Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX

2

ar

3

V Praze, ve čtvrtek 4. března 1909.

Praha

4

Číslo 63.

5 article

Na ranní a večerní listy vřodplácl se V Praze v administranio na měsle. . . . . . 2 K na čtvrt lsta . . . . 6 K —h s dvoji donáškon na měsle ns čtvrt ieta . . . . 7 K ornk vo fliátkáchí na měsíc. . . . . . 2 K 90 h Poštou na měsle na čtvrt ieta : . . . 9 K on s dvojí zásilkou na měsíe . . na čtvrt leta : . . . 11 K 45h

Praha

6 article Kritická doba!

Kritická doba! Dnes věru těžko říci, kde jest napjet kritické situace největší: zda v Bělehradě, či v Pešti nebo v Vídni. Srbsko nepovoluje a neupoušt od svých známých požadavků třebas mu Rusko a po něm Francie, Ně mecko, Anglie a Italie přátelsky k tomu do mlouvaly. Tak aspoň jistí včerejší bělehradská zpráva rakouské tiskové kanceláře. Tohot úterku (2. března) odpoledne navštívil prý ruský vyslanec Sergějev, pověřený při dvoře bělehradském, srbského ministra zabraničných záležitostí Milovanoviče, aby jmenem ruské vlády udělil Srbům přátelskou radu by upustili od požadavků náhrady územnía samosprávy pro Bosnu a Hercegovinu, poně- vadž prý ostatní evropské mo- nosti nehodlají tyto požadavky Srbska podporovat. Potom dostavili prý se k Milova- novičovi diplomatičtí zástupci Anglie, Francie, Italie a Německa, domlouvajíce mu podobně — Srbský ministr vzav tyto přátelské rady na vědomí, sdělil je neprodleně svolané mini- sterské radě, která za předsednietví samého krále Petra po tři hodiny o nich uvažovavši, posléze jednomyslně prý se usnesla: odpo- věděti velmocem dotčeným v ten smysl, že Srbsko stále ještě chová důvěru ve spravedlivost Evropy, ale ne- může upustit ani od náhrady teri- toriální, ani od požadavku autonomie pro Bosnu a Hercegovinu. — Jaký bude následek této neoblomnosti srbské? Budou se jí cítiti všechny ony evropské velmoci snad stejně uraže- nými tak, že učiní po přání bar. Aehren- thala a zůstaví na dále jedinému Ra- kouskoUhersku, aby si ono svůj spor se Srbskem a Černou Horou vypořádalo samo ať už tak neb onak? — Po- chybujeme. Takové lhostejné stanovisko za- ujme leda snad Německo, ale že by též

Milovanovič Srba Milův Bělehrad Pešť Vídeň Rusko Francie Anglie Bosna a Hercegovina Německo Srbsko Evropa

7 article

Rusko, Italie, Anglie a Francie hned po prvním neúspěchu svého diplomatického zakročení zahodily svou »palmu míru« — do žita, že by zůstavily lhostejně Srbskoa Černou Horu jich osudu a netečně naslou- chaly, brzo-li na Drině pušky zahovoří tomu se podle všeho, co předcházelo, sotv podobá. Tomu nenasvědčuje zejmena ani nálada veřejného mínění v Rusku ani v Ilalii. Přirozeně nyní rázem zřetel všeho světa upře se na Vídeň. Co tam pevné té od povědí Srbska říkají? Nuž, lze-li dáti víry oficiosnímu tisku vídeňskému, tož baron Aebrenthal neříká důležité té události nie. Tváří se vůči ní úplně chladnokrevným. »Klidně vyčkávací stanovisko Rakouska nemůže (prý) tímto fak- tem doznati žádné změny (?). Ra- kousko nepřivodilo zakročení velmocí v Běle- hradě, i bude nyní klidně čekat, čeho jednotlivé velmoci vůč odmítavému stanovisku pod- niknou?« Jelikož s druhé strany opět Srbsk stejně slibuje, že hodlá rovněž v míru vyčkat vytouženého výroku kon- ference velmocí evropských, v jejíž spravedlivost stále ještě doufá a spo lehá — může trapně napjatá situace na Du- naji a Drině v nynějším »mrtvém bodue ještě hezky dlouho setrvat, leč by se ve sboru diplomatů vyskytl nějaký evropsky Roosevelt, který by mocným rozmachem energie a bystrosti státnické uspíšil konečně

