběh skvělého banketu prvního dne pobytu varšavského. V přestávkách mezi jednotlivými řečmi sdělil předsedající kní- že Lubomirski, že ke slavným dnům české návštěvy ve Varšavě došlo komitétu. přes dvé stě telegramů

Bulin Mickiewicz Dembinský Zázvorka Černý Czetwertyňski Zenon prha Miriam Prusik Peldowa Smiszkowa Antoszek Jelínkův Eliška Purkyně Čechy Varšava

7 article

ne a pozdravných dopisů z celého světa slovan- ského i z ciziny. Několik nejdůležitějších bylo přečteno, nejdříve telegram dra. Kramáře, je- hož obsah přijat s ohromným enthusiasmem: „Lituji, že nemohu společně se svými ro- dáky stisknouti vaše ruce. Přeji si vroucně, aby pobyt mých krajanů ve Varšavě a jejich srdečné přijetí byly viditelným znamením, že oba náro- dové, polský i český, kteří osudy svými a hi- storií jsou určení býti obránci Slovanstva před útiskem německým, cíti se býti bratry, že chtějí býti a zůstati Slovany, aby tím způsobem ukázali jiným Slovanům, že není Slovanem — třeba se jím nazýval — ten, kdo oslabuje a utiskuje národ slovanský, snažící se a mající býti ochrannou hrází proti společným nepřátelům. Dej bůh, aby návštěva Čechů v Polsce stala se silným podně- tem ku probuzení uvědomění slovanskéhou zšech ostatních Slovanů. Bouři nadšení vyvolala i depeše slavného politika francouzského Lerroy-Beaulieu, jenž telegrafoval: „Félicitations aux peuples frěres pour sol darité slave. Paní Juliette Adamová poslala telegram „Voeux ardents pour union slave“. Z celé řady polských i ruských měst došla řada vroucích pozdravných listů i depeší, od polských spolků rolnických, hospodářských, od korporací kulturních, společenských atd. Mnoho spolkův a kroužků českých krajanů, roztrouše- ných v zemích polských i po celém Rusku, po- slalo také pozdravy.

bůh Čecho Adamová Voeux Varšava Rusko Slovan

8 article

Krásně a dojímavě působil dopis Boleslawa Prusa, znamenitého romanopisce polského, známého iv Čechách z četných překladů (vlast. jméno Al. G lo- vacki). Nemoha osobně se dostaviti do Varšavy. chtěl slavný spisovatel aspoň tímto způsobem vzít účast na návštěvě české, od níž, jak psal, si slibuje „velikou mravní kořist pro svůj národ.““ Srdečnou úctu vzdal Bol. Prus ve svém listu české práci pr civilisaci, vytýkaje svému národu, že je příliš hypno- tisován politikou. Přál by si, aby se v této drobné práci civilisační hodně učili Poláci od Čechů, aby mládež polská hojně byla vysílána na praxi do Čech. mladež rolnická i obchodní, zrovna jako mládež stu dující. „Tím způsobem“, končí slavný spisovatel svů dopis, „utvořila by se mezi námi i Čechy duševn unie, která by možná oběma stranám přinesla ne jeden zisk maferiální i mravní a stala by se přípo vědí těch nových, lepších časů, kdy, bohdá, všichni národové Evropy utvoří jedinou rodinu, pracovitou dělnou, moudrou a čestnou.

Boleslaw Prus Al Bol Prus Polák Čecho Čechy Varšava Evropa

9 article

Také dr. Groš jako vůdce výpravy obdržel vče ra i dnes do svého hotelu veliké množství pozdrav- ných dopisů, vroucích blahopřání, vítání a díků za to že česká výprava přijela uctíti polský národ v jeho domově, poznati jeho těžké položení, přimknoutis k němu blíže, sbratřiti se s ním. Je mezi tou spoustou řada dopisů od soukrom níků, lidi neznámých, všech možných stavů i povo lání, a všecky svědčí o tom, jak netušeně hluhoky a široký rozruch způsobila ve všech myslích pol ských česká návštěva, jak je spontanně vítána, jal zázračně zapálila na všech stranách Sdělili jsme již předem telegraficky, jak okázal ucti veškeren varšavský tisk českou výpravu. V den jejího příjezdu všech 10 den- níků varšavských přineslo nejenoi úvodníky, oceňu- jící význam návštěvy české v polském území, nýbrž namnoze celou serii článků informačních, věnova ných českému národu, jeho sítuaci přítomné, jeho hospodářskému a kulturnímu rozvoji, jeho vynikají- cím osobnostem na poli duševní práce atd. V čele těchto čásopisů stojí Kurjer Warszawski, nej- starší a nejrozšířenější ze zdejších denníků, vychá. zející již osmdesátý a devátý rok. V den na- šeho příjezdu vypravil a vyplnil celé číslo na počes české návštčvy články a úvahami, obírajícími se če- skými záležitostmi. Na úvodním místě vytiskl ná- rodní hymnu českou „Kde domov můj?“ v původ- ním znění i v polském překladě. Tím způsobil, ze po všechen čas našeho pobytu zdejšího česká hymna doslovně je ve všech ústech. Sly- šíme ji, kamkoli přijdeme, i po ulicích. Hrají ji hudby a zpívají ji desetitisícové. Oba ohromné hotely var- šavské, tonoucí v záplavě slovanské dekorace,v nichž všichni účastníci výpravy bydlí — hote evropský a Bristol — po celý den jsou obléhány zá stupy lidu, jenž vytrvale čeká na odjezd a příjezo Čechů.

