4
masthead
31. srpna 1901.
6
article
Běhánky a j. obce. České školy, ačkoliv
jest jich nedos(slek, s jich velikým počtem
dítek jsou nejlepším důkazem, jak veliký počet
Čechů na Teplicku žije, ale jako na Chaba-
řovicku všude jsou bohoslužby jen německé,
tak jest tomu i na Teplicku — až na ojedinělé-
bezvýznamné výminky. V Tepliclch po če-
ských bohoslužbách není ani potuchy. V Ma-
lém Újezdě, tři čtvrti hodiny cesty od Te-
plic vzdáleném, pouze při zápočetí a skončení
školního roku, při zpovědi a přijímání — tedy
asi pětkrát ročně — konají se bohoslužby české
V Košťanec h bohoslužby jsou jen německé
ač jen v této obci žije, na 1500 Čechů ; du-
chovenstvo jen málo jest češtiny mocno. —
V Novosedliclch, ačkoliv duchovní jsou
české národnosti, zde jakož i v přifařených
obelch zije téměr polovice Čechů, konají s
hohoslužby jen německé; české pouze tehdk.
když české dítky v průvodu učitelů jdou do
kostela. Asi před rokem byli v Novosedlicfch
missionáři, kterí byli mistními Němci žádáni
aby postarali se za odstranění če-
ských duchovních z Novosedlie.
Za české bohoslužby podána ke konsistoři lito-
měřické žádost dvakrát, avšak bez výsledku.
V Proboštově na Teplicku konají se česk
bohoslužby pouze tehda, když české dítky jdou
k zpovědi a k přijímání. V Krupce jsou
boheslužby jen německé, v Bohosu d o v
(Mariaschein), kde jesť také velký klášter u češt
duchovní, konají se bohoslužby české jen v ne-
děli v tak zvané »české kapli«. Duchovní zdrá-
hají se však český zpovídatí, vymlouvajíce s
na neznalost české řeči.
Čecho
Chaba
Němec
Běhánky
Teplicko
Ma
lý Újezd
Proboštov
Krupec
Český škola
Čech
7
article
Duchcovsko vykazuje v Rudohoří nej-
větší procento Čechů a kdyby sčíťání lidu spra-
vedlivě se konalo, napočítala by se zde dobrá
polovina českého obyvatelstva tak jako na sou-
sedním Mostecku. Duchcov má mezi 12.000
obyvateli 5500 Čechů, půl hodiny vzdálené
Ledviee mezi 4200 obyvafeli vykazují českou
většinu, byť při úřadním sčítání počet. Čechů
stlačen asi na 1900. Téměř české jsou Ze-
lenky, čásť to politické obce Zabružan.
Lom (Bruch) s 8000 obyvatelů má dvě tre-
tiny Čechů, a také úřadní sčítání lidu, byť mnoho
Čechů za Němce bylo předěláho, nemohlo prece
českou většínu stfačili na menšinu. Česká škola
v Lomu má 600 ditek, v Ledvicích 250, v Duch-
cově 750. Hostovice, čásť to S vět ce,
jsou obeí většinou českou; česká škola mů 400
ditek, německy zde téměř ani neslyšetí. O sl ek
s 10.000 obyvateli má více jak třetinu Čechů
do české školy chodí asi 400 dítek, dílem tak
z Nové Vsi a Hrdlovky, z nichž prvá
obec jest většinou česká a nyní českě školy se
domáhá. Městečko Hroby vykazuje třetinu
Čechů, přiškolené Nové Verneřice s 1100
obyvateli, jež s Hroby téměř souvisejí, jsou z
dvou třetin české a proto i Němci nazývají je
Pčeskou vesnicí«.
O německém rázu Duchcovska ani ten nej-
kovančjší Němec netroufá si dnes mluviti, ale
o českých bohoslužbách není téměř ani památky.
Čecho
Bruch
Němec
Rudohoří
Duchcov
Lom
Ledvice
Hostovice
Hrdlovka
Verneřice
Zabružany
Český škola v Lom
8
article
Jen ve Světcli, kde duchovní jsou Češi a
občas i jinde jako z milosti dopřejí Čechům
kousek bohoslužeb, někde těchto ani dovolati s
nemohou. V Ledvicích jest patronem kostel
obec. Nedávno obsazovala se zde fara, ale
Némci, vědouce, že bez znalosti češtiny kněz
by zde ničeho nesvedl, musili kousnouti do ky-
selého jablka a vzali za faráře Čecha. Však
týž, ač by tak zajisté učinil, české bohoslužby
konati nesmí, vždyť Němci se vyjádřili, ze
ihned »z Ledvie poletí«, vyhoví-li
žádositem Čechů. Bohoslužby konají se
tedy jen německy, a to ii tehdá, když 250 dítek
z české školy jde do kostela.
