ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 962e2930-661b-11dc-8617-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 85, place 112, org 13, work 4
1 masthead
Stre na 2.
2 masthead
pne-
3 masthead
MROISY
4 masthead
31. srpna 1901.
5 masthead
Číslo 240.
6 article
Běhánky a j. obce. České školy, ačkoliv jest jich nedos(slek, s jich velikým počtem dítek jsou nejlepším důkazem, jak veliký počet Čechů na Teplicku žije, ale jako na Chaba- řovicku všude jsou bohoslužby jen německé, tak jest tomu i na Teplicku — až na ojedinělé- bezvýznamné výminky. V Tepliclch po če- ských bohoslužbách není ani potuchy. V Ma- lém Újezdě, tři čtvrti hodiny cesty od Te- plic vzdáleném, pouze při zápočetí a skončení školního roku, při zpovědi a přijímání — tedy asi pětkrát ročně — konají se bohoslužby české V Košťanec h bohoslužby jsou jen německé ač jen v této obci žije, na 1500 Čechů ; du- chovenstvo jen málo jest češtiny mocno. — V Novosedliclch, ačkoliv duchovní jsou české národnosti, zde jakož i v přifařených obelch zije téměr polovice Čechů, konají s hohoslužby jen německé; české pouze tehdk. když české dítky v průvodu učitelů jdou do kostela. Asi před rokem byli v Novosedlicfch missionáři, kterí byli mistními Němci žádáni aby postarali se za odstranění če- ských duchovních z Novosedlie. Za české bohoslužby podána ke konsistoři lito- měřické žádost dvakrát, avšak bez výsledku. V Proboštově na Teplicku konají se česk bohoslužby pouze tehda, když české dítky jdou k zpovědi a k přijímání. V Krupce jsou boheslužby jen německé, v Bohosu d o v (Mariaschein), kde jesť také velký klášter u češt duchovní, konají se bohoslužby české jen v ne- děli v tak zvané »české kapli«. Duchovní zdrá- hají se však český zpovídatí, vymlouvajíce s na neznalost české řeči.
Čecho Chaba Němec Běhánky Teplicko Ma lý Újezd Proboštov Krupec Český škola Čech
7 article
Duchcovsko vykazuje v Rudohoří nej- větší procento Čechů a kdyby sčíťání lidu spra- vedlivě se konalo, napočítala by se zde dobrá polovina českého obyvatelstva tak jako na sou- sedním Mostecku. Duchcov má mezi 12.000 obyvateli 5500 Čechů, půl hodiny vzdálené Ledviee mezi 4200 obyvafeli vykazují českou většinu, byť při úřadním sčítání počet. Čechů stlačen asi na 1900. Téměř české jsou Ze- lenky, čásť to politické obce Zabružan. Lom (Bruch) s 8000 obyvatelů má dvě tre- tiny Čechů, a také úřadní sčítání lidu, byť mnoho Čechů za Němce bylo předěláho, nemohlo prece českou většínu stfačili na menšinu. Česká škola v Lomu má 600 ditek, v Ledvicích 250, v Duch- cově 750. Hostovice, čásť to S vět ce, jsou obeí většinou českou; česká škola mů 400 ditek, německy zde téměř ani neslyšetí. O sl ek s 10.000 obyvateli má více jak třetinu Čechů do české školy chodí asi 400 dítek, dílem tak z Nové Vsi a Hrdlovky, z nichž prvá obec jest většinou česká a nyní českě školy se domáhá. Městečko Hroby vykazuje třetinu Čechů, přiškolené Nové Verneřice s 1100 obyvateli, jež s Hroby téměř souvisejí, jsou z dvou třetin české a proto i Němci nazývají je Pčeskou vesnicí«. O německém rázu Duchcovska ani ten nej- kovančjší Němec netroufá si dnes mluviti, ale o českých bohoslužbách není téměř ani památky.
Čecho Bruch Němec Rudohoří Duchcov Lom Ledvice Hostovice Hrdlovka Verneřice Zabružany Český škola v Lom
8 article
Jen ve Světcli, kde duchovní jsou Češi a občas i jinde jako z milosti dopřejí Čechům kousek bohoslužeb, někde těchto ani dovolati s nemohou. V Ledvicích jest patronem kostel obec. Nedávno obsazovala se zde fara, ale Némci, vědouce, že bez znalosti češtiny kněz by zde ničeho nesvedl, musili kousnouti do ky- selého jablka a vzali za faráře Čecha. Však týž, ač by tak zajisté učinil, české bohoslužby konati nesmí, vždyť Němci se vyjádřili, ze ihned »z Ledvie poletí«, vyhoví-li žádositem Čechů. Bohoslužby konají se tedy jen německy, a to ii tehdá, když 250 dítek z české školy jde do kostela.