Groš Čecho Warszawski

10 article

Zvláštní číslo Kurjera Warsza wskéh má mimo to úvodní uvitaci článek redakční, nade- paaný: „Čím chata bohala, tím ráda.“ Dále básen „Český lev“ od Edm. Bogdanowicze, feuill „V Lazienkach“, věnovaný Čechům od Ign. Gra bowského, úvahu „O národní písni české“ s roz borem a překladem hymny „Hej Slované“ (od v K.), článek „Paměti Eduarda Jelínka“ od M. Lempi ckého, vzpomínky na návšlěvy v Čechách a na Se koly české od A. Dobrowolského a B. Filipo- wieze, o družném pražském životě společenském oo Jerzy Bandrowského (Žycie towarzyskiev Čzechach), jenž jako student v Praze několik let žil dále zajímavé články „Češi ve Varšavě“ (od Z. J Naimského), „Češi v polských příslovích“ (od xl.), překlad z B. Bittnera, článek o Luhačovi dích jakožlo kvetoucích a rostoucích lázních slovan ských atd. Překrásné, bohaté illustrované číslo, cele věno vaně Čechům, vypravila redakce týdenníku „Šwiat — jíž stojí v čele náš vzácný přítel a znamenitý li terát Stefan Krzywoszewski. Jeho obsah z slouží, abychom mu věnovali příště zvláštní od stavec.

Čecho Slovan Jelínek A Dobrowolský Jerzy Bandrowski Žycie Čzechach Čech Naimský B Bittner Krzywoszewski edm Igny Čechy Praha Varšava Český lev O národní píseň

11 article

Čeští a polstí učilelé.

12 article

Schůzka krakovského učitelstva s českými uči- telskými účastníky výpravy uspořádána byla ve stře- du v poledne v restauraci Wolkowského. Předseda „Zwiazku nauczycielstwa ludowego“ Nowak uvi- tal hosty české vřelým přípitkem, v němž děkoval z to, že stálým slovanským stykům učitelským učinili počátek založením Svazu slov, učitelstva a velikým svým sjezdem. Srdečně vzpomíná starosty české or- ganisace Černého a dává české učitelstvo za vzor pol- skému. Srdečně potom připíjí českému národu. Jemu za české učitelstvo děkuje B. Skál a. Po přípitku p Drongowského, jenž jako účastník povstání zr 1864 byl hlučně vítán, promluvil p. Klosi ňskí. načež delegát Osvět. svazu a Děd. Komenského uč. Cyr. Merhout pronesl delší přípitek, v němž vzpo- mněl prvního pěstitele slov. vzájemnosti J. L. Maška. Pokračuje polsky, naznačil řečník cesty, kterými ve školství nutno vzájemně pracovati: Především nutno si vyměňovati všechnu literaturu školskou, v níž uči- nili jsme takový pokrok, že v Čechách výhradné sp- sování methodik na podkladě empirickém vyměnili jsme základem vědeckým, nutno pracovati ve Svazu slov. uč. a vo svých domovinách pobízeti, aby styky naše a pronesené sliby nezůstaly pouhými slovy. Slib, že za rok české učitelstvo zavítá do Krakova ve velikém počtu, provázen nadšeným souhlasem. Z krásné nálady pak přátelská schůzka učitelská skon-

Zwiazko Nowak Černý B Skál Drongowský Klos Děd Komenský Cyr Merhout Mašek Čechy Krakov Wolkowský

14 article Podrobnosti o dalším pátrání po vrahovi policisty J. Bartoše.

