Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

18. srpna 1909. Číslo 227

4 article

Posl. Gesamann pravil, že by země nemohly stanoviti rozpočet, kdyby nevěděly na- před jaké položky do něho pojmou. Posl. Pacher odpovídal posl. Maštálkovi a prohlašuje, že Němci bezohledně chtějí, aby český sněm zabýval se jejich požadavky. Necho Češi přivolí na tyto požadavky a smír jest hotov. Posl. Maštálka odpovídal, že sněmy nemohly dosud jednati, o finančním plánu. Zemšti poslanci by se pěkně poděkovali, aby na říšské radě je zbavili práva, vysloviti s o tak důležité otázce. Ve stejné situaci jako sněmy jest říšská rada. Také pro říši není finanční plán jistý a jest známo, že ve finanč- ním ministerstvu se pracuje dvojí rozpočet: jeden na základě dosavadních příjmů, druhý na základě finanční reformy. Krátké zaeedání by nic nepomohlo, poněvadž finanční plán nebyl by v něm projednán a právě tato okolnost by vedla k oddálení sněmů. Řlšská rada však není k tomu kompetentní, aby měnila zemské zá- konodárství, které finančním plánem jest pod- statně dotčeno. . Němci dosud nikde neprojevili oehotu od obstrukce na českém sněmu upustiti.

Posl Pacher Maštálek Němec Čech

5 article

Posl. Wolf a Pacher prohlašují, žo rozhodnuti o taktice Němců stane se na ple- nární schůzi zemských poslanců. Posl. Maštálka ještě jednou odpovídá. že Němci kladli tak nesplnitelné požadavky. jako jest rozmnožení míst přísedicích zemského výboru, takže nebylo s nimi řeči. Liči poměry na zemském sněmu a prohlašuje, že Čechové jsou ochotni, oprávněným požadaskům ně- meckým vybověli. Posl. Glabiňski konstatuje, že zaba- joval poradu ve stísněnosti, ale že v povznesené náladě ji končí. Domnívá se, že není obstrukce, nýbrž že trvá jen oposice jednotlivých stran. Na konec schválen byl návrh dra. Steinwendra, kterým se dr. Gla biňski zmocňuje, aby vyjedná va s vládou a stnanami o dělnosti říšské rady a aby svolal ve vhod- ném okamžiku opětně konferen předsedů klubů. Předsedovi byly vyslo- veny díky za svolání kenfe rence.

Posl Wolf Pacher Němec Maštálek Čecho Steinwendra doktor Gl

6 title

Politické zprávy demáci.

7 article Zřízení technické fakulty při

Zřízení technické fakulty při záhřehské uiversité. Pro nejbližší zasedání chorvatského sněmu — kdy a za jakých poměrů se sejde, není ovšem známo — připravena je mezi jiným předloha zákona o „zřízení technické fakulty při záhřeb- ské universitě Františka Josefa“. Myšlenka sama není v Chorvatsku nic nového, přetřásá se ob čas již asi dvacet let. Potřeba techniky se však v Trojjediném království pociťuje vždy více, lze tedy věřit, že i vláda je nucena vážně se do- tyčnou otázkou zabývati. Proto je zajímavo, jak zamýšlí otázku tu řešit. Zřízení samostatného vysokého učení tech nického se zavrhuje již se stanoviště finančního, nepřihlížíme-li k jiným velikým překážkám. Za mýšlí se proto, zříditi „technickou fakultul: při universitě, Ani to není nic nového, neboť takové fakulty jsou již při universilách ve Francii, v Anglii, v Německu, v Srbsku, a v Rakousku při universitě polské v Krakově. Novým zříze ním by však dle návrhu zákona bylo, že tech- nická fakulta má sestávati ze tří oddílů: stavi- telského, lesnického a hospodářského, aby tím odpadla potřeba vydržovati drahý hospodářský ústav v Križevci.

František Josef Chorvatsko Francie Anglie Německo Srbsko Rakousko Krakov Križevec hospodářský ústav

8 article

Vláda vypočítává, že zřízení fakulty v tom smyslu stálo by zemi ročně jen o 80.000 K více, než činí dosavadní náklad na hospodářský ústav v Križevci a lesnické akademie. Kromě toho při- pomíná se ve vládní předloze, že v případu. kdyby se musil i dále vydržovat ústav križeve- cký, musely by tam býti vystavěny nové velik budovy s nákladem nejméně 800.000 K, čehož by po zřízení nové fakulty potřeba nebylo V tomto případu by také bylo možno přenést rozličné, s ústavem križeveckým spojené závody do Záhřeba, Tak na př. zkušebnou stanici se men, závod hospodářsko-lučební, meteorologický a pod. Závody staly by se pro hospodáře pří stupnějšími a tím užitečnějšími. Záhřeb by skutečně na slovanském jihu mnoho získal, kdyby se synové ze zemí jiho- vali oudolí mezi předhořím velkým a malým jeskyní Smrtonoše (Marse), protože zvlášť na tom místě všeliké cností i nectnosti válečné vy značeny nalezali. Úmyslička na téměž místě dle doby své označuje city, i špatnou vůlí udolané a tedý krutost, lhostejnost. Náživlička označuje city, chtíči omámené, a tak vášně a náruživosti jako zlost, msta, hrdost. Nástrojnička označuje vytrvalost, vydržení a sílu tělesnou.

