Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, ve středu 18. srpna 1909.

Praha

3

poll

4

vlalolne

5

Číslo 227.

6 article

Naranni a večerní listy předpláci set V Praze v administraci: na měsic. . . . . . 2 K —p na čtvrt leta . . . . 6 K — k s dvojí donáškou: na čtvrt leta : . . . 7 K e2h ve fliálkách na měsic. . . . . . 2 K 30 h Poštou: na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K č0h na měi dvojí zásilkou K 80) na čtvrt leta . . . . 11 K d

Praha

7 article

le vb anne zbae ečerní dání. V drobném prodejit ranní čislo o sobě . . za 8 h večerni za th Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . večerni . . . . . . . 5h lnseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., B. Tam nacháseji se též redakce, tiskárna a sxpedine Národnich Liste Rukopisy se nevracejí.

8 article

soq ožsi

9 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Po konferenci klubovních předsedů. Z Vídně, 18. srpna. Vídeňské listy jsou pojednou náramné skromny a tváří se, jakoby byly spokojeny s výsledkem včerejší porady v parlamentě. Prohlašují včerejší usnesení, že dr. Glabiúski má dále jednati se stranami vládními, za krok ku předu. Slovanská jednota sice neřekla, že ne bude obstruovati, ale dokonce prý také neřekla, že obstruovati bude. O tom, co hodlá podniknouti nynI vláda, sděluje »N. F. P.«. »Vláda ne- spatřuje prozatím v postupu slovanských poslanců záruku dělnosti řišské rady, jest však ochotna dle včerejšího usnesení vstoupiti do vyjednáv ání za účelem zajištění děl- nosti, ale svolala by říšskou radu v září jenom tehdy, jak původně bylo myšleno, je stli že positivně bude zaručeno upu- štění od obstrukce. Jak se mají tylo záruky opatřiti, jest právě předmělem porad, které bude míti prof. dr. Glabiúski se chefem kabinetu.« »N. F. P « zabývá se také prohlášením Slovanské jednoty, že jest proti myšlence krátkého zasedání v záři a pravi: »Trvá-li Slovanská jednota skutečně na tom, že na září nemá se žádné zasedání svolávati, pak zapírá vlastní úkol, který má říšská rada na starosti, totiž finanční plány. Tato disonance ve včerejší poradě byla sice namnoze přeslechnuta a všichni poslanci byli v původní plán zá- říjového zasedání tak zabráni, že tulo důležitou diferenci nepostřehli. Usnesení konference zní také, že mají se konati porady za účelem zajištění dělnosti a nikoliv, že má býti říšská rada co nejdřive svolána. Z Vídně, 18 srpna. Včerejší usnesení Slovanské jednoty proti krátkému zasedán v září stalo se 9 proti 6 hlasům.

doktor Glabiúski profesor Vídeň

10 article

Porady o příšlím státním rozpočlu. — Z Vidně, 18. srpna. V ministerstvu financí konsly se včera četné porady, které týkaly se stanovení státního rozpočtu. Poliže se státním rozpočtem jsou letos větší než kdykoliv jindy. Pracuje se na operátech dvou, z nichž jeden má za podklad příjmy dosavadní, druhý počítá s provedením finanční reformy aspoň částečně- Ministr financí ryt. Biliúský měl porady s ministrem obchodu drem. Weiskirchne- rem a sekčním chěfem Wagnerem ryl z Jaureggů a ministerským radou Praute- rem a z finančního ministerstva se sekčním chéřem Englem a min. radou Künstle- rem. Odpoledne měl finanění ministr rozmluvu s ministrem železnie Wrbou. Rostoucí nároky personálu státních podniků a výdaje sociálně- polilické jsou nejvýznačnější známkou poslední- ho rozpočtu. Při rozmluvě s ministrem železnie jednalo se o rozpočtových otázkách, souvisl cích se zvýšením platů zřlzenců státních drah. Proslýchá se také, že bylo jednáno o terminu pro převzetí se- státněných drah a státní železniční správa přeje si, aby dráhy nebyly převzaty teprve v posledním okamžiku, t. j. 1. ledna 1910, vzhledem na zkušenosti se severní drahou císaře Ferdinanda. Má se za to, že převzetí drah stane se v terminu říjno vém nebo listopadovém letošního roku. v konferenci se záslupci ministerstva obchodu jednalo se zvláště o rozpočet poštovní, u kte- rého stouply značně příjmy, ale také výdaje správní. Vláda prý upustí od daně z piva a Biliňski zůstane.