Čech Čecho Némec Ledvice
9 article
Ještě hůře než na Duchcovsku dopadá t s českými bohoslužbami na Bílinsku. Bili na jest silně smíšená, též okolní obce B řež án ky většinou české mají českou školu. Silnou men- šinu má Újezd Jenišův. O Hostovicích jsme zmínili výše. A což Mostecko? Most má 8000 Čechů, česká škola na 700 dítek, české boho- —Rovněž blízko jsou lesy pěčnovsk (hojněv hub),budkovské a vejrov- čic ké. Cesty k nim jsou vesměs schůdné a mírně vršinaté. Procházka na Libin (nasněmž je pěkn rozhledna), vyžaduje ovšem celého odpoledne. Na vycházkách svých se sejdete s bodrým lidem šumavským, jehož výdělek jest mnohem těžší a menší než našeho lidu v krajinách rovi- natých a průmyslových. Dělají tu lidé ponejvíce v sklárnách, zabývají se doma nebo v továr- nách pletením silných zimních punčoch, trik, kalho a j., rovněž chov dobytka je tu velice rozšířený. Výrobal fezů (v Husinci, Strakonicích, Písku a j.) v poslední době valně poklesla. Lid šumavský je dobrý, povidavý. Ovšem bude vám zvyknouti si na mluvu začastě pro- michanou nechutnými výrazy německými. Tak na př. poručivše si chléb s máslem, uslyšíte od hospodyně, jež spěchá pro máslo do sklepa : »Přinesu z lochu věrduňk putru Přijeďte a snažte se, aby tyto odporné ge manismy z mluvy vymizely a uvidíte, zda s vám podaří — — — Letos je tu Pražáků n 60. Ti ovšem mají »jino u« češtinu ! Ale o mnohdy lepší?
Jenišův Čecho Most Libina Strakonice Písek
10 article
Litovati jest opravdu, že v celém kraji není české měšťanské školy pro divky. S bo- lestí pohlížite na řadu českých dívek, jež kaž- dého dne ráno putují po neschůdných cestách (což v zimě!) do Prachatic do německých škol a tam otravovány jsou jazykem jim nepřistup- ným. Bohužel, že jsou to i dívky i českýe učitelů Nejbližší česká dívčí měšťanská škola je v Písku a snád v Budějovicích. Posílání dívek do tak vzďálených škol je ovšem spojeno s větším výdajeml Myslím, že právě četnějšími návštěvami uvědomělých krajanů velice by se prospíval pošumavskému kraji i jeho lidu. Přijedte tedy letos či napřesrok! Ale při- Budete rádi viděni! A odjedete odtud s hřejícím vědomím, že s příjemným letním po- bytem vykonali jste i kus poctivé práce v na- šem národním hospodářství a vzájemném po- silování V Husinci, 27. července 1901. Bř. Jedlička-Brodský.
Jedlička Brodská Prachatice Písek Budějovice
11 article
jedte služby konají se pouze v neděli u Minorita v klášteře, neb když české dítky jdou do ko- stela. České obyvatelstvo přeje si rozmnožen českých bohoslužeb a jich zavedení také do ko- stelíka sv. Václava na předměstí Václavících, většinou Čechy obydlených, kde u téhož koste- líka nyní též česká škola se nalezá. — Do sou- sední Čouše dosazen loni za faráře Němec, který česky téměř ani nezná, ačkoliv i úřadní sčílání v Čouši vykazuje mezi 3500 obyvatel dvě třetiny Čechů, a to nejen letos, ale již roku 1890. Česká škola v Čouši má 300 dítek. — Kopisty mají asi 3000 obyvatelo, velikou většinou české národnosti, česká škola na 500 dítek, ale bohoslužby jsou jen německé. — V Horním Litvínově mezi 12.000 oby- vateli jest asi 5000 Čechů, úřadně vykázaných jest asi 1900, loni byla zde otevřena první třída české školy, do které na poprvé se přihlásil 150 ditek. Některi duchovní jsou Čechové, ale české bohoslužby v Horním Litvínově celý rok sloužiti nesmějí, Farář jest rozhodný Něme Lid, neslyše celý rok českého slova, ničemu ne- věří, pustne, na mravech trp.