Záhřeb Mars hospodářský ústav v Križevec a lesnický akademie hospodářskýlučební

9 article

Bludice samy od sebe určitého míst na dlani nemajíce, oznamují, že nikoliv od urči- tého ruky pohybování nezávisí a tudy že ani znsky jistých vloh a náklonností státi se mohou Čímž se od stálie liší. Bludice toliko seštávky vrástiček jsouce, jenom sestavou, totiž dobou svou cosi vyznamenávati mohou. Některé bludice na dlani jsou podobny znamením obyčejným bludie (planet) nebeských. Proto bludice ruko zpytně po nebeských nazvány byly a každé ze sedmí planet nebeských jednu třídu bludic na nebo připisovali, ježto prý bludice na dlani na bývají látky významné od příslušné bludice ne beské. Určení bludie rukozpytných dle nebe ských libovolné bylo. Pročež rukozpyt tím způ sobem s hvězdářstvím spojen, pouhým hadač stvím se stal, což jej o všecku vážnost připra- vilo. Tak bludice nebeské na dlani panovaly takže i svaly, totiž hory, i vrásky veškeré neje nom jména, nýbrž i významy po nich obdržely. Tak nástrojnička hladoletnicí po Hladoletu (Sa turnus) nazvaná, zvlášť štěstí věštila, protože časy, za nichž Hladolet panoval, šťastné byly Ústrojničku a její svojinky (sestry) nazývali slu- nečnicemi a proto se domnivali, že velký vtip. rozum, důstojnost, čest, chválu tyto vrásky zna- menají, neboť tim vším slunce vládlo. Opatrnější rukozpytatelé počínali však ruku bájek zbavo- vati, nálezy zkušeností získané srovnávajíce s vymyšlenkámí předků. Tím se stalo, že obraz- ce rukozpytné zachovaly báječná jména, ale vý- znamu nabývaly zkušeností. Rukozpyt všal přece, již jednou tím podezřelý, tím vším více Č. Zibrt. vážnosti nenabyl. slovanských vůbec a chorvatskýchi zvlášť mohli obracet na vysoké učení technické v zemi samé. J. Dragutinoviá.

Hladolet Rukozpyt J Dragutinoviá sa turnus

10 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 17. srpna. Ministerská krise v Rusku »Golos Moskvy« oznamuje, že zahraničný ministr Izvolský za nedlouho odstoupl. Ostrá krise Izvolského vypukla, když Rak. Uhersko uskutečnilo zábor Bosny a Hercegoviny. Ale car tehdy Izvolského nepropustil, aby se ne- zdálo, že padá přemožen bar. Aehrenthalem. Druhý ruský ministr, chystající se k od- chodu, je Kokovcov. Příčina jeho krise podle »Rěči« je v tom, že Kokovcov nepřeje těsné hospodářské jednotě s Anglit. Kokovcov vidí, že proudu, který je proti tomuto jehu sta- novisku, neodolá a proto pracuje k tomu, aby po svém pádu s křesla finančního ministra byl jmenován diplomatickým představitelem Rusk v jednom cizím státě. Kandidátem finančního ministerství jmenují A. L. Putilova.

A L Putilův Praha Rusko Moskva Uhersko Bosna a Hercegovina

11 article

Nová revoluční tiskárna vypátrána v Petrohradě. V noci na den 14. t. m. petrohradská po- licie vešla do domu č. 47 na Důstojnické ulici, aby vykonala prohlídku bytu, do kterého s přede dvěma měsíci přistěhovali hokynári Teterin, Spaskov, Gryzkin, Semenov a Volodin. Byt byl o dvou pokojích. Nájemci byli lidé mladí, vycházeli a přicházeli v obyčejnou dobu a ničím nebudili podezření spoluobyvatelů. Přes to policie vypátrala, že nájemci toho bytu nejsou hokynáři, nýbrž revolucionáři, kteří v noci pořizují rovoluční literaturu. Policejní prohlídk to potvrdila. Ve spojení s touto prohlídkou bylo předse vzato ještě několik jiných. Opětný vzrůst banditismu v Polsku. Z Váršavy oznamují »Nové Reformě« Zdejší listy jsou přeplněny popisy banditskýeh přepadů, jaké znova a se zdvojenou silou vy- buchly v království polském. Bandité pronásle- důjí i zcela chudě lidi. Na př. v Lesním Zábo- rové několik zamaskovaných banditů přepadlo vdovu po hajném a uloupili ji poslední groš. 4.50 ruble. Prosby a pláč chudé ženy neob- měkčily srdce zatvrzelých banditů, kteří jí hro- zili noži. Lidé už ani neoznamují úřadům, byli-li přepadeni a oloupeni, bojíce se pomsty.

