Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

holb dopda

3

ídu jmlur šnolasidesM sv 1ssi nelnnj o

4

sdo vla ěeo na se stalntene sl

5

V Praze, ve středu 18. srpna 1909.

Praha

6

Číslo 227.

7 article

Na ranní avečerní listy předplácí se v Praze v administraci na něsic. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měsic. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K B2h ve filiálkáchí na měslo. . . . . . 2 K 30h Poštoui na měsle. . . . . .s na čtvrt feta . . . . 9 k 60 s dvojí zásilkou na měsle na čtvrt ieta: . : i k soi

Praha Poštoui

8 article Kde to vězí?

Kde to vězí? Předseda polského kola Glabiňski pod jal se svoláním konference klubovních před sedů lidového parlamentu v úmyslu přispět takto zaražené dělnosti jeho, úkolu nejen nevděčného, ale za daných vnitřních po měrů takřka beznadějného. Vždyť již okolnosti, za nichž byl parla ment 10 července t. r. uzavřen, vzbuzovaly v pozorovatelích nynější vládní soustavy důvodné podezření, že stalo se tu opatření kteréž nevyplývalo nezbytně z jednání sně- movůy samé. Chovalí je předseda minister stva v záloze »do zásoby«, čekaje s ním pouze na více méně vhodnou příležitost,a byl by ho užil, i kdyby se nebylo nakupilo pilných návrhů, kteréž byly vlastně vládou samotnou vyvolány, když vrhla do parla- mentu osnovy zákonů, jež dle přesvědčení všech odborných znalců státních základních zákonů před forum toto nenáležely. Ústavně nesprávný krok podnikla tedy vláda sama, a musila býti si vědoma, že jím rozruš dělnost sněmovny, ba že vnese oprávněnou nedůvěru i do nejeddanějšího jí kola pol ského. Ano, vládě kynul tehdy i úspěch potud, že sněmovna se pustila do rokování a že by na konci rokování se byl vyskytl návrh, aby vládní osnovy přikázány byly — výboru. Toto tehdejší bystré rozpoznání veřej ného mínění, že uzavření rady říšské jest spíše dílem vládním než nezbytným násled- kem chování parlamentu, dotklo se vlady právě tak nepříjemně, jako současné pouka zování na chování německých politikůva časopiseciva jim sloužícího, kteříž čím dále tím patrněji prozrazovali svou nechuť k lido- vému parlamentu, jehož vývoj ohrožoval jejich posavadní jednostranný vliv.

dělnost sněmovna

9 article

Chtějíc zastříti a zatemniti tuto nemilou sobě bdělost opravdových přátel lidového parlamentu a znamenajíc nepříznivý účinek uzavření rady říšské i z projevů, s nimiž se jednotlivé parlámentní skupiny obrátily na své voličstvo, dala vláda tehdy prohlásit v časopisech sobě dostupných, že uzavřením rady říšské mají býti pouze odstraněny překážky, způsobené nahromaděním pilnýeh návrhů, že však řišská rada bude opětně svolána do dvou až tří neděl... v Ode dne uzavření rady říšské minulo však zatím již pět neděl, ale v kruzích vládních nebylo za tu dobu možno vypátrati ani nej menších příprav, by se opětné obnovila pře- rušená činnost lidového parlamentu.eneh Mezi hlasy, jimž se nezamlouvalo náhlé uzavření rady říšské, byly ihned po události télo znatelny zvláště hlasy polské, jakož se Polákům tehdy nikterak nezamlouvaly ani ony vládní osnovy, jež před uzavřením byly parlamentu podány. Bylo proto snad ukva- pením, když odhodlal se nedávno předseda kola polského učiniti pokus uspořádáním včerejší konference, zdali by nebylo možno ukončiti dlouhě, nucené prázdniny rady říšské, že se jeho záměru podkládala předem smlu- vená součinnost s vládou, pokud se týče s předsedou ministerstva bar. Bienerthem. Tento totiž zachovává stále tutéž upjatos vůči parlamentu, ba spíše ještě hlásají časo pisy mu blízké, že děle půl roku trvajíeí zmizení parlamentu posílilo postavení jeho, takze prý jest nyní pevnější, než kdykoliv nvsb

