2
masthead
V Praze, v pátek dne 30. srpna 1901.
Praha
4
article
s přlolan (aucný Gbsor ee
střotko předpláet se
Praze v sdninistrae
a měsíe
n atvrr leia “. . .
a měsje“ drojí doníško
etvt leti
anie T alae
Praha
6
article
nk čtrrt l ei
vrusř zilni
9
article
v drobném prodejí
ranní člo o sobě . . . s h
Vo nilalkách na venkovšt
nní.ul. . . . . . . . e
1nserat
plati se hotově napřd.
Předkinconi inierty přijímá ,amlal-
Tam nscházejí se též rečil
tiskárna a erpadice „Národnich Lietů“,
Bukopisy se novraceji
Národnich Liet
10
article
Český sněm.
Český sněm.
Jeden z vídeňských listů provázel zprávu
o rozpuštění sněmu království českého na-
sledující asi poznámkou: »Český sněm nemá
o nic větší kompetenci, než kterýkoli jiny
sněm zemský. Právomocnost jeho není o nio
větší, než právomocnost sněmu vorarlben-
ského a přímořského a přece zcela jiny
effekt činí zpráva o rozpuštění zastupitelstv
této — „provincie“.«
Ku podivů a ne k valné potěše něme-
ckých centralistů, že přes všechno jejich
úsilí, přes soustavné ubíjení autonomistické
myšlenky v této říši a navzdor křižáckým
výpravám, podnikaným právě proti sněmu
českému, týž nepozbyl významu ani po-
tom, když mu do nebe volajícím ústavním
hříchem urváno bylo právo nejdůležitější,
obesílati parlament říšský.
Muž, jehož památce potomkové obyva-
telů tohoto státu věru že nikdy žehnati
nebudou, muž, který na neštěstí tohoto státu
ukázal se býti v okamžiku nejkritičtějším
mocnějším než strážný genius toho státu —
tvůrce osudně ústavy únorové smělou rukou
vytrhal z diadému sněmovních práv, jež za-
chovala se v něm i v dobách nejhroznějších
a jež znovu posvětil diplom říjnový, květy
nejkrásnější.
11
article
Však ani to nestačilo dědicům myšlénk
tereziánské a josefinské, unifikovati tento
stát a pomocí centralismu jej poněmčit; oni
zbavili postupem doby země i jejich zastu-
pitelstva i těch zbytkův širší poněkud kom-
petence i učinili z nich ne sbory plné krve
a života, ze kterých iniciativa, štěstí a po-
žehnání rozlévati se mohlo v nejjemnější
arterie státního organismu, ale bledé, chorobné
stvůry bez síly a pružnosti. Kdežto pů-
vodně měly býti sněmové pevnými pilíři kon
stitucionálního života, mohutného kulturníh
snažení a zdárné práce hospodářské, staly
se přičiněním centralistických faiseurův vídeň-
ských pouhými draperiemi ve klamné vy-
zdobě, jejíž vlastním účelem bylo, zakrýli
státní hnilobu, kterou se brodíme.
12
article
Jen uvažme, co zbylo sněmům zemským
z jejich právomocnosti! Nejpoučnější a nej-
spolehlivější vademecum v pološeru sněmovní
kompetence je zemský rozpočet. Polovinu
příjmů svých nucen sněm věnovati na v-
držování obecného školství. Mohlo by se tedy
mysliti, že má obecnou školu ve svých rukou,
že má rozhodný vliv na směr vyučovací, na
ducha, jenž ve škole se pěstuje. Chyba
lávky! Všechno to ponechal si centralistický
stát, jenž vybudoval organisaci, v níž činitelé
samosprávní jsou jen přívěsky, jen stafáží.
Dnes ve všem školství našem, počínaje
školy národní až do školy vysoké, rozhoduje
Vídeň, rozhodují právoplatně lidé, jakým byl
na příklad vynálezce německého souručenstva
Dumreicher, jenž po léta měl v mini-
sterstvu právě z ohledu na kulturní vývo
v Čechách a na Moravě důležitý referát
Sněm a ostatní korporace auto-
nomní mají právo platit, jinak
rozhoduje ve škole o všem
první řadě okresní hejtman, ve
druhé vicepresident zemske
školní rady svými inspektory
ve třetí ministr vyučování neb
některý z jeho německo centra-
listických radů.