Podrobnosti o dalším pátrání po vrahovi policisty J. Bartoše. Dnešek přínesl potvrzení podezření, že Alois Lukeš, na Pankráci zatčený expropriatér, spáchal krádež kožešin a houslí. Ve vile Bernhartově zloděj jedny dvéře otevřel tím způsobem, že kolem zámku vyřezal otvor a u druhých, skleněných, vymáčkl tabuli a otočil klíč, z vnitřku do zámku zastrčený. Na střepinách skla zanechal pachatel otisky prstů a tyto otisky měly být hlavním svědkem proti zlo- ději. V policejním aleliéru byly dnes otisky fotogra- fickou cestou rozmnoženy, zvětšeny a po jich po- rovnání s otisky Lukešových prstů, v bezpečnost- ním oddělení pořízenými, despěli vyšetlující úřad- níci k pevnému a nezvratnému přesvědčení, že v vile Bernhart-Binningrově byl Lukeš a ten také že usmrtil policistu Bartoše. Pro bezpečnostní oddělení byl by tedy důkaz proti zatčenému proveden. Jde však o to, zda tyto důkazy později postačí porotnímu soudu, který se nespoléhá tak na své zkušenosti, na podezření, dohady a domněnky, ale rozhoduje dle předložených dokladů. A tu nelze zatajiti, že mezi otisky, úřadně, 1. j. v bezpečnostním oddělení po- řízenými a bezděčně, t. j. na skleněných dveřích ve vile provedenými, jest jistá odchylka. Vysvětluje se ovšem tím, že úřadní otisk děje se přimáčknutím a přitlačením očerněného prstu, tedy že jednotlivé čárky a mezery jsou jinaké, než na bezděčném při- ložení prstu, ale stačí to porotcům, neznalým těchto záhadných koleček, serpentin a obloučků na prstech? Snad se ale vyšelřujícímu soudci podaří zjednati ještě další podezření. Tyto prstové značky a otisky isou sice podobné, ale k odsouzení pro vraždu ne- postačují.

J Bartoš Lukeš Bernhartův Lukešův Binningrův Bartoš Pankrác

15 article

Kromě těchto stop jsou proti Aloisu Lukešovi sesílené dohady a domněnky. Teprve teď se ví, kdo podnikal zlodéjské výpravy do vil. Byl to Lukeš. Dříve se to nevědělo, jinak by Lukeš dávno byl za- vřen. Když byl Lukeš za mřížemi, měly vily pokoj. Jakmile se ocil na svobodě, byla jedna vila za dru- hou vykradena. A v mnohých případech zloděj po- užil střelné zbraně. Byl tedy specialistou ve vykrá- dání vil a na střílení po policistech. Zlodě, stříle na Král. Vinohradech, u vily Gröbovy, v Nuslich v Košířích. Posledně vracel se zloděj s lupem, byi překvapen policistou, jejž střelnou ranou skolil Mnoho předmětů z vil bylo u Lukeše nalezeno — provedl tedy krádež on. Když kradl, neměl společ- níka, ale střílel — důvodně lze za to míti, že stříle i na Pankráci za vilou „Bělkou“ A k těmic závěrům docházejí v bezpečnostnín oddělení, dokládajíce, že Lukeš byl v Binningrov vile sám a že on policistu Bartoše usmrtil. Lukcě všecko popírá. Zapírá, že vykrádal vily ačkoliv odcizené věci byly v jeho příbytku nalezeny I punčocha proti němu svědčí. Na cestě z Binnin grovy vily zloděj se přezul, ale patrně neměl dosti času, že svlékl pouze jednu ponožku. A zrovna ta- kové ponožky byly nalezeny v bytě Lukešově. Rozumí se, že v pátrání se pokračuje. Pro pode- zření z účastenství na zavraždění policisty Bartoše byl stíhán revertent Antonín Čech. Dopadla ho jízd- ní hlídka u hromady hnoje za usedlostí „Ohradou“ v Žižktově. Byla tam tříčlenná společnost: Čech se svojí milenkou Helenou Fialkovou a jiný muž ne- známého jména. Antonin Čech byl zadržen, ostatn dva utekli. Policista za prchajícím vypálil pět střel z revolveru, aniž by ho trelil.

Lukeš Král Gröbův Bělka Bartoš Lukešův Čo Fialkův Košíře Pankrác Antonina Čechy

16 article

Dnes byl Antonín Čech z vazby přiveden pře vyšetřuícího úřadníka, komisaře Knolka. Čech činí dojem dobrosrdečného člověka, usmívá se stále, ale je prý to mnohem nebezpečnější člověk, než Václav Davídek, který zuřivě koulí očima a všechno by v pěstích rozdrtil. Čech má modní oděv se založe- nými nohavicemi. V úřadovně rozvinula se meni revertentem a úřadníkem tato rozprava: „Pane Anton, kdo jich to ohodil, oni jsou cely novýl Všechno podle módy, i zahrnuté nohavice!“ „To už mám dávno, dala mně to moje žena.“ „Anton, kdo to tam byl u „Bělky“? Oni maj široké známosti, jistě to budou vědětl „Nevím, ať do mne hrom hací, když to víml „Kde je Helena a kde bydlí? „Kde je, nevím a bydlí ve stohu.“ „Mají oni bouchačku? „Míval jsem ji, ale před lety.“ „Z čeho žijete? „Z luftu a višní. Až budou švestky, budeme chodit na ně. „Tondo, Toníku, kdo to s tebou byl u „Ohrady“ A kdo to byl u „Bělky“r „Nevím, nevím, neznám ho. Potkali jsme se šli jsme pohromadě. Byl to nejspíš ňáký pořádný člověk, já s jinými nechodím. „Já bych rád věděl, kde jste se s Helenou n lodíli.