Roosevelt Rusko Italia Anglie Francie Vídeň Srbsko Rakousko Běla Drina

8 article

porod té slavné konference signatárních mocností, kterou již před tolika měsíci Rusko navrhlo, pro kterou v zásadě všechny vel- moci se vyslovily, jejíž program jednání již v Paříži a v Londýně sestavovaly, která však nicméně pro nechuť Rakouska —a nemýlíme-li se asi, též Německa — podnes jest »na houbách«. Právě dnes 4. března loučí se národ ame- rický se svým »velkým presidentem Theodorem Rooseveltem«, jemuž dějiny přiznají vynikající a slavné místo v řadě šlechetných státníků reformátorů, zejména pro vznešený mravný ideál, za nímž v zahraničné politice pra- coval. President Roosevelt při veškerém svém úsilí o zvelebení námořní branné moci Spojených států nicméně nenáviděl války Byl přesvědčen, že národové jsou schopn téhož pokroku jako jednotlivci, tak že ča sem i mezi nimi opanuje zákon mravnosti nad hrubým sobectvím a na místa krvavých strašných válek vstoupí rozsu dky mezinárodních smírčích soudů a tak za svého presidentství účinně působii k vítězství mírumilovných snah v lidstvu. kdekoliv se dalo.

Roosevelt Rusko Paříž Londýn Rakousko Německo spojený stát

9 article

Tak stal se původcem druhé světové konference míru, sprostředkoval mír mezi Japonskem a Ruskem, uzavřel se 24 státy světa smlouvy o mezinárodních rozhodčící soudech, odkázal spory, jež měla Unie s Venezuelou a Kanadou na soud smírě v Haagu, a vynaložil všechen důmysl svůj aby v zárodku utlumil plameny hrozného záští, jež propuklo již již mezi Američany Japonci pro události v Kalifornii. — Takový Roosevelt staré Evropě pohříchu dosud se nezrodil; zdejší diplomacie nedovede než jakž takž tlumit a oddalovat řešení neb kruté propuknutí sporů, ale tyto samé cestou rozhodčích obecně u zna- ných soudův mezinárodních šťastně rozřešit a věkoplatně uklidit nedovede. Obraz této staré a velké evropské bídy obráží se pak jako v zmenšovacím zrcadle — v umění politickém vládních státníkův rakouských, kteří místo aby rázně a pevně dbali o uspokojení pře vážné většiny národův tohoto soustátí, ne žádajících žádného nadpráví, žádné nad vlády, nýbrž pouhé rovnoprávnosti a stejne spravedlivosti pro všecky — ohlížejí se na- pořád jen po neoprávněných nárocích, chout- kách a vetech panství chtivé národní men- šiny, vyplňujíce nejsmělejší a nejpovážlivějš její přání, nechť z toho u většiny národů povstává pohoršení sebe větší. V říši, kde takto proti všemu zdravému rozumu se vládne, nemůže ovšem přirozeně usídliti se blahý mír, ani svoboda, ani blahobyt, nýbrž organism její hubiti musí stálá horečka a křečovité záchvaty tu krisí ústavních, tu státoprávních, tu národních. hospodářských a politických. Této říši teprve jest zapotřebí nějakého — Roosevelta l

Američan Japonec Roosevelt Japonsko Rusko Venezuela Kanada Haag Kalifornie Evropa

10 title

Čeští poslanci u bar. Blenertha

11 article

Z Vídně, 3. března.