Polák Bienerth

10 article

avodte sbero

11 article

dříve, byť i neustávaly hlasy, předpovídající nedalekou rekonstrukci jeho kabinetu, b označující již i osobu jeho příštího nástupce Za to ovšem jest nepochybno, že před- seda kola polského opravdově se přičiňoval o to, aby parlament opětně oživl. Nejmeno vaný polský poslanec pokládá počin jeho za tak vážný, že by nezdar mohl způsobiti kolu polskému značné škody. »Dz. Polski« pak dokládá: že úsilí jeho o uvolnění parlamentu jest horlivé a upřímné, o tom nesmí nikdo pochybovati; rovněž není pochybno, že jeho úmysly celkem se shodují s nejvyššími in- tencemi; možno však o tom pochybovati, že dobrou vůli jeho sdílí i celá vláda. Zvláště nevíme, chovají-li se v záležitosti této upřímně oni ministři, kteří v radě ministerské zastu- pují snahy německé; jestiť to zarytost ně- mecká a bezohledná chtivost po nadvládě jež jest toho příčinou, že poměry v Rakousku nemohou se uklidniti. Jest však ještě jedna obava. Není vy- loučeno, že vláda se postará o sesílení po savadní většiny německo-polské tím, že získá některé menší skupiny . . . Za to listy předsedovi kola polskéh méně blízké netají si, že konferenční jeho podnik byl ihned předem pochybený a do- dávají: Jest přece jasné, jakou má bt politika kola polského. Nemůžeť vylučovati Slovany z účasti ve vládě, nemůže odmítat soustavu parlamentních vlád, jež jest výkvě- tem ústavnosti. Za Taaffa, Hohenwarta, Ba- dena i Becka šla ruku v ruce s Čechy. Pro ne nyní, ač je zřejmo, že pokus vládnouti bez Čechův ochromil život ústavní. Nynější konference asi přesvědčí předsedu kola, že posavadní systém jest na dále nendržitelnýa to z příčin na Polácích nezávislých.

Dz Slovan Taaff Hohenwart Beck Čechův Polák Rakousko Čechy

12 article

Pokud však stoupenci záměru předsedy kola polského přece jen se domnívali, že předseda ministerstva vzdá se posavadní své upjatosti a lhostejnosti k dalšímu osudu lido vého parlamentu, a že napomůže zdaru vče- rejší konference, byli asi nemálo zklamáni když zvěděli, jaké přímo nesplnitelne podmínky bar. Bienerth kladl ve zvláštní poradě s ním a předákem křesťanskýc sociálův, drem. Gessmannem, žádaje nejen aby kabinet jeho ve svém nynějším složení nijakou žádostí po změně nebyl zneklidňo ván, ale domáhaje se přímo kvalifikovaných záruk, že říšská rada, bude-li svolána, mus všecky vládní předlohy vyříditi pořadem pravidelným, bez výpomoci pilnými návrhy, protože vláda se nemíní vydati ne- bezpečí nejistého výsledku hlasování. Jinými slovy řečeno: baron Bienerth chce míti za- ručenou, spolehlivou většinu, kteráž by se dala nejen bez odmluvy jím vésti, ale která by i oposici držela v náležitém respektu, by vládní akci nekladla značnější překážky. Neměl-li rakouský parlament dosud příliš dobrého zvuku ve světě, co do nepatrnosti svého vlivu na skutečný chod politických událostí, sotva by mínění to o sobě polepšil a opravil, kdyby musil přistoupiti na tyto podmínky jen, aby zachránil holý svůj život. Možná, že dána byla bezprostředně pře zahájením konference předsedů tato zpráva proto na veřejnost, aby ještě v posledn chvíli popohnala parlamentní pány generály by napjali do krajnosti své síly a pomobl bar. Bienerthovi k novému, zvláště v této chvíli pro něho žádoucímu úspěchu. V té