Jaká jest další kompetence sněmu? zr
zovat nemocnice, blázince a polepšovny a po-
skytovati různé podpory školám a institucím
zemědělským, živnostenským a uměleckým
a konečně shánět podíl na podniky komu-
nikační.
Vídeň
Čechy
Morava
13
article
To je právomoc zastupitelstva tohoto krá-
lovství a i tu nepřestává ohlodávati fanatism
centralistický, jemuž vůbec je na překážku.
A přece i tento sněm, tak se všech stran
sešněrovaný a spoutaný, má dle trpkého do-
znání odpůrců význam a třeba by nepřátel
autonomie jednání jeho sebe více bagatelliso-
vali a terčem svých posměchů ho činili, dů-
ležitost jeho prodere se v tom okamžiku na
venek pohanou a lesk jeho v tom okamžiku
se zaskví, jakmile přiblíží se doba jej obno-
viti. Význam a síla jeho nespočívá ani tal
ve právech jeho, která jsou ovšem minimální
ale v okolnosti, že existuje vůbec. Sněm če
ský je mohutným faktorem v organismu stát
ním prostě tím, že je.
To pocitujeme nejen my, již těžce n
seme ponížení jeho, toho jsou si vědomi a do
znávají to i naši odpůrci. Oloupen témět
o všechny atributy sboru zákonodárného, ob
mězen na záležitosti, o něž jinde dělí se exe
kutiva s autonomními korporacemi nižšího
řádu, zůstává přece jen útulkem naším ve
krutém boji za právo.
Bylť uzavřen, aniž by mu bylo dopřán
vykonati, co i formálně bylo jeho povinnost
naproti zemi a obyvatelstvu. Aby vzkřísen
byl ku problematickému životu parlament ví-
deňský, tato kreatura, jež bez hlubokého
pokoření autority státní dne 17. října 189
byla by snad dnes ještě se potácela mezi
životem a smrtí — byl sněm po tři leta od-
strkován a odkazován se svou prací na dobu
příznivější, ale i před obstrukcí zacházelo se
s ním jako s nepohodlným přívěskem, jenž
všude překáží a kterého nejlépe by bylo se
zbavit
Však marně namahání, až všechny ex-
perimenty s říšskou radou se zhatí, ažse
ukáže, že stvůrou tou nelze uzdraviti
chorý stát, ta že věčně jako vlkodlak bude
ssáti nejlepší z něho šťávu, potom snad
z pokoření povznesen bude sněm tohoto
království, aby pomohl, aby se smiloval nad
bídou vůkol.
14
article
Aby ale v okamžiku tom dostáti mohí
velkému úkolu svému, zapotřebí, by v české
své části byl věrným obrazem a povolaným
představitelem české jednoty a síly. Tím ale
by se sotva stal, kdyby zvítězily snahy
směry, jež nyní všude u nás se jeví. Toho
nechť vědom si každý, kdo v době nedlouh
povolán bude, aby s volebním lístkem v ruce
pomohl český sněm budovati.
Nechť nemýlí se ti, kteří rozdmychuj
plamen třídního a jiného rozkolu v táboř
českém. Podaří-li se jim třeba jen z části
oč usilují, zaplatí účet za to národ. Necht
uváží každý volič, vhodnácli právě dnes
doba drtiti jednotu representace národa če-
ského, tak aby prostě zavlál na bojišti ne
prapor jeden, nýbrž aby objevilo se tam
standart snad pět a ještě více. Co nezmůže
jednotná vedoucí strana sama, prodchnutá
vědomím, že za ní je všechen lid a o níž též
ostatní politický svět bude přesvědčen, že
opírati se smí o národ, to kaleidoskop na
vzájem se potírajících straniček nezmůže.
Vraťme se k dobám, kdy ze tmy re-
akční vynořilo se konečně slunce ústavní.
kdy národ český, třeba že ve svých nadě-
jích zklamán, naslouchal po dlouhé, dlouhé
době opět slovům svých zástupců v domá-
cím parlamentě. Představme si obraz tena
vpravme se do tehdejší situace. S tím pak
srovnejme pokrok, jejž učinili jsme v poli-
tické a národní výchově na jedné straněa
jak vysoko jsme se povznesli ve škole, děl
než čtyřicet let trvající, kvalitou své národn
representace.
