Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

17. října 1900

4

Císlo 287.

5 title

Volební ruch.

6 article

Občanský klub v Libni svolává dn e ve středu o 8. hodině večerní do místnost klubových »U Filipů« schůzi delegátů všech národních spolků v Libni za příčinou sestavení kandidátní listiny volitelů poslance na říšskou radu pro V. kurii. Účastenství všech pozvaných pp. delegátů nutné. Z Opočna, 14. října. Důvěrníci národní strany svobodomyslné v okresu opočenském schválili resoluci, přijatou na schůzi česko- skalické, jakož i respluci, přijatou na schůz politického klubu okresu opočenského a jedno- hlasně usnesli se na opětné kandidatuře pana MUDra. J. Dvořáka z Opočna za poslanee pro čtvrtou kurii volební skupiny králové- hradecké. Z Hronova. Důvěrníci strany svobodo- myslné za okres náchodský usnesli se jedno- hlasně setrvati na kandidatuře svého dřívějšího poslance, osvědčeného pracovníka a zastance lidu p. dra. Jana Dvořáka. Jiného poslanee zde voliti nebudeme. Z České Skalice se nám píše: Nejen všichni důvěrníci strany svobodomyslné z okresu našeho, ale celý okres jest pro opětnou kandi- daturu posavadního poslance pana dra. Jana Dvořáka. Litujeme, že bez veškeré, příčiny strana agrární zahájila boj strannický proti na- šemu poslanci.

Filipů Mudra J Dvořák Dvořák Libeň Opočno Hronov Český Skalica král strana svoboda

7 article

Důvěrníci národní strany svobodomyslné ze spoluvolicích okresů skupiny něme cko brodské vyslovili se pro opětnou kandi daturu poslance pana dra. Edvarda Brzo ráda. Z Chocně. Zde konala se porada delegátů ze zdejších okresů spoluvolících poslance z V. kurii. Přání bylo proneseno, aby pan Karel Adánek opět kandidoval. Ježto však týž zdráhá se tak učiniti a kandidaturu odmitl, ne ustanoven ještě určitý kandidát, nýbrž usne- seno v zásadě kandidovati jen foho, kdos zaváže k vstoupení do klubu lidových svobodo- myslných poslanců na radě říšské. Z Čáslavi. Zde konala se dne 14. t. m schůze důvěrníků a delegátů ohledně navržen kandidáta v V. kurii pro zdejší okresy a města jež v této skupině volf. Usneseno nabídnoui kandidaturu opětně p. Filipu Bečvářovi.

Adánek Bečvář Choceň Čáslav klub lidový svoboda

8 article

Z Únhoště. Dne 14. t. m. konala se zde sehůze, které zúčastnilo se národní dělnictvo. jakož i mnoho starostů obcí venkovských. Ve sehůzi té rozvinul program svůj p. J. Klofáč. a představil se jako kandidát V. kurie. P delší debatě prohlásil p. J. Klofáč k dotazu učiněnému, že mu poměry jeho strany ne do- volují vstoupiti v případě z vo- lení do klubu poslaneů lidových a svobodomyslných na radě říšské. P tomto prohlášení schůze skončena, aniž byl kdo za kandidáta prohláčen. Podrývačná činnost klerikálů. Z Brna, 16. října. (Pův. zpráva »N. L.«) Kferikálové v Přerově budou míti dne 22. t. m. schůzi, aby proti poslanci Vychodiloví navrhli ve venkovské skupině za kandidáta posl. Roz- košného. Tím má býti voličstv uvedeno ve zmatek a dru. Sedláčkovi na Uhersko-Hradištsku uvolněna ruka. Jest do- sud v dobré paměti, že při posledních volbách klerikálové kandidovali tajně na říšskou radu posl. Rozkošného proti Vychodilovi. Lze však očekávati, že Rozkošný se jim nyní k této hře nepropůjčl. Moravští živnostníci. Z Brna, 16. října. (Pův. zpráva). Volební výbor živnostníků mo ravských usnesl se ve schůzi dne 14. t. m.v Brně konané, že zúčastní se činně voleb. Ze středu živnostnictva jmenováni dva kandidátia sice p. Jan Faust, soustružník z Brna p. V. Küchler, obuvník z Kvasic. Okresy oznámeny budou později.

J Klofáč Vychodilový Sedláček Hradištsko Rozkošný Vychodil Rozkošná Faust V Küchler obuvník Brno Přerov Uhersko Kvasice

9 article

certních melodramatech »Štědrý večer«, »Věč- nost«, zvláště však ve »Vodníku«. Konečně na poli dramatickém již leckterá stránka partitury »Blaníku«, v první řadě úchvatná scéna v hloub legendárního pahorku, hlavně však klassicky jednolitá »Šárka« nenechají o českosti této hudby ani okamžik na pochybách. Měli bychom se rozpisovati o jednotlivýeh skladbách mistrových? Není to možné pro ohromný jich počel, rovněž jako není možno v stručném lístku pamětním dotknouti se všech stránek myšlénkově i formálně tak bohaté a rozmanité tvořivosti zesnulého mistra. Jako vý- tečný pianista uložil mnoho skvostů intimníeh citů a myšlének i vymožeností moderní techniky klavírní do svých skladeb pro piano na dvě i čtyři ruce. V poslednější kombinaci napsal do- konce i jednu sonátu, z B-dur op. 28., doku- mentuje tím svou snahu po hledání nových zdrojů výrazových, jako později svým kvintetem pro smyčcové a dechové nástroje. Z velikého množství skladeb klavírních dolknu se ještě jen Nálad, dojmů a upomínek, psaného to denníku skladatelova, unika svého druhu.

