2
masthead
V Praze, v sobotu dne 31. srpna 1901.
Praha
4
article
priohami (euený Gbzor v
luředu, ptodp láoí no
Prazo v sdminlstra.
n mřel
n čtrrt lela . . . -
so " drojí. donánko
etrt lobae sijs ikác
za měsís . . .
s Pošteu
n aurre l eia
arojr ziinio
5
article
Podivné sousedské zábavy.
Bukurešt a Pešť provozují asi ode dvou
týdnů z brusu nový způsob — politiky míru,
k níž se hlásí, jak známo, nejen dvojspolek,
ale i trojspolek. Rumunsko jest tak zvaným
čtvrtým členem trojspolku, Uhry pak poklá-
dají se za blavní sídlo rakousko uherských
politiků trojspolkových, a proto nutno si
soustředěněji povšimnouti poplašných zpráv,
kteréž v poslední době z hlavních měst obou
zemí s divadelní okázalostí se rozšiřují. —
Záminky k šíření těchto zpráv uváději
se několikeré, zvláště však jest to: »znepo-
kojující« obrat v zemích balkánskýehi!' kde
stambulovšttna a milanovština dohrála svuj
úkol; dále objevení se ruských torpedových
lodic v ruském rameni dunajském Kilii,a
konečně soustřeďování ruského vojska,“ jež
prý dle oněch zpráv se děje na řece Prutu
proti Rumunsku.
Tyto okolnosti, zvláště onen »znepoko-
jující« obrat v zemich balkánských, jsou p
dokladem, že Rusko zamýšlí se vyzouti z do-
hody v Petrohradě r. 1897 s Rakousko-
Uherskem učiněné, dle níž oba státy prý s
smluvily, že budou sledovati na Balkáně po-
litiku zachování posavadního stavu.
Vše to vyznělo ondyno v bojovný článek
»Pest. Llovdu«, jenž žádal určité vyzvěděn
na Rusku, zdali na ujednání onom trvá čili
nic, aby i Rakousko-Uhersko si takto zjed-
nalo »naprostou volnosit ve svý c
rozhodnutíche.
Ba jednotlivé časopisy mluvily již o opa-
třeních, o nichž se stala usnesení v Išlua
jeden dokonce se i dovtípil, že byla do Rusk
poslána ve věcech vzpomenutých jakási »di-
plomatická nota«.
Zprávy více méně stejného znění vy-
cházejí nejprvé v listech uherských, vyšky
tují se též ve způsobě původních vídeňskýe
dopisů i v časopisech berlínských, na př.
v berlínském »Tagblatfu« pod zvučným nad-
pisem »Rusko v pohotovosti«.
Uher
Pešť
Rumunsko
Rusko
Petrohrad
Rakousko
Uhersko
Balkán
Rusk
Tagblatf
6
article
Také anglické »Times« přinesly sou
časně s některými listy rumunskými zprávu,
v níž upozorňují na to, jak důležita byla
poslední návštěva rumunského předsedy mi-
nisterstva Sturdzy, kterýž spolu zastává úřa
ministra války, již vykonal u ministra za
hraničných záležitostí hr. Goluchovského
Pan Sturdza, píše doslova list rumunský
počínal si při tom »s promyšlenou okáza-
lostí«! dal se provázeti vojenským zástup-
čem (rumunským), pověřeným ve Vídní, roz-
mluva jeho s hr. Goluchovským se tak pro
dloužila, že dá se předpokládati, že se tý-
kala se nejváznějších věcí, a to v okamžiku.
kdy nebylo již od let kritičtějších poměr
na východě evropském. Rumunsko, připo-
jivši ke trojspolku, sleduje společný cíl
s ním: odmítnouti přehmaty společných od-
půrců a býti s to, postaviti se v mravní
i hmotné pohotovosti i proti nejvážnějším
událostem.
Dále se oznamuje z Pešti, že ve sně-
movně uherské, jež se tyto dny shromáždí,
podán bude dotaz o výletu ruských lodi
ramenem dunajským Kilií až ke Galaci a že
učiněno bude vyzvání k vládě, aby hr. Golu-
chovský se vyslovil o úmluvě petrohradské
z r. 1897, by i Rakousko Uhersko v Make-
donii a v Srbsku mohlo na dále činiti, co
mu bude libo.