Gryzkin Semenov Volodin Petrohrad Polsko lesní Zábo rubl

12 article

Rusko a Čína. Po ruskojaponské válce Čína na rychlo začala zdokonalovati své vojenství dle evrop- ského vzoru, jenž se tak znamenitě osvědčilu Japonců, a jakoby také měla chuť změřiti své slly s Ruskem, jala se opevňovati své území podél ruské hranice a hromaditi tam válečný materiál. S čínské strany patrně zůmyslně vy- hledávány záminky ke sporům tím, že vystěho- valci houfně pouštěni do Sibiře, zvláště na břehy Amuru, aby se tam na svůj vrub usadili. Po- sléze Čína přistoupila i ke stavbě cest a že- leznic, majících patrně strategický účel prot Rusku. Ruská vláda nemohla věčně zůstávati lho- stejna ke všemu tomu. Pohraničné otázky budou brzy předmětem diplomatického jed- nániimezi Petrohradem a Pekinem Mariavitská reforma katolicismu. Marlavitská reforma šiří se nejen v králov ství polském, nýbrž také na Litvě. K mariaviti- smu přašto dosud přes 200.000 osob a mno- nem více je takových, kdo s opravným hnutím sýmpatisují, ale dosud se nerozhodli, aby se k němu přihlásili veřejně. V Plocku si zřidili šeminář pro výchovu kněžského dorostu. Kateli- ckým kněžím mariavitství arci není milé. V 14 městech a městečkách uspořádali jim pogromy. I krev tekla. Nyní se katoličti kněží obracel k ruské vládě s prosbami, aby tuto »škodhon nebezpečnou« sektu zapověděla. Nebezpočí ale jen pro katolickou olrkev, vězí jen v tom že mariavitství pro sebe získává prostý národ

Japonec Plocek Rusko Čína Sibiř Amur Petrohrad Peking Litva

13 article

Sesazený šach. vvlelevi Sesazený perský šuch Mahomed Ali přestě- huje se na Krym, kde bude žiti na statku Odessana Šapšala, jenž byl dlouho jeho přítelem a rádcem, ale ujel z Teheranu, když Peršané jej ohrožovali jako špatnlého rádce svého panovníka. Když se Šapšal loučil s Persil, šach mu nabídl doživotní pensi, ale proziravý muž dal přednost odbytnému jednou pro vždy. Ob- držel 300.000 rublů, za něž si koupil u Feodo- sie na Krymu statek, kde se nyní oba přátele zase sejdou.

Al Peršan Šapšal Krym Ob Odessan Šapšal

14 article

Expropriatoři v Pebrohradě. Dva muži v černých maskách vnikli do petrohradského bytu kněžny Šachovské, ale slu- žebnictvo je zpozorovalo a vypudilo na ulici, kde na ně uspořádán lov. Jeden byl chycen, druhý. vida, že pronásledovatelům neujde, vyňal revol ver a zastřetil se. Ukázalo se, že prvý by zlodějem z řemesla, a jeho společník — u ni- vorsitním studentem. tieoa do so Fraucouzská vyzvědačská aféra, v l »Matin« oznamuje, že Francouž Chaumy. dopravený do vězení v Toulu, učinil důležitá odhalení o zrazení vojenských tajností, týkajíc se opevněn! Nancy a dělostře le- ckých pokusů v Bourges. V Nancy je hostinec, kteřý má zadní schody, jimíž po vy slovení hesla »studené lázně« vstupuje se do vyzvědačské kanceláře. Z této kan celáře bylo sprostředkováno prozrazení důleži tých dokumentů o francouzské mobilisaci, o je- jichž ceně nasvědčuje, že německá vojenské správa hned po vyzrazení těchto dokumentů na- řidila důležilé změny v Metách. itet