Čech
Čecho
Némec
Ledvice
9
article
Ještě hůře než na Duchcovsku dopadá t
s českými bohoslužbami na Bílinsku. Bili na
jest silně smíšená, též okolní obce B řež án ky
většinou české mají českou školu. Silnou men-
šinu má Újezd Jenišův. O Hostovicích jsme
zmínili výše.
A což Mostecko? Most má 8000
Čechů, česká škola na 700 dítek, české boho-
—Rovněž blízko jsou lesy pěčnovsk
(hojněv hub),budkovské a vejrov-
čic ké.
Cesty k nim jsou vesměs schůdné a mírně
vršinaté.
Procházka na Libin (nasněmž je pěkn
rozhledna), vyžaduje ovšem celého odpoledne.
Na vycházkách svých se sejdete s bodrým
lidem šumavským, jehož výdělek jest mnohem
těžší a menší než našeho lidu v krajinách rovi-
natých a průmyslových. Dělají tu lidé ponejvíce
v sklárnách, zabývají se doma nebo v továr-
nách pletením silných zimních punčoch, trik, kalho
a j., rovněž chov dobytka je tu velice rozšířený.
Výrobal fezů (v Husinci, Strakonicích, Písku
a j.) v poslední době valně poklesla.
Lid šumavský je dobrý, povidavý. Ovšem
bude vám zvyknouti si na mluvu začastě pro-
michanou nechutnými výrazy německými. Tak
na př. poručivše si chléb s máslem, uslyšíte od
hospodyně, jež spěchá pro máslo do sklepa :
»Přinesu z lochu věrduňk putru
Přijeďte a snažte se, aby tyto odporné ge
manismy z mluvy vymizely a uvidíte, zda s
vám podaří — — — Letos je tu Pražáků n
60. Ti ovšem mají »jino u« češtinu ! Ale o
mnohdy lepší?
Jenišův
Čecho
Most
Libina
Strakonice
Písek
10
article
Litovati jest opravdu, že v celém kraji
není české měšťanské školy pro divky. S bo-
lestí pohlížite na řadu českých dívek, jež kaž-
dého dne ráno putují po neschůdných cestách
(což v zimě!) do Prachatic do německých škol
a tam otravovány jsou jazykem jim nepřistup-
ným. Bohužel, že jsou to i dívky i českýe
učitelů
Nejbližší česká dívčí měšťanská škola je
v Písku a snád v Budějovicích. Posílání dívek
do tak vzďálených škol je ovšem spojeno
s větším výdajeml
Myslím, že právě četnějšími návštěvami
uvědomělých krajanů velice by se prospíval
pošumavskému kraji i jeho lidu.
Přijedte tedy letos či napřesrok! Ale při-
Budete rádi viděni! A odjedete odtud
s hřejícím vědomím, že s příjemným letním po-
bytem vykonali jste i kus poctivé práce v na-
šem národním hospodářství a vzájemném po-
silování
V Husinci, 27. července 1901.
Bř. Jedlička-Brodský.
Jedlička
Brodská
Prachatice
Písek
Budějovice
11
article
jedte
služby konají se pouze v neděli u Minorita
v klášteře, neb když české dítky jdou do ko-
stela. České obyvatelstvo přeje si rozmnožen
českých bohoslužeb a jich zavedení také do ko-
stelíka sv. Václava na předměstí Václavících,
většinou Čechy obydlených, kde u téhož koste-
líka nyní též česká škola se nalezá. — Do sou-
sední Čouše dosazen loni za faráře Němec,
který česky téměř ani nezná, ačkoliv i úřadní
sčílání v Čouši vykazuje mezi 3500 obyvatel
dvě třetiny Čechů, a to nejen letos, ale již roku
1890. Česká škola v Čouši má 300 dítek. —
Kopisty mají asi 3000 obyvatelo, velikou
většinou české národnosti, česká škola na 500
dítek, ale bohoslužby jsou jen německé. —
V Horním Litvínově mezi 12.000 oby-
vateli jest asi 5000 Čechů, úřadně vykázaných
jest asi 1900, loni byla zde otevřena první třída
české školy, do které na poprvé se přihlásil
150 ditek. Některi duchovní jsou Čechové, ale
české bohoslužby v Horním Litvínově celý rok
sloužiti nesmějí, Farář jest rozhodný Něme
Lid, neslyše celý rok českého slova, ničemu ne-
věří, pustne, na mravech trp.
svatý . Václav
Václavík
Němec
Čecho
Čechy
Litvínov
Český škola v Čouša
12
article
V Dolním Litvínově a Lipětíně
jest polovice Čechů, ale bohoslužby jsou jen
německé; česky pouze se zpovídá. V Lou c
se 3000 obyvateli, z nichž dvě třetiny Čechů,
kteří domáhají se nyní české školy, jsou boho-
služby jen německé; taktéž pro většinou české
obeo Trebusice a Komorany (matičn
škola má 270 dítek), dále M ari a R a či c
jsou bohuslužby jen německé.