Co se týče okolností, jež jsou východi
skem vzpomenutých »poplašných« zpráv.
nutno si připomenouti, že před návštěvou ru-
ského velkoknížete v Bulharsku meškal ná-
čelník generálního štábu Beck po delší dobu
v Rumunsku a že tehdy se psalo o doplněn
úmluv trojspolkových s královstvím rumun-
ským.
Sturdza
Gola
Beck
Vídeň
Rumunsko
Pešť
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Bulharsko
7
article
Ohledně soustřeďování ruského vojsk
na Prutu možno býti v době nynějších pod-
zimních manévrů, jež se konají ve všech
státech, mínění různého, čo se Však týče
výletu ruských torpédových lodic, ten není
asi v odporu se smlouvou berlínskou z roku
1878. Dle této smlouvy čl. 45. přiřknuto
severní rameno dunajské Kilia v úplné
vlastnictví Ruska, a ohledně pobytu
válečných lodí v ostatním území dunajském
praví se ve čl. 52. téže smlouvy doslovně:
Žádná válečná loď nemá od Železných vrat
dolů po Dunaji jezditi, leč loďky lehké, usta-
novené ke službě policie říční a úřadů cel-
ních. Avšak lodi válečné velmocí
při ústí Dunaje postavené mohou
jezditi vzhůru až do Galace. —
Dle toho jest poplach o výletu ruskýc
torpédových lodic způsobený dokladem ne-
znalosti dolýčných ustanovení smlouvy ber-
Jinské.
Rusko
Dunaj
8
article
Ku poplašným zprávám chovají se zdejš
vládní listy odmílavě, ale zaznamenávají je
žurnalistika vídeňská pak z části je rovně
odmítá, z části však je pokládá za zjev ne-
příznivý; k posledním náleží i »Reichswehr«,
list jinak střízlivý. Některé listy považují ze-
jmena rozčilený článek »Pester Lloydu« z
vážný, protože i vídeňský zahraničný úřad
užívá tohoto listu ke svým projevům
»Neues Pest. Journal« dokonce praví: »Nej
podivnější na těchto zprávách poplašnýc
jest to, že právě ony časopisy, jež je přiná-
šejí, pěstuji známě styky s úřadem zahra-
ničným.«
Časopisy uherské se při tom tváří, jak
by vzniklý poplach byl s to, odvrátiti Rusk
od jakýchsi jeho záměrův, ale ihned dodávají
»Ostatně máme dnes balkánské země nejen
hospodářsky úplně ve své moci, ale zaují-
máme i takové silné strategické postaven
na jihovýchodě, že můžeme odtud bez zvlášt-
ních oblíží říditi chod událostí na balkán-
ském poloostrově, kdybychom k tomu jednou
byli donuceni.« Tu se ovšem každý právem
může otázati, nač tedy tato novinařská
kampaň?
Lloyd
Neues
Rusk
9
article
Kampaň tato spadá svými počátky do
dnů, kdy uveřejněna byla neočekávaná zpráva,
že car ruský navštíví Francii a že na své
cestě se setká i s císařem německým Vilémem
v Gdansku a s anglickým králem Edvardem.
Možná dost, že tato zpráva způsobil
v některých vídeňských a peštských kruzích
překvapení, jež sesiluje se i projevy někte-
rých časopisů ruských, kteréž mluví o přízní-
ných poměrech rusko-německých a o sblížení
Francie a Německa. Zároveň množí se do-
mněnky o domnělých přípravách k zakročení
ve válce Anglie v jižní Africe.
Nezáleží-li tu někomu na tom, aby no-
vinářskou vřavou podporoval Berlín při na-
stávajícím setkání císaře Viléma s carem.
čemuž zvláště nasvědčuje i součinnost Ru-
munska, v jehož čele jsou též Hohenzollerové?
Nejednou již takto nepřímo si připravoval
berlínská politika půdu — k vlastním svým
úspěchům.
Ani Anglii nebude na škodu, když časo
pisecká vřava o poměrech na Východě evrop
ském posilní její postavení diplomatické, kte-
réž není nyní přiliš závidění hodně. Ale od-
budou-li se schůze carské s Vílémem a Ed-
vardem úspěšně ve smyslu Anglie a Německa,
jaký prospěch bude z toho vyplývati oněm
kruhům ve Vídni i v Pešti, jež jsou nyní do-
mněle znepokojeny?