Čo Davídek Anton Bělka Nevím Helena Tonda Toník Čechy Knolka

17 article

„U Moravců.“ „Tak kdo to byl u „Bělky“ a u „Ohrady“r „Nevím.- „Tondo, ty se pořád směješ!“ „Není to k smíchu? Čtrnáct dnů jsem z basy venku a zas mě vemou. Kde se co stane, všecko na mě. Člověk ani neví, proč je na světě. Člověk mt manželku a ani s ní nic neužije, když je pořáo v base. „Už jste oddáni ?“ „Jako by se bylo stalo, Mfy máme k sobě ná- klonnost a to nám stačí.“ „A že jste se spolu shodli! Říkávali přece vaš známí: Jeho žádná nechce a on se žádné nelíbí A najednou jste spolul „Jo, vašnosti, srdce se neptá, to se bere vlastn cestou. Někdy pod špatným obličejem horoucí se láska skrývá.“ „Tondo, ty básníš! Kdo to byl u „Bělky“? „Nevím, nevím. „Tek ho odvedou, loco? A Tonda Čechů vrací se do seperace v blahém vědomí, že pranic neprozradil. Dnes byl k trestnímu soudu dodán revertent Václav Davídek, na nějž uvaleno podezření, že se dopustil smělé krádeže v Říčanech a byl pro ni stí- hán zatykačem. Davídek otevřeně slibuje, že až se octně na svobodě, koupí si bouchačku (revolver) a zastřelí toho, kdo zmrzačil jeho bratra Aloisa.

Bělka Nevím Tonda Čecho Davídek Alois U Moravec Říčany

18 article

Hrozba tato patří četnickému strážmistrovi v Kar- líně, který na prchajícího revertenta vypálil střelu ze služebního revolveru a roztřištil mu nohu, kterou mu v Jičíně amputovali. Proto Václav Davídek sli- buje pomstu. Alois Davídek od tě doby, co je mrzá- kem nemůže se živit krádežemi a Václav se obává. že zahyne hlady. Po zmizelém Karlu Klöcknerovi, rovněž z Pan- kráce, který je vpodezření z asistence při vraždě policisty, není vidu ani slechu. O domácnosti Klök- nerových při té příležitosti oživena veselá vzpomín- ka. Jednou se na Pankráci ztratila koza a podezření z krádeže uvaleno na Klöknera. Přišla tam policejní revise, ale po koze nikde památky. V bytě byla sa- motná stará Klöknerová. Ležela na posteli a naří- kala, že se blíží poslední její hodinka. Policisté je- jího lamenta nedbali, domněle těžce nemocnou z po- stele opatrně přenesli na podlahu a ajta — ve slam- níku byla uschovaná zabitá koza. Od té doby jméno Klöknerových na Pankráci nikdo nevyslovil, nýbrž zamečel

Davídek Václav Klöckner Kara Jičín Pankrác

19 article

ert nr

20 article Denní zprávy.

Denní zprávy. Před konferencí předsedů klubů posla- necké sněmovny konala se včera zvláštní porada předsedů klubů německých. Z oficiální zprávy, kterou sami vydali o své schůzi, není patrno, co vlastně pánové chtějí. Zřetelněji zní tato sou- kromá informace »Pr. Tagbl. «: »Jakkoli je žádoucím úspěch zařízené akce (kon- ferenční), tož přece bylo v konferenci německých předsedů vyznačeno, že se obstrukci za připušťění dělnosti nesmí zaplatiti žádná cena, jakkoli uzpů- sobená; naopak musí se nyní jako dříve žádati bezpodmínečné zastavení obstrukce.« Dejme tomu, že by nezúčastněný cizinec četl tuto větu, vyjádřující zamitavé stanovisko předsedů německých kluhů vůči vyrovnání česko-slovinské obstrukce jakýmikoliv ústupky. Dejme tomu, že by věděl, že v německé po- radě, jež tuto zásadu vyslovila, zasedali a zásadu tu znova odhlasovali i předsedově německých klubů sněmu království českého. A ještě dejme tomu, že by zmíněnému cizinci bylo známo. že Čechové na sněmě českém zamítají placení výkupného za obstrukci německou. Tu by úsu- dek jeho byl snadničký a beze vší pochybnosti bezvadný: Němci nechtějí platit za obstrukci, Slovsné nechtějí platit za obstrukci, ergo: za obstrukci se nebude vůbec platit! Němci nemohou za svou obstrukci nic žádat, když nechtějí nie povo- lit za obstrukci česko-slovinskou. Ano, tak uvažuje logika, nikoli však německá politika. Titiž ně- mečtí předsedové, kteří se včera usnesli, že strany na říšské radě provozovavší obstrukci se jí musejí vzdáti bezpodminečně — titíž něme- čtí předsedové žádali na konferenci, vídeňského parlamentu se týkající, splnění svých obstrukč ních požadavků, týkajících se sněmu českého.