Není-li již čas, abychom se vzpamato-
vali a vrátili se konečné k povinnostem, jez
přesně a určitě předpisuje nám prospěch
národa našeho?
Doba je neobyčejně vážná a v době te
povolává se náš lid k volbě sněmovní. Jsme
nepřáteli hesel, ale v boji jich zapotřebí.
Zkusme to tenkráte do opravdy s he
slem
»Volme ty nejlepšíl«
15
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Spiknutí.
Není pochyby, že vlády vídenské, jedny
rázněji a zjevněji, druhé tišeji a potutelněji.
stále, vytrvale pracují o punktacích a že po-
dobné nadělení, jako nám vláda chystala
r. 1889, je připraveno pro všecky slovanské
národy v Rakousku za tím účelem, aby Němcům
dána byla převaha nad nimi. Nám byla vnuknuta
tak zv. etapová taktika; ale i vláda těto taktiky
se chopila, vidouc, že najednou s punktacemi
neprorazí. Ale zatím, co nám vláda skývu dává.
aby nám bochník vzala, sama po etapách, krok
za krokem za tím jde, aby punktace provedla,
a my nezpozorujeme, v čem jsme, dokud ne-
budeme míti chomout na krku.
Položení naše a všech Slovanů rakouských
je hrozné. Všichni jsou tu proti nám. Vlády
jsou nepolepšitelně německé, Němci planou
proti nám nezkrotným fanatismem, proti nám je
byrokracie, proti nám je církev katolická i evan-
gelická; s evangelickou ztotožňují se nejzuři-
vější naši odpůrci a katolická skrytě vzala na
sebe úlohu býti propugnátorkou punktací u nás
i v jiných zemích rakouských, kde Slované
obývají spolu s Němei.
V tajnosti byl vypracován plán církevníh
rozdělení našich vlastí ve smyslu punktací. Ale
i církev drží se taktiky etapové. Nejprve zřídí
Němcům generalné vikariaty, potom biskupství.
Že tu nejde jen o rozdělení země české,
vysvítá z toho, že z řízení generalné ho
vikariátu přichystáno také pro
Bukovinu.
Věc sama vypadá nevinně, píše o tom
»Předsvit«; zevně dokonce představuje se jako
prospěšná. Zdálo by se, že generalný vikář,
biskup in purtibus, mohl by přispěti ke zvele-
bení vážnosti víry katolické. Ale když plán ten
oceníme všestranně, poznáme, ze tu nejde
o pomoc katolietví, nýbrž němectví a že
tu prospěch Němců je věcí hlavní.
Němec
Slovan
Němei
Rakousko
Bukovina
16
article
Po smrti arcibiskupa moravského vláda
bukovinská, jdouc, jako vždy, za přáními
Němců, činila kroky k odtržení Bukoviny o
arcidieceze Ivovské a utvoření zvláštního řimsko-
katolického biskupství v Černovcích; biskupstv
to již nahoře nazývali biskupstvím nč
meckým a kanovník hr. Colloredo Mela byí
německým kandidátem na ten stolec. Současně
Němci začali proti arcibiskupství Ivovskému
bojovati ve svých novinách. Nájezdy na ně
staly se modou. Zároveň objevila se snaha
odejmouti katolikům Polákům bukovinským po-
slední podporu.
Avšak od zřízení německého katolického
biskupství v Černoveích upuštěno před rokem,
neboť bylo jisto, že by se setkalo s prudkým
odporem Poláků. Ustanoveno užiti taktiky eta-
pové, aby se Poláci nepoplašili, a zříditi nej-
prve generalný vikariát a při něm seminář.
v němž by se vychovávali němečtí kněží, na
jejichž nedostatek pangermanští agitátoři buko-
vinští nařikají právě tak, jako v Čechách. V
skutečnosti všichni katoličtí kněží v Bukovině
vládnou německým jazykem právě tak dokonale.
jako v Čechách. Avšak hříchem těchto kněži
právě jako v Čechách jest, že umějí také polsky
a mnozí nezapírají svou polskou národnost. T
pangermanismu překáží a katolická církev, aby
se mu zavděčila, odhodlala se vychovávati kle-
riky v semináři bukovinském v duchu ně-
meckém. Ovšem, v tom semináři učilo by se
také polsky; ale příklad semináře učitelského
v Černovcích už ukázal, že taková dvojjazyčnost
znamená germanisaci
Doufáme, že případ bukovinský otevře Po
lákům oči, aby viděli, co má znamenati zřízen
generalného vikariátu v Čechách.