Biliúský Wagner Ferdinand rada Künstle

11 article

Z Vídně, 18. srpna. Dnešníí mini sterská rada, konaná u přiležitosti cfeařo- vých narozenin, bude se zabývati aspoň po všechnou parlamentní situaci, zejména výsled- kem včerejší porady parlamentní a olázky sněmů. V politických kruzích včera mluvilo s o tom, že ministerská rada dnešní upustí úplně od plánu zvýšení pivní daně následkem poznání, že daň v navrhovaném dosud způsobu provésti se nedá, ježto žádným způsobem v parlamentě přijata nebude. Ministr financí ryt. Biliňski však k vůli tomu neodsloupí a vůbec nebude miti tato změna na jeho postavení žádného vlivu. Mínění dra. Pergella o situaci, Z Vídně, 18. srpna. Posl. dr. Pergelt vyslovil se o včerejší poradě takto; Vůdce ob- strukce dr. Šusteršič výslovně prohlásil, že tou dobou není žádné obstrukční stranya češti vůdcové několikráte prohlásili, že jim zá- leži na tom, aby parlament pracoval. Teprve na konci porady vystoupili zástupeové Slovanské jednoty s prohlášením, že nesouhlasí s pře dběž- ným zasedáním říšské rady v září, jak se na- vrhuje s polské strany. Posl. Maštálka také výslovně oznámil, že Slovanská jednota učinila vtélo věci závazné usnesení- Češi chtějí tedy napřed český sněm. To jest však možno jenom, když splní aspoň hlavní podmínky, které kladou ně- mečtí poslanci z Čech pro obnovení prací na sněmu.

Posl doktor Pergelt Šusteršič Čech Vídeň Čechy

12 article

K cisařovým narozeninám. Z Vídně, 18. srpna. (K. k.) Na oslavu císařovýcl narozenin jsou budovy vyzdobeny. Ve všech katoli- ckých chrámech a svatyních všech ostatních vy- znání konaly se slavnostní bohoslužby, kterých se zúčastnili četní státní, zemšti a městští úřadníci spolky a školní mládež. Vojenská oslava byla velmi prostá, ježto skoro všechny sbory jsou na mané- vrech. Časně z rána oznámily 24 dělové rány zahá- jení slavnostního dne. Vojenské hudby, hrajíce, pro- cházely ulicemi vnitřního města. Obvyklá paráda se nekonala. V 9 hod. dopoledne sloužil polní vikář biskup Belopotoczky ve votivním kostele slavnostní velkou mši, které obcovali generálové prostí služby. štábní a vyšší důstojníci, kteří se nezúčastnili boho- služeb ve štěpánském dómu i mužstvo, nemající službu. Také v mnohých jiných chrámech a modli- tebnách konaly se vojenské bohoslužby. Z Vídně, 18. srpna. (K. k.) V den narozenin J.v. císaře byla v 11 hod. dopoledne sloužena v chrámu sv. Štěpána kardinálem knížetem arcibiskupem drem. Gruschou slavnostní mše, které se zůčastnili všichni ministři a vysocí hodnoslové státní, městská rada atd. Z lázní Išlu, 18. srpna. (K. k.) Celá obec je vy- zdobena prapory. Císař byl přítomen v kapli císařské vily mši, kterou sloužil hradní farář biskup dr Mayer. Z Pešti, 18. srpna. (K. k. uh.) V den oslavy pa- novníkových narozenín byly veškeré veřejné a čelné soukromé budovy ozdobeny prapory. Dnešní listy uveřejňují slavnostní články. Ve všech chrámech kostelích v městě byly slouženy slavnostní boho- služby. Ve chrámu sv. Štěpána na královském hradě byla sloužena v 8 hod. ráno tichá mše, načež v 11 hod. byla velká slavnostní mše. Předsela minister- stva dr. Wekerle a sborový velitel sv. pán Czibulka pořádají dnes velké hostiny.