Blaník Bdur op 28

10 article

Bylo by ještě mnoho pověděti o symfoni- kovi, stvořivším ve svých symfoniích z F-dur, Es-dur a E-moll díla dokonalé formy a závaž- ných myšlének, jež mají nárok na čestné místo v literatuře poklassické, o básníkovi v tónech, mísícím kouzelné orchestrální barvy (Vigilie, V podvečer), jaké jen mistr moderního orchestru, jímž se v trilogii prokázal, nalézá na své paletě. Ale nade všim stojí Fibich dra- matik. On dovedl dále dílo započaté Sme- tanou a dal nám zpěvohry, jež naši operní tvorbu staví v popředí současného dramatického ruchu. Fibichovy zpěvohry mají před sebou ještě svou budouenost. Vliv jejich na dalsí rozvoj české hudby teprve se projeví! Nepochybuji dost málo, že přijde dob úplného ocenění mistra Fibicha. On sám hleděl vždy klidně do budoucnosti, přes okamžité ne- zdary přítomna. Jakoby si byl jist, že jeho díla ožijí — nad jeho rovem. Spi v něm sladee. drahý mistřel

Fibich Fibichův Sme Fdur esodur Emoll

11 article Staročeši o situaci.

Staročeši o situaci. V »Českém klubu« konána byla minulou neděli schůze, v níž za předsednictví dra. Jindř. Šolce rozhovořili se dr. K. Mí attuš a po něm posl. Albin Brážo výsledelch česke politiky a jejích cestách budou- cích. Dr. Mattuš popíral, že by příčinou nyněj ších politických zmatků, jakým podobných v poli tické historii snad ještě ani nebylo, byla jedině otázka jazyková. Třeba byla tato veledůle žitou, má nynější choroba státu příčinu mnohem starší a hlubší. Dle názoru dra. Mattuše, s nímž v té věci úplně se srovnáváme, vězí tato příčina v neslýchané věci, že zůstala oktroyovaná ústava po čtyřic e let v platnosti, aniž by zákonodár nými sbory byla nějak změněna Platí to zejmena o zemských řádech v nichž po čtyřicet let nestala se změna, což přímo neuvěřitelno, uváží-li se, jaké změny se v době té udály, jak lidstvo pokrečilo a jaké pokroky učinil zejmena národ náš! Krise ny- nější není tedy dle dra. Mattuše jazyková, nýbrž ústavní. Aby parlamentu vdechnut byl život a aby stal se dělným, třeba dle dra. Maltuše, aby počet poslanců byl zredukován a aby národům opět vráceno bylo právo vysílati do rady říšské své zástupce; ovšem že se tu předpokládá změna sněmovních volebních řádů ve smyslu práva a spravedlnosti. A sice rozšířením volebního práva na všechny, kieří ho dosud nemají, ale také, aby na sněmích zastoupeny byly všechny vrstvy ná- roda a kde žijí dva neb tři národové, aby každý

Jindřichův Šolc Albin doktor Mattuš Český klub

12 article

měl mandátů tolik, kolik mu jich dle počtu pří- sluší. Trvání periody legislativné budiž mimot zkráceno na pět let. Jazykové otázky dotklse dr. Mattuš dosti nesměle, ze všeho ale, co řekl, jde, že je pro tři kompelence a sice pro to, aby jazyk ústředních instancí, jazyk armádní a parla- meniní určil parlament, jazykové uspořádání př autonomních úřadech aby zákonem vyřídil sněm a jazykové poměry při soudech a při úřadec první a druhé instance aby upravila vláda postu- pem nařizovacím. Aby pak zákonodárství zemské v zemích obydlených dvěma národnostmi nemohlo poškoditi menšino, mohle by prý se zákonem říš- ským stanoviti pro menšiny jisté minimum národ- nostních práv, které by sněmovní legislativa pře kročiti nemohla, což by nic jiného neznamenalo, než národnostní menšiny dáti v ochranu parlamentu říšskému. Pokud jde o postup poslaneů če ských v parlamentě, pravil dr. Mattuš: Sně movna poslanečká je rozpuštěna, poněvadž j česká obstrukce nepřípustila k parlamentární práci. To se na vrub klade svobodomyslným poslaneům, vžak mlčí se o tom v tak zvaných svělových žurnálech, že příčinou české obstrukc byla obstrukce německá. Kdo myslí to upřímně s parlamentarismem, musí býti odpůrcem ob strukce a musí říci, že je zločinem, páchaným na říši i na občanstvu. Ale tím, že zločinu toho dříve se dopustili Němci na vyzvání ulice,