O Záluží, přifařeném do Jiře t í n
nejednou četli jsme v denních časopisech. Zá-
luží má na 3000 obyvatelů a také úřadní sčí-
tání musilo zde vykézáti chtěj nechlěj dvě tře-
tiny Čechů; matiční, škola má přes 400 dítek.
Bohoslužby v Jiřetině jsou však jen německé,
farář, zuřivý Němgc, zakázal, i český zpěv
v kostele, když se tam dostaví české dítk
s učiteli. Podána proto stížnost ke konsistoi
do Litoměřic, ale zůstala bez odpovědi, nevy
řízena. Zde všude v okoli jsou kaplani vělšinou
Čechové, ale Iaráři Němci, smýšlení nacionál-
ního, kteří jsou překážkou každé rovnoprávnosti
v kostele.
V městyse Ervěnicích na Jirkovsku
žije 1000 Čechů, také v sousedních obcích
Holešicích, Novosedlech, Kundra-
ticích, Jezeři a j. jest jich dosti, ale
bohoslužby jsou zde jen německé.
O českých bohoslužbách v Chomuto vě,
kde jest 500 českých rodin a v sousední smí-
šené Velké Vai nelze ani mluviti, vždy
Chomutov byl svým němectvím pověstný již
v době husítské, kdy vzniklo pořekadlo » Všude
lidé, v Chomutově Němci.«
V městečku Postoloprtech, na hra
nici národnostní, kde žije přes 1000 Čechů,
kam chodi lid z ckolních českých obe
Opočna a Jimlína, ze smíšenýeh
Března, Lipence a j., kde česká škol
má 170 dítek, konají se české bohoslužb
pouze v postě a to jen v neděli odpoledne.
pak na počátku a na konci školního roku.
Čecho
M ari
Iarář Němec
Jezer
Chomutov
Němec
Dolní Litvínov
Záluží
Litoměřice
Ervěnice
Jirkovsko
Holešice
Novosedly
Kundra
Chomutov
Postoloprty
Opočno
Jimlín
Lipence
Lou c
Komorana
13
article
Duchovní jsou Češi, ale ze strachu před
Němci modli se i při českých pohrbech jen
německy.
Žatecká fara jest známa svým fu-
rorem teutonským; zde poslouchají slepě pány
z radnice. Co platno, že jsou zde čeští ka-
plani, když českých bohoslužeb sloužiti ne
smějí, byť zde bylo 1500 Čechů, česká škol
výkázovala 215 dilek ? Jdou-li české dítky
hromadně do kostela, modli se kněz také
německy, načež odpovídá mu i stejným způ-
söbem — pouze kostelník. Ostalní musí mlčeti
jako ryby.
Na Žatecku a sousedním Jese nicku
a Podbořansku jsou četné obce smíšené,
ale boliošlužby jsou pouze německé. V Kou-
nově, na hranici národnostní, s poloviny če-
skčm loni nařizeno, aby občas konaly se tak
české bohoslužby, ale Němci činí tomu vše-
možně překážky z obavy, že by obec úplně se
počeštila; vždyť sousedí s českým Rakovnickem,
kam dříve náležela
V Kolešovicích jest česká škola,
okolí jest české, vikář jest Čech, ale českých
bohoslužeb prý by zde Němci nestřpěli; proto
konsistoř ze strachu nechává bezpráví bý
bezprávím nadále. Vždyť se tu jedná jen —
o Čechy!
V městysi Žihlech na Jesenicku ještě
v letech sedmdesátých konaly se též české
bohoslužby; jest sem totiž přifařen také český
Přehořov, jenž má českou školu a do chrámu
chodí většina českého lidu. Ale nyní jsou zde
bohoslužby jen německé; také jiné obřady,
jako pohrby, křtiny, sňatky konají se po ně-
mecku. Farář jest renegát, nerad česky hovoří.
Žádost za české bohoslužby byla zamílnuta
konsistoří litoměřiekou. Okolní obce patrí
k diecési pražské.
Do Tis u ve Žluticku jest přifařena skelná
huť hr. Lažanského vesměs s českými dělníky
farař tamní jest Čech, ale české bohoslužby
konati nesmí.
Čech
Němec
Čecho
Žatecko
Podbořansko
Kou
Rakovnicko
Kolešovice
Čechy
Jesenicko
Žluticko
český Přehořov
14
article
Ve Falknově a okolí žije tisíce če-
ských dělníků, ale bohoslužby konají se všude
jen německy; taktéží v Kadani, Karlo-
vých Varech, ve všech místech v Rudohoří
od Žatce až k Chebu, kde žijí Čechové jak
minority.
Ve smíšené obci Liblini (u Jesenice) jest
farářem Čech, ale bázlivec; české bohoslužby
a to jen kázání, koná jednou za rok. Na Jese-
nicku jsou kněži většinou sice českého původu,
ale k české národnosti většinou již se nehlásí
a český hovoří leda potají. Zal to němečtí kněži
v tom kraji vystupují proti českému lidu ne-
přátelsky.
Také v jiných krajinách království českého
dopadá to s českými bohoslužbami neutěšeně.
