ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9618cc70-661b-11dc-8aba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 43, person 41, work 2
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
V Praze, v pátek dne 30. srpna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 239.
4 article
s přlolan (aucný Gbsor ee střotko předpláet se Praze v sdninistrae a měsíe n atvrr leia “. . . a měsje“ drojí doníško etvt leti anie T alae
Praha
6 article
nk čtrrt l ei vrusř zilni
7 title
ROn
Ron
8 title
NILl
9 article
v drobném prodejí ranní člo o sobě . . . s h Vo nilalkách na venkovšt nní.ul. . . . . . . . e 1nserat plati se hotově napřd. Předkinconi inierty přijímá ,amlal- Tam nscházejí se též rečil tiskárna a erpadice „Národnich Lietů“, Bukopisy se novraceji
Národnich Liet
10 article Český sněm.
Český sněm. Jeden z vídeňských listů provázel zprávu o rozpuštění sněmu království českého na- sledující asi poznámkou: »Český sněm nemá o nic větší kompetenci, než kterýkoli jiny sněm zemský. Právomocnost jeho není o nio větší, než právomocnost sněmu vorarlben- ského a přímořského a přece zcela jiny effekt činí zpráva o rozpuštění zastupitelstv této — „provincie“.« Ku podivů a ne k valné potěše něme- ckých centralistů, že přes všechno jejich úsilí, přes soustavné ubíjení autonomistické myšlenky v této říši a navzdor křižáckým výpravám, podnikaným právě proti sněmu českému, týž nepozbyl významu ani po- tom, když mu do nebe volajícím ústavním hříchem urváno bylo právo nejdůležitější, obesílati parlament říšský. Muž, jehož památce potomkové obyva- telů tohoto státu věru že nikdy žehnati nebudou, muž, který na neštěstí tohoto státu ukázal se býti v okamžiku nejkritičtějším mocnějším než strážný genius toho státu — tvůrce osudně ústavy únorové smělou rukou vytrhal z diadému sněmovních práv, jež za- chovala se v něm i v dobách nejhroznějších a jež znovu posvětil diplom říjnový, květy nejkrásnější.
11 article
Však ani to nestačilo dědicům myšlénk tereziánské a josefinské, unifikovati tento stát a pomocí centralismu jej poněmčit; oni zbavili postupem doby země i jejich zastu- pitelstva i těch zbytkův širší poněkud kom- petence i učinili z nich ne sbory plné krve a života, ze kterých iniciativa, štěstí a po- žehnání rozlévati se mohlo v nejjemnější arterie státního organismu, ale bledé, chorobné stvůry bez síly a pružnosti. Kdežto pů- vodně měly býti sněmové pevnými pilíři kon stitucionálního života, mohutného kulturníh snažení a zdárné práce hospodářské, staly se přičiněním centralistických faiseurův vídeň- ských pouhými draperiemi ve klamné vy- zdobě, jejíž vlastním účelem bylo, zakrýli státní hnilobu, kterou se brodíme.
12 article
Jen uvažme, co zbylo sněmům zemským z jejich právomocnosti! Nejpoučnější a nej- spolehlivější vademecum v pološeru sněmovní kompetence je zemský rozpočet. Polovinu příjmů svých nucen sněm věnovati na v- držování obecného školství. Mohlo by se tedy mysliti, že má obecnou školu ve svých rukou, že má rozhodný vliv na směr vyučovací, na ducha, jenž ve škole se pěstuje. Chyba lávky! Všechno to ponechal si centralistický stát, jenž vybudoval organisaci, v níž činitelé samosprávní jsou jen přívěsky, jen stafáží. Dnes ve všem školství našem, počínaje školy národní až do školy vysoké, rozhoduje Vídeň, rozhodují právoplatně lidé, jakým byl na příklad vynálezce německého souručenstva Dumreicher, jenž po léta měl v mini- sterstvu právě z ohledu na kulturní vývo v Čechách a na Moravě důležitý referát Sněm a ostatní korporace auto- nomní mají právo platit, jinak rozhoduje ve škole o všem první řadě okresní hejtman, ve druhé vicepresident zemske školní rady svými inspektory ve třetí ministr vyučování neb některý z jeho německo centra- listických radů. Jaká jest další kompetence sněmu? zr zovat nemocnice, blázince a polepšovny a po- skytovati různé podpory školám a institucím zemědělským, živnostenským a uměleckým a konečně shánět podíl na podniky komu- nikační.