Šachovský Chaumy Nancy Toul Bourges Nancy

15 article

Španělsko a Marokko. O významu španělské expedice v Marokk píše Narris, tangerský dopisovatel »T i m e se Španělské vojsko, jež se má co nevidět odebra do nepřístupných. vrprahlých hor v Rífu. kde olnobt je budou znepokojovat tisíce domorodců s kde je čeká strašná trýzeň žlzně afrického srpna, nezastupuje jen Španělsko. Podle názoru každého Maročana má tato armáda zastupovati moc vliv celé křesťanské Evropy a od jejího zdaru závisí v budoucnosti blahobyt evropských příslušníků. Evropané žijící v Marokku musí z to děkovati francouzským vítězstvím v území Šaujů a obnovení pořádku v tomto území, nesmíme zapominati, že jako v Šauji prestiž Evropy se nalezala v rukou Francouzů, tak nyni se nalezá v rukou Španělů. Obnovení zá- kona a pořádku v kraji rifském upraví konečně postavení sultána a maghzena a odstraní zdroj veškeré anarchie posledních let. Je nutno tedy provázeti postup španělské armády s nejvřelejš sympatií a s všeobecným přáním zdaru.« V úřadních kruzích madridských se popírá rozhodně, že existuje nota sultána Muleje Hafida, majíci ráz ultimata. Je známo pouze. že sultán vyslal dva emissary k Rifům, ale ne- očekává se, že tento krok bude mít úspěch. Dne 15. t. m. vydal generál Marina proklamaci k vojsku, v níž ohlašuje hlavní rysy nastáva jícího boje a alibuje, že povede armádu k vítěz- ství. Španělsko musí vyplnit poslání Evropou mu svěřené a klestiti cestu civilisaci Španělské mužstvo v Melille skládá se te ze dvou divisí a dvou samostatných brigád První brigádě veli generál Orozco, jeho brigád- níky jsou generál Aquilera a gen. San Martin.

Maročan Evropan Francouz Španěl Mulej Hafid Orozco Aquilera Španělsko Maroko Evropa Melilla Sana Martin

16 article

Druhé divisi vali generál, Tovar a jeho brigád- níky jsou generálové Alfon a Moreles. Samo- statnými brigádníky jsou generálové Jimas Ve vojenských kruzích madridských se tvrdí, že přes dementy presidenta kabinetu Maury vyskytly se vážné neshody mezi mini- strem vnitra Laciernou a ministrem války. Tento byl znepokojen zprávou, obdrženou od kapitána generála katalonského, genorála Santiaga, že prý civilní guverněr barcelonský, Caespro Azorin, obdržel rozkaz, aby nezakročoval příliš krutě proti původcům a podněcovatelům posledního povstání a aby šetřil Katalonce, bližší vládě, je jichž náčelníkem je Cambo, aby zajistil doroz- umění Katalonců s vládou vzhledem k usku tečnění reformy administrativní. Veřejné mínění je rozhořčeno proti tétc reformě a proti regionalistům katelonským, jimž se vytýkafo, že se chovali velmi chabě proti revolučnímu hnutí v Sonedi a že generál Linarés ministr války, je příliš obliben u dvora i v ar mádě, než aby ho mohly svrhnouti živly civilní a katalonské, ačkoli se již mluvilo několikráte že má být nahřažen generálem Weylerem neb generálem Lugnem. Pouze úspěch vojenský v Marokku mohl by vyjasniti situaci politickou O poměru Muleje Hafida k povstání rií skému oznamuje zpravodaj »Matinu«, jenž mě v San Sebestianu rozmluvu se španělským mi nistrem zahrani čních věcí: Ministr prohlásil, že vzhledem k malé autoritě Muleje Hafida v území Rifů, soudí, že jeho poselstvo nebude míli tam výsledku. Ničeho neví o notě, kterou prý Mulej Hafid zaslal mocnostem, aby přivodil intervene ve sporu se Španěly. Mocnosti zajisté by také stěží vyhověly podobné žádosti, ježto Španělové pouze odplšcejí v území Rita útok a v žádném případě nepřeruší tam své vojenské operace. Sln

Alfon Moreles Jimas Maur Linarés Weyler Lugn Matin Španěl Rita Santiago Maroko San Sebestian Caespro Azorin

17 title

Resl.

Resl

18 article

voti Mási bzž e

19 article

Soclální demokracie a monarchie. V sobotu zabýval se soud sociálně-demo- kratické strany záležitostí sedmi zemských po- slanců virtemberských, kteří se zúčastnili výletu obou virtemberských sněmoven do Friedrichs- hafenu a také návštěvy u krále. Reduktor jistého švábského listu Westmeier vystupoval jako žalobce. Kladl důraz na to, že nikdo nemíní mluviti proti králi virtemberskému V celé záležitosti nejde o osobu královu, nýbrž o monarchii jako instituci třídního státu a o představitete státního ziřií zle ní, které sociální demokracie musí dle programu s veškerým úsilím potírati. g j Socfalistický zemský poslanec Fischer po- kusil se hájíti se za výkříků odporu a posměchu. Poslanci ukázali prý svým účastenstvím, že ne- mají z veličenstev žádného strachu. Obrana byla marna. Shromáždění příjalo 195 hlasy proti 74 tuto resoluci štutgartského komitétu: Výlet stavů do Friedrichshafenu byl ve spojení s návštěvou u krále projevem vo pro- spěch státního zřízení, jehož pot- rání js zásadní povinnolstí so- cišlní demokracie. Účastenství sopiali- stických poslanců je proto prohřešením proti zásadám strany. Spolupůsobení při podniku ta- kového rázu přokročuje rámec úkolu, kterýje členům strany vytknut svěřením úřadu důvěr- níka. Pro příšti podobné případy má býti re- spektování tohoto názoru strany podkladem pro vykonávání úřadů důvěrnických.