Colloredo
Němec
Polák
Bukovina
Černovec
Černovee
Čechy
17
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 29. srpna.
Bude-li ear prostředníkem?
Otázku, vezme-li ear na sebe úlohu pro
středníka mezi anglickým králem a Bury, roze-
bírá londýnský zpravodaj »Hon. Bpexen
Argus. Píše: Obecenstvo ruské jako francouzsk
rádo by vidělo, kdyby byl učiněn koncc vyhla-
zovací válce proti Burům, kdyby spaseny byly
od záhuby a muk jejich ženy i děti. A veřejné
mínění ostatní Evropy horoucně by s tím sym-
patisovalo. Avšak diplomacie pohlíží na tuto
otázku jinak. Prostředkování neutralných států
je na prospěch jen tenkrát, jsou-li odhodlány
užiti donucovacích prostředků, kdyby přímluvám
jejich nebylo vyhověno. V jižní Africe nejsou
dotčeny ani ruské, ani francouzské zájmy. Na-
proti tomu Hollandsko a Německo mají tam
ohromně zájmy hmotné i mravné, oběma ná-
rodům svaté. Hollandsku samému ovšem není
možno vystoupiti, ale to, že Německo ani
slovem Burů se nezastává, ano že
jeho neutralita spíše je přátelská Anglii, nedá se
jinak vysvětliti, nežli že z a vy dání Bur ův
Anglii dostává od ní výdatné vý-
hody. Německo Bury prodalo a za-
vázalo se londýnské vládě, že se
do sporu jejího s Bury ani sam
nevmisl, ani neztrpí, aby se v mi
sili druzl.
Persekuce Poláků v Německu.
Dne 3. září bude se konati v Lešně
process pro události na shromáždění lidu v Go-
stýně, dne 9. září v Toruni proti gymnasistům,
u kterých nalezeny polské knihy a písně, dne
20. září zahájen bude process pro útok pol-
ských matek na německou školu ve Vřesni,
dne 26. září bude pokračováno v přelíčení
proti akademikům, obviněným z tajného spol-
kářství. Kromě toho budou v měsíci září pro-
cessy tiskové proti »Dzenníku Poznaňskému«,
»Velkopolanínu«, »Práci«, »Lechovi«, »Dzen-
níku Kujavskému«, »Gazetě Toruňské«, Gazetě
Grudzondzské« a »Dzenníku Berlíňskému.«
Bpexen Argus
Bur
Lech
toruňský
Berlíňský
Praha
anglický král
Bura
Evropa
Afrika
Německo
Anglie
Lešno
Toruň
Gazeta Grudzondzský
18
article
Host Francie.
Francouzský líst »Petit Parisien«, orgán
ministerský, uveřejňuje některé dodatky k ná-
vštěvě carově ve Francii. Bylo to 31. července,
když ministr zahraničních záležitostí, pan Del-
cassé, sdělil s presidentem republiky, že car
vyslovil přání, že by se rád setkal s ním a to
v době nejblíže příští. Podmínky cesty byly
ihned ustanoveny a p. Loubet diplomaticky cara
pozval. Byl to markýz Montebello, jenž 18.
srpna francouzské vládě definitivní odpověd
Zajímavou zprávu uveřejňuje » Gauloise,
který reprodukuje rozmluvu s jistým vy-
nikajícím diplomatem ruským, jenž
s redaktorem svrchu jmenovaného listu sdělil,
že se nejedná snad o nějaký náhlý nápad
carův, nýbrž že cesta má vysoce
politický význam a že bylo o ni
dlouho a zrale uvažováno s obou
stran. Neboť se nesmí zapomenouti, že věe
nesmírného dosahu se sběhly od poslední carovy
návštěvy ve Franeii: válka transvaalská, čínská
výprava, balkánské zápletky, otázka marocká,
k čemuž se druží ještě obnova obchodních
smluv mezi státy trojspolkovými. Poněvadž
všeckny tyto otázky až posud nebyly rozřešeny,
poněvadž na východě opět hrozi ve
mraky vyvstávají, bylo prý na čase,
aby Francie a Rusko manifestovaly před celým
světem svoji solidárnost. Co se týče marocké
otázky, tato bude tvořiti jeden z hlavních
bodů rozmluv státníků ruských a francouzských.