Čecho Němec klub posel

21 article

A všim tím se vážně zabývala konference před- sedů klubů, tedy sbor mužů, který představuje celou poslaneckou sněmovnu a bude dále hledat řešení, ježto se nenašlo hned. Protože Slovanská jednota nepodlezla pod kaudinským jhem, na prala hned »N. F. Pr.«, že Slované zmařil nápravu rozvrácených poměrů parlamentních Čím? Jen tím, že si rozbodnutí o taktice zu- stavili až na dobu, kdy říšská rada byla svo- lána A co udělali čeští Němci? Prohlásili, že rozhodnutí jejich o taklice na sněmě českém se stane sž v plenární schůzi Svazu německých poslanců, t. j. až sněm český bude svolán. Tito Němci však nejsou kazimíry — proto, že »N Fr. Pr.« se odvážila lhát tak hanebně, jako snad nikdo jiný. Ale ani na to nehledě včerejšl konference předsedů sněmovních klubů celkem jen potvrdila, co každý klidný, nesúčastněný pozorovatel vidí jíž dávno: že předlitavský par- lament potácí se v nerozumu, že není schopen dostáti svým povinnostem, čili: nynější vládní a státní soustava je hlavní překážkou dalšího zdravého vývoje státu. V první řadě proto, že nejen trpí, nýbrž i podporuje, udržuje, ba pro- vádí naprosté logické, politické i mravní zvrá- cenosti Němců. — Vyznamenání. Čestné medaile za 40letou věr nou službu od místodržitelství obdrželi: tovární děl- ník Karel Pokorný v Malém Ú ezdci, vrchní stroj- mistr Frant. Klaban v E iščině lázni v Praze dozorce Frant. Bauer ve službě firmy F. Richter spol. na Smichově, zámečník Karel Mládek v Lo- vosicích, dělník Josef Vršecký ve službě firmy Chomoutovy v Šebanovicích, horník Gabriel Kofrá- nek v Lampersdorfu a obec. strážník na odpočinku Josef Pašek v Zaběhlicích.

Slovan Němec Pokorná František Klaban Bauer F Richter Mládek Vršecký Gabriel Kofrat Pašek Francie Praha Lo Chomoutov Šebanovice

22 article

— Za příčinou výročí narozenin panovníkových celebrovány byly pěčí rady kr. hl. města Prahy dnes 9. hod. dopolední slavné bohoslužby a Tedeum v hl. lar chrámu u Panny Marie před Týnem farářem Tn. drem. Ed. Knoblochem za četné asistence. Bohosluž- bám byli přit mni: za praesidium úřadující I. ná městek slarostův MUDr A. Štych, měst. radní, obec. statší, dále mag. radové dr. Růžička a Borůvka, školní inspektoři, zástupcové ozbroj. sborů, otcové cho dých, státní úřadníci a profesoři a přečetné obe- censtvo. Před chrámem zaujaly postavení ozbrojení sborové měsťanští s hodbami a prapory za veleni majora p. Balstky a městský sbor hasičský v parád- ním ústroji za velení velitele p. Záhory. Při službach provedena byla řízením řed tele kůru V. B. Jandy slavnostní mše od P. Reimanna a Tedeum sborem erchestrem chrámu Týnského. Po mší vykonal pan úř. námstek dr. Š ych přehlídku ozbrojených sbort a mužstva hasičského, kteréž potom před shromáždě nými hodnostáři u radnice defilovaly. Z usneseni rady městské odebrala se does deputace, vedená p. nám. drem Štychem a sestávající z pp. měst. radních vrch ředitele Hubáčka dra. Šupicha a Vaničsa a ob. star. Náhlovského k místodržiteli, aby přednesla bla- nopřání k Nejvyšším narozeninám.

Marie Knobloch Štych doktor Růžička Borůvka V B Janda P Reimann Hubáček Šupich Vaničsa Náhlovský Praha Bohosluž MUDr A

23 article

—Projev okresního výboru v Jlčíně. Okresní výbor v Jičině vyslovil ve schůzi dne 16. t. m. ko- nané plný souhlas s učiněným projevem královského hiavního města Prahy v příčině pronásledování Čechů ve Vídni a usnesl se zaslati ministru krajanovi te- legram tohoto znění: »Okresní výbor jičínský vyslo- vuje po dnešním svém usnesení souhlas s projevem kralovského hlavního města Prahy stran rych i a rozhodné ochrany Čechů ve Vídni tak surově pronasledovaných. Vejlupsk, slarosta.« Zá- roveň usnesl se přijati prolektorat nad pořádáním reskriptové schůze v Jicíně společně s městskou radou.