Do městečka Š tětí, kde žije třetina Čechů
jsou přifařeny z Roudnicka ryze české obc
Hněvice a Račice. Jak ale se vyhovuje
v chrámu páně Čechům? Každou neděli po mši
jest české kázání, každou třeti neděli koná se
česká mše, ale při ní modlí se kněz německy.
V Liběchově na Štětsku, kde jest česká
škola se 103 dětmi a pkolí již české, konají se
v neděli české bohoslužby zásluhou českého
faráře, který nátlaku Němců za jich zrušení
nepovolih.
V České Lípě a v okolí jest vše
německé.
Čecho
Falknov
Kadaň
Karlavýchod Vary
Rudohoří
Žatec
Cheb
Jesenice
Čechy
Zala
Roudnicko
Hněvice
Liběchov
Štětsko
Český lípa
Liblini
15
article
V Liberci pro 8—10 tisíc Čechů jsou
bohoslužby české nedostačitelné, v okolních smí
šených oboích, kde jest sta českých dítel,
není českých bohoslužeb vůbec. Taktéž v Ja-
blonci n. Nisou, v Grünwaldě, Smr-
žovce, Friedlanídě a v jiných městech
a obeích s tisíci českého obyvatelstva v tél
krajině.
V Hodkovicíeh na hranici národnostní.
kde jest 1100 Čechů, česká škola u kam chodi
lid z okolních češkýčh obef, koná se jen v ne-
děli a va sválek české kázání.
V Českém Dubě sta českých lidí p
české bohoslužbě musí se tísniti v malé kapli,
naproti tomu prostranný farní chrám, který jest
vyhrazen Němcům, bývá poloprázdný. V ry ze
české osadě Rašovce na Českodu bsku,
kde jest česká škola, koná se ročně desetkrát
kázání, dvě mše pro děti, ale při pohřbech bý
vají, obřady německé.
V Trutnově žije 4000 Čechů, česke
bohoslužby konají se jen v neděli a ve sválel
a to v soukromém domě, Čechy propůjčeném.
Ve Vrehlabí, Hostinném, Brou-
mově, Roketnici po českých bohoslužbách
není ani potuchy. Když králohradecký biskup
P. Brynych byl posledně v Broumově, žádali ho
tamní Čechově za české bohoslužby, ale žádos
jejich byla oslyšána.
V Žírči na Královědvorsku, jsou české
bohoslužby dvakrát za měsíc. V Dubenei
z polovice českém, jsou duchovní Češi, ale česk
bohoslužby konají se jen v neděli a ve svátek
Za to sňatky, křliny, pohřby konají se s obřady
jen německými a to i pro Čechy.
Čecho
Friedlanída
Němec
P Brynych
Čechův
Čech
Liberec
Nisa
Grünwalda
Smr
Trutnov
Broumov
Žíreč
Čechy
soukromý dům
Brou
Roketnice
16
article
Počet měst a obcí v severních Čechách.
ve kterých žije Ušíce a lisíce Čechů, aniž b
se jim dopřálo slyšeti slovo boží v jazyku
mateřském, daleko tímto seznamem není v vy-
čerpán. Jest viděti všudo ten dvojí loket, delší.
kterým měří se Němcům a kratší, pro Čechy
to i tam, kde tak býti nemá — na pol
eírkevním. Na naše žádosti za české boho-
služby obyčejně ani se neodpoví, naproti tomu
Němeům všude ochotně přichází se vstříc ato
i když se ví, že veliké procento těch Němeů
tvoří — Židé. Nejlepším důkazem jest tu Praha,
o čemž nejednou náš listo se rozepsal. Avšak
ani jinde není lépe. Tak na př. v Bilé T re-
mešné, v ryze česká ohci u Král. Dvora.
ačkoliv kolatara jest ze čtyř pětin česká, konají
se německé bohoslužby každou třetí neděli
V Králové Dvoře, kde jest hrstka Němců.
jsou německé bohoslužby každých 14 dní.
V ryze českém městě Úpici k vůli přifařené
německé obci Radči jsou německé bohoslužby
každou čtvrtou neděli. Tato místa leží vesmě
v diecesi kralohradecké, kde jest biskupem »náš«
biskup Brynych, jak tedy to může vypadat
jinde, zvláště ale v diécesi litoměřické?