Bienerth Gessmann

13 article

příčině se podmínky tyto v ničem neliší od hrozby s jiné strany zaznamenané, že bude parlament rozpuštěn a vypsány nové volby když ani po půlletém ústavním postu ne osvědčí se býti ochotnějším a úslužnějším ku pokynům vládním. Není však ani vyloučeno, že zkušenosti jež přivodila nynější vláda na všecku, zvláště však na českou veřejnost způsobem svěho vykonávání vládní moci a vedení správy státní jsou spojeny s takovým všestranným. neodčinitelným dojmem, že další pokračován tímto směrem, ať již krytého parlamentn dělností, jako dříve, či parlamentní polosmrtí jest na dále nemožné a nemyslitelné, a pak těžké podmínky, kladeně bar. Bienerthem v předtuše nezdaru včerejší konference, ne jsou ničím jiným, než známkami nadcházejíc- smrtelně agonie pochybeného a ztraceného ministerského žití. Na zápasišti, na němž se včera měřily politické síly v konfer uci předsedů klubov- ních, by to byla ztráta, kteráž by se dala nejsnáze oželeti a na niž ostatně i část ně mecké veřejnosti včera připravil prof. Stein- wender slovy: »V poměru k tomu, co se v nejbližších měsících bezpodminečně stát musí (oprava finanční a pod.) jsou osobní otázky věcí dosti podřízenou; ostatně ne budeme se vyhýbati ani těmto. Stát mus žíti a země také; s parlamentem, vzchopí-l se a ne-li jinak, i bez něho.«

Bienerth profesor Stein

14 title

Jednání na konferenci předseni

15 article Klubů.

Klubů. a vi moch u Z Vídně, 17. srpna.

Vídeň

16 article

pi Dnešní porady potrvaly v parlamentě ažd 7. hod. večerní. Po schůzi parlamentní komise Slovansk jednoty bylo jednáno se zástupci Rusů v zá ležitosti jejich přistoupení ke Slovanské jednotě Rusové formulovali svoje požadavky a podmínky o kterých jednala pak nová schůze Slovansk jednoty o 2 hod. odpol. Požadavky Rusů byly vzaty na vědomí a deflnitivní dohoda byla vy hražena schůzi, jež ustanovena na dnešní večer ale byla odložena na zejtřek vzhledem na pozdn skončení konference předsedů. Na schůzi odpolední Slovanské jednoty byl jednáno také o návrhu německém, aby v zár sešla se sněmovna ke krátkému zasedánía byl vysloven proti tomu rozhodny odpor. Po 3. hod. odpolední sešla se schůze před sedů, svolaná drem. Gabiňským. Svolavatel po- ukázal na to, že ochromení parlamentu znamená seslabení foderalistické myšlenky, pročež Polské kolo považovalo za potřebné, ujmouti se snah na ozdravění parlamentní činnosti. Konstatoval s politováním, že zástupcové radikálních klubů posl. Choc a dr. Baxa prohlásili, že se z pro- gramových důvodů porady nezúčastní. Jinak konstatoval, že jsou všichni pozvaní zástupcové klubů přítomni. K návrhu dra. Luegra zvolen dr. G l biňski předsedou a zahájena ihned politická debata. Dr. Sylvestr přimlouval se za to, aby zejmena se zřetelem na zemské finance byla obnovena dělnost říšské rady. Jestliže zemské sněmy se sestoupí, musí se zabývati v prvé řadě úpravou finančních věcí. Pro německé strany jsou 3 věci důležité: 1. finanční plán, 2. pro- jednání jazykových předloh, 3. sociální poji v o d štění. Dr. Lueger žádal odpověď na otázku zdali se chce pracovati nebo obstruovati.