A zdá se, že účinky těchto schůzí a car-
ské návštěvy ve Francii budou dalekosáhlé
vřera upozornili jsme na ně dle zprávy »Gau-
lois« o rozmluvě s diplomatem ruským, dnek
pak »Nové Vremě« v témž smyslu, píše
Návštěva carská nezůstane bez patrných ná-
sledků na poměry a chod událostí nejen ve
středu politického života Evropy, ale i na
její okrajinách, kde neustává kvašení, jako na
balkánském poloostrově.
Vilém
Edvard
Francie
Gdansko
Německo
Anglie
jižní Afrika
Berlín
Vídeň
Pešť
Gao
Evropa
10
article
České bohoslužby v uzavíraném
území.
(Věnováno pořadatelům katolických
sjezdů v Litoměřicích, v Kroměřížil a
Olomouci, zejmena ale konsistořij lito-
měřické)
Jest všeobecně známo, jaké příkoří mus
snášeti české menšiny v uzavíraném území, zvlá-
ště ale ti hojovníci a přacovníci, kteří v popředí
českého života v těchto krajích stojí, svou národ-
nost zapříti nechtějí za kus toho »německého«
chleba, kteří za rovné právo v úřadech, vel ško
lách a v životě veřejném vůbec bojují. Ale snad
není každému známo, že nejsou to jenom ně-
mečtí pokrokáři, nacionálové a Všeněmci, ktet
Čechy boykotují, z bytů a z práce, ano i z obel
vyhánějí, když tito nechtějí se s rodinami po-
němčiti, aneb aspoň »se přizpůsobiti« poměrům.
což jest ostatně totéž.) Také h ier ar ch ie.
vysoké kněžstvo,konsi stoře, zvlá-
ště litoměřická a nas četných m-
stech také němečti faráři, furorem
teutonským prosáklí, necho vaj
se vůči českým mensinám lépe, ale
v některých případech diolcel a s
snaží, německosnárodní fanati ky
v nepřátelství vůči Čechů m- před
stih no u ti.
Čecho
Litoměřice
Kroměřížil
Olomouc
Čechy
11
article
Jest to k neuvěření — aspoň laikům, kter
poměry českých menšin znají jen z novin — al
jest to přece pravda. Ti Kristovi učeníci, ti apo-
šíolové lásky, snášelivosti, kteří ke každěmu
stejně mají býti spravedlivi, kteří nemnají- jedné
národnosti dávati přednost před druhou, ať uz
z nevraživosti, či — z bázně před Němci, jsou
hluši vůči všem žádostem za české bohoslužby
ve městech a obeích, kde tisíce Čechů zije, an
i tam, kde české obyvatelstvo přilivem dělnictva
nabylo v posledních třiceti letech převahy nad
obyvatelstvem německým, jako v jednotlivých ob-
cích na Dnchcovsku, Teplicku, Mostecku, Bilin-
sku, Ústecku a j. V těchto okresích máme veliké
obce, čitající několik tisíe obyvatelů, z jedne
třetiny neb z polovice českých, ale tito českých
bohoslužeb dovolati se nejsou s to, ač žádost
na konsistoř litoměřickou bývají opakovány, jako
na př. z Ledvic, Záluží, Novosedlic a j. Ti
vysocí důstojní páni v Litoměřicích a dílem také
v Praze jsou hluši ke všem přáním a stižnostem
českých menšin. Ne že by nevěděli, jak zvlášte
Rudohoří od Labe až k Chomutovu a Žatci,
Liberecko, Jablonecko, Trutnov a jiné okresy
Krist
Němec
Čecho
Teplicko
Bilin
Ústecko
Ledvice
Záluží
Novosedlice
Litoměřice
Praha
Chomutov
Žatec
Liberecko
Jablonecko
Trutnov
12
article
a města jsou dnes národně silně smíšená —to
ví dnes v Čechách každé dítě — ale domnívaji
se, že Čech ze zvýku dá si stále líbiti každé
bezpráví, stále bude mlčet, trpět anebo stěžovati
si přestane, když odpovědi ani na druhou, třet
žádost neobdrží. Proto mlčí, tvrdošijně mlč
a když přece tu a tam jsou přinuceni, bývá od-
pověd výhýbavá, nejasná, neb slíbí se »vyšetřen
poměrů«. Toť bívá jediný »ůspěch« žadotel
z českých mensín, úspěch to negativní, bez-
cenný, poněvadž po tomto velkopanském slib
zůstává všecko při starém. Čechům českých boho-
služeb se nedopřeje, raději nechají se bez nich.
