ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 96292020-661b-11dc-9bfc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 105, person 47, org 6, work 1
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 31. srpna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 240.
4 article
priohami (euený Gbzor v luředu, ptodp láoí no Prazo v sdminlstra. n mřel n čtrrt lela . . . - so " drojí. donánko etrt lobae sijs ikác za měsís . . . s Pošteu n aurre l eia arojr ziinio
5 article
Podivné sousedské zábavy. Bukurešt a Pešť provozují asi ode dvou týdnů z brusu nový způsob — politiky míru, k níž se hlásí, jak známo, nejen dvojspolek, ale i trojspolek. Rumunsko jest tak zvaným čtvrtým členem trojspolku, Uhry pak poklá- dají se za blavní sídlo rakousko uherských politiků trojspolkových, a proto nutno si soustředěněji povšimnouti poplašných zpráv, kteréž v poslední době z hlavních měst obou zemí s divadelní okázalostí se rozšiřují. — Záminky k šíření těchto zpráv uváději se několikeré, zvláště však jest to: »znepo- kojující« obrat v zemích balkánskýehi!' kde stambulovšttna a milanovština dohrála svuj úkol; dále objevení se ruských torpedových lodic v ruském rameni dunajském Kilii,a konečně soustřeďování ruského vojska,“ jež prý dle oněch zpráv se děje na řece Prutu proti Rumunsku. Tyto okolnosti, zvláště onen »znepoko- jující« obrat v zemich balkánských, jsou p dokladem, že Rusko zamýšlí se vyzouti z do- hody v Petrohradě r. 1897 s Rakousko- Uherskem učiněné, dle níž oba státy prý s smluvily, že budou sledovati na Balkáně po- litiku zachování posavadního stavu. Vše to vyznělo ondyno v bojovný článek »Pest. Llovdu«, jenž žádal určité vyzvěděn na Rusku, zdali na ujednání onom trvá čili nic, aby i Rakousko-Uhersko si takto zjed- nalo »naprostou volnosit ve svý c rozhodnutíche. Ba jednotlivé časopisy mluvily již o opa- třeních, o nichž se stala usnesení v Išlua jeden dokonce se i dovtípil, že byla do Rusk poslána ve věcech vzpomenutých jakási »di- plomatická nota«. Zprávy více méně stejného znění vy- cházejí nejprvé v listech uherských, vyšky tují se též ve způsobě původních vídeňskýe dopisů i v časopisech berlínských, na př. v berlínském »Tagblatfu« pod zvučným nad- pisem »Rusko v pohotovosti«.
Uher Pešť Rumunsko Rusko Petrohrad Rakousko Uhersko Balkán Rusk Tagblatf
6 article
Také anglické »Times« přinesly sou časně s některými listy rumunskými zprávu, v níž upozorňují na to, jak důležita byla poslední návštěva rumunského předsedy mi- nisterstva Sturdzy, kterýž spolu zastává úřa ministra války, již vykonal u ministra za hraničných záležitostí hr. Goluchovského Pan Sturdza, píše doslova list rumunský počínal si při tom »s promyšlenou okáza- lostí«! dal se provázeti vojenským zástup- čem (rumunským), pověřeným ve Vídní, roz- mluva jeho s hr. Goluchovským se tak pro dloužila, že dá se předpokládati, že se tý- kala se nejváznějších věcí, a to v okamžiku. kdy nebylo již od let kritičtějších poměr na východě evropském. Rumunsko, připo- jivši ke trojspolku, sleduje společný cíl s ním: odmítnouti přehmaty společných od- půrců a býti s to, postaviti se v mravní i hmotné pohotovosti i proti nejvážnějším událostem. Dále se oznamuje z Pešti, že ve sně- movně uherské, jež se tyto dny shromáždí, podán bude dotaz o výletu ruských lodi ramenem dunajským Kilií až ke Galaci a že učiněno bude vyzvání k vládě, aby hr. Golu- chovský se vyslovil o úmluvě petrohradské z r. 1897, by i Rakousko Uhersko v Make- donii a v Srbsku mohlo na dále činiti, co mu bude libo. Co se týče okolností, jež jsou východi skem vzpomenutých »poplašných« zpráv. nutno si připomenouti, že před návštěvou ru- ského velkoknížete v Bulharsku meškal ná- čelník generálního štábu Beck po delší dobu v Rumunsku a že tehdy se psalo o doplněn úmluv trojspolkových s královstvím rumun- ským.
