Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

4. března 1909

4

Čislo 63.

5 article

Eandidátem tři skupin polského kola: národních demokratů, poknokových demokratů a lidoveů, ale ani v ostadních skupinách, konservativné a klerikálné, nemá nepřátel, Přiští polský ministn krajan je politik velice umírněný, poctivý a vždy slušný. Jinak nestál nikdy v popředí politického ruchu, ani doma v Haliči, ani ve Vídni. Jebo kandidatura je jaksi kompromisní a zejména polští lidovei se prohlásili pro dra. Dulebu, aby se ministrem nestal některý národní demokrat. V Praze, 3. března. (Názory stru n ukrajinské.) Poslanec Eug. Levic ký otiskuje v „Ukrafnisehe Rundsch.“ článek o ny- nější rakouské krisi a stanovisku strany ukra- jinské. Nynější státní zřízení Rakouska má z neudržitelné a příšti reforma ústavy musí se de jehu názorů přizpůsobiti nláro dní struk- tuře státu. Dosavadní „království a země““ musejí ustoupiti novému rozděbení státu dle ná- rodností. Žádný národ nedá se dnes znásil- ňovati jiným a každý chce být svým pánem ve svém území. Dr. Levický opakuje při té při- ležitosti známý požadavek haličských Ukrajin- ců, aby se části Haliče a Bukoviny, ohývané většinou lidem malornským, sloučily v jedno společné území se zvláštním sněmem, zemskou správou a úřadním jazykem maloruským. Ale kam se potom podějí čelné a silné polské men- šiny ve východní Haliči, které se také nedají národně znásilňmovati? Z Pešti, 2. března. (Madarské vítěz- ství v Oravici.) Rumunská národní strana ztratila poslanecký mandát za Oravici, který držel do své smeti dr. Koriolán Bredičanu. Ma- darům a madaronům, usilovně podporovaným vládou — hr. Andrássy vydal zvláštní poslán ve prospěch maďarského kandidáta! — pod- řilo se při včerejší volbě přehlasovati Rumuny.

Eug doktor Koriolán Bredičan Andrássy Rumun Halič Vídeň Praha Rakousko Ukrajina Bukovina Pešť Oravice Ma Ukrafnisehe Rundsch

6 article

Kandidát maďarské strany ústavní Jos. Sie- geseu obdkžel 1840 hlhsů, národní kandidkt rumunský Jiří Papp zůstal v menšině s 1087 hlasy- Ze Záhřeha, 1. březnn. (Na obranu cv- rillice.) Bar. Rauch, pronásledujíeí všechno srbské, vydal nedávmo rozkaz, že pravoslavn srbětí katechetové nesmějí se nu škoolních vy- svědčeních podpisovati písmem cyrillským, ný- brž jen latinžou. Proti zákazu tomu, jenž se příčí platným v Chorvatsku zákonům, uznávají cím srbské cyvállské pismo ve škole, církvi i ob- čanském žívotě za úplně oprávněné a rovno- právné s latinkou, protestují v okružních listech srbské pravoslavné konsistoře pakracská a plaš- ská. V poslání onom duchovenstvo obou die- cesí se vyzývá, aby nedbalo bánove protizákon- ného rozknzu a zacbovávalo statns quo, t.. aby školní vysvědčení psalo a podpisovalo je- dině písmem cyrillským. Kdyby vláda proti je- jich jednání činila námitky, konsistoře jsou ochotny ujati se duchovních a po případě po- dati stížnost zemskému sněmu chorvatskému. jenž jediný je kompetenání měniti platná, dosud zákonnú ustanovení.

Papp Rauch Jos Chorvatsko

7 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. března. Runofobství a ruselilství Bulharů. Následovníci nebožtika Štěpána Stambulova v Sofiji zle se na Rusko obořují za to, že chee na vlastní útraty uspořádati poměr Bulharska k Turecku a učiniti je faklicky nezávislým. Stambulovci vyslovují ve svých orgánech pode zření, že Rusko nechce Bulharsku pomoci, ny brž samo je zamýšlí porobiti. Rusofilové bulharští berou Rusko v ochranu proti háncům a tvrdí o rusofobech, že na Ru- sko napadají na povel z Vídně. Nájezdy na Rusko právě při této příležitosti otevřely ústa selskému lidu bulharskému, jenž tvoři nesmírnou většinu bulharského národa je Rusku za osvobození nezměrně vděčen věrněloddán. Selský lid bulharský pochopuje návrh ruský jako nové dobrodiní, které Rusko Bulhar- sku chce učiniti, a to zajistě je správné Ruso- filské listy sofijské otiskuji telegramy z venkova. posílané buď přímo ruskému imperátoru do Carského Sela, nebo roskému vyslanci v Sofji a v nich nejupřímnějšími slovy dává se výraz vděčným eitům národa bulharského.