Vídeň Čechy Morava
13 article
To je právomoc zastupitelstva tohoto krá- lovství a i tu nepřestává ohlodávati fanatism centralistický, jemuž vůbec je na překážku. A přece i tento sněm, tak se všech stran sešněrovaný a spoutaný, má dle trpkého do- znání odpůrců význam a třeba by nepřátel autonomie jednání jeho sebe více bagatelliso- vali a terčem svých posměchů ho činili, dů- ležitost jeho prodere se v tom okamžiku na venek pohanou a lesk jeho v tom okamžiku se zaskví, jakmile přiblíží se doba jej obno- viti. Význam a síla jeho nespočívá ani tal ve právech jeho, která jsou ovšem minimální ale v okolnosti, že existuje vůbec. Sněm če ský je mohutným faktorem v organismu stát ním prostě tím, že je. To pocitujeme nejen my, již těžce n seme ponížení jeho, toho jsou si vědomi a do znávají to i naši odpůrci. Oloupen témět o všechny atributy sboru zákonodárného, ob mězen na záležitosti, o něž jinde dělí se exe kutiva s autonomními korporacemi nižšího řádu, zůstává přece jen útulkem naším ve krutém boji za právo. Bylť uzavřen, aniž by mu bylo dopřán vykonati, co i formálně bylo jeho povinnost naproti zemi a obyvatelstvu. Aby vzkřísen byl ku problematickému životu parlament ví- deňský, tato kreatura, jež bez hlubokého pokoření autority státní dne 17. října 189 byla by snad dnes ještě se potácela mezi životem a smrtí — byl sněm po tři leta od- strkován a odkazován se svou prací na dobu příznivější, ale i před obstrukcí zacházelo se s ním jako s nepohodlným přívěskem, jenž všude překáží a kterého nejlépe by bylo se zbavit Však marně namahání, až všechny ex- perimenty s říšskou radou se zhatí, ažse ukáže, že stvůrou tou nelze uzdraviti chorý stát, ta že věčně jako vlkodlak bude ssáti nejlepší z něho šťávu, potom snad z pokoření povznesen bude sněm tohoto království, aby pomohl, aby se smiloval nad bídou vůkol.
14 article
Aby ale v okamžiku tom dostáti mohí velkému úkolu svému, zapotřebí, by v české své části byl věrným obrazem a povolaným představitelem české jednoty a síly. Tím ale by se sotva stal, kdyby zvítězily snahy směry, jež nyní všude u nás se jeví. Toho nechť vědom si každý, kdo v době nedlouh povolán bude, aby s volebním lístkem v ruce pomohl český sněm budovati. Nechť nemýlí se ti, kteří rozdmychuj plamen třídního a jiného rozkolu v táboř českém. Podaří-li se jim třeba jen z části oč usilují, zaplatí účet za to národ. Necht uváží každý volič, vhodnácli právě dnes doba drtiti jednotu representace národa če- ského, tak aby prostě zavlál na bojišti ne prapor jeden, nýbrž aby objevilo se tam standart snad pět a ještě více. Co nezmůže jednotná vedoucí strana sama, prodchnutá vědomím, že za ní je všechen lid a o níž též ostatní politický svět bude přesvědčen, že opírati se smí o národ, to kaleidoskop na vzájem se potírajících straniček nezmůže. Vraťme se k dobám, kdy ze tmy re- akční vynořilo se konečně slunce ústavní. kdy národ český, třeba že ve svých nadě- jích zklamán, naslouchal po dlouhé, dlouhé době opět slovům svých zástupců v domá- cím parlamentě. Představme si obraz tena vpravme se do tehdejší situace. S tím pak srovnejme pokrok, jejž učinili jsme v poli- tické a národní výchově na jedné straněa jak vysoko jsme se povznesli ve škole, děl než čtyřicet let trvající, kvalitou své národn representace. Není-li již čas, abychom se vzpamato- vali a vrátili se konečné k povinnostem, jez přesně a určitě předpisuje nám prospěch národa našeho? Doba je neobyčejně vážná a v době te povolává se náš lid k volbě sněmovní. Jsme nepřáteli hesel, ale v boji jich zapotřebí. Zkusme to tenkráte do opravdy s he slem »Volme ty nejlepšíl«