svatý . Václav Václavík Němec Čecho Čechy Litvínov Český škola v Čouša
12 article
V Dolním Litvínově a Lipětíně jest polovice Čechů, ale bohoslužby jsou jen německé; česky pouze se zpovídá. V Lou c se 3000 obyvateli, z nichž dvě třetiny Čechů, kteří domáhají se nyní české školy, jsou boho- služby jen německé; taktéž pro většinou české obeo Trebusice a Komorany (matičn škola má 270 dítek), dále M ari a R a či c jsou bohuslužby jen německé. O Záluží, přifařeném do Jiře t í n nejednou četli jsme v denních časopisech. Zá- luží má na 3000 obyvatelů a také úřadní sčí- tání musilo zde vykézáti chtěj nechlěj dvě tře- tiny Čechů; matiční, škola má přes 400 dítek. Bohoslužby v Jiřetině jsou však jen německé, farář, zuřivý Němgc, zakázal, i český zpěv v kostele, když se tam dostaví české dítk s učiteli. Podána proto stížnost ke konsistoi do Litoměřic, ale zůstala bez odpovědi, nevy řízena. Zde všude v okoli jsou kaplani vělšinou Čechové, ale Iaráři Němci, smýšlení nacionál- ního, kteří jsou překážkou každé rovnoprávnosti v kostele. V městyse Ervěnicích na Jirkovsku žije 1000 Čechů, také v sousedních obcích Holešicích, Novosedlech, Kundra- ticích, Jezeři a j. jest jich dosti, ale bohoslužby jsou zde jen německé. O českých bohoslužbách v Chomuto vě, kde jest 500 českých rodin a v sousední smí- šené Velké Vai nelze ani mluviti, vždy Chomutov byl svým němectvím pověstný již v době husítské, kdy vzniklo pořekadlo » Všude lidé, v Chomutově Němci.« V městečku Postoloprtech, na hra nici národnostní, kde žije přes 1000 Čechů, kam chodi lid z ckolních českých obe Opočna a Jimlína, ze smíšenýeh Března, Lipence a j., kde česká škol má 170 dítek, konají se české bohoslužb pouze v postě a to jen v neděli odpoledne. pak na počátku a na konci školního roku.
Čecho M ari Iarář Němec Jezer Chomutov Němec Dolní Litvínov Záluží Litoměřice Ervěnice Jirkovsko Holešice Novosedly Kundra Chomutov Postoloprty Opočno Jimlín Lipence Lou c Komorana
13 article
Duchovní jsou Češi, ale ze strachu před Němci modli se i při českých pohrbech jen německy. Žatecká fara jest známa svým fu- rorem teutonským; zde poslouchají slepě pány z radnice. Co platno, že jsou zde čeští ka- plani, když českých bohoslužeb sloužiti ne smějí, byť zde bylo 1500 Čechů, česká škol výkázovala 215 dilek ? Jdou-li české dítky hromadně do kostela, modli se kněz také německy, načež odpovídá mu i stejným způ- söbem — pouze kostelník. Ostalní musí mlčeti jako ryby. Na Žatecku a sousedním Jese nicku a Podbořansku jsou četné obce smíšené, ale boliošlužby jsou pouze německé. V Kou- nově, na hranici národnostní, s poloviny če- skčm loni nařizeno, aby občas konaly se tak české bohoslužby, ale Němci činí tomu vše- možně překážky z obavy, že by obec úplně se počeštila; vždyť sousedí s českým Rakovnickem, kam dříve náležela V Kolešovicích jest česká škola, okolí jest české, vikář jest Čech, ale českých bohoslužeb prý by zde Němci nestřpěli; proto konsistoř ze strachu nechává bezpráví bý bezprávím nadále. Vždyť se tu jedná jen — o Čechy! V městysi Žihlech na Jesenicku ještě v letech sedmdesátých konaly se též české bohoslužby; jest sem totiž přifařen také český Přehořov, jenž má českou školu a do chrámu chodí většina českého lidu. Ale nyní jsou zde bohoslužby jen německé; také jiné obřady, jako pohrby, křtiny, sňatky konají se po ně- mecku. Farář jest renegát, nerad česky hovoří. Žádost za české bohoslužby byla zamílnuta konsistoří litoměřiekou. Okolní obce patrí k diecési pražské. Do Tis u ve Žluticku jest přifařena skelná huť hr. Lažanského vesměs s českými dělníky farař tamní jest Čech, ale české bohoslužby konati nesmí.
Čech Němec Čecho Žatecko Podbořansko Kou Rakovnicko Kolešovice Čechy Jesenicko Žluticko český Přehořov
14 article
Ve Falknově a okolí žije tisíce če- ských dělníků, ale bohoslužby konají se všude jen německy; taktéží v Kadani, Karlo- vých Varech, ve všech místech v Rudohoří od Žatce až k Chebu, kde žijí Čechové jak minority. Ve smíšené obci Liblini (u Jesenice) jest farářem Čech, ale bázlivec; české bohoslužby a to jen kázání, koná jednou za rok. Na Jese- nicku jsou kněži většinou sice českého původu, ale k české národnosti většinou již se nehlásí a český hovoří leda potají. Zal to němečtí kněži v tom kraji vystupují proti českému lidu ne- přátelsky. Také v jiných krajinách království českého dopadá to s českými bohoslužbami neutěšeně. Do městečka Š tětí, kde žije třetina Čechů jsou přifařeny z Roudnicka ryze české obc Hněvice a Račice. Jak ale se vyhovuje v chrámu páně Čechům? Každou neděli po mši jest české kázání, každou třeti neděli koná se česká mše, ale při ní modlí se kněz německy. V Liběchově na Štětsku, kde jest česká škola se 103 dětmi a pkolí již české, konají se v neděli české bohoslužby zásluhou českého faráře, který nátlaku Němců za jich zrušení nepovolih. V České Lípě a v okolí jest vše německé.