Čecho
Němec
Král
Brynych
Čechy
Praha
Dvůr
Úpice
Radeč
17
article
Končím, ponechávaje širší veřejnosti, aby
utvořila si též sama úsudek o té křesťanské
lásce českých »katoliků«, či lépe řečeno jejieh
vůdčích kruhů ze stavu duchovenského, k če-
skému lidu v uzavřeném území. Nedáme s
více mýliti krásnými slovy, třpytnými hesly,
pronášenými na různých sjezdech a schůzích ;
vše, co tito páni mluví o vlastenectví — totiž
o českém vlastenectví — jest humbug a tím
zůstane tak dlouho, dokud »čeští katolíci«
skutky nedokážou, že také česky cítí, že
hrdými jsou Čechy a dokud konsistoře v Praze,
Č. Budějovicích, Král. Hradci, především ovšem
v Litoměřicích, v jejichž obvodu nejvíco českých
menšin se nalezá, pak ovšem také v Brně a
Olomouci (na Moravě jsou poměry stejné), ne-
učiní po právu také Čechům tam, kde jsou
v menšině, Nestane-li se tak ani po tomto ve-
řejném vyzvání, pak budeme přesvědčeni, že
pravdou jest naše tušení, že vyšší duchovenstvo,
čelné osobnosti katolických stran buď se bojl
spravedlivě jednati ze strachu před Všeněmcia
hlasateli hesla »Los von Rom«, aneho že jsou
s nimi ruku v ruce v nepřátelství vůči českému
národu, jen že toto nepřátelství jest ještě za-
Kko.
kryto — falešnou zbožností.
Král
Čecho
Čechy
Praha
Č . Budějovice
Hradec
Litoměřice
Brno
Olomouc
Morava
Los on Rom
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Obrázek politických poměrů
slovinských.
Z Lublaně se nám píše: Ve střed
dne 28. t. m. byl před čtyřčlenným senátem
zemského trestného soudu v Lublani na dva
měsíce do žaláře odsouzen B5letý farář F. Fe-
jančíč z Gočí u Ipavy, ostatní obžalovaní, po-
čtem 8, poděleni byli 3—6měsíčným tuhým vě-
zením. Trestná záležitost jest úplně politického
zabarvení. Jeť to běsný boj krajinských kleri-
kálů proti národní straně svobodomyslné. Farář
byl dříve missionářem v rozvětvené tu kon-
gregaci lazaristů, přede dvěma roky vstoupil do
lublanské diecéze a hned započal pletichářské,
štváčské a škůdnické svoje dílo. K tomu se
mu hodilo všecbno: kazatelna, zpovědnice,
udílení svátostí, tak že mu státní zástupce p
skončeném přelíčení sám veřejně dokázal, že se
ve všem svém jednání řídil odporným jezui-
ským heslem: »účel posvěcuje prostředky«.
Lublaň
Gočit
19
article
boji tom počínal si farář tak ztřeštěně a náru-
živě, že na kazatelně řval každé neděle proti
svobodomyslné straně, že jsou to samí psi,
oslové, blbci, že nepatří do kostela, nýbrž do
chléva, svobodomyslné časopisy že jsou hanebné
a sprosté; dále káral každé neděle (jen asi tri
kázaní v tom dvouletém období nebyla těmi
názvy vyšperkována), že má každý povinnost
právo, dáti členu svobodomyslné strany »n
hubu«, ke kříům a k biřmování zakazoval bráti
kmotry svobodomyslného smýšlení, poroučel ro-
dičům, aby svým dětem nedovolili kdekoli obco-
vati s dětmi svobodomyslných občanů, a vůbe
při každé příležitosti řádil tak zběsile, že jeh
strana tím povzbuzena a poštvána, napadla dne
28. října loň. r. v Gočích u Ipavy shromážděné
stoupence svobodomyslné strany při taneční zá-
bavě, k čemuž dal bezprostředně podnét fana-
tický farářsám. Při té příležitosti rozzuření
rozvášnění klerikálové zranili kamením mnoho
osob, hostinec svobodomyslného hostinského
obecního starosty p. Žgura v pravém smyslu
obléhali a bombardovali, starostu samého zranili
a rozbili všechna okna hostinské místnosti
Farář byl odsouzen, jelikož vše ostatní zapíral,
pro svádění ke křivé přísaže k onomu trestu.
Goč
20
article
To jsou smutné poměry !! A ten přípud.
žel bohu, není ojedinělým, anoť všecko krajin-
ské kněžstvo je nyní tou měrou podrážděno
rozeštváno dřivějším biskůpem fublaňským,
nějším kardinálem Missijou v Gorici a nyněj-
ším biskupem lublaňským Jegličem, že ustrnule
patříme na to bláznivé řádění, jež jest jak
předzvěstí, jak to bude v Rakousku vypadat
až klerikálové, sesílení jezuity, z Francie vy
strnaděnými, vezmou osudy národů do svých
rukou. Ten divokýcpoy vede a podněcuje známý
vám ze zasedání říšské rady dr. Šusterčič, lu-
blaňský advokát, se svým shodným« spojencem
drem. Vencanjzem. S tím zuřivým nepřitelem
vší osvěty má národní strana krajinská tuhý
boj, není tudiž divu, že jsou nyní všechny mysl
rozvášněny a roztrpčeny do nejvyšší míry, když
jde o volby do zemského sněmu. Přece však
kojíme se nadějí pevnou, že národní svobodo-
myslná strana v Krajině se svým neohroženým
vůdcem drem. Tavčarem vyjde z tuhých voleb
vítězně a pak ukáže těm tmářům a zpáteční-
kům, těm štváčům a rozzívencům, že nežijemo
více ve středním věku pod hrůzovládou inkvi-
sice a hořicích hranic, na nichž by upalovali
svoje protivníky, nýbrž ve svobodném, probudi
lém, osvíceném XX. stolot.