Bulhar Stambulov Praha Sofija Rusko Bulharsko Turecko Vídeň Selo

8 article

Slovanský ruch v Rusku. Slovanský spolek petrohradský konal minu- lou neděh slavnou valnou hromadu na pamě slovanských blahozvěstů Kyrilla a Metoděje Před- sedal člen hosudarstvenného sovětu A. A Na- + Mlstr František Ondříček zvolil pro svůj po pulární koncert dne 14. března t. r. koncert Mendel sohnův na památku stého výročí narození jebo k oslavě stého výročí úmrti Havdenova čarokrásné jeho adagio s velkou kadencí z koncertu C dur ; bude to vůbec prvé provozování tohoto díla. Velký zájem vzbudí zajisté též přednes dvou koncertních etud s průvodem klavíru, nejnovějších to akladeb mistra Oudřička. Jsou z technické stránky těžší než etudy Paganinovi, však ještě účinnější, vynikajíce zceln originálními pasážemi Všech 15 etud jako dodatek k jeho dílu »Nová mistrovská technika« vyjde tiskem v nejbližší době. Veškery lístky ke koncertu tomu (lože 12 K, sedadla K 1.20 a 2 K a lístky ke stání po 1 K a 80 h) obdrželi lze v předprodeji výhradně v hudebním a klavírním závodě Mojmíra Urbánk v Praze (Hlávkův palác).

Kyrill Metoděj Ondříček Mendel Paganin Rusko Mojmír Urbánk v Praga Hlávkův palác

9 article

+ Koncert Oskara Nedbala v Římě. Oznamuje ze nám z Říma z 1. března: Včera konal se zde kon- cert, řízený Oskarem Nedbalem. Sehrána ouvertura k „Prodané nevěstě“, Beethovenova „Sedmá sym phonie“, Rimskij-Korsakovo „Capriccio“, Čajkovsko ho „Andante cantabile“ a Griegův „Slavnostní po chod.“ Obecenstvé, provedením těchlo skladeb nadše no, žádalo repetici ouvertury k „Pradané nevěstě“ a „Sedmou symphonii““, kteréžto žádosti nemohlo bt vyhověno. Královna-vdova Markéta byla celému kon- certu přítomna. Zůčastnila se sama ostentativně vše- obecného pollesku. Dirigentský úspěch Oskara Ne dbala byl ohromný. Pozván na přesrok ku pobytu 7měsíčnímu + Z České Filkarmonie. Dnes o 8. hod. večern koná se v Národním domě na Král. Vinohradech ob vyklý čivrteční koncert. Vstupenky po 60 h, rodinný listek (3 osoby) po 1 K 60 h prodávají se od 7. hod večerní u pokladny.

Oskar Nedbal Beethovenův Rimskij Korsakův Griegův Markéta Řím Český Filkarmonie národní dům na Královský

10 article Různé zprávy.

Různé zprávy. Vánice a sněhové bouře. Se všech stran Evropy donáší lelegral zprávy o velikých vánicích a sněhových bouřích, juaiž ohro- ženo nejen železniční spojení, ale i namnoze živoly lidské. V Tyrolsku sřílila se na několika místech lavina, jinde zastavena doprava. Tak se oznamuje ze včerejška: Z Berlína. Sněžení s prudkým větrem trvalo celou noc a první hodiny dopolední. Doprava na ulcích jest možna jen s velikými obtižemi. Městské a předměstské vlaky jezdí nepravidelně. Doprava mimoberlinská děje se bez velkých poruch. Jen vlaky ryškin, jenž promluvil o zápletkách na Balkánském poloostrově a dal výraz pevnému přesvědčení, že nepřátelé proti Slovanům ničeho nezmohou, jestliže oni sami nezpřetrhají živé svazky slovanské myšlenky, které je spojují. Prof. P. A. Kulakovský měl přednáškuo současném stavu Slovanstva. Vypočetl dlouhou řadu slovanských pracovníků, kteří v uplynulém roce odešli na věčnost, načež podrobil revisi, co Slované v r. 1908 ztratili a získali na poli politickém. Obraz, který Slovanstno nyní po- skytuje, není utěšený. Všude dlužno zazname- nati ztráty, všude hrozí a se přiostřují krise Avšak jsou i zisky. Takovým ziskem jest, že Rusko uznáním bulharského carství a uspořádá- ním jeho finančního poměru k Turecku doko- nalo dílo osvobození Bulharů. Ale Bulhaři mu- sejí se držeti Srbů. Zisk je také, že různí slovanští kmenové se sbližují a sjednocujía že význam ruského jazyka pro Slovanstvo je pořád jasnějším slovanským národům. Zvlášť o »balkánské krisi« promluvil A. A. Bošma- kov, jenž loni procestoval Balkán.

Slovan profesor Kulakovský Ruska Bulhar Srba Bošma Evropa Tyrolsko Berlín Turecko Balkán

11 article

Zhoršený poměr italsko-rakonský. — Nový italský ministr vnějších záležitostí. Jest věci skorem již hotovou, že nejdéle v dubnu jmenován bude nástupcem austrofl a Títtona v ministerstvu vnějších záležitostí mar kýz San Giuliano, dosavadní vyslanec v Lon- dýně. Býval už několikrát ministrem, naposled ve vládě Fortisově, kdež přimlouval se r. 1906 za protirakouskou akci italskou v Albanii. Jest zřejmo, že pobytem v Anglii s jeho stanovisko proti rakouské politice balkánské ještě více zostřilo. Ve Vídni jsou povoláním San Giulíana přirozeně velice znepokojeni a o če- kávají ještě větší zhoršení po- měru italskorakouského, bez tak napjaté ho.