Westmeier Fischer Friedrichs Friedrichshafen

20 article

den vja Dluhy královské rodiny porřugalské Jak se sděluje z Lissabonu, očekává s s velkým napjetím nastávající parlamentní de- bata o dluzích královské rodiny. Panují obavy. že průběh této debaty může býti pro dynasti nebezpečný. Dle vládní zprávy činí dluhy více než 24 miliony korun. S druhé strany se poukazuje na to, že v minulých letech národních obuížt panovníci dobrovolně svolili ke snížení civilní listy. Obnos, jenž byl takto královnou Marií II a králi Pedrem V. Luisem a Carlosem uspořen, činí prý také více než 24 miliony korun, takže by se dluh královské rodiny vůči portugalskému státu sevrkl na poměrně nepatrný rozdíl mez oběma obnosy. Naproti tomu však účtuje vláda, položku více než 7 milionů korun k dobru královské rodiny proti státu, jež se má platiti jako renta za postoupení různých královských statků k cír- kevním, školským a vojenským účelům. Proti tomuto zcela novému způsobu účtování veřej- ných peněz jeví se v obyvatelstvu neobyčejně silná oposice.

Marie II a král Pedro Luis Carlos

21 article

aoslisa uožnu imin

22 article

nvle Čína, Japonsko a Amerika. Z Washingtonu se sděluje, že čínský vy slanec Vutinfan byl odvolán zvláště proto, aby poradil pekinské vládě, jak by se Alme- řika dala přiměti k energičtějš politice na Dálněm Východě v na- ději, že by si tím Čina zajistila pomoc S p - iených států proti Japonsku. Vutinfan jest ve Washingtoně velmi oble ben, ale nedostává se mu oné síly charakteru která dovede strhovati také jiné. Jeho důkladné znalosti Ameriky doufají proto lépe využiti v Pe- kině a místo ve Washingtoně obsadí se ener gičtějším mužem. Takového muže nalezla pe kinská vláda v Jim-Tomovi, který se pokládá za diplomata prvního řádu a uzavřel takéti- betskou smlouvu s Anglií.

Čína Japonsko Amerika Washington JimTom Anglie

23 article Třetí odborný sjezd úřadnictva českých spořitelen

Třetí odborný sjezd úřadnictva českých spořitelen konal se ve dnech 14., 15. a 16. srpna t. r. v Kla tovech při příležitosti krajinské výstavy pro Pošu maví, Jměnem Měšťanské besedy uvítal účastníky sjezdu v sobotu 14. t. m. na prátelském večírku před- seda její p. dr. Hostaš, advokát v Klatovech, jmé- nem spořitelny klatovské předseda její p. Schi- man, lékárník v Klatovech, načež po děkovací od- povědí předsedy Spolku úřadníků p. dra. Cmunta místctajemníka měst. spořit, pražské, přednesli své referáty p. Půlpitel, správce spořitelny bene- šovské o tom, jak mohly by se spořitelny uzpůsobiti k soutěži s jinými peněžními ústavy v rámci spoři- telního regulativu, resp. vzorcových stanov, p. Ku- čera, účetní spořitelny táborské, referát, vypraco- vaný p. drem Kosem, ředitelem téže spořitelny, o osnově zákona o okresních hospodářských záložnách a úřadnictvu spořitelním, p. Kryšpín, ředitel spo- řitelny ml.-boleslavské o eskontu směnek se zřete- lem na spořitelny v západních a jižních Čechách, p Štipek, vrch. úřadník kontrib. spořitelny ve Vy- škově, o reservním fondu a čistém zisku spořitelen p. Vait, správce spořitelny rakovnické, o účtován reservního fondu spořitelního jednotně či rozděleni a p. Schwarz, úřadník spořitelny v Plzni, o poža- davku jednoduché frekvence a nedělního i svátečníh klídu se zřetelem na spořitelny v západních a jižních Čechách.