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Spiknutí. Není pochyby, že vlády vídenské, jedny rázněji a zjevněji, druhé tišeji a potutelněji. stále, vytrvale pracují o punktacích a že po- dobné nadělení, jako nám vláda chystala r. 1889, je připraveno pro všecky slovanské národy v Rakousku za tím účelem, aby Němcům dána byla převaha nad nimi. Nám byla vnuknuta tak zv. etapová taktika; ale i vláda těto taktiky se chopila, vidouc, že najednou s punktacemi neprorazí. Ale zatím, co nám vláda skývu dává. aby nám bochník vzala, sama po etapách, krok za krokem za tím jde, aby punktace provedla, a my nezpozorujeme, v čem jsme, dokud ne- budeme míti chomout na krku. Položení naše a všech Slovanů rakouských je hrozné. Všichni jsou tu proti nám. Vlády jsou nepolepšitelně německé, Němci planou proti nám nezkrotným fanatismem, proti nám je byrokracie, proti nám je církev katolická i evan- gelická; s evangelickou ztotožňují se nejzuři- vější naši odpůrci a katolická skrytě vzala na sebe úlohu býti propugnátorkou punktací u nás i v jiných zemích rakouských, kde Slované obývají spolu s Němei. V tajnosti byl vypracován plán církevníh rozdělení našich vlastí ve smyslu punktací. Ale i církev drží se taktiky etapové. Nejprve zřídí Němcům generalné vikariaty, potom biskupství. Že tu nejde jen o rozdělení země české, vysvítá z toho, že z řízení generalné ho vikariátu přichystáno také pro Bukovinu. Věc sama vypadá nevinně, píše o tom »Předsvit«; zevně dokonce představuje se jako prospěšná. Zdálo by se, že generalný vikář, biskup in purtibus, mohl by přispěti ke zvele- bení vážnosti víry katolické. Ale když plán ten oceníme všestranně, poznáme, ze tu nejde o pomoc katolietví, nýbrž němectví a že tu prospěch Němců je věcí hlavní.
Němec Slovan Němei Rakousko Bukovina
16 article
Po smrti arcibiskupa moravského vláda bukovinská, jdouc, jako vždy, za přáními Němců, činila kroky k odtržení Bukoviny o arcidieceze Ivovské a utvoření zvláštního řimsko- katolického biskupství v Černovcích; biskupstv to již nahoře nazývali biskupstvím nč meckým a kanovník hr. Colloredo Mela byí německým kandidátem na ten stolec. Současně Němci začali proti arcibiskupství Ivovskému bojovati ve svých novinách. Nájezdy na ně staly se modou. Zároveň objevila se snaha odejmouti katolikům Polákům bukovinským po- slední podporu. Avšak od zřízení německého katolického biskupství v Černoveích upuštěno před rokem, neboť bylo jisto, že by se setkalo s prudkým odporem Poláků. Ustanoveno užiti taktiky eta- pové, aby se Poláci nepoplašili, a zříditi nej- prve generalný vikariát a při něm seminář. v němž by se vychovávali němečtí kněží, na jejichž nedostatek pangermanští agitátoři buko- vinští nařikají právě tak, jako v Čechách. V skutečnosti všichni katoličtí kněží v Bukovině vládnou německým jazykem právě tak dokonale. jako v Čechách. Avšak hříchem těchto kněži právě jako v Čechách jest, že umějí také polsky a mnozí nezapírají svou polskou národnost. T pangermanismu překáží a katolická církev, aby se mu zavděčila, odhodlala se vychovávati kle- riky v semináři bukovinském v duchu ně- meckém. Ovšem, v tom semináři učilo by se také polsky; ale příklad semináře učitelského v Černovcích už ukázal, že taková dvojjazyčnost znamená germanisaci Doufáme, že případ bukovinský otevře Po lákům oči, aby viděli, co má znamenati zřízen generalného vikariátu v Čechách.