Lon Albánie Anglie Vídeň Sana Giuliana

12 article

Italské velby sněmovní. Nastávající sněmovní volby v Italii nebud v samé Italii valného zájmu. Šedesát dosavad- ních poslancův zřeklo se nově kandidatury, zvlášté pro beznadějnost její. Ve 82 volebníeh okresích jest pouze po jednom kandidátu. Cel- kem jest así 1100 kandidátův, z nichž 250 socialistů. Katolická strana se ten t- kráte skorem všude voleb zu- častnI. Německá raforma říšská. — Vládní blok ohru- žen. — Zádné východiště. Finanční komise říšského sněmu německého jednala včera opět o tíšské reformě finanční. Vláda setrvala poznovu na dani z pozůstalosti neb na rozšíření dani z dědietví. Řišskou dan ze jmění odmítla. Východsště ze situace nevide nikdo, ve vládním bloku jest úplná nesvornost i zdá se býti úplně ohrožen v trvání svém. l see Rovalistické demonstrace. Dnes v noci byl pomník Scheurera-Köstnera v Lucemburské zahradě v Paříži otlučen a po- kálen. Bylo zavedeno vyšetřování. Kolují do- mněnky, že čin tento spáchali royalisté. Scheu- rer Köstner, jak známo, hrál velikou rol v zolovské ařére na prospěch Dreyfusa.

Köstner Paříž Scheu

13 article

Socialní politika republiky francouzské. Významnou řeč pronesl bývalý ministr M il lerand na hostině konané na počest výroč prohlašení druhé republiky za předsednictví pre sidenta sněmovny Henry Brissona. Bývalý ministn z kabinetu Waldecka-Rousseana, jenž vynikl svou reformační činností, byl nejpovolanějším řečníkem o thematu »Sociální polibka republiky«. Mille- rand patří mezi nejlepší znalce zájmů hospodař- ských, průmyslných a dělnických své vlasti. Zá- kladnou myšlenkou jeho řečí byla solidarita tříd. Blahobyt národní je úzce spojen s reformam socrálními. Dělník je závislý na prospěchu vlast a vlast na prospěchu dělníka. Povinnosti sociální a národní je uskutečniti konkretní zákon solida- rity. K těmto principům se vztahují reformy sociální již provedené neb zahájené. V první řadě nesmí se žádati od dělníků nežli obmezený počet hodin pracovních, neboť je dokázáno, že je mez pracovních hodin (průměrně devět až deset hodin), nad niž nemůže dělník schvácený a zmořený užíti platně svých prázdných chvil V této omezené době horlivější pilí udělá dělni ctvo více, nežli za doby, jež přeplná jeho slly. z Východu přijiždějí s větším zpozděním. — Z In- šprukn. Nasledkem sřícení laviny a velmi silného sněžení byla veškerá doprava na trati Trident— Tezze na neurčitou dobu zastavena. — Z Tri dentu. K zachranení zasypaných zemských střelců se ještě sděluje: Plukovník svob. pán šl. Lülgendorl a důstojníci ho provázející vůbec nebyli zasypání a dostali se již 1. března bez úrazu do Lavarone.

Brisson Mill Roussean Ina Trident

14 article

Z Běláku. Sněží neustale. Trať Bělák Trbíž po případě Bělák—Pod Rožico byla na čas uvolněna, takže několik osobních vlaků mohla jezditi. Výpomocná lokomotiva, která byla s vlakem čís. 970 vyslána na pomoc z Pontáflu, vyjela s ten- drem z kolejí poblíže palugského tunelu, jiná výpo- mocná lokomotiva uvizla u Malborgetnu ve sněhové lavině. Zde bylo 8 dělníků zasypáno la vinou. Sedm z nich bylo zachráněno, kdežt jeden jest mrtev. K ovosnění trati Žabnice— Poutafl byl vyslán výpomocný vlak z dílenv Knittenfeldn. Nádraží v Pontállu jest úplně zasněženo. Pře- pychové vlaky čís. 10U7 a 1005 budou as po tři dny jezditi via Cormons, poněvadž jest také přerušena doprava na italské trahi Ponteba- Resintta. Na trati Celovec—Jeseník jezdil prozatín toliko vlak čís. 13. Jest stálé nebezpečí, že se sřit laviny. Vlak čís. 101 jel dnes až do Trbíže. Z Inšpruku. Dnešními vlaky čís. 4014 a 4013 byla veškera doprava na trati tridentsko tezské obnovena. Ze Lvova. Z Tarnopolu a Podwoloczysky zdělují, že na mnohých místech byla doprava váni cemi přerušena.

Bělák Žabnice Celovec Jeseník Lvov Tarnopol Bělák Trbíž PontebaResintta

15 title

Hudba.