Čecho Falknov Kadaň Karlavýchod Vary Rudohoří Žatec Cheb Jesenice Čechy Zala Roudnicko Hněvice Liběchov Štětsko Český lípa Liblini
15 article
V Liberci pro 8—10 tisíc Čechů jsou bohoslužby české nedostačitelné, v okolních smí šených oboích, kde jest sta českých dítel, není českých bohoslužeb vůbec. Taktéž v Ja- blonci n. Nisou, v Grünwaldě, Smr- žovce, Friedlanídě a v jiných městech a obeích s tisíci českého obyvatelstva v tél krajině. V Hodkovicíeh na hranici národnostní. kde jest 1100 Čechů, česká škola u kam chodi lid z okolních češkýčh obef, koná se jen v ne- děli a va sválek české kázání. V Českém Dubě sta českých lidí p české bohoslužbě musí se tísniti v malé kapli, naproti tomu prostranný farní chrám, který jest vyhrazen Němcům, bývá poloprázdný. V ry ze české osadě Rašovce na Českodu bsku, kde jest česká škola, koná se ročně desetkrát kázání, dvě mše pro děti, ale při pohřbech bý vají, obřady německé. V Trutnově žije 4000 Čechů, česke bohoslužby konají se jen v neděli a ve sválel a to v soukromém domě, Čechy propůjčeném. Ve Vrehlabí, Hostinném, Brou- mově, Roketnici po českých bohoslužbách není ani potuchy. Když králohradecký biskup P. Brynych byl posledně v Broumově, žádali ho tamní Čechově za české bohoslužby, ale žádos jejich byla oslyšána. V Žírči na Královědvorsku, jsou české bohoslužby dvakrát za měsíc. V Dubenei z polovice českém, jsou duchovní Češi, ale česk bohoslužby konají se jen v neděli a ve svátek Za to sňatky, křliny, pohřby konají se s obřady jen německými a to i pro Čechy.
Čecho Friedlanída Němec P Brynych Čechův Čech Liberec Nisa Grünwalda Smr Trutnov Broumov Žíreč Čechy soukromý dům Brou Roketnice
16 article
Počet měst a obcí v severních Čechách. ve kterých žije Ušíce a lisíce Čechů, aniž b se jim dopřálo slyšeti slovo boží v jazyku mateřském, daleko tímto seznamem není v vy- čerpán. Jest viděti všudo ten dvojí loket, delší. kterým měří se Němcům a kratší, pro Čechy to i tam, kde tak býti nemá — na pol eírkevním. Na naše žádosti za české boho- služby obyčejně ani se neodpoví, naproti tomu Němeům všude ochotně přichází se vstříc ato i když se ví, že veliké procento těch Němeů tvoří — Židé. Nejlepším důkazem jest tu Praha, o čemž nejednou náš listo se rozepsal. Avšak ani jinde není lépe. Tak na př. v Bilé T re- mešné, v ryze česká ohci u Král. Dvora. ačkoliv kolatara jest ze čtyř pětin česká, konají se německé bohoslužby každou třetí neděli V Králové Dvoře, kde jest hrstka Němců. jsou německé bohoslužby každých 14 dní. V ryze českém městě Úpici k vůli přifařené německé obci Radči jsou německé bohoslužby každou čtvrtou neděli. Tato místa leží vesmě v diecesi kralohradecké, kde jest biskupem »náš« biskup Brynych, jak tedy to může vypadat jinde, zvláště ale v diécesi litoměřické?