Ani na sta dítek z českých škol nemá se zřetel,
nechť chodí na německá kázání, jimž nerozumí,.
na německé bohoslužby, kde musí býti němě.
anebo — za kostel z dlouhé chvile skotačiti a
mravní kal záhy se vrhati.
Tak zajisté nepředstavoval si Kristus půso-
bení duchovenstva, apoštolů lásky, kteří kaž-
dému člověku, ať chudý či bohatý, ať Němec,
Čech či Tatar, mají býti upřímnými rádci
učiteli. Snad jinde jest lépe než v zemíc
českých a ve Vídni; zde u duchovenstva —
zvlástě vyššího, které těm druhým má sloužiti
za vzor — nevidime vůči nám Čechům ani
snášelivosti, spravedlnosti, nestrannosti, tím měně
křesťanské lásky. Nejvýše ta láska hlásá s
v modlitbách, tu a tam s kazatelen, v katoli-
ckých časopisech — na sjezdechi katolických,
avšak ve skutečnosti tu lásku
k nám není téměr viděti. Nejlepsí
důkaz vzorné péče hlierarchie vi-
díme v uzavíraném. územi k če-
ským menšinám, k tisícům chu-
dých dělníků českých. Tam nám
může býti a také jest měřítkem
té lásky křesťanské k lidu če-
skému jednání konsistoří, vyš-
štho a částečně také nižšího du-
ehovenstva národnosti německé,
které zde rozhoďiu je.
Čecho
Kristus
Němec
Tatar
Čechy
Vídeň
13
article
České menšiny — tisíce duší čítajíel
z valné části v diecési litoměřické žijící, nesčí-
slněkrát žádaly konsistoř, povolané kruhy z
české bohoslužby, česká kázaní, za bohoslužby
pro české dítky, za kněze, kteří by s českými
ovečkami dovedli se dorozuměti jich jazykem.
Mohli bychom uvésti jmena míst, která žádosti
takové podala — z některých dvakrát, třikrát
— ale na vyřízení podnes čekaji
Ani se jim neodpoví!
Co jest toho příčinou? — U některých
velkých pánů snad furor teutonský, klerý v po-
sledních desítiletích všecko šmahem uchvacuje
a také pod háv duchovní se plíží. Tito páni
jsou přilis Němci, než aby k Čechům aspon
objektivnost mohli ukázati.
Jinde jest to — strach před Němei,
zvláště před táborem Wolfovým. Čí
více hlásá, štři se učení hlasatelů »Los von
Rom«, tím více výsoké duchovenstvo strachy
se teteli, do kouta zalézá a ztrácí ze strachu
před budoucností poslední stopy soudnosti, ne-
strannosti, spravedlnosti — o křesťanské lásce
ani nemluvě.
A pak ti páni ještě mají odvahy předt-
stci lidu českého mluviti o lásce k němu ?
Máte nás důstojní a velební pánové za takové
nevědomce zabedněné, že myslite, že uvěříme
vašim heslům, jež jste vztýčili v Kroměříži,
v Litoměřicíeh, v tom sídle křesťansko-katolicko-
německého strannictví vůči českým menšinám
Skutky za vás mluví, ne sloval a
V drobném prodejí
ranní čísle o sobě .
adni. .. . . . . a zh
ve hlislkich na venkors
nní časle.
Němec
Čecho
Wolfův
Los on Rom
Kroměříž
Litoměřicíeh
křesťanskýkatolický
14
article
dnslednt
Inseraty
plati ze hotově paplo
cen srty prjmadplnt-
ram nachírejí se tis reds vea
tIskárna eapodíce „ Národnich Liská.
Hakopiny se novzseoi
Národnich Liský
15
article
skutky, jednání vaše den co den potvrzuje, že
jste Němci smýšlením — ne lidé, apoštolé lásky
a spravedlnosti. Obracite se k českému lidu
v uzavíraném území hrdě zády, stavíte se hlu-
chými, když se jedná o kousek spravedlnosti
k českému lidu, máte tu lásku, Kristovo čisté
učení jen na jazyku, v srdeích ale buď püslo,
aneb — germánskou nenávi sť k lidu
slovanskému, zakrytou kněžskou
kleriko u.