16 article

= Zdravotní stav anglické královny se zlepšil Vydávati lékařské zprávy bylo by zbylečno. = Loupež v postovním vlakn. Z Armavir (na území kuhánském), 3. hřezna. (Spb. Ag.) V po- štovnímu vlaku vladikavkazské dráhy bylo úřadníkůn železniční pokladny uloupeno 40.000 rb. Pachatel vyskočili z vlaku a prchli. = Požár s lidskými obětmi. Z Nového Yor ku, 3. března. (K. k.) V domě, obývaném Rtaly Francouzi, vypukl dnes ráno požár, při němž zahy nulo 10 osob. = Cynický vrah. K vraždě ve vlaku u Tčeva s sděluje, že vrah jest synem maliře a genealoga dra lil. Adolía van den Velden z Výmaru a nikoli, jal pylo dřive sděleno, profesora na umělecko-průmyslo vé škole výmarské Henry van don Velden. Vrahov jsou teprve 22 léta. Avšak nechci jen upraviti pracovní dobu, je též třeba určiti periodu práce v životě člověka a za- jistiti životní prostředky v době, kdy nebude více pracovat. Proto je svrchovaně nutný zákon o zaopatření dělníků ve stáří. Konečně je třeb dáti dělníkům orgán na ochranu jejich práv a zájmů: tím je syndikát, který se má státi orgánem dohody, svornosti, spravedlnosti ve veške- rém oboru hospodářském, zemědělském, obchod- ním a průmyslovém, Millerand zakončil slovy »Aby republika ostala nepřemožitelnou, stačí, aby nezspomněla nikdy, že je vládou všech a že její čest a její síla jí velí, aby se cele věnovala těm dílům sociálním, jež majt býti principem společné práce všech Francouzů.«

Požár Francouz Tčev van den Velden Henry van don Velden Millerand Armavir Nový Yor Výmar Aga

17 article Hlídka středoškolní.

Hlídka středoškolní. Nový řád zkoušecí a klassifikační na gymnaslích a reálkách rakou- ských- Od letošního roku školního stala se ve zkoušení a klassifikování žáků pronikavá změna. Nespokojenost s katalogem profesorovýma s každodenním zkoušením žáků vzrostla tou měrou, že se reformni ministr dr. Marchet roz- hodl změniti věc a vydal dne 11. června 1909 nový řád pro zkoušení a klassifikování, jenž nabyl působnosti hned školním rokem 1908—9. Hrůzoplodný katalog zmizel odtud z rukou pro- fesorových, každodenní klassifikování žáků pře- stalo, a rodiče i žáci si oddechli. Chválili p ministra za prodloužení prázdnin a za nový řád maturitní, chválili jej i za nový řád zkou- šecí a klassifikační. Vídeňské noviny měly celé stati, ba i úvodníky s takovými chválami. Ale v odborných kruzích hned se říkalo jak asi dlouho potrvá to uspokojení? A roz čarování se dostavilo záhy, hned po skončení prvního pololelí. Klassifikace za první běh školni vypadla nepříznivějí pro žáky, nežli dříve. Vy rojilo se plno stížnosti, že mnohem více žáků na školžch mělo známky nedostatečné (někde přes 50), že bylo málo známek velmi dobrých, za to mnoho dostatečných, profezoři že prý klassifikují teď jen podle pisemných prací, tak že žák, který ústně uměl velmi dobře a písemné práce měl jen dostatečně, tuto známku dostal na vysvědčení neb výkaz, dále že se písemné práce klasstfikují přísně (při jedné chybě že už se dává známka jen dobrá), ba dokonce že na kterýchsi ústavach vídeňských bylo zavedeno vy- šetřování pro přílišný počet váznoucích atd.

Marchet Klassifikace

18 article

Jistá dáma napsala dokonce, že tolik nespravedl- ností jako lelos ještě za dlouhou dobu, co pečuje o studenty, nepoznala. Zvláště studenti slabš v některém předmětě, zvláště v mathematice přírodních vědách, ale jinak přičinliví, ba pil- nější než žáci nadaní, utrpěli velmi. Když prý takový žák něco umí, je to náhoda, když má dobrou písemku, pak ji opsal — zkrátka p. pro- fesor není nikdy spokojen. Není pochybnosti, že nynější způsob zkou šení klade na žáky i na učitele mnohem větší požadavky. Nyní se učivo v některých předmě- tech vykládá po několik hodin za sebou, vyklá- dají se větši, souvislé celky a každou hodinu se toliko opakuje minule probraná látka, ale nezkouši se. Zkoušeti se počne po skončeném výkladě takových celků, řekněme okresů učiva. To předpokládá větší samostatnost žákovu, po- znání, že žák se musí na každou hodinu při- pravovati jako dříve a že musí stále živě udržo- vati v paměti všecku látku předchozí, Učile z vyvolávání žáků při opskování si tvoři ko- nečný úsudek o vědění žákově. Poněvadž však času je málo (některý předmět má jen 2 hodiny týdně) a látky i žáků mnoho, váží nyní každé odpověď žákova při opakování podaná mnobem více než dříve. Podrobně, delší zkoušení se provádí jen při části žáků, kde úsudek učitelův není ustálen. Učitel ovšem musí se snažiti být co nejspravedlivějším. Známka nabytá za údob konferenční má pak vhy na známku následují- cího období, smižuje neb zvyšuje ji. Kdyby žák v prvním obdobi dostatečný byl v druhém ob- dobí výborným, nedostane známky výborně. nýbrž se zřetelem ku předchozí dostatečné jen dobrou. Ale byl-li v prvním období dobrýa v druhém nedostatečný, nedostane zase známky nedostatečné, nýbrž se zřetelem ku předehon dobré, dostatečnou. Učivo z prvního období žák musí uměti pořád, i v období třetím.