Sturdza Gola Beck Vídeň Rumunsko Pešť Rakousko Uhersko Srbsko Bulharsko
7 article
Ohledně soustřeďování ruského vojsk na Prutu možno býti v době nynějších pod- zimních manévrů, jež se konají ve všech státech, mínění různého, čo se Však týče výletu ruských torpédových lodic, ten není asi v odporu se smlouvou berlínskou z roku 1878. Dle této smlouvy čl. 45. přiřknuto severní rameno dunajské Kilia v úplné vlastnictví Ruska, a ohledně pobytu válečných lodí v ostatním území dunajském praví se ve čl. 52. téže smlouvy doslovně: Žádná válečná loď nemá od Železných vrat dolů po Dunaji jezditi, leč loďky lehké, usta- novené ke službě policie říční a úřadů cel- ních. Avšak lodi válečné velmocí při ústí Dunaje postavené mohou jezditi vzhůru až do Galace. — Dle toho jest poplach o výletu ruskýc torpédových lodic způsobený dokladem ne- znalosti dolýčných ustanovení smlouvy ber- Jinské.
Rusko Dunaj
8 article
Ku poplašným zprávám chovají se zdejš vládní listy odmílavě, ale zaznamenávají je žurnalistika vídeňská pak z části je rovně odmítá, z části však je pokládá za zjev ne- příznivý; k posledním náleží i »Reichswehr«, list jinak střízlivý. Některé listy považují ze- jmena rozčilený článek »Pester Lloydu« z vážný, protože i vídeňský zahraničný úřad užívá tohoto listu ke svým projevům »Neues Pest. Journal« dokonce praví: »Nej podivnější na těchto zprávách poplašnýc jest to, že právě ony časopisy, jež je přiná- šejí, pěstuji známě styky s úřadem zahra- ničným.« Časopisy uherské se při tom tváří, jak by vzniklý poplach byl s to, odvrátiti Rusk od jakýchsi jeho záměrův, ale ihned dodávají »Ostatně máme dnes balkánské země nejen hospodářsky úplně ve své moci, ale zaují- máme i takové silné strategické postaven na jihovýchodě, že můžeme odtud bez zvlášt- ních oblíží říditi chod událostí na balkán- ském poloostrově, kdybychom k tomu jednou byli donuceni.« Tu se ovšem každý právem může otázati, nač tedy tato novinařská kampaň?
Lloyd Neues Rusk
9 article
Kampaň tato spadá svými počátky do dnů, kdy uveřejněna byla neočekávaná zpráva, že car ruský navštíví Francii a že na své cestě se setká i s císařem německým Vilémem v Gdansku a s anglickým králem Edvardem. Možná dost, že tato zpráva způsobil v některých vídeňských a peštských kruzích překvapení, jež sesiluje se i projevy někte- rých časopisů ruských, kteréž mluví o přízní- ných poměrech rusko-německých a o sblížení Francie a Německa. Zároveň množí se do- mněnky o domnělých přípravách k zakročení ve válce Anglie v jižní Africe. Nezáleží-li tu někomu na tom, aby no- vinářskou vřavou podporoval Berlín při na- stávajícím setkání císaře Viléma s carem. čemuž zvláště nasvědčuje i součinnost Ru- munska, v jehož čele jsou též Hohenzollerové? Nejednou již takto nepřímo si připravoval berlínská politika půdu — k vlastním svým úspěchům. Ani Anglii nebude na škodu, když časo pisecká vřava o poměrech na Východě evrop ském posilní její postavení diplomatické, kte- réž není nyní přiliš závidění hodně. Ale od- budou-li se schůze carské s Vílémem a Ed- vardem úspěšně ve smyslu Anglie a Německa, jaký prospěch bude z toho vyplývati oněm kruhům ve Vídni i v Pešti, jež jsou nyní do- mněle znepokojeny? A zdá se, že účinky těchto schůzí a car- ské návštěvy ve Francii budou dalekosáhlé vřera upozornili jsme na ně dle zprávy »Gau- lois« o rozmluvě s diplomatem ruským, dnek pak »Nové Vremě« v témž smyslu, píše Návštěva carská nezůstane bez patrných ná- sledků na poměry a chod událostí nejen ve středu politického života Evropy, ale i na její okrajinách, kde neustává kvašení, jako na balkánském poloostrově.