Štěpán kardinál Mayer Štěpán Wekerle Czibulka Vídeň lázeň Išlu Pešť

13 article

Takě po venkově všude byl dnešní den oslaven Z Berlína, 18. srpna. (K. k.) Narozeniny císaře a krále Františka Josefa byly dnes oslaveny také u jeho berlínského pluku, královského pruského plu- ku grenátníků císaře Františka Josefa čís. 2. Kasárny byly na počest vznešeného majitele vyzdobeny pra- pory. V 11 hod. dopoledne byla paráda selnin. Muž- stvo má dnes volno a dostane sváteční stravu. Pluk poslal do Vídně blahopřejný telegram. Večer koná se slavnostní hostina v důstojnickém kasinu. Z Kolína, 17. srpou. (K. k.) »Köln. Zig« píše k narozeninám Jeho Veličenstva císaře Jako před několika měsíci, když Rakousko- Uhersko prožívalo neo byčejně těžkou krisí, Né- mecko věrno spolku stálo po bsku jeho, tak sdružuje se dnes ve vřelém blahopřání císaři věrnému spojenci a olcovskému přitel něme ckého císaře. Nechť mir na venek i uvnitř pro- vází podvečer Jehio životal e Z Cařihradu, 18. srpna. (K. k.) Listy věnují slav- nostní články narozeninám cisaře a krále Františka Josefa. „Osm. Lloyd“ oslavuje císaře jako věrného spojence Německa a prohlašuje, že císař kouzlen své osoby a upřímnosti své politiky je zvláštní zá- štitou světového míru. „Tunjuje“ velebl dobrolu spravedlnost a velkodušnost císaře a králo Františk Josefa, Německý dům v Sarajevě. Z Vídně, 18 srpna. Ze Sarajeva se ozna- muje: Německý spolek v Sarajevě, který sou- střeďuje Němce v Bosně, chce v hlavním měslě bosenském postaviti německý dům, který by byl střediskem žijících tam Němců, »památníkem německého umění a tvořívosti a ozdobou hlav- ního města«. Němci v Sarajevě obracejí se na soukmenovce za hranicemi, aby jim dary po mohlí k této stavbě.

František Josef Köln Lloyd Josef Němec Berlín Vídeň Kolín RakouskoUhersko Cařihrad Německo Sarajevo Boseň

14 article

Arcivěvoda Leopold Salvator. Z Košice, 17. srpna. (K. k.) Uh. tel. kor kanc. oznamuje: Arcivěvoda Leopold Salvator odjel dnes do Pešli z Lapispataku, kde se ko- naly manévry dělostřelectva. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 18. srpna. (K. k.) »Wiener Zig. oznamuje: Císař jmenoval rozhodnutím z5 srpna t. r. tajného radu hr. Evžena Czernina presidentem, tajného radu ministra m. sl. Josefa Marii Baernreithera vieepresi- dentem, říšského a zemského poslance dra. Karla Kramáře předsedou českého odborua universitního profesora dvorního radu dra. Bedřicha svob. pána Wiesera předsedou ně- meckého odboru kuratoria Moderní galerie krá- lovství českého pro příští funkční období a do- volil, aby dosavadnímu presidentovi tohoto ku- ratoria, tajnému radovi Janu hr. Harrachovi který odstupuje z tohoto čestného úřadu, bylo vysloveno Nejvyšší uznání. — Císař udělil roz- hodnutím ze dne 4. srpna t. r. inspektoru tech- niché finanční kontroly v Praze Josefu Špin- kovi, který vstupuje trvale do výslužby, titul vrchního inspektora technické finanční kontroly. Z Vídně, 18. srpna. (K. k.) »Wiener Zlg. oznamuje: Císař jmenoval rozhodnutím ze dne 23. července t. r. profesora státní průmyslové skoly v I. vídeň, okrese Františka Schwert- nera mimořádným profesorem pro kresleni z ruky a kreslení ornamentů na německé tech- nické vysoké škole v Praze.