Chci vám tuto uvésti seznam měst a obcí
v severních Čechách, kde žijí tisíce Čechů,
avšak českých bohoslužeb postrádají buď na
prosto, aneb jen jednou za delší čas z milosti
se jim uspořádá kázaní, mše. Jsou mezi nimi
četná místa, odkud český lid podal žádosti za
české hohoslužby, za české kněze, ale bez vý-
sledků.
V samém sídle biskupa litom ěři-
ckého konají se sice české bohoslužby, ale
— vzhledem k početnosti místních Čechů, jakož
i vzhledem k osmi českým a několika smíše-
ným obeím, z kterých lid do Litoměřic do
chrámu chodí, měrou nedostatečnou. Na české
bohoslužby v postě putuje lid náš v davech,
chrámy německé jsou zpola prázdné.
V sousedním městě Lovosicích, kde
žije 1800 Čechů, kam přísluší k soudu 13 če-
ských a několik smíšených obel, jsou bohoslužby
pouze německé, ačkoliv duchovenstvo
jest české. Ovšem, není mu dovoleno české
bohoslužby konati.
Němec
Kristův
Čecho
Čechy
Litoměřice
Lovosice
16
article
V Ústí n. Labem žije asi 8000 Čechů,
v Krásném Březně, nyní s Ústím slou-
čeném, kde jest česká škola se 320 dětmi, mezi
4000 obyvateli jest většina česká, v okolních
obcích, jako v Trmicích, Předlicích,
Neštomicích a j. žije tisíce Čechů, ale-
bohoslužby jsou všude jen německé — až na
Ústí, kde po osmnáct let pouze každou první
neděli koná se české kázání a požehnání,
v postě pak každou neděli. Obrovská návštěva
českých bohoslužeb, zvláště v postě, podává
pádný důkaz, jak velice jest jich rozšíření za-
potřebí, nehoť lisíce zdejších Čechů obojlho po-
hlaví německy ani neznají,
V Chabařovicích zije 800 Čechů,
okolní obce mají silné menšiny české, ale boho-
služby jsou zde jen německé. Kaplan v Cha-
bařovicích jest Čech, ale české bohoslužby slou-
žiti nesmí.
V Podmoklech, v Děčíně a okol
žije tisíce Čechů, však bohoslužby jsou jen ně-
mecké.
Teplicko jako sousední Chabařo-
vicko, Duchcovsko, Bilinsko, Mo-
stecko jsou dnes okresy ve skutečnosti ná-
rodně smíšenými. Není zde obce, aby v ní ne-
žili Čechové, v některých dosahují tito třetiny.
poloviny všeho obyvatelstva. V Teplic ích
zije aspoň 2000 Čechů, česká veřejná škola
má téměr 300 ditek pouze z Teplic. V sou-
sedních Trno vane ch, které mají přes 7000
obyvatelů, z nichž asi 2000 české národnosti,
má česká škola matiční na 700 dítek z Tr-
novan, Novosedlic, Proboštova,
Bystřice, Bystřan, Sobědruh a ji-
ných obel, vesměs silné minority české vyka-
zujících. V Košťanech se 3500 obyvateli,
rovněž na Teplicku, jest matiční škola s více
jak 300 dětmí z Košťan a sousedních silně
smíšených velkých obeí Cukmantlu, Ol-
dřichova a Jeníkova. České menšiny
vykazují Řetenice, Malý Újez d, D u bl,
Čecho
Kaplan
Krásný Březno
Ústí
Trmice
Předlice
Neštomice
Chabařovice
Čechy
Podmokly
Děčín
Duchcovsko
Bilinsko
Teplice
Novosedlice
Proboštov
Bystřice
Bystřany
Sobědruhy
Teplicko
Košťany
Cukmantl
Ola
Jeníkov
Řetenice
Malá Tropez d
17
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Husinec a jeho okolí,
střed šumavského ráje.*)
Ceským turistům a výletníkům připomíná Břetisla
Jedlička-Brodský.