Vilém Edvard Francie Gdansko Německo Anglie jižní Afrika Berlín Vídeň Pešť Gao Evropa
10 article
České bohoslužby v uzavíraném území. (Věnováno pořadatelům katolických sjezdů v Litoměřicích, v Kroměřížil a Olomouci, zejmena ale konsistořij lito- měřické) Jest všeobecně známo, jaké příkoří mus snášeti české menšiny v uzavíraném území, zvlá- ště ale ti hojovníci a přacovníci, kteří v popředí českého života v těchto krajích stojí, svou národ- nost zapříti nechtějí za kus toho »německého« chleba, kteří za rovné právo v úřadech, vel ško lách a v životě veřejném vůbec bojují. Ale snad není každému známo, že nejsou to jenom ně- mečtí pokrokáři, nacionálové a Všeněmci, ktet Čechy boykotují, z bytů a z práce, ano i z obel vyhánějí, když tito nechtějí se s rodinami po- němčiti, aneb aspoň »se přizpůsobiti« poměrům. což jest ostatně totéž.) Také h ier ar ch ie. vysoké kněžstvo,konsi stoře, zvlá- ště litoměřická a nas četných m- stech také němečti faráři, furorem teutonským prosáklí, necho vaj se vůči českým mensinám lépe, ale v některých případech diolcel a s snaží, německosnárodní fanati ky v nepřátelství vůči Čechů m- před stih no u ti.
Čecho Litoměřice Kroměřížil Olomouc Čechy
11 article
Jest to k neuvěření — aspoň laikům, kter poměry českých menšin znají jen z novin — al jest to přece pravda. Ti Kristovi učeníci, ti apo- šíolové lásky, snášelivosti, kteří ke každěmu stejně mají býti spravedlivi, kteří nemnají- jedné národnosti dávati přednost před druhou, ať uz z nevraživosti, či — z bázně před Němci, jsou hluši vůči všem žádostem za české bohoslužby ve městech a obeích, kde tisíce Čechů zije, an i tam, kde české obyvatelstvo přilivem dělnictva nabylo v posledních třiceti letech převahy nad obyvatelstvem německým, jako v jednotlivých ob- cích na Dnchcovsku, Teplicku, Mostecku, Bilin- sku, Ústecku a j. V těchto okresích máme veliké obce, čitající několik tisíe obyvatelů, z jedne třetiny neb z polovice českých, ale tito českých bohoslužeb dovolati se nejsou s to, ač žádost na konsistoř litoměřickou bývají opakovány, jako na př. z Ledvic, Záluží, Novosedlic a j. Ti vysocí důstojní páni v Litoměřicích a dílem také v Praze jsou hluši ke všem přáním a stižnostem českých menšin. Ne že by nevěděli, jak zvlášte Rudohoří od Labe až k Chomutovu a Žatci, Liberecko, Jablonecko, Trutnov a jiné okresy
Krist Němec Čecho Teplicko Bilin Ústecko Ledvice Záluží Novosedlice Litoměřice Praha Chomutov Žatec Liberecko Jablonecko Trutnov
12 article