Colloredo Němec Polák Bukovina Černovec Černovee Čechy
17 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 29. srpna. Bude-li ear prostředníkem? Otázku, vezme-li ear na sebe úlohu pro středníka mezi anglickým králem a Bury, roze- bírá londýnský zpravodaj »Hon. Bpexen Argus. Píše: Obecenstvo ruské jako francouzsk rádo by vidělo, kdyby byl učiněn koncc vyhla- zovací válce proti Burům, kdyby spaseny byly od záhuby a muk jejich ženy i děti. A veřejné mínění ostatní Evropy horoucně by s tím sym- patisovalo. Avšak diplomacie pohlíží na tuto otázku jinak. Prostředkování neutralných států je na prospěch jen tenkrát, jsou-li odhodlány užiti donucovacích prostředků, kdyby přímluvám jejich nebylo vyhověno. V jižní Africe nejsou dotčeny ani ruské, ani francouzské zájmy. Na- proti tomu Hollandsko a Německo mají tam ohromně zájmy hmotné i mravné, oběma ná- rodům svaté. Hollandsku samému ovšem není možno vystoupiti, ale to, že Německo ani slovem Burů se nezastává, ano že jeho neutralita spíše je přátelská Anglii, nedá se jinak vysvětliti, nežli že z a vy dání Bur ův Anglii dostává od ní výdatné vý- hody. Německo Bury prodalo a za- vázalo se londýnské vládě, že se do sporu jejího s Bury ani sam nevmisl, ani neztrpí, aby se v mi sili druzl. Persekuce Poláků v Německu. Dne 3. září bude se konati v Lešně process pro události na shromáždění lidu v Go- stýně, dne 9. září v Toruni proti gymnasistům, u kterých nalezeny polské knihy a písně, dne 20. září zahájen bude process pro útok pol- ských matek na německou školu ve Vřesni, dne 26. září bude pokračováno v přelíčení proti akademikům, obviněným z tajného spol- kářství. Kromě toho budou v měsíci září pro- cessy tiskové proti »Dzenníku Poznaňskému«, »Velkopolanínu«, »Práci«, »Lechovi«, »Dzen- níku Kujavskému«, »Gazetě Toruňské«, Gazetě Grudzondzské« a »Dzenníku Berlíňskému.«
Bpexen Argus Bur Lech toruňský Berlíňský Praha anglický král Bura Evropa Afrika Německo Anglie Lešno Toruň Gazeta Grudzondzský
18 article
Host Francie. Francouzský líst »Petit Parisien«, orgán ministerský, uveřejňuje některé dodatky k ná- vštěvě carově ve Francii. Bylo to 31. července, když ministr zahraničních záležitostí, pan Del- cassé, sdělil s presidentem republiky, že car vyslovil přání, že by se rád setkal s ním a to v době nejblíže příští. Podmínky cesty byly ihned ustanoveny a p. Loubet diplomaticky cara pozval. Byl to markýz Montebello, jenž 18. srpna francouzské vládě definitivní odpověd Zajímavou zprávu uveřejňuje » Gauloise, který reprodukuje rozmluvu s jistým vy- nikajícím diplomatem ruským, jenž s redaktorem svrchu jmenovaného listu sdělil, že se nejedná snad o nějaký náhlý nápad carův, nýbrž že cesta má vysoce politický význam a že bylo o ni dlouho a zrale uvažováno s obou stran. Neboť se nesmí zapomenouti, že věe nesmírného dosahu se sběhly od poslední carovy návštěvy ve Franeii: válka transvaalská, čínská výprava, balkánské zápletky, otázka marocká, k čemuž se druží ještě obnova obchodních smluv mezi státy trojspolkovými. Poněvadž všeckny tyto otázky až posud nebyly rozřešeny, poněvadž na východě opět hrozi ve mraky vyvstávají, bylo prý na čase, aby Francie a Rusko manifestovaly před celým světem svoji solidárnost. Co se týče marocké otázky, tato bude tvořiti jeden z hlavních bodů rozmluv státníků ruských a francouzských. Francii bude zabezpečena prý bezpodmínečná pomoc Ruska: proto prý také veškerým roz- mluvám marockého vyslanectva s hrabětem Lambsdorfem v Petrohradě rovněž i tamni francouzský velevyslanec, hrabě Montebello, byl přítomen. Na otázku, proč car nenavštívil vý- stavu loňského roku, svrchu jmenovaný diplo- mat odvětil: »Loni vlny domácích sporůa svárů se zvedaly ještě velmi vysoko, afféra Drevfusova rozdělila Francii ve dva velmi