Letos brzy z jara, když Pražáci, jejichž
plíce přes zimu notně byly znečistěny nalokaným
vzduchem našeho velkoměsta, toužebně již če-
kali, až v krátké dovolené bude jim možno
osvěžiti se čerstvým, venkovským vzduchem,
v té době, kdy každý již ve spoustě inserátn
s roznícením hledal »vhodný letní byt«, v té
době proběhla našimi denními listy praskrovničká
zprávička čilé naší Pošumavské jednoly.
Zpráva ta prostými slovy zvala Pražáky.
aby volili k letnímu pobytu známé místo Hu-
sinec, ležící pod samou Šumavou a posky-
tující hojnost vycházek a výletů na blízké před-
hoří šumavské, porostlé kolkolem krásnými
zdravými lesy.
I mně dostala se tato zpráva do rukou.
Husinecl Kdož by nevěděl, že jet
rodně místo našeho národního mučenníka Mistra
Jana Husa!
Tedy již pověst nepalrného městečka činil
na nás příznivý dojem. Vědomi, že bychom
mohli prožíti prázdniny v rodišti jednoho z nej-
proslulejších Čechů a posvětiti dobu našeho
prázdna vzpominkám na nezapomenutelnéh
našeho krajana, hrdé to vědomí rozvlnilo naše
nitro a zatoužili jsme zajeti do těch krajů.
Však potřebujeme někdy rozníceni! —
Rychle tedy Kafkova »Průvodce po Šumavě
do ruky! Tam ze stránky 87. dovíme se, že
Husinec leží v krajině dosti pahorkaté a že
možno odtud konati velké množství různých
výletů na Šumavu. Dále čteme ve jmenovaném
průvodci: Městečko Husinec má vlce než pů-
druhého tisíce obyvatelů, vesměs Čechů, jest
spojen dráhou s Vodňany, Prachaticemi, poštou
s Vimperkem a Volyní. Vhodný bod pr
letní nebo prázdninové sídlo
Lesy vzdáleny jsou na čtvrt hodiny pěšky.
To by se nám všechno zamlouvalo.
S chutí tedy dopsali jsme čilému a ochet
Jedlička
Brodská
Pražák
Hu
Hus
Čecho
Kafkův
Šumava
Vodňany
Prachatice
Vimperk
Volyň
18
article
Za pomoci: Kafkova »Průvodce«, Ottova Na
sčného Slovníku, Šubertova díla »Čechy«
nému místnímu odboru Národní jednoty pošu-
mavské v Husinci a již ve třech dnech měl
jsme zamluvený slušný byt, jejz jsme si lehce
vybrali ze zaslaného seznamu vhodných letních
bytů husineckých.
Světlý, suchý pokoj, s ranním sluncem,
vyhlidkou na okolní vrchy, nabízel se nám
v ceně za osobu od 4 do 6 zl. Strava v ho-
stinci, po případě v domácnosti za osobu denne
60—80 kr.
Ceny zajisté levné v porovnání s letními
byty v blízkém okolí Prahy u Dobřichovie,
Řevnic, Čerčan, Stránčie, Jiren a jinde.
Dlouho nedali jsme se pobízeti a sotv
nadešel prvý den naší dovolené, ranním vlakem
vyjeli jsme z Františkova nádraží přes Beroun.
Přibram. V poledne poobědvali jsme v Protivíně.
po obědě dorazili do Vodňan a zde přesednuvše
na lokální dráhu, dospěli jsme odpoledne po
4. hodině do Husince.
K nemalé radosti svojí seznali jsme,ž
v stanici Husinci vylezlo několik dam i pánů
vesměs pražských výletníků.
Kafkův
Ottův
Šubertův
Čecho
Praha
Řevnice
Čerčany
Stránčie
Jiren
Františkov nádraží
Beroun
Protivín
Vodňany
19
article
Však výletníky poznáte již z daleka-
vždyeky jeden člen rodiny nese deštníky různých
barev i hole různých tvarů sepjaté v jeden
svazek tenkým motouzem.
Ze stanice do Husince je malá půlhodink
cesty pěšky. Poněvadž však na nebi počali v
lézati podezřelí »bubáci«, vsedli jsme do pošty
a za poplatek 20 kr. dostali jsme se pohodl
do Husince.
Za okamžik jsme seznali, jak bylo výhodn.