Leopold Salvator Wiener Zig Czernin Josef Marie Baernreither Kramář doktor Bedřich svobodník Wieser Jan Harrach Špin Wiener Zlg Schwert Košice Vídeň Praha nický vysoký škola v Praga Arcivěvoda Leopold Salvator Lapispatako

15 article

Ministr spravedlnosti přeloži okresního soudce a přednostu okresního soudu ve Chvalšinách Karla Almesbergera do Prachatie. Ministr veřejných praci jmenoval tylo ředitele průmyslových ústavů ad personam řediteli státních průmyslových škol v VII. hod- nostní třídě: ředitele odborné školy pro zpra- cování dreva v Chrudimi Karla S vobo du, ředitele odborné škoty tkaleovské v Liberci, Františka Stübehen Kirehnera a ře- ditele všeobecné státni fomuslnické školy v Ja- roměři Františka Novotného. — Dále jme- noval profesora státní průmyslové skoly vI vídeňském okrese Karla Deinleina ředltelem německé státní průmyslové školy v Plzni. — Dále jmenoval profesora na státní průmyslové škole v Praze Josefa Mašina odburným před- nostou pro chemicko-lechnické oddělení na tomto ústavě Plavba lloydových parníků. Z Teratu, 17. srpna. (K k.) Vypluly Iloy- dové parniky »M-lpomene« 15 t. m z Janova do Pernambuca, »Semiramis« 17. z Brindisi do Terstu, »Körber« 16. z Port Ssidu do Terstu. Parník lioydův »Tirol« připlul 16. t. m. z Te stu do Jaffy.

Almesberger Prachatie Karel Novotný Deinlein Mašina Semiramis Körber Chrudim Liberec Plzeň Janov Pernambuca Brindisi Terst Port Ssid Tirol Jaffa okresní soud v Chvalšiny státní průmyslový škola František Stübehen Kirehner státní průmyslový škola v Praga

16 article Obstrukco v Cařihradě.

Obstrukco v Cařihradě. Z Cařihradu, 17. srpna. (K. k.) Ježto řečt poslanci, kteří jsou členy komise, dosazené ku projednání zákonně osnovy o úpravě otázek ne- svorných církví v Makedonii, zahájili obstrukei, aby znemožnili vyřízení télo osnovy v nynějším zasedání, usnesla se sněmovna doplniti komisi aby předloha byla do pálku projednána. Velká stávka ve Švědsku. Ze Štokholmu, 18. srpna. (K. k.) Z růz- ných končin země doeházejí zprávy, že byla opět zabájena práce. V okoli Götheborgu vrá- tilo se tisic slávkařů v sedmi továrnách opět do práce idlo Z Götheborgu, 18. srpna. (K. k) Včer dopoledne došlo při příchodu tkalců, chtějíeích pracovati, v Krokstadu k bouřlivým výjevům se strany stávkařů. Policie zabránila pak další- mu srocování se stávkujících. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 17. srpna. (K. k.) (Dolní sně- movna.) Na dotaz po dodávkách pro dráhu Tientsin—Pukov, odpověděl státní podtajemnik zabraničního úřadu sir Eduard Grey, že je bez důvodno domnívati se, že by článek 18. smlouvý o dráze z Tientsinu do Pukova nebyl loyálně proveden. V článku tom se stanoví, že německo- asijská banka a činská ústřední dráha mají jako sgenti železniční správy za stavby opatřiti ná- kup cizího materiálu a že za stejných cen stejné jakosti má býti angliekým a německým

Pukův Cařihrad Makedonie Štokholm Londýn Tientsin Pukov Eduard Grey asijský banka Götheborg

17 article

výrobkům dána přednost před ostatními cizím a to pro severní a jižní část dráhy. Boje v Marokku. Z Kolína n R., 17. srpna. (K. k.) Te- legram »Kölnische Zeitungu« z Tangeru potvr- zuje zajelí Roghia ve svatyni v Beni Achmed. Dne 14. t. m. stihli prý četní další zajatci do Fezu. Zajatý kaid nesl na hrotu meče hlavu pa- dlého náčelníka Roghiova.

Beň Achmed Maroko Kolín můj R Tanger Kölnische Zeitung

18 article Česká výprava do Polsky.