Francii bude zabezpečena prý bezpodmínečná
pomoc Ruska: proto prý také veškerým roz-
mluvám marockého vyslanectva s hrabětem
Lambsdorfem v Petrohradě rovněž i tamni
francouzský velevyslanec, hrabě Montebello, byl
přítomen. Na otázku, proč car nenavštívil vý-
stavu loňského roku, svrchu jmenovaný diplo-
mat odvětil: »Loni vlny domácích sporůa
svárů se zvedaly ještě velmi vysoko, afféra
Drevfusova rozdělila Francii ve dva velmi
Petit Parisien
Del
Loubet
Montebello
Gaulois
Francie
Rusko
Petrohrad
20
article
prudce se potírající tábory, a tu císař Mikuláš
Mikuláš
21
article
nepovažoval okamžik za vhodný, aby posiloval
naděje té nebo oné strany.« Rovněž vyvrátil
ruský státník zlomyslné zprávy německých listů,
dle nichž by carová nenáviděla Francouzů,
i tvrdil, že pravý opak toho je pravdou.
Přehlídce námořní bude — jak některé
listy francouzské tvrdí — vedle cara i belgický
král Leopold přítomen. Týž přibude do Dunkerku
přímo z Brusselu a pozdraví cara Mikuláše
společně s presidentem Loubetem.
Také napořád udržuje se ještě pověst, že-
president republiky udělí všeobecnou amnestii a
že do ní budou pojati i Déroulěde, Guérin,
Habert a Lur Saluces, kteří byli odsouzeni do
vyhnanství na 10 let státním soudem. Rovněž
prý budou reaktivováni generál Boisdeffrea
plukovnik Pieqnart, známi z afféry Dreyfusovy.
Pařížská policie obávajíc se ruských a pol-
ských vypovězenců, bydlících v Paříži, počala
s vypovídáním těch, kteří se jí zdají nejnebez-
pečnějšími. Zpravidla tam, kde by běželo
o skutečné spiknutí a nikoli jen o fantasii
některé rozpálené policejní hlavy, prostředky
takové nepomáhají. Dokázaly to už jiné případy.
Francouz
Leopold
Mikuláš
Loubet
Guérin
Habert
Saluce
Boisdeffreo
Pieqnart
Dreyfusův
Brusel
Paříž
22
article
Čínské poselstvo v Basileji.
Čínské poselstvo v Basileji.
Poselstvo, jež má vysloviti Vilému II. po-
litování nad zavražděním německého vyslance
Kettelera, loni v červnu v Pekině se sběhším —
vyslání poselstva toho jest jednou z podmínek
míru s Čínou už dříve ujednáno — vězí
dosud v Basileji, kdež k velikému překvapeni
Němců rozhodlo se, jak známo, zatím zůstati.
Vysláno bylo do Německa z Pekina přes Janov,
teprve ale v Basileji při samé hranici německé,
změnilo úmysly své. Němečtí důstojníci, kteři
mu přijeli sem vstříc, musili částečně odjeti,
druzí v Basileji zůstali, aby poselstvo střežili.
Důvody pro rozhodnutí poselstva nejsou ovšem
veřejnosti známy a jen se hádají. Neznámo
jest, jde-li tu o nový zbytečný pokus průtahu,
u Orientálců tolik obvyklý, ale ovšem marný,
jelikož Německo jistě neupustí od provedení
této podmínky míru, aneb jestliže Německo vy-
stoupilo s novými požadavky co do obřad-
ného přijetí poselstva, s požadavky, jež se příčí
jeho hrdosti. Tak jedna verse ujišťuje, že od
prince Čuna, hlavy poselstva, žádá se, aby se
Vilěmu II. třikrát poklonil, od družiny jeho, by
před Vilémem II. vrhla se na zemi. Pravdě po-
dobné to není, neboť nelze přece věřiti ani o
Vilém
Ketteler
Němec
Vilém II
Basilej
Čína
Německo
Pekina
Janov
23
article
Vilému II., že by ve státě tak zv. civilisovaném
chtěl zaváděti zvyky a způsoby u dvorů orien-
tálských a afrických obvyklé. Pravdě podob-
nější jeví se zpřáva »Köln. Volksztgu. «, čerpaná.