že vsedli jsme do pošty. Mraky seběhly se v
lice rychle a za chvilenku kapky deště pravi
delně plácaly do lesklé střechy pošty. Z dál
duněla bouřka:
Již dojížděli jsme k Husinci, jenž mez
šumavskými vrchy poeticky v údolí se rozložil
když zaslechli jsme zvuky zvonku z blízké bíl
věžičky.
Tázavě pohlédli jsme na sebe.
»Snad již nezvoní zde klekání?« mimo
děk jsem pronesl.
Bylo asi pět hodin.
»I toto !« ozval se pošťák, jenž postřeh
naši otázku. »Vejrovští zvoni proti bouřce«.
vysvětloval, ukazuje na blízkou nepatrnou ves-
ničku Vejrov, jež tak malebně vyjima a se n
svahu povlovně se zvedajícího kopce šumav-
ského.
Zatanula nám na mysli případná plsen :
»Vesničko má, pod Šumavou,
s poesií tak dumnavou«
Vejrovský
Šumava
20
article
A Vejrovští bouřku zahnal
A Vejrovští bouřku zahnal
Bližili jsme se k Husinci. Pošťák přiloži
trubku k ústům a čistým vzduchem vlnily s
zvuky: »Jede, jede poštovský panáček . .«
Příjemně naladěni vynašli jsme svůj byt
leč únava, jež po dlouhé cestě se dostavila, nu
tila nás k odpočinku.
Tedy »dobrou noc« zatím a zejtra pod-
nikne se mnou laskavý čtenář aspoň v duchu
několik výletů do krásného šumavského kraje.
Mezi nejzdařilejší patří výlet na hor
Boubín (1362 m.). Cesta vede vás nejprve
přes starobylé české město Prachati ce,
v němž ovšem neopomenete se zastaviti.
Když vstoupite do Prachatic starobylou do-
lejší bránou, v jejíž zdech pevně zatknuty jsou
veliké železné kule, z děl Žižkových vystřelené,
zdá se vám; že vám ten statný vojvoda středo-
věký schází. Připadá vám, jako by bylo již zase
potřebí, aby z blízka i z dáli zahřměla děla
Žižkova, zazněla Husova zlatá slova, vrátila s
Prokopova světlá doba reformatorská a obnovila
se zase Jiřikova politická moc a česká sláva.
S tímto zlatým snem vcházite do starýe
Prachatic. Ale prvé rozhlédnuti po městě nemile
ze sna toho vás vyruší.
Nad obehody čtete česko-německé, i ně-
mecko-české (ne-li jen německé) nápisy firem,
na nárožích německá návěští, po ulicích německý
hovor. Český živel v Prachaticích v poslední
době velice se sevrkl a Němei nadutě roztáhl
se v městě, jehož každý skoro kámen byl svěd-
kem naší bývalé slávy
Zajdele do České besedy. Tam solva dra,
tři hosté. Za to na plzeňském pivě v protější
německé restauraci je živo a v zadu v koute
u stolu tlumeným hlasem baví se deset Če-
chů . ..
Žižkův
Husův
Prokopův
Jiřikův
Boubín
Prachatice
Žižkov
Český beseda
21
article
Hostinský v České besedě brzy uvádí vá
do drsných poměrů národnostních.
Vypravuje: »Byl zde český lékař asi před
třemi roky. Usadil se tady s podporou Nár
jednoty pošumavské. Ale Němci ho pronásle-
dovali při každém kroku. Byl nucen vycházeli
z domu ozbrojen zbraní. A přece mu Něme
několikrát vytloukti okna v bytu. Když pak
kdysi chráně svůj zivot postavil se násilníkům
na odpor, byl z veřejného násilí obžalována
jen s namáháním ušel trestu, o nějž Němci vší
silou se zasazovali. Asi za čtvrt roku se odtud
vystěhoval.«
Hostinský se odmlčel.
»A jak vám se vede«, ptali jsme se.
»Již jsem dal výpověď«, dodal s trpkou
resignací. »Nemohu tu vydržeti. Společnost
je tu docela rozbitá,«
»Což je tu tak málo Čechů?« ptámese
»Oh, Čechů dost, jen kdyby sem všichn
chodili«, trpce si stěžoval hostinský.
»A proč sem nechodí ?
»Někteří jsou přiliš vlažní a jiní — kte
by chtěli, nemají dovoleno od svých předsta-
vených.«
Citili jsme thu oněch slov a byli bychom
ještě leccos mohli vyslechnouti, ale pokročilý
čas nutil nás vykročiti dál.