Vídeň

12 article

(Telef. zpr. „Nár. Listů“.) Dnešním dnem postavení bar. Biener- tha a ještě vlce jeho kabinetu v nynějším jeho složení podstatně se zhoršilo. Vyšlo na jevo, že za nim nestojí žádná strana, že nemá v poslanecké sněmovně žádné opory, žádných přátel. Usnesení německých poslanců dosvěd- čuje, že jest také tam silný odpor proti němu a proti finanční politice, provozované drem. Bi- liňským v příčině pokladnščních poukázek Dopoledne náleželo Němcům, odpoledne Čechům. Po 2. hodině odpolední dostavili se posl dr. Pacák, dr. Kramář, Maštálka, bar. Pražák a prof. dr. Masaryk k ministru dru. Záčkovi, se kterým konafí krátkou po- radu, po náž odebrali se s ním k bar. B ie- nertho vi. Ten je vyrozumněl, že jest pracovní pro- gram poslanecké a panské sněmovny pro kam- paň velikonoční velice skrovný: formnšity usta- vující, zákon o rekrutech a záko o postátnění státní a severozápad- ni dráhy. Sdělení to provázeno bylo dvou- bodinovou dobatou, jež byla velmi přikrá. Poslanci čeští vznesli na bar. Biene tha nejprudčí žaloby, od poštovního výnosu a tajných instrukcí, k němu připojených až do vydání pokladničních poukázek. Poslanei čeští vytkli dále bar. Bienerthovi, že poda jazykové osnovy pro království české způsobem, který dotýká se zákonem zaručené právomci sněmu království českého.

Biener Němec Čecho doktor Pacák Kramář Maštálek profesor Masaryk panská sněmovna

13 article

Ještě rozhodněji vytkli, že podává ne- změněné osnovy jazykové pro krá- lovství české podruhé, jakkoliv se- znal smýšlení českého národ proti ni ml Třetí výtka poslanců českých týkala se složení nynějšího kabinetu, ve kte- rém živly jako dr. Schreiner, hr. Slür gkh a dr. Hochenburger čini voškeru součinnost poslanců českých a jihoslovan- ských s vládou vůbec nemožnou. Zvláště důrazné byly výtky, které vznesl poslanci čeští na bar. Bienertha pro jeho po- koření se německému vetu a žaloby pro persekuci českých poslane národně-socšálních a radikálních a jejich přivrženeů. Bar. Bionorth bránil se sice dlouze, ale ve lice nešťastně. Po rozmluvě s ním odebrali se jmenovan poslanci ještě jednou k dru. Žáčknovi. O této poradě bylo vydáno communiqjué; „Poslanci dr. Kramář, dr. Pacák, Maštálka, bar Pražák a prof. Mnsaryk byli dnes u bar. Bie nertha. Ministerský předseda líčil záměry vlády stejně, jako dříve druhým stranám. Češti po- slanci vzali výklady bar. Bienertha na vědomí a prohlásili, že učiní o nich sdělení svému klu- bu. Poslanci velice rázně bar. Bienerthovi před- nesli všechny stižnosti, které má český náno proti nynější vládě.

Schreiner doktor Hochenburger Bienerth Kramář Pacák Maštálek Pražák profesor Mnsaryk

14 article Bankovní krise v Uhrách.

Bankovní krise v Uhrách. (Před koncem koalice?) Z Pešti, 3. března. Hrabě Andrassy problásil dnes ve skupině poslanců strany ústavní a kleri- kálně lidové: „Za nynějších okol ností jest vláda nucena v nejbliž- ších 24 hodinách podati demisi“ Nazejtří jest svolána ministerská rada, která bude se konati ve 4 hodiny odpoledne. Vše- obecný jest názor, že k demisi kabinetu dojde po vyřízení reformy berní. President Justh dnes prohlásil: „Ukázal jsme ve Vídni, že budeme bojovati odhodlan pro uherskou samostatnou banku a také zvítě- zíme. Mezi Wekerlem a Justhem došle k tomuto pohnutému rozhovoru: Wekerle: „Zdá se, že se ti podařilo porazit vládu . .. Justh: „Také se mi tak zdá. A dříve než jsem čekall „Pesti Napló“ k tomu zaznamenává: „Vlá da a její systém byly dnes odsouzeny k smrti

Andrassy Justh Uhry Pešť Vídeň Wekerle Pest Napló

15 article

Jen Kat a hodina popravy známy.