Mattuš Němec

13 article

tolik musím prohlásiti, stala se obstrukce česká oprávněnou. A česká obstrukce má přes všecko jeden dobrý účinek, neboť provedla důkaz, že obstrukce není privilegovanou zbraní pouze jedné strany neb frakce, nýbrž že chopiti se jí může každá jiná. A věru, kdyby nebyla strana svobodomyslná tento dů- kaz provedla, potom běda by bylo nám všem. Při každé přiležitosti byla by stačila pouze hrozba levice, že sáhne k obstrukei proti tomu, co se chystá a tím byla by vydána ústavnost ve psí, neboť pak by se byl stal celý parláment panstvím menšiny. — Přes toje dr. Mattuš rozhodně proti tomu, aby poslan- cům se ukládalo, jakou zvoliti mají taktiku a tak do odvážné politické hry pustili se s od- krytými kartami. Pokud jde o staročeskou stranu. bude prý voliti, kde vystoupí nějaký kandidlat staročeský, jak se samo sebou rozumí, Staro- čecha. Kde bůde několik kandidátů z jinýeh stran, zůstavmež si právo voliti toho, který zdá se nám býti nejzpůsobilejší. Klade-li se ale váhu na svornost, akcentujme ji tak, že vyslo- víme přání, aby všickni zvolen čeští poslanci vstoupili v parla- mentě v jeden šik a k tomu hleděli, aby šik ten nestál sám o sobě, neboť pokládáme rekonstrukci pravice za hlavní úkol všech auto nomistických stran.« Tolik pan dr. Mattuš. - Pan prof. Albin Bráf zůstal i minulou neděl vězeti ve své kůži a ani dost málo se nena- máhal vyzouti se v této vážně, ba kritické době ze střevíců jizlivého stranníka. Burcoval nebož- tíka Eima z krobu, vykládal se šírokou důklad ností professora o politické důslednosti, otíra.

doktor Mattuš profesor Albin Bráf Eim

14 article

se o »Národní Listy«, ale na konec laskavě přece doznati ráčil, že jeho strana je spolu- vinnou všech těch běd. Na to zabrousil ale ihned do dra. Herolda, který, jak se zdá, je zvlášt- ním jeho miláčkem. Pan prof. Bráť počíná si při tom se zvláštní rytířskostí. Vyrve z jedné řeči větu, čtrnáct dní se namahá, aby ve spoustě jiných projevů téhož řečníka našel výrok, který by se dal upraviti tak, aby vypadal jako opal prvého a pak honem s tím ven. Toť se ví, ž nedal si vzácný ten muž ujíti příležitosti, aby neudal historickou již fajíku dra. Edv. Grégra. Dle pana Bráfa nezbývá nám na příště nic nez — obrana a potom snaha po hospodářském sesílení. Kdybychom užiti chtěli taktiky páně Bráfovy, konstatovali bychom především, jak ve- liká propasť zeje mezi názory obou: kdežto pro- hlašuje dr. Mattuš, dle našeho přesvědčení zcela správně, že především třeba vyříditi otázku jazy- kovou, potom že teprve bude možno mluvit o další práci, zejmena o té, jež čelí k hospo- dářskému povznesení lidu, těší se dr. Brát z toho, že prý politika nemá dnes už takového významu jako druhdy, a že tedy spásu svou hledati musíme v hospodářské práci jak možná nejintensivnější.

Herold profesor Bráť Grégr Bráf Bráfův doktor Mattuš

15 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Staročeská skritika«. Jak na jiném místě roforujeme, konal minulou neděli za před- sednictví pana dra. Jindřicha Šolee »Český klub« schůzi, ve které několika řeč- níky pojednáno bylo »o výsledcích české poli- tiky a její cestách budoucích«. S jakou objek- tivností rokování bylo vedeno, toho dokladen přímo lapidárním jest úvodní proslov p. dra Šolce. V bývalé straně staročeské platil pan dr. Šolc ve věcech jazykových za autoritu Vydalť již před dvaceti lety obšírný spis o »Ná rodnosti a jejím významu v živolě veřejnéms.

Šolee Šolc doktor Český klub

16 article

kromě toho jest jmenem jeho opatřen známý návrh zákona zemského, jejž v příčině úpravy poměrů jazykových staročeská strana v prv polovici let osmdesátých podala na sněmu zem- ském. Vidouce z referátu »Hlasu Národa« obou »Politik«, že pan dr. Šolc v zahajovaee řeči svě mluvii též o jazykových nařízeních hrab. Badena, byli jsme právem na odbor nický úsudek jeho zvědavi. Leč dostalo se nám pohříchu zklamání přímo neuvěřitelnéh Pravilť dle staročeských listů pan dr. Šole doslova: Nařízení Badenova .... »u stano vo- vala, že každý úřadník má se do r. 1901 naučiti oběma jazykům zemaký m.« Čtouce tato slova, nevěřili jsme svým očim. Podobné tvrzení bylo sic svého času bezpočtukrát opakováno v lisitech něme- ckých radikálů, však že by zúmyslným tímto zkrucováním skutečnosti dal se i jazykový odborník pan dr. Šol c oslniti, zdálo se nám být přec naprosto vyloučeno. Patrně se zpravodaj. nepostřehnuv pravý mysl slov páně doktorových. bezděky dopustil chyby. Nešloť nám na rozum. že by p. dr. Šole nařízení mini ste ské z 5. dubna 1897 vůbec nebyl ani čet1! Vždyť přece v nařízení onom obsa- ženo jest zeela něco jinlého, než tvrdý příkaz, že do roku 1901 každý úřadník v Če- chách oběma zemským jazykům musí se na- učiti! Řečené nařízení slanoví — jak známo — pouze tolik, že úřadnici, »kteří jmeno váni budou ode dne 1. července 1901« mají se vykázati znalostí obou jazyků zemských.