Čecho Němec Král Brynych Čechy Praha Dvůr Úpice Radeč
17 article
Končím, ponechávaje širší veřejnosti, aby utvořila si též sama úsudek o té křesťanské lásce českých »katoliků«, či lépe řečeno jejieh vůdčích kruhů ze stavu duchovenského, k če- skému lidu v uzavřeném území. Nedáme s více mýliti krásnými slovy, třpytnými hesly, pronášenými na různých sjezdech a schůzích ; vše, co tito páni mluví o vlastenectví — totiž o českém vlastenectví — jest humbug a tím zůstane tak dlouho, dokud »čeští katolíci« skutky nedokážou, že také česky cítí, že hrdými jsou Čechy a dokud konsistoře v Praze, Č. Budějovicích, Král. Hradci, především ovšem v Litoměřicích, v jejichž obvodu nejvíco českých menšin se nalezá, pak ovšem také v Brně a Olomouci (na Moravě jsou poměry stejné), ne- učiní po právu také Čechům tam, kde jsou v menšině, Nestane-li se tak ani po tomto ve- řejném vyzvání, pak budeme přesvědčeni, že pravdou jest naše tušení, že vyšší duchovenstvo, čelné osobnosti katolických stran buď se bojl spravedlivě jednati ze strachu před Všeněmcia hlasateli hesla »Los von Rom«, aneho že jsou s nimi ruku v ruce v nepřátelství vůči českému národu, jen že toto nepřátelství jest ještě za- Kko. kryto — falešnou zbožností.
Král Čecho Čechy Praha Č . Budějovice Hradec Litoměřice Brno Olomouc Morava Los on Rom
18 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Obrázek politických poměrů slovinských. Z Lublaně se nám píše: Ve střed dne 28. t. m. byl před čtyřčlenným senátem zemského trestného soudu v Lublani na dva měsíce do žaláře odsouzen B5letý farář F. Fe- jančíč z Gočí u Ipavy, ostatní obžalovaní, po- čtem 8, poděleni byli 3—6měsíčným tuhým vě- zením. Trestná záležitost jest úplně politického zabarvení. Jeť to běsný boj krajinských kleri- kálů proti národní straně svobodomyslné. Farář byl dříve missionářem v rozvětvené tu kon- gregaci lazaristů, přede dvěma roky vstoupil do lublanské diecéze a hned započal pletichářské, štváčské a škůdnické svoje dílo. K tomu se mu hodilo všecbno: kazatelna, zpovědnice, udílení svátostí, tak že mu státní zástupce p skončeném přelíčení sám veřejně dokázal, že se ve všem svém jednání řídil odporným jezui- ským heslem: »účel posvěcuje prostředky«.
Lublaň Gočit
19 article
boji tom počínal si farář tak ztřeštěně a náru- živě, že na kazatelně řval každé neděle proti svobodomyslné straně, že jsou to samí psi, oslové, blbci, že nepatří do kostela, nýbrž do chléva, svobodomyslné časopisy že jsou hanebné a sprosté; dále káral každé neděle (jen asi tri kázaní v tom dvouletém období nebyla těmi názvy vyšperkována), že má každý povinnost právo, dáti členu svobodomyslné strany »n hubu«, ke kříům a k biřmování zakazoval bráti kmotry svobodomyslného smýšlení, poroučel ro- dičům, aby svým dětem nedovolili kdekoli obco- vati s dětmi svobodomyslných občanů, a vůbe při každé příležitosti řádil tak zběsile, že jeh strana tím povzbuzena a poštvána, napadla dne 28. října loň. r. v Gočích u Ipavy shromážděné stoupence svobodomyslné strany při taneční zá- bavě, k čemuž dal bezprostředně podnét fana- tický farářsám. Při té příležitosti rozzuření rozvášnění klerikálové zranili kamením mnoho osob, hostinec svobodomyslného hostinského obecního starosty p. Žgura v pravém smyslu obléhali a bombardovali, starostu samého zranili a rozbili všechna okna hostinské místnosti Farář byl odsouzen, jelikož vše ostatní zapíral, pro svádění ke křivé přísaže k onomu trestu.
Goč
20 article
To jsou smutné poměry !! A ten přípud. žel bohu, není ojedinělým, anoť všecko krajin- ské kněžstvo je nyní tou měrou podrážděno rozeštváno dřivějším biskůpem fublaňským, nějším kardinálem Missijou v Gorici a nyněj- ším biskupem lublaňským Jegličem, že ustrnule patříme na to bláznivé řádění, jež jest jak předzvěstí, jak to bude v Rakousku vypadat až klerikálové, sesílení jezuity, z Francie vy strnaděnými, vezmou osudy národů do svých rukou. Ten divokýcpoy vede a podněcuje známý vám ze zasedání říšské rady dr. Šusterčič, lu- blaňský advokát, se svým shodným« spojencem drem. Vencanjzem. S tím zuřivým nepřitelem vší osvěty má národní strana krajinská tuhý boj, není tudiž divu, že jsou nyní všechny mysl rozvášněny a roztrpčeny do nejvyšší míry, když jde o volby do zemského sněmu. Přece však kojíme se nadějí pevnou, že národní svobodo- myslná strana v Krajině se svým neohroženým vůdcem drem. Tavčarem vyjde z tuhých voleb vítězně a pak ukáže těm tmářům a zpáteční- kům, těm štváčům a rozzívencům, že nežijemo více ve středním věku pod hrůzovládou inkvi- sice a hořicích hranic, na nichž by upalovali svoje protivníky, nýbrž ve svobodném, probudi lém, osvíceném XX. stolot.