Čecho Praha Vídeň okresní výbor jičínský vyslo

24 article

— Slrana agrární a nová povidláma na Moravě. Byli jsme požádání o uveřejnění této zpravy sekre- tariálu moravsko-slezské strany agrární: Po delší dobu již dostává strana četné dotazy, z nichž vyroz- umíváme, že vzniklo ve veřejnosti mínění, jakoby strana agrární zakládala nějaký podnik pro zpraco- vání ovcce, nebo hodlala založiti povidlárnu a za Uim účelem hledala úřadníky pro podník ten a to ještě s kaucemi, které mají býti v brzku složeny. Dle našeho mínění někdo polnocí inserce v praž- ských i brněnských listech na conto strany agrarní chce učiniti případný lov. Jest naší povinností veřej- nosti oznámiti, že nikdo stranou naší nebyl vyzván ani splnomocněn, aby ve smyslu řečeném jednal,a že tudlž strana, koresponduje-li někdo jejím jménem, nebo snad užívá jí, aby si získal venku důvěru, nemá nic společného s onim podnikem. Něsterá akta, týkající se tohoto závodu, máme již v rukou a zji- stíme později, kdo jménem strany, nebo za ní se schovávaje, bledal společníky a úřadníky s kaucí.

Morava moravskýslezský

25 article

Uvádíme toto ve známost, aby se zabránilo myiným předpokladům a snad i ukvapenostem. Má li někdo po ruce důkazy, že vyjednáváno nebo korespondo- váno bylo jménem strany sgrární, prosíme, aby nám je poskytl. — Rychlá doprava. Firma Em. Podiebrada nást. v Praze zaslala firmě »Jindřich Šťastný a spol.« do Brandýsa n. Lab. dne 5. srpna 45 svazků že- lezného plechu, který teprve dne 16. srpna na místo došel. Dle toho potřebovala zásilka plných 11 dnu než do konečné stanice došla. Povážíme-li, že Praha jest od Brandýsa n. Lab. necelé 4 hodiny pěší chůne vzdálena a že z Vídně dochází zboží vždy během 4—5 dnů do Brandýsa n. Lab., jsou časté veřejné stesky tohoto druhu a žádosti za brzkou nápravu více než odůvodněny. Firma připojuje se k nim. podávajíc také ještě zvláštní stížnost rak.-uh. spo- lečnosli c. k. státní dráhy.

Šťastná Praha Brandýs Laba Vídeň em

26 article

— Sokolská slavnosl v Uher. Hradištl. První Sokolovnu na Slovacku zbudovat letos Sokol uhersko- hradištský na Moravě. Slavnostní otevření budovy koná se 12. září 1909 za účasti jednot, sdružených v sokolské župě Komenského i jednot a žup okol- ních. Uh. Hradiště, metropol moravského Slovácka s blízkým památným Velehradem. Buchlovem Luhačovicemi, je vděčným cílem turistů a slavnos otevření Sokolovny uhersko-hradišťské poskytuje pří- ležitost, seznati kroje a živol rázovitého Šlovácka Doporučujeme proto vřele návštěvu Uh. Hradišt v den sokolské slavnosti. — Zpráva časopisecká. Čís. 34. týdenníku »Ror voje« nevyjde dne 20. srpna, nýbrž dne 27. srpna. — Podivný silácký výkon. Do hostince v čí 192—I. přišel o půlnoci na dnešek neznámý muž který se představil jako athlet a začal vykládat, co všecko svým siláctvím dokáže. Tak zejmena tvrdil. že z místnosti vynese celý kulečník na ulici. Obuv- ník Antonín Voborník z čís. 148—II. dovolil si po- známku o pochybnosti tohoto tvrzení a tím popudil neznámého mluvku tak, že uchopil hůl a udeřil obuvníka tak surové do hlavy, že se mu rázem celý obličej krví zalil. Mezitím, co se hosté obírali se zraněným, neznámý athlet utekl. Na místě zane- chal klobouk a hůl a může se o to na policii při- hlásit. Zraněný obuvník byl odveden na záchrannou stanici, kde mu rána byla obvázána. Sebavrah v Král. Obote. Dnes po 7. hodině ranní zastřelil se v hoůštinách v Král. Oboře 21letý klempířský pomocník Jaroslav Koucký z Holešovie Jinoch byl v poslední době trudnomyslný a v ná

Komenský Voborník Král Obote Koucká Uhry Morava Slovácko Velehrad Buchlov Luhačovice ror voj