doktor Šolc Baden Šole Badenův Šol

17 article

Však tento průkaz dle 8 2. nemá být podáván hned při dosazení úřadníka, nýbrž až u přile- žitosti praktické zkoušky, které se dosazený úřadník nejdéle ve třech letech po na- stoupení služby má podrobiti, Jinými slovy a) úřadníků již dovazených se naří- zení Badenovo vůbec netýkalo; b) ne- týkalo se však ani těch, jejichž jmenování s báti se mělo skutkem vdobě od 5. dubna 1897 až do1. července 1901; týkalo se tedy pouze onéch aspirantů na státní úřad k jejichž jmenování dojde po 1. červenci 1901 a i těmto poskytovala se ještě tříletá lhůta, aby si předepsanou kvalifikaci jazykovou osvo- jili. Předpis Badenova nařízení vztahovalse tedy jen na mladý úřadnický doros a účinky jeho měly prakticky nastati po uply- nutí celého sedmiletí. To vše pře musil pan dr. Šole v dotčeném nařízení čísti a proto jsme v prvním okamžiku nepochybovali, že věc nelze vysvětliti jinak, než nedopatřením žurnalistického zpravodaje. Leč nastojte, jaké překvapení další! Čleme řeč pi dra. Š oli c e, dál a přímo trneme, docházejíce k slovům ná- sledovním: Zákon z 18. ledna 1866 (týkající se obligatorního vynčování oběma zemským ja- zykům na středních školách) způsobil bouři mezi Němci . . . a »nesahal přece ani tak daleko jako nařízení Badenovo, aby kaž d úřadník ve lhůté čtyří let nau čil se oběma jazykům zemským« . .

Badenův doktor Šole Němec Š oli c e

18 article

Činili jsme tedy žurnalistickému zpravodaji přece jenom křivdu. Referoval správně. Z to však pan dr. Šolie, předsedající kritickému staročeskému areopagu, nad výsledky mlad- české politiky soud vynášejícímu, bral úko svůj tak vážně, že se s vlastním obsahem na- řízení hrab. Badena, tvořícího východisko poli tickýcho bouří průběhem posledních tří let. vůbec ani neseznámil!I Vůči takovátc krilické »objektivnosti« jest škoda každé po- známky další. — Nový vůdce. Konec smutného nebla- hého interregna po smrti Schlesingrově !. Nebyl to sice Schmeykal, ale muž bystrého ducha širokého rozhledu a autority. Slovo jeho měl váhu směrem nahoru i dolů a třeba že nebyl to »velký vůdce«, byl to vůdce. Po něm pre stol v německém kasině osiřel. Nebylo tu člo věka, který by byl mohil naň se posadit, teprve nyní vyhledán muž, který způsobilým se být zdá pro tento úřad, plný práce, svízelů a zot povědnosti. Dovídáme se, že má to být dr. Eppinger. Doznáváme sami, že volba nebyla by špatná. Dr. Eppinger, jenž v Mimoní je advokátem, přestěhuje prý se nyní do Prahy, kde stane se buď chéfem redakce osiřelí »Bohemie«, aneb říditi bude svou advokátní kancelář dále. — Trutnovský národní dům bude, jak známo, v neděli 28. t. m. slavnostně otevřena účelu svému odevzdán. Příčiny dost k obvy- klému velikému znepokojení všech Němců ne pouze v Trutnově, nýbrž v celých severníeh Čechách. Liberecká »Volkszeitung« již bubnuje. Na německé nacionály prvý si přivstal trutnovský purkmistr Rauch s pověstným špiclovským telegramem kabinetní kanceláři: kam prý se obrátí, aby zamezil bouřím, k nimž v den chystané slavnosti v Trutnově na jisto dojde?

doktor Šolie Baden Eppinger Němec Rauch Mimoň Praha Trutnov Čechy Bohemia Volkszeitung