Missija doktor Šusterčič Tavčar Gorica Rakousko Francie národní svoboda
21 article
Polsko-český spor o Slezsko. »Dzienník Polský« počal uveřejňovati články svého zvláštního zpravodaje, vyslaného na dů- věrnou poradu frýštáckou. Článek prvý byl dost klidný a věcný, tak že jsme se těšili, že usly šíme jednoho z těch rozumných Poláků, kte ve Frýštátě pozdvihli hlasy své proti těm no vým Lisověíkům druhu p. Frydla, kteří prot Čechům slezským zahájili nynější boj. Avšak článek druhý budí v nás podezření, že o sporu polsko-českém o Slezsko píše do »Dz. Polského« p. Frydel sám, tak je plný útočného fanatismu a nevybíravosti ve slovech. Píše: »Češí v uhelném revíru skutečně dopou- štějí se velmi břidkých činů naproti národnosti polské, s druhé pak strany jistá čášť novinář- stva českého nehodným způsobem zašahuje do této věci. Polemický ton jejich článků je výzý- vavý a pobuřující. Češi ve Slezsku berou si z vzor Němce, a to na jich druhu nejpodlejším, povyšujícím násilí na ideál, nestydícím se za nejnižší podvod, hanobení a falšování. »Glos ludu slonskego« jen Čechům stejnou mincí od- plácí. České listy ve Slezsku vedou si zrovna podle. »Těšinské Noviny«, »Dennik Ostravský« a j. v tom vzhledě vodi pravě dostihy. Píšou celkem po německu, byť jazykem českým. Svým neokřesaným sprostáctvím a ničemností záměr dělají ostudu celému Slovanstvu.
Polák Čecho slezský Frydel Čech Glos Slezsko Dz
22 article
Slovanstvu tím zajisté neslouží, nýbrž jen Němcům. — Podlostí války s české strany musí se každý pobouřiti, Rozvážná a slušná čásť če- ského tišku má povinnost vystoupiti proti če- skému korsárstvu novinářskému. . Hloupým a nestydalým je pokřik těch novin: Poláci po- polštují Slezsko1 byloť Slezsko v pravěku a jest vůbec polskép proto nepotřebuje, aby bylo po- polšťováno.« Takové hrubé kusy čtyři dní po schůzi trý- štácké, která se usnesla zachovati s Čechy dobrý poměr aspoň do roka, to je přiliš brzo ! Pri pouštíme, že uvedené žaloby na české noviny ve Slezsku nejsou bez oprávnění a Ala s mluei někdy p. Frydel v »Glosu ludu slonskego« jinak Není on příčinou, žese v Češích pobouřila krev a že mu spláceli stejným za stejné? Česká ve- řejnost zajisté by působila na český tiska ve Slezsku, aby zachoval i ve sporech s Poláky všech pravidel slušnosti, ala totéž musilo by se státi na straně polské. Ale z polských vážných orgánů žádný kromě »Glosu Narodu« a posledně i »Přeglondu« slezské fanatiky nenapomíná, na- opak, jak »Dz Pol.« ukazuje, ještě jim své sloupce propůjěují. Na schůzi frýštácké byli pouze Poláci, oba- polné příměři s Čechy tam uzavřeno nebylo. Avšak přes to, když shromáždění uznalo, aby s Čechy zachována byla dobré vůle, mělo každému účastníku napadnouti, že již od zejtřka má se psáti ve všech národních listech polských o Češích ve Slezsku jinak, než dotud, aby Češi viděli dobrou váli a zbaveni byli podezření, že shromážděn ve Frýštátě pánové jinak mluvili ve schůzi to. co přijíti mělo do veřejnosti, a jihak po spo- lečné večeři, když začaly přípitky a jazyky se rozvázaly.