Rus Choc doktor Baxa Sylvestr Lueger

17 article

Posl. Wolí vyslovil své námitky pro finančním předlohám. e Posl. Udrižal prohlásil, že české strany jsou pro udržení parlamentního života, čeho však dožilo se české obyvatelstvo v posledníeh dnech ve Vídni, jest spatnou předehrou pro dnešní konferenci. Slovanská jednota se usnesla, že o taktice rozhodne se teprve, až říaská rada bude opravdu svolána a taktika ta bude závi- seti od toho, jak zachová se vlád k požadavku národní rovnopráv nosti, na kterém Slovanská jed nota bezpodminečně trvá. Ozdravění parlamentu jest možno jenom v tom směru, že bude spravedlivě nakládáno se všemi národy stranami. Posl. Pernerstorfer mínil, že již p druhé bylo zdrženo sociální pojištění a prohla šuje, že parlament musí býti zachován. Posl. Hruban interpretoval usnesení Slo vanské jednoty. Posl. dr. Pacák vytýkal, že zabájen postup není dosti upřímný. Žádá se zejmén od oposice, aby prohlásila, co chce podnikati ale Němci by zajistě byli velice překvapeni kdyby se od nich bylo žádalo na př. v dobách obstrukce, aby beze všeho přechodu od ob strukce upustili,. Posl. dr. Chiari žádal určité prohlášení zdalí přítomní jsou pro dělnost sněmovny. Posl. Bomančuk poukazoval na to, ž nynější vládní system jest vinen odporem prot nynější vládě, který skončil obstrukcí slovan- ských stran, k nimž se i Rusové připojili.

Posl Wolit Hruban St doktor Pacák Němec Chiari Bomančuk Rus Vídeň

18 article

Posl. Maštálka vytkl schůzi nedostatek programu. Politická debata nepřinese žádného světla, poněvadž jest známo, jaké protivy panují a také jaké jsou příčiny obstrukce. Dokud tyto příčiny trvají a dokud nebude povalen nynějš system, zavedený bar. Bienerthem a jeho t. zv většinou, system nejněmečtější ze všech před chozíeh, potud nebude lze mluviti o klidněm spolužití národů. Jestliže německé strany při cházejí opět s jazykovými předlobami, pak jes předem již jisto, že konference nepovede k čemu. Jazykové předloby, jak češlí poslane jasně prohlásili, jsou pre nás naprosto nepřije- telny. Ostatně jednání o jazykových předloháeh ve výboru by obyvatelstvo jen znova rozčililo a nelze předpokládati, že by se pro ně našl větsina, která by odhlasovala je proti hlasům Čechů i Nemeů. Posl. Glabiňski omlouval se, že n přednesl zvláštního pr gramu, poněvadž chtě toliko, aby způsobena byla na konferenci smírl vější nálada.

Posl Maštálek Bienerth Čecho

19 article

Posl. Seitz odsoudil jako vídeňský po slanec rozhodně protičeské demonstrace ve Vídn a souhlasil s posl. Maštálkou potud, že take považuje za nutné míti určitý cll k ozdraven parlamentu. Žádá Slovanskou jednotu o určit prohlášení, zdali trvá na bezpodminečném o stranění nynějšího ministerstva a dále chce vě děti, zdali jest úmysl program červencový z chovati pro podzim. Poslanec Pattai polemisoval s poslancen Údržalem a pravil, že prý také v Praze byly ex cesy (l), aniž by z toho vypukla německá ob strukce (ll). Poslanec Lueger pravil, že demo strace byly namířeny proti ně- komu jinému nežli Čechům a kdo pr V drobném prodejin ranní čislo o sobě . . za S h večerni . . za t h Ve fliAlkách na venkov ranní číslo . . . . . . . 10t večerní . . . . . . . . bh Inseráty platí se hotově Bapřed Předplvcení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., s. Tam nacházejí se těl redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů Rukopisy se novracej