19 article

Na stížnosti podané přímo ministeriu projevené také v novinách, objevilo se prohlá- šení, patrně z ministerstva samotné pocházující, v časopise »Neue Freie Presse«, které především oznamuje, že zavedeno bylo na podanou stíž- nost vyšetřování o klastfikaci na jistém vlden- ském gymnasiu, kde propadlo 130 žáků, a hned praví, že taková klastfikace odporuje duchu ministerského výnosu ze dne 11. června 1908. Známka velmi debrá shrnuje v sobě nejen bývalou výbornou, nýbrž i chvalitebnou. Jsou-li učitelé, kteří známky velmi dobré vůbec nedávají, nelze prý to schvalovati. Neboť výkony. sabající nad průměrnou míru požadavků, mohou dostati přídavek ke známce velmi dobré. »Dobrým« jest výkon průměrný. Známka ta jest zavedena nejen místo dřivější známky uspokojivé, nýbrž má vystihnouti i nejnižs stupeň bývalé chvalitebné a nejvyšší stuper bývalé doslatečné. Dostatečná známka má vystihnont minimum požadavků, že žák právě ještě dosa- huje cile vyučovacího. Dále pravl se v tom projevu, že novému řádu musí zvykati učitelé, rodiče i žáci. Jistě prý jsou někteří učitelé, kteří se nedovedou obejíti bez katalogu a štípání známek a přilišnou přísnosti kladou odpor novému způsobu. Mini- sterstvo může vyzývati toliko k blahovůli — kde tato chybí, musí se zjednati náprava teprve na základě stížností, a to prý se také stane.

Min Neue Frei Presse

20 article

Ale na druhé straně zase také mnozí žáci špatně rozumějí výnosu a mysli, že se nemusí ted ničemu učiti. Tu je přísnost jakási na místěa zvláště v prvním běhu bývá ji třeba k povzbu- zení. Posléz prý také rodiče musí zvykati novým známkám. Dobrá je dobrá a nemá se úzkostlivě odvažovati, nezněla-li dřívější chvalitebná pěkněji. Ostatně reforma stupnice známek jest jen částí reformy střednškolního vyučování. Byl-li katalog odstraněn pouze pro stálé známkování pro spekulaci žáků, musila nastoupiti složitější stupnice posuzování výkonů žákovských a na- stati obmezení, žáky posuzovati podle celkových dojmů. Posléz se praví, že většina zpráv o novém řádu zkušebním zní příznivě a že nový duch se probouzí ve vyučování. Ovšem tu třeba též nových mužů namnoze. Hlavní věcí jest, po- čáteční nesrovnalosti nevykládati tuze ve zlé zvláště když ministerstvo každou odehylku o čáry blahovůle ve výnose naznačené zcela roz- hodně odsuzuje. Ale povstali také obránci nového řádu. Na vrhují zrušiti známku dostatečnou (zbyla by jen výborná, uspokojivá a nedostatečná), doporučují vyčkati dalších výsledků a nepochybovati o dobré vůli profesorů, kterým jich úkol také ztížen novým řádem. V českých časopisech posud se nevyskytly takové stížnosti jak ve vídeňských — to budiž konstatováno.

21 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Posl. K. H. Woli pojednával o politick situnci v Jablonci v úterý ve schůzi velmi četně navštívené z mimořádných ovací, řeč- niku uchystaných. Počal českým státním právem a prohlásil, že proti němu stojí v boj „prastaré německé lidové právo“. České státn právo, pravil, je dnes závažným činitelem poli- tickým, a měřítkem úsudku o celé české poli- tice. „Čechům tane na mysli zřízení soverníhe slovanského státu sudetského.“ Vylíčiv po svém způsobu domnělou počešťovací činnost státu (Il pomocí českých úřadníků a soudců, pravil Wolf. že jazyková vládní osnova jest v nynější svo formě rána dýkou a rozsudek smrti proti Něm cům. Přece však může býti označena z základ dorozumění, když z ní budou odstraněna ustanovení, Němce těžce poškozu- jící. Neučiní-li to vláda, musí proti ní zahájen býti nejostřejší boj. V rozmluvě s předsedou ministerstva, jíž se řečník také zúčastnil, bylo sděleno, že jazykový zákon nebude říšské rade dne 10. března předložen, poněvadž by to zna menalo nebezpečnou obtěžkací zkoušku parla mentu. Česká obstrukce má podle Wolfa za účel hlavně oddáliti zákonitou úpravu jazykové otáz ky, aby dosaženo bylo sčítáním lidu 1910 při znivějších podmínek pro Čechy. § 4. jazykové osnovy není prý ničím jiným, leč uznáním če- ského státního práva. Chce-li vláda učiniti parla- ment dělným, musí prý se postarati o to, aby jej bezpodminečně od Čechů uvolnila. Přán vlády mohou Némci spiniti jenom tenkráte, když vláda přiměřeně ocení požadavky Němeů