Missija
doktor
Šusterčič
Tavčar
Gorica
Rakousko
Francie
národní svoboda
21
article
Polsko-český spor o Slezsko.
»Dzienník Polský« počal uveřejňovati články
svého zvláštního zpravodaje, vyslaného na dů-
věrnou poradu frýštáckou. Článek prvý byl dost
klidný a věcný, tak že jsme se těšili, že usly
šíme jednoho z těch rozumných Poláků, kte
ve Frýštátě pozdvihli hlasy své proti těm no
vým Lisověíkům druhu p. Frydla, kteří prot
Čechům slezským zahájili nynější boj. Avšak
článek druhý budí v nás podezření, že o sporu
polsko-českém o Slezsko píše do »Dz. Polského«
p. Frydel sám, tak je plný útočného fanatismu
a nevybíravosti ve slovech. Píše:
»Češí v uhelném revíru skutečně dopou-
štějí se velmi břidkých činů naproti národnosti
polské, s druhé pak strany jistá čášť novinář-
stva českého nehodným způsobem zašahuje do
této věci. Polemický ton jejich článků je výzý-
vavý a pobuřující. Češi ve Slezsku berou si z
vzor Němce, a to na jich druhu nejpodlejším,
povyšujícím násilí na ideál, nestydícím se za
nejnižší podvod, hanobení a falšování. »Glos
ludu slonskego« jen Čechům stejnou mincí od-
plácí. České listy ve Slezsku vedou si zrovna
podle. »Těšinské Noviny«, »Dennik Ostravský«
a j. v tom vzhledě vodi pravě dostihy. Píšou
celkem po německu, byť jazykem českým. Svým
neokřesaným sprostáctvím a ničemností záměr
dělají ostudu celému Slovanstvu.
Polák
Čecho
slezský
Frydel
Čech
Glos
Slezsko
Dz
22
article
Slovanstvu tím zajisté neslouží, nýbrž jen
Němcům. — Podlostí války s české strany musí
se každý pobouřiti, Rozvážná a slušná čásť če-
ského tišku má povinnost vystoupiti proti če-
skému korsárstvu novinářskému. . Hloupým
a nestydalým je pokřik těch novin: Poláci po-
polštují Slezsko1 byloť Slezsko v pravěku a jest
vůbec polskép proto nepotřebuje, aby bylo po-
polšťováno.«
Takové hrubé kusy čtyři dní po schůzi trý-
štácké, která se usnesla zachovati s Čechy dobrý
poměr aspoň do roka, to je přiliš brzo ! Pri
pouštíme, že uvedené žaloby na české noviny
ve Slezsku nejsou bez oprávnění a Ala s mluei
někdy p. Frydel v »Glosu ludu slonskego« jinak
Není on příčinou, žese v Češích pobouřila krev
a že mu spláceli stejným za stejné? Česká ve-
řejnost zajisté by působila na český tiska ve
Slezsku, aby zachoval i ve sporech s Poláky
všech pravidel slušnosti, ala totéž musilo by se
státi na straně polské. Ale z polských vážných
orgánů žádný kromě »Glosu Narodu« a posledně
i »Přeglondu« slezské fanatiky nenapomíná, na-
opak, jak »Dz Pol.« ukazuje, ještě jim své
sloupce propůjěují.
Na schůzi frýštácké byli pouze Poláci, oba-
polné příměři s Čechy tam uzavřeno nebylo.
Avšak přes to, když shromáždění uznalo, aby
s Čechy zachována byla dobré vůle, mělo každému
účastníku napadnouti, že již od zejtřka má se psáti
ve všech národních listech polských o Češích ve
Slezsku jinak, než dotud, aby Češi viděli dobrou
váli a zbaveni byli podezření, že shromážděn
ve Frýštátě pánové jinak mluvili ve schůzi to.
co přijíti mělo do veřejnosti, a jihak po spo-
lečné večeři, když začaly přípitky a jazyky se
rozvázaly.
Němec
Polák
Al
Čech
Přeglonda
Dz Pol
Slezsko
Čechy
Slezsko 1
23
article
My neomlouváme žádnou neslušnost, byla-i
spáchána na české straně; to zůstavujeme listům
obviněným. Avšak jedno připomínámo pánům
Polákům: oni jsou ve Slezsku počtem silnější
nad Čechy a jsou podporováni v hoji proti
Čechům všemi živly: Němci, spolkem Gustava
Adolfa, vládou. Jestliže Češi, stojíce naproti ta-
kové přesile, někdy si odlehčí slovem, nepatřicím
do dobré společnosti, to se vysvětluje a omlouvá
jejich zoufalým položením v boji jednoho proti
všem. Avšak neslušný, příkrý a vášnivý ton
v tomto sporu nedá se omluvíti na straně polské.