a města jsou dnes národně silně smíšená —to ví dnes v Čechách každé dítě — ale domnívaji se, že Čech ze zvýku dá si stále líbiti každé bezpráví, stále bude mlčet, trpět anebo stěžovati si přestane, když odpovědi ani na druhou, třet žádost neobdrží. Proto mlčí, tvrdošijně mlč a když přece tu a tam jsou přinuceni, bývá od- pověd výhýbavá, nejasná, neb slíbí se »vyšetřen poměrů«. Toť bívá jediný »ůspěch« žadotel z českých mensín, úspěch to negativní, bez- cenný, poněvadž po tomto velkopanském slib zůstává všecko při starém. Čechům českých boho- služeb se nedopřeje, raději nechají se bez nich. Ani na sta dítek z českých škol nemá se zřetel, nechť chodí na německá kázání, jimž nerozumí,. na německé bohoslužby, kde musí býti němě. anebo — za kostel z dlouhé chvile skotačiti a mravní kal záhy se vrhati. Tak zajisté nepředstavoval si Kristus půso- bení duchovenstva, apoštolů lásky, kteří kaž- dému člověku, ať chudý či bohatý, ať Němec, Čech či Tatar, mají býti upřímnými rádci učiteli. Snad jinde jest lépe než v zemíc českých a ve Vídni; zde u duchovenstva — zvlástě vyššího, které těm druhým má sloužiti za vzor — nevidime vůči nám Čechům ani snášelivosti, spravedlnosti, nestrannosti, tím měně křesťanské lásky. Nejvýše ta láska hlásá s v modlitbách, tu a tam s kazatelen, v katoli- ckých časopisech — na sjezdechi katolických, avšak ve skutečnosti tu lásku k nám není téměr viděti. Nejlepsí důkaz vzorné péče hlierarchie vi- díme v uzavíraném. územi k če- ským menšinám, k tisícům chu- dých dělníků českých. Tam nám může býti a také jest měřítkem té lásky křesťanské k lidu če- skému jednání konsistoří, vyš- štho a částečně také nižšího du- ehovenstva národnosti německé, které zde rozhoďiu je.
Čecho Kristus Němec Tatar Čechy Vídeň
13 article
České menšiny — tisíce duší čítajíel z valné části v diecési litoměřické žijící, nesčí- slněkrát žádaly konsistoř, povolané kruhy z české bohoslužby, česká kázaní, za bohoslužby pro české dítky, za kněze, kteří by s českými ovečkami dovedli se dorozuměti jich jazykem. Mohli bychom uvésti jmena míst, která žádosti takové podala — z některých dvakrát, třikrát — ale na vyřízení podnes čekaji Ani se jim neodpoví! Co jest toho příčinou? — U některých velkých pánů snad furor teutonský, klerý v po- sledních desítiletích všecko šmahem uchvacuje a také pod háv duchovní se plíží. Tito páni jsou přilis Němci, než aby k Čechům aspon objektivnost mohli ukázati. Jinde jest to — strach před Němei, zvláště před táborem Wolfovým. Čí více hlásá, štři se učení hlasatelů »Los von Rom«, tím více výsoké duchovenstvo strachy se teteli, do kouta zalézá a ztrácí ze strachu před budoucností poslední stopy soudnosti, ne- strannosti, spravedlnosti — o křesťanské lásce ani nemluvě. A pak ti páni ještě mají odvahy předt- stci lidu českého mluviti o lásce k němu ? Máte nás důstojní a velební pánové za takové nevědomce zabedněné, že myslite, že uvěříme vašim heslům, jež jste vztýčili v Kroměříži, v Litoměřicíeh, v tom sídle křesťansko-katolicko- německého strannictví vůči českým menšinám Skutky za vás mluví, ne sloval a V drobném prodejí ranní čísle o sobě . adni. .. . . . . a zh ve hlislkich na venkors nní časle.