19 article

Co prý podnikne, aby odvrátil pozornost obyva- telstva klidného horského města od zvláštního vlaku, který tam v den slavnosti přibude z Par- dubic s hudbou v čele? Kdyby prý Čechové pardubičti nevěděli, že v Trutnově rozhoduje německá chamrad, bez odvahy a nepoddajnosti, nikdy prý by jim nebylo ani napadlo, pořádat do tohoto města výlet. — Okolnost, proč na- cionály pojednou česká slavnost v Trutnově tak pálí, má své pozadí. V nastávajících volbách jde o to, stane-li se poslancem v tamější městské skupině Wolf aneb zvítězí-li tam kandidát německo-liberální. Tak jde Němcům o toto vítězství, že tam letos položili sjezd strany, jehož effekt bázlivý purkmistr Rauch tak byl pokazil. Před čtyřmi léty zvítězil tam Wolf, jak známo, ale jen pomocí hlasů českých, jak ne- jednou sám byl doznal. Poněvadž ale letos právem se obávají, že Čechové již se nedají tak zneužiti jako minule, proto se namahají slavnost jim překazit a Němce liberální při tom kompro- mitovat. — Obecní volby v Moravské Ostravě Česká i německá strana jsou k volebnímu boji připraveny. Kandidátní listiny prohlášeny. Ně mecká liberální strana kandiduje ve III. sboru, jejž pokládá za ohrožený, muže, o kterých myslí, že jsou nejoblíbenější mezi lidem vůbec. Tak kandiduje dosavadního starostu dra. Johan- nyho, Poppa, Drtinu atd. Těmito doufá zaslepiti nerozhodné české voliče a tak zvítěziti. Strana tato zjednala si několik voličů polských ze II. sboru. Na německé kandidátní listině není an jediného dělníka, ač strana tato namlouvá děl- nému lidu, že hájí všude jeho zájmy. Jako by

Čecho Wolf Němec Rauch Johan Popp Drtina Trutnov moravský Ostrava

20 article

na posměch, kandidován jest dělník, jehož jmen ani neoznámeno, za náhradníka v I. sboru Z české strany sestavena kandidátní listina tak aby zastoupení měly všecky stavy Kandidován do výboru dělník-horník a jiný dělník kandidován za náhradníka. V neděli od- poledne, 14. t. m., konala se schůze českýeh voličů v Národním domě, na níž prohlásil zá- stupce strany sociálně-demokratické, že strana jeho chce podporovati kandidáty české. Z strany německé působí se na české voliče u nyní nátlakem. Ostravský millionář, dr. Kraus, nyní právní praktikant soudní, hrozí výpovědi z bytů všem, kdož nepůjdou voliti s německou stranou. Pozoruhodno jest, že na německo- liberální kandidátní listině nenachází se tento- kráte ani jeden zjevný německý nacionál. Ku kompromissu mezi rozvaděnými stranami ne- došlo. Němečií nacionálové mají, jak z jejich strany tvrzeno, přichystanou pro II. sbor vlastní kandidátní listinu. S napjetím očekává se v Mo ravské Ostravě, jak tentokráte zachovajís drobní židovšti obchodníci. Stejně s velkou po zorností bude sledováno jednání polských vo ličů, půjdou li tentokráte opětně s Němci. Na německé kandidátní listině nachází se sice jmnene t. zv. Poláka Schrota, ten ale de fakto s Poláky nemá nie společného, jest to Němec, který ná hodou narodil se z německých rodičů v Hatič a polsky špatně umí. Inteligentní Poláci pova- žují jej za Němce.

doktor Kraus Němec Polák Schrota Ostrava národní dům

21 article

— Z Vídně, 16. října. (Zvl. telegr. » Nár Listů«.) Při zahájení přednášek universitníel věnovala dnes většina professorů na medicinsk fakultě vřelé vzpomínky zemřelému dvornímu radovi dru. Alhertovi. Slavnostním byl zvlášte smuteční projev v posluchárně kliniky, na kteréž zesnulý 20 roků působil. Dr. Hochenegg, je- muž bylo svěřeno zastupování na klinice té, pravil ku konci své řeči: Slavnostně slibuji, že kliniku ve smyslu zesnulého dv. rady Alberta budu říditi, vás, pánové,dle zásad dra, Alborta vyučovati, pokud k tomu mé slabé sily stačí. Dovolte mi, abych tímto slavnostním slibem dnes ukončil a prosím vás, abysle mne v mé upřímné snaze podporovali. Také dvorn rada Nothnagel zahájil přednášky vřelou vzpo- mínkou, již dru. Albertovi, věnoval. Nothnagel prohlásil o dru. Albertovi zvlástě, že byl učite- lem nadšencem a znamenilým debaterem. Dr Hochenegg pravil o zesnulém, že zdědil po Hyrilovi mistrovství v přednesu a po Rokitanskám a Škodovi bystrost pozorovatelskou. Přednost drohé lékařské kliniky universitní prof. dr. Neusser prohlásil se své vzpomínce o Al bertovi: »Byl mužem vzácné velikosti, nevy- rovnatelným učitelem, jenž hloubkou a všestran- nosti ducha všude budil největší obdiv. Jeho jmeno bude pro vždy žíti v annálech vědy a v paměti žákůví jeho.