My, kteří z rozmánů každého Poláka si před-
stavujeme jako narozeného kavalíra, divně se
na to díváme.
Článek »Dz. P.« dále dokazuje z výsledko
posledního popisu obyvatelstva, že Slezsko vždy
bylo ethnicky polské. Výsledky toho popisu, jejž
my Čechové zavrhujeme a neuznáváme, byly
ve všech českých listech oznámeny a přetřeseny,
proto ty číslice netřeba opakovati. Avšak pro
nás Čechy následuje z nich něco jiného, než
pro sebo vyvozují Poláci: to totiž, že česká ná-
rodnost ve Slezsku je dána ve psí, že tam s vě-
domím a dovolením vlády každá křivda na Češíeh
je možna, tak že se v nás budí pocit, jakoby
Slezsko bylo vybráno za ten úd historického
státu českého, který má býti nejdřív amputován.
Zdá se nám věru, že jen za tou příčinou byli
zvláště Moravané hypnotisováni smiřovačkami.
Historické právo české koruny na Slezsko
»Pz. P.« formálně uznává, a to nám pro-
zatím postačí jako poučení z této episody pro
nás plynoucí: že historické právo státu českého,
byť nepotvrzeno, má ohromnou sílu i pro za-
chování jednoty národa českého.
Polák
Čecho
Němec
Čech
Dz
Moravan
Pz
Čechy
Slezsko
spolek Gustavo Adolf
24
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 30. srpna.
Staré Srbsko.
Nestor, zpravodaj »HoB. Bpee«, vráti
se z cesty po Balkáně, líčí, kterak došlo kle
tošním bestiálnostem arnautským.
Nynější položení ve Starém Srbsku začalo
se připravovatruž počátkem května. Tehdáž by
svolán arnautský sjezd do Luky a z Peči o
volán energický ochránce pořádku mutesari
Sulejman paša. Možná, že obě události soe-
visejí.
Prvá byla krajně nepřijemna Rakousko
Uhersku proto, že na sjezdě v Luce poprvé a
ozval arnautský protest proti tužbám rakousko-
uherským a že tam celá řada arnautských vůdci
byla obviněna ze zrády vlasti ve prospěch R-
kouska. Ani to nemohlo býti Rakousko-Uhersku
milo, že sjezd lucký usnesl se profiviti se stavb
rakousko-uherské dráhy. Na štěstí pro Rakousk
sjezd nebyl valně navštíven.
V každém případě pouhá možnosť takového
odporu pobídla rakousko -uherskou diplomaci
k větší podnikavosti, zvláště když ještě brz
na to Arnauté v Dakově zajali rakousko-uher
ského poddaného Davidoviče, jenž už několik
let po Balkáně se potuluje, »opravuje« mapu
Balkánu a má dvojí průvodní list: jeden na
jmeno Davidovič a druhý na jmeno David Kohn.
(Arnauté myslili, že Davidovič-Kohn je přestro-
jeným c. k. vysokým důstojníkem a v tomto
podezření byli utvrzeni, když turecké úřady,
přesvědčivše se o osobnosti zatčeného, měly se
k němu se zvláštní uctivosti.) Proto možno, ze
odvolání Sulejmana paše stalo se následkem
rakousko-uherského vlivu.
Sulejman
Davidovič
Kohn
Praha
Srbsko
Balkán
Luka
Peč
Rakousko
Uhersko
Rkousek
25
article
Dávno již bylo pozorováno, že rakoušu
agenti znepokojují se po každé, když so v Nové
Albanii ustaluje jakýs takýs pořádek. Arnaulě
nesmějí zůstat klidnými. Oni musejí býti do-
nuceni zapomenout na svou malou protirakouskou
demonstraci, oni musejí býti zaměstnáni, musejí
míti nový denní zájem. Za tím účelem byl
velmi chytře vymyšlena nová protisrbská štvanice.
Okolnosti byly příznivy. Se zlepšením rusko-
srbských poměrů přirozeně zhoršil se pomě
mohamedánů k ujařmeným Srbům. Srby ne-
náviděli, ale nebáli se jich, myslíce, že se jich Rusk
neujme. Jinak jest nyní. Všichni jsou bezpečni,
že za Srbskem stojí Rusko, a Ruska Turecko
bojí se nejvle na světě.
Úloba rakousko-uherských ageniů byla tedy
velmi snadná. Třeba bylo pouze vzbuditi v Ar-
nautech podezření, že pokorná dosud srbská
rája chová zlé úmysly proti mohamedánskému
panství, opírajíc se o Srbsko a Rusko. Už o
času kretské samosprávy rakousko-uherští agent
rozněcují Arnanty perspektivou, že i jim se do-
stane samosprávy v Makedonii
Tentokrát byla puštěna mezi Arnauty po-
věsť o srbsko-bulharské mobilisaci a o spiknutl
Srbů starosrbských proti mohamedánům. Za-
hájeny obyčejné v takových případech prohlídky
srbských škol a chrámů. U několika srbských
učitelů nalezeny vlastenecké srbské písněl o příšu
svobodě a minulé slávě a pod. Písně tyto, ač-
koli tureckou censurou byly dovoleny jako ne-
závadné, najednou viděly se tureckým úřadům
velezrádnými. Začalo zatýkání učitelův a duchov-
ních. Všichni učitelé z Novopazarska prchli d
Srbska. To bylo koncem května.