Česká výprava do Polsky. (Od zvl. zpravodaje.) Ve Varšavě, 15. srpna 1909. Když jsme včera v dlouhé řadě povozů vyjeli od pomníku velikého Miekiewicze, nastu- pujíce okružní projížďku Varšavou, svátečne vyzdobenou, když jsme s údivem a pohinutim přehlíželi to nekonečné, bouřicí moře davů. které se přelévalo po celém ohromném náměst a do všech ulic, zasypávajíc svoje hosty květy a neutuchajícím jásotem, obrátili jsme se na svého polského průvodce, milého kollegu Naimského, redaktora »Kurjeva Warszaw- ského«, s olázkou, jaká to dívná a imponujíeí síla citu ovládá nejširší vrstvy lidové, že způ- sobem všecko očekávající daleko převyšujíelm. tak horoucně a manifestačně projevuje svoji příchylnost zástupeům českého národa. Věděli jsme, že budeme na půdé polské rádi vidění, věděli jsme, že polská inteliigence s dobrou rozvahou, s politickým taktem a u vědoml konkrétních společných snab, tužeb a zájmův vytrvale a tiše pracuje pro eíle nejužší česko- polské vzájemnosti; věděli jsme, jak rozumo- vými důvody podporoval a odůvodňoval polský tisk všech barev i odstinů potřebu vzájemných styků hospodářských i kulturních, ale nemobl jsme prostě očekávati, že přijetí, jakého se nám ve Varšavě dostane, zmocní se varšavská ulice se silou tak strhující, že na svoje bedra vznese královské přijeli svých českých hostů

Polsko Varšava Kurjevo Varšava

19 article

Nezapomenutelné dojmy, které si odveze 200 českých lidi z Varšavy, načerpány jsou především z těchto ulic varšavských. Skvělé bankety a rauty, pyšně výlety a všecky ty oká- zalé pozornosti, které byly aranžovány slavnost- ním komilětem, v němž zastoupen byl beze sporu výkvět polského národa — od předníeh čienů vlastenecké šlechty až po repraesentanty drobných stavů kupeckých a živnoslenských — to všecko bylo zajisté milé, vzácné a slavnostní, ale bylo to takové, jaké bývá obvykle. Pr těchto všech oficiálních bodech programu pro- mluveny byly řeči nadženě i střízhivé, řeči prů měrné i nadprůměrně (s obou stran), řeči plné vzletného kraspřečnictví a skvěle broušené formy, i řeči prosté, nehledaných slov, v nichž scházející pathos přednesu a lesk metafor na- hražován byl upřímnosti clu a teplem tónu. jakým předneseny — — ale to všechno konee konců bylo aranžováno, připraveno v nejlepším slova smyslu, jak ani jinak býti nemůže

Varšava

20 article

A proto nelze jinak, než že na tuto stránku varšavského pobytu klademe váhu teprve v drubé řadě. Ale co nemohlo býli zarranžováno a cose musilo nevyhladítelným dojmem vrýti do srdee všech, to bylo právě demokratické p ři jetí varšavské ulice, která po dlouhých letech promluvila, směla promluviti. Tak neličeně a bouřlivě, jak nás vítala ve svýeh zdech, Varšava, vltá se jenom nár o d s národem, když se na obou stra- nách cítí, že jejich poměr vzá- jemný nemůže býti jiný, než bra- treký, když se eiti elementárně, že mají stejně zájmy a stejného nepřitele, že oba netouží po ničem tak silně a vroucně, jako po své národní samostatnosti, po plnoprávnosti národní. ž e Zástupcům národa, jehož sila l eži v demokracii, nemohlo se dostati přijetí vítanějšího a dražšího. Ta- kové byly asi hlavní myšlenky, které jsme na rychlo mohli sděliti svému polskému průvodci. A ten nám přisvědčil. Přiznal, že polský ko- mitét slavnostní sám se nenadál, že se mu po- daří ukázati českým hostům v měřítku tak obrovském a imponujícím, jak všecka polská srdce s radosti vílají ve svém středu české hosty Tři dny českého pobytu ve Varšavě byly ovšem obyvatelstvu milionového města svátkem, v němt