doktor Hochenegg Albert Albort Hyril Škoda profesor Neusser Al Vídeň

22 article

— Čtvrtý všesokolský sjezd konati s bude v Praze příštího roku. Ve včerejší schůz městské rady bylo usneseno příjati protektorát tohoto sjezdu. Subvence bude zařaděna do roz- poětu na příští rok. Spola usneseno, aby cvičišt k tomu účelu na Letné bylo upraveno. — Z Litomyčle, 16. října. (Zvl. tel. »Nár Listů«.) Úmrti proslalého skladatele Z de ňk Fibichra, jehož ztráta bolestně se dotkla nejen všeho českého hudebního světa, leč i ce lého národa, téžce želí pěvecký spolek »Vlasti mil« v Litomyšli. — Za přičinou padesátého výročí na- rozenin dra. Josefa Herolda uspořádá pol- tický spolek pro okres vinohradský v neděl 21. t. m. poetu, které se zúčastní dle doslých přihlášek zástupci mnoha okresů, obcí, korpo- rací, poslanců a přátel z celé naší vlasti. Dle programu shromáždí se o 10. hodině dopol účastníci v zasedací síni radnice vinohradské načež se odeberou do dvorany Národního domu kde po zapění přiležitostního sboru »Hlaholeme vinohradským přednesou deputace svá blaho- přání. Po tomto aktu následovati bude společný oběd při koncerlu hudební kapely. Příbor 5 k Přihlášky ku společnému obědu přijímá před- seda politického spolku architekt pan K. Horák na Král. Vinohradech.

ňk Fibichr Josef Herold K Horák Král Praha Letná Litomyšl Příbor národní dom

23 article

— Naše obecenstvo a umění. V neděl ofevřel spolek výtvarných umělců »Manes« svou třeti výstavu, jež má nám okázati, jakými ce- stami a k jakým cílům ubírá se naše uměn mladší. Sympatie veřejnosti má již předem za- jištěny tento podnik výstavní, který snad opěo projeví nový pokrok ve svěžím ruchu mladého umění českého, v němž je mnoho bohatě nada- ných a k originalitě spějících. Bude uznána zajisté práce uměleů našich, v tomto ohledu není u nás nouze o dobrou vůli, též obecen- stvo bude hojně navštěvovati výstavu — úspěeh umělecký bude asi odpovídati očekávání. Ale obáváme se, že úspěch hmotný bude jako oby- čejně nepoměrně menší. Obecenstvo české do- sud nemá potřebu kupovati díla umělecká. Stále se opakují staré výčitky, že byty a salony če- ských zámožných rodin i když jsou upraveny nejnádherněji, jsou velmi chudé ve své uměle- cké výzdobě. Tam, kde se vydají sta, snad tisíce za nábytek, čalouny, koberce, nedovedou obětovati několik desítek neb stovek za obraz nebo sochu. Proto bývá bilance našich výstav tak chudá. Několik obrazů menších, několik odlitků sádrových — toť vše, co se koupí na takové

24 article

naší výstavě umělecké. Kupovati obrazy po- kládá se za přepych, který si mohou dovoliti aristokraté a bankéři. Proto se spokojují i bo- hatí měšťané, statkáři, vysocí úřadníci, obchod- níci čeští tím, že rozvěšují ve svých salonech a pokojích často jen banální barvolisky a ře- meslné výrobky dekorační, čímž dávají špatné vysvědčení svému vkusu. Měli by však uvá žiti, že koupení obrazu nebo sochy není pra- žádným luxusem a marnotratnictvím, naopak skutkem velmi praktickým, kterým prospívají sobě i umění. Peníze uložené v několika pěk- ných dílech uměleckých, nejsou hozeny do vzduchu, neztrácejí ceny během doby, jako pe- níze vydané za opravdové předměty přepychu, naopak jsou uloženy na dobré úroky, nebot hodnota skutečného díla uměleckého stoupá. Dále by mělo naše uměnímilovné obecenstvo uvážiti, že zakoupením obrazu nedělá pouze dobrý obchod, ale i dobrý skutek, prosplvá umění českému, jež má svrchovaně zapotřehí větší pomoci a všímavosti publika, podporuje mladé talenty v prvním a nejhorlivějším roz- machu jejich tvořivého rozvoje. Doufáme, že v tomto ohledu naše společnost bude pokračo- vati k lepšímu, že výstavu »Manesa « bude