Posl Seitz Maštálka Pattai Lueger Čecho Praha Bapřed Předplvcení

20 article

»N. Fr. Pr.« pozorně čte, může se o tom pře svědčiti. Zavazuje se osobně, že ž ád- nému Čechu ani vlas na hlavě ne bude ve Vídni zkřiven a ujíšťuje ze- jména české poslance, že mohou bez obavy Vídeň navštiviti. Obstrukce však nesmí se ničím vykupovati. Byl vždy mužem oposice a kdyby v městské radě oposice nebyla, sám by ji dělal; ale proti obstrukci jest ze vše s il. Poslanec Sylvestr polemisuje s poslan cem Maštálkou a pravi, že češt! Ně m jsou proti jazykovým předlohá m, ostatní Němci však žádají, aby jazykovým sporům byl již jednou učiněn konec. Není divu, že tudiz žádají, aby vzaty byly jazykové předlohy za pod- klad jednání. Poslanec Masary k shledává v dnešní kon- ferenci důkaz potřebnosti parlamentu a praví, že Polské kolo zjednalo si skutečnou zásluhu jejím svoláním. Na to interpretuje stanovisko Slovanské jednoty. Poslanec Pacher praví, že Němci z Čec nezasluhují výtky, žádají- li projednání jazykových předloh. Předlohy mohou býti bez prvního čten odevzdány výboru, poněvanž obě strany vědí co chtějí. Předlohy ty jsou prý kro- kem ke smíru. Poslanec Steinwender navrhuje, aby vláda byla požádána, by svolala v měslc září poslaneckou sněmovnu ke krátkému za sedání. Poslanec Pernerstorler s návrhem souhlasí. Poslanec Conci navrhuje zvolení komi- tétu, proti návrhu vyslovuje se však dr. Lueger, který navrhuje, aby dr. Glabiňski sám jednal dále se stranami za účelem dohody.

Čech Sylvestr Maštálka Němec Masar Pacher Steinwender Pernerstorler Conec Lueger doktor Glabiňski Francie Vídeň

21 article

Poslanec Maštálka ukazuje na to, že návrhem Stemnwendrovým vnesena byla nová otázka do jednání. Sděluje, že Slovanská jed- nota usnesla se většinou hlasů postaviti se proti zářijovému zasedání, které oslatně není možné ani technicky, poněvadž budova parlamentu jest v naprostém nepořádku a pobyt tam je takořk nemožný. Projevuje obavu, že kdyby sněmovna se v září sešla, nebylo by zasedání krátké, nýbrž protáhlo by se a tím by sněmy nebyly možny. Ostatně vláda sama přeje si, aby v září sněmy zasedaly. Slovanská jednota trvá na tom, aby v září se sešel český sněm ku projednání důle- žitých záležitostí hospodářských a finančních. Polemisuje s poslancem Pachrem, který opo- menul vysvětliti důležitou věc, jak cbtěj se chovatí Němci na českém sněmu. Posl. Šusteršič konstatuje, že konfe- rencí se rozpory neumenší a že o taktice usnese se Slovanská jednota teprve až říšská rad bude svolána. Usnesení Slovanské jednoty ne- znamená ani obstrukci ani jiný postup. Bez- prostřední účel obstrukce byl docílen. Dnes není ve Slovanské jednotě strany, která by chtěla dělati zásadní obstrukci. Pro návrh Luegrův budou strany Slovanské jednoty hlasovati a jsou srozuměny s tím, aby dr. Glabiňski vedl dals jednání. Posl. Pattai poukazuje na to, že sta- vebně-technicky jest záříjové zasedání v parla mentě možno. Posl. Pergelt praví, že jest nutno, aby napřed zasedala říšská rada, poněvadž mus býu odhlasován napřed filaanění plán, nemá-li zejména český sněm uvalen býti v úplnou f nanční tiseň. Němci svalují prý se sebe zodpo- vědnost, nestane-li se tak a budou-li zemské finance úplně rozvráceny.

Maštálek Stemnwendrův Pachr Němec Posl doktor Glabiňski

22 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Rukozpyt čili chiromancie, Středověké hádání osudů lidských z vrásek a čar na dlani, na ruce obrácené, těšilo se obli- bě také u našich předků, jimž sestavil a tiskem vydal Tobiáš Mouřenín r. 1598 návod: Chiro- mantia, ruční knížka, umění na ruce komplexí, podobný asi národu Tadeáše Hájka z Hájku, určovati osudy člověka z vrásek čela a tváře. Hájkova kniha latinská ve dvojím vydání i s obrázky se zachovala. Knihu Mouřenínovu o hádání z ruky známe toliko podle názvu ze se- znamu knih od církve zapovídaných a pronásle- dovaných. Čirou náhodou zachoval se rukopi české chiromancie v pozůstalosti vlasteneckého důstojníka Tomáše Buriana z r. 1845. František Hekl, spisovatel tohoto rukopisu, byl nejprve knězem liguorianem, pak přestoupil na světské kněžství. Burian se s ním seznámil, když byl farářem v Zillingdorfu nedaleko Nového Města za Vídní, odkud přišel r. 1848 na faru na Mo- ravském Poli. Hekl, spisovatel známého spisu Apthropologie oder der Mensch als Gegenstan der Philosophie (Vídeň, 1845), sepsal rukozp na žádost Burianovu, jenž chtěl růkopis s obrázky názornými vydati tiskem a poslal jej do Prahy do censury. Ta schválila vydání, ale Jaroslav Pospíšil se rozpakoval vydati Rukopis svým nákladem a Burian tolik peněz neměl.