Petit Parisien Del Loubet Montebello Gaulois Francie Rusko Petrohrad
20 article
prudce se potírající tábory, a tu císař Mikuláš
Mikuláš
21 article
nepovažoval okamžik za vhodný, aby posiloval naděje té nebo oné strany.« Rovněž vyvrátil ruský státník zlomyslné zprávy německých listů, dle nichž by carová nenáviděla Francouzů, i tvrdil, že pravý opak toho je pravdou. Přehlídce námořní bude — jak některé listy francouzské tvrdí — vedle cara i belgický král Leopold přítomen. Týž přibude do Dunkerku přímo z Brusselu a pozdraví cara Mikuláše společně s presidentem Loubetem. Také napořád udržuje se ještě pověst, že- president republiky udělí všeobecnou amnestii a že do ní budou pojati i Déroulěde, Guérin, Habert a Lur Saluces, kteří byli odsouzeni do vyhnanství na 10 let státním soudem. Rovněž prý budou reaktivováni generál Boisdeffrea plukovnik Pieqnart, známi z afféry Dreyfusovy. Pařížská policie obávajíc se ruských a pol- ských vypovězenců, bydlících v Paříži, počala s vypovídáním těch, kteří se jí zdají nejnebez- pečnějšími. Zpravidla tam, kde by běželo o skutečné spiknutí a nikoli jen o fantasii některé rozpálené policejní hlavy, prostředky takové nepomáhají. Dokázaly to už jiné případy.
Francouz Leopold Mikuláš Loubet Guérin Habert Saluce Boisdeffreo Pieqnart Dreyfusův Brusel Paříž
22 article Čínské poselstvo v Basileji.
Čínské poselstvo v Basileji. Poselstvo, jež má vysloviti Vilému II. po- litování nad zavražděním německého vyslance Kettelera, loni v červnu v Pekině se sběhším — vyslání poselstva toho jest jednou z podmínek míru s Čínou už dříve ujednáno — vězí dosud v Basileji, kdež k velikému překvapeni Němců rozhodlo se, jak známo, zatím zůstati. Vysláno bylo do Německa z Pekina přes Janov, teprve ale v Basileji při samé hranici německé, změnilo úmysly své. Němečtí důstojníci, kteři mu přijeli sem vstříc, musili částečně odjeti, druzí v Basileji zůstali, aby poselstvo střežili. Důvody pro rozhodnutí poselstva nejsou ovšem veřejnosti známy a jen se hádají. Neznámo jest, jde-li tu o nový zbytečný pokus průtahu, u Orientálců tolik obvyklý, ale ovšem marný, jelikož Německo jistě neupustí od provedení této podmínky míru, aneb jestliže Německo vy- stoupilo s novými požadavky co do obřad- ného přijetí poselstva, s požadavky, jež se příčí jeho hrdosti. Tak jedna verse ujišťuje, že od prince Čuna, hlavy poselstva, žádá se, aby se Vilěmu II. třikrát poklonil, od družiny jeho, by před Vilémem II. vrhla se na zemi. Pravdě po- dobné to není, neboť nelze přece věřiti ani o
Vilém Ketteler Němec Vilém II Basilej Čína Německo Pekina Janov
23 article