25 article

podporovati a že tentokráte závěrečné účtování výstavy mladých umělců bude vykazovati větši počet prodaných praci, nežli při dřívějších vý- stavách. — Osobní. Velící generál polní zbrojmistr F- bini odjel včera odpoledne rychlíkem dráhy císaře Františka Josefa do Bolzana. — Rodinné zprávy. Pan Edvard Riedl, úřadník Zemské banky král. českého, a paní Louis Riedlová, roz. Petákova, slavili tyto dny v chrámu u sv. Ludmily na Král. Vinohradech svůj sňatek man- želský. — Pan Karel Soldat a paní Pavla Soldatová roz. Brožkova slavili sňatek dne 15. října t. r. o 1/211. hod. dopol. v chrámu u sv. Trojice v Praze. — Pan Karel Francl, pekař a člen městské rady v Ronově u Čáslaví, slaviti bude s chot svou Annou dne 19. t. m. v rodinném kruhu stří- brnou svalbu. — Úmrtí. Ve čtvrtek dne 18. t. m. pohřbena bude z kaple marianské na Pražském předměsti v Kolíně paní Klára Doušová, choť předsedy cechu řeznického, městského rady a býv. předsedy Remeslnické besedy v Kolíně p. J. Douši, kteráž v pondělí dne 15. t. m. na pražské klinice po ope raci zemřela. Zvěčnělá byla osobností velice ctěnou, poněvadž se zúčastnila od let šedesálých všech slav- ností a sbírek, směřujících k účelům vlasteneckým dobročinným. Pohřeb konali se bude na hřbitov za labský v Kolíně. — Včera zemřel p. Josef Hakler obchodník v Praze, v 71. roce věku. Pohřeb koná s zejtra o 1/23. hod. z israelského lázeňského dvora na hřbitov ve Strašnicích. — V Chlumci nad Cidl zemřel v neděli pan Jan Lhoták, listovní v.v.

František Josef Bolzano Riedl Riedlová Petákův svatý . Ludmila Král Karel Soldat Pavel Soldatová Brožkův Francl Anna Klár Doušová J Douša Hakler Lhoták Praha Ronov Čáslav Kolín Strašnice Chlumec nad Cidlina zemský banka král Remeslnický beseda

26 article

Tělesné ostatky zesnulého přovezeny budou dnei ve středu o 2. hod. odp. z domu smutku do Kouřimi kdež budou ve čtvrtek dopoledne na tamějším hřbi- tově k věčnému spánku uloženy. — V neděli zemtel v Humpolci pan Alois Culka, hotelier ve věku 45 let. Pohřeb konání byl včera. — Stříbrná záslužní medaillo městskému dobrovolnému sboru hasičskému na Král Vinohradech. Zastupitelstvo měšta Král. Vinohrad udělilo ve schůzi dne 25. dubna městskéma dobro- volnému sboru hasičskému, uznávajíc blahodárnou, více než dvacstiletou jeho činnost, stříbrnou medaill, jejíž odevzdání ustanoveno na neděli 14. října, kdy dostavili se ke 2. hodině odpoledne do obecního dvora v Kollarově ulici pp.náměstek starosty Bureš se členy městské rady Horákem, Bílkem, drem. Jahnem a No- votným, členové městského zastupitelstva Pecháček a Očenášek, ředitel městských úřadů Kanda s náměst- kem svým drem. Fuksou a koncipistou drem. Steine- rem, ředitel pražského hasičského sboru Vejdělek, ředitel záložny Kavka, čestný člen shbru Kvasnička. hospodářský správce Hladík a j. O 2. hodině přijei starosta města pan Josef Víšek a přijav před shro- mážděným sborem od velitele jeho pana Pialy slu- žební oznam, přikročil k odevzdání medaiile. »Měst- ské radě — pravil pan starosta — jest milým potěše- ním, vykonati usnesení městského zastupiteistva a při- pojuji k němu upřímné přání, aby sbor i na dál rostl, vzkvétal a mohutněl, vykonávaje s plným zda- rem těžké a důležité své poslání na prospěch veške- rého občastva milého města Král. Vinohradů.« Z udělení medaille poděkoval ředitel sbora městský radní pan M. Novotný a provolal se sborem panu staro- stovi, radě měsíské a zastupitelstvu »Sláva!« Pan starosta vzal pak do přísahy velitele Fialu, cvičitele

Culek Bureš Bílek Jahn Pecháček Očenášek Fuksa Stein Vejdělek Kavka Kvasnička Hladík Víšek Piala Král M Novotná Fiala Kouřim Humpolec Kollarův ulice Královský Vinohrady obecní dvůr městský úřad Kanda

27 article

Štěpána a člyři nádhasiče sborové, služební slib slo- žili řediteli sboru 22 zařadění hasiči. (Nezařadění slibu neskládali.) Potom uspořádáno sborové cvičení za ve- lení velitele sboru, při kterém znázorněn útok na budovu, provedeny záchranné práce a první pomoe těžce raněným, kterou poskytlo záchranné zdravotní oddělení sborové za dozoru sborového lékaře pana dra. Šaršoka. Slavnost uspořádal jednatel sboru měst- ský adjunkt pan Kutina — Z městské rady pražské. (Schůze v úterý dne 16. října.) Na počátku schůze vzdal starosta pan dr. Srb vřelými slovy úctu památce zesnulého skla- datele Zdeňka Fibicha, ocenil práci a zásluhy ze- snulého i umění jeho, které povzneslo jej na onu velikou výši, kda s Bedřichem Smetanou a Antonínem Dvořákem utvořil trojicí, hlásající daleko za hrunice slávu svérázného českého umění hudebního. Měst- ská rada dala projev své soustrasti povstáním a schvá- lila návrhy presidia, aby rodině zesnurého vyslovena byla soustrast a na rakev jeho položen věnec. Mimo to schválen návrh na propůjčení zlatého vozu po- hřebního a vozu věncového. — Městský rada pan dr.