Posl Woli Čecho Wolf Němec Jablonec Německo Čechy

22 article

Němci, kteří prý se vždy osvědčali, udr žo- vateli státu, musí prý nyní viděti splněn svých přání. Mezi udržovateli státu rakouského náleží K. H. Wolfovi zajisté míste nejzásluž- nější. Dobyl ho již dávno a nejnověji upevni svou pověstnou okružní cestou po říšskoněme ckých městech na náklad velkoněmeckých orga- nisací. Všude měl tuže přednášku, kterou kon- číval touto, Rakousko zachovávajíeí sentenci „Říše německá jest sice utvořena ale bude dokončena teprve, až při- pojí k sobě devět milionů Němoů rakouských.

Němec Wolf Rakousko

23 article

Tento udržovatel státu jest jedním z důvěrných rádeů nynějšího přodsedy ministerstva, s nímž rokuje o splnění německých požadavků . .. — Výkonný výbor ústavověrného velkostat- kářstva kunal předvětrem odpůkdne v nostickém paláci schůzi za předsednictví knížete Egona Fürstenberga, který po presidlálních sděleních zahájil rozhovor obšírným výkladem o zahra- niční situaci. Dr. Baerenreither měl referát o vnitřní politice, jazykových předlohách vlád- ních, „jiboslovanské otázce“ a kníže Auersperg o parlameniních poměrech.

Fürstenberg doktor Baerenreither Auersperg

24 article

— Ruch k doplňovacím volbám do ob- chodní komory olomoucké jest v plném proudu a čilý český volební výbor v Olomouci pod ve- dením posl. dra. O. Přikryla v plné práci. Na- mecká agitace, jejíž ústředím jest sám sekre- tariát obchodní komory, vládne všemi prostřed- ky rozvětveného aparátu a hlavně penězi a jeko vždy nebude se ostýchati ani nejšerednějších pletich a protizákonností a těm čeliti může je- nom v ohni osvědčená olomoucká organisnce Zkrácení lhůty pro odevzdání volebních listků jest vypočteno rovněž jenom na poškození české strany národní. Židé komorního obvodu posta- veni tentokráte oficiálně před otázku, jak se př volbách zachovati hodlají. Dotaz tento k nim učinil Svaz českých pokrokových židů v Praze apelem k svým souvěrcům v Zábřehu, Olomouei Lipriku, Mor. Ostravě, Hodoníně atd., jimž vy- týká, že vždy, při každých volbách, stojí na straně německé. Dává jim na srozuměnou, že tento poměr je nepřirozený a nezdravý, nebot odporuje prazákonu assimilace, dle něhož žid v českém prostředi mohou býti jen Čechy. Za- jímavá jest připomínka, kterou češti židé něme- ckým na Moravě činí v příčině vděku něme- ckých stran, kteréž „domáhají se v Schulver- einu, v turnéřstvu očisty od židů, považujíce je za nutné zlo, jež mužno potírati, jak dosvěd- čuje činnost německého poslance Sommra z Olo- mouce. „Vy se rvete o německé zájmy, znepřá- telujete si českou většinu obyvatelstva a Něm i kopají vás, anebo prohlašují, jako nedávno po- slanec dr. Pergelt, že židy Čechům darují.“ Tak mluví doslovně čeští souvěrci s německými židy na Moravě. Bude-li tento výzev co platen?

O Přikryl Liprika Mor Čecho Sommr doktor Pergelt Olomouc Praha Zábřeh Ostrava Hodonín Morava Ola Německo

25 article

— Jazykový obor nálezů správního soudu a zemsky výbor král. českého. Ve včerejší schůzi zemského výboru poukázal přisedicí d. V. Škarda — dbe zprávy z úřadovny zem- ského výboru vydané — k tomu, že praxe c. k. správního soudu, vydávati německé nálezy i ve věcech česky projednaných, odporuje čl. 19. zákl. zábonů státních a základními zákony stát- ními záručené zásadě bezprostřednosti a ústno- sti. Zásady tyto již za doby absolutistické uzná- ny byly v cís. patentu z r. 1850 o nejvyšším soudu ustanovením, že rozhodnutí tohoto soudu ve věcech česky projednaných jest vydlávati též českým jazykem. Tim důvodnější jest, domá- hati se provedení jich v nynější době a u správ- ního soudu, jehož agenda z jedné třetiny je če- ská. Dr. Škarda žádal proto referenta, aby uči- nil opatření, aby zemský výbor, jako již dříve se stalo, opětně obrátil se na presidium správ- ního soudu se žádostí, aby nálezy ve věcech česky projednaných vydávány byly co do jazyka aspoň takovým způsobem, jako rozhodnutí nej vyššího soudu. Referent o otázkách jazykových hr. Schönborn poukázal k tomu, že zemský výbor již několikráte, posledně asi přede dvěme léty, zakročil ve smyslu přisedicím drem. Škar- dou navrženém. Projevil pak ochotu, zařídit- co nejdříve, aby podnětu přísedícího dra. Škardy bylo vyhověno.