27 article

valu duševní poruchy spáchal sebevraždu. Střelil se do hrudníku a za chvíli zemřel. Mrtvola byla odve- zena do ústavu pro soudní pitvu. — Pohřešovaný muž nalezen utopený. Dne 16. srpna vzdálil se ze svého bytu na Smichově č. 517 58letý Antonín Císařovský a veškeré pátrání po něm bylo bezvýsledné. Záhada jeho zmizení dnes dopo- ledne se vysvětlila. Nedaleko Karpelasova mlýna na Smíchově byla vylovena mrtvola muže, v němt zj štěn Císařovský. Proč si zoufal, není známo. Mrtvola po lékařském ohledání odvezena do ústavu pro soudní pitvu. — Náhle zemřel. Ve Spálené ulici klesl dnes dopoledne 4uletý vrchní výběrčí mostného Václav Matějka. Kolemjdoucí odnesli ho do průjezdu domu č. 51, kde Matějka za nedlouho zemřel. Mrtvola od- vezena do patbologického ústavu. — Osudná bra. V Holešovicích spadl dnes do- poledne při pouliční hře 6letý syn dozorce potravní daně Tomaš Brož z čis. 529—VIl. a zlomil si nohu. Hošík byl dopraven do nemocnice. — Pepálena lihem. Do všeobecné nemocnice zdejší byla dnes dopoledne dopravena 79letá vdova Marie Veselá ze Zalova, která při výbuchu lihového kahance utrpěla těžké popáleniny. — Krvavá noční hádka. 23letý řezník Frant. Knop v N. Jičíně a jeho kamarád 21letý řezník Frant. Křenek setkali se v noci na pondělí na ulici se 17letým továrním dělníkem Ant. Barkertem a při hádce mezi nimi vzniknuvší, mršti! Knop Burkertem o zem. Tento povstal a vrazil dlouhý nůž, kterého v továrně kloboučnické při práci užívá, vší silou Knopovi pod ucho do hlavy. Knop byl ve stavu po- vážlivém dopraven do místní nemocnice a na Bur- kerta učiněno bylo trestní oznámení.

Císařovská Karpelasův Matějek Tomaš Brož líh Marie František Knop Antonín Knop Burkert Smíchov Holešovice Jičín Křenek Barkert Bura

28 article

— Krvavé následky hádky. Po půlnoci na dnešek byl hrubým způsobem porušen klid obyvatelů na Tylově náměstí na Král. Vinohradech. Několik pod- napilých chodců nejprve se tam do omrzení pobá- dalo a konečně některý z nich vytáhl nůž, jímž roz- řezal nos 24letému obchodnímu sluhov. Václavu Čiz- kovi z Krča č. 49. Pachatel utekl a na bojišti na- lezla policejní hlídka jen zraněného, jemuž se ve všeobecné nemocnici dostalo první pomoci. — Neznámý sebevrah. Z Brna, 17. srpna. (Pův. zpr.) Včera pozorovali lidé, že nedaleko le- dárny u Kamenného Mlýna nápadně obchází stroubu řeky Švarcavy neznámý muž. Později skočil neznámý v sebevražedném úmyslu do řeky. Po 3/4hodinovém hledání vylovena byla jeho mrtvola z řeky. Přičina asi spočívá v omrzelosti života. — Kandidát učitelství podvodným kandidátem ženitby. V čelném denníku moravském uveřejněn byl začátkem tohoto roku inserát, v němž nabízel ruku a srdce kandidat učitelství oné divce, která jej do ukončení studií podporovati bude. Následkem toholo inserátu seznamila se sl. H. ze Starého Jičina a Jo- sefem Valtrem, který tvrdil, že letos bude dělati ma- turitu na uditelském ústavě v Kroměříži a jeho bylná Adéla Sychrová to rodičům slečniným potvrdila. Proto zasflali rodiče slečny, doufajíce, že dceruška bude paní učitelovou, žádané obnosy, kandidáta jeho bytná byli však ve svých požadavcích neskrom- nějšími a když Sychrová žadala dalších 240 K, aby prý mohli podplatiti profesory (!i, došla rodičům sleč- mným trpělivost a oni neposlali nic. Protože pak ženich následkem toho ochladl a k nevěstě se pře- stal blásiti, učiněno bylo na něj a na jeho bytnou trestní oznámení a tuto bude mimo to žalovati sbor profesorský pro urážku na cti, protože profesory ob- vinila z úplatnosti.

Král Václav Čiz Jo Valter Sychrová Tylův náměstí Brno Švarcava Kroměříž všeobecný nemocnice Krča

29 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Orkán. Z Nového Yorku, 17. srpna. (K. k.) Prudký orkán zuřil v jižních státech a zbavil zejména v Georgii různá města všeho spojení. = Neštěsti při jízdě antomobilem. Z Kai- serslauternu, 17. srpna. (K. k.) Při automobi- lovém neštěstí mezi Landstuhlem a Kindsbachem utrpěla dle nejnovějších zpráv pouze vdova Gall- lardová těžké otřesení mozku, kdežto ostatní osoby v automobilu odnesly to jen lehčím zuvnějeím zra- něním. Nlkoli vražda, nýbrž sebevražda. Z Vra li- slavi, 17. srpna. (K k.) Při pitvě metvoly poli- cejního strážníka Ludwiga, nalezené v městském pří- kopě vratistavském, nebyly shledány zevnější stopy násilnosti. Usuzuje se tudiž na sebevraždu. = Záplava v Charlottenburgu. Z Berlína, 17. srpna. (K. k.) Dues v 1 hodinu s poledne praskla v Charlottenburgu před domem v Berlínské ulici 58 roura hlavního vodovodu Westend-Berlín. Přilchlé ulice jsou zaplaveny. Veškeré hasičstvo z Charlotten- burgu vyčerpává vodu ze sklepů postižené čtvrti. Vyšší části Berlína jsou bez vody, nižší čtvrti dostá- vají vodu ze záložních nádržek. Během odpoledne bude snad hlavní potrubí spraveno. = Velký požár ve skladišti. Z Vratislavi, 17. srpna. (K. k.) Dnes odpoledne ve 2 hod. 15 min. vypuki velký oheň ve skladišti čís. 2 zdejšího měst- ského přístavu. Ve skladišti byly píeniny. Hasiči pra- covali skoro s 20 stříkačkami na zdolaní ohně. Kolem 5. hod. večerní byl požár obmezen, hašení však potrvá ještě několik hodin.