prý z okolí princova. Díe ní zdráhá se prine
vůbec teď v cestě do Berlína pokračovati a zů-
stane prý proto v Basilejí déle 10 dní. Hlavní
překážkou jest prý, že mír v Pekině není ještě
definitivně podepsán, čemuž vadí okolnost, že-
osm při tom zúčastněných států má jiné eíle a
snahy. Čina na to spolehajíe, vyčkává a prota-
huje, aby také na Německu snad docílila mír-
nějšího způsobu odprošení a menšího pro prince-
Čuna pokoření. Také pro Berlin nově jmeno-
vaný vyslanec prý tak záhy místa svého v Ber-
líně nenastoupí. Nový vyslanec tento v roz-
mluvě s jedním zpravodajem poukázal k tomu,
že kulturními státy vnucovaně reformy Číně
více uškodily než prospěly a že by povlo v-
nější a obezřelejší postup v této
říši nesmírně lidnaté a tisícilelá
zařízení vykazující byl býval
úspěšnějsí
Španělsko a dvojspolek.
Ve Španělsku přetřásá se nyní živě otázka,
má-li se království Alfonsa XIII. připojiti k dvoj-
spolku čili nic. Předzvěst připojení takového
totiž účastenství mladičkého krále při schůzce
v Remeši se nyní sice dementuje, ale již ohla-
šuje se místo toho přijezd mimořádného ruského
poselstva, jež má pozdraviti královnu-vladařku.
Tisk pak tím více zabývá se otázkou allianční.
»Liberal« sice zrazuje od připojení k dvojspolku,
Vilém II
Köln
Alfonso XIII
Berlín
Basilej
Německo
Čína
Španělsko
Remeš
Liberal
25
article
V ulicích bukureštských.
V ulicích bukureštských.
Vzpomínka z cest dra. Josefa Štolby.
Život v ulicích bukureštských jest přím
omamující, ačkoliv celkový ráz jeho, zejmen
ve vnitřním městě, jest skoro čistě západo-
evropský. A jak různi se dle denní doby. Časně
z rána jest zcela jiný, nežli v hodinách po-
zdějších neb dokonce v době večerní.
Večer a noc jest dobou světa elegantního,
jenž jako v celé nóbl! Evropě, vyspávaje nočn
svůj život do pozdních hodin ranních, v ho-
dinách poledních se zakmitne jako meteor a od-
poledne již zase odpočívá, aby nasbíral nále-
žitých sil pro noční působení svě.
Za to hodiny ranní jeví život čistě lidový.
S prvními paprsky slunečními vjíždějí do
města, zejména ve dny dvou velikých týdenních
trhů, v úterý a v pátek, tisíce primitivních.
venkoncem dřevčných, zpravidla voly neb buvoly,
ale také bídnými herkami tažených selských po-
vozů, jež napěchovány jsou drůběží všeho druhů,
skopy, rybami a nejrozličnější zeleninou, mezi
níž převládají arci melouny a rajská jublička.
jichž spotřeba jest v Orienté vůbec obrovská.
Povozy řidí více méně zbědovaní venko
vané, jichž úbor, v nejparnějším létě stejný jako
v nejkrutší zimě, zhusta vzbuzuje hrůzu. Thermo-
metr ukazuje více nežli 30° Celsia ve stinu, a
na hlavě sedí jim vysoká, těžká čepice z be-
ránči kůže, a tělo zahaleno jest v těžký, be-
ránčí nebo kozí kožich, jehož vlas obrácen jest
na venek.