16 article Nebezpečí války na Balkáně.

Nebezpečí války na Balkáně. „Ať nám Rakousko pošle ultimatum! Z Bělohradu, 3. března. (K. k.) V politi- ckých kruzích bylo očekáváno rozhodnutí srbské vlády s velkým napjetím. Byly obavy, připojí-li se Rusko k rozkladu velmoci, že srbská vláda ve svém jednání se stane kolisavou. Tato obav byla sesílena posledními poloúřadními publika- cemi srbské vlády, v nichž srbská veřejnos byla vyzvána, aby situaci politickou posuzovala chladně a varovala se všeho, co by činnos vlády rušilo. Tím větší radost způsobila dnes zpráva, že srbská vláda trvá na stanovisku vytčeném skupštinon o samosprávě Bosny a Hercego- viny a územních kompensací také po rozkladu velmocí. »Politika« dnes volá: »Ať nám nyní Rakonsko-Uhersko pošle ul- timatum, troufá-li si !e Rozhořčení v Srbsku proti Izvolskému. Z Bělehradu, 3. března. (K. k.) Zpráva že ruský vyslanec Sergějev dal skutečno jménem své vlády srbské vládě rady ve smyslu rozkladu všech velmoci (navrženého Némeckem) způsobila v Bělehradě největší roz- hořčení proti Rusku. Noviny překypují nejprudší m útoky na Izvolského, jenž prý j ve službách Rakousko-Uherska. To může prý býti s jednáním Ruska úplne spokojeno. Okolnost, že Rusko bylo první moc- ností, která podala srbské vládě rozklad, ničeho nemění na skutečnosti, že se prohlásilo solidár ním s přáním Némecka, spojence Rakousko Uherska. Strategické dislokace srbských divisí.

Balkán Rakousko Bělohrad Rusko Bosna Srbsko Izvolský Bělehrad RakouskoUhersko Rakousko Uhersko RakonskýUhersko Sergějev

17 article

Z Bělehradu, 3. března. (Zvl. telegr. » Nár Listů«.) Srbská vláda nařídila, aby di vise šumadijská (Kragujevac), divise moravská (Niš) a divise dunajská (Bělehrad) byly soustředěny ve stra- tegický trojhran: Rudnik, Mlade- novac, Kragujev a e. Z Niše byla vysláa těžká děla do Mladenovce. Šestý pěší pluk, který byl doposud posádkou v Běle- hradě, ale patří k divisi drinské odebral se již k divisi šabatské. Drin- ská divise zaujme pevné postaveni mezi Šabcem a Loznicí. Zakročení ruského vyslance u srbské vlády. Z Bělehradu, 3. března. (Havas.) Vyslanee ruský, jenž na svou žádost byl podporován vy- slancem anglickým, francouzským a italským, podnikl včera u srbské vlády zamýšlený krok Ministerská rada zabývala se o poledne odpovědí, jež se má na t p oda ti. Srbský úkaz o amnestil. Z Bělehradu, 3. března. (K. k.) Úřadn list uveřejňuje královský úkaz o udělení amnestie všem politickým provinilcům. Němeeká diplomacie pracnje o roz- řešení balkánské krise. Z Berlína, 3. března. (Zvl. tlgr. »Národ ních Listů«.) Z díplomatických kruhů se ozna- muje: Zdá se, že došlo k dobře připravenémo

Havas Bělehrad Kragujevac Niš Běla Drina Šabac Loznica Berlín Rudnik Mlade

18 article

V drobném prodejii ranní čislo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za 4 hn Ve filišlkách na venkově ranní čialo . . . . . . . 10 h večerní . . . . . . . . 5 h lnneráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nachánají se též rodakce, tiskárna a expedicn „Národních Listů- Rukopisy se nevzaesjt