Němec Čecho Wolfův Los on Rom Kroměříž Litoměřicíeh křesťanskýkatolický
14 article
dnslednt Inseraty plati ze hotově paplo cen srty prjmadplnt- ram nachírejí se tis reds vea tIskárna eapodíce „ Národnich Liská. Hakopiny se novzseoi
Národnich Liský
15 article
skutky, jednání vaše den co den potvrzuje, že jste Němci smýšlením — ne lidé, apoštolé lásky a spravedlnosti. Obracite se k českému lidu v uzavíraném území hrdě zády, stavíte se hlu- chými, když se jedná o kousek spravedlnosti k českému lidu, máte tu lásku, Kristovo čisté učení jen na jazyku, v srdeích ale buď püslo, aneb — germánskou nenávi sť k lidu slovanskému, zakrytou kněžskou kleriko u. Chci vám tuto uvésti seznam měst a obcí v severních Čechách, kde žijí tisíce Čechů, avšak českých bohoslužeb postrádají buď na prosto, aneb jen jednou za delší čas z milosti se jim uspořádá kázaní, mše. Jsou mezi nimi četná místa, odkud český lid podal žádosti za české hohoslužby, za české kněze, ale bez vý- sledků. V samém sídle biskupa litom ěři- ckého konají se sice české bohoslužby, ale — vzhledem k početnosti místních Čechů, jakož i vzhledem k osmi českým a několika smíše- ným obeím, z kterých lid do Litoměřic do chrámu chodí, měrou nedostatečnou. Na české bohoslužby v postě putuje lid náš v davech, chrámy německé jsou zpola prázdné. V sousedním městě Lovosicích, kde žije 1800 Čechů, kam přísluší k soudu 13 če- ských a několik smíšených obel, jsou bohoslužby pouze německé, ačkoliv duchovenstvo jest české. Ovšem, není mu dovoleno české bohoslužby konati.
Němec Kristův Čecho Čechy Litoměřice Lovosice
16 article
V Ústí n. Labem žije asi 8000 Čechů, v Krásném Březně, nyní s Ústím slou- čeném, kde jest česká škola se 320 dětmi, mezi 4000 obyvateli jest většina česká, v okolních obcích, jako v Trmicích, Předlicích, Neštomicích a j. žije tisíce Čechů, ale- bohoslužby jsou všude jen německé — až na Ústí, kde po osmnáct let pouze každou první neděli koná se české kázání a požehnání, v postě pak každou neděli. Obrovská návštěva českých bohoslužeb, zvláště v postě, podává pádný důkaz, jak velice jest jich rozšíření za- potřebí, nehoť lisíce zdejších Čechů obojlho po- hlaví německy ani neznají, V Chabařovicích zije 800 Čechů, okolní obce mají silné menšiny české, ale boho- služby jsou zde jen německé. Kaplan v Cha- bařovicích jest Čech, ale české bohoslužby slou- žiti nesmí. V Podmoklech, v Děčíně a okol žije tisíce Čechů, však bohoslužby jsou jen ně- mecké. Teplicko jako sousední Chabařo- vicko, Duchcovsko, Bilinsko, Mo- stecko jsou dnes okresy ve skutečnosti ná- rodně smíšenými. Není zde obce, aby v ní ne- žili Čechové, v některých dosahují tito třetiny. poloviny všeho obyvatelstva. V Teplic ích zije aspoň 2000 Čechů, česká veřejná škola má téměr 300 ditek pouze z Teplic. V sou- sedních Trno vane ch, které mají přes 7000 obyvatelů, z nichž asi 2000 české národnosti, má česká škola matiční na 700 dítek z Tr- novan, Novosedlic, Proboštova, Bystřice, Bystřan, Sobědruh a ji- ných obel, vesměs silné minority české vyka- zujících. V Košťanech se 3500 obyvateli, rovněž na Teplicku, jest matiční škola s více jak 300 dětmí z Košťan a sousedních silně smíšených velkých obeí Cukmantlu, Ol- dřichova a Jeníkova. České menšiny vykazují Řetenice, Malý Újez d, D u bl,