Mouřenín Hájek Hájkův latinský Mouřenínův Burian František Burianův Pospíšil Nový město Vídeň Praha Apthropologie odrat der Mensch al Gegenstan der Philosophia

23 article

Kniha tody nebyla vydána, ale zasluhuje při ny- nějších pokusech o chiromancii, aby se neza- pbmenulo na tento první soustavný pokus, upra- viti nauku o hádání z ruky v celek, s českým, ovšem násilným a těžkopádným názvoslovím Svědectvi, že rukozpyt byl starým Čechům znám, že byl pěstován, až mravokárci tepali po věrečnou věštbu, známe dost, ale opravdový ná- vod i s obrázky pouze tento rukozpyt český se zachoval, Ruka jest prý zvláštním strojem vůle, totiž činného ducha, ruka jest zvláště předmětným znakem člověka jako činného ducha, tedy ruko zpyt čili chiromancie jest věda ruky, jelikož ruka předmětným strojem ducha, totiž ducho

Čecho

24 article

vých vloh se stává. Rukozpyt jako věda ruky liší se od sprosté chiromancie čili hadačství, jež podpírá svoje dohady pověrou, kdežto rukozpy má základ v tom, že ruka dle způsobu duchové činnosti jest spořádána, že z ruky tedy poznává se duchová činnost a vůbec vlohy každého člo- věka. Poznav účinky a následky takovéto čin- nosti, věští rukozpytatel dále budoucí člověk okoličnosti, jí přívedené. Jistému způsobu čin- nosti člověka jistá svojnost, tvar ruky jeho při- sluší. Po dlani měli by se lidé rozeznávati jako po tváři. Hýbavosti ruky upotřebuje duch podle svých též nezkončeně rozmanitých náklonnosti k činu, kteréžto rukou vládnouce stanoví určitý tvar její. Tvar ruky pak se stává obrazem roz manitých náklonností i vloh duševních. Zrač se to vráskami na dlani, utvořenými návykem. způsobem projevů rukou duševní činnosti. Srov- nalost vrásek na dlani přísluší jisté náklonnost ducha. Rukozpytatel buď tedy umělým a zbě- hlým duchozpylatelem, by rázy a duchové ná- klonnosti lidí seznav, svému zkoumání založi důkladnou podporu při studiu dlaně lidské. Opa- trný a důvtipný zpytatel ruky může i z kalného pramene hadaček cikánek čerpati. Cikánky pr mnoho o minulých a budoucích člověka okolič- nostech uhodnou. Poznavši tvarem ručním ná klonnosti člověka k činění, cikánka přirozeným vtipem a umělou chytrostí svou snadno dovodi kam to takový člověk týmž činěním již přivést mohl anebo přivésti může. Proto Hekl vedle ti síců tvarů rukozpytných vlastních, vedle chiro mantických děl Mik. Porapeja ve Vittenberce J. Hebinga v Jeně, Krist. Šalice v Lipsku, čerpal ze zkušenosti 80leté cikánky, z rodu Fergotš.

Cikánek J Hebing Krist Jena Lipsko Mik Fergotš

25 article

Předmětem rukozpytu jsou vrásky n dlani, buď plodné nebo smrtné. Plodné jsou buď plodicí, když řádně a jedna z druhé jako větvičky vycházejí, nebo zplozené, jelikož samy dostatečnou velkost i jiné vedle sebe mají sobě podobné a tudy svojinkami (sestrami) na- zvané. Vráska, mající u sebe svojinky, sluje vráskou svojinatou. Smrtnými se stávají vrásky když buď se mrtví a zohavují, totiž jedna dru- hou raní tak, že se jí jako zbraň čili roh týká nebo když docela rozsekány, roztrhány, zpíchá- ny se zdají. Ony jsou vrásky mrtvící, tyto zmrtvené. Spatřují se tedy na dlani vrásky plo