Poša doktor Hostaš Schi Cmunt Kryšpín Schwarz Klatovy Čechy Plzeň Ku

24 article

Po referátech, zejm, po referátě p. Půlpitla, roz- vířila se zajímavá debata, v níž se horlivě zúčastnil četní pánové, zejména pp. dr. Hostaš z Klatov, Vai z Rakovníka, cís. rada Tománek a ředitel Pippic z Chrudimi, Koukolíček z Libochovic, dr. Cmunt Macháček z Prahy, Štípek z Vyškova, Kvapil z Král Pole, Kryšpín a Šlavík z Ml. Boleslavi atd. V debatě zaujato stanoviško proti útokům ně meckého i odborného tisku proti českým ústavům bankovním, v záležitosti osnovy na změnu zákon o okr. hosp. záložnách, kde zejména též poukázáno na nebezpečí, jež hrozí městům, budou-li spořítelny novou konkurencí ve svém postupovém vývoji za- drženy a nebudou-li moci městům dávati k disposici věnování k účelům všeužitečným ze zmenšenýci zisků. Usneseno požádati spořitelny, jež dosud neza- vedly nedělní a sváteční klid, aby tak po příkladu valné většiny spořitelen učinily. Živá debata pro- táhla se až přes 12. hod. noční.

doktor Hostaš Vai Tománek Pippic Koukolíček Cmunt Macháček Štípek Kvapil Kryšpín Šlavík Klatovy Rakovník Chrudim Libochovice Praha Vyškov Boleslav Král Polo

25 article

V neděli dne 15. srpna po zahájení slavno st ni schůze a uvítání předsedou spolku p. drem Cmuntem, zejména člena ředitelstva městské spo- řitelny pražské p. Ferd. Mellana, který poděkoval případnými slovy, projeviv uznání ušlechtilým správným snahám spořitelního úřadnictva jak o roz- voj spořitelen, tak i v otázkách stavovských, před- sedy spořitelny klatovské p. Schimana, delegáta Svazu českých spořitelen p. řed. Pippicha, delegála Ústřední banky čes. spořitelen, přednosty pokladen p. Čuby, přednesl p. Vuroř, vrch. účetní spořitelny plzeňské, velmi zdařilý a podrobnostmi bohatý re- ferát o studijní cestě po spořitelnách v Německua zkušenostech na ní nabytých, který pozorně vy- slechnut a potleskem všech přítomných odmněněn byl. Po přednášce této podal p. Kučera, účetní spořitelny táborské, výklad o účelném zavedení vol- ných listů do spořitelen a demonstroval práce, ko- nané dvojnásobným sčítacím strojem spořitelny tá- borské, skonstruovaným v Nothingamu. Též tato před- náška vyslechnuta s živým zájmem všech při- tomných.

Mellan Pippich Čuba Vuroř Kučera spolek p . doktor Cmunt svaz český spořitelna

26 article

Pak prohlédli si dčastníci, vedeni přadsedou sp- řitelny klatovské p. Schimanem, účelnou a krásnou budovu a zařízení této sporitelny a v ní umiistěné městské museum, jehož bohaté sbírky uspořádány neobyčejnou pečlivostí advokáta p. dra. Hostaše. Po společném obědě byla prohlédnuta výstava kde zejména exposice spořitelny klatovské budila zájem účastníků. Večer nedělní ztráven příjemně v Měš ťanskě besedě, při němž účir kovalo známé, klatovské úřad- nické sexteto jehož výkony odměňovány neutuchají- cím potleskem a při němž zapěla několik písní sl. Pavluse Špačková, komorní pěvkyně z Král. Vino- hradu. Některá čísla, v nichž zvláště vynikl hla i umělý zpěv mladistvé umělkyně, musila slečna opakovati. V pondělí dne 16. srpna vykonán výlet k olei Prokopu na Špičák, odkud po chutné snídani na- stoupen pochod kolem Černého a Čertova jezera d Elsensteinu a pak nastal rozjezd do domovů.

Hostaš Pavlus Špačková Král Černý čertův jezero

27 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — »Frankfnzter Zeituug« uveřejňuje úvodník o vídeňských bouřich, v němž vy- nasnažuje se mluviti k vídeňským zběsilcům řečí rozumu. Nelze prý ovšem popírati,dí říšsko-německý list, že stále silnější příliv slo- vanských přistěhovalců jest skutečně způso- bilým, učiniti z Dol. Rakous, původně ryze ně- meckých, pozvolna území smišené, a kdyby se povedlo podle plánů mnohých slovanských illu- sionistů, snad dokonce zemi převážně slovan- skou. To však, co v posledních dnech nacio- nální vídeňští politikové poprasku vylíčili za ob- zvláštní nebezpečí německé země a lidu a proti čemu důležitostní křiklouni hotovou zeměbranu naverbovali, nachází se k takovému skutečnému nebezpečí jenom v čistě zevním vztahu. Frank- furtský list lituje počinání těchto »strážců ně- mectví«, jimž, bohužel, umožnéno bylo pro- tlačiti se do nejpřednějších řad, i vítá jménem střízlivých lidí, že kromě několika nezdařených hodů kamením a výstřelů z revolverů »ob- zvláště brutálních krakelistů«, nic horšího se nestalo i píše: »Než právě u každého Němce, který své kmenové uvědomění vysoko si cení, jehož národní brdost vzácnější mu jest nad kalné vody frázovitého hubařství, musí podobne přihody, jako loňský zmar vídeňských her Ná- rodního divadla, jako před několika nedělemi