Vilému II., že by ve státě tak zv. civilisovaném chtěl zaváděti zvyky a způsoby u dvorů orien- tálských a afrických obvyklé. Pravdě podob- nější jeví se zpřáva »Köln. Volksztgu. «, čerpaná. prý z okolí princova. Díe ní zdráhá se prine vůbec teď v cestě do Berlína pokračovati a zů- stane prý proto v Basilejí déle 10 dní. Hlavní překážkou jest prý, že mír v Pekině není ještě definitivně podepsán, čemuž vadí okolnost, že- osm při tom zúčastněných států má jiné eíle a snahy. Čina na to spolehajíe, vyčkává a prota- huje, aby také na Německu snad docílila mír- nějšího způsobu odprošení a menšího pro prince- Čuna pokoření. Také pro Berlin nově jmeno- vaný vyslanec prý tak záhy místa svého v Ber- líně nenastoupí. Nový vyslanec tento v roz- mluvě s jedním zpravodajem poukázal k tomu, že kulturními státy vnucovaně reformy Číně více uškodily než prospěly a že by povlo v- nější a obezřelejší postup v této říši nesmírně lidnaté a tisícilelá zařízení vykazující byl býval úspěšnějsí Španělsko a dvojspolek. Ve Španělsku přetřásá se nyní živě otázka, má-li se království Alfonsa XIII. připojiti k dvoj- spolku čili nic. Předzvěst připojení takového totiž účastenství mladičkého krále při schůzce v Remeši se nyní sice dementuje, ale již ohla- šuje se místo toho přijezd mimořádného ruského poselstva, jež má pozdraviti královnu-vladařku. Tisk pak tím více zabývá se otázkou allianční. »Liberal« sice zrazuje od připojení k dvojspolku,
Vilém II Köln Alfonso XIII Berlín Basilej Německo Čína Španělsko Remeš Liberal
24 title
FEUILLETON.
25 article V ulicích bukureštských.
V ulicích bukureštských. Vzpomínka z cest dra. Josefa Štolby. Život v ulicích bukureštských jest přím omamující, ačkoliv celkový ráz jeho, zejmen ve vnitřním městě, jest skoro čistě západo- evropský. A jak různi se dle denní doby. Časně z rána jest zcela jiný, nežli v hodinách po- zdějších neb dokonce v době večerní. Večer a noc jest dobou světa elegantního, jenž jako v celé nóbl! Evropě, vyspávaje nočn svůj život do pozdních hodin ranních, v ho- dinách poledních se zakmitne jako meteor a od- poledne již zase odpočívá, aby nasbíral nále- žitých sil pro noční působení svě. Za to hodiny ranní jeví život čistě lidový. S prvními paprsky slunečními vjíždějí do města, zejména ve dny dvou velikých týdenních trhů, v úterý a v pátek, tisíce primitivních. venkoncem dřevčných, zpravidla voly neb buvoly, ale také bídnými herkami tažených selských po- vozů, jež napěchovány jsou drůběží všeho druhů, skopy, rybami a nejrozličnější zeleninou, mezi níž převládají arci melouny a rajská jublička. jichž spotřeba jest v Orienté vůbec obrovská. Povozy řidí více méně zbědovaní venko vané, jichž úbor, v nejparnějším létě stejný jako v nejkrutší zimě, zhusta vzbuzuje hrůzu. Thermo- metr ukazuje více nežli 30° Celsia ve stinu, a na hlavě sedí jim vysoká, těžká čepice z be- ránči kůže, a tělo zahaleno jest v těžký, be- ránčí nebo kozí kožich, jehož vlas obrácen jest na venek. Arci mnozí z nich vězí také v širokých spodeích, jež drží kolem téla buď kožený, neb prostý hnědý neb i rudý látkový pás, přes nějž
Štolba Evropa ° Celsius
26 article