Čecho Kaplan Krásný Březno Ústí Trmice Předlice Neštomice Chabařovice Čechy Podmokly Děčín Duchcovsko Bilinsko Teplice Novosedlice Proboštov Bystřice Bystřany Sobědruhy Teplicko Košťany Cukmantl Ola Jeníkov Řetenice Malá Tropez d
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Husinec a jeho okolí, střed šumavského ráje.*) Ceským turistům a výletníkům připomíná Břetisla Jedlička-Brodský. Letos brzy z jara, když Pražáci, jejichž plíce přes zimu notně byly znečistěny nalokaným vzduchem našeho velkoměsta, toužebně již če- kali, až v krátké dovolené bude jim možno osvěžiti se čerstvým, venkovským vzduchem, v té době, kdy každý již ve spoustě inserátn s roznícením hledal »vhodný letní byt«, v té době proběhla našimi denními listy praskrovničká zprávička čilé naší Pošumavské jednoly. Zpráva ta prostými slovy zvala Pražáky. aby volili k letnímu pobytu známé místo Hu- sinec, ležící pod samou Šumavou a posky- tující hojnost vycházek a výletů na blízké před- hoří šumavské, porostlé kolkolem krásnými zdravými lesy. I mně dostala se tato zpráva do rukou. Husinecl Kdož by nevěděl, že jet rodně místo našeho národního mučenníka Mistra Jana Husa! Tedy již pověst nepalrného městečka činil na nás příznivý dojem. Vědomi, že bychom mohli prožíti prázdniny v rodišti jednoho z nej- proslulejších Čechů a posvětiti dobu našeho prázdna vzpominkám na nezapomenutelnéh našeho krajana, hrdé to vědomí rozvlnilo naše nitro a zatoužili jsme zajeti do těch krajů. Však potřebujeme někdy rozníceni! — Rychle tedy Kafkova »Průvodce po Šumavě do ruky! Tam ze stránky 87. dovíme se, že Husinec leží v krajině dosti pahorkaté a že možno odtud konati velké množství různých výletů na Šumavu. Dále čteme ve jmenovaném průvodci: Městečko Husinec má vlce než pů- druhého tisíce obyvatelů, vesměs Čechů, jest spojen dráhou s Vodňany, Prachaticemi, poštou s Vimperkem a Volyní. Vhodný bod pr letní nebo prázdninové sídlo Lesy vzdáleny jsou na čtvrt hodiny pěšky. To by se nám všechno zamlouvalo. S chutí tedy dopsali jsme čilému a ochet
Jedlička Brodská Pražák Hu Hus Čecho Kafkův Šumava Vodňany Prachatice Vimperk Volyň
18 article
Za pomoci: Kafkova »Průvodce«, Ottova Na sčného Slovníku, Šubertova díla »Čechy« nému místnímu odboru Národní jednoty pošu- mavské v Husinci a již ve třech dnech měl jsme zamluvený slušný byt, jejz jsme si lehce vybrali ze zaslaného seznamu vhodných letních bytů husineckých. Světlý, suchý pokoj, s ranním sluncem, vyhlidkou na okolní vrchy, nabízel se nám v ceně za osobu od 4 do 6 zl. Strava v ho- stinci, po případě v domácnosti za osobu denne 60—80 kr. Ceny zajisté levné v porovnání s letními byty v blízkém okolí Prahy u Dobřichovie, Řevnic, Čerčan, Stránčie, Jiren a jinde. Dlouho nedali jsme se pobízeti a sotv nadešel prvý den naší dovolené, ranním vlakem vyjeli jsme z Františkova nádraží přes Beroun. Přibram. V poledne poobědvali jsme v Protivíně. po obědě dorazili do Vodňan a zde přesednuvše na lokální dráhu, dospěli jsme odpoledne po 4. hodině do Husince. K nemalé radosti svojí seznali jsme,ž v stanici Husinci vylezlo několik dam i pánů vesměs pražských výletníků.