Arci mnozí z nich vězí také v širokých
spodeích, jež drží kolem téla buď kožený, neb
prostý hnědý neb i rudý látkový pás, přes nějž
Štolba
Evropa
° Celsius
26
article
visí volně košile, zbusta barevně vyšívaná. A z
muži kráčejí ženy obyčejně stejně zubožené.
v hrubých, ale pečlivěji vyšívaných košilích, se
širokou, pestrou a těžkou zástěrou okolo boků.
hlavu majíce zahalenou dlouhým šátkem, jenž
úplně zakrývá bohatý vlas
Těch v pravdě rozkošných krojů ženských,
jež udržely se celkem jen v nitru země, kamž
nivelisující vliv železnic ještě nezasáhl, a jež
skvostným vyšíváním svým na košilkách a na
dvojdilných, přebohatých, skoro se zavírajícíeh
zástěrách přímo uchvacují, v hlavním městě
spatřiti pořidku. Nejhojnějí ještě v elegantních
krámech, kdež prodávají kroje ty domácím i cizím
milovníkům a ve výkladech folografů. Kroje ty
šatí velíce krásně a dámy velkých měst rády,
ukazují se v nich občas a na nějakou chvíli.
Vozy zajedou na různá vykázaná místa,
z nichž ve vnitřním městě jest rozsáhlá ústřední
tržnice a nyní započne život, jenž sice celkem
neliší se valně od života podobného v jiných
městech, ale přece jen velice zajímá nezvyklým
rázem svého jeviště, tváří a krojů. Skromnějš
hospodyňky, služky, cikáni, kteří pro nejednu
rodinu bukureštskou koupě i kuchyň obstará-
vají, překupníci, sluhové důstojničtí, kuchařis
svými pomocníky a jiní a jiní potřební rvou se
o vyložené zboží s takým úspěchem, že obrov-
ské hromady jeho očividně mízí. A zrovna jako
u nás. Ti, kteří se opozdili, musí se spokojiti
jen s přebranými zbytky, aneb obrátiti se n
překupníka.
Cikán
27
article
Překupník, zde zcela slovansky »prekupec
zvaný, jest osoba, bez které Bukurešť ani my-
sliti si nelze. Jest totiž přemnoho, zejmena
menších domácností, kterým ani nenapadne,
aby obracely se přímo na veliký trh. Pre-
kupec skoupí vše, co skoupiti lze a roznášeje
v obrovských ošatkách, na dlouhém jha zsvě-
šených, zboží nejrůznějšího druhu po svých
stálých odběratelích, vyvolává je mezi chůzi
vřeštivým hlasem. S úžasem hledíte na něj,
jak že to možné tak ohromnou tíž nésti s ta-
kou zdánlivou lehkostí a bráti se při tom v pře
krokem tak elastickým. Arci ale, tíže jeho jest
stále menší. Tu zastaví, tam zastaví a ošatky
prázdní se povážlivě. Ale čím více se prázdní,
tim více usmívá se prekupec. A když vyprázdní
se docela, zmizí jako vítr a za nedlouho má
ošatky zase plné a zase vyvolává a zase pro-
dává a zase se usmívá.
Bukurešť
Pre
28
article
Prodává sice jen věci pro žaludek určené,
ale jest tak nezbytným členem bukureštské
společnosti, že živě mi připomínal židovské
faktory polských krajů. Polský faktor arci ne-
roznáší zboží jako prekupec. Sotva zavřely se
za vámi dvére polského hotelu, již stojí sli-
bezným úsměvem před vámi, nabízeje vše
možné i nemožné a opatří co nejrychleji vše,
na co si jen vzpomenete. Ale jest právě tal
typickou figurou polských měst, jako jí jest
prekupec v Bukurešti.
A takových typických a pro západníh
člověka nezvyklých figur jest v Bukurešti vedl
birjara a prekupce ještě více.
O vodu jest v rumunské residenci dosu
zle. Jsou sice s vodovodem již přece trochu
dále, nežli matička Praha, ale dosud projíždí
vítězně ulicemi obchodník s vodou, tak zvaný
saceagiu *), jenž táhlým hlasem vyvolává něco,
co patrně znamená vodu. Prostý sud na dvou
kolech, který majitel buď sám táhne, aneb do
něhož zapřažen jest nějaký ubohý, čtyřnohý tvor,
obsahuje tekutinu, jejíž cena řídí se dle toho
z jakého pramene pochází. Celý sud vody
z některého bližšího slojí půl lva čili půl
Bukurešť
Praha
29
article
9) Čti: sakadžů.
franku, tedy asi 44 haléřů, z pramene vzdáleněj-
šího pak neb zvláštní pověsti požívajícího dokonce
celý frank. Arci třeba odběratelům spolehati na
poctivost saccagiů, z nichž však přes to
nerekrutují se millionáři rumunští.