19 article

skřížení akce velmocí se strany rakouské

21 article

vlády. Izvolskému záleží patrně na tom, aby došlo ke konferenci evropské. Rusko prohla- šuje, že považuje srbské požadavky na terri- toriální kompensace za nesplnitelné, ale chce, aby na evropské konferenci požadavky ty byly splněny. Chybou v počtu tom jest, že Bosna stala se zatím provincií Rakousko-Uherska. Ta- ková situace vysvítá z toho, že Izvolský dosud neoznačil hospodářské koncese, které má Ra- kousko dáti Srbsku. Protože však nynější si- tuace nemůže zůstati v kritickém napjetl ostatní kabinety chtějí, aby mír byl zachován, nutno čekati, že již v příštích chvílích nastane obrat, který povede k trvalému míru nějakou novou cestou. Německá diplomacie horlivě pra- cuje na rozřešení krise.

Izvolský Rusko Bosna RakouskoUhersko Srbsko

22 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 2. února. (Chorvatský hlas o slovanské jednotě.) Jako listy slovin ské, tak i chorvatská „Naša Sloga“ vítá utvo- ření slovanské jednoty na říšské radě. Pro nás jižní Slovany — praví — jednota bude mti blahodárné účinky. Doposud rakouské vlády na- šich poslanců si vůbec nevšímaly, leda když po- třebovaly jejich hlasů. Za tyto hlasy jim slibo- valy různé úsluhy, ale zůstalo vždy jen při sli- bech, poněvadž vlády ani vážně nepomýšlely no splnění slibů, poněvadž se bály nespokojenosti Němců. To se nesmí nyní opakovali a bar. Bie- nerth, bude-li chtít jednou sestaviti parlamentní kabinet, sám musí hledati cestu k poslancům jihoslovanským. Zástupci jižních Slovanů maj nepochybné právo, aby se počítalo také s nimi, už vzhledem k položení, které jihoslovanské ze- mě zaujímají v mocnářství a vzhledem ke znač- nému počtu jihoslovanských poslanců na říšské radě. Proto bude nezbytně třeba, aby hlas již- ních Slovanů byl slyšán také v radě koruny. Z Krakova, 1. února. (Porada o vě- cech těšínských.) Dnešní schůze, v ní rokováno o polském školství v Těšínsku, byla hojně navštívena a vyzněla v protest proti utla- čování polských menšin na Ostravsku a v žá- dost, aby se v Orlové založila s tátní polaká reálka. Schůzi zahájil dr. Bandrowski, referoval dr. Wasung, mluvili pak četní řečaíci baličtí (posl. Danielak, dr. Petelenz) i těšínští, zejména polský matiční učitel z Polské Ostravy W l.- dek, jenž ohlásil, že stávka polských školních dětí v Polské Ostravě vypukne jistě dne 15. března, nebude-li do té doby městskou radou učiněno opatření stran polské školy. Polský děl- ník Jarosz prohlásil, že polští dělníci na Ostravsku jsou hotovi svůj požadavek, aby se pro polské děti zřídily obecné polské školy. podepříti i všeobecnou stávkou.

Slog Němec Slovan Bandrowski Wasung doktor Petelenz Praha Krakov Těšínsko Ostravsko Orlová Ostrava Slovan

23 article

V resoluci, přijaté na návrh dra. Bandrow- ského, žádá se zřízení stálého výboru, jenž by měl péči o polské školství v Těšínsku; poslanci polští na říšské radě se vyzývají, aby vymohli na vládě otevření polské státní reálky v Orlové již počátkem školního r. 1909—10; vyslovuje se nelibost nad odporem městské rady polsko- ostravské proti převzetí polské matičné školy ve správu obecní; apeluje se na národ český, aby Čechové ve Slezsku, jsou-li jejich hesla o slo- vanském bratrství upřímná, změnili svůj nepřá- telský postup proti Polákům slezským a neztě- žovali podmínky jejich národního bytu. Před koncem schůze zvolen hned výbor, v němž za- stoupeny všechny polské strany kromě sociál- ních demokratů a provedena sbírka ve prospěch národních škol polských v Těšinsku. V Praze, 3. března. (Krise v pol- ském ministerstvě) bliží se k rozřešení Ryt. David Abrahamowicz demisi již po- dal a jmenování dra. Duleby polským mini- strem krajanem je zabezpečenn. Dr. Duleba je

Čecho Polák Ryt Abrahamowicz doktor Duleba Těšínsko Orlová Slezsko Praha

24 title

FEUILLETON.