Němec Polák Al Čech Přeglonda Dz Pol Slezsko Čechy Slezsko 1
23 article
My neomlouváme žádnou neslušnost, byla-i spáchána na české straně; to zůstavujeme listům obviněným. Avšak jedno připomínámo pánům Polákům: oni jsou ve Slezsku počtem silnější nad Čechy a jsou podporováni v hoji proti Čechům všemi živly: Němci, spolkem Gustava Adolfa, vládou. Jestliže Češi, stojíce naproti ta- kové přesile, někdy si odlehčí slovem, nepatřicím do dobré společnosti, to se vysvětluje a omlouvá jejich zoufalým položením v boji jednoho proti všem. Avšak neslušný, příkrý a vášnivý ton v tomto sporu nedá se omluvíti na straně polské. My, kteří z rozmánů každého Poláka si před- stavujeme jako narozeného kavalíra, divně se na to díváme. Článek »Dz. P.« dále dokazuje z výsledko posledního popisu obyvatelstva, že Slezsko vždy bylo ethnicky polské. Výsledky toho popisu, jejž my Čechové zavrhujeme a neuznáváme, byly ve všech českých listech oznámeny a přetřeseny, proto ty číslice netřeba opakovati. Avšak pro nás Čechy následuje z nich něco jiného, než pro sebo vyvozují Poláci: to totiž, že česká ná- rodnost ve Slezsku je dána ve psí, že tam s vě- domím a dovolením vlády každá křivda na Češíeh je možna, tak že se v nás budí pocit, jakoby Slezsko bylo vybráno za ten úd historického státu českého, který má býti nejdřív amputován. Zdá se nám věru, že jen za tou příčinou byli zvláště Moravané hypnotisováni smiřovačkami. Historické právo české koruny na Slezsko »Pz. P.« formálně uznává, a to nám pro- zatím postačí jako poučení z této episody pro nás plynoucí: že historické právo státu českého, byť nepotvrzeno, má ohromnou sílu i pro za- chování jednoty národa českého.
Polák Čecho Němec Čech Dz Moravan Pz Čechy Slezsko spolek Gustavo Adolf
24 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 30. srpna. Staré Srbsko. Nestor, zpravodaj »HoB. Bpee«, vráti se z cesty po Balkáně, líčí, kterak došlo kle tošním bestiálnostem arnautským. Nynější položení ve Starém Srbsku začalo se připravovatruž počátkem května. Tehdáž by svolán arnautský sjezd do Luky a z Peči o volán energický ochránce pořádku mutesari Sulejman paša. Možná, že obě události soe- visejí. Prvá byla krajně nepřijemna Rakousko Uhersku proto, že na sjezdě v Luce poprvé a ozval arnautský protest proti tužbám rakousko- uherským a že tam celá řada arnautských vůdci byla obviněna ze zrády vlasti ve prospěch R- kouska. Ani to nemohlo býti Rakousko-Uhersku milo, že sjezd lucký usnesl se profiviti se stavb rakousko-uherské dráhy. Na štěstí pro Rakousk sjezd nebyl valně navštíven. V každém případě pouhá možnosť takového odporu pobídla rakousko -uherskou diplomaci k větší podnikavosti, zvláště když ještě brz na to Arnauté v Dakově zajali rakousko-uher ského poddaného Davidoviče, jenž už několik let po Balkáně se potuluje, »opravuje« mapu Balkánu a má dvojí průvodní list: jeden na jmeno Davidovič a druhý na jmeno David Kohn. (Arnauté myslili, že Davidovič-Kohn je přestro- jeným c. k. vysokým důstojníkem a v tomto podezření byli utvrzeni, když turecké úřady, přesvědčivše se o osobnosti zatčeného, měly se k němu se zvláštní uctivosti.) Proto možno, ze odvolání Sulejmana paše stalo se následkem rakousko-uherského vlivu.
Sulejman Davidovič Kohn Praha Srbsko Balkán Luka Peč Rakousko Uhersko Rkousek
25 article
Dávno již bylo pozorováno, že rakoušu agenti znepokojují se po každé, když so v Nové Albanii ustaluje jakýs takýs pořádek. Arnaulě nesmějí zůstat klidnými. Oni musejí býti do- nuceni zapomenout na svou malou protirakouskou demonstraci, oni musejí býti zaměstnáni, musejí míti nový denní zájem. Za tím účelem byl velmi chytře vymyšlena nová protisrbská štvanice. Okolnosti byly příznivy. Se zlepšením rusko- srbských poměrů přirozeně zhoršil se pomě mohamedánů k ujařmeným Srbům. Srby ne- náviděli, ale nebáli se jich, myslíce, že se jich Rusk neujme. Jinak jest nyní. Všichni jsou bezpečni, že za Srbskem stojí Rusko, a Ruska Turecko bojí se nejvle na světě. Úloba rakousko-uherských ageniů byla tedy velmi snadná. Třeba bylo pouze vzbuditi v Ar- nautech podezření, že pokorná dosud srbská rája chová zlé úmysly proti mohamedánskému panství, opírajíc se o Srbsko a Rusko. Už o času kretské samosprávy rakousko-uherští agent rozněcují Arnanty perspektivou, že i jim se do- stane samosprávy v Makedonii Tentokrát byla puštěna mezi Arnauty po- věsť o srbsko-bulharské mobilisaci a o spiknutl Srbů starosrbských proti mohamedánům. Za- hájeny obyčejné v takových případech prohlídky srbských škol a chrámů. U několika srbských učitelů nalezeny vlastenecké srbské písněl o příšu svobodě a minulé slávě a pod. Písně tyto, ač- koli tureckou censurou byly dovoleny jako ne- závadné, najednou viděly se tureckým úřadům velezrádnými. Začalo zatýkání učitelův a duchov- ních. Všichni učitelé z Novopazarska prchli d Srbska. To bylo koncem května.