Gall Ludwig Nový York Landstuhl Charlottenburg Berlín berlínský Přilchlý ulice Charlotten Vratislav Westend Kaiserslautern

30 article

= Hrabě Zeppelin. Ze Štuttgartu, 18. srpna. (K. k.) »Schwäbischer Kurier« dovídá se z vě- rohodného pramene z Kostnice, že stav hr. Zeppelina je sice dobrý a zlepšení každým dnem pokračuje, že však rána se poněkud pomalu hojí, takže br. Zeppelin bude nucen ještě několik dní setrvati v ne- mocnici. = Hrozná vedra v Americe. Z Londý na, 17. srpaa. Jibozápadní státy Unie byly včera stiženy hrozným vedrem. V Omaze, kde panovala tempera- tura 41 stupňů Celsia zahynulo následkem borka sedm osob. V St. Louis zemřelo 11 osob slunečním úpalem. = Ztracené zuby. Z Vídně se sděluje: U prv- ního rondsau v Prateru viděli včera večer chodci dvé dámy, které něco hledaly se svíčkou. Pravily. že ztratily šperk. Moho lidi pomáhalo hledali a hle- dáno až do 1 bodiny v noci, až konečně jistý mladík hledaný předmět nalezl. Byl to umělý chrup, který jedné slečně vypadl z úst při hlasitém smíchu. Ná- lezce obdržel zpropitné = Hromadná otrava v kasárnách. Z Londýna, 18. srpna. V kasárnach jízdní gardy v Sabraonu onemocnělo 70 mužů za příznaků otravy. Všichni jedli rybu s rýží. Lékaří se domnívají, že ryba ne- byla čerstvá a že se v ní vyvinul ptomainový jed. = Zavraždila hralra. Z Paříže, 18. srpna. Ve vesnici u Calon sur Saone zardousila 16letá dívka Leontina Convertova svého tříměsíčního bratřfčka, kterého měla ošetřovati. Byla zalčena a doznala cy- nicky, že dítě zavraždila, aby je nemusila hiídati. = Pařižský krysat. Z Paříže, 18. srpna.

Zeppelin Convertův Štuttgart Amerika Omaha St . Louis Vídeň Prater Londýn Paříž Jibozápadní stát Unia Schwäbischer Kurier

31 article

Velké úspěchy, kterých dosáhl městský zřízenec Me- nars při chytání krys v pařížských stokách svým tajným prostředkem, přiměly pařížské úřady, že mu udělily privilegium pro tuto činnost. Menars a jeho zasvěcení pomocníci chytají krysy živé a prodávají je Pasteurovu ústavu i jiným pokusným ústavům, jež platí 5 franků za kus. Menars prohlašuje, že nyní musí projít ve stokách několik kilometrů, aby za 24 hodiny chytil 50—60 krys, tak prý jsou již stoky od krys vyčištěny. = Utonul při vyjíždce. Ze Štutgarlu, 17. srpna. Kníže Fürstenberg a jeho rodina podnikli včera výlet do Ueberlingenu. Při plavbě v čiunu spadl francouzský domácí učitel synů kuížele jménem Gourgois do jezera a utonul přes to, že synové kní- žete snažili se jej zachrániti a vydali se sami v ne- bezpečí života. Mrtvola nebyla dosud vytažena. = Důstojník zachráněn dívkou. Z Paříže se sděluje: V lázeňském místě St. Brévinu u Nantes byl koupající se dělostřelecký důstojník náhle stížen křečí a nalezal se ve velkém nebezpečí, když mu přispěla 18letá dívka, znamenitá plavkyně. Sily její byly by však nestačily k záchraně a oba byli by utonuli, ale dáma udržela důstojníka nad vodou přece tak dlouho, až přišla s několika stran pomoc. = Vzpoura trestanců. Z Paříže, 17. srpna V Bukiře v Alžírsku pracovali trestanci za dozoru domorodých alžírských střelců, kteří mají vždy nabité pušky. Náhle přestali trestanci pracovati, před- stírajíce únavu. Střelci užili hned zbraně a zastřelili dva trestance, pět jiných pak zranili. Francouzské úřady zahájily hned vyšetřování. Domorodým střel- cům nelze prý nic vytýkati, poněvadž mají přísné instrukce, kterých slepě poslouchají. Pohřeb trestan- ců konal se za přítomnosti velitele 3. pluku spahio

Pasteurův Štutgarl Fürstenberg Stanislav Paříž Nantes Alžírsko Inars