Frank Němec Dolo Rakousy Frankfnzter Zeituug Ná

28 article

pošetilý poprask ve Švechatu a včerejší vyhnání českých výletníků z Vachavy, vzbuditi pocity jenom politování a zahanbení . . . Kdyby po- dobná myslenka nebyla přiliš složitá, mohlo by se mysliti, že český výlet byl skutačně s tím účelem od českých agitátorů zamýšlen, nikoli aby provadli ve Vachavě český výpad — nebot něco podobného chytří lidé nepodnikají veřej- nými vyhláškami a za zvuků trub — nýbrž proto, že véděli, že neohrabaní Teuton vídeňští daji se tím nachytat, aby nacionální fanatismus neúmyslných německých davů podnítili a z toho vzniklými třenicemi poskyti — výtečné pomůcky k udržení českého národ ního vědomi ve bdělosti. Bylo-li takového plánu, podařil se skvěle. Kdyby však ani nebylo tako- vého úmyslu, tož bude účinek německé ne- vlídnosti (l!) ten, že češství ve Vídni a Dol. Ra- kousích zřejměji než dříve uvidí jámu, která je od Němců děli, a že se sevře tím pevněji, jak jen možno. To jest zajisté pravý opak toho, mělo býti docíleno.« Potom mluví list o českém příboji do Vídně, o obavách Němců nad jeho vzrůstem. V minulých dobách, ačkoli poč d tnoll

Teuton Němec Vídeň Dolo

29 article

českých dělníků a služek do Vídně příchozíeh byl nemalý, tonuli a mizeli tito přistěhovalci v davu německy mluvícího obyvatelstva právě tak snadno, jako miliony neanglických přistého- valců v americtvi Spojených států, ale v po- slední době zdá prý se, jakoby byl dosažen v germanisaci vídeňských Čech bod jistého nasycení. Z valné části lze prý si ovšem vysvětliti větší vytrvalost Sl - vanů tím, že rozdíl mezi kulturními úrovněmi Němců, kteří prý jsou v Rakousku národem ne- popíratelně nejvýše stojíeím, a ostatních národ- ností stává se stále nepatrnějším a proto přijetí do německého kulturního společenství jeví se méně žádoucí. »Pro Němce Rakouska jest prý však otázkou sebezachování národního, aby aspoň onomu místu ríše, v němž nacházejí se životní ústrojí její, hlavnímu městu říšea zemi jeho, dali ráz německý.« Také ně- mectví, žijícímu před černožlu- tými hranečníky, nemůže býti lho- stejno, zdali Vídeň zůstane či ne- zůstane městem německým, třeba i vlivem slovanského prllivu dotče- ným. Avšak cestou mechaniekou, násilim a demonstračním povykem nedá se proces tento zadržeti, neboť vyvljí se pod zdreu- jíctm tlakem hospodářských nut- ností. Přirozený vývoj chtit uměle zameziti, jest marným počtnáním. Mnohem důle- žitější bylo by na místě kyji a kamením mařiti české výlety, za včas postarati se o to, aby i za změněných poměrů zůstal němectví zachován jaho vliv. Volný pohyb obyvatelstva nelzé zakázalí a nikomu nelze rozkázati, aby se s tal

Němec Vídeň spojený stát Čechy Rakousko

30 article

Němcem, kdo jím býti nech ce. Avšak může se zajisté k tomu pracovati, aby če- skému přistěhovalci platilo za čest a výhodu, cítiti se Němcem. Dosud má němectví tolik přitažlivé síly, zvláště postaveno-li z poměrně těsného rakouského do mezinárodního okruhu osvědčování se, že mu ne- třeba býti úzko před soutěží s Čechy. Získá- vání českých a jiných slovanských národ- ních živlů nejvydatněji bude ob- staráno tichou působivostí hospodářských skutečností a pokojnou, ale neustálou prací Němců pro jich nacionální kulturu. Chorobná nervosa a surové házení kameny ne- vzbuzují ani sympatie ani respekt « Nuže, české a slovanské národní živly uznají dobrou vůli frankfurtského listu, ale poděkují mu co nej- zdvořileji za marné lásky snažení — německou kulturou. Již dávno poznali její pravou a ne- změnitelnou tvářnost. A tém, kteři ji dosud ne- znali, běžel její pravou tvářnost ukázat jistý zá- stupce německého národa v podvlečkách, právě když výletní loď Čechů na marném výletu do Vachavy minula Kremži. Takové názorné vy- učování jest vydatnějšl nežli všechny frankfurt- ské kulturnt články . ..