visí volně košile, zbusta barevně vyšívaná. A z muži kráčejí ženy obyčejně stejně zubožené. v hrubých, ale pečlivěji vyšívaných košilích, se širokou, pestrou a těžkou zástěrou okolo boků. hlavu majíce zahalenou dlouhým šátkem, jenž úplně zakrývá bohatý vlas Těch v pravdě rozkošných krojů ženských, jež udržely se celkem jen v nitru země, kamž nivelisující vliv železnic ještě nezasáhl, a jež skvostným vyšíváním svým na košilkách a na dvojdilných, přebohatých, skoro se zavírajícíeh zástěrách přímo uchvacují, v hlavním městě spatřiti pořidku. Nejhojnějí ještě v elegantních krámech, kdež prodávají kroje ty domácím i cizím milovníkům a ve výkladech folografů. Kroje ty šatí velíce krásně a dámy velkých měst rády, ukazují se v nich občas a na nějakou chvíli. Vozy zajedou na různá vykázaná místa, z nichž ve vnitřním městě jest rozsáhlá ústřední tržnice a nyní započne život, jenž sice celkem neliší se valně od života podobného v jiných městech, ale přece jen velice zajímá nezvyklým rázem svého jeviště, tváří a krojů. Skromnějš hospodyňky, služky, cikáni, kteří pro nejednu rodinu bukureštskou koupě i kuchyň obstará- vají, překupníci, sluhové důstojničtí, kuchařis svými pomocníky a jiní a jiní potřební rvou se o vyložené zboží s takým úspěchem, že obrov- ské hromady jeho očividně mízí. A zrovna jako u nás. Ti, kteří se opozdili, musí se spokojiti jen s přebranými zbytky, aneb obrátiti se n překupníka.
Cikán
27 article
Překupník, zde zcela slovansky »prekupec zvaný, jest osoba, bez které Bukurešť ani my- sliti si nelze. Jest totiž přemnoho, zejmena menších domácností, kterým ani nenapadne, aby obracely se přímo na veliký trh. Pre- kupec skoupí vše, co skoupiti lze a roznášeje v obrovských ošatkách, na dlouhém jha zsvě- šených, zboží nejrůznějšího druhu po svých stálých odběratelích, vyvolává je mezi chůzi vřeštivým hlasem. S úžasem hledíte na něj, jak že to možné tak ohromnou tíž nésti s ta- kou zdánlivou lehkostí a bráti se při tom v pře krokem tak elastickým. Arci ale, tíže jeho jest stále menší. Tu zastaví, tam zastaví a ošatky prázdní se povážlivě. Ale čím více se prázdní, tim více usmívá se prekupec. A když vyprázdní se docela, zmizí jako vítr a za nedlouho má ošatky zase plné a zase vyvolává a zase pro- dává a zase se usmívá.
Bukurešť Pre
28 article
Prodává sice jen věci pro žaludek určené, ale jest tak nezbytným členem bukureštské společnosti, že živě mi připomínal židovské faktory polských krajů. Polský faktor arci ne- roznáší zboží jako prekupec. Sotva zavřely se za vámi dvére polského hotelu, již stojí sli- bezným úsměvem před vámi, nabízeje vše možné i nemožné a opatří co nejrychleji vše, na co si jen vzpomenete. Ale jest právě tal typickou figurou polských měst, jako jí jest prekupec v Bukurešti. A takových typických a pro západníh člověka nezvyklých figur jest v Bukurešti vedl birjara a prekupce ještě více. O vodu jest v rumunské residenci dosu zle. Jsou sice s vodovodem již přece trochu dále, nežli matička Praha, ale dosud projíždí vítězně ulicemi obchodník s vodou, tak zvaný saceagiu *), jenž táhlým hlasem vyvolává něco, co patrně znamená vodu. Prostý sud na dvou kolech, který majitel buď sám táhne, aneb do něhož zapřažen jest nějaký ubohý, čtyřnohý tvor, obsahuje tekutinu, jejíž cena řídí se dle toho z jakého pramene pochází. Celý sud vody z některého bližšího slojí půl lva čili půl
Bukurešť Praha
29 article