Schönborn Škarda

26 article

— Kluby občanské. Staromě sts ký oběancký klub v Praze bude míti člen skou schůzi dnes ve čtvrtek 4. března 1909 o 8. hod. večer v restaurantu pana Soehiůrk v „Kopmance“. Na pořadu pokračování rozho- voru o vládní předloze jazykové a krajského zři- zení v král. českém, jejž zahájí pan posl. dr. Podlipný. Uvedoní hosté jsou víláni. — Promoce. Pan Ph. C. Ola VrBík, rodem ze Slavkova, bude dnes 4. t. m. o 121/4 hod. polední na české universitě Karlo-Ferdinandově prohlášen za doktora filosofie. — Z kruhů lékařských, Pan MUDr. Ed. Cmun řídící lékař vodoléčebného ústavu v Luhačovicích a MUDr. Jan Šimsa, majitel sanatoria pro choroby nervové v Krči, odjeli na balneolozický kougres v Berlíně ve dnech 3.—9. března t. r. — Druhým sekundárním lékařem ve všeobecné nemocnici plzen- ské byl ustanoven p. MUDr. Theodor Teršík.

Soehiůrk doktor Podlipná Vrbík MUDr Ed Šimsa Teršík Praha Slavkov Luhačovice Krč Berlín oběancký klub český univerzita KarlaFerdinandov vodoléčebný ústav

27 article

— Pohřeb. Za prečetné účasti smutečních hostl Eonal se včera o 4. hod. odpolední z ústřední sině na olšanských hřbitovech pohřeb inspektera státních drah v. v. pana Karla Šafařika. Z řad čelných přátel a z příbuzenstva položeno bylo k rakvi mnoho darů květinových. K církevnímu obřadu, jejž vykonal fará? u sv. Trojice v Podskalí dr. Víšek, dostavili se bratří zesnulého pp. dvor. rada ryt. Šafařík-Pštros9, místo- držitelský rada Václav 5l. Šafařík, dále dr. ryt. Eduard Šafařík z ministeristva veřejných praci a dr. Rudolí šl. Šafařík, místodržitelský koncipista a četní členové rodiny. Dále byli přítomni: místodrž, vicepresidení Doríl, jenž jménem místodržitele rodině projevil sou- strast, dvorní rada Rylíř, místodrž, rada Chlupp Chonau, okresní hejtman Smutný s chotí, okr. hejt- man Dudek, poštovní rada Kréh, poštovní rada Schwarzer, státní zástupce Grossmann, vrchní geo- metr Schuster. ředitel hlavní zemské pokladny Duds. ředitel Englánder, ředitel poštovního úřadu Koloušek z Plzně, řed. Klobahoffer, O. a A. Karáskově a četní jiní hosté smuteční. Po církevních obladech done- sena byla rakev s ostntky zvědnělého k rodinnému hrobu, kde byla uložena k věčnému cdpočinku

Šafařik doktor Víšek Václav 5 Rudolit Doríl Chlupp Chonau Schwarzer Grossmann Schuster Koloušek A Karáskův Plzeň Rylíř Kréh

28 article

— Ku pobytu sochaře Bourdella v Praze. Pro- slulý francouzský sochař pan Bourdelle, ktarý zavílal do Prahy k zahájení své výstavy v pavilonu »Ma- nesa«, je předmětem nejsympstičtější pozornosti české společnosti. V sobotu uspořádal předseda »Manesae sochař Sucharda diner na počest Bourdeilovu. V ne- děli navštívil francouzský umělec, jejž stále prová- vázeli sochaři Kafka a Mařatka, školu Suchardovu, odpoledne byl přítomen představení »Prodané ne- věsty«, načež odebral se do Národního klubu. V pon- dělí prohléd! Moderní galerii a vyslovil Myslbekovi nelíčený obdiv nad jeho sv. Václavem, s nejživějším zájmem a s patrnou zálibou prohlížel díla českých umělců, nepříznivě se vyslovil o Matznerovi a pro- jevil obavy před vlivem podobných německých ken- vencionálních umělců na české výtvarnictví. Na to odjel na radnicí, kde ho velmi srdečně uvílal sta- rosta dr. Groš, načež v průvodu mag. rady dra. z Čenkova prohlédl si radnici. Včsra přednášel pan

Bourdelle Suchard Bourdeilův Kafka Mařatka Suchardův Myslbek Václav Matzner doktor Groš Praha Ma Čenkov

29 article

Bourdelle v Národním klubu o Rodinoví. Jeho zna- menitá přednáška, v níž jasně a duchaplně vykládal své názory o moderním umění a o jeho geniálním představiteli Rodinovi, učinila velký dojem. Mezi posluchači v Národním klubu shromáždění byli : sta- rosta dr. Groš, posl. dr. Kramář, dr. Klumpar, de Podlipný, prof. dr. Hlava, dr. Rašín, dr. Třebický, prof. Sucharda, sochaři Bílek, Kafka, Šturza, Ma- řatka, mallři Dědina, Jiránek, Stretti, Špillar, Hoí- baner, spisovatelé prof. Mádl, prof. V. Tille, Václav Hladík, dále dr. Klika, inž. Zvěřina atd. V úterý byla prohlídka Národopisného musea, kde francouzskému hostu podal výklad prof. dr. Tille. Odpoledne pak byl v salonech pí. Klumparové, choti advokáťa, five o' clock na počest francouzského hosta za četného účastenství předních osobností ze světa uměleckého, literárního a politického, V průvodu pana Bourdella nalézala se též jeho roztomilá choť, jakož i spiso- valel a kritik p. Bumand, jenž se horlivě zajímal o české omění a divadlo. Včera odjeli francouzšt hosté na návštěvu Kutné Hory, kam byli pozvání starostou p. Macháčkem, projevujícím potěšitelné po chopení pro styky česko francouzské.