Němec Čecho Čechy Kremže

31 article

— Tábor v Bludově. Severní Morava vzeho- pila se vedením své Národní Jednoty k mohnt- nému protestu proti germanisačnímu úsili želez- ničnímu. S programem takového protestu svolán byl na neděli do Bludova, probudilé, národním duchem proniklé obce s 2400 ryze českými oby- vateli v hejtmanství: šumperském, tábor lidu k důrazné manifestaci proti svrchované urážli- vému a rozhořčujíeímu jednání železniční správy proti národnosti české v ryze slovanských kra- jích Moravy. Známým vídeňským protičeským barbarstvím posledních týdnů doplněn program bludovského tábora dalším odstavcem a resolnce v té příčině přijatá dojde zajisté náležitého ohlasu ve všech českých končinách. Účastaíků bylo přes 3000, z poslanců dostavili se Okleštěk, Staroštík, Vaněk, Karger. Jednání zahájeno pro- slovem předsedy Národní Jednoty dra. Smrčky a starosty bludovského Březiny, další řeči pro- nesli poslanci Staroštik a Vaněk, tajemník Nár.

Okleštěk Staroštík Vaněk Karger Smrčka Tábor Bludov Morava bludovský Březina národní Jednota

32 article

Jednoty A. Kubis, tajemník zemské jednoty že- lezničních zřízenců Pelikán, instruktor obchodní jednoty z Brna A. Chytil. Řeči všech řečníka oblraly se železničním hanobením rovnoprávnosti a týráním českých jednotlivců, s důstatek zná- mým celé české veřejnosti, ale hlavní část jich vývodů věnována byla tentokráte zběsilostem vídeňských fanatiků na tamní půlmilionové české menšině páchaným, Resoluce kláštereckého tábora ze dne 1. srpna byla přijata beze změny s dodatkem, týkajícím se vídeňských událosll. Dodatek tento, provázený hromovým souhlasem tisíců, zní takto: »Konečně protestujeme proti brutálnímu proněsledování českého lidu v Dal.

A Kubis Pelikán A Chytil Brno

33 article

Rakousích, proti násilí, páchaněmu před zraky úřadů na českém lidu a majetku, i žadáme roz- hodující činitele, by násilnostem těm rázně uči- nili přítrž, aby český lid nebyl nucen sáhnouti k odvetě.« Vedle jiných omluv přečten byl i omluvný přípis ministra krajana dra. Žščka, který litoval nemožnosti svého účastenství a ujišťoval, že — zakročil se všim důrazem u roz- hodujících činitelů a že bude stále naléhati na zjednání rovnoprávnosti. Přání, aby se to ministru dařilo s větším úspěchem než dosud, bylo na táboru všeobecně projevováno. Přišti tábory, s týmž programem, ustanoveny na počátek září do Postřelmova a do Zábřeha. Nelze upříti, že tato činnost Národní jednoty pro severní Moravu jest vzáeně plodná a úspěšná. Současně s blu- dovským táborem českým konal se za slaběno účastenství v blízkém Šumperce německý »volku- tag«, na němž německé vášně rozdmychoval hlávně pověstný nacionál posl. Albrecht. Pano- valy obavy, že se němečtí zuřivei šumperští za- chovají podle výzvy svých vůdců-štváčů a ž krvavě odemstí skvělý úspěch bludovského tá- bora přepadením českých účastníků na šumper- ském nádraží. Ale dvacet četníků, k nádraží soustředěných, stačilo k zamezení všech podob- ných pokusů v zárodku.

Žšček Albrecht Rakousy Postřelmov Zábřeh Morava Šumperk

34 article

— Osební. Místodržitel hr. Coudenhove přibyl do Prahy včera depoledne z lázní Kissingenu. — Rodinné zprávy. Pan JUDr. Rudolf Ma toušek, c. kr. soudce, a paní Berta Matouškov roz. Klierova oznamují svůj sňatek. — Z kruhů lékařských. Zubní lékař dr. Gustav Baštýř, nároží Perlové ul. e Ferčinan ovy tř. vrálil se z cest a ordinuje od 9— . — Miěst. okr. lékař dr. V. Pevr vrátil se z cest a ordinuje v ob- vyklých hodinách na Morání č. 19. — K zájezdu českému do Varšavy. Kníže Zdíslav Lubomirski zaslal presidin rady král, hlav. měst Praby po odjezdu výpravy české z Varšavy tento projev: »Děkujíce za to, že nám umožněno bylo po- hostiti poselstvo českého národa, ujišťujeme,ž krásné okamžiky, které upevnily bratrství našich ná- rodů k vespolnému prospěchu, zachováme navždy v paměti. Sláva Čechům! Knížo Lubomirskí. «—

Coudenhove JUDr ma Matouškov Klierův doktor Baštýř V Pevr Zdíslav Lubomirski Čecho Praha Varšava