26 article

dící, totiž větvovité, rovné, stejné a jemné. aneb mrtvící, jež rohevité, hrbaté, zkroucenéa hrubě jsou. Mují-li vrásky určité dráhy a okresy, sluj stálice; bludice nalézávají se na každém místě dlaně. Stálice jsou buď vládné čili vlády, buď služebné čili služky. Vlády jsou na dlani tři: myslice (linea mentalis, capitalis), živlice (linea elementaris, vitalis) strojnice (linea instrumentalis, mensalis). Vlohy duchové: um umí a ví, vůle volí mysl duchem cíti, nebo jak se šíká, v srdci cilí. Ustrojem jevení těchto vloh jest prst ukazcvací čili kazec (index). Tento prst vztýčený, zavřením druhých ruky údů buďto vyvýšen, co víme, umí- me a s jinými sděliti míníme, ukazuje; nebo snížen, co chceme a poroučíme, káže; nebo okrouhle k prsoum se obracuje, ce na srdci má- me, totiž mysl naši jeví. Tím se tvoří na dlani ona zvláštní vráska, myslice, co znak du- chových vloh vůbec. Um, zámysličkou vyjeven, sám sebou se obírá, co vědění, umění a myšlení, tudy vlastn vlohou ducha a sice učnou jest, pročež taky zámyslička okres duchstva nepřekráčí. Však ale vlohy ze životstva i ze strojstva se ho dojímají.

Muja

27 article

Dojem tento vráskami se jeví, jež ze životstva i ze strojstva do duchstva vůbec vyplývají neb duchstvem táhnou. Ze životstva vplývá do duch- stva náživlička, city člověka znamenajíc, po- měr k umu nám jeví, jelikož city na něj pů- sobí. Jestli na př. náživlička nešťastnou dobou v duchstvu končí, člověka, jehož myšlenky city překvapeny a zmateny bývaji, nám prozrazuje Úživlička ze živetstva duchstvem táhne a pro- tože chtíče vůbec znamená, část její duchstvem táhnoucí nám jeví, že um chtíči vládnut jest. Nešťastná doba na př. takovéto části úživliččiny nádherného člověka věští. Ze strojstva běží do duchstva ústrojnička, čímž řemeslnictví, totiž umělectví v umu se stanoví, jelikož vráska tato více neb méně se do duchstva protahuje. Pročež na př. vráskou touto dlouhou a zdařenou un básnický se jevi. Nástrojnička též duchstvem běží. Ana vtip k vytěžení přírody hbspodář- stvím a prací vůbec znamená, částka její v duch- stvu ležící zvěstuje, jestli um ke zkoumánía k vytěžení přírody schopen jest čili nic. Tak na př. dle doby této vrásky schcpnost komická se cení. Jako um v duchstvu, tak čití v životstvu samo v sobě pozůstávajíc, mchutností učnou jest, a od druhých fiší jen tolik závisí, že jejich vrásky do životstva vesměs se vztahují. Z duch- stva úmyslička do životstva plyne. Vůli zname najíc, o pracovitosti nebo lenivosti zprávu dává

Ana

28 article

Ze strojstva nástrojnička do životstva běží. Po něvadž vtip k hospodářství a vůbec ku práei znamená, díl její, jímžto v životstvu se tratí dle doby své buďto vydržení a vytrvání, nebo ale nestálost čiti totiž síly tělesné nám zvěstuje V strojstvu vtip k obchodnictví vtipen učným se stává. Námyslička duchstvo se stroj stvem spojuje. Znakem mysli jsouc, částí svou jež v strojstvu se vynachází, vtip obchodní. jelikož od mysli závisí, nám vyjevuje. Pročež dle doby svě, na př. buďto dobromyslného, spra vedlivého, sobectví prázdného obchodníka, nebo ale ošemetného člověka, i šejdíře, podvodník a zloděje znamenati může. Ze životstva uživličk do strojstva až k vrásce, vtip obchodní znamena jící, vystupuje. Jsoue znakem chtíčů, vtip ob chodní, chtíči jatý, jeví. Obchod (chování) chtíč tělesnými určený, střídmostí neb nestřídmost se stává, pročež část úživličky v strojstvu se vyna cházející dle doby své znakem jest buďto stříd- mosti neb nestřídmosti v obchodu a tudy lakom ství nebo štědrosti. Staří rukozpytatelé zkušeno stí nalézali, že tato částka úživličky zvláště ob chod (chování) pohlaví mezí sebou dílem zna menává, pročež ji svadebnicí nazývali.