varšavský ulice Varšava

21 article

se vybil všechen jeho ulajovaný temperament nejokázslejším způsobem. »Nesmile zspomenouti,« vysvětloval nám polský kolega, »že varšavský lid zcela instik- tivně chápe, jak výminečný svátek ži- vota a volnosti jste mu přinesli svým přijezdem V posledních třech letech Varšava prožila doby tak smutné a těžké, že se prostě pohnouti nasměla. Od 5 listopadu 1905 nebyla. Varšava na uhieích. Tenkrát uspořádána byla veliká slavnost »párodního pochodu« k oslavě earského manifestu, jímž vyhlášena konstituce v Rusku. A v zěpětí na to přišla známá reakce, bouře po celé tiši, revoluce, výminečný stav a vojenské obležení na celou Polsku . . . Můžete se diviti, že statisíce polského lidu jšsají vám vzrušeně a s opojením vstříc, když zásluhou vaší návštěvy teprve smí se shromáž- diti kolem pomníku svého největ- šího básníka, aby společně s vámi vzdal mu hold, aby stuhy a věnce položil k jeho nohoum a s obnaženými hlavami se poklonil jeho slavné památce? Můžete se diviti, že sta- tisíců zmocňuje se enthusiasmus, živený vzpla- nutím nových citův a nadějí národních, když smi tři dny po sobě shromažd- vati se v mussách, bouřiti ulicemi s hud- bou a zpěvem, zdobiti svoje domy kvítím a ná- rodnímí barvami? Můžele se diviti, že proje- vuje svoji vděčnost, když smí zase jednou po letech velně dýchati, volně se pohybovati a ži- viti v sobě naděje, že bude mu přece jednou llp ?

Varšava 5 listopad Rusko Polsko

22 article

Takových a podobných komentářů slyšeli jsme mnoho v těchto dnech Česká výprava do Polsky za těchto dojmů zcela neočekávané mo- hutných a hlubokých má nejkrásnější auspicie do budoucnosti. Polský národ se přesvědčil bohdá, že v Češích má přátele nezaujaté na žádnou stranu, cílicí s ním jeho útisk národní a přející mu všechen rozvoj, směřující k ná- rodní a kulturní autonomii. To jsou důsledky, které již nyní můžeme činiti za čerstvých dojmů z pobytu na půdě polského království. Jenom stěží a opozděně dosláváme se k tomu, abychom postupně se vrátili ke všem vynikají- cím momenlům krásného přijetí ve Varšavě a ke zvlášť slavnostním jeho bodům. První z veli- kých slavností ofierálních byl banket ve šlechtickém klubu, uspořádaný po příjezdu české výpravy v pátek odpoledne. K slavnostnímu přijetí dostavil se sem celý široký komitét varšavský se svým presidentem knlžetem Zdislavem Lubomir- ským, z něhož zejmena třeba uvésti poslance, politiky a veřejné činitele: Roman Dmowski, Leon Papicski, Ludwik Strasze wicz, posl. Józef Nakonieczny a Wlad. Jablo- nowski, kníže Seweryn Czetwertyňs ki, Ludw. Czarnowski, Feliejan Sokolo w- ski, Juljan Kaz. Jasiúski, Wzel. Ly pa- cewicz, hrabě Henryk Potocki, hrabě Edward Plater, kníže Michal Woroniecki, Aut. Žwana j., z literátův, umělcův a žur- nalistů: Stefan Krzywoszewski (red.

Čech Lubomir Dmowski Papicski Strasz Nakonieczny Wlad Seweryn Czetwertyňs Potocki Plater Woroniecký Krzywoszewski Polsko Varšava Zdislav Feliejany Sokolo w