Srba Rusk Arnauta Albánie Srbsko Rusko Turecko Ara Makedonie
26 article
Tehdy byl ubit jeden z nejlitějších vrahá křesťanů, Sulejman aga Tokalič z Kuzmičeva. Z vraždy obviněni Srbové. Uprostřed června vy- hozena do povětří zeď domu Mustafy paše Čija- toviče. Bylo to patrně nastrojeno, aby Srbové mohli býti osočeni. Na srbské hranici Albanci počati pravidelné oblehání srbských pohraničních srubův a přestřelku se srbskými Braničarv. V Novém Pazaru kolovaly pověsti, že Arnauté hodlají Srby vyrubat. V čele arnautského hnuu stojí prištinský mutesarif Džemal beg, jenž má v Cařihradě mocného protektora Edhema pašu, mušira (polního maršálka), svého příbuzného. Dříve se s Arnauty nesrovnával, nyní praeuje s nimi ve prospěch Rakv uiska. V Cařihradé ztrácejí hlavu, nevědouce kuy kam a začinají věřiti nejdobrodružnějším žva- stům. Vše to je následkem pověstného tureckého systému, jenž dává každému vyššímu úřadníku právo přímého styku se dvorem, t. j. dělat in- triky na vrub kollegů. To v Turecku nazýva » vzájemnou kontroloue.
Sulejman Tokalič Srba Mustafa Čija Arnauta Rakv Nový Pazar Cařihrad Turecko
27 article Ruština v Srbsku.
Ruština v Srbsku. Nynější vláda Vujičova chystá se učini řadu opatření za tím účelem, aby se lépe roz- vinuly mezi Srbskem a Ruskem styky vědecké, literaturně a obchodní. Ruský jazyk zaveden už jako povinný předmět ve vojenské akademii. Totéž nyní stane se na škole obchodní a na veliké škole zřizena bude škola ruského jazyka. Mimo to na obchodní škole bělehradské předná- šeno bude ruské tovaroznalectví, jehož učitelem bude Rus. O těchto věcech ministr měl důkladné porady s ruským generálem Švedovým, jenž ne- dávno do Bělehradu zavítal. Katolíci Němei a Poláci v Německu. Mezi kutoliky Němci a Poláky v Némeck vyhlubuje se čím dál tím širší propast. Poláci s rozhořčením znamenají, že podpora katolické církve, poskytovaná dosud Polákům ve věcech národních, je neupřímná, ano že Polákům spíše škodí, než prospívá, protože energii jejich roz- děluje, aby se nemohla všecka obrátiti k do- sažení tužeb národních. Nastalo vsájemné roz- mrzení, jež se dosud stupňovalo tak, že se mluví o brzké a nenapravitelně roztržce ve straně středu (katolické) na říšském sněmu ně- meckém, z níž polští poslanci vystoupí. Du- chovní polští stojí úplně v táboře národním.
Vujičův Švedův Němei Polák Němec Srbsko Rusko Rus Bělehrad Německo
28 article
Oleje do ohně přilila rozmluva polského kněz Lisa, redaklora časopisu »Viarus«, kterou měl s rejnokolínským urcibiskupem. Protože je vl- mi charakteristická, podáváme ji do slova, jak ji vypisuje sám kněz Lis. Přibyl jsem do paláce arcibiskupského. »Pochválen buď Pán Ježiš Kristus«, po zdravil jsem vstupuje do sálu. »Na věky, amen! Čeho sobě pan pále přeje ?« »Přišel jsem ve věci »Viarusa Polského. »Pan páter dávno ví, co má činit. Řel jsem mu to v Bochumě. Polských novin t netřeba a prosím, aby »Viarus« byl zastavene »Vím proč: pan Studt (zemský presiden vestfalský) toho si přeje.« »I já chci mít pokojll« »Kdyby apoštolové bylí tak říkali, dos bychom všichni byli pohany. Nerozumím, proě bych měl zastavit »Viarusa«, jenž má všecky podmínky trvání.« »Pan páter tam píše pobuřujíci články.« »Vaše Excellence nerozumí polsky a prot nemůže věděti, co tam píšu. Rád bych věděl, kdo Vaší Excellenci ty články ztlumočil a jak se to stalo.«
Lisa Viarus Přibyl Kristus Studt páter