Kafkův Ottův Šubertův Čecho Praha Řevnice Čerčany Stránčie Jiren Františkov nádraží Beroun Protivín Vodňany
19 article
Však výletníky poznáte již z daleka- vždyeky jeden člen rodiny nese deštníky různých barev i hole různých tvarů sepjaté v jeden svazek tenkým motouzem. Ze stanice do Husince je malá půlhodink cesty pěšky. Poněvadž však na nebi počali v lézati podezřelí »bubáci«, vsedli jsme do pošty a za poplatek 20 kr. dostali jsme se pohodl do Husince. Za okamžik jsme seznali, jak bylo výhodn. že vsedli jsme do pošty. Mraky seběhly se v lice rychle a za chvilenku kapky deště pravi delně plácaly do lesklé střechy pošty. Z dál duněla bouřka: Již dojížděli jsme k Husinci, jenž mez šumavskými vrchy poeticky v údolí se rozložil když zaslechli jsme zvuky zvonku z blízké bíl věžičky. Tázavě pohlédli jsme na sebe. »Snad již nezvoní zde klekání?« mimo děk jsem pronesl. Bylo asi pět hodin. »I toto !« ozval se pošťák, jenž postřeh naši otázku. »Vejrovští zvoni proti bouřce«. vysvětloval, ukazuje na blízkou nepatrnou ves- ničku Vejrov, jež tak malebně vyjima a se n svahu povlovně se zvedajícího kopce šumav- ského. Zatanula nám na mysli případná plsen : »Vesničko má, pod Šumavou, s poesií tak dumnavou«
Vejrovský Šumava
20 article A Vejrovští bouřku zahnal
A Vejrovští bouřku zahnal Bližili jsme se k Husinci. Pošťák přiloži trubku k ústům a čistým vzduchem vlnily s zvuky: »Jede, jede poštovský panáček . .« Příjemně naladěni vynašli jsme svůj byt leč únava, jež po dlouhé cestě se dostavila, nu tila nás k odpočinku. Tedy »dobrou noc« zatím a zejtra pod- nikne se mnou laskavý čtenář aspoň v duchu několik výletů do krásného šumavského kraje. Mezi nejzdařilejší patří výlet na hor Boubín (1362 m.). Cesta vede vás nejprve přes starobylé české město Prachati ce, v němž ovšem neopomenete se zastaviti. Když vstoupite do Prachatic starobylou do- lejší bránou, v jejíž zdech pevně zatknuty jsou veliké železné kule, z děl Žižkových vystřelené, zdá se vám; že vám ten statný vojvoda středo- věký schází. Připadá vám, jako by bylo již zase potřebí, aby z blízka i z dáli zahřměla děla Žižkova, zazněla Husova zlatá slova, vrátila s Prokopova světlá doba reformatorská a obnovila se zase Jiřikova politická moc a česká sláva. S tímto zlatým snem vcházite do starýe Prachatic. Ale prvé rozhlédnuti po městě nemile ze sna toho vás vyruší. Nad obehody čtete česko-německé, i ně- mecko-české (ne-li jen německé) nápisy firem, na nárožích německá návěští, po ulicích německý hovor. Český živel v Prachaticích v poslední době velice se sevrkl a Němei nadutě roztáhl se v městě, jehož každý skoro kámen byl svěd- kem naší bývalé slávy Zajdele do České besedy. Tam solva dra, tři hosté. Za to na plzeňském pivě v protější německé restauraci je živo a v zadu v koute u stolu tlumeným hlasem baví se deset Če- chů . ..
Žižkův Husův Prokopův Jiřikův Boubín Prachatice Žižkov Český beseda
21 article
Hostinský v České besedě brzy uvádí vá do drsných poměrů národnostních. Vypravuje: »Byl zde český lékař asi před třemi roky. Usadil se tady s podporou Nár jednoty pošumavské. Ale Němci ho pronásle- dovali při každém kroku. Byl nucen vycházeli z domu ozbrojen zbraní. A přece mu Něme několikrát vytloukti okna v bytu. Když pak kdysi chráně svůj zivot postavil se násilníkům na odpor, byl z veřejného násilí obžalována jen s namáháním ušel trestu, o nějž Němci vší silou se zasazovali. Asi za čtvrt roku se odtud vystěhoval.« Hostinský se odmlčel. »A jak vám se vede«, ptali jsme se. »Již jsem dal výpověď«, dodal s trpkou resignací. »Nemohu tu vydržeti. Společnost je tu docela rozbitá,« »Což je tu tak málo Čechů?« ptámese »Oh, Čechů dost, jen kdyby sem všichn chodili«, trpce si stěžoval hostinský. »A proč sem nechodí ? »Někteří jsou přiliš vlažní a jiní — kte by chtěli, nemají dovoleno od svých předsta- vených.« Citili jsme thu oněch slov a byli bychom ještě leccos mohli vyslechnouti, ale pokročilý čas nutil nás vykročiti dál. Za Prachaticemi dostanete se do Zá- blati, osadyl to, kde česká národnost silněje promíchána němčinou.