23 article

»Šwiata«), ředitel »Malého divadla« Marjan Ga- walewicz, Piotr Maszyúski (dirigent »Lutni«), Hipolit Skimborowicz (redaktor »Dzienniku Powszechnego«), Ludwik W todek (red. »Wiadomošci Codzien«), básník Ignacy Grabowski, Alex. Krauskar, Kourad Olchowicz (»Kurjer Warezawski), Michal Synoradzki (red. »Biesiady Literackiej“, Józuf Wolíí (red. »Tygodn. Illustr. «), Józef Sobieszezaúski, malir Antoni Strza- lecki atd. Palác šlechtického klubu vyzdoben byl zvenčí i uvnitř, ve vestibulu, po schodišti, chod- bách i ve všech sálech bohatou dekorací vý- lučně v českých národních barvách. Přípitky zahájil kníže Zdzislaw Lubomirski odkazem na společné momenty dějinné z historie obou ná- rodů, jejichž repraesentanti slaví dnes vzácný svátek návštěvy. Vzpomněl těžkých dob národ- ního úpadku českého, a zázraku jeho znovu- zrození. »Národ český dovedl žiti pro vlast, což bývá často téžší, nežli umírati pro ni. Utužený ve zkouškách, naučený svými ranami, ožil čino- rodou láskou k vlasti. S podivením a uznáním sleduje národ polský váš dnešní rozkvět, váš obohod, průmysl, vaši vysokou kulturu. Pro to

Maszyúski Lutni Powszechnego Codzien Ignacy Grabovský Alex Synoradzki Biesiady Literackiej Sobieszezaúski Antoň Strza Malý divadlo Józuf Wolíí Marjan galium Hipolit Skimborowicz Ludwik W todek Kourad Olchowicz Kurjero Warezawski

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Demen t i.

25 article

Plukovník Naumov přišel jednoho dne do kasáren velmi zamračen. Šedivý knir zlověstně se mu ježil, obočí měl svraštěné, nebylo radno přijít mu do cesty. Ale jeho nálada byla po- chopitelna. Voják, který dobyl za svého živola několik pevností, odtáhl právě s nepořízenou o takové nepatrné pevnůstky, jakou bylo srdce vdovy po majoru Alexisovi. »Vaše nabídka, plukovníku, je mi sice ctí, ale rozdíl našeho věku zdá se mi přilis ve- likým.« Plukovník až vzlekle zařinčel ostruhsmi když si na ta slova vzpomněl. Tedy starým je ji! On, jenž vydrží deset hodin v sedle v mrazu a dešti, on, jenž s mladými důstojníky tři noci probdí a oka nezamhouří — zdá sej starým. Ovšem, padesát šest let není již žád ným mládím, ale jsme tak starými, jak se cí- tíme. A plukovník Naumov se cítil! Právě když dnes dopoledne navštívil pan majorku Eugenii, aby ji učinil nabídnutí k sňatku, s plným a dobrým přesvědčením ji ujišťoval, že ve všech ohledech může ji býti vzorným man- želem, neboť otec jeho ženil se v sedmdesát letech a měl ještě dvě děti. Kugenie hluboce se zapýřila při zmínce ostatečnosti starého Nau- mova, ale dle všeho nevěřila v dědičnost po- dobných vlastností, a jak již uvedeno, dala plu- kovnikovi vyhýbavou odpověd.

Naumov Alexis Eugenius starý Nau

26 article

»Ale ke všemu byla při tom lak rozkošnou, že nebylo možno být uraženým. Co jsemjí bože, na to řekl?« vzpominal. Neřekl jí sice ničeho, nýbrž srazil jen ostruhy, uklonil se a opustil její byt — ale Naumov si namlouval, že jí ještě něco řekl A tak v myšlenkách na Eugenii, na své stáří svůj koš přecházel nervosně pokojem, až posléz prudce zazvonil na adjutanta Iliče. Ilič vešel. Statný, krásný muž, u pluku vy- hlášený znalec žen a záletník. »Sedněte, Iliči a odpovězte na moji otázku Co soudite o ženě třicetileté, která mi před chvilí pravila, když jsem jí nabídl ruku: Vaše nabídka je mi ctl, ale rozdíl našeho věku zdá se mi příliš velikým ? Ilič se lehce pousmál a pak pravil : »Smím mluviti, plukovníku, otevřeně?« »U sta hromů — proto se vás táži. « »Nuže — ta žena sluje Eugenie, není liž pravda ? »Jakže — vy víte? .