Bourdelle Rodinový Rodin doktor Groš Kramář Klumpar Podlipná profesor Rašín Třebický Suchard Bílek Kafka Šturza ma Jiránek Stretti Špillar Hoe Mádl V Till Hladík Ing Zvěřina Till Bumand Macháček Dědina Kutná Hora národopisný muzeum

30 article

— Zemský výbor království českélio projedna v sezení svém, konaném včera za předsednictví ne maršálka zemského Ferdinanda prince Lobkovice mi- mo jiné tyto záležilosti: Dle referátu přís. dra. Bu- riana byla svoleno k vyškolení ckce Sedlcez školní obce Líbeznice a zhízení samostalné školy obecné v Bořanovicích, dále ze zřízení pětitřidn obecné školy v Liberci za nádražím. Vyhověno řadě žádostí za propůjčení výslaviště v Král. Oboře ku pořádání slavností a výstav v r. 1909; při projed- návání této záležítosti konstatováno zároveň, že ne- přesná byla zpráva, uveřejněná nedávno o propůj- čení výstaviště spolku „Schlaraffia“ a Nárudní jed- notě severočeské; v té příčině bude listům zasláne ještě zvláštní vysvětlení. — V zaležitostech zemského pojišťovacího fondu usneseno požádati místopředsed ředitelstva, dvor. radu dra. Gabriela Blažka, aby pro- zatím převzal funkci předsedy ředitelstva na aniste ministra dra. Brála; náhradníkem ředitelstva jmeno- ván za ministra m. sl. dra. Frant. Fledlera na zbytek funkční doby cís. rada dr. Josef Slavík, ředitel Ústr banky českých spořitelen. — Po zprávě náhr. přía dra. Pinkasa byly v obecních věcech zamílnuiy stižnosti obce Bohušovic v záležito.si použití nápo- javé dávky, obce Záhořan o rozdělení obce a pa nslv Žampachu o rozpočtu obce Zampachu na rok 1909 této obci zároveň povoleno vypírati 81% přirázku obecní. Na vědomí vzato povýšení obce Liběšic n městys a městyse Habry na město, jakož i změn jména obce Boletic v okresu děčínském v „Boletice nad Labem“ (Politz a. d. Elbo). Schvěleny kommu- nální zápůjčky zemské banky kral. českého městu

Ferdinand Lobkovic Král Blažek František doktor Slavík Líbeznice Bořanovice Liberec Bohušovice Záhořany Žampach Liběšice Boletice Boletice nad Labe spolek „ Schlaraffia Ústrálie banka český spořitelna Politz a . d . Elba

31 article

Plzni 630.000 K, 3,199.000 K a 3,199.000 K a městu Praze 3,124.000 K a 1,000.000 K. Konečně schváneno usnesení sboru obecních starších král, hlav. měsla Prahy o výpůjčce 1,000.000 K pro měslské elektrické podniky. — Po zprávě přis. dra. Škardy byly vzaty na vědomí zamitavé nálezy správního soudu o stížnosti rady král. hlav. města Prahy co do úpra- vy domovní kanalisace v domech čp. 604-I. a 13.-VI. a Reginy Fanilové v podobné věci v domě čp. 189-III. a příznivý nález o stížnosti rady král. hlav. města Prahy co do úpravy kanalisace v domě čp. 954-Il Schváleny okresní zápůjčky okresu žateckému 60.000 kor. na příspěvek na požární pojtšťování něm. okresů a okresu krumlovskému 120.000 K na stavbu jubílejní nemocnice. — Po zprávě a návrhu přís. hr. Schön- borna bylo správci agrikulturně-chemické stanice zemědělské rady dru. Rudolfu Trnkovi povoleno sli- pendium k návštěvě kongresu pro užitou chemii Londýně. — Po návrhu přís. Ždárského pylo usneseno svolati ještě tento měsle anketu o hono- rování zvláštních výkonů lékařakých na plalebních odděleních všeobec. veř. nemocnic v král. českém. Učiteli hudby v zemském ústavu pro choremyslné v Kosmonosích, Ed. Kratochvilovi, povolena roční remunerace 200 K, Místo oporačního oléva na c. k české chirurgické klinice propůjčeno na dobu od 1. února do konce září 1909 MUDru. Jindřichu Meli- charovi. Provedení nákresů na něbytek pro čsla bohnícký zadáno architektu Ot. Nevotnému

Škarda Fanilová Schön doktor Trnka Ždárský Kratochvil Jindřich Mel Otakar Plzeň Praha Londýn Kosmonosy Ed sbor obecní starý král