25 article Český obehod a bulharské země.

Český obehod a bulharské země. Bulharsko je zemí eminentně zemědělskou a přes četná, rově odkrývaná ložiska uhlí sotvo asi v dozírné době rozvine pronikavější prů- mysl. Oplývá různými surovinami, které záhy budou předmětem čilého vývozu, ač po většiné do dnes, zneužitkovány, pohozeny leží. Viniee Bulharska téměr všechny byly fyloxerou zpu- stošeny, ale již zase, nahraženy amerikánskou révou, rodí takové množství hroznů, že ty ně kdy, za úrodných let, na vinicích zůstávají, pro- tože bulharská vína, nepreparovaná, dlouho ne- vydrží. Výnosnou plodinou je i proslulý bulhnar- ský tabák. Zvláštností jsou růžové sady bul- harské Riviery po obou březích Tundžy v Ka- zanlyckém údolí. Pokud výrobků se týče, nedo- stižné svou jakostí i vkusem jsou koberce, tka- né na ručních selských stavech v Caribrodě, Čiparevu, Kotli a Pamagjurišti. Tuků a zvíře- cích odpadků je množství nesmírné. IIle, co tu objektů pro nákup! Obráceně zase Bulharsko do dnes v ei- zině kupovati musí nejprostší a nejnutnější in dustriální fovary (dokonce i hřebíky) a s žalem budiž konstatováno, že nákup těchto potřeb, až na nepatrné výjimky, jen v Německu se obsta rává. Ne snad proto, že by německé zboží hod notou a lácí průmyslové výrobky jiných zem předčilo, ale spíše z toho prostého důvodu, že Němci mají zkušené obchodní odborníky, kteř odbyt najíti dovedou, opirajíce se o dobré in formace a poskytujíce solidním firmám úvěr Slo by tedy v první řadě u nás o to, abychom s těmito odborníky soupeříti dovedli. A tu hned s plným přesvědčením tvrdim, že v Bulharsku půda pro náš obchod z mnoha ohledů by byla příhodnější a že, neujal-li se tam dosud český obchod, vina leži jenom na nás. Nikde na ce- lém světě a ani v Bulharsku pečení ptáci níko- au do úst nelitají a pouhá naivpost, třeba by

Riviera Pamagjurišť Tuka Němec Bulharsko Ka Čiparevo Německo

26 article

sebe lahodněji hrála na struny slovanské při- buznosti, českému zboží do Bulharska půdy neziská. Vím, že mnoho bude těch, kteří činili ob chodní pokusy v nejjiž. slov. zemi, však narazili i na překážky i na neúspěch tak, že navždy ztra tili chuť k nejistým podnikům. Proto raději sám ukážu na některé takové pokusy. Tak český vý vozní spolek asi před 15 lety zařídil v Sofiji če ské průmyslové museum a myslím, že účast- néci podníku do dnes ještě s hořkostí vzpomí- nají. Ale neúspěch nevzešel z toho, že vůbec museum zaříditi, ale proto, že následkem klam- ných informací svěřili svůj majetek osobám do brodružným, které sice dobře české zboží od- bývaly, ale utržené peníze pravým vlastníkům odevzdat opomenuly. Stejně mi neni tajnou po- hroma, kterou odnesl kterýsi podnikavý český klempíř přijetím pokrývačské práce na kostel ve Vidínu. Upadl do rukou šejdířů, kteří ho v pravém smyslu slova obrali. On totiž bezsta- rostně předal vykonání práce místním podnika telům, jimž ochotně potřebný materiál (měd) dodal. Podvodníci měď jednoduše nechali ležet na celmici a vyčkali času, nč celnice, aby k clu přišla, měď veřejnou dražbou prodala; koupili ji za babku a náš krajan do dnes jistě na onen kostel zbožně nevzpomíná. A takových případů mohl bych jmenovat několik a ze všech na světlo by přišla pravda, že příčínou nehod byla špatná informace.