Naumov Eugenius Ilič

27 article »Dobrý pobočník ví vše, plukovníku. Tá

»Dobrý pobočník ví vše, plukovníku. Tá žete se, co soudim o takové ženě. Jsem pře- svědčen, že z pouhé koketnosti poukázala na rozdil věku a chtěla, abyste přiznal, že jste proti ní stár, jí ale řekl, že je mladá. Véřte, že ihned rozdíl věku byl by smazán, kdyby to byla od vás slyšela. Nic jiného v tom není. Jsem jist, že teď slov svých lituje —« »Myslite ?e »Určitě, plukovníku. Vždy se o vás velmi zajímala — »Hm,« přisvědčil Naumov a samolibě za tahal knír, »Ale přece nemohu se ji tázat, zdal se nerozmyslila ?« »Toho také netřeba. Naopak: Navštíviteji a řeknete: »Eugenie, přicházím se omluvit. Úvažoval jsem vaše slova o rozdílu věkua shledal jsem, že skutečně je velikým. Jste pro mne opravdu velmi mladá, ale právě vaše mládí a krása oslnily mě tak, že docela zapomněl jsem na svůj věk a onen návrh vám učinil. Odpusťte — považoval jsem tuto omluvu za svou povinnost.« To jí řeknete, sobě tím neza- dáte a uvidíte, jaký budou mít ona slova nan účinek.« O polednách byl již plukovník Naumov opětně paní Eagenii ohlášen, Byl okamžitě před- puštěn. Přijala ho velmi vlídně, v rozkošné do mácí toilettě. »Usedněte, milý přiteli ! Co dobréhom nešete ?« Milý příteli! A co dobrého! — ten adju- tant měl přec jen pravdu, že už svých slov lituje. Odkašlal, usedl a nejistě začal, co mu po- bočník poradil. Eugenie hleděla naň nejdřív udiveně, pak litostivě. A když skončil a chtěl povstati, zadržela ho jemně na křesle.

Naumov Eugenius Eagenie

28 article

»Pane plukovníku, bylo by mně velmi líto, kdybychom se takto rozešli. Jsme přece staří známí« — na slovo »staří« položila zvláštn důraz — »a překvapilo mne opravdu, že takse vás slova moje o rozdilu věku dotkla. Po vašem náhlém odchodu jsem o tom uvažovala a uznala, že byť i v dobrém úmyslu dopustila jsem se beztaktnosti. —« »Oh prosím . . .« »Ano, nic jiného to nebylo, neboť zapo- mněla jsem, že poukazem na rozdil věku jedné z dvou osob bezděčné předhazuje se sláří. A řekla jsem si: Tak se nesmí uvažovat. Dlužno říci Plukovník Naumov je padesát a několik let . .a to přec je u muže nejkrásnější věk. Mně je třicet let, tedy pro vdovu také nejkrásnější věk. Nuže, my oba jsme v nejkrásnějších létech není-liž pravda ?« »Dozajista . . . ale —

29 article

»Oh, žádné ale, milý příteli. Vím, co chcete říci: Proč jsem tedy dříve poukázala na diferenci v našem stáří — Odpusťte . . .«, řekla s koket- ním úsměvem, »ale co byste jako voják učinil, kdyby po vás někdo vystřelil? Utikal byste beze slova pryč ?e V Naumovu se probudila vojenská krev. Bezděky sáhl po šavli: »Přisám bůh, že bych neutíkal . .« »Vidíte. . a vy po jediné slepé ráně místo útoku dal jsto se na ústup. Nebyla to chyba v taktice? Nemyslite, že moji zminku o rozdílu v stáři jste měl na místě — dementovat?« Naumov pochopil! Oh, jak byl při vší své odvaze zbabělým. Co by byl na jeho místě dávno učinil adjutant Ilič! Vyskočil, přikročil blíže k Eugenii a podá- vaje ji vstříc obě ruce, pravil: »Ano, drahá pří- telkyně, máte pravdu. Byla to ode mne hrubá chyba v taktice. Vzdal jsem se obléhání pev- nosti, místo co jsem měl okamžitě přejíti k útoku; ale chybu lze ještě napravit. Hurrá, vojáci !« A sevřel Eugenii do svých železných paží tak pevně a libal ji tak vytrvale, že když ko- nečně ji pustil, vdechla z hluboka, urovnávajíc pocuchaný vlas: »Ach — to bylo přece nále- žité dementi.

Bezděk Naumov Ilič Eugenius