Srba
Rusk
Arnauta
Albánie
Srbsko
Rusko
Turecko
Ara
Makedonie
26
article
Tehdy byl ubit jeden z nejlitějších vrahá
křesťanů, Sulejman aga Tokalič z Kuzmičeva.
Z vraždy obviněni Srbové. Uprostřed června vy-
hozena do povětří zeď domu Mustafy paše Čija-
toviče. Bylo to patrně nastrojeno, aby Srbové
mohli býti osočeni. Na srbské hranici Albanci
počati pravidelné oblehání srbských pohraničních
srubův a přestřelku se srbskými Braničarv.
V Novém Pazaru kolovaly pověsti, že Arnauté
hodlají Srby vyrubat. V čele arnautského hnuu
stojí prištinský mutesarif Džemal beg, jenž má
v Cařihradě mocného protektora Edhema pašu,
mušira (polního maršálka), svého příbuzného.
Dříve se s Arnauty nesrovnával, nyní praeuje
s nimi ve prospěch Rakv uiska.
V Cařihradé ztrácejí hlavu, nevědouce kuy
kam a začinají věřiti nejdobrodružnějším žva-
stům. Vše to je následkem pověstného tureckého
systému, jenž dává každému vyššímu úřadníku
právo přímého styku se dvorem, t. j. dělat in-
triky na vrub kollegů. To v Turecku nazýva
» vzájemnou kontroloue.
Sulejman Tokalič
Srba
Mustafa
Čija
Arnauta
Rakv
Nový Pazar
Cařihrad
Turecko
27
article
Ruština v Srbsku.
Ruština v Srbsku.
Nynější vláda Vujičova chystá se učini
řadu opatření za tím účelem, aby se lépe roz-
vinuly mezi Srbskem a Ruskem styky vědecké,
literaturně a obchodní. Ruský jazyk zaveden už
jako povinný předmět ve vojenské akademii.
Totéž nyní stane se na škole obchodní a na
veliké škole zřizena bude škola ruského jazyka.
Mimo to na obchodní škole bělehradské předná-
šeno bude ruské tovaroznalectví, jehož učitelem
bude Rus. O těchto věcech ministr měl důkladné
porady s ruským generálem Švedovým, jenž ne-
dávno do Bělehradu zavítal.
Katolíci Němei a Poláci v Německu.
Mezi kutoliky Němci a Poláky v Némeck
vyhlubuje se čím dál tím širší propast. Poláci
s rozhořčením znamenají, že podpora katolické
církve, poskytovaná dosud Polákům ve věcech
národních, je neupřímná, ano že Polákům spíše
škodí, než prospívá, protože energii jejich roz-
děluje, aby se nemohla všecka obrátiti k do-
sažení tužeb národních. Nastalo vsájemné roz-
mrzení, jež se dosud stupňovalo tak, že se
mluví o brzké a nenapravitelně roztržce ve
straně středu (katolické) na říšském sněmu ně-
meckém, z níž polští poslanci vystoupí. Du-
chovní polští stojí úplně v táboře národním.
Vujičův
Švedův
Němei
Polák
Němec
Srbsko
Rusko
Rus
Bělehrad
Německo
28
article
Oleje do ohně přilila rozmluva polského kněz
Lisa, redaklora časopisu »Viarus«, kterou měl
s rejnokolínským urcibiskupem. Protože je vl-
mi charakteristická, podáváme ji do slova, jak
ji vypisuje sám kněz Lis.
Přibyl jsem do paláce arcibiskupského.
»Pochválen buď Pán Ježiš Kristus«, po
zdravil jsem vstupuje do sálu.
»Na věky, amen! Čeho sobě pan pále
přeje ?«
»Přišel jsem ve věci »Viarusa Polského.
»Pan páter dávno ví, co má činit. Řel
jsem mu to v Bochumě. Polských novin t
netřeba a prosím, aby »Viarus« byl zastavene
»Vím proč: pan Studt (zemský presiden
vestfalský) toho si přeje.«
»I já chci mít pokojll«
»Kdyby apoštolové bylí tak říkali, dos
bychom všichni byli pohany. Nerozumím, proě
bych měl zastavit »Viarusa«, jenž má všecky
podmínky trvání.«
»Pan páter tam píše pobuřujíci články.«
»Vaše Excellence nerozumí polsky a prot
nemůže věděti, co tam píšu. Rád bych věděl,
kdo Vaší Excellenci ty články ztlumočil a jak
se to stalo.«
Lisa
Viarus
Přibyl
Kristus
Studt
páter