Sudy jsou policejně číslovány a kdykoliv
vypukne ve městě požár, musí veškeří sacca-
giu-ové zanechati ihned obchodování a s vodou
svou spěchati ku pomoci. Rozumí se však, že
pokud nejsou v dohledu policejního strážníka,
přespříliš nespěchají.
Kdo uhasiti chce žízeň svou nápojem
něco ušlechtilejším, obrací se na dodavatele,
jenž neméně hlasitě oznamuje existenci svou
jmeno své »bragagiu« *) od nápoje nabízeného,
»braga«, obdržel. Jest to kalná, z rozemletého
prosa vařená, hnědá, vykvasená, sladko-kyselá
tekutina, která sice nikterak vábně nevypadá,
ale velice prý osvěžuje. Bragagiu roznáší ji ve
veliké, dřevěné, mosazí pobité konvi, nalévá z
směšně nepatrný peníz do plechových nádobek
a nabízí k tomu jako zákusek různé, orientální
cukrovinky, kteréž má zavěšeny na velikém pod-
nosu kolem krku, čímž arci velikou činí konku-
renci »ráhagiu-ovi«, který jest tu vlastním cu-
krářem pouličním, neboť odvažuje se dokoncei
na prodej arci velmi problematické zmrzliny.
Ale ani bragagiu ani rahagíu nezahál
v zimě. Bragu i zmrzlinu vymění za sálepové,
zázvorem kořeněné horké thé a za různé liho-
viny a rychleji nežli v létě prohánějí se ulicemi,
zahřívajíce mrznoucí obyvatele. Oba obchodníci
tito jsou z pravidla Jihoslované aneb Turci
neobejdou se bez fezu s dlouhým modrým
střapcem, nevěnujíce však ostatní své toilettě
právě zvláštní péče.
Jakési ušlechtilejší vydání našeho preclikár
Jihoslovan
Turek
Braga
30
article
*) Čti: bragadžů.
jest bukureštský »simegiu«, jenž vedle preclík
prodává také ještě výrobky řeckých pekařů bu-
kurešťských, jako: koláčky v oleji smažené, pa-
štičky, plněné masem neb sýrem a podobné,
kdežto na podzim dociluje velkého odbytu peče-
nými kousky sladkých, bílých melounů.
Rozumí se, že vedle těchto blíže popsaných
figurek prohání se ulicemi bukurešťskými ještě
celá řada jiných, z nichž některé jsou také jestě
dosti zajímavé. Celé houfy více méně špinavých
kluků v úborech, patrně s velikou námahou
sebraných, v úborech, jichž účelem zdá se býti,
aby spíše odkryly, co by vlastně zakrývati měly,
probihají ulicemi a nabízejí se zuřivým řvaním
denní žurnály, které mají zvláště tu zvláštnost,
že večer vydávají již ranní listy ze dne násle-
dujícího, zařizení to pro sazeče rozhodně poho-
dlné. Vedle nich proplétají se obecenstvem uhlíři,
roznášející zboží své v koších, na jhu zavěšených,
což arci o veliké spotřebě jeho v domácnostech
aspoň za letní doby nesvědčí, a vedle přečet-
ných židů, kteří obývají zde svou zvláštní čtvrt,
v níž udržují vlastní divadélko, nejhlavnější
element bukurešťského lidu: cikáni, jichž arci
nikde jinde tolik nespatřite jako zde, nebot
jest jich zde mnoho tisíc. Jsou nádenníky, ze-
dníky, kotláři, kuchaři, hudebníky a bůh ví čím
ještě, a krásnější jejich polovice poklizí, pere,
žehlí a prodává květiny. Květinářky jsou skoro
v celém světě ve skutečnosti horší, nežli psané
a malované obrázky jejich, ale mezi bukurešt-
skými cikánskými jich družkami vyskytne se
přece jen někdy skvostný cikánský typ, jehož
oči pálí jako řeřavé uhly, a jehož plné rtya
bohaté formy vábí mnohdy více, nežli ta kvítka,
parnem panujícím polosvadl
Ale i mezi cikány zvláštním zjevem jest
tak zvaný »barabudele«, o němž však zasa
jindy.
Cikán