Bulharsko Vidín

27 article

Těch informací! Dobře vím, že některé naše obchodní instituce vysílají do Bulharsku své tajemníky k „ohledání půdy“. Bohužel, že dnes v Čechách i ve věcech podobných hlavní slovo vedou právníci, kteří nikterak nejsou způ- sobilí k ohledání hospodářských poměrů. Vím dobře, jak půdu ohledávají. Vejdou do styků s úřadníky podobných institucí a co ti jim ne- povědí, to doplňkem seberou od krajanů v zemi usedlých; do svého notesu zaznamenávají to co takto slyšeli a to potom (mnohdy i celé okřídlené fráze) doslovně ve svých raportech uvedou. Jde-li věc dobře, totéž prodají i na ně

Bulharsko Čechy

28 article

které přednášce. Ach, tak se úspěšně pracova nemůže! Ne doktoři práv, ale zkušení obchod níci, lučebníci a inženýři jsou povoláni k po- dobným exkursím. Je těžko sbírat správné obchodní infor mace; práce s tím je mnohem obtížnější než pachtění se za informacemi politickými. A přece i tu často se udělá kolrmelec. Píše se o věcech neznámých a přirozeně nesprávně. Kolik lidí již psalo o Bulharsku, aniž znalo tuto zemi jinak než z četby a z pohledu na mapu. Politické správné informace jsou předboj- níkem dobrých informací obchodních. Naši ob chodníci nie se neměli zaleknouti zdánlivě ne klidných poměrů na Balkáně; oni měli vědět že tyto poměry záhy se vyjasní a měli praco vati v čas. Už dávno měla komise specialistů podniknouti výlet na Balkání Neni jen Bulharsko, které musí být české- mu vývozu vybojováno. Je tu i druhá země. která slyne ještě větším přírodním bohatstvím ve které vše teprve se probouzí z mrákot pěti- styletého jařma a ve které ze hřbitovního ticha záhy se vzkřisi kypící, bujný a zdravý živott Čtenář jistě už se dovtípil, že mluvím o Make- donii. Ta záhy se stane rájem Evropy. Blaze oněm, kteří v čas ohledají půdu této požehnané země. Mnohá ložiska uhlí i rud jsou majetkem do nedávna ujařmených Bulharů, kteří rádi by sami z nich konistiti chtěli, ale kořistiti ne- nohou, protože jim chybí potřebný kapitál a kteří buď budou hledat dobře situované společ- tíky, anebo dobré kupce pro svůj majetek.

Bulhar Bulharsko Balkán Evropa

29 article

Různým podnikům v Makedonii se otevírá luzná perspeltiva. Ukážeme aspoň na jeden odbor, na pivovarství. To dnes i v Bulharsku utěšeně kvete. V Sofiji je pivovar, který nese roční čistý příjem 250.000 franků! Vedlo by mne daleko, kdybych chtěl uká- zati na všemožné odbory, z nichž podnikavýa solidním kapitálem opatřený člověk by mohl tě žiti v Makedonii. Ostatně není cílem těchto řád ků, prolamovat otvory do hradby neznalosti. Tendence moje je jiná. Chei ukázati na je dině možnou cestu, po níž náš obchod mus kráčeti, chce-li se v Bulharsku a v Makedoni uplatniti. Jednotlivec ničeho nesvede. Zajede-li si n Balkán i při nejlepší vůli pravého poznání po- měrů se nedomůže a svým obchodním záměrům neprospěje. Uvidí sice, že jeho výrobky by mohly nalézti odbytu, přesvědčí se snad, že jeho zboží je lepší než které se v zemi prodává. ale cestu ku prodeji nenalezne, protože vždy se bude obávati nesolidních odběratelů. Jedním slovem: bez pevné a solidní místní instituce, která by mu i informace podávala, která by ho ma dodávky (státní i obecní) v čas upozorňovala která by ho o způsobu získání dodávky poučo- vala a která by v případě sporu za něho hned a rázně zakročiti mohla, ničeho nesvede. A o tu instituci jde. Ta jediná je kanálem, jímž poplyne jeho zboží a jenž peníze mu přinese, A o ten kanád dosud postaráno není. Jim může býti jenom v Bulharsku v Makedonii solidně založená če- ská expsortní a po případě i průmy- myslová banka.*) Ta záhy si utvoři odbor znalců a snadno ho bude moci utvořiti, protože šťastnou náhodou nalezne spolehlivých lidí tolik kolik jich bude potřebovati.