Za Prachaticemi dostanete se do Zá-
blati, osadyl to, kde česká národnost silněje
promíchána němčinou.
Němec
Čecho
Prachatice
Zá
22
article
Odtud asi za hodinu dorazite pod Bou-
bin. Vystoupivše po celohodinné cestě (stále
téměř lesem) na vrchol Boubína (1362 m)
trpce jsme zklamání, jestliže těšili jsme se na
pěkný rozhled po okolních šumavských veliká-
nech. Vrchol Boubína porostlý je téměř celý
hustými lesy, tak že jen z části otevře se nám
panoráma na jihovýchod, na Š rei nter (1263
metry), Vysoký Chlum a na Blán
ský Les.
Sestoupivše cestou v pravo ke K níž ec
mu Stolu dostanete se k pralesu lu
kenskému. Shlédnutí této vzácné podívané.
jež nám příroda zřídka k vidění poskytuje, od-
mění vás vydatně za dosti namáhavou cestu
Prales zmíněný zaujímá plochu 86 km
nedaleko poloka kapelského a zjištěny tu veli-
kány přes 500 let staré, na 50 m vysoké
v průměru až půldruhého metru měřící.
Několik generací přírodních je tu naku
peno na sobě. Staletý velikán, dokonav svoje
bytí, klesl věkem i tihou své obrovité koruny
k zemi a setlívaje, připravil na starém, pro-
hnilém těle svém vhodnou půdu pro útlé ko-
řínky nových a nových rostlin, trav, keřů
i stromů jiných.
Boubín
Vysoký Chlum
km
24
article
vaši.
A když tyto nové stromy dorostly v obro-
vité velikány a v mohutné starce, káceji' se zas
a dávají na téle svém opět vyrůstati generaci
S úctou a posvátností pohližite na statná
těla v zemi práchnivící i ze země k dalekému
nebi se zvedající
Popsanému výletu vyrovná se půvabností
romantikou výlet do Lenory (Eleonoren-
hain), kamž možno též částečně dráhou, čá-
stečné poštou jeti. V Lenoře prohlédneme veliké
sklárny Mayerova synovce (majitel ryt. Králik)
a ústav pro umělý chov ryb.
Z Lenory možno podniknouti dva vděčná
neunavující výlety do Volar a na Kunž-
vart. Rovněž pošty lze použíti.
Z Husince pěšky za 3—4 hodiny dosta-
neme se pěknou sitnicí do Vimperka, sta-
nice dráhy strakonicko-vimperské. Městečko je
s dosti silnou menšinou českou (ze 4000 obyv.
500 Čechů), leč bohužel, posud nemá české
školy.
V českých rukou jest tamější továrna na
zápalky p. Flor. Fürsta. Hrad V imperk
jest prastarého původu. Dále jest tu několik
zajímavých závodů průmyslových, z nichž
zvláště jmenuji Steinbrennerovu výrobu modli-
tebních knih, bronzových ozdob, rytin v ocel
a mědi a jeho tiskárnu (ta byla zde již
r. 1484).
nové.
Mayerův
Králik
Čecho
Fürst
Steinbrennerův
Lenora
Eleonoren
Volary
Vimperk
Flore
25
article
Sluší ještě zmíniti se o výletech z Husince
Sluší ještě zmíniti se o výletech z Husince
do Vlschova Březí (1 hod.), do Ne-
tolic (31g hodiny) a do Volyně (dráhou
přes Vim perk).
Tyto všechny jmenované výlety dlužno
ovšem podnikatí na půl dne, po případě na
celý den.
Ale i dostatek rozkošných vycházek skyta
nejbližsí okoli Husince. Přijemné, suché lesy
jsou kolkolem všude. Nejbližší z nich, Vráže
nazvané, jsou od obce asi čtvrt hodiny cesty
vzdálené a jsou v nich péčí obce husinecké
místního odboru Nár. jednoty pošumavské po-
staveny hojné lavičky, kde ve stínu modřino-
vých stromů unavený chodec může odpoči-
Dále poněkud (asi půl hodiny cesty) jest
zvláště pěkný les Obeizna. Tento les je
starý, vzrostlý, teče jím pěkný horský potoa,
tak že pobyt v něm je velice příjemuý-
Vlschov Březí
Volyň