Štěpán Kutina doktor Srb Fibich Smetana Dvořák

28 article

Podlipný připomenul, že málo povšimnutý ze- mřelý stavitel pan Turek skoro veškeré své jmění v obnosu asi 300.000 zl, odkázal dobročinným účelům, nadacím a pod., dosud ale nadace nejsou uvedeny v život. Žádá, aby se tak stalo do 23. prosince, kdy připadá výroční den úmrtí jeho. Starosta pan dr. Srb slíbil přání tomu vyhověti. — Schválen byl návrh pp. městských radů Kubra a Kasalického, aby do rozpočtu pojata byla částka 5000 K na připravné práce restaurace kostela na Karlově. — K dotazu pana městského rady dra. Milde bylo vyšelřeno, že Lazar- ská kaple na Novém městě není v seznamu budov, které soupisná komise doporučuje k zachování při regulaci. Pan městský rada dr. Milde poukázal na nešvary, které se dějí při novóstavbě v Štěpánské ulici, kde stavebním materiálem zabráno jest tolik místa, že passáž v šíři půlky ulice jest znemožněna.

Podlipná Turek doktor Srb Kubr Mild Lazar Karlov štěpánský ulice

29 article

— Odbor školní společně s komisí technickou konal poradu o plánech, vypracovaných stavebním úřadem na novou obecnou školu v Bubnech v ulici »U stu- dánky«. Návrhy byly radou městskou v zásadě schvá- leny a při školním rozpočtu připamatován bude po- třebný náklad. — Panu magistrátnímu komisaři Voj- těchu Šnajdaufovi udělen titul magistrátního sekretáře. — Městský rada pan Storch tázal se, co je se zá- ležitostí zřízení ústředního nádraží v Praze. Starosta slíbil o tom se informovati — Brněnský purkmistr. Z Brna, 16. října. (Č.-B.) Volba dra. Augusta Wiesera Mährenhelma purkmistrem je potvrzena a 21. t. m. složí slib pře místodržitelem. — Městské zastupitelstvo v Žižkově bude míti v pátek dne 19. t. m. o 3. hod. odpol. v zase- dací siní městské radnice na Basilejském náměstí schůzi, na jejíž pořadu jest jmenování pana JUDra. Josefa Herolda čestným měšťanem. Téhož dne o 4 hodině konána bude schůze zastupitelstva, klerá vedle jiných obecních záležitosti vyřídí též obecní účty za rok 1899. — Volební reklamace. K letošním volbám do sboru obecních starších podáno bylo 500 rekla- mací, z nich bylo 386 reklamacím vyhověno, 108 reklamací bylo zamítnuto, ostatní staly se bezpřed- mětnými následkem vyhovění reklamacím již dřír podaným. Na základě vyhovění bylo provedeno do- datečné zapsání do seznamů voličských ve 222 případech, přepsání do jiného sboru neb okresu v 92 případech, opravy jmena, titulu, zaměstnání neb bytu ve 26 případech, vymazání ze seznamů voličských ve 46 případech.

Šnajdauf Storch doktor Augusta Wieser JUDr Josef Herold Praha Brno Žižkov basilejský náměstí

30 article

— Z Vídně, 16. října. (Zvl. telegr.) Správnl soud dnes jednal o stížnosti českého volič- stva v Malešicích u Pízně proti rozhodnutí reklamační tamní komise vesměs z Němců složené. která 3 české poplatníky v prvním sboru vyloučila Komise odvolávala se na 8 IV. lit a) a c) volebního řádu, a sice z důvodu, že jeden z nich, Petr Čečil, jako starosta dluhuje obci nedoplatek a druzí dva veřejné dávky za jeden rok. — Zástupcem starosto- vým byl při dnešním přelíčení dr. Dyk. Správní soud ve všech třech sporech vyhověl stížnosti — a usnesení německé reklamační ko- mise zrušil jakožto nezákonné. — Boseda měšťanská v Praze žádá svě pány členy, by hojným počtem zúčastnili se pohřbu zasloužilého přispívajícího člena pana Zdeňka Fibicha, hudebního skladatele, který koná se dnes ve středu o 2. hod. odpol. z kostela sv. Vojtěcha. — Musoum král. českého. Čítárna bude dne 19. a 20. října za příčinou čištění místnosti zavřena. — Hodno následování. Pan MUDr. Frant. Kašpar, praktický lékař na Menším městě pražském, se svojí chotí věnovali u příležitosti svého sňatku částku K 200.— ve prospěch Ústřední Matice školské jako dar jubilejní. — Dary Úatřední Matici školské. Pan JUDr. K. V. Adámek, kandidát advokacie v Hlinsku, věnoval pro knihovny Ústřední Matice školské 50 vý- tisků »Paměti o školách okresu hlineckého« a 100 výtisků »České zemědělstvo«. — Pan professor Th.

Němec Čečil doktor Dyk Fibich svatý . Vojtěch MUDr František Kašpar JUDr K V Adámek Th Vídeň Malešice Pízno Praha Hlinsko Musoum král Český zemědělstvo Iva