29 article

Může tedy tato část úživličky i nestřídmost ple menní jeviti. Tratí-li se i námyslička nešťastnou dobou v strojstvu, tím podvojníka znamená; obě vrásky na tom místé dohromady svůdce ženštin prozrazují. Vlohy zkusné čili náklonnosti vráskami se jeví, jež meze řiši svých překračujícc, do ciziny táhnou. Vráska úmyslička, označující oumysl vůli, překráčí-li duchstve svou říší, myslici a ná- živličku sekavši, v životstvu a sice v krajině úživličky, tudy mezi chtíči, se tratí. Tím ale Mastnost vůle lidské zouplna vyobrazena jest ana jsouc vlohou zkusnou hlavní, na mysl, city i chtíče působí. Pročež část této vrásky první. jež v duchstvu leží, vůli, ana rozumem a mys

30 article

vládne, jeví. Část druhá, od duchstva až k n živličce, zvěstuje, že vůle city si podrobuje nebo nimi jata jest, jako na př. ve vášních Kcnec télo vrásky věští, jestli vůle chtíče řídí. nebo nie Námyslička z duchstva do strojstva táhne a tu nástrojničku a ústrojničku sekavši, u kra jiny zástrojničky zachází. Tím vším o vlastno stech mysli, jejímžto znalcem jest, zprávu dává. Když v krajině své se vynachází, mysl duchovou čili nábožnou jeví. Část její odtud až k nástro- ničce mysl přirozenou zvěstuje. Od nástrojničky až k ústrojničce mysl řemeslnickou, totiž umě- leckou číli krásovědnou, věští. Koncem svým mysl obchodnickou prozrazuje. Tuto vrásku b- dlivě rukozpylatel zkoumej, neboť ona mysl čili srdce lidské jeví, do něhož jinudy nelze hle- děti. Rukozpytatelé ji páskem Krasopaní (Ve- nuše) nazývají, neboť zkušeností všecko nan nalezli, cožkoliv bájesloví této bohyni připisuje. Rekové páskem Krasopaní znamenali důstoj- nost a příjemnost; ona se jeví myslí duchovní a nábožnou, tato ale přirozenou a dětinnou.

Reková Krasopanit

31 article

Krasopaní byla bohyně krásy, kterouž mysl umělecká jatá jest. Posléz Krasopaní i láskou tělesnou panovala, však i tuto vlastnost naduš- nička na konci se svadebnicí spojená jeviti může. V životstvu úživlička znakem chtíčů lidských jest. Ona myslici a strojnici seká, duchstvem dlo strojstva se táhne a pak po pomoří z ruky ven běží, čímž svojnost chtíčů lidských zouplna v- obrazuje. Část její v životstvu chtíče tělesné, jako podnět životní, potravní a plemenní prozra- zuje. Část v duchstvu zvěstuje chtíče, jež vloh pouze duchových se dojímají, jako sebevážnost, ctidychtivost. Část v strojstvu označuje chtíče na vtipy strojnické a obchodní činící, jako na př. sobectví, žehráctví, lakomství. Náživlička city člověka jeví. V krajině své stává se znakem citů pouze tělesných. Staří na- zývali krajinu její, toti“ předhoři veliké, horou Krasopaní. Část její mezi živlicí a myslicí zna- mená city, na něžto buďto chtíče působí na př. vášně, zlost, hrdost, láska, nebo čití jako bědo- váni, netrpělivost, tvrdost, bezcitelnost. Koncem svým v duchstvu city duchové označuje, na př. svědomitost, bázlivost, truchlivost. Staří nazý