Jim Makedonie Bulharsko Balkán

30 article

Nejednou mluvě o Češích, v Bulharsku usazených a do služeb českého obchodu neza přažených, jsem rozvíjel paralelu s krajinou, kterou se žene mohutný proud řeky, na jejíž březích se neozývá klepot mlýnů a jejíž živá síla ani jedinou turbinu nepohání. Naši krajan v Bulharsku jsou takovou zahálející živou silou. Nikdo se ani nepokouší, aby jich bohatých zku šeností využitkoval k intensivnější ekonomické práci. Je mezi nimi mnoho lidi počestných, roz- šafných, pracovitých a důvtipných. A ti lidé vymrou a po nich jiní sotva z Čech přijdou, *) I s obchodem líchvy by dobře pracovala, co je zjevno z úrokové miry bankovních závodů. Tal bulharská národní banka pracuje se 77% úrokov míry. protože dnes už Bulharsko má s důstatek, ba i přebytek vlastní své inteligence. Kdyby ničím jiným tito krajané zřizující se bance neprospěli než tím, že by ukázali na domorodce, s kterými by se mohlo navázati solidní společenství, s kte- rými by se mobly podnikati společné průmyslové akce, už tím by věci velice posloužili.9) Vynikající makedonský předák za nedávné- ho mého pobytu v Sofiji mne vyhledal, aby se mne zeptal na cesty, po nichž se v Čechách kráčelo při vytknutých cílech v ohledu kultur- ním i ekonomickém. I on si mi postěžoval na nedostatek kapitálů při množství výhodných in- dustriálních posicí. Jaký slibný horizont pro či- lou podnikavost! Jak lehce by se mohl český obchod, český průmysl a český kapitál zmee- niti bohatých zdrojů užitku!

Čech Bulharsko Čechy Tal národní banka

31 article

Nesmíme si zapírati, že den za dnem ně- mečtí průmyslníci (z říše) posunují činnost do všech krajů Rakouska (už ve Štyrsku, ba v Terstu mohutněji) a že záhy i doma jich sou- těž uejtíme a že ta nás dožene k hloďání no- vých tržišť. Je již nejvyšší čas pomýšleti n zaopatření našeho dorostu, který hledá spásu v pachtění se za službou a který, díky výtečně naší vysoké škole technické a našim znameni- tým průmyslovým a obchodním učilištím, lepší, bezpečnější a výnosnější budoucnosti dojíti by mohl. To vše mi tanulo na mysli, když jsem uva- žoval o bezradnosti našeho vývozu i našich podniků a proto jsem napsal tyto řádky do „Ná- rodních Listů“. Čas kvapí, třeba rozhodnosti a odvážnosti. Nezanedbejme příležitosti, která nám kyme v nejjižnějších slovanských zemích! Vl. Šak. **) Pro příklad uvedu jen jednu okolnost. Naši fextilníci, chtějí-li najiti cestu do Bulharska, nesmějí ignorovat vkus domorodců. Znám výtečného českého odborníka v Soliji, který do detailů zná starobulhar- ské vzorky a který dosud ani jedinou českou továr- nou získán nebyl! — Němec Paperman svou primi- tivní zinkogralil bez konkurence až 80 franků denná vydělávál

Němec Rakousko Štyrsko Terst Ná Bulharsko