Němec Čecho Prachatice Zá
22 article
Odtud asi za hodinu dorazite pod Bou- bin. Vystoupivše po celohodinné cestě (stále téměř lesem) na vrchol Boubína (1362 m) trpce jsme zklamání, jestliže těšili jsme se na pěkný rozhled po okolních šumavských veliká- nech. Vrchol Boubína porostlý je téměř celý hustými lesy, tak že jen z části otevře se nám panoráma na jihovýchod, na Š rei nter (1263 metry), Vysoký Chlum a na Blán ský Les. Sestoupivše cestou v pravo ke K níž ec mu Stolu dostanete se k pralesu lu kenskému. Shlédnutí této vzácné podívané. jež nám příroda zřídka k vidění poskytuje, od- mění vás vydatně za dosti namáhavou cestu Prales zmíněný zaujímá plochu 86 km nedaleko poloka kapelského a zjištěny tu veli- kány přes 500 let staré, na 50 m vysoké v průměru až půldruhého metru měřící. Několik generací přírodních je tu naku peno na sobě. Staletý velikán, dokonav svoje bytí, klesl věkem i tihou své obrovité koruny k zemi a setlívaje, připravil na starém, pro- hnilém těle svém vhodnou půdu pro útlé ko- řínky nových a nových rostlin, trav, keřů i stromů jiných.
Boubín Vysoký Chlum km
24 article
vaši. A když tyto nové stromy dorostly v obro- vité velikány a v mohutné starce, káceji' se zas a dávají na téle svém opět vyrůstati generaci S úctou a posvátností pohližite na statná těla v zemi práchnivící i ze země k dalekému nebi se zvedající Popsanému výletu vyrovná se půvabností romantikou výlet do Lenory (Eleonoren- hain), kamž možno též částečně dráhou, čá- stečné poštou jeti. V Lenoře prohlédneme veliké sklárny Mayerova synovce (majitel ryt. Králik) a ústav pro umělý chov ryb. Z Lenory možno podniknouti dva vděčná neunavující výlety do Volar a na Kunž- vart. Rovněž pošty lze použíti. Z Husince pěšky za 3—4 hodiny dosta- neme se pěknou sitnicí do Vimperka, sta- nice dráhy strakonicko-vimperské. Městečko je s dosti silnou menšinou českou (ze 4000 obyv. 500 Čechů), leč bohužel, posud nemá české školy. V českých rukou jest tamější továrna na zápalky p. Flor. Fürsta. Hrad V imperk jest prastarého původu. Dále jest tu několik zajímavých závodů průmyslových, z nichž zvláště jmenuji Steinbrennerovu výrobu modli- tebních knih, bronzových ozdob, rytin v ocel a mědi a jeho tiskárnu (ta byla zde již r. 1484). nové.
Mayerův Králik Čecho Fürst Steinbrennerův Lenora Eleonoren Volary Vimperk Flore
25 article Sluší ještě zmíniti se o výletech z Husince
Sluší ještě zmíniti se o výletech z Husince do Vlschova Březí (1 hod.), do Ne- tolic (31g hodiny) a do Volyně (dráhou přes Vim perk). Tyto všechny jmenované výlety dlužno ovšem podnikatí na půl dne, po případě na celý den. Ale i dostatek rozkošných vycházek skyta nejbližsí okoli Husince. Přijemné, suché lesy jsou kolkolem všude. Nejbližší z nich, Vráže nazvané, jsou od obce asi čtvrt hodiny cesty vzdálené a jsou v nich péčí obce husinecké místního odboru Nár. jednoty pošumavské po- staveny hojné lavičky, kde ve stínu modřino- vých stromů unavený chodec může odpoči- Dále poněkud (asi půl hodiny cesty) jest zvláště pěkný les Obeizna. Tento les je starý, vzrostlý, teče jím pěkný horský potoa, tak že pobyt v něm je velice příjemuý-
Vlschov Březí Volyň