9) Čti: sakadžů. franku, tedy asi 44 haléřů, z pramene vzdáleněj- šího pak neb zvláštní pověsti požívajícího dokonce celý frank. Arci třeba odběratelům spolehati na poctivost saccagiů, z nichž však přes to nerekrutují se millionáři rumunští. Sudy jsou policejně číslovány a kdykoliv vypukne ve městě požár, musí veškeří sacca- giu-ové zanechati ihned obchodování a s vodou svou spěchati ku pomoci. Rozumí se však, že pokud nejsou v dohledu policejního strážníka, přespříliš nespěchají. Kdo uhasiti chce žízeň svou nápojem něco ušlechtilejším, obrací se na dodavatele, jenž neméně hlasitě oznamuje existenci svou jmeno své »bragagiu« *) od nápoje nabízeného, »braga«, obdržel. Jest to kalná, z rozemletého prosa vařená, hnědá, vykvasená, sladko-kyselá tekutina, která sice nikterak vábně nevypadá, ale velice prý osvěžuje. Bragagiu roznáší ji ve veliké, dřevěné, mosazí pobité konvi, nalévá z směšně nepatrný peníz do plechových nádobek a nabízí k tomu jako zákusek různé, orientální cukrovinky, kteréž má zavěšeny na velikém pod- nosu kolem krku, čímž arci velikou činí konku- renci »ráhagiu-ovi«, který jest tu vlastním cu- krářem pouličním, neboť odvažuje se dokoncei na prodej arci velmi problematické zmrzliny. Ale ani bragagiu ani rahagíu nezahál v zimě. Bragu i zmrzlinu vymění za sálepové, zázvorem kořeněné horké thé a za různé liho- viny a rychleji nežli v létě prohánějí se ulicemi, zahřívajíce mrznoucí obyvatele. Oba obchodníci tito jsou z pravidla Jihoslované aneb Turci neobejdou se bez fezu s dlouhým modrým střapcem, nevěnujíce však ostatní své toilettě právě zvláštní péče. Jakési ušlechtilejší vydání našeho preclikár
Jihoslovan Turek Braga
30 article
*) Čti: bragadžů. jest bukureštský »simegiu«, jenž vedle preclík prodává také ještě výrobky řeckých pekařů bu- kurešťských, jako: koláčky v oleji smažené, pa- štičky, plněné masem neb sýrem a podobné, kdežto na podzim dociluje velkého odbytu peče- nými kousky sladkých, bílých melounů. Rozumí se, že vedle těchto blíže popsaných figurek prohání se ulicemi bukurešťskými ještě celá řada jiných, z nichž některé jsou také jestě dosti zajímavé. Celé houfy více méně špinavých kluků v úborech, patrně s velikou námahou sebraných, v úborech, jichž účelem zdá se býti, aby spíše odkryly, co by vlastně zakrývati měly, probihají ulicemi a nabízejí se zuřivým řvaním denní žurnály, které mají zvláště tu zvláštnost, že večer vydávají již ranní listy ze dne násle- dujícího, zařizení to pro sazeče rozhodně poho- dlné. Vedle nich proplétají se obecenstvem uhlíři, roznášející zboží své v koších, na jhu zavěšených, což arci o veliké spotřebě jeho v domácnostech aspoň za letní doby nesvědčí, a vedle přečet- ných židů, kteří obývají zde svou zvláštní čtvrt, v níž udržují vlastní divadélko, nejhlavnější element bukurešťského lidu: cikáni, jichž arci nikde jinde tolik nespatřite jako zde, nebot jest jich zde mnoho tisíc. Jsou nádenníky, ze- dníky, kotláři, kuchaři, hudebníky a bůh ví čím ještě, a krásnější jejich polovice poklizí, pere, žehlí a prodává květiny. Květinářky jsou skoro v celém světě ve skutečnosti horší, nežli psané a malované obrázky jejich, ale mezi bukurešt- skými cikánskými jich družkami vyskytne se přece jen někdy skvostný cikánský typ, jehož oči pálí jako řeřavé uhly, a jehož plné rtya bohaté formy vábí mnohdy více, nežli ta kvítka, parnem panujícím polosvadl Ale i mezi cikány zvláštním zjevem jest tak zvaný »barabudele«, o němž však zasa jindy.
Cikán